Civilizace a náboženství

Civilizaci chápu jako soubor žitých pravidel mezilidských vztahů ve správním celku lidského společenství, který umožňuje nejen soužití mnoha lidských rodů a národů, ale i jejich spolupráci k vzájemnému prospěchu. Tato pravidla mohou být pro svou obsáhlost jen částečně psaná a vyučovaná. Jejich respektování v každodenním životě vychází hlavně ze seřízení funkce podvědomí a nadvědomí v dětském věku v rodině a škole. Podstatně méně jsou odvozena z rozumových úvah. Hlavní pravidla jsou sice vynutitelná „zákony“ přes řídící silové složky společnosti, ale jejich drtivá většina nikoliv. Tím je jejich dodržování kontrolovatelné hlavně rodinou a veřejným míněním.

Ač to většinu lidí nenapadne, hlavní mezilidské vztahy jakékoliv civilizace na zemi vždy konstituovalo převládající náboženství. Náboženství a kulty bohů (idejí, vzorů) byly tvůrci všech civilizací na zemi. Ateizmus, nihilizmus a multikulti nikdy na zemi žádnou civilizaci nevytvořily. A když už se za komunizmu zdálo, že by mohly, všímavější přišli na to, že se tento vládnoucí ateizmus vlastně chová jako náboženství. Včetně rituálů. Pouze místo Boha měl silovými gangy (stranami) postaveného „zastupujícího“ člověka.

Všechna náboženství na zemi, která jsem poznal, jsem po čase začal vnímat jako více nebo méně zdařilé intuitivní úsilí člověka o pochopení nehmotného rozměru světa. Včetně úsilí o pochopení osobní role pozorovatele v tom všem okolo. Navíc bytost člověka je v přírodě zjevně anomální jev. Do všech náboženství je tedy nenápadně včleněna osobní touha po pochopení smyslu existence člověka.

Náboženská pojetí světa vnímají na rozdíl od vědy vesmír nejen fyzikálně, ale i jako rozumem nedohlédnutelnou víceúrovňovou entitu. Tak složitou, že se v ní může vyznat snad jen Vyšší bytost než člověk sám. Souhrnná náboženská pojetí světa se proto obvykle konstituují nejen ze smyslových poznatků, ale i ze zobecněných zážitků lidí, kteří prožili dlouhodobější nebo opakovaný stav tzv. rozšířeného vědomí. Vědomí těchto jedinců vešlo při vyřazení vůle, rozumu a smyslů do jiných rozměrů existující reality. A žaslo. Z hmotné reality všedního se duše člověka ocitla v jakýchsi paralelních „světech“, kam za vědomého stavu, i kdyby chtěla, nemůže. Obvykle se „tyto vhledy“ kamsi dostavují v bezvědomí, klinické smrti nebo i v „transu“. (Mně nahodile na hranici mezi sněním a bděním.) Do stavu rozšířeného vědomí je možné se od nepaměti dostat utajeným duchovním nácvikem (antická mystéria). Ale také jaksi náhodně bez vlastní vůle. Možná z vyšší moci? Ale i cíleně hypnózou, holotropním dýcháním nebo i halucinogenními drogami. Když se takto „někam ulítlým“ vědomím lidí podaří bez úhony vrátit do těla, po obnovení činnosti rozumu a smyslů jsou ze zažitého v šoku. Svět se jim od tohoto zážitku začne jevit daleko složitějším a i jejich povaha se změní. Ti, kteří podobný zážitek neměli, jim samozřejmě nevěří! (Ač malý stav rozšířeného vědomí, třeba „slyšené“ varování, prožil určitě každý člověk! Ostatně, jako lehký vlet do jiné dimenze /snové, astrální/ je možné chápat i sny a vidiny.)

Při takovém množství minulých a současných náboženských soustav na zemi nás nutně musí napadnout Pilátova otázka, kterou kdysi položil Ježíšovi: „Co je Pravda?“ Který komplexní, tedy náboženský výklad světa se nejvíce přibližuje skutečnosti? Který je správným komplexním výkladem podstaty smysly viděného světa?

Logicky bychom měli dojít k závěru, že je to takové náboženství, které svým výsledným působením na správní jednotku lidí nechá zkonstituovat nejdokonalejší mezilidské vztahy! Čímž vznikne nejvyspělejší komunita lidí, nejvyspělejší civilizace. Neboli pravdivé pochopení světa nasměruje zúčastněné k větší míře rozvinutí svých možností, tedy k dokonalosti. Biblicky řečeno nastaví osobu i společnost na kurs „ráje na zemi“. Osobně nepochybuji o tom, že právě k jeho vzniku ve hmotnosti tlačí a bude národy tlačit Stvořitel všech dimenzí vesmíru a nás samotných. Tím i jeho neviditelní služebníci, pohybující se v jiných než vibračních dimenzích. Stvořitel jako Prozřetelnost sama směruje jednotlivce, státy a národy i pomocí karmických „výprasků“. Ty jsou duchovně „slepými“ vnímány jako náhodné přírodní a společenské katastrofy a zhroucení. (Sodoma, Gomora.) Dějí se však tehdy, když se postižená civilizace v daném stupni vývoje odkloní ze žádoucího směru vývinu. Tyto „výprasky“ ve formě národních a kontinentálních katastrof ( I. a II. svět. válka) jsme zažili i my. V době jejich přibližování je viděli jen jasnovidci a byli „moudrými“ prohlašovaní za blázny. (Jako dnes.) Je tomu tak proto, že „výprask božích mlýnů“ se obvykle děje s odstupem desetiletí! (Je dávána milost zpoždění následků na opravu směřování!)

Osobně nepochybuji o tom, že v Evropě jsme současnou krizí tlačeni ke zdokonalení té dosavadní impotence v řízení EU. Byrokratickému i zvolenému vedení EU zjevně chybí vyšší duchovní kvalita. Jejím zdrojem je však jen kvalitní náboženství. V EU komisi a parlamentu zasedá samý faktický „tržní“ ateista. (Koupitelný.) Doufám, že stupňující se potíže všeho druhu donutí rozhodující masu Evropanů k vystřízlivění ze současného ateizmu a uctívání peněz. A z domněnky, že smyslem života je materiální spotřeba a zábava. Jestliže ne, střed nejvyspělejší civilizace na zemi se přesune do Ruska nebo do Číny!

K štěstí jedinců i národních komunit v EU je možné se posunout jen prostřednictvím zdokonalení dosud středověce pojatého křesťanství na náboženství vyššího typu. Bibličtinou by se tento obrat dal pojmenovat jako „druhý příchod Krista“. Konkrétně by to znamenalo doplnění současného přízemního vědeckého poznání popisem dalších hmotných a nehmotných zákonů. Platných i oněch jiných dimenzí reality. (Tedy pochopení reálné boží vůle.) Řekl bych, že se tak stane, až masa lidí v nastoupivší nouzi pochopí Ježíšovo poselství nejen srdcem, ale i rozumem. (Nejen čtvrtou, ale i šestou čakrou.) Jenže jak pravost takového vyššího náboženství poznat?

Myslím, že to za skutečné svobody slova lze. Vždyť už před 2000 léty dal Ježíš na rozpoznání čehokoliv dobrého lidstvu návod (volně): „Po ovoci poznáte kvalitu pravé zbožnosti!“ (Výrok vyjadřující nyní již vědecky formulovaný zákon „příčiny a následku“. (Dříve setby a sklizně.) Neboli jako nejlepší náboženství se prokáže takové, které viditelně povede k duchovnímu vzestupu nejen každého jednotlivého člověka, ale svým vlivem nastaví zákony k harmonizaci jakékoliv společnosti. Nesmí přitom pominout ani nejposlednějšího člověka. O „prvním“ ani nemluvě! Na něj je položena od Boha největší odpovědnost a je na něj po smrti těla největší přísnost!

Vyšším náboženstvím produchovněné uspořádání společnosti (ne liberální „demokracie“ peněz) se bude vyznačovat trvalou výukou etických principů nejen na školách a v kostelech, ale všech občanů prostřednictvím společenské atmosféry, médií a správných vzorů chování. Není nadále možné, aby média byla propagační tribunou úchylů všech typů a pochybných „hvězd“. Jakoby heslo „proletáři všech zemí, spojte se“ bylo vystřídáno heslem: „úchylové všech odstínů, spojte se“! Navíc pod heslem lidských práv bez povinností! To se odehrává za přihlížení občanů dnes. Vedení správních jednotek musí vést, v případě některých jednotlivců i silou, všechny občany k sebezdokonalování ve všech aspektech lidskosti. Vždyť rozvinutím příležitosti k osobnostnímu rozvoji si každý lidský duch naplní nejen smysl svého bytí, ale stává se spokojenou součástí správního celku. Toto jím žité a cítěné naplňování vlastního smyslu života je jediným impulsem, který vyvolává pocit štěstí!!! U kohokoliv. Od schopnostmi vybaveného, po zmrzačeného člověka.

Pocit štěstí není vynutitelný čímkoliv a vzniká jen v podvědomí. Navíc provází duši člověka formou naplnění a klidu i do záhrobí. Starou terminologií se tomuto vyústění života říkalo „dojití spásy duše“. I když si to člověk neuvědomuje, je trvalý pocit štěstí snem každého.

Níže se pokusme o hodnocení těch stovek náboženství a civilizací, které se na světě vyskytly a ještě vyskytují. Vlastně z pádu těch, které zanikly, tedy neúspěšných neboli nepravdivých, se můžeme už jen poučit. Ve smyslu odhalení příčin, které zaniklé civilizace k zániku přivedly. Aby se to v současné evropské krizi nestalo i nám!

Každému je snad jasné, že jednoznačně nejdále v rozvoji poznání světa došla civilizace evropská. Původně byla nepochybně opřena o více či méně zdařilé varianty křesťanského náboženství. To je současnými ateisty u moci neochotně přiznáváno. Ti by rádi za tvůrce evropské civilizace vyhlásili vědu a banky. Ale i věda a ekonomika vznikla jen na duchovní půdě evropského křesťanství. Proto i přesto, že současný křesťanský výklad světa byl formován až koncily. Spíše však římskými císaři. Ti potřebovali „zjednodušit“ původně složitý židovský přístup ke světu. Původní Ježíšovo učení bylo velmi přísné. Vždyť to bylo Ježíšem Kristem upřesněné učení židovské „sekty“ esejských. Ježíš z něj mimo jiné odstranil podmínku k nalezení boží vůle „nutnost zrození se z židovské matky“. Ctitelem pravého Boha neboli Židem se původně člověk mohl pouze zrodit. Křesťanem se ale po odstranění genetické podmínky může stát každý. Přijetím a konáním v duchu Ježíšova učení. (Ježíš: „Ne ten je pravým synem božím, kdo Bohu Otci říká ano, ano. Ale ten, kdo koná vůli Boha Otce!“) Bohem vyvoleným se tedy nově stává každý, kdo vyvolí jako řídící osu svého života konání boží vůle! Neboli usiluje o dosažitelnou dokonalost.

I jen letmým pohledem na dějiny světa můžeme konstatovat, že jen na půdě křesťanství, které později římské impérium přijalo za své náboženství (proto trvalo tisíc let!), vzniklo to, co vnímáme jako dnešní moderní civilizaci. (I s přihlédnutím k mnoha jeho vadám a zločinům.) Křesťanské pojetí světa a člověka bez ohledu na různost jeho výkladů je i dnes báze, z níž se zkonstituuje vyšší kvalita obecného náboženství. Islám, ani indická, indiánská, africká a zaniklá náboženství takovou výchozí bází k vytvoření nové duchovní hodnoty určitě nebudou. Ateizmus už vůbec ne.

Ti, co v sobě ještě cítí odpovědnost za Evropu, se tedy musí ptát: co se stalo, že se náhle moderní svět a zejména evropská civilizace ocitla v krizi? V té, kterou kolem sebe cítíme a která je charakterizovaná nám Čechům dobře známým stavem z doby úpadku reálného ateistického socializmu: potíže růstu se nenápadně změnily v růst potíží? A vedení to buď pro intuitivní neschopnost nevidí, nebo nemá schopnost to řešit. A nemá ji mimo jiné proto, že vnitřně necítí odpovědnost před Bohem. Vždyť oni věří jen na peníze, ne na „boží mlýny“.

Z výše uvedené souvislosti civilizace a v něm převládajícího náboženství nám musí jasně vyplynout, že příčinou současného úpadku evropské unie (civilizace) je všeobecný rozklad jejího náboženství. Na co vlastně věří EU politici? Já vidím, že jen na bombardéry a peníze? Podle mne se právě v EU naplnilo Ježíšovo obrazné varování: „Sůl (Pravdy) přestala soliti!“ Neboli činiti život lidský stravitelným. Mohlo se tak stát proto, že posledních více než sto let faktickými ateisty řízené politické síly evropských států jednak zneužily náboženství ke kolonializmu a kořistnickým válkám, jednak zavedly falešného boha peněz do atmosféry společnosti. Jako vzory chování nastavují skrze média lidem poživačnost různých pochybných kulturních a hereckých „plejbojů“.

Vedení církví jednak samo do téhož upadalo, jednak na dobře viditelný úpadek mocenských a vědomostních elit ze strachu o bydlo nereagovalo. Nekonáním se tak zdiskreditovalo v očích stále četných intuitivních lidí. Navíc ze strachu z „herezí“ a ze štěpení moci církve udržovalo církevní vedení nesvobodu duchovního smýšlení tzv. laiků. Tím, ač je samo bez komunikace s Bohem, si neví rady v konfrontaci se vzrůstem vědeckého poznání. Prestiž vedení církví stala okrajová. Mlčeli a stále mlčí k tomu, že věřící v Boha a Spravedlnost jsou médii sice nenápadně, ale zato trvale představováni jako zpozdilí nebo bloudi! (Přitom v této situaci platí vtip: Baví dva chlapečci: „Jé, ty ještě chodíš na hrníček? To já už dávno dělám do kalhot!“) Církve navíc mlčí, když právnictví opouští pojem Spravedlnosti s velkým S! Prý je jen psané právo! Právě tímto ateistickým postojem začal úpadek úrovně veřejného mínění. Etika se začala přesunovat do role pověr a omezování lidských práv „tmářstvím“. Stvořitelova práva v EU už nikdo nezmiňuje!

Postupující vědecké zkoumání začalo v tradicích církví objevovat ve středověku „naplavené“ zkomoleniny. Konfrontací s jinými náboženskými přístupy se začaly vynořovat i některé špatně chápané duchovní pravdy. Vedení církve se jeví jako rozpačité a neví co s tím. Tím se celé výklady celého duchovního rozměru bytí člověka církví nenápadně stávají pro vzdělané a sečtělé občany nepřesvědčivé. Za této situace se vedení zejména katolíků začalo místo na přesvědčivost víry spoléhat na žití z majetku a památek! Rozhodující masa „moderních“ evropských lidí začala pomalu a jistě křesťanský výklad života člověka a světa považovat pouze za tradici a zvyk. Čím vzdělanější vrstva, tím rychlejší proměna myšlení do tohoto směru. Ke slovu se ve „výkladu“ dějin všude dostávali ateističtí vykladači „chyb“ církví. Skutečných i vymyšlených. Špatně (středověce) vykládané křesťanské rituály a zásady jsou v současnosti vnímány v lepším případě jako tradice.

V době neuvěřitelného vzestupu moci člověka v přírodě a technice, kdy zejména měl být rozvinut etický a duchovně poznávací rozměr lidské bytosti, mluvit v médiích, zejména v TV o etice a odpovědnosti každého před Bohem se začalo jevit jako zaostalé moralizování. Rozpor mezi slovy a činy i za věřící se prohlašujících politiků se stal zjevným. Mladí na bohoslužby nechodí, staří účastníci spoléhají na moc náboženského rituálu. Nikoliv na kvalitu vibrace své duše. Jenže funkce rituálů je v křesťanství jen pomocná! Jen naivní nevědomý člověk si může myslet, že ne skrze každodenní etický (bohulibý) přístup k životu, ale skrze přítomnost na náboženských obřadech „jde do nebe“. A přitom se v kostelech stále čte Ježíšův výrok: „Ne ten, kdo Bohu říká Pane, ale ten, kdo koná jeho vůli (správnost) je pravým synem božím“. Tedy skutečným křesťanem je ten, kdo způsobem života se přibližuje očekávání božímu. Právě tento rozpor mezi rituály a denním konáním „křesťanů“ také zapříčinil pád přesvědčivosti křesťanského poselství. Nední divu, že zejména v českých zemích. Ty si v dějinách „užily“ rvačky „křesťanů“ ve stylu: „pod jednou nebo pod oboji?“, „tak nám zabili Ferdinanda“, Německo nacistické „křesťany“, komunistické křesťany a nyní „ty pravé, pravdoláskařské, lidskoprávní, demokratické“. (Moc peněz, dvojí metr na lidi a země, všeho schopní „vzdělanci“ z amerických školení, kteří zdůvodní vše. K čemu dostanou zaplacené zadání. Kdo má jiný názor, je extrémista. Když kdekoliv vyhraje ve volbách „pro vlastníky médií ten nesprávný“, je to najednou nedemokratické. Atd.)

Krize EU, tedy evropská a našeho státu, je tedy krizí náboženskou. Nikdo neví, čemu má věřit, ani ve Vatikánu snad ne. Evropský kontinent se tak stal ateistickým misijním územím pro islám. Kdyby islám v Evropě zvítězil, nastolil by jako karmu se vším všudy poměry, které byly na území islámu před příchodem Evropanů. Ale já nejsem z těch lekajících se nebo koupených. Jsem Čech s doma schovaným „cepem“. Mojí vlajkou je: Pravda boží zvítězí! Ten uctívač „ztohoven“, co ji sundal z Hradu, už je po smrti. Nepochybuji, že se tak nejprve politicky stane všem uctívačům peněz a „vítačům“ islámu. Což je ostatně totéž!
 

Josef Staněk
 

Poslední články autora:


hodnocení: 3.7
hlasů: 6

48 komentářů

Přidat komentář
  1. Juju, a proto je velmi důležité, aby ještě před zásahem Božích mlýnů poslali Češi v říjnu naše vedouci EUanálni spedeology pá od vládních a parlamentních koryt…chci věřit, že národ většinově „prohlédne“…

  2. Dnes jsem hovořila kratičce s jedním z iniciátorů petice proti povolení výstavby mešity v  čs. lázeňském městě. Vypadá, že se podařilo a mešita se stavět nebude. Ten pán je členem protestantské církve, kde jistě hledal i našel oporu. Takže lidé snad vidí.
    Co se týká oné zničené vlajky – říká se, že i hrobky faraonů nebylo radno otevírat či plenit. Následky bývají pro aktéry zničující.

  3. Josef Staněk
    Ad: Jsem Čech s doma schovaným „cepem“.
    Dovolil bych si podotknout.
    Pokud máš touhu kohokoli chránit a bránit, musíš neodkladně přezbrojit. :))))))

      1. Ať již myslel cokoli, obávám se, že proti rabujícím měšťákům a již vůbec ne proti našim blízkovýchodním „přátelům“ cep, ani slovo(může být nejpravdivější) nezabere a veškeré snažení bude marné.
        https://cs.wikipedia.org/wiki/Cep
        je ještě možnost, že by ten cep byl rychlopalný, nebo alespoň samonabíjecí.:)))))))
        ale vlastně ani opakovací není špatný. :))))))

        1. Nevím, nevím, Leo, zda měl autor na mysli zrovínka měšťáky či blízkovýchodní přátele (kteří to konkrétně jsou?)…

          1. Zdenek
            Závěr článku, se točí kolem poislámšťování Evropy a lídrů Evropy, kteří jim v tom napomáhají.
            Ale já, na rozdíl od autora nemám obavy z islamistů(blízkovýchodních „přátel“(ironie)) ale ze zvlčených „rádoby křesťanů“, kteří nepřímou uskromnění se, při pádu ekonomiky. To jsou ti sytí a přec hladoví měšťáci. Dříve, než budeme mít opravdový problém s islamisty, budeme mít velký problém sami mezi sebou. Já tomu říkám „blbá doba“. :)

          2. Ano, Leo, pochopil jsem…i ten předchozí dotaz byl pouhá nadsázka…no, z pohledu mocenského řízení světa je zajímavé sledovat záměry globálního prediktora, potažmo globálních „elit“…
            Z pohledu duchovního je lidstvo na Zemi pouhým návštěvníkem a má se zde, jako ve škole, učit a vzpomenout si, kam doopravdy patří…
            Tik tak, valná většina zatím u zkoušky propadá…

          3. Dada. Ironická nadsázka.
            Nadsázka co vyvolá hořký úsměv.

        2. opakovací nástroje – no, pokud propadám v učebnách na planetě dne a noci, dostávám se, co by propadlík, do opakovacích tříd a dostávám další nálož, abych si uvědomila, co a jak a postoupila na pomyslném stupínku do další třídy. Nebo si zaťukala na samé dno a ejhle, ono zní dutě, kam ještě propadnu? Vidy, shora někdo hodil záchranné lano….mohu se ho chytit, nebo ne.

          1. Matka
            Ad: Vidy, shora někdo hodil záchranné lano….mohu se ho chytit, nebo ne.
            Záchranné lano mi hodila dušenka, která se vyslovila (prořekla), že je mým nepřítelem a že mi chce ublížit (povedlo se). To je důvod, proč jsem ho odmítl a pokouším se zapomenout.
            Ano, vím i o dalších lanech, ale po předchozí zkušenosti jsem velmi obezřetný, kdo ho nabízí.
            Tuším, kdo jsem a jaké možnosti se mi nabízí, ale zkušenosti, kterými jsem prošel mi velí zůstat Leo a projít tím čím mám dle svého vědomí a svědomí. :)

          2. ad. Leo 4.7.2017 (11:47)

            Ano, také jen velmi, velmi zřídka přijmu pomocné lano. To když vycítím, že mne ten, kdo lano háže, nesváže do kozelce :-)
            A naše zkušenosti ? Ano i ty jsou pomocí, které nás směrují. Třeba od „padlého“ Lea k Leovi, od matky k …..
            Mějte se hezky :-)

          3. ad.: Třeba od „padlého“ Lea k Leovi, od matky k …..

            Víle Amálce? Nějak jste ten nick nedokázala přijmout? Že by ta ustaraná matka Vám seděl líp?

          4. ad. Milan
            Víte, kdysi jsem chviličku používala nick Julie, tedy něco jako víla, rusalka, bludička,…
            Chápu, víla Amálka je trošku jiná, je jí vlastní lehkost, tanec, zpěv,….
            Možná někde ve mě stále je, ale přiznávám, když na vílu hodíte síť, chviličku jí může trvat, než se opět začne usmívat, tancovat,…
            Ale je to tam, vím i cítívám. A dlouhodobě mi to nikdo vzít nemůže, pokud si to vzít nenechám.

          5. Leo, teď kecáš, vaříš křivý války, co se týká vzkazu tvé duše…ona tě pouze upozorňuje, že pokud nezměníš své myšlení (strach, ego), tak tě, coby svého nosiče, jednoduše opustí…a počká si na další inkarnaci, kdy nový nosič s ní, snad, bude spolupracovat…
            Tož, jak to vypadá, ponivadž zde zatím existuješ, máš ještě šanci, tak ji využij…

          6. Zdenek
            Ad: Leo, teď kecáš, vaříš křivý války
            Nehodlám diskutovat o svých prožitcích, o kterých si můžeš myslet cokoli tě jen napadne.
            Nehodlám diskutovat ani o tom že neulpívám na Leovi
            A nehodlám diskutovat ani o mrňavosti mého ega.
            Zdenek je tvé jméno, nebo nick?

          7. OK, Leo, plně ctím tvůj názor i rozhodnutí. A určitě nechci diskutovat o tvém soukromí, to mi věř! Napsal jsem prostě jen můj názor a pocit vycházející z určitých zkušenosti…jinak máš pravdu, každý by měl účel svého bytí poznat sám… ano, Zdeněk je mé skutečné jméno ☺

          8. Zdenek.
            Omlouvám se za svoji strohost. Leo je také mé (součastné) jméno.
            Ano. Mám touhu odložit Lea a být tím, kým být mám, ale když vím, jaké šrámy by to způsobilo mým blízkým a kolik dušenek bych MUSEL(přičiněním jiných ) odeslat a ve svém snažení bych nedosáhl ničeho, vydám se jinou cestou. I za tu cenu že padnu. :)

          9. ad. Leo
            Vše je v pořádku, vše je v pořádku. I kdybyste padal, není možné, že zůstanete na dně.
            Stačí jiskřička a vše je v pořádku.

            ad. Zdenek
            :-)

            Díky, porozumění mezi lidmi je možné. Díky za tu zkušenost.

          10. Leo, nemusíš se omlouvat…ze všech dosavadních tvých slov jsem vycítil, že nejsi úplně v pohodě…
            Předesílám, že mi samozřejmě nemusíš na následný dotaz odpovídat, vážím si tvého soukromí!!!
            Jen ne zcela chápu v části věty – …a kolik dušenek bych MUSEL(přičiněním jiných ) odeslat… – KDO jsou ti, kteří tě přinutí odeslat x duší a KAM?
            Opakuji, nemusíš reagovat, ale přeji ti, aby jsi na své cestě či v jejím cíli nalezl řešení, pro dobro tvé a ostatních též…

          11. Děkuji matičko, za Vaše slova…!!! Tak, tak, porozumění mezi lidmi je možné a stačí málo…stačí, když jednotlivci nebo skupina prostě chtějí porozumět protějšku nebo těm druhým…pochopí a přijmou existenci jiného názoru, přání, představy, poznatku aj.
            Opakem je ono obrazné pískoviště, kde se děcka přou, kdo postavil lepší hrad a házejí po sobě bábovičky nebo „protivníkův“ hrad dokonce rozkopou…:-)

          12. Zdenek
            Rád bych odpověděl, ale neudělám to. Snad jen, po probuzení bych byl někým naprosto jiným, než je Leo :)

          13. Leo, děj se vůle tvá neb jen ty víš, co a jak v roli Lea konat máš…pokud Leem chceš zůstati…😎

          14. ad. Zdeněk
            Dalo by se probuzením do světelného těla odejít, ale není těžší zůstat zde, s lidmi? Vyžaduje to obrovskou odvahu, bolest, neporozumění,… Ale ta jiskřička je v každém z nás, takže jednou vytryskne, co vytrysknout má..

          15. omlouvám se,
            správné oslovení zní Zdenek
            sama jsem bez háčku, a přesto to pletu :-(

          16. Netřeba se omlouvati, matičko, v reálu jsem Zdeněk a nick jsem si dal Zdenek…:-)

            Ještě se pokusím konkretizovat Vaše slova: …vyžaduje to obrovskou odvahu (mnohdy je to úkol) zůstat zde, v bolesti a neporozumění, s lidmi, namísto odchodu do vyšších vibrací…viz Mayové…

            Ano, v každé temnotě je ona jiskra Světla a naopak…co však z toho si vybereme, v sobě probudíme, za čím z toho se vydáme, to záleží jen na nás samotných…

  4. Pane Staňku,

    není moc důvodů k optimismu.
    V naší bejvávalo-křesťanské civilizaci platí, že:
    -člověk člověku je (neodarwinistickým) vlkem (se sobeckými geny)
    -za peníze lze koupit nebo zradit cokoli a kohokoli
    -genderoví šílenci tvoří nové společenské normy
    -doslova nic tady není svaté a církve slouží mnohem více mamonu, než Bohu
    -lidé mají plné špajzy a mrazáky, ale nejsou ochotni se ani reprodukovat
    -normální žena a normální chlap se stávají vzácností, navíc nežádoucí

    Oproti tomu v islámu platí, že:
    -mezi sebou se muslimové nesmějí podvádět
    -za peníze kupují naše mozky a nemovitosti
    -generové šílence mají jednou ranou z krku
    -urážka Koránu nebo Alláha se trestá smrtí a víra muslimů je nekompromisní
    -ani v nuzných podmínkách nemají muslimové s reprodukcí problém
    -ženy jsou obřezávány a pod úrovní muže, ale chlap je chlap

    Sečteno a podtrženo, muslimové se sice pětkrát denně koří prachu země a své zadky vystrkují do nebes, ale co je pro ně svaté, to je svaté. A to je deviza, kterou naše civilizace zatratila. Jinými slovy, dokud nezačneme Boha ctít (když už ne milovat), nemáme sebemenší právo se Boha dovolávat. A bez Boha je tato úpadková civilizace oproti agresivnímu islámu bez šancí.

    1. JK, máte úplnou a na rozdíl od ostatních „diskutérů“ věcnou pravdu! O tom je právě článek v kontextu. Jen bych nebyl pesimistický, irracionální věci jsou v pohybu a jako mnohokrát v historii změní běh událostí tak, jak nikdo nečeká.

  5. Panu Staňku, napsal jste tu v článku napsal, předesílám, naprostou hloupost:

    „Z hmotné reality všedního se duše člověka ocitla v jakýchsi paralelních „světech“, kam za vědomého stavu, i kdyby chtěla, nemůže. Obvykle se „tyto vhledy“ kamsi dostavují v bezvědomí, klinické smrti nebo i v „transu“. (Mně nahodile na hranici mezi sněním a bděním.) “

    Jediná pravda je přiznané sdělení, že Vám se tak děje…….“ nahodile na hranici mezi sněním a bděním“.
    Vysnil jste si takových pohledů a krmil lidi svým sněním, dokonce píšete i knihy. Pro toho, koho to zajímá – co to je vlastně to lucidní snění :
    Lucidní snění (bdělý, vědomý spánek) je pojmenování pro stav, kdy si spící člověk uvědomí, že sní a to mu dá možnost se ve svém snu vědomě a bez omezení (záleží na jednotlivých dispozicích) pohybovat či ho měnit. Zjednodušeně řečeno jde o „probuzení ve snu“. Užívá se i zkratka „LD“ – z anglického Lucid Dreaming.
    Více zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lucidn%C3%AD_sn%C4%9Bn%C3%AD

    Vzpomínám si a rád se k nim vracím, na články pana Žáčka na těchto stránkách. O meditaci, o mystice, o józe, o tom, kdy, jak, proč vznikají právě jen za vědomého stavu ty úžasné duchovní transporty do světů, kde jsou na nic smyslové vjemy /mimo otevření vnitřního sluchu a zraku naší duše !/

    Krbec

    P.S.
    Při této dnešní návštěvě / po celkem dlouhé době / jsem si něčeho v mé oblíbené části „Hledání světla“ povšiml a z toho vznikl můj malý nápad. Otevřel jsem si autorské články, které byly zveřejněny v březnu 2017 a pak v červnu 2017 a provedl takové laické srovnání. Inu, matematika je prostá a nedá se ošidit.
    V březnu bylo zveřejněno celkem 13 článků. Z nich 5 slečny Krylové, která si zřejmě nepřeje diskuzi, a tak je nepočítám. Po redukci zůstává 8. Pod nimi celkem 826 diskuzních příspěvků.
    V červnu bylo zveřejněno 9 článků a odečítám 3 od slečny Krylové, a tak zbývá 6. Pod nimi 53 diskuzních příspěvků.
    V čem hledat ten nepoměr mezi březnem a červnem 2017 v počtu diskutujících?
    V březnu psali autoři: „převzato“, Kříž, Žáček, Tichánek, Šupa, Staněk
    V červnu psali autoři : Kučera, Kříž, Sellers, Šupa, Tichánek, Petříčková
    Tedy počet autorů srovnatelný.
    V březnu bylo 634 příspěvků pod dvěma články V.Žáčka, což je cca 77% ze všech příspěvků tohoto měsíce. No a pak se tento autor odmlčel. Byl bych pokrytec, kdybych napsal, že nevím proč. Čas od času si píšeme mimo tyto stránky. Dosáhl jednoho sta příspěvků a sdělil v nich prozatím to, co sdělit chtěl. Jestli se vrátí? Nevím.
    Fakt tedy je, že pan Žáček nepřispívá, nediskutuje svým solidním způsobem k zajímavým tématům a je to znát. V červnu diskutovalo a objevilo se jen cca 6,5% příspěvků, když vezmeme za základ počet diskuzí v březnu. Asi k tomu bude adekvátní i počet návštěv.
    Takový je ale vývoj.

    Pěkné léto.

    1. Je otázka, zda diskuse připomíná hádku na tržišti, nebo naopak uměřenou výměnu názorů. Nemívají všichni vyjadřování p. Žáčka. „Lépe méně, ale lépe“.

    2. Pro pana Krbce. Není těžké se dovtípit, proč taháte za za nitky stastik a opěvných řádků na pana Žáčka. Diskutoval jsem s panem Žáčkem Vendou hodně, ne proto, že bych byl články unesen, ale že jsem většinou nesouhlasil s indickou filosofií karmy krmenou citáty a výklady z bible.
      Jsem na tomto serveru asi 10 let, byly tu i statistiky návštěv denní a týdenní u článků ( až 20 000 za týden v zimě a asi 6 000 v létě resp. po změně na letní čas, takže březen není červen). Absolvoval jsem stovky doslova bitek ohledně názoru na klima na hlavní stránce gnosis9.net. Diskuze zkolabovala a je to asi dobře.
      Chápu i pojem vyčerpanosti autora, také jsem po čase přestal psát články. Internet roste řekněme o 40% ročně a hodně roste on-line komunikace. Také je k dispozici dobrý překladač Google, který umožní číst originální odborné články. Moje články jsou na
      pardalnet.wz.cz
      a bez diskuze, nemám už přístup k řadě odborných časopisů a knih. Prostě doba se změnila, mládí se tlačí do facebooku. Jeden odborný článek uvádí, že sociální sítě používanéčasto přd stpaním zhoršují spánek a mozek trvale ochuzený o odpočinek slábne, můžu snad říci přímo blbne, mladým marihuana na mozku škodí, starým prý prospívá, zatím odolávám.
      Shrnující články třeba o alchymii, kosmu, Keltech nebo Egyptu, které jsem kdysi psal, jsou dnes dobře zpracovany na speciálních serverech i Wikipedii.
      Člověk se musí sám pochválit, kdo by to za něj udělal…
      Prostě mnoho věcí už bylo objeveno a napsáno, takže hrozí nebezpečí, že nové myšlenky jsou hlavně nové, ne však nadčasové a moudré.
      Jestliže pan Kukliš napsal přes 1 000 opravdu odborných článků s načtením přes 9 miliónů, je to kolosální práce, která má význam i nadále.
      Je to jako v každé firmě, největší přínosy jsou první roky, kdy nové koště dobře mete a vnáší nové pohledy. Zatížení karmou se v článcích pana Žáčka řešilo, řešilo a nevyřešilo. Nu a co? Poplakal jste nad klesající statistikou a úrovní diskuze. Počet diskuzních příspěvků a jejich úroveň souvisí s článkem lehce, já sám jsem byl Vendou několikrát napomínán, že nediskutuji k jeho článku, ale reaguji na reakce jiných. Venda si kopíroval všechny své příspěvky na disk, děla statistiky a spoustu příspěvků se řešilo, co vlastně řekl a kdy, pak to opakovaně kopíroval jako své citace a vysvětloval, co vlastně chtěl říci a co neřekl. Dělal jazykové rozbory mých příspěvků, nacházel mou nezpůsobilost chápat duchovno, prostě každý každý jsme nějaký.
      Takže diskuze byla hojná. A kde se dobrá diskuze má šanci udržet ?
      Autorka Kryllová nemá diskuzi zavřenou, ale převedenou na facebook a pod.

  6. Dobrý den,
    konec školního roku byl pro mne náročný. Vedl jsem nějaké kroužky pro děti a mládež a od dubna jsem pro prezentaci jejich práce a další tři festivaly s mojí účastí již pro stránky gnosis neměl žádný volný čas. A teď si užívám k odpočinku červencový volný čas.

    Od srpna se zde zase opět zúčastním. I jako autor. Námětů mám opravdu dost. Poznávání v hledání světla nemá hranice. / podle mne / Informace na závěr. Přesto mé vytížení jsem ale aktivní na jednom uzavřeném diskuzním fóru, kde se již roky všichni známe a kde vládne, samozřejmě i přes rozdílnost názorů, takový tvůrčí duch.

    Přeji pěkné léto všem.

    Václav Žáček /Venda/

  7. Pane Staněk, píšete velmi otevřeně, což se hodnotí velmi kladně.
    Říkáte, že máte „cep“ proti pouhým uctívačům peněz a podobným vyvrhelům. Chci se zeptat, v jaké podobě jej vlastníte?
    ***
    Máte cep v podobě nějaké palné, sečné, bodné či útočné zbraně, nebo snad vlastníte tinkturu antihmoty, kterou když se pomažete, rázem se Vám vyhnou všechny virusy a šípy fyzického násilí, které do Evropy přinášejí opálenější jedinci z islámského světa?
    Mile rád se od Vás nechám k danému tématu věcně poučit.

    1. Pane David, jaký „cep“ chtějí vědět ti, kteří nemají čisté svědomí vůči zemi a Bohu. Tím cepem je „zamlčení“ viděného. Vidění pomalu nastupujících procesů zdravotních a společenských umožňuje vyhnout se božím mlýnům, aniž je skutečně někdo bušen.

        1. Chuck Noris když nestíhá, tak čas musí zpomalit. Staněk je takový český Chuck Noris. Dokáže zastavit boží mlýny.

      1. Pane autore,
        dovolím si nevyžádanou poznámečku
        – možná bych onen cep spíše nazvala určitou pavézou, umožňující člověku na sobě zavčas pracovat,…

        1. To je legrace, jak potrefení se ozvali! A jací jsou to znalci! Prý, božím mlýnům se dá vyhnout? Znalci? To je absence v náboženství v 1. třídě. Pokáním a napravením učí křesťanství už 2 tis. let!

          1. Náboženství mělo skutečně v 1. třídě absenci. Náboženství se vyučovalo až od druhé třídy. Teprve v 7. roce se otevírá 7. čakra, což asi soudruzi věděli.

          2. „Miluj potrefeného bližního jako sám sebe!“

            Vy, pane Staněk, ale nemusíte. Vám bude stačit pokání a napravení, případně zpověď.

      2. Pane Staněk,
        ano i to je možné.
        Vcelku věcná, pěkná, léčitelská „politická“ odpověď ohledně svědomí.
        Kdo má svědomí však v dnešním světě čisté, že..? Tuto novinu budu určitě zvěstovat všem lidem dobré i špatné vůle. Nikoho tím nenaseru ani nepomůžu. Vy jste tedy opravdu „lišák“.
        Cep si zhotovím podle svého uvážení a tinkturu antihmoty necháme zatím pod pultem. Děkuji za Vaši konstruktivní odpověď.
        S přátelským pozdravem

  8. Ateismus je náboženské stanovisko. Není špatný a Bůh miluje ateisty… na to pozor, nejseš lepší než oni, jsou to tví bratři a sestry. Náboženství nevytvořilo samo nic, je to jen prostředek k ovládání lidí a proto se na něj všichni lepí… kvůli moci nad ostatními po níž v skrytu duše prahnou. Multikultura je přirozená, častěji fungující a je budoucností. Pokud se nedaří dohodnout, stavíme zdi, ale ty tu nebudou navždy a vždy se v čase mění. Nihilismus bych přenechal literární vědě a vůbec se jím v dnešní době neoháněl. A mimochodem… jestli chceš políbit nebe, nauč se nejprv klečet (na svých kolenou chlapče!)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017