Ako chutí moc

O tom, že sme pod vplyvom rozkazu a následnom prenesení vlastnej zodpovednosti na slepú povinnosť vykonať rozkaz schopní čohokoľvek, nás poučil známy Milgramov pokus s elektrošokmi, ktoré dobrovoľníci uštedrovali obetiam. Skutočnú tvár a povahu psychicky úplne zdravých mladých mužov však odhaľuje aj iný pokus. V roku 1971 ho viedol profesor Philip Zimbardo a do dejín psychológie sa zapísal ako Stanfordský väzenský experiment.

Ten sa odohrával v prízemí univerzity, kde bola na tento účel pripravená imitácia väznice s celami bez okien a hodín. Účastníkmi experimentu boli mladí, psychicky stabilní dobrovoľníci, ktorí sa losovaním rozdelili na väzňov a ich strážcov. Strážcovia mali tmavé okuliare, kaki uniformy a drevené obušky, väzni mali na sebe väzenský mundúr, reťaze na nohách a identitu vyjadrenú iba poradovým číslom. Na toalety chodili väzni iba s dozorcami a so zaviazanými očami.

vevezeniUž v prvý večer bol vyhlásený poplach, no väzni ho nebrali príliš vážne. Spočiatku rozpačité reakcie dozorcov rýchlo nahradil pocit sebavedomia z vynucovania cvikov.

Na druhý deň nastala zmena – väzni sa vzbúrili a svoje cely zabarikádovali posteľami. Dozorcovia reagovali zabavením postelí, vyháňaním väzňov z ciel hasiacimi prístrojmi a následným rozdelením na potrestaných a privilegovaných. Panika u jedného z väzňov však spôsobila, že ostatní sa začali domnievať, že nejde o experiment, ale o skutočné väzenie.

Dozorcovia, ktorých však práca mimoriadne bavila a spôsobovala im potešenie, svoj tlak stupňovali, nechali väzňov čistiť záchody holými rukami, zvyšovali frekvenciu prehliadok ciel a začínali sa správať výrazne sadisticky.

Pokus, ktorý bol pôvodne naplánovaný na dva týždne, sa musel ukončiť už po šiestich dňoch – rástlo totiž riziko vraždy. Skupina mimoriadne inteligentných mužov v úlohách dozorcov sa v krátkom čase zmenila na nerozoznanie od „bachárov“ z koncentračných táborov. Väzni neskôr popisovali svoje pocity ako absolútnu stratu identity, ako vzďaľovanie sa od toho človeka, ktorým každý z nich bol – stali sa iba číslom.

Tento pokus je dobrým príkladom, ako v praxi funguje morálne pokrytectvo, ako u ľudí rýchlo narastá sebecké správanie vždy, keď sa dá získať prijateľné alibi podporené inštitucionálnou mocou a výhodami. Experiment je tak presvedčivou štúdiou na tému „ako chutí moc“.
 

Ukázka z knihy Tibor Eliot Rostas: Mlčanie II. Rozhlasové eseje a labyrint sveta.
Sofian Publishing 2013. Strana 303 až 305. ISBN 978-80-971499-6-3

 

Súvisiace informácie:
http://sk.wikipedia.org/wiki/Stanfordsk%C3%BD_v%C3%A4zensk%C3%BD_experiment
http://cs.wikipedia.org/wiki/Stanfordsk%C3%BD_v%C4%9Bze%C5%88sk%C3%BD_experiment
http://psychologie.cz/jak-muze-chutnat-moc/
 

Poslal: Milan Mancovič

Hodnocení článku

7 komentářů

Přidat komentář
  1. Toto sa žiaľ deje skoro na všetkých psychiatriách, aj u lekárov ambulantne. Katolícka cirkev nám zabezpečila, že mnohé choroby, kde je pacient bezradný alebo uhranutia, nie je možné liečiť inak ako u lekára. Je pochopiteľné, že klesnúť sa dá veľmi rýchlo, vždy to tak bolo, lebo je to ľahšie. Som zvedavý, kto sa obetuje a vyvinie lepšiu medicínu, – predpokladám, že to budú pacienti. Tí s tým majú najviac skúseností, keďže poznajú nemoci dokonale.

    1. ad.Toto sa žiaľ deje skoro na všetkých psychiatriách, aj u lekárov ambulantne.

      Vydefinovala bych to tak,že se společně ocitáme,jako civilizace,na jedné velké
      Psychiatrické klinice,kde nejen zástupci katolické církve,lékařů,politiků,vědců,
      učitelů,….. jsou jejími pacienty.

      Krutost je pouhým nástrojem moci,kterým se perfektně udržuje strach z bolesti
      (fyzické i psychické).Když k tomu přidáte narůstající pýchu z moci manipulace
      skrze krutost,tedy násilí,pak „uvidíte“ velmi snadno,jak touha po moci ovládat
      šíří chudobu srdcí,tedy zlo.Takový člověk má potěchu z toho,že způsobuje bolest.To je chudoba srdce(vědomí).Chudoba srdce je zlo.Zlo dělá zlo.Zlo umí
      ublížit,no opravdu umí ublížit srdce.Sebelítost je největší zlo.
      Na straně druhé,zůstávají zotročené slepé ovce,které se přestávají bránit.
      pod nátlakem a tíhou manipulace,stávají se poslušným stádem.To je také chudoba srdce,tedy zlo,které dělá zlo,…,lidé si přestávají uvědomovat,že jsou otroky
      v područí otrokářů.
      Aby to nebylo málo,otrokáři jsou však JEN živými loutkami,otroky ,aniž by si toho byli vědomi,daleko většího „Otrokáře“-mysli falešné osobnosti.Stávají se
      tzv.rozumáři neboli psychopaty bez citu.Navíc tuto psychopatii předávají již
      stovky let i geneticky….

      A tak se zde všichni pachtí v Nicotě mysli falešného jáství již celá tisíciletí
      a namotávají na sebe další a další „problémy“,ze kterých se i tak budou muset
      chtít prokousat sami.Jako ta housenka z kukly.Sami se zamotali,aby poznali jaké
      to je,život bez Lásky bezpodmínečné a co je to násilí.
      Zapomněli jen,že dřív nebo později se budou muset sami usilovat o poznání sebe
      samých vpravdě.

      Skutečná Hlubinná psychologie,vědecký obor, se nazývá Janovo(….) zjevení.
      Cituji:
      1Tu jsem viděl, jak Beránek rozlomil první ze sedmi pečetí, a slyšel jsem, jak jedna z těch čtyř bytostí řekla hromovým hlasem: „Pojď!“

      Což znamená:
      1Tu jsem „viděl“(nahlížel),jak Láska vstoupila vědomě
      do první z neprobádaných oblastí vlastní Mysli(Psýché,Duše),
      a k vlastnímu užitku jsem si uvědomil(„slyšel“),jak jedna z těch čtyř podstat Osobnosti vyzývá Božím hlasem:“Usiluj se!“

      PS:“Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.“,znamená,že se tak právě děje.Tedy po „cestě“ vyprahlou pouští falešné
      mysli srdcí,se kterou Jsem byla seznámena ke svému užitku.♥
      „Neokusil sladkého,kdo nepoznal hořkého.“

      1. Hvězdička,
        Nemyslím si, že sa ovce neprestávajú brániť, ono to tak vyzerá, veľa z nich už dávno nastúpili na cestu (skryte) alebo sa v tomto čase prebúdzajú. Mám ale za to, že vždy natrafia na istý problém – nevedia sa spojiť s inými ovečkami a potom sú smutné. A tak budujú okolo seba hrádzu, ktorú je možno kedykoľvek rozbiť. Chvíľu sa hnevajú a urazia sa, ale majú výhodu. Vedia sa napr. už riadiť pocitmi, čo pre tým bola pre nich španielska dedina.. ..a tak zistia niečo nové, čo ich posunie a získajú na dôstojnosti. Takže nie je to také zlé. Pozdravujem.

        1. Zkusím to ještě jinak vyjádřit:ovce si přestaly být vědomy,že jsou
          zotročovány a navíc se projevují jako ti vězni v článku výše.Mnohým to
          dokonce vyhovuje.
          Přecitlivělé ovce si žijí v představě své duchovní dokonalosti,ve svých
          převzatých představách o ctnostech,tradicích a vyšlapaných kolejích.Drží
          se nenávisti k tzv.chudobě srdcí rozumu,aniž by si uvědomily,že i jejich
          podstata je tvořena ze dvou protichůdných inteligencí.Popírají tak sami
          sebe,protože se ještě neznají vpravdě.
          Jakmile se však dotknete jejich představ,iluzí,tak jak říkáte:urazí se a okamžitě nenávistně zaútočí nebo se vyhrožují osvojenými naučenými slepými tvrzeními pomocí květnatých slov.

          Stručně řečeno:Každý člověk je napůl ovce a napůl žralok,neboli vězeň
          i otrokář zároveň.Jen si toho není nebo je vědom.Pokud si toho vědom je,
          tak s tím může i vědomě pracovat.Pokud si toho vědom není,má strach
          z neznáma,či nepřijetí sebe samého vpravdě nebo trpí slepou pýchou na iluzi,představy mysli falešného ega.To se týká i žraloků.

          cit:
          2A hle, bílý kůň, a na něm jezdec s lukem; byl mu dán věnec dobyvatele, aby vyjel a dobýval.

          *2 A vida,Poznání nevědomí(sebepoznání ), ochotně a vstřícně přijalo příležitost poznávání maličkostí,ze kterých se skládá život(kruh) a jenž zahání chudobu srdce(zlo)-nevědomost,aby aktivním přístupem („bojem“)překročilo práh smrti mezi vědomím a nevědomím a zjistilo vlastní bytostný přerod.

          Také pozdravuji.♥

          1. Ti dva jmenují se různě:
            Rozum a Cit,Zlo a Láska,
            či Otec a Matka.
            Různými energiemi disponují,
            odsouzeni jsou však věčností
            k společnému soužití.

            Co pro Cit znamená dávat,
            pro Rozum jen brát,
            a tak chamtivost Rozumu vůči Lásce,
            svedla je na scestí:
            trpící Láska zotročená
            a Rozum-krutý vládce.

            Aby se mohla Láska projevit,
            musela se naučit nejdříve,
            rozumovat sama srdcem
            a přestát přitom útoky otrokáře.

            A co Láska srdcem vymyslela?
            Rozum samotě vystavila,
            protože od něj utekla.
            čímž Rozumu srdce zlomila.

            Na tuto chvíli v ústraní čekala,
            aby to jeho srdíčko zlomené,
            z lásky k němu,
            svou láskou vyplnila.

            Z Otrokáře se stal dobrák,
            co svou Lásku chrání,
            Láska se z otrockých pout vymanila
            a za to Rozum srdcem brání!

            Od té doby vědí oba,
            že mohou v klidu nažívat,
            jen když budou tvořit
            společně Srdce JEDNO!

            PS:Co je dnes pro mne Zlo,zítra bude Poznáním,
            co dnes dobré se zdá,zítra může být velkým zklamáním.
            Zkušenost se nedá naučit,jenom životem zde se dá prožít!♥

          2. Odkiaľ je ten biely kôň s dobyvateľom?
            Tá báseň je skvelá, nedá sa mi tam reagovať.
            Áno, tak sa to deje ako píšete hore. Myslím že vlastná skúsenosť ľudí im pomôže dosiahnuť viac lásky a nebude z toho až taká pretvárka. Chce to len cvik. Hlavne si netreba nič vyčítať, neľutovať sa.

          3. pěkně jste popsala jev, se kterým se (nejen) na tomto serveru velmi často setkávám v diskuzích… (Jakmile se však dotknete jejich představ,iluzí,tak jak říkáte:urazí se a okamžitě nenávistně zaútočí nebo se vyhrožují osvojenými naučenými slepými tvrzeními pomocí květnatých slov.)Děkuji

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2016