Blíží se nejdelší noci v roce…

…aneb téma k večernímu rozjímání

William Holman Hunt (1827-1910) - Světlo světa

William H. Hunt – Světlo světa

S trochou světla lze i tmu překonat, a to je pro začátek vždy nadějné. Když ale světlo k dispozici není, musíme pro orientaci pozorně naslouchat. V případě spirituální cesty pak zvláštní hudbě, která je součástí tvůrčího aktu nekonečně znějícího Slova a která hledače vede i v hlubokých tmách. Světlo a hudba nadpozemských oblastí jsou tím, co přináší v našem nitru pravé poznání a společně ukazují a poté otevírají dveře. A naděje je i třeba v písni „Here comes The Sun“ George Harrisona – viz. odkaz. Tu si velmi rád v čase slunovratu pouštím, protože je v ní vyjádřena radost z „návratu“ naší zářivé hvězdy k nám, na severní polokouli.

V mých mnoha předchozích článcích jsem se zamýšlel a poté i diskutoval o tom, co hledače na jejich cestě zajímá a co jsou pro ně skutečné překážky. Kdo se cítí být tím, kdo hledá, prosí, klepe, ví, o čem na úvod píšu. Existují tedy i přímo fakta, nad jejichž působením a realitou lze přemýšlet téměř donekonečna, v našich podmínkách až do smrti. I tak však nelze vždy dojít až na úplný konec, protože tu zůstává nějaký stín pochybnosti v ne dokonale vyčištěném poháru. Připravuji si lampu s dostatkem oleje a rozsvěcuji světlo. Jsem vzhůru; Pán může přijít kdykoliv.

Co třeba náboženství; proč ho lidé přijímali, proč ho vůbec rozšiřovali a proč chtěli také, aby jejich blízký soused, vedlejší kmen, národ či stát právě toto náboženství přijal?

Jeden americký komik jménem Bill Maher o náboženství vyslovil názor, že je to porucha myšlení a ta brání lidem používat selský rozum?! Ihned se pak nabízí otázka, co je to ten selský rozum, v našem povědomí má ještě přívlastek zdravý! Co může takto charakterizovaný lidský rozum namítnout proti doporučení – „ČLOVĚČE, POZNEJ SEBE SAMA“? A souvisí to nějak s náboženstvím? Bez konkrétní citace připomenu Ježíše Krista a jeho nabádání k lásce, k následování k víře… jeho učedníci tak možná i činili a Slovo je pojalo?

Zdánlivé odbočení. Prý je věda klíčem k naší době, k tomu, v čem a čím žijeme. Rozvíjející se věda musela od počátku bojovat s nejméně třemi nepřáteli – s monarchismem, s vládou kněží a s nevědomostí! Dnes je věda již spíše považována za přítele lidstva. Před ní a vedle ní pak bylo náboženství, které se dá ze své pravé a původní podstaty také považovat za přítele lidstva. Ale s vědou neprožívalo souznění a v historii byly až smrtelnými nepřáteli. Věda však získala mocného spojence – filosofii. Její rolí bylo vyzvedávat objevy vědy a určovat jim správné místo ve vesmíru racionálního myšlení.

Soudný pozorovatel však může nacházet v obecném pokroku světového osvícení jednu pozoruhodnou skutečnost. Společně s pokrokem vědy probíhá i probuzení ducha. (Nevadí, jestli to někdo necítí.) Představou toho, co přináší toto probuzení, je tvořivý vývoj a obraz uspořádaného vesmíru, který nevniká z chaosu slepých impulsů fyzikálních sil, ale je příběhem tvořivosti v samém pulsujícím životě, jeho kráse a především v působení duše, která sem přináší princip Slova, Ducha a Moudrost, který je pak samotným záměrem Boha. Jak ale toto dokázat?

Někomu stačí rozhlédnout se kolem sebe, uvědomit si naši planetu, která se řítí mrazem vesmíru a přitom je plná života, který tu v koloběhu vzniká a zase zaniká. Někdo chce pro život jiné důkazy. A vědci z oblasti „ducha“ říkají, že třeba naše století bude stoletím, kdy hlavním úkolem psychologie bude prozkoumání podvědomí. Jde se na tento úkol zaměřit bez vědomí existence dosud nepoznané síly Boha, Stvořitele, který je obsažen ve všem a v němž je vše, co je jako vědomí, ať již nižší či vyšší.

A tady působí náboženství, jako cesta a návod k návratu duše do svého Domova. Náboženství ví o mysli, o duši, o srdci lidské bytosti, kde se protínají všechny směry působení lásky. Duch skutečně vystoupil na světlo dne a je třeba, abychom mu, projevenému Slovu, s patřičnou pozorností naslouchali. A opravdu není třeba se obávat, že věda podlehne náboženství. Náboženství pracuje v jiném modu než věda a je útočištěm opravdu milionů trpících a zarmoucených. Co takovým lidem nabídne věda, v čem pomůže pro klid, pro odstranění stresů, emocí či deprese?

Je dnešní svět již na vrcholu svých sil, svého vývoje k nějaké dokonalosti anebo je to naopak svět úpadku, kdy je člověk nejen nemocen, ale navíc je často ponechán napospas tmě, přirovnáním k pobytu v hustém lese, mimo cesty, bez kompasu, kdy navíc trpí ztrátou paměti, kdy zapomněl, k čemu je vlastně princip člověka, duše, předurčena. Jiný obraz tak musí logicky nabízet cesta k záchraně, říká se ji spása či osvobození. I to se nachází především v náboženství.

Ne všichni lidé si však mohou stěžovat. Někdo byl obdařen zdravím, krásou, talentem a úspěchem. Sklízí úrodu štěstí a radosti. (Do závorky patří, že osud může i takovému člověku přinést rychlý a nepochopitelný pád již třeba zítra, co člověk ví o karmických odměnách a dluzích?) Druhý se potácí v chudobě, nemocích a s nataženou dlaní škemrá o trochu naděje. Nikdo nemůže říci, že jeho štěstí je věčné a ani ten druhý si nemusí zoufat, protože již zítra se může vše změnit k lepšímu bytí. Život dává zkušenosti a nejsou zadarmo.

Člověk je ve své podstatě duchovní bytost, která ve fyzickém těle prožívá zkušenosti zdejšího života, není tomu nikdy naopak. Nejsme fyzické bytosti, které hledají duchovní prožívání. A ať si to někdo přizná či vůbec o tom nechce slyšet, existuje Nejvyšší Síla, Energie, BŮH, který své malé jiskřičky, své duše, dočasně umístěné do oddělenosti, s Láskou očekává. Duše však musí vždy učinit ten první krok, jinak to nejde. Je kapkou v opačném konci stvoření a než se dostane do původního oceánu všelásky svého Otce, musí porazit léčky vášní své vlastní mysli. Naučit se odpouštět. Uvědomit si, co je pokorou na cestě k Otci, na cestě pokání. Projít trpělivostí a nesobeckostí. A i to je náboženství.

Bylo jich mnoho v ne vždy šťastné historii. Malých a již zapomenutých, i velkých, které hýbou světem, které dnes prožíváme, které by někteří nejraději ze světa vypudili, ale které mohou zavinit válečný konflikt, pro vědecky založeného člověka, nepochopitelný. Náboženství vždy naplnilo nějaký prostor, nově vytvořené vakuum, kde Slovo nemělo zastání a uspokojilo lidi v jejich oblasti působení a dávalo jim po různě dlouhou dobu nové impulsy. Jako život sám má však i náboženství svůj čas zrodu, mladosti jako bouřlivého rozvoje, zralosti, ale také úpadku až nakonec i smrti.

Většina náboženství byla po odchodu svého zakladatele (toho, co přinesl učení) všelijak lidmi, následovníky pokroucena. Často i z toho důvodu, že následovníci pochopili svoji výjimečnost právě pod vlivem působení vášní mysli a uvědomili si, že jejich podvod nebude odhalen a oni z toho jen získají. Vždy však náboženství přinášelo nějaké morální a etické principy, které jeho vyznavači měli dodržovat již jen proto, aby se jim na onom světě dostalo odměny. A proč to neříct; aby byli i dodatečně vymyšlenými rituály a dogmaty ovládáni. Věřící se ptali na vznik světa, fascinoval je prázdný prostor i životem obdařená příroda, viděli pohyb a chtěli znát hybatele. Věřili ve věčnost, kterou měli přislíbenu, věřili ve zdroj světa, do kterého je údajně vedli kněží. Náboženství nabízelo jistotu a atribut, že Bůh je vším, co vytvořil a postupně se v něm a s ním dopracovali k nějakému chápání řádu vesmíru.

Náboženství uznávalo dobro, které je v Bohu, zatracovalo zlo, jímž disponují ďábelské síly. Současně ale představitelé náboženství jednali často v rozporu s tím, co kázali a přiváděli lidi do válek a zabíjení, a to i v zájmu Lásky. Jak falešné bylo toto počínání! Bůh vždy chtěl, aby jej duše v lidské bytosti, skrytá pod mnoha závoji, poznávala a nacházela si k Němu cestu; ti ovládající však udržovali v lidech záměrně nevědomost, o myšlence, o Slovu, o poznání a jejich záměry a nástroje byly často předaleko od spravedlnosti a kázaného řádu. Opravdu kázali opak Slova Boha, chtěli podřízenost osudu a přijímání toho, co Bůh lži, přímo Satan posílá.

Všem, kdo hledají, se nabízejí zásadní otázky. O hierarchii světa, o věčnosti času, prostoru, o podstatě vesmíru a o jediném Tvůrci. Pracují s myslí, pracují s pohybem, žijí osudem a přijímají rány či zlostně odhazují vše, co se jim nehodí. Kde hledat na mnoho otázek, které lidstvo provází od úsvitu jeho dějin, odpovědi? Nabízí je snad věda, která je, přiznejme si, velmi rozvinutá? Odpoví jim na existenci démonické složky bytí? Existuje něco, co je nehmotné a lze nějak pochopit, že jsou lidé stále více i pomocí nových sofistikovaných nástrojů manipulování k poslušnosti?

Některá náboženství nabízejí poznání jiných úrovní člověka, jeho různých těl, které podléhají změnám a která jsou na své pouti k Otci postupně odkládána tak, až duše zazáří svým plným a čistým světlem. Je něco v hmotném světě skutečné a v čem se ta skutečnost projevuje, když již zítra tu nemusí stát náš dům, nemusíme mít své děti či ve spánku vydechneme svůj život? Jakou roli hraje duše, jakými silami disponuje a kam směřuje? Jak se vyrovnat s vědomím, jeho nižší úrovní v propojení s myslí, jeho rozprostřením se v nejnižší části stvoření a nebo naopak, v jeho výstupu do duchovních oblastí, kde může pro svoji duši nacházet pravý Domov. Jak, kdy a v čem provází člověka, duši, jakou roli má pro mysl? Náboženství přináší svému vyznavači kroky, které ho doslova a často umísťují do nepříznivé situace, do malého člunu, jež je uprostřed rozbouřených vln oceánu života. Člověče, zachraň se. A víš jak?

Mé rozjímání se blíží k závěru a je tu dotaz, kterým se hloupý král Midas ptal boha Silénia – „co je nejlepším osudem člověka“? Ten odpověděl: „Politování hodná rasa, ti lidé! Děti smutku a náhod! Proč mne nutíš říkat to, co by lépe mělo zůstat nevysloveno? Nejlepší, čeho se člověku může dostat, dostat nemůže – je to vůbec se nenarodit. Druhá nejlepší možnost je zemřít brzy.“

Lékem na všechny uvedené bolesti a nemoci by mělo být lidem náboženství ve své čisté podstatě. Po mnoha a mnoha zkušenostech; odstraňuje tento lék příčinu lidských nemocí? Ty pokroucené formy různých učení, které byly přetvořeny v rozličné, údajně boží cesty – pomáhají? Je na světě méně bolesti a smutku než dřív? Náboženství je přinejlepším jen utišující prostředek; je to úleva od bolesti; ve velkých dávkách člověka zcela znecitliví. Ale nemá schopnost léčit.

Co dnešní křesťané a jejich války proti bližnímu svému? Co náboženství muslimů, je milující? Co nové směry, teosofie, křesťanská věda, moderní spiritismus, rosenkruciáni…, změnily tyto nové směry svět k lepšímu?

Ježíš Kristus na obraze Gebharda Fugela (1863-1939)

Ježíš Kristus na obraze Gebharda Fugela

Žádné náboženství však nelze zásadně označit za falešné. Vždy je to další krok. Vydrží stovky, i tisíce let a přichází nové pro novou dobu a pro nové naplňování všech možných tužeb člověka. Jak dlouho si bude člověk ještě vymýšlet mnohá přání, která jsou projevem jeho ega, mysli, jsou sobecká a jejich naplňování poutá takového člověka do dalších a dalších zrození?

Každý člověk, jako nejvyšší bytost, vlastní třetí oko. Je to jediný vstup do mikrokosmu lidské bytosti. Je branou, která vede do vyšších sfér, mimo tento svět pláče a skřípění zubů. Vede ke Světlu, ke Slovu, vede však i k další ztrátě cesty u toho, kdo není dostatečně poučen a připraven. Vnitřní chrám Boha je pro nás připraven, ne všichni se však do něj v tomto svém životě dostanou. Hledač tam nevstoupí po kolenou, na nichž s odříkáním absolvoval křížovou cestu, po zdánlivých obětech na poutích a jiných činnostech v umělých rituálech, které vymyslel sám člověk! Pravá cesta je jen jedna a je již od počátku úsvitu života člověku dána. Vystoupit ze smrti do života, to je cíl pravého náboženství.

Lze odložit za života kabát hmotného těla a vstoupit dovnitř a zase se navrátit k plnění svých povinností. Jde to jednoduchou technikou, které učil i Ježíš Kristus.
 

Václav Žáček /Venda/
 


317 komentářů

Přidat komentář
  1. Vlasto,

    ako hovorieval Bolek, ,,Vlasto, neser mě“, rozmýľlaš, ako vykoľajený človiečik, a to je už len krok k hľadaniu ,,pochopenia u nadprirodzených síl“….

    Pozor, tadsiaľto ,,cesta“ nevedie , pretože Ťa tadial čaká len SKLAMANIE.

    Nadprirodzené sily neexistujú a keby aj , na človiečika ako takého aj tak ,,serú“.

    Tým nemyslým len Teba, ale všetkých ,,ľudkov“ na Zemeplacke“, teda aby nedošlo k nedorozumeniu , tam zaraďujem aj SEBA SA…

  2. Asi můj poslední komentář.

    Pod článkem pana Šupy mne před pár dny zaujalo něco ve sdělení, kdy Ježíš Kristus vykonal oběť svou smrtí na kříži za lidstvo, vykoupil je z hříchu?! V mém článku, který se týká náboženství, jsem něco neuvedl. Ale ne vše. Něco, co se promítá až do našich dnešních dnů chci upřesnit. Zamýšlel jsem se nad náboženstvím judaismu, ve kterém vyrůstal i Ježíš. Historie židovského národa je dost známá a zrovna tak popis ve Starém zákoně ukazuje podrobně putování tohoto semitského kmene ve vývoji, při kterém se dostal až ke svému novému náboženství. Judaismus byl téměř přesně přejat od okolních národů a postupně upravován. I svět křesťanský by měl chápat, že židovské náboženství bylo převzato od náboženství pohanského. Necítím to jako nic špatného, zvláště proto, že s tím nejde nic dělat. Jak jsem již psal, nové náboženství přichází proto, aby zaplnilo potřebu doby a vychází z těch prvků, na něž v té době (vznikání / byl kladen důraz. Nemohlo tomu být jinak a utvářely ho okolnosti, kultura vzdělanost okolních společností, států. Původní Židé byli kočovníci, pastevci, kteří se pohybovali mezi Babylónií a Syrií. Jeho zakladatel Abrahám znal i do jisté míry učení Východu a spolu se synem Izákem a vnukem Jakóbem spojili nové náboženství s obětním kultem místního boha Jahveho či Adonaje. Forma tohoto náboženství byla primitivní a jeho obřady se neobešly bez prolévání zvířecí krve. Proč asi byly tyto oběti? Nepochybně lidé tušili, že musí za své hříchy platit, hřích musí být vykoupen, jinak řečeno – splacen. Karmický zákon v praxi je zrovna toto, ale bylo mnohem pohodlnější činit to zástupnou obětí. Je však omylem myslet si, že člověk zaplatí svůj hřích tím, že je za něj prolita cizí krev. Podle zákona karmy, v případě rituální vraždy zvířete, si takto konající hříšný člověk ještě více ke své karmě přidával. Je to klamání sebe sama. Kolem roku 600 před.n.l. se Židé dostali do zajetí a stali se babylonskými otroky. Několik generací Židů, narozených v zajetí tuto populaci ale zkultivovalo, a to je historická skutečnost a především pro pozdější křesťany. Zkrátka, na křesťanství se dá pohlížet jako na upravený judaismus. Když se podívám do některých svých zdrojů informací tak zjistím, že judaismus je odvozen z náboženství a kultury Babylónu. A další krok zpět v čase – a je tu Persie a učení vznešeného Zarathuštry. V křesťanství je pak jistá paralela upraveného zoroastriánství s postavou Ježíše Krista v roli obětního beránka – nutno však dodat, že Zarathuštrovo učení považovalo za oběť čistý život zasvěcený Bohu. Byla to oběť ve smyslu pozitivním. Židé se stmelili doslova kolem tří silných opiátů, které je stavěly do role určité vyvolenosti :

    – Dostali slib / Abrahám od Jehovy/ že židovský národ bude povýšen nad ostatní a bude mu dána světová říše – jak až satansky promyšlené, ne?
    – Jehova byl prohlášen za Boha, stal se Bohem všech bohů a postupně byl prohlášen za jediného – jak se dala, opět ryze satansky – zaset myšlenka až nenávisti k jiným – cizím národům
    – A nakonec víra v příchod nového Mesiáše, který by byl vůdcem tohoto vyvoleného národa – tady však chápu, jak se s postupem času ovládající židovská hierarchie kněžstva obával neznámého, nějakého Mesiáše – nebylo mnohem pohodlnější mít stále moc a nepřipustit nic nového, i kdyby to vzešlo z jejich národa
    Dnes, již po tisíci létech je očekávání stále marné. A bohužel, celá židovská víra se postupem doby změnila ve formální a ceremoniální instituci, vedenou kněžími. A to je vždy pohroma! Ježíš, pro některé Židy Mesiáš, přece nechtěl, aby se v chrámech zabíjelo, tekla krev, aby se tam kupčilo. Jak musel být kněžstvem judaismu nenáviděn – až zapomněli, že Jahve jim slíbil právě příchod Mesiáše.

    Určitým svým studiem jsem pochopil, že židovské náboženství má, jako všechna, i tu část mystickou, která není určena pro lid „ obecný“. O kabale tady nechci psát, ani o mnohem pozdějším učení knihy Zohar, Knihy záře.

    Židovský národ nechal zplodit nové náboženství – křesťanství – a nikdy se neosoboval žádné právo nad tímto svým „dítětem“. Je faktem, že mnozí učenci judaismu chápou dnes Ježíše jako jednoho z největších proroků svého světa. Ale drtivá většina ho nepřijala – nechtěli to kněží – jaká pohroma !

    A pak je tu ještě logický doplněk. Náboženství, které je již staletí známo jako křesťanství, nezaložil Ježíš Kristus. Světu je předložil tzv.sv.Pavel, vzdělaný žid, který ovládal hebrejské právo i novoplatónskou filosofii alexandrijské školy. Dal světu křesťanskou teologii, jako pozdější základ dogmatismu a mnoha dodatečně vymyšlených rituálů, které by nikdy, troufám si říci, Ježíše za jeho života nenapadly! Pavel pracoval s ústřední myšlenkou judaismu a kompiláty jeho myšlenek, které vycházely z mnoha směrů tehdejšího světa, našly o pár století pochopení a živnou půdu pro nové rodící se mocenské ovládání. U Pavla se stal Ježíš posvátnou obětí – „beránkem, obětovaným pro spásu světa“. Jeho krev měla smýt hříchy všech. A tak se skutečné poslání Ježíšovo, jimž bylo přivést žáky do nebeského království v lidském nitru, proměnilo v krvavou tragedii. Ježíšovy vznešené ideály byly poníženy na pouhé hmotné obřady obětního oltáře. Lidská krev se tak smísila s láskou a spiritualitou, které učil Ježíš. To vše byla urážka nejen Ježíšových myšlenek, kterým chtěl změnit svět, jednoho každého, který mu v jeho době uvěřil a jeho učení pochopil. Je to urážka vznešených myšlenek všech Mistrů. Že v tom hrála roli zkorumpovaná část kněžstva, vždycky to byla velká část údajných nositelů skvostných myšlenek, přes celou postupně vytvářenou hierarchii vůdců, a to i světských, kteří pochopili dokonalost tohoto nástroje – láska a oběť, trest po smrti, žádné nové zrození, vždyť Ježíš umřel za všechny.

    Snad je to k náboženstvím, které mají vztah až k naší dnešní civilizaci, ode mne vše. Záměrně jsem vynechal Islám, jehož vznik a vývoj se odehrával téměř ve stejném světě a který se dokázal rychle prosadit u přímo pokrevních bratrů semitských kmenů s vyznáním judaismu. Boje, které se pak rozhořely, se přenáší až do dnešních dnů. Duše člověka, ten božský princip v nás, žije v pomíjejícím těle. Mysl člověka, která je dokonalým nástrojem démonické síly v nás, rozprostírá vědomí po dění ve světě. Pro mnoho lidí je rozhodující smyslové vnímání, nutno dodat, že dosti falešné a k uvěření sliby jako život v nebi po zabití nepřátel, odpuštění hříchů zástupnou obětí. A to je opravdu špatné pochopení podstaty učení, podstaty, které pak byla přetvořena v náboženství. A to již bylo tím, co ovládalo, i za cenu násilí, vražd, hříchů či jen lží.

    Pěkný večer
    Václav Žáček

    1. ad: Duše člověka, ten božský princip v nás, žije v pomíjejícím těle. Mysl člověka, která je dokonalým nástrojem démonické síly v nás, rozprostírá vědomí po dění ve světě.

      Svatá pravda, Vendo. Svatá pravda! Démonických velkovyprávění a démonických příběhů není nikdy dost…

      Zrovna tady teď píšou a čtu „Zbyla jen bunda“ – http://www.novinky.cz/krimi/389847-vecer-s-krasnou-maserkou-z-internetu-stal-muze-z-prahy-luxusni-retizek.html

    2. Venda
      Ad: Když se podívám do některých svých zdrojů informací
      Zapátrej hlouběji, ve svých zdrojích a zjistíš, čí učení je nosným pilířem judaismu, proč se chová hermeticky, i to kdo, nebo co je to „MESIAH“ a budeš vědět, proč prorok Ješů ben Nazaret NEMOHL být uznán mesiášem. :)

      1. Jo, já to tu ale popisovat nebudu. Můžeš se do toho směle pustit ty sám. Když se však zamyslíš, zjistíš, že to nemá příliš cenu. Překvapení, potěšení ale i přímo odpor by se tu projevil dosti silně. Ale, nic by to neznamenalo, nikomu by to nijak nepomohlo a ani neuškodilo. Většině lidí je to stejně jedno. Tak co s tím?
        Zdar
        Václav Žáček

        1. Venda
          Ad: Tak co s tím?
          Nic. Právě proto jsou ta učení hermetická.
          Je spousta lidí, kteří jsou dychtivý poznání. Ale mnohdy je nežádoucí, aby prošli proměnou.
          Každému, by se mělo dát jen tolik, co unese a posune ho k lepšímu lidství. :)

        2. ad: Většině lidí je to stejně jedno.

          Vendo, já bych ty lidi a „většinu lidí“, až zas tak nepodceňoval. No možná to bude jenom tím, že převelice a přepečlivě rozlišuji a tudíž vnímám nejen ony jemné nuance jazyka, ale současně i nebetyčný a propastný rozdíl mezi lidem a lidmi.

    3. „Slovo kříže je totiž bláznovstvím těm, kteří hynou, ale nám, kteří jsme zachraňováni, je mocí Boží. “ (1 Korintským 1:18)

        1. Tu Petr, naplněn Duchem svatým, k nim promluvil: „Vůdcové lidu a starší, když nás dnes vyšetřujete pro dobrodiní, které jsme prokázali nemocnému člověku, a ptáte se, kdo ho uzdravil, vězte vy všichni i celý izraelský národ: Stalo se to ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kterého vy jste ukřižovali, ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých. Mocí jeho jména stojí tento člověk před vámi zdráv. Ježíš je ten kámen, který jste vy stavitelé odmítli, ale on se stal kamenem úhelným. V nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni.“ (Sk 4,8-12)

          1. Skutky / kdo je si sepsal ? / – Pavel v Efesu : /kapitola 19. /
            11. Bůh konal skrze Pavlovy ruce neobyčejné zázraky.12. Lidé dokonce odnášeli šátky a zástěry z jeho těla na nemocné; nemoci je opouštěly a zlí duchové vycházeli.
            A Skutky – 14:8-11 Pavel vyléčil chromého od narození.
            A tamtéž – 28:7-8; a nebo 28:3-6

            Skutky jsou opravdu poutavé čtení. Možná to vše v  nich uvedené tak trochu zpochybňuje jejich autenticitu. Když si totiž na ověření pročítám Pavlovy epištoly, nenacházím v nich žádnou podobnou zmínku o zázracích. Zkrátka, Skutky jsou takové romantické čtení. Pavel naopak ve svých listech popisuje mnoho z toho co dělal a povídal, nikdy však nevzpomíná zázraky. Jestliže měl Pavel schopnost konat zázraky / ve Skutcích ano/, nepředvedl je ani na sobě, ani na svých přátelích.

            Sám v 2.listu Korintským píše v kapitole dvanácté:
            „7 Aby mi ta úžasná zjevení příliš nestoupla do hlavy, byl mi dán do těla osten, satanův posel, který mě sráží, abych si o sobě příliš nemyslel.8 Třikrát jsem kvůli tomu prosil Pána, aby to ode mě odešlo,“……

            Svoji chorobu bere v pozitivním duchu a jako součást Božího plánu, což ho udržuje v pokoře, ale není schopen se jí zbavit, ač třikrát prosil / že by osudová karma? /.

            Zajímavé….. a v kontextu by se dalo použít i – Galatským 4:12-15 a nebo Filipským 2:25-30 …… .

            A tak uvedení ze Skutků, co pro mne znamenají? Srovnání – jak jsou odlišné – zveličené Skutky a oproti tomu tyto citované listy Pavla.

            Vede mně to k závěru, že příběhy o zázracích jsou výsledkem kombinace nějaké skutečné události a velké dávky představivosti a pozdějších přepracování. Zázraky, když je studuji s nezaujatou myslí, slouží jako metafory pro vyjádření hlubokých duchovních pravd. Všichni jsme totiž v nějakém stádiu života duchovně slepí, hluší a němí. Jsme také chromí, zapomněli jsme, jak po tomto světě kráčet rovně. Člověk, nese-li těžké břemeno ze svých slabostí a hříchů / netíží svědomí, pocit viny…./ zoufale potřebuje, aby ho někdo uzdravil. Navíc je síla lidské vůle oslabena tím, že je člověk často silně připoután k smyslovému světu. Vlastně, jsme duchovně mrtví, tedy dosti velké procento lidí…. a potřebujeme, alespoň za sebe to tak cítím, aby nám někdo pomohl být vzkříšen, znovu zrozen, zkrátka, vyjít z hrobu svého těla. Dokonce i jako ten, co zemřel, a již smrděl; duchovně zapácháme nahromaděnými hříchy z mnoha předchozích životů.

            Závěr – potřebujeme pro to, abychom dokázali vyjít z tohoto hrobu, živého duchovního lékaře!! Nadějné je, a je to Zákonem Boha – Otce, že vždy je na Zemi v těle „nějakého“ člověka ten, který byl Ním vyslán pro označené duše. Ostatně, jako v čase Ježíše.

            Dobrou noc.
            Václav Žáček

          2. Pane Vendo, pokud se nepletu hlásíte se k (a šíříte) učení Sant Mat. Rychle jsem si vyhledal nějaké obecné info (http://dingir.cz/archiv/Dingir302.pdf – tam je o tom několik stránek), abych byl více v obraze.

            Podívejte, mně nevadí, že vyznáváte jinou nauku, ale vadí mi to, že na veřejných stránkách popíráte Boží slovo a kroutíte Nový zákon na – dle mého poznání – scestnou nauku. Tím znehodnocujete pravý význam evangelií a Ti, kteří stále milují nepravdu (i já ji miloval mnoho let…) jsou i Vámi sváděni z cesty. Tam, kde zcela jednoznačně reaguji výrokem z Nového zákona, Vy vytahujete protiargument ve smyslu „tato část NZ je tam navíc / je nepravdivá“. V tom případě zavrhněte celý Nový zákon, včetně evangelií… Duch, který je za Vámi Vás neustále ponouká, abyste „kroutil“ Novozákonního Ježíše na Vaše učení, které je NAPROSTO, ale naprosto odlišné od toho, co je z Nového zákona patrné a dělá z Vás falešného proroka. Kristus, kterého hlásate není ten samý Kristus, kterého na základě Bible hlásám já a to je i důvod mých reakcí na Vás.

            Abyste mi rozumněl, opakuji – nechci se dohadovat s Vámi (v tento moment je to zcela zbytečné), ale CHCI, aby zde bylo pro ostatní zcela jasně napsáno: Vaše články jsou zavádějící právě proto, že používáte citace z Bible POUZE v kontextu jaký se Vám právě hodí, příčemž mnohé pasáže (v podstatě většinu NZ?) z Bible označujete za nepravdy a mýty. Důkazem je tato diskuze se mnou. Proč se ve výkladech učení Sant Mat nedržíte jiných knih a zdrojů? Popíráte-li Pavlovy dopisy, Skutky, pak zcela jistě popíráte i evangelia, tak jak jsou zachována (Skutky i Pavlovy dopisy zcela jasně s evangeliemi korespondují).

          3. Lukáš napsal:
            Vendo,
            kroutíte Nový zákon na „JINOU NESOURODOU NAUKU“

            používáte citace z Bible POUZE v kontextu jaký se Vám právě hodí

            Vendo, v dobrém, když jsem tu před pár měsíci působil, všiml jsem si toho také. Dnes, když jsem sem po čase zavítal, vidím to zase. Věřím, že to snad když ne všichni, alespoň drtivá většina zdejších čtenářů vidí, aby se nenechali zatáhnout do bažin.

          4. Vendo, Vy to myslíte vážně a jste snaživý, proto píšu ještě jeden příspěvek (v dobrém!, neboť za to stojíte) – to jak propojujete křesťanství (za pomoci výroků z Bible) s východní naukou, tak z toho vyplývá skutečné neporozumění skutečnému křesťanství (následovníků Krista). Nemodifikujete pak i opačně Sant Mat?
            Toto není projev toho Vás poškodit, urazit, ale naopak pomoci Vám prohlédnout. Když se jedno roubuje na druhé, vzniká z toho něco jiného. Některé věci, jevy, není moudré a ani přínosné roubovat, jakkoli slučovat. (V současnosti se o něco podobného, ještě mnohem tristnějšího, snaží „křesťané“, kteří se islám snaží naroubovat na křesťanství a hledají v něm obdobné principy lidství).
            Nechci Vám pokazit Vánoce, naopak chtěl jsem Vám tímto pomoci.
            Přeji otevření Vašeho nitra o Vánocích.

          5. Pro Vendu – Vendo, to prohlédnutí nejde (v absolutně drtivém množství případů) provést rozumem (promýšlením odpovědí na Vaše otázky a jejich porovnáváním), ale skutečným otevřením nitra, proto je v tuto chvíli zbytečné popisovat Vám, jaké jsou to např. ty špatné „naroubovanosti“.

            Pak člověk přestává hledat, protože našel!

          6. Ad.: …. to prohlédnutí nejde (v absolutně drtivém množství případů) provést rozumem (promýšlením odpovědí na Vaše otázky a jejich porovnáváním), ale skutečným otevřením nitra, proto je v tuto chvíli zbytečné popisovat Vám, jaké jsou to např. ty špatné „naroubovanosti“.

            Pak člověk přestává hledat, protože našel!

            – – – – – – – – –

            Ano, již dlouhá léta jsem na cestě, kdy hledám to otevření nitra. A ještě jedno ano, nacházím odpovědi snad na všechny otázky, právě v nitru, v učení, v němž jsem zasvěcen pravým Mistrem. Je to snad špatné? Nestarám se tak o ty své hřivny, které jsem dostal?

            Když to prohlédnutí podle Vás nejde, tak nejde. S tím já nic nenadělám. To je ta individuální cesta. Rozum či mysl, je to pomíjivé a duše se v určitém stupni svého návratu mysli zbavuje, nepotřebuje je, je pak již jen čistým a nejvyšším vědomím. Ale dříve je musí ovládnout, ne aby to bylo naopak.

            Usnadním Vám něco a pomohu. Tady je něco, co by mohlo ve Vás evokovat to mé prohlédnutí a Vy byste pak mohl říci, co cítíte jako rozpor. Odkaz na můj článek i s bohatou diskuzí – má příznačný název :
            http://hledani.gnosis.cz/volame-po-jednote-proc-ne-joga-a-krestanstvi-maji-neco-spolecneho/

            Zkuste se podívat na cestu jógy a srovnání s křesťanstvím od části, kdy popisuji jógu oddanosti, v sanskrtu bhakti jógu a pak další dvě jógy. Jestli Vás lekají jen cizojazyčné názvy, tak to by byl malý důvod k určitému nepochopení. Navíc tam jsou vždy i citace z Bhagavatgíty. Zkuste mi pak říci, co je to špatné roubování a překrucování či ohýbání…..? Budu Vám velmi vděčen.

            Díky za Vaše předchozí reakce.
            Václav Žáček

          7. Vendo, mně nic neusnadňujte, já zde nic nehledám. Pomozte raději sám sobě, abyste si byl jist, že jste také našel.
            Já příliš nechápu hledající trávící čas v diskusích na internetu, je to podle mě ztráta času. Když se otevřete (své nitro), tak Vás to povede samo. (Kristus je působením dosažitelný vždy a pro každého, to je to klíčové a podstatné, avšak nezastupuje ho nikdo z lidí na zemi)
            Přeji Vám to upřímně. Diskusemi zde však čas trávit opravdu nemohu a ani nechci.

    4. Výrazně zajímavý rozbor, který poskytuje čtenáři s nezaujatou myslí pohled na staré náboženství – judaismus.

      http://www.zvedavec.org/komentare/2015/12/6719-druha-trocha-biblickeho-ponauceni.htm

      V čase, kdy venku „zuří“ zima a večery jsou dlouhé, doporučuji ke čtení.

      Kdo by měl ještě chuť a poznal, že „druhé troše biblického ponaučení“ předcházelo něco prvního, tak tady je odkaz :

      http://www.zvedavec.org/komentare2015/12/6694-trocha-biblickeho-ponauceni.htm

      Z diskuze pod tímto druhým článkem v odkazu kopíruji od jednoho čtenáře :
      „Peclive jsem Stary zakon precetl a dosel k zaveru, ze tolik nasili, zloby a nenavisti zadna jina, me znama kniha, neobsahuje. (Koran jsem precetl take.)“

      Přiznám se, že u mne je to také tak. Nechápu ty, kteří tvrdí, že tento SZ je slovo boží /záměrně to píši s malými písmeny / a že jeho sestavovatelé byli inspirováni Bohem. Proto jsem tu již dávno napsal, že Hospodin SZ není totožný s jediným Bohem, Stvořitelem, a že to není můj Bůh, u kterého bylo na počátku Slovo a který posílá pro připravené duše, pro jejich spásu své Syny. Duch svatý je Boží emanace a jako taková je jádrem každého živého tvora. Plést sem nějaké duchy je zcela zbytečné a beru to jako nějaký úhybný manévr, kterým mají být lidé, od pravého významu Ducha svatého, popleteni.

      Pěkný den.
      Václav Žáček

      1. ad – „Peclive jsem Stary zakon precetl a dosel k zaveru, ze tolik nasili, zloby a nenavisti zadna jina, me znama kniha, neobsahuje. (Koran jsem precetl take.)“

        …ano….je těžké vidět sebe samého v zrcadle příběhu.

  3. ad: Před pár hodinami jste „jásal“

    Vendo, Vendo, rozlišujte. Mezi zdánlivým jásáním a irorinií a děláním si z bláznů blázny, je opravdu ROZDÍL…

    ad: Chápete koho se to týká?

    Nevím, ale mě rozhodně ne. A toto vědomí mi stačí. V kontextu – nesu odpovědnost pouze za to, co dělám já, nikoli za to, co dělají druzí – je pak všechno přece úplně „neskryté“ a jasné. Na tu „neskrytost“ (aletheia) bych rád kladl důraz.

    1. Souhlas, Vás ne. A opravdu nejsou všichni lidé stejní. A co teprve karmická zátěž, ojoj.
      Dobrou noc.

      1. ad:A opravdu nejsou všichni lidé stejní.

        No zaplaťpámů, Vendo. Slyšíte ten rozdíl? Slyšíte ten rozdíl mezi „všichni lidé“ a „všechen lid“? Nevím jak Vy, ale já ho slyším a vnímám.

  4. ad: Místo většině si tam dejte například – dosti velkému procentu lidí – vyhovuje?

    Rozumím, Vendo. A „za to“ za všechno si dejte, vložte „axióm“, holý fakt a pravdu: nikdo nezná celý příběh. Co to je to ta „většina“, co to je to „velké procento lidí“? Nic jiného než nesmysly, nic jiného než jen vzorce myšlení a ve vzorcích myšlení uvězněná mysl.

    1. Nikdo nezná celý příběh – souhlas. Karma je sviňa – kdo ví, za co se mu to či ono událo?

      Ano, mysl je plná nesmyslů – souhlas. S myslí je potřeba neustále bojovat. Ona je však vězením / spolu se smysly a vášněmi / – to je ten pravý problém.

      Dobrou.

  5. ad: Svoji chorobu bere v pozitivním duchu a jako součást Božího plánu, což ho udržuje v pokoře, ale není schopen se jí zbavit, ač třikrát prosil / že by osudová karma?

    Vendo, je jen otázkou času, kdy se z těch svých vlastních „kompilací“ a quazi-perceptivních úvah a představ , jednou a načisto zblázníte.

    Choroby myšlení jsou zhoubnější a častěji se vyskytují než choroby těla. (Epikuros)

    1. Děkuji za poučení a Vaši starostlivost. Jste jednoznačně vzácný člověk; že se tak rychle orientujete – Skutky – 2.list Korintským, Galatským, Filipským…. . To na Vás obdivuji.

      Mimochodem – víte, kdo slavný řekl:
      „Kapka chemického elixíru v tělesné nádobě ovlivní i takový kulturní kolos, jako je vznik či zánik civilizací. “ ??

      1. ad: Jste jednoznačně vzácný člověk

        Ale jděte, Vendo. Teď opět mluvíte z cesty. Jsem jen hovno ve vesmíru. Hovno, které si jen permanetně uvědomuje svou nepatrnost, holou pravdu, že je jenom hovnem ve vesmíru. Netušíte, jaké obzory a horizonty se člověku objeví a zjeví, uvědomí-li si, jak je „nepatrný“…

        1. Mimochodem – víte, kdo slavný řekl: „Kapka chemického elixíru v tělesné nádobě ovlivní i takový kulturní kolos, jako je vznik či zánik civilizací. “ ??

          To sice, pravda, nevím. Ale co vím bezpečně, že jedno a „neslavný“ pozvracený dítě, dokáže ovlivnit celý jeden aqupark.

          http://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/centrum-babylon—anticke-hrani-a-relaxace-v-liber.aspx

          Viděl jsem na vlastní oči… A nejen já…

          1. ad – To sice, pravda, nevím.

            To jsem napsala já, v jenom kratičkém článečku, cca deset vět. Věstonický Venouš se z toho dodneška nevzpamatoval.

        2. A já zase o sobě napsal, že jsem jediným atomem s nějakou informací.
          Zase jste lepší – hovno se skládá z mnoha atomů.

          A paní Věra z Vysočiny tomu tady dala takovou pěknou včerejší večerní tečku – jak zpívá Olympic v jedné své písni – “ já,já,já, jenom já….. .

          1. Vy jste mi šáhnul na Mistra – kde, kdy, proč?

            Avšak projevit nevědomost, to ano, to tu dobře od mnohých znám. Ale s tím se dá bojovat, jak píšu v druhém pokračování „Blíží se nejdelší…“. To „něco“, co zapřičiní u člověka změnu, to bych přál mnoha lidem.

            Pěkný den.
            Václav Žáček

          2. ad – A paní Věra z Vysočiny tomu tady dala takovou pěknou včerejší večerní tečku – jak zpívá Olympic v jedné své písni – “ já,já,já, jenom já….. .

            Vendo, ten text, který jste ironicky a poťouchle citoval Honzovi, jsem psala já. Bylo to prosté, jednoduché sdělení, k tomu, co jsem napsala, se klidně přihlásím, když už ukazujete prstem do neznáma. Ale jestli s tím máte problém, můžu mluvit ve třetí osobě: Ten text napsala Věra z Vysočiny.
            Chápu, že Vám ležím v žaludku, Vaše averze poštěkávajícího psíčka se nedá přehlédnout, ale zkuste se trochu ovládat. Když už na to máte ty školy….a Mistry…..nebohý blbečku.

          3. ad – A kór když Vám někdo šáhne „na Mistra“,

            …fuj…………..:-)))

          4. Ano Věro, hlaste se k čemu chcete, já přece odpověď znal.

            Citoval jsem Vás, Věro, protože jsem chtěl vědět, jak moc čte Vaše články Váš věrný druh Honza. A je to smutné – nečte je, dokonce si toto moudro ani neuložil.

            Blíží se doba vánoc a tak nechme raději působit stopu sladké vůně v srdci a hřejivou chuť vděčnosti.

            Na živého Mistra ve fyzickém těle si může sáhnout kdokoliv. Ale s jeho zářivou formu? S tou se můžete potkat ve svém nitru.

            Věro a Honzo, nekažte si to.

            Věro, nenadávejte bližnímu svému, pak byste je již nemusela potkávat…., víte s kým. Vždyť jste přece přebrala štafetu láskyplného poselství.

            Přeji Vám oběma klid v srdci a krásné prožití svátků, ve kterých slavíme narození Pána Ježíše Krista.

            Václav Žáček

          5. ad – Citoval jsem Vás, Věro, protože jsem chtěl vědět, jak moc čte Vaše články Váš věrný druh Honza. A je to smutné – nečte je, dokonce si toto moudro ani neuložil.
            ______________________

            Vendo, to je to Vaše oblíbené testování, že? Vždycky na to dojedete, nedělejte to, nevyplácí se to, pak byste je již nemusel potkávat…., víte s kým.
            Honza možná moje články nečte, ale stoprocentně je čtete Vy, máte je všechny uložené, archivované, prolustrované, prošmírované, citujete z nich nejčastěji. Těší mě, že Vám tak hluboko uvízly v hlavě, asi plní svůj účel.

          6. ad – hlaste se k čemu chcete, já přece odpověď znal.
            _____________________

            Ta odpověď, Vy osle, taky nebyla určená a adresovaná Vám, ale Honzovi.

  6. ad: ad – A kór když Vám někdo šáhne „na Mistra“, …fuj…………..:-)))

    :-)))))))))))))))

  7. ad: protože jsem chtěl vědět, jak moc čte Vaše články Váš věrný druh Honza.

    Vendo, Vendo, že Vy si zase pletete pojmy s dojmy? Prý „jsem chtěl vědět“, tak tomu asi fakt věříte jen Vy, plebej, sám. Vendo, co (koho) čtu nebo nečtu, je ryze moje věc, do který je Vám ale úúúúplný hovno.

    Plebejec je přirozeně slídivý a neukojitelně zvědavý na cizí soukromí (Rychlé šípy v homologické řadě s pavlačovou bábou, vrátným a tajným). (…) K slabšímu se chová drze a panovačně, před silným se hrbí, v nepřítomnosti obávané autority je i roztahovačný a hlučný (již Hésiodos, Theog. 880 mluví o „protivném řevu luzy“), a to všechno proto, že sám sobě nestačí a u okolí – ať už jde o místa, věci či lidi – není schopen respektovat jejich vzdálenosti a specifiku. Aby proto plebej složitý a mnohovrstevnatý svět nějak zvládl (zpacifikoval), redukuje vše na kilometry, vteřiny, body, peníze a vliv (proslavenost), a vytváří tak omezený a víceméně jednorozměrný systém jemu srozumitelných vnějších znaků, s nimiž se snaží co nejvíce identifikovat. Toho pak dociluje co nejobsáhlejším zviditelněním, zvnějšněním, zvěcněním a kvantifikací – odtud je plebej tak nezřízeně soutěživý a odtud se tak vášnivě už od starověku oddává kultu kvantity a primitivní zápolivosti, totiž sportu.
    http://www.souvislosti.cz/297vit.html

  8. ad: Vendo, to je to Vaše oblíbené testování, že?

    Ten je ale průhlednej, viď?..:-) To je až neuvěřitelný…:-) No třeba to bude ta karma, důsledek, kdo ví…

  9. ad: krásné prožití svátků, ve kterých slavíme narození Pána Ježíše Krista.

    A není to – slavíme narození Pána Ježíše Krista – pro Vás, tak trochu a docela schýza? V tom „rozkroku“, rozkročením mezi učením Krista a učením Sant Matu, se může třepotat fakt jenom kokot.

    https://scontent-frt3-1.xx.fbcdn.net/hphotos-xfa1/v/t1.0-9/12122502_10208360954088267_2539768762640447035_n.jpg?oh=65cf0b1f900e4e221e9eed3a166ad90a&oe=56D70F62

    Skryté zakomponování autoportrétu do díla má v dějinách umění pochopitelně dlouhou tradici. (Zbyhnev)

      1. No já nevím, no..:-) To bude asi jen ten „můj zvláštní způsob myšlení“ a jen pouhá abstrakce, nic jinýho v tom nehledej…:-) Prostě, když už se to samo nabídlo, tak se to a „jen tak“ sešlo..:-) A to je asi celý..:-)

  10. ad: scestnou nauku.

    Lukáši, nevím. Možná bych nebyl až tak příkrý k „jiné“ věrouce. Věří-li někdo jinému učení, než je učení Kristovo, nemám s tím problém. Problém nastavá v momentě, kdy si z učení (jehož gró spočívá v zákonitostech, v řádu a pořádku) začne vytvářet scestné kompilace, zohýbá slova „k obrazu svému“ a naklonuje sračky a hovna všeho druhu vůbec. Přičemž je celkem šuma fuk, zda tak činí vědomě či nevědomě. V takových chvílích, je pak asi docela na místě a žádoucí odvaha k pravdě, důrazně se ozvat a říci: děkuji, nechci!

    1. Honzo, má tvrdá slova se týkají pouze toho, co zde prezentuje Venda jako učení Sant Mat. Učení samotné jsem z jiných zdrojů detailně nestudoval, především tedy z článků a názorů pana Vendy a pouze na něho reaguji. Důvod proč jsem použil výraz „scestná nauka“ pramení z mého poznání, protože jsem sám roky věřil a předával druhým podobný „miš-maš“ vých.nauk a vlastně i křesťanství. A vím kam mě to zavedlo… byla to nejen slepá ulička, ale přivodila mi i mnoho zlého. A právě proto tak výrazně reaguji na Vendovi názory.

      Každá nauka co učí stylem „meditujte, abyste se zbavili své karmy a tak se sami spasili – nestihnete-li to v tomto životě, alespoň si odmažete velikou část a v dalším životě už to třeba zvládnete“ je, dle toho co jsem sám zažil, nejen scestná ale i nebezpečná.

  11. Založím nové vlákno pro přehlednost.

    Na úvod – tyto stránky na gnosis mají název sekce, kam většinou píšu své články – „Duchovní cesta, Hledání světla“. Nejsou zaměřeny na Vámi již nalezenou cestu a víru, nejsou tudíž jen ryze křesťanské, katolické, buddhistické, taoistické, vyznavačů rosekruciánství či jehovistů….aj.,je to od obyčejných čtenářů, autorů a diskutujících celé a především o „hledání světla“. /někdo sem vstupuje s jinými úmysly, ale to nekomentuji /

    Vy tu pro mne působíte sympaticky svou pevnou vírou. Lukáši, každý jsme však v něčem jiný, nejen v otisku prstů či svého oka. Mám i pocit, že jste tolerantní člověk. Nakonec jste to tady již vícekráte napsal, jaký jste byl dokonce pomýlený v minulosti, jak jste miloval nepravdu. A tak jistě chápete, že každý člověk jde svou cestou a plně Vás chápu, že byste nyní rád, možná po létech vlastního tápání, objasnil podobně tápajícím lidem to Vaše poznání, aby nastala u nich nějaká zkratka, aby se dostali snadno a rychle k té pravé víře, kterou uznáváte Vy. Bůh je jen jeden, na tom se shodneme, a Bůh ví, proč vyslal duše do opačného pólu Jeho Stvoření. Zrovna tak sem vyslal moji i Vaši duši. Každý člověk si má projít tím, čím projít má. Nebo snad je život a to, co v něm potkáváme, jak se chováme a jednáme, jen nějaká slepá náhoda? A zkratka? Každý dojde na své cestě tam, kam dojít má. / já navíc uznávám karmu a reinkarnaci, což je koncept, který mi velmi pomáhá /

    Osobně z křesťanství čerpám / a z hledajích v SANT MATu nejsem sám /, je pro mne v evangeliích, těch světskou institucí – církví uznaných, i těch druhých apokryfních, mnoho důkazů, že Ježíš byl ve své době Mistrem, který znal dřívější významná východní náboženství a filosofie; mimochodem a k zamyšlení, dosud nejsou doceněny dary tzv.tří králů, kteří jej obdarovali. Ježíš přinesl lidem své doby „naplnění Zákona“. Nepřišel Zákon zrušit, ale naplnit. A přinesl do doby, kterou dobře znal i to, že kvůli jeho učení ti, co ho přijmou, mohou mít mezi sebou, blízkými, řečeno obrazně,i ten meč. Neshody mezi otci a syny, matkami a dcerami….., rozumíte? Ježíšovo učení spočívalo / a spočívá / v hlásání lásky, která, když by ji lidé akceptovali, změní svět. Kněžstvo judaismu a jeho vyznavačů však očekávalo, že přijde ten, který je od nadvlády Říma, být kolonií, zachrání a opět jim dokáže, že jsou tím vyvoleným národem Hospodina a navíc, postaví se jim do čela. / psal jsem o tom pár článků výš /

    Jsem rád, že máte při ruce zdroj svého poznání v panu Vojtíškovi, v časopise. I tak to lze a lidé čerpají informace /zkratkou/ různě. Stačí pár stránek a mohu posuzovat, případně i odsuzovat. Jak jednoduché.

    Za co ale nejsem rád :

    – když o mne napíšete, že na veřejných stránkách popírám Boží slovo a kroutím Nový zákon na – dle Vašeho poznání – scestnou nauku.

    Můžete mi prosím konkrétně uvést a objasnit tato tvrdá slova – kde popírám Boží slovo a kde konkrétně kroutím Nový zákon? Tyto veřejné stránky jsou veřejné pro všechny vyznavače různých náboženství, filosofií ale i pro ateisty.

    Já uznávám Slovo, jako to, co bylo na počátku u Boha, jako Ducha svatého. Miluji Slovo, vždy s velkým písmenem S, jako „vyzáření“ Boha-Otce, jako věčnou Jeho Sílu, která stvořila tento svět. Nevěřím na knihu, zrovna jak v článku pana Vojtíška je napsáno, že sikhismus má svoji knihu, která je boží. Říkám ne, protože jen živá víra, živý Mistr, živé Slovo, definitivní porážka negativní síly v nás a pozdvižení vědomí v setkání s Duchem svatým, jeho vtěleným Slovem, mne může dovést tam, kam hlásal i Ježíš Kristus svým učedníkům. Co můžete proti tomu mít?

    Osočujete mne, že :“Vy vytahujete protiargument ve smyslu „tato část NZ je tam navíc / je nepravdivá“ …. – doložte to prosím, kde jsem to napsal a já Vám to znovu objasním. Kdyby katolická moc a její příslušné složky měly možnost upalovat ještě i nyní, chápete, že by takové Vaše nařčení bylo pro ni důvodem mne takto zničit??

    Za mnou není žádný duch, jak píšete, ale jako v každém, je Duch i ve mně. A Duch svatý, Slovo, je jen jedno. Proč tak o tom mém uvažujete?

    A uveďte mi prosím, co tu hlásám naprosto odlišného od Nového zákona. Kristus je jen jeden, pro všechny věky; byl vždy jen tím Jedním Prvorozeným Synem, protože se zrodil ze samého „Počátku“ a byl a je i po Ježíšovi poslaným Bohem-Otcem pomoci lidem v jejich době života pro cestu návratu k Němu.

    Lhal bych, kdybych napsal, že mi Vaše reakce na mne nevadí. Vždy však hledám, a to i ve Vašem případě, a ve Vašich vstupech, co vlastně hlásáte Vy. Já hledám, stručně napsáno, Pravdu, Vy ne?

    Moje citace Nového zákona nejsou zavádějící. Ukažte mi, kde to zavádějící vidíte, cítíte – konkrétně Vy.

    Nepopírám Pavlovy dopisy, proč se na to takto díváte? Zase bych za to mohl být upálen. Já jen srovnávám obsah, Skutky v. epištoly a to je rozdíl. Je pro mne velmi smutné, že dokážete tak lehce napsat, že „jistě popírám i evangelia“. Proč taková až zlá domněnka z Vaší strany – ukažte mi, kde evangelia popírám. Moc o to prosím.

    SANT MAT má významný zdroj v učení Mistrů, a Ježíš? Byl- nebyl Mistr? Alespoň ho tak jeho učedníci oslovovali, ne? SANT MAT je univerzální učení. Je to učení Mistrů, santů, učení Surat šabd jógy, kde slovo surat značí duši, vědomí, vnitřní pozornost, šabd je pojmenování pro Slovo Nového zákona – tak, jako se duše v těle projevuje coby vědomí, tak se Slovem projevuje Bůh – a je to vnitřní duchovní Zvuk, jeho synonymem je vnitřní /tvořivý/ Zvukový proud, a nakonec jóga, to je cesta k znovu spojení s Bohem.

    Lukáši, vím, že se se mnou nechcete dohadovat a tuším, že mi nic z toho neobjasníte.

    Nevím, jakým směrům, náboženstvím jste se věnoval dříve, než jste poznal to své pravé. Mohu tady uvádět citace těch základních výchozích předpokladů třeba z véd, Bhagavatgíty či Ádi Granthu. Ale pro mnoho čtenářů by byl ten zdroj nedůvěryhodný a tak nacházím a uvádím to důležité v učení Nového zákona, co je univerzální pro jedinou cestu k Bohu i dnes.

    Pěkný den.
    Václav Žáček

    1. Vendo, není třeba mi pochlebovat a ani mě manipulovat („…tuším, že mi nic z toho neobjasníte.“). Když už jste s tím ale začal i já obdivuji Vaši urputnost a zapálenost šířit druhým „Vaši cestu ke spáse“.

      To, co Vy však popisujete jako pomoc pro druhé, já vidím spíš jako past pro druhé. Nebudu se již opakovat a napíši zde to, co jsem napsal před chvíli p.Honzovi: „Důvod proč jsem použil výraz „scestná nauka“ pramení z mého poznání, protože jsem sám roky věřil a předával druhým podobný „miš-maš“ vých.nauk a vlastně i křesťanství. A vím kam mě to zavedlo… byla to nejen slepá ulička, ale přivodila mi i mnoho zlého. A právě proto tak výrazně reaguji na Vendovi názory. Každá nauka co učí stylem „meditujte, abyste se zbavili své karmy a tak se sami spasili – nestihnete-li to v tomto životě, alespoň si odmažete velikou část a v dalším životě už to třeba zvládnete“ je, dle toho co jsem sám zažil, nejen scestná ale i nebezpečná.“

      ad „A Duch svatý, Slovo, je jen jedno.“ Vendo, říkám Vám – Váš Duch svatý není můj Duch svatý. Váš Kristus není stejný jako můj Ježíš Kristus a to proto, že Vy jej prezentujete jako jednoho z Mistrů, já ho prezentuji jako jedinečného/prvorozeného Syna=Boha (v souladu s Písmem), tedy Ježíš dle mého výkladu není jeden z mnoha Mistrů a vtělených Slov, ale je zcela jedinečný. Když se to pokusím dokládat citacemi z Bible, Vy je označíte za mýty a nesmysly (viz výše) a tím Vám vlastně i dokazuji to, že píšete „tato část NZ je tam navíc“. Napsal jste to jako moji reakci na (Sk 4,8-12), je to pár příspěvků nad tímto (a Vy jistě dobře víte…).

      ad „Nepopírám Pavlovy dopisy, proč se na to takto díváte?“ Takto jste to sice nenapsal, ale nepřímo je popíráte. Vaše reakce na ap.Pavla „Ach ten Pavel.“ a přímo tady v tom Vašem článku tvrdíte něco ve smyslu „je to jeho verze jak se díval na Krista a jeho ukřižování a celé si to přizpůsobil, on založil náboženství, dogma a rituály a vlastně může za to, co se poté s křesťanstívm stalo“. Ale citujete z něj když se Vám to hodí, a když cituji já z něho, abych Vás usvědčil ze lži (či alespoň, abyste zpozorněl) ihned tuto část označíte za chybnou s tím, že je to „ten pomýlený Pavel“. Nechápu, proč se k tomu jasně nepřiznáte – to, že neberete celou Bibli za pravdivou, tak to má (bohužel) většina lidí.

      ad „Moje citace Nového zákona nejsou zavádějící. Ukažte mi, kde to zavádějící vidíte, cítíte – konkrétně Vy.“ Tak na to skutečně nemám čas pane Vendo. V principu jde stále o to stejné. Duch Vaší nauky absolutně nekoresponduje s duchem křesťanství obsažené v Bibli a Vy jej přesto násilně roubujete na ty Vaše výklady. A jedině proto tu na Vás stále reaguji… Vendo, já Vám to nemůžu a ani nechci zakazovat, ovšem chci na to upozornit druhé.

      Ale už vše bylo řečeno a nechám toho, už bych se opakoval.

      1. Ad.:
        Vendo, říkám Vám – Váš Duch svatý není můj Duch svatý…… .

        Prožil jsem tu mnohé, Lukáši, naprosto odlišné výklady rozličných knih a jejich kapitol, přesvědčování, různou argumentaci, odkazy, ale i urážky, zpochybňování i čiré nepochopení. Všechno to bylo pochopitelné, i ti lidé, kteří tu jsou či byli, prošli a procházejí svým vývojem. Ale toto sdělení od Vás? To je naprostá novinka.

        Co Vás asi opravňuje k takovému tvrzení, je to křesťanské?

        Já jsem ta pravda i život, říkal Ježíš Kristus, vtělené Slovo. Vy mi říkáte, že v Bohem stvořených lidech může být odlišný Duch svatý. Jeden má tak podle Vás takového, druhý jiného.

        Na otázku, které přikázání je největší odpovídá Ježíš – „Nejdůležitější je: ‚Slyš, Izraeli – Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jediný.“

        Bůh je jediný, zrovna tak i Duch svatý. A nebo to tak není?

        Nemám, co bych Vám dále vysvětloval.

        Ještě k tomu Vašemu dodatku. Čtěte raději pana PhDr.Vojtíška. Má tam asi dvanáct výrazných nepřesností, možná až záměrných nepravd, které mají SANT MAT v očích čtenářů toho časopisu možná i diskreditovat – tak to prostě v takových časopisech chodí. Ale je to lepší, než ta jedna stránka, ze které by měl čtenář poznat pravdivost. Obojí je plytké, poplatné dnešní době. Nutno si něco rychle vyhledat, to je ten účel.

        Mějte se hezky.

        Václav Žáček

        1. Vendo, Duch svatý je samozřejmě jediný, stejně jako Bůh-Otec a Bůh-Syn, tyto tři osoby dohromady tvoří trojjedinost Boží. Psal jsem o tom, že Duch svatý, o kterém Vy mluvíte ve svých příspěvcích není Duch svatý o kterém mluvím já. Když dva říkají/dělají totéž, není to vždy totéž.

          ad „Vy mi říkáte, že v Bohem stvořených lidech může být odlišný Duch svatý. “ To v žádném případě neříkám. Bohem stvoření lidé mohou přijmout (=být pod vlivem) různého ducha, přičemž ne všichni duchové jsou Duch svatý (jak tu psal Honza „zkoumejte duchy zda jsou z Boha…“). Znovuzrozený člověk z Ducha (tak jak je to popsáno v 3.kapitole ev.Jana) přijal Ducha svatého, kterého posílá právě Bůh-Syn=Kristus o tom jsem vcelku zevrubně psal v minulých příspěvcích přímo Vám. Toto není nějaká moje originální nauka, ale Boží milostí získané poznání, které jsem našel rovněž i v Bibli a poté i u mnoha křesťanů, kteří o tom svědčí (na internetu je takových svědectví skutečně mnoho). Když toto člověk prožije, pak teprve může pochopit drtivou část Pavlových dopisů (a zjistí, že Pavel píše hlubokou duchovní pravdu, ne, že se snaží něco si domyslet a vytvořit nové náboženství). Viz třeba toto: „Všichni ti, kdo jsou vedeni Duchem Božím, jsou Boží synové. Nepřijali jste ducha otroctví, abyste se opět báli, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče! Sám ten Duch svědčí spolu s naším duchem, že jsme děti Boží.“ (Řím 8,14-16) To zkrátka nejde vysvětlit ani předat, to člověk musí zažít (především tu poslední větu). A každý to zažít může, učiní-li skutečné pokání a obrátí se plně k Ježíši Kristu.

          Jsem rád, že už nemáte co byste mi vysvětlil, mám to stejně a můžeme to ukončit. Vaši odpověď k Sant Mat beru, nechám to být.

          Přeji Vám klidné svátky a především Boží požehnání.

    1. Pouhá jedna stránka textu z celkem 516 stran knihy „Učení Mistrů“ oddaného žáka dr.J.Johnsona? To myslíte vážně?

      1. Vendo, můj dotaz směřoval k tomu, zda informace na této stránce jsou v souladu s učením Sant Mat. Zda to není nějaký výmysl autora, ty stránky nebudí moc důvěry a o tomto učení se toho moc jinde dovědět nedá..knihu si kupovat nechci. Ptám se bez posměchu, skutečně mě to zajímá, jde mi o základní ideje tohoto učení.

  12. Vendo, v tyto dny těžko bude mít někdo čas sedět u PC. Ani já, ale v tuto chvíli Vám mohu napsat jednu podstatnou věc, od které se možná odpíchnete ve vlastním zjišťování podstatných rozdílů, na které se ptáte – v křesťanství je jediným Mistrem Ježíš Kristus (stejné „materie“ s Bohem Otcem), žádní jiní Mistři, kteří by Vás mohli vést, Jemu naroveň nejsou. (tedy žádní guruové, kteří ovlivňují své ovečky)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2016