Bez lásky bude vaše srdce prázdné

Můžete mít světlou kůži, hezký obličej, můžete nosit nádherné sari nebo být velkým sportovcem, ale bez lásky ve svém srdci budete ošklivou lidskou bytostí, ošklivou nad všechna slova; avšak když budete milovat, pak ať už bude váš obličej obhroublý či krásný, tak v sobě bude mít zář. Milovat je tou největší věcí v životě; a je velmi důležité o lásce mluvit, cítit ji, živit ji, chránit ji jako oko v hlavě, protože jinak o ni rychle přijdete, neboť náš svět je velmi brutální. Pokud nebudete cítit lásku, když jste mladí, pokud se s láskou nebudete dívat na druhé lidi, na zvířata, na květiny, pak až dospějete, tak shledáte, že váš život bude prázdný; budete velmi osamocení a temné stíny strachu vám budou neustále v patách. Ale v okamžiku, kdy budete ve svém srdci mít tuto neobyčejnou věc zvanou láska a budete cítit její hloubku, její rozkoš, její extázi, tak objevíte, že svět se pro vás změnil.

strom-rozkvetlyČlověk oblečený jako sanny asi chodíval každé ráno sbírat květy stromů do nedaleké zahrady. Jeho ruce i oči byly chamtivé po květech a otrhal každý květ ve svém dosahu. Očividně se ty květy chystal obětovat nějakému mrtvému obrazu, věci vyrobené z kamene. Ty květy byly překrásné, křehké věci, které se právě otvíraly rannímu slunci, a on je netrhal s citem, ale rval je ze stromů, neurvale plenil zahradu od všeho, co v sobě měla. Jeho bůh vyžadoval spousty květů – spousty živých věcí pro mrtvý obraz z kamene.

Jindy jsem pozoroval nějaké malé chlapce, jak trhali květiny. Oni se ty květiny nechystali nabídnout žádnému bohu; jen spolu rozmlouvali a ledabyle ty květy trhali a odhazovali je pryč. Pozorovali jste někdy sami sebe, jak něco podobného děláte? Zajímalo by mne, proč to děláte? Když procházíte kolem, tak ulomíte větvičku, strháte z ní všechny listy a zahodíte ji. Nepozorovali jste takové bezohledné jednání sami u sebe? Dospělí to dělají také, mají své vlastní způsoby k vyjádření své vnitřní brutality, této úděsné neúcty k živým věcem. Mluví o neubližování, ale vše, co činí, je destruktivní.

Lze pochopit, když si utrhnete květ nebo dva, abyste si ho dali do vlasů, nebo abyste jej někom dali s láskou; ale proč ty květy škubete jen tak? Dospělí lidé jsou oškliví ve své ctižádosti, vraždí jeden druhého ve svých válkách a kazí jeden druhého penězi. Mají své vlastní způsoby zlého jednání; a mladí lidé tady i jinde jdou očividně v jejich šlépějích. Nedávno jsem šel kus cesty s jedním chlapcem a narazili jsme na kámen ležící na silnici. Když jsem jej odstranil z cesty, tak se mne zeptal: „Proč jste to udělal?“ Co taková otázka značí? Není to nedostatek úcty, respektu? Respekt prokazujete ze strachu, nebo ne? Rychle vstanete, když někdo starší vstoupí do třídy, jenže to není respekt, ale strach; protože kdybyste opravdu cítili respekt, tak byste neničili květiny, tak byste odstranili kámen ze silnice, tak byste se starali o stromy a pomáhali pečovat o zahradu. Ať už jsme mladí nebo staří, tak v sobě nemáme žádný opravdový pocit úcty. Proč? Není to proto, že nevíme, co je to láska?

Rozumíte tomu, co je to prostá láska? Ne celý složitý komplex sexuální lásky, ne láska k Bohu, ale prostá láska – být citlivý, opravdu něžný v celém svém přístupu ke všem věcem. Ve svých domovech tuto prostou lásku ne vždy dostáváte, vaši rodiče jsou příliš zaneprázdněni; ani doma nemusíte mít žádnou skutečnou lásku, žádnou něhu, a pak přicházíte sem s tímto pozadím necitlivosti a chováte se jako všichni ostatní. Jak má člověk tuto citlivost v sobě získat? Ne že byste měli mít zákazy proti trhání květin, protože kdybyste byli omezeni pouhými zákony, tak by ve vás byl strach. Ale jak se může v člověku probudit tato citlivost, díky které zcela přirozeně nebude ubližovat druhým lidem, zvířatům, květinám? Zajímá vás to všechno? Mělo by. Pokud vás nezajímá, abyste byli citliví, tak byste rovnou mohli být mrtví – a většina lidí i je. Ačkoliv jedí třikrát denně, mají svá zaměstnání, plodí ději, jezdí v autech, chodí v drahých šatech, tak většina lidí je víc mrtvá než živá.

Víte, co to znamená být citlivý? Znamená to být vnímavý ke všem věcem: vidět zvíře trpět a něco s tím udělat, odstranit kámen z cesty, protože tudy prochází tolik bosých nohou, zvednou hřebík ze silnice, protože někdo by si mohl propíchnou pneumatiku.

Být citlivý znamená soucítit s lidmi, s ptáky, s květinami, se stromy – ne protože vám patří, ale protože jste si vědomi neobyčejné krásy všech věcí. Jak v člověku takovou citlivost probudit? V okamžiku, kdy bude člověk hluboce citlivý, tak květiny nebude trhat zcela přirozeně; bude v sobě mít spontánní touhu neničit věci, neubližovat lidem, což znamená, že v sobě bude mít skutečný respekt, lásku. Milovat je tou nejdůležitější věcí v životě. Ale co mám na mysli láskou? Když někoho milujete proto, že on na oplátku miluje vás, tak to určitě není láska. Milovat znamená mít v sobě tento neobyčejný pocit sympatií, aniž by člověk cokoliv žádal nazpět. Můžete být velmi chytří, můžete složit všechny své zkoušky, můžete získat doktorát a dosáhnout vysokého postavení, ale pokud v sobě nebudete mít tuto citlivost, tento pocit prosté lásky, tak bude vaše srdce prázdné a budete trpět až do konce svého života.

Takže je obrovsky důležité, aby bylo vaše srdce naplněno tímto pocitem lásky, protože pak nebudete ničit, pak nebudete bezohlední, a pak přestanou existovat války. Pak z vás budou šťastné lidské bytosti; a protože budete šťastní, tak se nebudete modlit, tak nebudete hledat Boha, protože to štěstí samo bude Bohem.
 

J. Krišnamurti – „Think on these things“
 

Zdroje:
http://novazeme2010.ning.com/profiles/blogs/bez-lasky-bude-vase-srdce (28.12.2010)
http://www.facebook.com/note.php?note_id=172557092776383&id=397096235239 (14.12.2010)

Poslal: Sanny (Lubomír Stejskal)

Hodnocení článku

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2016