Češi, nejzamračenější národ Evropy, se změnili v nevoliče

Podle protřelých cestovatelů Evropou je možné podle zamračených obličejů lidí na ulicích a v dopravních prostředcích ihned poznat, že dotyčný se právě nalézá v Česku. A komentátoři se diví. Dokládají, a nutno říci právem, že Čechům se vede materiálně nejlépe a zevně jsou nejsvobodnější ve svých dějinách. Tak by vlastně ve své většině měli být „rozesmátí a optimističtí“. Ale ti nevděčníci nejsou a nejsou! A kýmsi placení komentátoři a otitulovaní zaměstnanci společensko vědních ústavů se marně snaží podat jakási zdánlivě odborná „vysvětlení“ tohoto iracionálního stavu mysli národa.

ceskoVšechna tato „odborná“ pojednání, která jsem četl, jsou svým pojetím i závěry podle mne zcela „vedle“. Jmenovatelem jejich společné chyby je mylné ztotožnění spokojenosti národa s materiálním konzumem, respektive jeho růstem. Jakoby někde a někdy byla míra bohatství shodná s měrou spokojenosti a štěstí!

Nepochybně tento materialistický přístup k bytosti člověka odkoukali od západních „renomovaných“ sociologických škol, zejména amerických. Ti štěstí člověka, smysl jeho existence úspěšnost organizace státu odvozují od velikosti spotřeby „na hlavu“. V honu za tituly, atestacemi a prestižními cenami si faktičtí ateisti „nestačili všimnout“, že nejšťastnější lidé nejsou nikdy ti nejbohatší! Právě naopak! Nejšťastnějšími nalézám obyčejné nenápadné lidé s malou spotřebou, ale uprostřed svých fungujících rodin. A zcela určitě i konzumně zcela „zaostalé“ „divochy“ na zaostalém venkově a v pralesích.

Otitulovaným společenským vědcům uniklo, že touhy „co nejvíce bez práce zkonzumovat a umřít jako bohatý“ nenachází normální člověk jako ten pravý smysl života. A přitom právě tyto cíle „řeší“ vlády západní civilizace na svých zasedáních a jednáních. Ovšem kromě obsazování dobře placených funkcí „spolehlivými“ lidmi a stanovování sfér vlivu.

Hledání podmínek pro objevení a rozvinutí dalších rozměrů života, právě těch nutných pro vznik pocitu štěstí a naplnění rozhodující masy lidí, ponechávají mocní tohoto světa rádi nematerialistickým náboženským a filozofickým „blouznivcům“. Ti pak „obtěžují“ mocné tohoto světa takovými nedokazatelnými pojmy, jako Spravedlnost, mezilidská láska, přesah lidského života apod. A médiím vládnoucí a „vědou“ propagovaní společensko vědní Sisyfové dokládají nesmyslnost těchto pojmů otázkou: „Ukažte mi jeden atom spravedlnosti, lásky, duše!“

Je tedy s podivem, že se pak politici diví, proč ta střední česká řídící duchovní elita se stává notorickými „rejpaly“, kacíři a revizionisty. Už od husitských dob tihle rejpalové ne a ne věřit koncilům, sympoziím, renomovaným společenským vědám“ a povoleným náboženstvím. Těm, které otitulovaní pojímají jako psychickou „berličku“ pro „neplnohodnotné“, tj. vědecky nevzdělané lidičky. Za tohoto stavu věcí se pak nelze divit, že celé vrstvy Čechů propadají hledání něčeho chybějícího, v současné době „vědou“ předkládané jako studium „pavěd“, okultismu a nakonec „extremistických“ politických stran!

Pokusím se postihnout, proč tomu tak je. Podle mne proto, že hybnou silou českého národa není a nikdy nebyla vzdělaná šlechtická a vědomostní elita, jak je to obvyklé u etablovaných evropských národů. Tato vrstva byla v průběh českých dějin znovu a znovu decimována jednak mocenskými vpády okolí, jednak přetahováním vynikajících jednotlivců jinam. Do Vídně, Německa, Evropy, Ameriky. V důsledku tohoto procesu vedoucí roli v české národní komunitě převzala střední vrstva, složená ze sedláků písmáků, učitelů, řadových duchovních a vzdělaných řemeslníků. (Z mnohých např. A. Dvořák byl syn řezníka.) Slabinou této vrstvy je nedokonalé vzdělání a vychování na prestižních evropských školách. Z toho odvozená je jistá „křupanovitost“ ve vystupování a vyjadřování, momentálně viditelná třeba na prezidentovi. Ale přesto milá, protože je naše, nezaprodanecká.

Tento zevní nedostatek české řídící duchovní elity je však naštěstí kompenzován absencí indoktrinace v myšlení poučkami „Harvardů“. Často poučkami, za vědění se jen vydávající! Tato neindokrinace má za následek daleko větší připravenost přirozeně nadaných k přijetí zcela nového, dočasně „neslušného“ přístupu k řešení problémů. Dále si tito „Harvardy nevychovaní“ daleko více ponechávají jako zdroj poznání inspiraci přímo přírodou. A právě její děje jsou nejdokonalejším stimulátorem intuice, která je vlastně přímým projevem působení ducha Pravdy, boží reality.

Od tohoto fenoménu je odvozen vznik českého smyslu pro odcítění reálného stavu věcí a pragmatické reakce na společenské jevy. A schopnost nenechat se oblbnout médii a propagandou. (Kontrast myšlení středa světa „Američana“, dříve Němce.)

Česká národní duchovní elita se nikdy nemohla a ani v současnosti nemůže spoléhat na otevřenou výměnu názorů v médiích. Ta byla a jsou ovládána „držiteli moci“, dosazenými jednou z východu, podruhé ze západu, nyní z Bruselu. Skutečný stav věcí si všichni Češi musí odečíst z textů „mezi řádky“ a slovy politiků. Tento všeobecně známý požadavek na inteligenta v Česku je dokumentován faktem, že za místního legračního hlupáka je považován člověk, který by v čemkoliv argumentoval tím, že to musí být pravda, když „to stálo v novinách“.

V důsledku tohoto stavu médií a veřejných tribun se česká elita musí po staletí dorozumívat jinotaji a náznaky „mezi řádky“. Těm nerodilý Čech není schopen rozumět, odtud německý pojem pro nepochopitelný stav vztahů „česká vesnice“. Geniálně tuto schopnost češtiny využil Hašek ve svém „Švejkovi“. Proto tato kniha není dokonale přeložitelná do žádného jazyka. Právě pro schopnost „meziřádkového a intonačního“ sdělení se čeština udržela jako živý jazyk. Kdyby této vlastnosti nebylo, bylo by pro obyvatele Čech a Moravy nepochybně více praktické, ba dokonce logické, se rozhodnout pro daleko praktičtější a pro vědu exaktnější němčinu. Čtenář si může všimnout, jak např. jen ten nepevný slovosled češtiny mění smysl sdělovaného!

V důsledku absence českých kvalifikovaných elit se tedy po změně poměru sil Východ -Západ v roce 89 stalo, že od myšlení národa vzdálená a již degenerovaná z Východu dosazená vládnoucí elita typu „kůlu v plotě“ byla s pomocí obohacujících se veksláků hladce vystřídána prozápadní mocenskou elitou. Protože tehdy nikdo netušil, protože to bylo kvalifikovaně maskováno, že střídající vládci jsou rovněž neduchovní. Často drogami a životem smetánky demoralizovaní.

Všichni očekávali, že nová elita začne rozvíjet všestranné zájmy národní a pracovat pro národ. Oni však začali pracovat pro sebe, tedy hlavně „restituovat a prostituovat“. Jakmile tento skutečný průběh věcí začala hlavní masa národa prohlížet, dostavila se „blbá nálada“! A následně nastalo rozmnožení „zamračených obličejů“ zklamaných. Tedy obličejů těch lidí, kteří nebyli restituenty a prostituenty a mají ještě úroveň myšlení a intuice schopné samostatně myslet.

Zamračené obličeje se rozmohly zejména tehdy, když ani pokusy prolomit politický rozklad špiček po revoluci instalovaných stran neuspěly. Zakládáním nových stran. Ukázalo se následně, že do každé po revoluci spontánně vznikající strany, jakmile taková začne mít naději na prosazení se do parlamentu, jsou zákulisními bratrstvy skutečně vládnoucích okamžitě nasazováni „lidé se správnými názory“. Vždy, když pak přijde čas, že je možné „něco“ v parlamentu lépe nasměrovat, objeví se v každé takové nově vzniklé straně „zázračně“ novotvar typu LIDEM. Poskládá se z nasazených a koupených poslanců, kus deset milionů. A je po „nežádoucí a populistické“ změně.

Jakmile pracující, rozuměj „lidi jen na práci“, pochopili, o jaké volební „kino“ tu běží, návštěvnost všech typů voleb drasticky padá. Společensko-vědečtí, mediální a TV eskamotéři předvádějí „drámy“, jak o mnoho ve volbách jde. Ale „tvrdohlavý“ Čech (vlastně „intuitivně vyciťující“), to ne a ne pochopit! Drze si myslí, že blbce z něj nikdo dělat nebude! Že takovéto ponížení si už dostatečně užil za minulého režimu při volbách „srandydátů národní fronty“, volených na 99,99%. Tehdy také nebylo možno volbami nic změnit.

A tak za situace, kdy oprávněné požadavky národa jsou označovány za „populismus“, návštěvnost všech druhů voleb bude již stále jen klesat. Nakonec se budou k volbám dostavovat jen ti, kteří kandidují a jejich rodiny. Aby zvolili sami sebe.

Tento trvalý trend vystihli již inteligentnější manipulátoři a proto se hned objevily stesky typu: Jak byli ti komunisti „schopní“, když jít k volbám donutili 99,99 % voličů! Nedostavit se mohl jen ten, který v den voleb zemřel a nebo byl na ARO. A tito nostalgici by rádi opět chtěli zavést volby povinné, nejlépe manifestační. Volit „srandydáty“ tentokrát demokratické fronty. Když mohli jásající Pražáci ještě na 1. máje 1989 jásat před tribunou s Miloušem Jakešem, jak by se to krásně vyjímalo, kdyby se stejně jásalo na obdobných slavnostech a výročích sametové revoluce. Pouze místo Gustáva Husáka a Milouše Jakeše by místa playboyů zaujali třetí odbojáři a důstojníci z vojenských základen NATO, kteří by nás zase měli začít chránit před „Putinem“.

Ne ne, tudy cesta k stále se usmívajícím Čechům nevede! Podstata problému je jinde. Pro neurotičnost a „nevychovanost“ Čechů je zřejmé, že společenské a ideologické problémy se v Evropě nejprve vyjeví v Česku. Je jisté, že stejné klima je nutné očekávat v celé Evropě. Tam stav kocoviny, nyní popisovaný v Česku, přijde o časovou etapu později. A pak bude zle. Společenská nálada v Česku jasně dopředu signalizuje, že už je nejvyšší čas řešit skutečné problémy EU a západní civilizace! Odstranit chyby při procesu sjednocování Evropy. Není možné dále o nich pokrytecky prohlašovat, ve stylu baziliška Husáka , že „věci se darijá“. (Normalizace.) Když se neví, jaké jsou to ty „veci“, které se mají dařit. Přitom pokračuje stav, že ty neřešené jsou pseudohumanisty prohlašovány za populismus a extremismus.

Jaké ty neřešené a akutní jsou:

  • Rozevírání nůžek bohatství.
  • Masové získávání peněz jinak než tvorbou hodnot.
  • Administrativní a právní bránění práci a tvorbě masám lidí.
  • V důsledku rozkradení státních peněz příživníky nejsou pak na zaměstnanost při údržbě životního prostředí a ekologickém zemědělství.
  • Rozestup faktického výkonu práva a Spravedlnosti.
  • Konstituování skutečných městských a civilizačních „nádorů“ ve formě Evropě cizích čtvrtí a slumů typu islámského nebo cikánského „multikulti“. V důsledku toho tamtéž začínají platit kvůli činnosti „obhájců lidských práv“ místo evropských zákonů zákony džungle, podsvětí a středověku.

K tomu, aby se Češi usmívali a chodili k volbám, potřebují fungující stát a právo, jejich názory reprezentující nenakupovatelné politiky, nepodlézající zahraničí, skutečně svobodná neboli objektivní (pravdivá) média a školy, spolehlivé sociální a zdravotní zabezpečení. Teprve naplnění těchto předpokladů nastolí postupně kvalitnější mezilidské vztahy a vytvoří předpoklad pro vzestup a rozvinutí transcendentních stránek člověka. (Charakter.) Teprve uskutečnění jmenovaného dodá Čechům perspektivu, vnitřní jas a tím promění současné uštvané konzumní lidičky v sebevědomé usmívající se osobnosti s vědomím vzestupu a věčnosti. A takoví se dostavují k volbám samovolně s vnitřním pocitem povinnosti vůči celku i Stvořiteli.
 

Josef Staněk
 

hodnocení: 4.5
hlasů: 20

26 komentářů

Přidat komentář
  1. Pane doktore Staňku, poprvé jsem na Váš příspěvek nereagoval.

    Mám dva důvody. Politika je něco mimo, i když její důsledky pociťujeme všichni.
    Druhý nebudu psát. Vzbudil by možná silný nesouhlas.

    Kdo by chtěl přesto znát nějaké ohlasy, dávám sem odkaz na stránky Zvědavec, kde byl Váš článek otištěn. Diskuze pod ním je celkem bohatá.

    http://www.zvedavec.org/komentare_6011.htm

    Napadá mne jen, proč si myslíte, že Češi ……“mají schopnost nenechat se oblbnout médii a propagandou.“ ? ? ?

    Pěkný den
    Václav Žáček /Venda/

  2. Dobrý den pane Staněk,

    snažíte se asi o zachycení české nálady v roce 2014 :-) Není to špatné, jen mi přijde, že se lépe orientujete ve výkladu písma a přetlumočení podobenství z Bible. Výklad podobenství od vás se mi líbí víc než tenhle článek. Češi nejsou nijak zvlášť bohatí ani svobodní než byli v dějinách. Nevíte, jestli ta auta a věci nejsou na úvěr, podle známého přísloví „auto na ulici- hovno v truhlici“.
    Podle mého názoru intuitivnost Čechů není nijak vepředu s porovnáním intuitivností jiných eprovských národů, jak se zde rádo slýchává. Ti zápaďáci, kteří systém kapitalismu prohlédli drive, nám o tom jenom neřekli nebo to Češi nechtěli slyšet. Když jste byl mladý nebo ve středním věku, také se Vám lhalo. Podobně se lidem v médiích a v životě lže i dnes v jiné rafinovanější formě, jen ta vlna zasahuje každou generaci na citlivých místech jinak.

    1. Ale neušlo. Jedna vlaštovka jaro nedělá. Češi si naivně myslí, že k žádnému konfliktu nemůže dojít. I to je důsledek té propagandy.

      A mohl bych namítnout, že Češi se nechávají zblbnout – příkladem je Babiš. Jeho podnikání, StB, jeho GMO….. .

      Ještě by nám tak mohli umělci předvést, jak budou v Národním divadle podepisovat loajalitu s politikou NATO. Lidé jsou otráveni, to je fakt. Ale to nezaručuje, že jsme jako národ nějak vyjímeční.

      Takhle v Praze přijít půl milionu lidí na Václavák a proti něčemu protestovat, to by byl jiný tabák. Byl jste teď někdy v Praze? Někdy večer? Jako ve sci-fi, desítky nákupních center, multikina, mládež, která doma nesedí u počítačů, tak se tam vyvaluje v prostředí, které žádné okresní město nemá. Praha, ta do ničeho nepůjde. Tam je blaze.

      A Brno a Ostrava, Plzeň a Hradec Králové….. – lidi jsou rádi, že jim ještě padají nějaké drobky – někomu více a někomu méně. Ti na pokraji, ti nic nezmůžou.
      Ani v té Praze.

      Venda

      1. Jsem rodilý Pražák. Rozhodně nevnímám, že si zdejší lidé myslí, že je tu po všech stránkách blaze. Z čeho tak usuzujete a proč si myslíte, že „Praha do ničeho nepůjde“? Je tu spousta lidí, které „blyštivé tretky“ už dávno přestaly bavit.

        1. Pane Petře, je to jen můj názor.

          Nedávno jsem byl v Praze na noc / jsem z malého městečka / – o půl sedmé k večeru je naše malé náměstí vylidněné, kino hraje 2 x týdně, hospody / a kostely / většinou poloprázdné.

          V Praze, tam to žije. Nechal jsem se kamarádem vodit po jeho trase / tedy Metra – bydlí na Lužinách / – centrum Zličín, Smíchov a Anděl. Mimochodem, oba jsme již důchodci. Všední den, a živo a živo. Fronty na filmy, krabice popcornu, koly, brambůrky, skate, děti s rodiči až do pozdních hodin po nákupech, mládež hudba, a krásný holky a určitě príma kluci…. .

          Do čeho půjde, lépe, do čeho by šla Praha – podpořit knížete Karla? Podpořit Sobotku, Bělobrádka, Halíka, Štětinu, Holešovskou výzvu, ministra kultury Hermanna, Pospíšila, Duku, Kalouska, bývalé mladé z roku 1989, umělce – Navrátila, Filipovskou, Buriana? Filipa či Dolejšího z KSČM a nebo nějakého europoslance, třeba Macha či spisovatelku Procházkovou, Svěráka? Koho? Dejte mi tip, prosím. A jaké téma pálí Prahu – nezaměstnanost? radnice s rozhádanou TOP09? Tunel Blanka? Opencard? Něco, co by je vyhnalo do ulic?

          Může něco někde pod povrchem bublat a pak to vypukne? Ještě tak kdo neskáče není Čech, hop, hop, hop. Ale ani to nebude, protože v čem získat prvenství ve světě ?

          Nic Vám, pane Petře, nevyčítám, možná pracuje nějaké podzemí? A určitě jsou okruhy lidí v Praze, kteří mají skutečně hluboko do kapsy. Kolik takových je? Byl jsem účasten na Václaváku na poslední, asi stotisícové / oficiálně 60ti tisícové / demonstraci – asi tři roky zpět. Kdyby tam nebyl venkov, bylo by tam tak čtyři stovky lidí + turisti. Kéž by blyštivé tretky přestaly lidi bavit. Stál jsem na Malé straně ve Sněmovní ulici a počítal auta. Vyjímečně nějaké jedno-dvě z desíti pod milion, jen v každém dvacátem ještě někdo mimo řidiče, jinak dvou litry a větší kubatury a jen s řidičem ?

          Pivo nepiju – tak aby bylo zdraženo i v putykách na nejméně 60,-Kč, nekouřím, cigarety na stánku za 150,-, alkohol nepiju, nejlevnější rum za 400,-Kč. Vstupenka do kina zdražila pro děti za posledních 50 let 140 x! /alespoň u nás v městečku / Dříve 1,-Kč, teď 140,-. Taky skoro nikdo nechodí. Ale také nikdo neprotestuje? A v obchodech /potraviny / často sračky, také nikdo neprotestuje? Možná, kdyby nám sem EU dala k umístění 2-3 miliony muslimů, možná by někdo protestoval?

          A lže se nám, korupce kvete, krade se.

          Co s tím? Elity pomohou?

          Václav Žáček /Venda/

          1. pane Vendo,s tim kinem je to dle meho nazoru tak,ze mnoho lidi dnes nechodi do kina nejen kvuli cene listku + doprava, ale take kvuli tomu,ze domaci aparatury (plazmove tv,LCD tv,domaci kina,atd.) jsou jiz dnes takove kvality (zvuk,obraz) ze maji lepdi zazitek z filmu ze sveho gauce.Kdyz do toho pripocteme ne zrovna dnes bezpecne vecerni ulice,ci nedej buh tragicke incidenty jako zde v US kdy muze nejakej magor zacit na lidi v kine strilet,neni se moc cemu divit.Ja zasadne do kina nechodim,protoze film si mohu pronajmout na blueray disku za 1$ ,listek stoji tady 14$ .Kina jsou dnes tak prehlucena ze clovek riskuje ztratu sluchu,a misto popcornu si radeji doma u filmu dam flasku dobreho vina a k tomu treba syr.
            Ty ceny za listky do kina jsou dusledkem volne ruky trhu,a ja predvidan brzky zanik kin stejne jako pomalu zmizeli a mizi cirkusy (coz je v tomto pripade jedine dobre).
            Mejte se hezky

            Martas

          2. Všechno má své výhody a nevýhody. V Praze je výhodou to, že volba je neuvěřitelně široká. Ve všem. Jenže už dost lidí pochopilo, že žádná materiální barvitost a dostupnost skutečné štěstí člověku nepřinese. Takže stejně tak jako různá materiální lákadla tu můžete trávit čas i duchovně. Je to všechno o volbě. V menších městech a na vesnicích je menší možnost volby, ale asi nemusím popisovat, že zase nastupují výhody plynoucí z nezahlcenosti nabídkami, z větší blízkostí přírody apod…
            Domnívám se, že různí Pražáci jsou schopni jít do různých věcí podle toho, jak jsou orientováni. Problém však vidím ve větším sjednocení. Nemyslím, že lidé tady uvažují tak, co trápí Prahu jako celek, spíše jaké problémy vnímají jednotlivé skupiny lidí.

            Co Vám však mohu doporučit. Běžte se v noci projít přes Staré Město, Malou Stranu, projděte se přes Karlův most pozdě večer a brzy ráno (třeba kolem čtvrté, páté hodiny ranní) a vnímejte energie. S největší pravděpodobností budete Prahu vnímat i jinak než tak, co jste popsal. Hluboký duchovní a energetický odkaz historie.

          3. Petře, jsem také z Prahy. Napsal jste to velmi dobře.
            Krásu Prahy a její kouzlo lze na místech, která jste jmenoval, vnímat dokonce i přes den. A přidala bych i Vyšehrad.
            Kdo chce vidět, ten vidí.

          4. Ano, rozhodně i Vyšehrad. :-) Pro nePražáky mi přišel hůře přístupný než centrum Prahy, proto jsem ho neuvedl.

          5. Oba máte pravdu. V diskuzi jsem však neuváděl tu druhou stránku pohledu /Malá Strana, Vyšehrad, Staroměstské náměstí….., klid, dech historie a kouzlo místa/, protože
            předmětem bylo to, „proč Praha do ničeho nepůjde“.

            Nedávno jsem po večerním cvičení na chvíli pustil televizi a běžel tam zrovna historický film – od A.Jiráska – díl Jan Žižka. Zrovna plamenně kázal Želivský a pak se vydal dav před radnici a vyhodil konšele z okna. Kdy v Praze vzniknout takové nálady, aby bylo něco, co si zaslouží řešit, obdobně silně řešeno, to se neptám vás obou. Na jedné straně velká většina obyvatel spokojená s konzumem a s blyštivými tretkami, na druhé pak ti okouzleni starou Prahou……?
            Za vysávání městské pokladny, za vracení majetku církvím, za pokles morálky obecně, za stovky žebrajících a bezdomovců, za město plné /často/ smogu a přeplněné dopravou, za ceny vody /např./…..to asi nebude.

            Pane Petře, tak jak to vidíte Vy – použil jste větu, na kterou jsem zareagoval – „Je tu spousta lidí, které „blyštivé tretky“ už dávno přestaly bavit.“?? Tak co je baví – utíkat do Staré Prahy, do ticha zákoutí? V čem Vy vidíte „výbuch“ nespokojenosti těchto lidí?

            U nás doma jsem za 15 minut na kopci, pryč, v přírodě a nebo večer mohu sedět u kostela, opřen o vyhřátou stěnu a vnímat jen hluk průtahu silnice I/35.

            Podotýkám, že jsme začali reagovat na článek pana Staňka, který tam má určité shrnutí problémů :

            Jaké ty neřešené a akutní jsou:

            Rozevírání nůžek bohatství.
            Masové získávání peněz jinak než tvorbou hodnot.
            Administrativní a právní bránění práci a tvorbě masám lidí.
            V důsledku rozkradení státních peněz příživníky nejsou pak na zaměstnanost při údržbě životního prostředí a ekologickém zemědělství.
            Rozestup faktického výkonu práva a Spravedlnosti.
            Konstituování skutečných městských a civilizačních „nádorů“ ve formě Evropě cizích čtvrtí a slumů typu islámského nebo cikánského „multikulti“. V důsledku toho tamtéž začínají platit kvůli činnosti „obhájců lidských práv“ místo evropských zákonů zákony džungle, podsvětí a středověku. / konec úryvku /

            Myslíte, že za toto by Praha do toho šla?

            Venda

          6. Míle. My venkovani říkáme, že Praha je tak krásná, že Pán Bůh musel stvořit Pražáky, aby ten dojem nebyl tak silný.

          7. Já bych to spíš viděl na přistěhovalé do Prahy. Lidi, kteří mají hluboké (nejen biologicky rodové) kořeny v Praze, ji vnímají, a i se dle mého chovají jinak, než přistěhovalci. Alespoň to je můj názor, který se mi co chvíli v praxi potvrzuje. Většina sem totiž přichází za zbohatnutím a jsou právě oslněni novými materiálními možnostmi, těmi, co řadu pravých Pražáků spíš obtěžuje.

          8. Pane Staňku, vím, už jsem tu větu od Vás jednou četla.(smajlík – omlouvám se, neumím je sem vkládat, ale byl by zde).

          9. Ano, Petře, souhlasím. Mnoho lidí si neuvědomuje, že výraznou část tvoří právě lidé, kteří se přistěhují zvenčí. Ale není to tak podstatné, všichni jsme Češi.
            A Praha patří nám všem – nebo nám spíše byla darována Věřím, že i lidé z venkova jsou na ni hrdí, i když Pražáky nemohou ani cítit.

        2. Praha, ta většina těch spekulantů, půjde tak volit Karla!!! Chraň nás Pán Bůh před akcemi, které iniciují Pražáci, neboli „lid hecu“. Rozum mají ti, co ještě okopávají zem a těch moc není. Zbytek je na webech.

          1. No, že mají blíž k lidství ti, co okopávají zem, je dost pravděpodobné. Je však velkým zjednodušením všechny Pražáky házet do jednoho pytle. Je tu dost lidí, kteří ROZHODNĚ nepasují na pojmenování „lid hecu“. Je tu velmi mnoho individualistů.
            Proto bych se snad ani nebál nějaké skutečně hromadné, počtem drtivé akce Pražáků. Praha je zájmově VELMI atomizovaná. Käždý by šel (a i může jít a občas i chodí) si zastávkovat za to „svoje“. Skutečně velké téma, které by sjednotilo drtivou část Pražáků, jsem zatím nezaznamenal. (Pražáci mají velmi protichůdné názory – př. někteří chtějí třeba vystoupit z NATO, jiní naopak … apod.)

            Vendo, můj popis atomizovaných zájmů Pražáků souvisel s objasněním mého názoru, že v Praze dle mého není v současnosti nějaká skutečně silná kauza, která by zajímala, a tím i aktivizovala drtivou část Pražáků.

          2. Ještě závěr pro Vendu. Pokud jste myslel, jestli by Praha sjednoceně nyní šla do nějaké výrazné protestní akce, tak myslím, že ne. Do dílčích akcí proti něčemu, či za něco jiného, se tu však stávkuje relativně hojně, i když jsou to spíše jen skupinové akce.

      2. Ale nenechají zblbnout. Já jsem také pro něj podle zásady: mezi slepými jednoký králem. Správněji mezi velkými grázly malý únosnější. Měl jste dodat: ne Babiš, ale ten a ten, to je něco! Aby se ostatní mohli zasmát!

  3. Okopávám zahrádku uprostřed jesenické přírody a za sebou slyším hlasy. Otáčím se a vidím partu lidí na horských kolech s typickým pražským akcentem, Vyměňují si postřehy z projížďky: „Zapadlí vlastenci“, poznamená jeden. Další se smějí. „Nic pro mě“, dodává další.
    Co z toho plyne? Každý žije tam, kde ho srdce táhne. Někoho ke krajině, někoho ke geniu loci daného místa, jiného k penězům atd. Hlavní města, metropole vždy koncentrují to, čím žije vládnoucí vrstva. Za Karla IV. to byly chrámy, kostely, stavby odrážející zaměření panovníka. Dnes jsou to paláce lichvy, kasina, nevěstince, nákupní centra, fasáda skrývající vnitřní chudobu a prázdnotu. Jsou výkladními skříněmi šelmy, která vždy vyžaduje placenou klaku a místodržitelskou kamarilu, která bude ukazovat kdo je tu pánem. Kdo je pánem Čech, je pánem Evropy. Kdo ovládá Prahu, ovládá Čechy. To platilo a platí. Pražané na mne zapůsobili dvěma způsoby. Ten první a převažující je cynický a materialistický přístup k životu a bližním. Něco ve smyslu projevů amerických prezidentů ve volebních kampaních: „Jste výjimeční, úžasní, nositelé pokroku, jste to nejlepší na této planetě…“
    Druhá zkušenost je existence skutečně nesobeckých a lidsky vyzrálých lidí, kteří uprostřed toho babylonského zmatení žijí a lidsky vyrostli přesně podle přísloví: „Slabí se pod tlakem zlomí, silní vyrostou.“
    Poučení z historie:
    Český jazyk před národním obrozením přežíval jen na venkově. Velká města jako centra moci svou skladbou již česky skoro nemluvila. Byl to jazyk sprostého člověka, venkovana, nevzdělaného vidláka, s nímž civilizovaný a vzdělaný měšťan nechtěl být spojován. Český stát, naše přetrvání by již bylo věcí minulosti, pokud by tím rozhodujícím faktorem byla vůle obyvatel metropolí.
    Podívejte se na naši euroatlantickou civilizaci dneška. Co je na ní originálního, co je autentického a skutečně krásného? Plody lidského ducha předešlých generací, práce jejich mozolnatých rukou a kulturní svébytnosti vyrůstající z jejich zakořenění v této zemi…
    Dnes se měníme pouze v levnou pozlacenou kopii napodobující zde v koloniích svůj zvrácený vzor…
    Mám rád tuto zemi, lidi, kteří se ještě neproměnili v bezduché kopie a armádu robotů, hýkající davy na náměstích. Ti zůstávají solí této země. Vichry odvanou prázdné skořápky, sůl země zůstane…

    „Svorností malé obce vzkvétají, nesvorností velké obce hynou“, je napsáno na radnici v městě Mohelnice s letopočtem 1640. Stejný nápis jsem četl na radnici v Prostějově…
    Ještě přidám další nápis, tuším z města Kravaře u Opavy: „Kdo svou zemi miluje, ten ji prací buduje.“
    Dnes v období rozvratu lidských hodnot, v období chaosu vyvolaného podle osvědčeného „rozděl a panuj“, v době cíleného vykořenění člověka s cílem zmocnit se jeho duše, bychom si měli ty nápisy z radnic vytesat přímo do srdce….

    1. Pane weisbachu, krásný text. Teď jste mne dojal téměř k pláči. Je to tak!
      Děkuji Vám ze srdce.

  4. p. Weisbach píše:

    …Ještě přidám další nápis, tuším z města Kravaře u Opavy: „Kdo svou zemi miluje, ten ji prací buduje.“

    Ja pridám tiež krásny citát z Pravdy tých čias. ,, Kto stojí na chodníku, nemiluje republiku“…

    A ďalšie a ďalšie úlety červených ranhojičov.. Ale kde je Ponaučenie z krízového vývoja, súdruhovia, kde sa podelo? Každá aj tá najblbšia rozprávka končila ponaučením po tom, ako vždy ten blbší brat zhrabol polovoicu královstva a peknú ,,sexbombu“. Presne tak ako v súčasnosti.Žijeme snáj v rozprávkovej dobe?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017