Číslo vládne vesmíru

Pythagoras, busta v Římě z 2.-1. stol. před Kristem, kopie podle řecké předlohyTo je slavný citát Pythagorase ze Samu. Označuje něco, co je nanejvýše mystické, pravdivé. Matematika je jazykem vesmíru. Aspoň se nám to tak jeví. Vše, co jsme prozatím popsali, se dalo popsat matematicky. A co zatím matematickému popisu odolává, to v brzké době popsáno a popsatelné bude. Fyzici často říkávají, že matematika neobsahuje výroky o světě. I největší filozof všech dob, Wittgenstein, ve svém slavném Traktátu prohlásil, že věty matematiky jsou větami logiky, tudíž tautologiemi a nic o světě neříkají. Jaký je tedy matematika jazyk, když dokáže v číslech vyjádřit svět, ale ve své podstatě nic neříká?

Na matematiku nelze pohlížet v hranicích matematiky. Jazykem matematiky nemůžeme popsat samotnou matematiku tak, abychom se dozvěděli něco navíc o matematice. Proto motivem mé práce je rozšíření pojednání o matematice i o výroky, které budou lépe matematiku vystihovat z širšího úhlu pohledu a o výklad těchto výroků se částečně bude starat obecně řečeno filozofie. Proto toto berte jako Úvod do matematické filozofie.

Filozofie může být obohacena o přesnost matematiky a matematika bude obohacena filozofickým výkladem svého směřování. Cílem takové disciplíny pak může být uchopení filozofických problémů světa, které se těžko uchopují, které mají až transcendentální charakter. Jak by mohla věda směřovat dále, když se snaží vytvořit ucelený pohled na reálný svět, ale smysl se již někde v nedohlednu ztrácí. Ba ani nebyl hledán.

V mém díle budu používat logickou, matematickou metodu a budu se snažit popsat její filozofický výklad. Započnu pojmem svět. Svět je všechno, dal by se zkrátka označit symbolem . Svět nás obklopuje ze všech stran, směrů. My jsme limitou jeho existence. To znamená, že tvorba se děje kolem nás. A my jsme jeho hranicemi. Proto svět můžeme poznávat, protože jej ohraničujeme. V protikladu k nekonečnu jako světu stojí nicota 0. Dle kosmologických teorií z nicoty vzniklo vše, tedy svět, tedy . Pokud tedy nicota stvořila svět, musíme ukázat, jak mohlo z 0 vzejít . Toto se dá ukázat pomocí teorie množin, tedy pomocí pár symbolů {,} ∈ ∅ ∪. 0 je prázdná množina, jinak můžeme značit {}, neboli jedním symbolem .

Základním principem čísel je zobrazení množství. Může z prázdné množiny vzejít množství? Může, protože prázdná množina taktéž označuje množství, totiž nulové. Když řekneme, že nemáme auto, tak to je zřejmé vyznačení množství. Kostrou množství jsou přirozená čísla a ty se dají zkonstruovat s prázdné množiny, taky jako množiny. Musíme tedy zkonstruovat nám známá čísla 0, 1, 2, 3, …

Číslo 1 má jako množina obsahovat 1 objekt, aby to bylo logické. 0 jako prázdná množina neobsahuje nic. Tedy 1 bude obsahovat 0, předchozí číslo, 1 = {0}, neboli pouze v závorkách 1 = {{}}, tohle se jeví ale jako nepřehledné. Vzali jsme tedy původní množinu a sloučili jsme ji s množinou, která obsahuje i původní množinu, matematicky se to dá napsat takto a ∪ {a}. Chceme-li tedy zkonstruovat číslo 2 jako další číslo, vezmeme číslo 1 a uděláme toto 1 ∪ {1}. V levém případě 1 rozepíšeme, ať vidíme, že slučujeme množiny, tedy {0} ∪ {1}. Vyjde nám 2 = {0, 1}. Tato množina obsahuje dva objekty a intuitivně odpovídá číslu 2. Můžeme takto pokračovat potenciálně nekonečně pořád.

0 = { }
1 = {0}
2 = {0, 1}
3 = {0, 1, 2}
4 = {0 , 1, 2, 3}

atd..

Veškerá přirozená čísla se pak dají shrnout do jediné množiny, která reprezentuje veškeré přirozené množství ω = {0, 1, 2, …}. Chová se jako jakékoliv jiné množství, jako jakékoliv jiné číslo, protože obsahuje všechna předchozí čísla. Tato množina je součástí všeho, protože veškeré množství je součástí veškeré existence. ∞ = {ω, …}. Svět obsahuje veškeré množství jako jednu svojí součást.

Principem světa je množství a čísla jej zobrazují. Existují čísla finitní, konečná, konečné množiny. A pak existují čísla transfinitní, která jsou nekonečná, ale chovají se jako konečná, proto se nazývají transfinitní. O veškeré existenci zatím nejsme schopni říct více, než že má jeden člen, veškeré množství.
 

Jan Kozohorský
4.12.2017

hodnocení: 4.5
hlasů: 8

71 komentářů

Přidat komentář
  1. Díky za do hloubky jdoucí autorův příspěvek.
    Zkusím se vyjádřit jen k několika větám:
    Svět je všechno, dal by se zkrátka označit symbolem ∞
    Když Vesmír považuji za projektovaný, zkonstruovaný a nyní provozovaný, pak jej hodnotím jako „výrobek“ konečné velikosti. Vycházím tak z našeho současného technického vývoje a z mého subjektivního duchovního poznání.
    Nepředpokládám jeho nekonečnou geometrickou velikost, ani nekonečný čas – dle fyziky má čas svůj počátek.
    Takže k vyjmuté větě mám výhradu – svět je sice pro naše smyslové poznání všechno, ale jeho vlastnosti nepředpokládám rostoucí do nekonečna, nade všechny meze. Sleduji rozdíl mezi konečným světem a mezi symbolem nekonečna ∞.
    (Ovšem svět chápu jen jako tu malou část Vesmíru, kterou vnímáme, zpozorujeme, nacházíme.)

    Dle kosmologických teorií z nicoty vzniklo vše, tedy svět, tedy ∞.
    Dnes má astrofyzika za nejvhodnější, že všechna hmota vznikla výbuchem z jednoho místa – velkým třeskem. Místo – bod – by tedy mohlo být nicotou.
    Různá měření sice nabízejí, že hmoty galaxií se rozptylují od sebe navzájem, ovšem fyzikální zázrak, kdy hmota měla vzniknout z ničeho, odporuje zákonům, které fyzika jinak zná a ověřuje. Jen tuším, že velký třesk v počátku vyžaduje nadsvětelné rychlosti pro rozpínání hmoty – jinak nepřijímané.
    Současné neobhajitelné duchovní zdroje sdělují, (já jen zjednodušeně) – že Vesmír vznikl průnikem dvou jiných vesmírů.

    O veškeré existenci zatím nejsme schopni říct více, než že má jeden člen, veškeré množství.
    Ještě možno rozčlenit materialistický nebo idealistický přístup. Materialismus nic víc nedodává. Kdežto idealistické poznatky budou rozlišovat, zda do veškerého množství zahrnout i nepoznaný počet těch bytostí, které nejsou obsažené v našem hmotném Vesmíru.

    1. Dobrý den,

      děkuji za výborný komentář.

      Nepředpokládám jeho nekonečnou geometrickou velikost, ani nekonečný čas – dle fyziky má čas svůj počátek.

      To je zcela logický pohled na svět. Já budu ale do svého popisu světa začleňovat další aspekty, které ještě nebyly zmíněny. Zatím to berte tak, že veškerá existence je označena symbolem označujícím množství větší, než je libovolné. Je to maximální hodnota, proto se hodí k popisu maxima – všeho. Konkrétní hodnota není zatím známa, tu budu popisovat v dalších článcích.

      Takže k vyjmuté větě mám výhradu – svět je sice pro naše smyslové poznání všechno, ale jeho vlastnosti nepředpokládám rostoucí do nekonečna, nade všechny meze.

      Budu ukazovat vlastnosti světa rostoucí nade všechny meze.

      Různá měření sice nabízejí, že hmoty galaxií se rozptylují od sebe navzájem, ovšem fyzikální zázrak, kdy hmota měla vzniknout z ničeho, odporuje zákonům, které fyzika jinak zná a ověřuje. Jen tuším, že velký třesk v počátku vyžaduje nadsvětelné rychlosti pro rozpínání hmoty – jinak nepřijímané.

      Rozpínání prostoru je vysvětlováno nezměrnou vakuovou energií, která na počátku generovala virtuální částice, které nestíhaly zanikat a stávaly se běžnými částicemi prostoru. Prostor se rozpínal tehdy krátký okamžik nadsvětelně a exponenciálně. A dnes se taktéž podle měření již rozepíná nadsvětelně, proto má pozorovaný svět poloměr 45 mld světelných let, přestože je starý „pouze“ 13,8 mld let. Nadsvětelné rozpínání prostoru není v rozporu s obecnou teorií relativity, protože se nerozpíná hmota, ale prostor pod ní. Na počátku v podstatě nicota reprezentovala nekonečně malý prostor, ale přesto v něm byla obsažena nezměrná kvantová fluktuace.

      Ještě možno rozčlenit materialistický nebo idealistický přístup. Materialismus nic víc nedodává.

      Uvidíte, jak se můj popis světa vyvine, zdali budete spokojen, nebo ne.

      1. JanKo,
        zdá se že máte velký přehled a že to máte v hlavě docela hezky srovnané. Těším se na další pokračování!

  2. * Jak to čísly spočítat?

    „Člověk má domov všude, kam přijde.
    Srdce mnoha lidí přesto stále svírá stesk poutníka.
    Mohutný výkřik otřásá vesmírem:
    mezi sněhovými vločkami poletují kvítky broskvoně.

    Manhe Han Jong-un“

    * Přítomnost ve vesmíru, ve věčnosti – čísla ani mezi hvězdami nevidím, necítím. Definovat toto čísly – symboly – neumím.

    1. Pěkné verše. Základem kvantového světa je kvantita – množství. Je úplně všude. Množství pak zobrazují čísla jako symboly jazyka, který svět pojmenovává.

  3. Napsal jste : (název článku) „Označuje něco, co je nanejvýše mystické, ……..“

    Ne, ne. Asi nevíte, čím mystika je.

    Fakt ale je, že do diskuze v tématu „Na pomezí vědy, Vesmír a jeho záhady“ se nezapojuji. Tam je příliš nesrozumitelných spekulací a teorií.

    1. Ano, je to mystické. A víte proč? Protože náš jazyk je transcendentální. Svět pojmenováváme, nepopisujeme, ale přesto ten popis tam je, pociťujeme jeho správnost. Že existuje funkční pojmenování světa, to je mystické.

  4. JanKo, v článku se píše :“Veškerá přirozená čísla se pak dají shrnout do jediné množiny, která reprezentuje veškeré přirozené množství ω = {0, 1, 2, …}…. Tato množina je součástí všeho, protože veškeré množství je součástí veškeré existence.“
    No a já jsem si koupil půlku chleba, což není přirozené číslo 0,1.2… Takže množina přirozených čísel není součástí všeho, ani ne té půlky chleba.

    1. Pardale,

      je tam napsáno „…reprezentuje veškeré přirozené množství… Tato množina je součástí všeho, protože veškeré množství je součástí veškeré existence“. Veškeré množství je součástí veškeré existence, proto do veškeré existence musíme zahrnout veškeré množství, a to konkrétně přirozené množství, do kterého spadají přirozená čísla. O racionálních množstvích nebyla řeč. Taky si ještě všimněte, že jsem do množiny ∞ = {ω, …} vepsal tři tečky. Její výčet nekončí, protože nebylo ještě naznačeno, co by měla obsahovat. Takže do všeho – veškeré existence, budou zahrnuty další členy, v dalším pokračování mého pojednání. Jinak děkuji za příspěvek k tématu.

      1. Ano, myslel jste množinu všech čísel, tři tečky jsou obecně kdeco.
        Dobře, přirozená čísla jsou součástí větší množiny čísel, to jsme se toho moc navíc od SŠ nedozvěděli.

        1. Ne, já jsem nemyslel vůbec nic. Myslel jsem pouze to, co jsem sdělil. Za prvé, veškeré množství je obsaženo ve veškeré existenci. Uniká Vám smysl výroku. Toto se na žádné SŠ, ani jakékoliv jiné škole neučí. Na škole se učí čísla, ale ne jejich smysl v realitě, to určitě ne. A začal jsem od základu, postavení přirozených čísel v realitě. A taky tam byly další dva výroky. Množství obsahuje předchozí množství – číslo obsahuje předchozí čísla. Tedy veškeré přirozené množství obsahuje všechna přirozená čísla. Ono to možná zní zřejmě, ale modelů takových množin může být mnoho. Proč by to měly být zrovna přirozená čísla? Dále jsme se dozvěděli, že veškeré množství je jednou součástí světa. Ano, taková samozřejmá věc, že tomu dozajista porozumí ihned každý středoškolský student…

          1. No právě, přirozená čísla jsou součástí množiny čísel. Píšete „Ono to možná zní zřejmě“ .
            Ano je to zřejmé. Není zřejmé jen to, proč z toho děláte vědu a objevy.
            Píšete :“Dále jsme se dozvěděli, že veškeré množství je jednou součástí světa.“
            Takže veškeré množství je jedno, jinak by to byla veškerá množství. No a to veškeré jedno množství je jednou součástí světa. Takže těch součástí světa je víc.
            Logicky z Vašich úvah, kdy veškeré množství je jednou součástí světa. Nutně pak musí být jiné součásti světa, které nejsou součástí veškerého množství.
            Kdybyste mohl naznačit, ale ne třemi tečkami : máme veškerá množství. A co je to, co není součástí veškerého množství.
            Předpokládám, že jste dospěl k tomu, že máme materiální svět, který lze počítat na množství. Na množství se počítají ale i jevy ne přímo materiální např. %, pravděpodobnost, čas. Takže i to je součást veškerého množství.
            Prostě máte svoje pojmy
            To se na škole skutečně neučí a nedivím se. Objevil jste číselné řady :“Množství obsahuje předchozí množství – číslo obsahuje předchozí čísla. „, kdy následující číslo vychází z předešlého, a to se na školách učí hodně dlouho.

          2. Pardale,

            píšu „Kostrou množství jsou přirozená čísla …“. To je filozofický výrok, ale má značit to samé, co ten matematický: přirozená čísla jsou modelem množství. Můžeme ale zkonstruovat jiné modely čísel, které se budou chovat podobně jako přirozená čísla. Rozumím, že Vám přijdou přirozená čísla zřejmá, ale to je jen proto, že jsme si je kdysi vmemorovali, jejich symboly a pravidla pro práci s nimi. Tak se nám zdá zřejmé, co ale zřejmé vůbec není. Ono je to totiž velice složité popsat, co je vůbec číslo a proč nějaké množství funguje, jak funguje.

            Za dále, proč je zřejmé, že přirozená čísla jsou obsažena ve veškerém přirozeném množství? Jestli jste si všiml, tak jste jediný, komu to nepřijde divné. Jsou tady diskutující, kteří takovou množinu považují za neexistující, tím, že je to jen výmysl matematiků.

            A za dále, už vůbec není zřejmé, proč by měla být množina přirozených čísel jednou ze součástí veškeré existence. Já tady totiž razím idealistický přístup k existenci čísel, což není žádný poznatek matematiky samotné, už vůbec se neučí na školách a mnoha lidem se příčí, aby čísla byly v existenci a ne pouhým konstruktem!

          3. Tak tak, je složité popsat, co je přirozené číslo. Bez popisu, co to je, si 1,2,3,4,5 ukazovali cromaňonci přirozená čísla na prstech ruky, a teď je to problém.
            Chápu, že Vám není zřejmé nic, ani to, že neodpovídáte na můj dotaz, když z Vašich sdělení plyne, že veškerá množství jsou součástí čehosi dalšího, takže veškeré není veškeré, ale částečné. No nic, vždyť je to jedno, závěr je, že jsem jediný, který tomu nerozumí.
            Takže raději další dotaz, co myslíte tím :“čísla byly v existenci a ne pouhým konstruktem!“.

          4. Pardale,

            je to složité popsat. Protože tím, že jste nahradil prsty Cromaňonce symboly 1, 2, 3, 4, … jste nepopsal, co je číslo a už vůbec ne přirozené číslo. Máme soustavu axiomů, např. Peanovy aritmetiky. A je Vám zřejmé, že jsou modelem PA právě přirozená čísla? To totiž není zřejmé vůbec nikomu. Jak se z Peanových axiomů odvodí, že nějaké symboly 1, 2, 3, … se chovají nějakým způsobem. Vždyť to máte naučené a neumíte to odvodit. Něco tak jednoduchého jako přirozená čísla, není jednoduché ukázat, že splňují nějaké axiomy. Ale toto jsem vůbec nechtěl řešit a není to vůbec cílem mé práce. Cílem mé práce je Úvod do matematické filozofie a ten první článek je vskutku jen úvod. Už jste někdy viděl práci, která začíná bez úvodu a ukazuje přímo nějaký nový poznatek? Já teda ne! Veškeré přirozené množství je součástí veškeré existence, světa. To je ústřední výrok a Vy s ním máte očividně problém. Říká, že všechna čísla existují jako součást světa, jako věci! Už to chápete, nebo to chcete popsat bulharsky?

          5. Pane Honzíku, píšete Pardalovi, že „Veškeré přirozené množství je součástí veškeré existence, světa. “

            Prosím o zodpovězení mého laického dotazu – jaký to vše, co popisujete má praktický význam pro život člověka a co to přináší nového do žití morálky?

            Díky.

          6. JanKo,
            že čísla existují to chápu. Že :“všechna čísla existují jako součást světa, jako věci!“ Tedy, že čísla existují jako věci, to nechápu.
            Jistě začátek práce neřeší všechno. Ale začátek musí stát na základech, které jsou pravdivé.
            Čísla neexistují jako věci. Když už tak věci se dají věci čísly spočítat třeba na počet kusů, čísly lze charakterizovat jejich vlastnosti ( třeba fyzikální vlastnosti nebo matematicky vyjádřit třeba plochu kruhu z poloměru).
            Místo odpovědi na komentáře na své vynálezy tady máváte Peanovými axiomy a definicí přirozených čísel.

          7. Pardale,

            děkuji za velmi podnětné otázky a komentáře. To, že čísla existují jako věci, je přirovnání. Mají rovnocennou existenci. Protože přirozené množství pozorujete všude kolem sebe, netřeba dokazovat, že existují čísla jako reprezentanti množství. No a tady nemám právě na mysli čísla jen jako symboly. Symboly jsou součástí našeho jazyka. Jestli je náš jazyk součástí světa, toť otázka … Ale čísla obecně existují.

            Paradoxně zastávám názor Wittgensteina, že svět se skládá z faktů, ne věcí. Což by se fyzikálně dalo říci, že svět se skládá z informací. A čísla jako informace existují. Třeba takový atom neexistuje, protože to je věc a ne fakt! Atom je konfigurace a existují jeho součásti, informace, ze kterých se skládá, ne atom samotný. Protože jinak by musel atom existovat jako něco navíc. Když řeknete existuje kvark, nebo struna, ok. Když řeknete, že existuje atom, to je nesmyslné tvrzení.

          8. JanKo.
            Aha :“To, že čísla existují jako věci, je přirovnání. Mají rovnocennou existenci. “
            Takže to není logický výrok, ale dojem.
            Nebo spíš nesmysl, věci jsou hmotné podstaty, číslo hmotné podstaty není. Dva prázdné sudy a dvě prázdné hlavy jsou většinou dvě různé věci nemají rovnocennou existenci, ale mají číselně stejný počet.
            Píšete :“svět se skládá z informací“ . Jo, to chápu, naše nejbližší hvězda je Slunce a skládá se z informací, kdeže by byla z horoucí plazmy, to jsou přeci ionizované atomy, které neexistují.
            Bože, to je hrůza. Přečtěte si alespoň, co je ten kvark.
            https://cs.wikipedia.org/wiki/Kvark
            „Kvarky jsou podle standardního modelu částicové fyziky elementární částice, ze kterých se skládají hadrony (tedy například protony a neutrony)…Dnes jsou však již chápány jako reálné částice, přestože je lze teoreticky popsat i jako kvazičástice.“
            Takže závěr : kvark je chápán jako reálná částice. Částice ne informace. Takže atom se skládá z elementárních ČÁSTIC zvaných kvarky. Neskládá se tedy z informací. Kvarky, atomy, molekuly, fotony, tělesa různé hmotnosti, objemu, rychlosti, tvrdosti atd. se neskládají z informací. Jsou podřízeny fyzikálním zákonům, u částic malých se uplatňují zvláště kvantové jevy, u hmoty při vysokých rychlostí se uplatňuje zvláště teorie relativity.
            Hmota se neskládá z informací ani z fyzikálních zákonů. Hmota se fyzikálními zákony řídí.
            Vy se můžete řídit, čím chcete, nejlíp informacemi, které jsou díky vědě k dispozici.
            A nemusí to být dogmata singularity a nekonečna.
            http://www.osel.cz/9681-nas-vesmir-vznikl-ve-vyhni-singularity-velkeho-tresku-anebo-nevznikl.html
            „Singularita Velkého třesku je se svými nekonečny z našeho pohledu nepochopitelná…Neves si představuje vesmír jako vesmír odrazů (Bouncing Universe), kdy se vesmír smršťuje až do chvíle, kdy je velmi malý, hustý a horký. Nedostane se ale do okamžiku singularity a již předtím se odrazí do podoby vesmíru, který se rozpíná. A tak stále dokola.“

          9. Pardale,

            po rozhovoru s Vámi jsem si jist jednou věcí. Fyzici mají problém pochopit objektivní úlohu matematiky a teď, když k tomu přidávám filozofii o podstatě matematiky ve světě ve světle Wittgensteinovy logiky, tak zjišťuji, že už jste úplně v háji. A to neberte jako urážku, ale jako fakt.

            Dělení na věci hmotné podstaty a nehmotné podstaty, to je značně primitivní představa přetrvávající ve fyzice. Např. taková teorie strun hovoří o vibrujících vláknech energie skládající se z nekonečné informace. Každá ta Vaše částice je jen určitým druhem vibrace struny. Tato teorie je samozřejmě hypotéza, ale určitě je logičtější, než imaginární částice, které nejsou.

            Elektronový mikroskop Vám může vizualizovat takzvaný atom a Vy budete přesvědčen, že vidíte atom, ale vzápětí mi budete říkat, že jsou tam hadrony, pak kvarky. Ano, takže jste prvně prohlásil za částici atom, potom prohlašujete za částici kvarky. Samozřejmě je to taky primitivní představa. Od doby kdy Demokritós vymyslel hloupou úvahu, že hmota se skládá z částic, bodů, teček… tak se musí dokola opakovat, že tomu tak je.

            Když říkám, že atom není, tak není, existují nejzákladnější části světa a ne jejich konfigurace. A i když jsou atomy relativně stabilní konfigurace, o každé konfiguraci platí, že se v čase mění. Atom je stav věcí, ale neexistuje jako věc. Atom může být symbolem ve fyzikálním jazyce, ale v objektivním světě existují kvarky a ne atom, který jako kuličku můžeme spatřit v elektronovém mikroskopu.

            Prostě máme vibrující kvarky sloučené slabou a silnou jadernou silou, kolem níž krouží elektrony. To je konfigurace a existují věci, které jsem vyjmenoval, ne atom, který si jako model představujete.

          10. Vše, co popisuju a co teprve popíšu bude mít veliký dopad na myšlení člověka. Věta „veškeré přirozené množství je součástí existence, světa“ je nejzásadnější univerzální tvrzení o číslech a světě bez ohledu na existenci člověka a způsob lidského vnímání. Má tvrzení, která postavím na těch univerzálních předchozích budou mít zásadní význam na člověka a civilizaci.

          11. JanKo,
            1)Článek píše:
            „Pokud tedy nicota stvořila svět, musíme ukázat, jak mohlo z 0 vzejít ∞. Toto se dá ukázat pomocí teorie množin“
            Zjednodušeně, nicota, tedy nula 0 stvořila svět.
            2) Pak přišla další převratná teorie a přirozená čísla :“Veškerá přirozená čísla se pak dají shrnout do jediné množiny, která reprezentuje veškeré přirozené množství ω = {0, 1, 2, …}. Chová se jako jakékoliv jiné množství, jako jakékoliv jiné číslo, protože obsahuje všechna předchozí čísla. Tato množina je součástí všeho, protože veškeré množství je součástí veškeré existence. ∞ = {ω, …}. Svět obsahuje veškeré množství jako jednu svojí součást.“
            Zjednodušeně: Množina přirozených čísel je součástí všeho, reprezentuje veškeré množství. Svět obsahuje veškeré množství jako jednu svojí součást. Vysvětlení tohoto nesmyslu jsem se nedočkal.
            3) Neexistují atomy, vše jsou informace. Informace sice jsou, ale ne o tom, proč a jak by se z nich mělo všechno skládat.
            4) Autor neví, co s tím, takže je u teorie superstrun, kde jsou
            https://cs.wikipedia.org/wiki/Teorie_superstrun
            jednorozměrné struny, které vibrují různými způsoby, odpovídajícími různým druhům částic.
            Je to teorie zatím ničím experimentálním nepodložená.
            Takže vývoj Vašeho názoru na celý svět jde od nuly, přes přirozená čísla, informace až k superstrunám. Co z těchto 4 možností platí jsem se nedozvěděl. Všechno, něco nebo nic.
            A není to jedno? Jediná jistota je, že to tak prostě je , a že já to nechápu.
            Píšete skromně :“Má tvrzení, která postavím na těch univerzálních předchozích budou mít zásadní význam na člověka a civilizaci….má nová matematická filozofie bude mít fatální dopad na člověka. Změní vše, celé chápání světa. „.
            No hlavně jestli už není pozdě, zdá se, že to změnilo hlavně Vás.

          12. Pardale,

            1) Píšu „pokud“, všímejte, si prosím detailů. Takže jsem ukázal, že z nuly může vzejít nekonečno matematicky. Na tom není nic převratného. To je pouhý úvod.

            2) Množství existuje ve světě samo o sobě. Ale můžeme jej vypozorovat na předmětech. Množství je nepřehlédnutelné na objektech světa. Člověk používá symboly jazyka, číslice a názvy pro čísla pro pojmenování čísel, jež existují nezávisle na člověku. V Bolzanově pojmech by se řeklo, že čísla jsou pravdy světa o sobě. Čísla existují a reprezentují množství. A jelikož jsme se zatím bavili o přirozených číslech, tak jde přirozené množství. No a protože předpokládáme, že existují všechna přirozená čísla, existuje tedy veškeré přirozené množství. A protože svět je vše, veškerá existence, tak logicky bude veškeré přirozené množství spadat do veškeré existence, tedy světa. Což je jen opět řečení, že čísla existují bez ohledu na to, jestli je někdo pojmenovává čísly. Čísla a množství existovaly dříve, než je Homo sapiens začal vnímat.

            3) Zdá se to logické, bez informací by ani zákony nemohly působit v libovolném bodě prostoru.

            4) Nehodlám zabřehávat do fyzikálních popisů světa, když píšu zrovna pojednání o matematické filozofii. Bohužel fyzikální pohled se tu vůbec nehodí, protože budu pojednávat o jiných tématech týkajících se světa.

          13. Pardale,

            bokem se chci vyjádřit k tomu Nevesovi. Konečně někoho napadlo, že singularity jsou inkonzistencemi ve fyzikálních teoriích. Podle ‚t Hooftova a Susskindova holografického principu je informace hmoty, jež se stala součástí černé díry, uspořádaná na ploše oblasti černé díry, ne v objemu, tím pádem se z vesmíru žádné informace neztrácí a není nutná ani singularita. Ono fyzikální singularita je stejně matematický nesmysl. Pokud máme kvantové dno světa, to znamená Planckovu délku, co to je singularita? Nekonečně malý bod v takovém prostoru ani nemůže existovat.

          14. pro JanKo.
            „3) Zdá se to logické, bez informací by ani zákony nemohly působit v libovolném bodě prostoru.“
            Komentář: Vám se to zdá logické, dobře. Teď jak se ta informace šíří a jak působí. Příklad : gravitační síla patří mezi 4 základní síly. Fyzika nezkoumá proč existuje gravitace, ale zkoumá jak působí a dá se popsat i matematicky. Takže vysvětlete na té gravitaci jak to zajišťuje ta Vaše informace a která.
            „4) Nehodlám zabřehávat do fyzikálních popisů světa, když píšu zrovna pojednání o matematické filozofii. Bohužel fyzikální pohled se tu vůbec nehodí, protože budu pojednávat o jiných tématech týkajících se světa. “
            Komentář :Bod 4) superstruny jste sám začal, když jste už neměl protiargumenty kolem těch svých nekonečen, nul a přirozených čísel. No a teď se o fyzice (= astrofyzice se superstrunami) nebudete dál bavit.
            „2)Čísla existují a reprezentují množství. A jelikož jsme se zatím bavili o přirozených číslech, tak jde přirozené množství. No a protože předpokládáme, že existují všechna přirozená čísla, existuje tedy veškeré přirozené množství. A protože svět je vše, veškerá existence, tak logicky bude veškeré přirozené množství spadat do veškeré existence, tedy světa. Což je jen opět řečení, že čísla existují bez ohledu na to, jestli je někdo pojmenovává čísly. Čísla a množství existovaly dříve, než je Homo sapiens začal vnímat.“
            Komentář : Stále mimo. Nejlíp to vyřešil komentář
            „pro JanKo { JanKo by si mohl, jako vládce vesmíru, hodit ze tři přirozená čísla s nějakou dívkou krev a mlíko z Valašska, prožít nekonečno v tomto osvědčeném lidském spojení.“
            Čísla existují v naší mysli. Když myslíte, že čísla existovala v hlavě dinosaurů, tak stačí říct, jak se to projevovalo. Jestli myslíte, že se i tehdy projevovala třeba gravitace, tak je to o existencí fyzikálních zákonů, ne o jejich vyjádření třeba vzorce a číselným výpočtem.

          15. JanKo,
            singularita je pojem matematický, aby si zjednodušili pojmy. Fyzici singularitu neuznávají, a když tak říkají, že v její nejtěsnější blízkosti neplatí nám známé zákony. Nápady oscilujícího vesmíru jsou staré desítky let. Navas to ale podpořil výpočty pro blízkost singularity, které nejsou ve sporu s relativitou.

          16. Pardale,

            3) gravitace nemůže fungovat, jak si laicky představujete na základě „šíření“ informace, ale na základě informace, která je všudypřítomná v zakřiveném prostoru. Gravitace, jak víme, není síla, jak si představoval Newton, ale důsledek zakřivení prostoru, v takovémto prostoru má těleso přirozený pohybový stav volný pád, pokud mu v tom nic nebrání.

            4) Moc předcházíte mé články a navíc o fyzice budu psát samostatné pojednání. Tak prosím dočkejte času.

            2) Bohužel, mimo jste Vy. Jak píšu principem čísel je zobrazení množství. Ale množství v kvantovém světě existují nezávisle na Vašem popisu symboly. Kdyby byla množství jen v hlavě, tak kvantový svět není kvantový. Takže popíráte základní princip světa.

            A prosím, neházejte fyzikální singularitu na matematiku.

  5. JanKo,

    nekonečno je zdrojem různě velkých čísel, ale samo o sobě není číslem, tedy ani součtem čísel.
    Podobně, jako oceán je zdrojem různě velkých vln, ale sám o sobě není vlnou, ani součtem vln.

    Dále:
    Každé číslo (například 1) má stejnou hodnotu ve všech číselných řadách, rovnicích i funkcích. Ale vaše nekonečna mají pokaždé jinou hodnotu. Děláte to tak, že z „největšího“ nekonečna čísel odečtete „menší“ nekonečno čísel, pak ještě menší nekonečno čísel a tvrdíte, že to tak lze dělat až do nekonečna (aniž byste to uměl reálně dokázat), čímž dokonce získáváte nekonečno nekonečen.

    Takže od stolu vyrábíte na papíře nekonečna jak na běžícím pásu, přičemž jejich společným jmenovatelem je neřád.
    Konkrétní příklad: Není pravda, že z nekonečna celých čísel lze odečtením nekonečna lichých čísel získat nekonečno sudých čísel. Vždyť sám určitě víte, že nekonečno mínus nekonečno je nesmyslný (neurčitý) výraz.

    A kdybyste začal řádnou definicí nekonečna, obsahující jeho vlastnosti, sám byste poznal, že nemůže existovat více nekonečen, než jenom jedno.
    Stručně a jasně, existuje pouze to „největší“ nekonečno, které je v matematice doslova zdrojem všech čísel, aniž by samo o sobě bylo číslem – proto také nelze nekonečno žádným číslem nahradit, což je dokazatelné.

    No a z toho vyplývá, že vaše nekonečna jsou akorát lež. Tím větší, čím více na ní budete trvat.

    1. JK,

      Vy pořád mluvíte o nějakém neurčitém nekonečnu. Možná mluvíte o absolutním nekonečnu, určitě ne o transfinitním. Matematici počítají s transfinitními nekonečny dle logických pravidel. Takže všechny Vaše výroky se matematiků vůbec netýkají. Pokud ano, mají prázdný význam. A to proto, že nemůžete popisovat realitu tak, jak není. To, co předvádíte je totální zmatení jazyků. Přesně jako Aristotelés a Galileo. Oba dva byli úplně na vodě, protože logicky nebyli schopni s nekonečnem pracovat. A protože toho nebyli schopni, tak potom prohlásili, že nemá smysl se nekonečnem zabývat, protože jej člověk nepochopí. Např. tvrdíte, že pokaždé mají ty nekonečna jinou velikost. No a to je absolutní nesmysl. Množina přirozených čísel má pokaždé stejnou mohutnost. Taktéž i množina sudých čísel má stejnou mohutnost. Tam žádné nekonečna nepřičítáte, ani neodečítáte. Takže to shrnu, s nekonečny nepracujete matematicky, ale nějak intuitivně a nějak se Vám to nedaří. Taky komu by se z fleku dařilo jen tak intuitivně pracovat s nekonečnem. To není vůbec jednoduché.

      1. JanKo,

        nehodlám se s vámi přít o to, co myslím podle vás já a co myslíte vy.
        Chcete-li operovat s nekonečny, musíte ze všeho nejdříve říci přesnou definici nekonečna – jinak jsou všechny vaše domněnky na vodě a nemá smysl se jim věnovat.

        1. JK,

          tu „definici“ máte přímo v mém článku, i když to není definice, ale vychází to z axiomu nekonečna podle Zermelovy-Fraenkelovy teorie množin.

          (∃a)(∅ ∈ a ∧ (x ∈ a ⇒ x ∪ {x} ∈ a))
          Existuje množina přirozených čísel. To je axiom a říká, že taková množina obsahuje jak prázdnou množinu, tak s každým prvkem x i sjednocení x a {x}. To je přesně to, co popisuju ve svém článku. Existuje veškeré přirozené množství ω = {0, 1, 2, …}, a to je součástí veškeré existence ∞ = {ω, …}.

        2. Při odlišování fyziky a matematiky sleduji, že matematika oprávněně pracuje s mnoha různými nekonečny – jak JanKo popisuje.
          Nekonečna patří do matematiky, která nemá za úkol popisovat náš svět.
          Fyziku našeho světa vysvětluji založenou na bodové geometrii, jako záměrně sestrojenou. Pak ovšem nekonečna, která si fyzika zavádí, sleduji s nedůvěrou.

          1. Ta nedůvěra k zaváděným nekonečnům ve fyzice je myslím přirozená, ale podle mého názoru neoprávněná. Fyzici se připravují tak o další vystižení reality, které bez nekonečen už nepůjde. Fyzici narážejí na limity, které si stanovili přirozeným způsobem v podobě nekonečen, které nechcou přijmout. Já si ale myslím, že Cantorova nekonečna nemohou ležet ladem jako nějaký krásný konstrukt a ukážu jak v dalších článcích.

          2. JanKo by si mohl, jako vládce vesmíru, hodit ze tři přirozená čísla s nějakou dívkou krev a mlíko z Valašska, prožít nekonečno v tomto osvědčeném lidském spojení.
            A napsat pokračování.

          3. Nejsem JanKo, ale odpovím:

            Představa Boha, že souloží na Valašsku s nějakou dívkou je úplně ze stejného soudku, jako ta, jak Bůh křičí do tmy a tvoří Slovem (samozřejmě s velkým S), protože s malým slovem by to nestvořil.
            Myslím si, že JanKovi představy o nekonečnu hluboce přesahují takovéto primitivní představy a rád si počkám, co se z toho vyklube. JanKo došel pomocí těch nekonečen k velmi překvapivým a možná že i správným závěrům.

            Tož si přihněte ještě trošku té valašské slivovičky a na to pokračování si počkejte:-))

          4. ..když se souloží na Valašsku…

            Na Ostravsku bylo v noci zemětřesení
            V noci na neděli se na Ostravsku třásla země. Otřes zaznamenaly seismografy Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Podle Jana Zedníka, vedoucího seismické služby Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR došlo k jednomu otřesu o síle až 4 stupňů Richterovy stupnice. Otřes žádné škody nenapáchal.

        3. JK, Vy ještě máte ochotu zde diskutovat „několikero různých nekonečen“? Óóó, odkud čerpáte tu trpělivost s lidmi nesoudné nepokory vůči Bohu? To není ironie, v podstatě mě opravdu zajímá, proč tu trpělivost vůči tomuto projevujete, co Vás k ní vede? Víte, vícekrát jsem si (obecně) říkala, proč mají lidé mnohdy větší trpělivost s těmi prokazatelně útočnými a nesourodými a relativně nekolegiální vystupování vůči těm, se kterými toho mají mnohonásobně více společného. Ale to není kritika, spíše jakési postesknutí. Možná si vzpomenete.

          1. ad.: s lidmi nesoudné nepokory vůči Bohu?

            Již několikrát jsem zde vyzýval k definici vlastností Boha. Vlastnosti Boha vidí každý úplně jiné. Jediné na čem se někdy shodneme je, že se máme Bohu přibližovat. A jak se mám k němu přibližovat, když nevím, jaký je?

            Jste si jista, že Bůh po někom nechce, aby jeho Stvoření vyjádřil matematicky pomocí nekonečen?

          2. Atributy Boha Vám byly sděleny, bylo to přesně v době, kdy jsem naposledy byla účastna na těchto stránkách, takže si to velmi dobře pamatuji.
            Pokud má obecně někdo něco veřejně popisovat, musí to zcela dobře znát, musí to umět jednoznačně vydefinovat. Pokud si někdo z lidí myslí, že je toho schopen u pojmu nekonečno, je to jeho volba (kterou nezastávám), ale relevantní je zastávat názor, že to mohou být pouze domnněnky, protože toho žádný člověk není schopen. Proč? Člověk se pohybuje pouze a výlučně ve stvoření, nikoliv nad stvořením (z důvodu svého původu) a stvoření je konečné. Toto konečno se rozšiřuje v nekonečnu. Ovšem lidé mohou zastávat i nepravdivé názory, svobodná volba to umožňuje, horší je ovšem pak to prozření, ale životní lekce, byť nepříjemné, mají vždy svůj smysl.
            Mě by zřejmě čekala konfrontace těch, kdo nebudou s mnou napsaným souhlasit. Ale půjde mimo mou osobu, protože já sem vstupuji pouze nárazově vždy po delší době a do mezidobí se nevracím. Tak přeji podnětné přemýšlení, vnímání i případnou diskusi.

          3. Sofie,

            pomocí úvah o konečnu nikdy k Bohu nedospějete, je to protimluv. „Pokud má být Bůh nekonečný, tak jedině pomocí nekonečen zjistíme, jestli je nekonečný…“.

          4. Víte, JanKo právě účastníci Vašeho typu dost podstatně způsobují to, že sem vstupuji jen velmi obezřetně a jen poskrovnu. Důvody jsem zde již uváděla, přímo Vám. Do odtržených demagogií, u nichž se projevuje nepoznání stvoření a jeho principů, se nehodlám nikterak zapojovat. Realizujte se jak Vás to nutká, já čtenářem Vaší tvorby rozhodně nejsem a nebudu. Tím nehodlám ovlivňovat přístup nikoho dalšího, je to každého svobodná volba.

          5. Sofie,

            vidíte, a priori odmítáte to, co jste ani nečetla. Tomu se říká – mít předsudek. Ale jen je mějte. Nikdo Vám je nebere.

          6. Pane, Vaše neporozumění zákonitostem stvoření lze zjistit již čtením části Vašich příspěvků, čas je vzácný a nelze jím dle mého plýtvat. Odmítám tedy, co jsem četla a není předpoklad, že zdroj té tvorby by změnil přístup. Koneckonců uvidíte, zda všechny Vaše komentáře a výstupy jsou přijatelné pro ostatní, za ty nemluvím. Mě ale v každém případě vynechte.

          7. Sofie,
            diskuse na těchto stránkách je zcela dobrovolná. Nikomu neděláte milost, že si zdejší příspěvky čtete či zde diskutujete. Pokud Vás tvorba ani diskuse neobohacuje, můžete diskutovat klidně na stránkách, které jsou Vašemu myšlení bližší.

          8. Samozřejmě že aktivita zde není povinná, ale je více než jen podivné, že jsou zde nadále oslovováni účastníci, kteří vícekrát jasně deklarovali, že se více zapojovat nebudou a chodí sem pouze omezeně. Aby nebyl jedinec, který nemá zájem rozvíjet diskusi stále dále oslovován, proto deklaruje, že je třeba se na něj dále neobracet. Příliš nechápu, proč to není akceptováno. Pokud někdo jasně napíše, že nechce komunikovat, tak není logické, proč právě toho konkrétního jedince v řadě případů ostatní ke komunikaci dále podněcují. Mám ovšem dojem, že Vy jste to se svým předchozím nickem dělal také.

          9. Pokud někdo nechce komunikovat, tak ať nekomunikuje a nemusí to nikomu ani oznamovat. Ukončení komunikace nepodléhá žádné oznamovací povinnosti.

  6. Lojzo, skutečnost je nepopsatelná a lidským rozumem nepochopitelná. Takže Ti nemohu splnit Tvé přání. Bohužel…

    1. Kdyby byla skutečnost nepopsatelná a nepochopitelná, tak by zřejmě člověk narážel nekoordinovaně do předmětů, natož aby vymýšlel nějaké teorie.

      1. To, co tady prožíváme není skutečnost, ale iluze skutečnosti – tedy matrix, nebo něco, jako hologram. Je to „představa“ nás samotných, našich předků a taky Stvořitele, který k tomu položil své základy (zákony přírody). A tak to funguje od počátku světa.

        1. Hlavně se o ten hologram neuhoďte! A kdyby Vám nějaký hologram spadl na nohu, tak si řekněte, že je to jen představa.

          1. Lojzo, děláte si srandu, ale ta „nehmotnost“ může skutečně přivodit nejen fyzický úraz, ale dokonce i smrt člověka. Jde to pomocí sugesce, nebo jinak řečeno hypnózy. Celá naše obchodní reklama je založená na psychickém ovplyvňování konzumenta a víme, že to celkom dobře funguje. Proto slogan, že: „Anything is others!“ (Všechno je jinak!) je ve svém důsledku pravdivý!

          2. ad.:„nehmotnost“ může skutečně přivodit nejen fyzický úraz,

            To snad nemyslíte vážně!? Byla řeč o hologramu, nikoli o nehmotnosti. Ostatně nechápu, co je to nehmotnost.

          3. Lojza se ptá, co je to „nehmotnost“? Aby konečně začal „chápat“, pokusím se o definici. – Nehmotnost je vše, co se projevuje v hmotném prostředí, ale nemá hmotnou povahu. Teda nemožno jí změřit, odvážit, vymezit, jako je to možné u každé hmoty. Je to např. myšlenka, duch, lidské nevědomí (podvědomí), nebo taky třeba zákony přírody. Vztahují se na hmotu, ale nemají hmotnou povahu. Proto ta „nehmotnost“. V náboženství se označuje pojmem Bůh, který jako Stvořitel (původce, příčina) světa (následek) je zodpovědný za vše, co tady máme.

          4. U takové definice se směji až se za břicho popadám! A nechyběl jste v 7. třídě ZDŠ, když se probíral zákon o zachování energie?

          5. Lojzíčku, prázdnou hlavu je možné zamaskovat cynizmem, ale to platí jenom u spolužáků na stejné úrovni IQ. Jak se ukazuje, tohle tady opravdu není pro takové studenty.

          6. ad.: prázdnou hlavu je možné zamaskovat cynizmem

            Nevšiml jsem si u Vás žádného cynismu….
            Vysvětlete mi, prosím, jak nehmota stvořila např. naše Slunce, které tady svítí a vydává energii miliony let. Samozřejmě při zachování zákona o zachování energie – což je nezpochybnitelný zákon fyziky.

          7. zákona o zachování energie – což je nezpochybnitelný zákon fyziky

            fyzikální zákony byly jiné při velkém třesku

          8. ad.: Nehmota = Je to např. myšlenka, duch, lidské nevědomí (podvědomí), nebo taky třeba zákony přírody.

            Matrixi, není řeč jen o velkém třesku.

          9. Lojzo, kladete mi otázky z fyziky? – Materialistická „školní věda“ má tisíce nezodpovězených otázek, na které nikdy, nikdo nedá rozumnou odpověď. Pokud se nějaká najde, vyvolá další otázky. Proč je tomu tak? – U skutečné moudrosti je tomu jinak.

          10. Kolemjdoucí,
            Vy jste asi chodila i kolem školy, místo do školy. Zkuste napřed pochopit viditelné a prokazatelné zákony hmoty a potom tady plácejte něco o nehmotě.
            Tímto se odhlašuji z další diskuse v tomto vlákně:-)

    1. Jde o to, zda člověk vstupuje někam do komunikace s cílem, aby se naučil správně komunikovat, případně si komunikaci procvičil, či zda na to rezignoval. Oficiální češtinář a nějaký rétor a člověk vychovaný „starou školou“ bude dbát na obsah, formu, ale i dikci a vůbec mu nepřijde divné, že každý příspěvek by měl mít určitou úroveň. Ovšem úpadek společnosti a vzájemné komunikace (nejen tehdy, když se účastníci nevidí) je natolik značný, že se obdobným požadavkům budou účastníci možná smát. K smíchu to ale není, neboť vzájemné diskuse by mohly být skvělým cvičným působištěm pro usplatnění českého jazyka i úrovně projevu po všech stránkách. Nejen pan Oliva jistě trpí, pokud na úroveň komunikace na různých chatech nahlédne.
      Z tohoto pohledu upozornění na to, že člověk již nebude reagovat a nebude k dispozici, není tak zcestné. Mezi blízkými lidmi, na kterých nám záleží, také nezavěsíme bez vysvětlení. Celé je to o tom, jakou úroveň chce každý jednotlivý člověk mít. A na to ať si každý odpoví sám.

  7. ad.: Oficiální češtinář a nějaký rétor a člověk vychovaný „starou školou“ bude dbát na obsah, formu, ale i dikci a vůbec mu nepřijde divné, že každý příspěvek by měl mít určitou úroveň.

    Samozřejmě, že by diskusní příspěvky měly mít nějakou úroveň. Já osobně se alespoň snažím psát bez hrubých pravopisných chyb a příspěvek než odešlu si po sobě přečtu.
    Ovšem doba je rychlá, žijeme v době psaní SMS, mailů a rychlé komunikace a chtít po někom aby stylisticky upravoval své diskusní příspěvky je trochu přísné. Někde jsem četl pojednání o tom, že překlepy a chyby se mají tolerovat i třeba v mailech. Maily se vyřizují často ve spěchu a bývá jich někdy opravdu moc.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017