Ako uvažuje „duchovne“ založený človek?

chram-clovekTáto otázka sa musí mnohým zdať absurdná, lebo jestvuje všeobecné presvedčenie, že také bytosti v tomto našom materiálnom a konzumnom svete ani nemôžu jestvovať. Tento náš svet je taký nestály a premenlivý, ako tečúca voda v rieke, a čo platilo včera, dnes už neplatí, lebo to čas odvial do minulosti, ktorú už nemožno uchopiť a navrátiť, lebo žijeme v neurčitom prítomnom okamihu, ktorý ani nedokážeme definovať. A podobne je to aj s druhým relatívnym pojmom „priestor“, lebo čo je relatívne, to akoby v realite sveta ani nejestvovalo. Je to niečo ako prelud, mámenie zmyslov a teda niečo veľmi pochybné. Ale, čo je potom vlastne skutočná realita? Ak to nie je v tomto našom známom svete, tak kde sa nachádza? Logicky by sme ju mali hľadať mimo oblasť relativity, teda tam, kde je čistá duchovnosť a pôvodnosť – teda u Stvoriteľa. Ale tá je pre nás materiálnych a teda aj relatívnych ľudí neprístupná, lebo také sú aj naše zmysly – relatívne a subjektívne.

Ale človek sa takýto obmedzený nerodí, takým sa postupne v živote stáva, lebo podstata našej bytosti nie je naša telesná schránka, ale to, čo sa v nej ukrýva – teda inteligencia a duchovnosť. S formovaním nášho ega sa postupne vytráca aj naša duchovnosť, ktorá ustupuje do pozadia, až sa napokon celkom vytratí a my sa domnievame, že našou prirodzenosťou je iba naša telesnosť. Naša duchovná duša tak postupne upadá do stavu nečinnosti, ktorý sa podobá spánku, z ktorého sa zobúdza až v okamihu našej telesnej smrti.

Ale jestvujú medzi nami aj takí, ktorí sa z tohto spánku duše dokážu zobudiť a potom vnímajú aj svet večnosti, pre ktorý platia celkom iné pravidlá, ako sú tie naše pozemské a realativistické.

Tu sa nám však natíska otázka, ako sa takíto ľudia dokážu v tomto stave a rozpoložení orientovať, uvažovať a správať? Je to vôbec možné? Vnímať súčasne časopriestorovú relatívnosť, aj večnú realitu vo všejednote u Stvoriteľa? Ako rozmýšľa a uvažuje takýto duchovne „zobudený“ človek, kde sa prelína fikcia materiálneho sveta a duchovná skutočnosť? Lebo vieme, že jestvuje aj duchovná nestála a relatívna predstavivosť. Ako dokáže odlíšiť to skutočné od toho neskutočného? Všetky náboženské predstavy, ktoré sa prezentujú ako vieroučné dogmy, sú vymyslené ľuďmi a majú so skutočnou realitou málo spoločné. Práve pre takúto relatívnosť sveta a „ľudskej duchovnej tvorby“ mnohí popierajú existenciu skutočnej reality a tým aj samotného Stvoriteľa.

Objaviť pravdu v tom mori neprávd a falošných predstáv a dospieť k poznaniu skutočnej reality je nesmierne ťažké a iba málokomu sa to aj podarí. Ako vodítko je možné odporučiť nevenovať pozornosť všetkému, na čo sa pýtame otázkami typu „kedy, kde a koľko“, lebo to sú všetko zavádzajúce relatívne a sugestívne pojmy, ktoré vedú na scestie. Skutočnú realitu nemožno odkryť otázkami „kedy, kde a koľko“. V realite nie je nijaké „kedy, kde a koľko“! Kto si dokáže predstaviť takéto uvažovanie bez týchto zavádzajúcich pojmov, má šancu objaviť skutočné myslenie, ktoré vedie k pravde a realite všejednoty.

Treba ešte poukázať na jednu skutočnosť, v ktorej sa mnohí dopúšťajú omylu. Duchovnosť si predstavujú ako dajaký statický model, kde sa nič nedeje a panuje tam kľud. Pravdou je však pravý opak. Je to dynamický stav plný energie a činorodej aktivity. Preto „Tao“ neznamená, kráľovské kreslo, ale „Cestu“.

Celý náš spoločenský život, školstvo a veda však stoja iba na týchto relativistických pojmoch a tak z tohto sveta vytláčajú všetko večné a skutočné. Ak náhodou stretnete takého človeka, ktorý vám na vaše všetečné otázky typu „kedy, kde a koľko“ nedá žiadnu odpoveď, lebo nechce klamať, a tak radšej mlčí, možno ste stretli skutočného „duchovného človeka“.
 

Leonard Degon
 

Poslední články autora:


78 komentářů

Přidat komentář
  1. padlý leo,

    ozaj máš fantastický nick, musím Ťa pochváliť. Normálne mi to pripomína ,,padlú ženu“, ktorá bola na počiatku svojej cesty pannou, čistou to dušou a potom ju nejaký opilec sklamal a stala sa z nej tá ,,prostá-tútka“.

    Je to také reálne, že sa narodíš a vidíš že na ,,šachovnici“ života Ťa nejaký blbec postavil na miesto, kde ,,vždy stojí kôň“ a môže skákať len do ,,L“.

    Ale Ty si si ešte nezoškriabal ,,TO“ Kainovo znamenie a preto chceš skákať raz ako sedlák, potom ako veža a niekedy sa nezdržíš a skáčeš ako ,,královná“ a normálne niekedy Ťa chytí ,,chtíč“, a chceš si skočiť ako ,,obyčajná koza“…

    Keby na Nebi bol ten Hospodin a určoval by pravidlá ,,HRY“ určite by sa nasral a ,,jebol by Ťa po krížoch“, a musel by si späť tam, kde si mal už pri Stvorení sveta určené svoje ,,miesto“..

    Lenže ten Tajtrlík ,,nie JE reálny „, nakoľko bol len Protožidmi vymyslený, tak sa Ti nič nestane, i keď podrbeš celú rozohratú šachovú partičku.

    Budeš len ,,nakopnutý do prdele „, že nedodržuješ určité ,,ľudské pravidlá“, ale z toho sa po dvoch becherovkách vylížeš….

    Že aké je z toho Ponaučenie?

    No predsa žiadne, nie som predsa ten Protožid Ježiško, aby som Ti radil, kde máš klopkať a koľko raz…

    1. Pro Gilgamešovu nohu

      Tak dlouho se budeš vracet ke svým zvratkům,dokud se Živému upřímně neomluvíš.
      Věř mi,nepustí tě v mysli ani krok dál,třeba do skonání světa.Zabřednul sis ve vlastní sebelítosti.A sebelítost je největší zlo.

      PS:Myslíš si,že sis zvolil nick Gilgamešova noha sám?Mýlíš se.Zvolil ti ho Otec.
      Myslíš si,že Otec neexistuje?Mýlíš se.Myslíš si,že volíš svá slova sám?Mýlíš se.
      To Otec sám přes tebe samého o tobě vypráví kým jsi, kde jsi se ocitl a kam až se dá v sebelítosti zajít daleko z Cesty,Tajtrlíku.

      PS:Děkuji ti za názornou ukázku,ale už by ses mohl posbírat z té země,oprášit si
      kolena a jít dál.

      Není hanba upadnout, ale příliš dlouho ležet.
      Je čas vstanout,oprášit si kolena a přijmout moudrost,
      že smrtí život ještě jen začíná.
      Přestat přilévat do nových pohárů(dětí) vína starého,
      vyprázdnit i ten svůj a nalévat všem poznání nového.

      Děti jsou ty,co nám přišly své srdce dát,
      to jim se znovu narodíme,
      aby nám náš pohár života mohly dolévat.
      To ony jsou naše minulost i naše současnost,
      jen s nimi společně můžeme ovlivnit minulost a tvořit budoucnost.

  2. Pro Milana:

    ad.Tak nevím, Hvězdičko, jestli si stěžujete nebo se chválíte..

    Ani jedno,ani druhé.To,co je nejdůležitější ti ušlo.Mluvím o své zkušenosti.

    ad.Mně je totiž úplně jasné z Vašich dřívějších příspěvků, že máte na pipuši pavučinu.

    Lepší pavučina s Pavoukem,než demence,Alzheimer,Parkinson,mrtvice,
    infarkt,epilepsie,deprese, únava, celkové opotřebení, pocit tlaku v hlavě, nespavost, zvonění v uších, fleky před zrakem, strach z jasného světla, třes, nadměrné pocení, svalová slabost, výpadky paměti, neurastenie (druh neurózy), neschopnost duševní a fyzické práce, snížená schopnost trávení,revmatické bolesti, charakteristická slabost zad (porušení držení těla),bolesti hlavy,atd.
    „Zkrátka nic nezkracuje život tak, jako zneužívání pohlavními potěchami.“

    *pavučina
    1.Pavučina je symbolem soustředěnosti a pozornosti.
    2.Pavouk na pavučině značí brzké vítězství trpělivosti,pozornosti a soustředění nad přelétavými myšlenkami pudového a hlavně sexuálního charakteru a výčitkami svědomí(hmyzem).

    ———-
    Přes tvé hloupé reakce z nevědomosti tě Otec přinutil o sobě roztrubovat do světa,kde se na své cestě nacházíš,a zcela jasně všem ukazovat způsob tvého smýšlení,které je zatím v otroctví pudů a závislé na sexualitě.A představ si,je to také zcela zjevné.
    Zjevné je to i v reakcích a chování druhých.Od zvířecích pudů a chování
    (přirozenosti těla) se v ničem neliší.Všechno ve svém životě podřizují závislosti na sexu(luxus.auto,dům,velké svaly,hloupé kecy o ničem,peníze,…).
    V celosvětovém měřítku je to katastrofální obraz,o důsledcích nemluvě.

    Příčina: Ulpění na neověřených a naučených představách ,které ovlivňují tvůj způsob myšlení i chování,včetně agrese.

    Civilizace žije-nežije v omyle,za který platí velmi tvrdě svou naivitou a nemocemi->v Kolotoči.Platí se tvrdě-životem.
    Žijí-nežijí lidé úplně zbytečně?Nikoliv.Promění chybu na trvalou zkušenost,na jednu velkou zkušenost pro celou civilizaci,Rodinu?Ano.Přivedou Vědomí zpět
    k životu?Ano.

    „Naučte se být neulpívajícími-kolemjdoucími.“(TE)

    Nyní máš dvě možnosti:
    1.Stále věřit naučeným nesmyslům o prospěchu sexu a modrým pilulkám doktora Uzla(peníze nade vše)a dál se zabíjet sám díky své nevědomosti.Pamatuj však,že nevědomost neomlouvá a ve hře jsou i děti,tedy nejen tvá budoucnost.
    2.Sám si začít ověřovat výše sdělené informace.

    Změna myšlení vyžaduje změnu vědomí procesem-> rozložit a znovu poskládat.

    cituji:
    „„Rozvaž a svaž“ je psáno ve starých spisech. Ve svém životě musíme nejprve rozlišit a prožít rozložení a oddělení a pak se nám může teprve podařit ono velké dílo sloučení protikladů. Člověk musí nejprve sestoupit hluboko do polarity materiálního světa, do tělesnosti, nemoci, hříchu, viny – tedy oddělení se od Jednoty. Čím dál se vzdálí od této Jednoty, tím větší utrpení zažívá. O to bude ale jeho větší zásluha, když pak v tomto nejhlubším zoufalství najde světlo, které mu umožní projít cestu utrpení a poznat tuto cestu jako smysluplnou hru, jež mu pomohla najít se tam, kde vždy byl: v Jednotě.“(Milan)

    PS:Je lépe o informacích déle přemýšlet a své bludné představy o druhých dát
    stranou,abys uviděl sdělovanou informaci.Když tak nečiníš,jedná unáhleně jen
    tvé falešné ego.Pak ovšem za „odměnu“ přicházíš o cenné informace a zkušenosti,
    kterými moudrý nikdy nepohrdá.

  3. Hvězdičko píšeš:

    …….Myslíš si,že Otec neexistuje? Mýlíš se. Myslíš si,že volíš svá slova sám?Mýlíš se.

    Tak si vážne a možno aj od srdca začal-a písať, že som sa v momente No.1 ,,skoro aj zľakol“, že si Marienkina kámoš-ka a cez Marienku si sa spoznal-a s Nebeským Taťuldom a ideš si vybavovať skrze Neho účty s nami, čo nemáme na Nebesiach žiadne relevantné kontakty…

    No, jasné, najprv sa ,,pomelie Neznaboh, potom tí slabší veriaci a nakoniec tí strední veriaci…

    Ponecháš len tých ,,bigotov“, čo sú schopní zabiť otca, mater ,či dieťa svoje , kvôli tomu Ježiškovi, lebo on je vraj jediná Cesta. Tá pravá …

    A skúšala si zistiť, kam vedie TÁ Cesta?

    Ešte pred tým mi vysvetli, že prečo Židia, tí potomkovia Protožidov, ktorí si Hospodina vymysleli, úplne popreli a´do dnešných dní ignorujú toho Tvojho liblinga, toho Ježišťoka .

    Tak ja Ti to ešte aj prezradímm , kde vedie tá Cesta . Rovno do plameňov pekelných.. Bu-bu-bú-bu…

    Ale nič sa neboj keď už budeš ,,po krky v tom a možno až po nosné dierky“ , v tom ,,močiari“ a budeš to ,,už mať“ na dosah ruky, precitneš a zobudíš sa.

    A terazky ,,bábo“ raď…

    1. Udivuje ma, ako pekne dokážu spolu polemizovať dva celkom odlišné typy ľudí, ako je „zduchovnelá“ hviezdička a „prízemná“ G.nôžka. Zdá sa, že G.nôžka už svojím humorom nakazil aj ostatných diskutérov, lebo vidia, že s humorom sa to „lépe táhne“ a človek zhltne aj ukážku, ak je myslená žartovne. Nie zbytočne sa vraví, že humor je „korením života“ a „ozdobou“ múdrych. Neviem, či sa to vzťahuje aj na našu nôžku, ale zatiaľ sa zdá, že mu to všetko prešlo bez úhony…
      Tak, len tak ďalej…

      1. Pro Degona:

        1.Degone,hrkútate si tu spolu s Gilgamešovou nohou jako byste jední byli.
        Až tak si rozumíte.:))

        2.ad.Neviem, či sa to vzťahuje aj na našu nôžku, ale zatiaľ sa zdá, že mu to všetko prešlo bez úhony…

        NEPROŠLO,ani jednomu!A JE TO ZJEVNÉ!

        PS:Dělat z Otce blbce se skutečně nevyplácí,i když má velký smysl pro humor.

        1. Hvězdičko, medzi ľuďmi má Boh rôzne pomenovania a taktiež na neho majú ľudia rôzne predstavy. Dokonca sa nezhodnú ani na tom, či je Boh osobný, alebo neosobný. Preto jestvujú aj popierači Boha, či vôbec jestvuje, alebo je to iba mýtus. G.noha si myslí, že je to iba mýtus a robí si žarty z toho židovského Boha, ktorého dal židom Mojžíš a jeho desatoro. Je tu teda rozdiel v chápaní podstaty názvu. Aj Vy máte svoju vlastnú špecifickú predstavu (vieru) Boha a nenecháte si ju od nikoho vziať. Tak je tomu aj medzi inými vierovyznaniami, kde každé uznáva iba to svoje a tá viera iných je im k smiechu. Keď sa ich duše postavia pred skutočného Boha a budú mu skladať účty zo svojho života, spoznajú pravdu a poznajú aj svoj omyl. Nemyslím si že by im ich životné poblúdenia Boh vytýkal a posielal ich naspäť do tiel, aby skladali reparát. Bohu nejde o to, aby Ho ľudia spoznávali a uctievali ako modlu…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2016