Čo je vlastne dobro?

Jednou zo základných vlastností človeka je, že musí neustále niečo chcieť. Človek nie je schopný ani na okamžik zastaviť vlastné chcenie, pretože je k nemu tlačený vyššou silou, ktorá prúdi univerzom. Je to neviditeľná, neutrálna sila, prúdiaca zhora, ktorá núti všetko živé do neustáleho pohybu. Do pohybu telesného, ako i duševného. Táto neutrálna sila pôsobí samozrejme aj na človeka, ktorý z hľadiska duševného, musí pod jej tlakom neustále niečo chcieť.

Každý z nás má slobodnú vôľu a preto má vo svojom chcení na výber. Na výber medzi dobrom a zlom. Medzi správnym a nesprávnym. Môžeme teda chcieť buď veci dobré, alebo veci zlé. Iba jedno nemôžeme! Prestať chcieť!

S ľudským chcením a s možnosťou slobodnej vôle smerovať svoje chcenie buď dobrým, alebo zlým smerom je však spojená zodpovednosť. Zodpovednosť za všetko, čo sme chceli! Každý druh nášho slobodného chcenia je určitou sejbou a osobná zodpovednosť zaň je zase žatvou presne toho, čo sme chceli.

Chcením teda sejeme a prostredníctvom zodpovednosti žneme. Akou je naša sejba, takou bude aj naša žatva. Je to Zákonitosť, ktorá zaručuje Spravodlivosť vo stvorení. Železnú Spravodlivosť, ktorej nemôže uniknúť nikto z ľudí!

rozsevac

Ak sa má človeku dobre dariť, ak má zberať iba dobré plody, jeho chcenie musí byť dobré. Jedine vážne chcenie k dobrému môže byť pre každého z nás cestou k mieru, šťastiu, radosti a spokojnosti. K skutočnému mieru, šťastiu radosti a spokojnosti!

Čo je však vlastne ono spomínané dobré chcenie? Mnoho ľudí má o ňom skreslené predstavy, pretože neraz si sami o sebe myslia, že chcú dobre a že konajú dobre, ale v skutočnosti tomu tak nie je.

Aby nebolo v tejto zásadnej otázke žiadnych pochybností povedzme si, čo je to teda vlastne to dobré chcenie.

Ak človek chce dobre iba sebe samému a toto jeho chcenie vyvoláva disharmóniu a spôsobuje nepríjemnosti, ak ním poškodzuje iných ľudí a dokonca im spôsobuje bolesť a utrpenie, nie je to žiadne dobré chcenie, ale číry egoizmus.

Ak človek chce dobre sebe samému a svojim najbližším a toto jeho chcenie vyvoláva disharmóniu a spôsobuje nepríjemnosti, ak tým poškodzuje iných ľudí a spôsobuje im bolesť a utrpenie, nie je to žiadne dobré chcenie, ale opäť iba egoizmus.

Ak človek chce dobre sebe samému, svojim najbližším a svojej firme, ale toto jeho chcenie vyvoláva disharmóniu a spôsobuje nepríjemnosti, ak poškodzuje iných ľudí a spôsobuje im bolesť a utrpenie, nie je to dobré chcenie, ale taktiež iba egoizmus.

Ak človek chce dobre sebe samému, svojim najbližším, svojej firme i svojmu národu, ale toto jeho chcenie vyvoláva disharmóniu a spôsobuje nepríjemnosti, ak poškodzuje iných ľudí a iné národy a spôsobuje im bolesť, či utrpenie, nie je to dobré chcenie, ale egoizmus.

Ak človek chce dobre sebe samému, svojim najbližším, svojej firme i všetkým národom na zemi, ale toto jeho chcenie ničí prírodu, utláča zvieratá a spôsobuje im utrpenie, nie je to dobré chcenie, ale egoizmus.

Jedine ak človek chce dobre sebe samému, svojim najbližším, svojej firme, všetkým národom na zemi, všetkým zvieratám i celej prírode, jedine to je človek skutočne dobrého chcenia. Človek, ktorý seje dobro a preto aj dobro zožne!

Pozrime sa teraz vôkol seba a zvážme, koľko je asi medzi nami ľudí naozaj dobrého chcenia? Uvážme, že mnohé z toho, čo sme doposiaľ za dobré chcenie považovali sú v skutočnosti iba rôzne skryté formy egoizmu.

Potvrdením tohto faktu je náš súčasný život na zemi, v ktorom prostredníctvom účinkov neomylných a spravodlivých Zákonov univerza každodenne žneme to, čo sme zasiali. „Kvalita“ života súčasnej civilizácie je až príliš jasným vysvedčením toho, akí naozaj sme. Táto „kvalita“ života ľudstva je totiž žatvou nášho vlastného egoizmu.

Vo svete existuje veľké množstvo v jadre dobrých ľudí, ku ktorým je preto volané: Nasmerujte svoje chcenie dôsledne len a len k dobru! K dobru, ktoré nie je dobrom iba pre vás, ale pre všetkých a všetko okolo vás. Jedine takto budete dobro siať, aby ste napokon dobro aj zožali. Váš život sa potom stane šťastným, radostným a naplneným. Lebo do chodu univerza je jeho Tvorcom votkaný dokonalý Zákon, že iba ten, kto skutočné dobro seje, môže skutočné dobro a šťastie zožať. Nikto
iný!

 

Milan Šupa
http://kusvetlu.blog.cz/

hodnocení: 5
hlasů: 1

48 komentářů

Přidat komentář
  1. Zkouším, jak to teď nově funguje. Všechno je tu jaksi nové. Přiznám se, že když píši tento „nekomentář“ k tématu M.Šupy, nevím, co napsat do okénka pod názvem „webové stránky“. Nechávám ji prázdnou ?!

    Za chvíli to odkliknu a uvidím.

    Zkusím jen malý komentář.
    Otázka dobra a zla je důležitá a měl jsem tu k tomu před dvěma léty poměrně obsáhlé články. Jak známo, pan Šupa tu nediskutuje a tak jen taková malá otázka. Je dobro absolutní nebo relativní?
    Při řešení otázky dobra a zla se naskýtá i nutnost rozlišení termínů nebe a pekla, které jsou často citovány a se kterými často manipulujeme. Nebe a peklo existují v prvé řadě jako stavy vědomí. Nebe je vědomí naší jednoty s nejvyšším Otcem a do nebe proto nevcházíme, nýbrž do něj zrajeme, neboť každá duše dospívá v chrámu svého těla k uvědomění. (Známá je Ježíšova výzva k hledání Boha v chrámu našeho těla – jinde ho totiž nelze nalézt!) Peklo je tedy opakem řečeného, vědomím, kdy jsme se Jednotě a Souladu vzdálili. Skutečným zlem je tedy ten prvotní vzpurný duch, který může narůstat tím, že ho nějak přiživujeme a otevíráme se tak jeho vzrůstajícím vlivům. Říká se – zmiň se o ďáblu a on se objeví! Znamená to, že existuje-li v našem vědomí zlo, pak je i ono stále s námi a v nás. Také ale říkáme, že věříme v Boha. Proč tedy nedat raději prostor své důvěře v něj.

    Je špatné, když je naše mysl ovládána svými smysly, když není mysl dobrým sluhou duše, ale jejím spíše špatným pánem. Smysly vytvářejí přání, tužby, chtíče, přes smysly a mysl se pak projevuje zlost, hněv, nenávist, závist a sobeckost, lpění, chtivost a zbytnělé ego…… . Obecně, tyto negativní vlastností jsou tím, co nás v našem člověčenství degraduje.
    Proto i na závěr malá rekapitulace mého postoje k dobru a zlu :
    „K zásadní orientaci v chápání dobra a zla se nabízí z tisíců lidských zkušeností, potvrzených učeními velkých Mistrů, Proroků, Mystiků minulosti, jednoznačná a jednoduchá definice: „Cokoliv v sobě nese kvalitu nebo charakter některé z pěti vášní / chtíč, zlost, chtivost, lpění, egoismus /, nebo jakýmkoliv způsobem překáží či zdržuje duši při jejím výstupu k duchovní svobodě, je zlem. Cokoli pozvedá vědomí vzhůru, je dobré.“

    Pro snadnější pochopení souvislostí by se mohlo uvádět mnoho příkladů, ale vrátím se ještě na začátek. Skutečně řešení otázky dobra a zla je v nás samotných, protože si je sami, našimi postoji, činy a jednáním, vytváříme. Poznávejme proto sami sebe, zkusme si vyhodnocovat, zda to, co myslíme, říkáme, co chceme udělat a děláme, je správné z pohledu působení na život kolem nás. Myšlenka, skutek či čin jsou jako šíp vložený do luku. Jakmile jej vystřelíme, je již na své dráze a žádnou mocí ho nelze vrátit zpět. Říká se, že zlo je jen menší dobro a je opravdu dobré přijmout myšlenku, že účelem prožívání zla a utrpení v jakékoliv formě je přimět lidi, aby se obrátili na cestu lásky a pochopení jeden pro druhého.

    Venda /Václav Žáček/

      1. Dochovní svoboda je moment, kdy se může duše volně rozhodovat o další cestě na základě duchovních podnětů. To je pro většinu pozemských lidí nemožné, protože jsou již moc závislí na svých představách a přáních. Jsou napojeni na silná myšlenková centra a jimi zpětně tak silně ovlivňováni z vnějšku, že nejsou schopni naslouchat svému duchu.

        1. Vahrion napsal, že duchovní svoboda je stav, kdy se může duše volně, svobodně rozhodovat o další cestě na základě duchovních podnětů. Není „vláčena“ ovlivňováním zvnějšku.

          Dávám palec nahoru za pregnantní odpověď!

          1. Sama se tu nabízí k Vašemu konstatování :“Není vláčena ovlivňováním z vnějšku“ jedna prostá otázka.

            Kdy to je?

            Díky za odpověď

            Venda /Václav Žáček/

          2. Odpověď pro Vendu
            Jelikož není tlačítko u Vendova příspěvku, tak se pokusím odpovědět zde. Podotýkám, že moje odpověď je co nejvíce zjednodušena. Je to přece jen komplexnější děj a nemyslím, že je ve fóru prostor ho více rozvinout.

            Na začátku vývoje každého ducha jsou před něj rozloženy různé druhy vlastností ve formě duchovních proudů a myšlenkových center a duch může ve svobodné vůli ochutnávat jakoukoli z nich. Jako nabídka švédského stolu. Některá vlastnost se mu líbí více a některá míň. V určitém momentu si vybere ty, které se mu líbí nejvíce a ty začne rozvíjet. Začne je konzumovat. Stále více se na tyto proudy a centra připoutávat. Z těchto míst působí vyzařování zpět na tohoto ducha a podněcuje ho, aby uskutečňoval tyto vlastnosti a stále více a silněji tím se dál a více připoutával na tyto centra. V určitém momentu nastane stav, kdy se stane pouto tak silné, že se vyzařování z těchto center stane silnější než je síla onoho ducha. V tento moment je takový člověk plně pod vlivem těchto center. Nemůže jednat jinak. Už se od nich nedokáže odtrhnout, protože na něj působí moc velkou ovlivňující silou. Nedokáže se vzepřít. Ztratí svobodnou vůli a je vláčen. Nedokáže se již rozhodovat a jedná automaticky. Jeho mysl je plně formována těmito centry. Samozřejmě, že posilování spojení stále pokračuje dál.

            Je jasné, že základní roli hraje to, zda se duch napojuje na světlé nebo temné proudy. Zatímco ty temné jsou hutné a svazující, srážející dolů, světlé ducha povznáší a zušlechťují.

            Ze závislosti na světlých proudech se může člověk ještě odtrhnout a vydat se cestou k hutnosti. Ty vychází z jejich jemné, neinvazivní podstaty. Ze závislosti na temných vlivech se lidé již nemají šanci vyprostit, protože již leží na samém dnu stvoření, takže není kam dál odstoupit a klesnout.

            Stačí takto?

            Vahrion
            http://slovopravdy.webnode.cz/

      2. Pro pocit jistoty dávám odpověď na Vaši otázku – co je to duchovní svoboda, i sem. Rozepsal jsem se k tomu pod jiným příspěvkem.

        „……současně tím i odpovídám na Váš dotaz z předchozího příspěvku – co to je duchovní svoboda? Tady ji nikdy nepoznáme, i když můžeme různě spekulovat o čem je?! Tady jsme svázání s tímto světem opravdu silnými pouty. Ale jedině tady můžeme začít cestu k ní. To se mi jeví i jako jeden z Nejvyšších Zákonů Stvořitele, který by mohl např. znít takto: „Až dospěješ vývojem ducha ve hmotě do lidského těla, pak může nastat tvé osvobození se. Až očistíš perlu, kterou najdeš uvnitř Mého chrámu, tvého těla, a ta zazáří světlem a nebo až rozvážeš uzel ranečku tvých diamantů a ony ti ukáží svou nádheru v tvém novém poznání své božské podstaty, pak spěješ do ní, do duchovní svobody a budeš na cestě Návratu“. Jinak řečeno, vědomé, tedy chtěné, přetrhání pout k tomuto světu, splnění svých povinností v daných vztazích a okolnostech svého života, žití spravedlivého a čestného života a ovládnutí neuvěřitelně „pracovité“ mysli. Jedině pak může nastat přechod do „jiného světa“, kde Cesta pokračuje. Jak je však svoboda ducha prožívána, v čem spočívá, to nevím. Kdybych to věděl, tak bych tady již zřejmě nebyl.“

        Venda/ Václav Žáček /

        1. Dříve, v dávných dobách na zemi byli duchovně svobodní lidé. Jednali podle cítění. Nechali se jím vést. Ale protože směřovali dolů, kovali vlastní okovy svými myšlenkami, tak postupem času tuto svobodu ztratily.
          Přesto i teď lze na zemi potkat duchovně svobodné lidi. Není jich mnoho, ale jsou tady.
          Někteří přišli dobrovolně, jiní dokončují očistný proces.

          1. Souhlasím. Na tomto světě vždy existují lidé, jako vtělené Slovo, vyslanci Stvořitele, kteří se rodí z lidského těla, žijí lidský život, jejich poslání však je to vyvedení „označených lidských duší“, připravených pro odchod z tohoto světa.
            Venda

      3. Pane wiessbach,
        dovolím si aj ja k Vašej otázke vyjadriť svoj názor. Človek má slobodu vyberať si z rôznych duchov takého, ktorý mu vyhovuje a s ktorým chce utvoriť jednotu. Tiež má slobodu ho vlastným rozhodnutím vymeniť za iného ducha, ktorý sa mu viac pozdáva a toho doterajšieho sa zbaviť. Je to ako v obchode s rozličným tovarom. Čo si kúpim, to mám a vytvorím s ním určité puto. To znamená, že ja vlastním uvedeného ducha a ten duch vlastní súčasne aj mňa. Preto Ježiš odporúča osvojiť si a prijať ducha, ktorý opravdu stojí za to a to Ducha sv. ktorý je duchom Otcovým a tiež aj Ježišovým.

  2. Zdravím Vás pane Vendo!
    S Vaším názorom súhlasím, nemám dôvod mu niečo vytknúť. Keď ja niekdy zvažujem ako sa treba zachovať v určitých sporných prípadoch, aby som svoj postoj nemohol neskôr hodnotiť ako zlo, tak si predstavím, ako by sa v podobnej situácii asi zachoval Otec (Boh). To znamená, že situáciu nehodnotím zo svojho egoistického pohľadu, ale z obecného a často takto nájdem správnu odpoveď…
    Pekný deň!

    1. Zdravím, pane Degone.
      Souhlasím. Hledání správné odpovědí, to je to, oč tu kráčí…… . Ovládnutí emocí, mysli. Vždyť vždy nemám možnost s reakcí čekat libovolně dlouho. Pak je to i o úrovni žitého stupně poznání, která se promítá do nástrojů mysli. Máme se modlit:…..neuveď nás v pokušení…..zbav nás od všeho zlého….. ! Není lepší být vyrovnaný, silný, obstát před nástrahami, které nám „Ten zlý“ přináší do života? A to cestou pokory, lásky, odpouštění? Chyby? Ty děláme, vždyť se učíme, poznáváme…! Ale moc bych si přál, aby jich bylo stále méně a méně.
      Pěkný den
      Venda

      1. Ovládnutí mysli ?
        Můžete si pane Vendo podmanit vítr ? V Bhagavatgítě říká Ardžuna Kršnovi : mysl je velice silná, bouřlivá a umíněná, ovládnout jí je těžší než si podmanit vítr.

        1. Ano, je těžké ovládnout mysl. Je to totiž opravdu dokonalý nástroj.

          A srovnání s větrem? Vítr přece může lidem sloužit, napíná plachty a pohání loď, i vítr točí lopatkami mlýnů a mele obilí či čerpá vodu a vítr vyrábí elektřinu.

          Mysl je dobré zkrotit tak, aby nám sloužila. Nic víc v tom není. Tak jak je mysl dokonalým nástrojem, může se stát i tím nejlepším sluhou své duše, našeho pravého Já. Nelze ji však podléhat, být v područí její nabídky chtíčů, projevů všech negativit.

          Ale to bych se opakoval. Nad myslí je něco, co je mnohem dokonalejší. To něco v tomto fyzickém světě však nemůže bez mysli fungovat. Z mého více jak dva roky starého článku o „Dobru a zlu“ tu okopíruji část :
          „Proti zhoubným vášním / mysli, která slouží uspokojování smyslů – dnešní doplnění / a jejich působení stojí v opozici tzv. ctnosti, jejichž úkolem je eliminovat destruktivní působení vášní na člověka! Musíme mít přece i nějakou možnost uplatnit svoji svobodnou vůlí a vyhrát sami nad sebou, a nijak nepředběhnu, když uvedu myšlenku, že ctnostné vlastnosti jsou dány jednotlivci jako ten největší dar našeho Stvořitele! Pojmenuji je již jen v rychlosti: chtíč má proti sobě cudnost, zdrženlivost a střídmost. Hněv má opak ve schopnosti odpouštět a být tolerantní! Proti chtivosti stojí spokojenost a radost s tím, co mám. Lpění má nepřítele ve schopnosti rozlišovat (to, co je skutečně důležité a hodnotné), schopnost zůstat oddělen od chvatu světa, nepřilnout, být nestranný. A egoismus se dá odstraňovat pokorou a skromností. “

          Kršna měl určitě pravdu, ale neříká, že to nejde.

          Pěkný den
          Venda /Václav Žáček/

          1. Pane Vendo,
            zviera má iba jedinú prirodzenosť, ale inteligentný človek ich má (ako masky) viacero. Jedna „maska“ (tvár) je pre verejnosť, iná je pre profesiu (politika a pod.), iná je pre blízkych, iná je pre manželku a rodinu a iná pre susedov. Dalšia maska môže byť iba pre svoje osobné záujmy (koníčky), o ktorých nikto ani len netuší. A k tým maskám potom človek prispôsobuje aj svoje myslenie a správanie. Človek je ako chameleón, raz je z neho slušný občan, potom vzorný manžel a súkromne môže byť zvrhlík, alebo pedofil (ako niektorí kňazi). Ktorej „tvári“ viac dôverujete a ktorej menej?

        2. Ovládnutí mysli je možné v momentě, když si uvědomíme co to vlastně mysl je.
          Základem všeho je vědomí. To je naše podstata. Mysl je pouze nástroj, pro tvoření. Tak jako jsou ruce nástroj pro činnost ve hmotnosti, tak je mysl, myšlení nástroj vědomí pro činnost na úrovni rozumové, emoční či citové. Pro každého na té, která odpovídá jeho zralosti.

          Takže, pokud dojde člověk k sebeuvědomění, uvědomění si svého vědomí, tak už pro něj není vůbec těžké mysl ovládnout.

          1. Cítím jako nutnost doplnit. Nikomu to však nevnucuji.
            Mysl, pokud není ovládnuta duší a pokud tak slouží smyslům fyzické bytosti, tak i když neustále tvoří, myšlenkami, které vedou k činům a skutkům, je nástrojem, který jedná autonomně. Mysl je „jen“ / ty uvozovky zdůrazňuji / oživována proudem vědomí z duše, základního duchovního principu, t.j.Božstvím v nás.
            Vědomí samo o sobě nic neznamená. Váže se k duši, která je vždy výš a je jejím životadárným proudem pro působení všeho v hmotném / nižším / stvoření každé bytosti.

            Venda /Václav Žáček /

          2. Vážení, domnievam sa, že tu má každý pravdu, aj keď ju vyjadruje trochu odlišným spôsobom. Dobré je si uvedomiť odlišnosť vedomia a mysle a tiež aj skutočnosti, že vedomie má vzťah k našej duši a myseľ k našej fyzickej realite (svetu). Sú však medzi nami aj takí, ktorí objavili aj duchovný svet, ktorý naše telesné zmysli nevnímajú, ale ho dokáže vnímať naše vedomie (duša), lebo má svoj pôvod v nehmotnosti (v Bohu) a tak má svoju myseľ rozšírenú na celkovú realitu. Mystik je v takomto rozšírení mysle a vedomia ešte o kúsok ďalej, lebo dokáže vnímať aj Príčinu všetkých príčin, teda samotného Boha a tak spoznáva jednotu, ktorá je však nepopísateľná…

  3. Za sebe musím konstatovat, že autor klade otázku, na kterou nedává odpověď. Radí nám, jak široce máme chtít dobro, ale neříká co to dobro vlastně je. A to je vlastně dobře, protože při jeho vnímání světa by řekl, že úsměv je dobro a facka je zlo. Ale každý, kdo trochu přemýšlí o komplexně karmicky založeném světě ví, že to tak vždycky není, ba často je to naopak. No a ty co nepřemýšlí vůbec by to mohlo zmást. Takže poučení z článku je: „šířeji a pro všechny“. Až tedy budeme vědět co. :-)

  4. Co je vlastně dobro?
    Co já vím?
    Dobrovolně se vzdát své duchovní svobody a zůstat zde s lidmi na Zemi?
    Být šťastna
    svitem slunce
    hvězd i měsíce,
    vláhou rosy,
    vánkem jemným
    líčko rozpálené chladícím,
    dobro dobrem,
    láska láskou
    vede E.T. domů,
    domů….

  5. Co je to dobro?
    Střed chudoby srdce,tedy zla.Dobro je lanem,po němž člověk kráčí životem,
    i když na něm balancuje.Nahne-li se příliš na jednu nebo druhou stranu,spadne.
    Musí odznovu.Jedna i druhá strana znamená chudobu srdce,tedy zlo,protože má
    citu příliš mnoho nebo naopak příliš málo,ztrácí rovnováhu.

    Z předchozího článku:
    ad.Jeden z dávnych filozofov kedysi povedal: Dajte mi pevný bod a ja pohnem vesmírom.
    Tento hľadaný a doposiaľ nenájdený pevný bod však vskutku jestvuje!

    ANO,ANO.V sobě samém.To ten filosof netušil.Stojí za ten „boj“,černá perla.♥
    Ona po tom laně tancuje.:))

  6. Vahrion napsal, že „ze závislosti na temných vlivech se lidé již nemají šanci vyprostit“.
    Já bych byl pozitivnější, trvalým dobrým chtěním projeveným i činy se lze z temných vlivů, kterými byl člověk ovlivňován, vyprostit a nechat se naopak posilovat a stoupat do výše proudy světlými. Leč je to neuvěřitelně těžká práce a není na ni nekonečně mnoho času.

  7. Čo je dobro ? Univerzum vôbec nepozná pojem dobra, alkebo zla. Je rozpínanie vesmíru dobro ? Je následné zmršťovanie vesmíru zlo ? Čo to teda je? Je to ludský fenomén, ktorý je závislý od okolností. Keby ste sa spýtali inkvizitora spred 400 rokov, prečo ohňom, železoim nútil bosorky k súloži s diablom, odpovedal by, aby jej dušo očistil od zla, od diabla. Že konal v rozpore s etkou, to je detail… Cielom bolo urobiť tej zblúdilej žene, vlastne dobro…

  8. Jedná se o duchovní téma a proto pro mi bude ctí o něm diskutovat. Stačí aby někdo založit téma, položit dotaz. Uvidíme, kam nás to dovede. :-)

  9. Co je dobro, co je zlo? Odpověď není nijak složitá, ale ze všeho nejdříve si musíme uvědomit, že úplně všude a ve všem existují tři úrovně: duchovní, duševní a hmotná.

    Dobro v duchovní úrovni je naprosto vyvážená láska, moudrost a vůle. Lze si je představit jako rovnostranný trojúhelník, jehož vrcholy (a protilehlé strany) jsou právě láska, moudrost a vůle. Ne nadarmo je symbolem Boha oko v rovnostranném trojúhelníku (a v angličtině „I see“ znamená „Vidím“ i „Chápu“).
    Zlo v duchovní úrovni pak znamená narušené vztahy mezi láskou, moudrostí a vůlí.

    V duševní úrovni jsou rovněž tři stupně. Velmi dobře je vystihuje Matouš 4:
    Tu přistoupil pokušitel a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, řekni, ať z těchto kamenů jsou chleby.“ On však odpověděl: „Je psáno: Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.“
    To znamená, že duše se má krmit nejen hmotou, ale – skrze mysl – i duchem. To je dobro.
    A mysl, která se upíná pouze k hmotě, k ukájení smyslů těla, je zlo-činná. (Mnohdy nejen sama vůči sobě, ale i vůči jiným.)

    Nakonec i v hmotné úrovni jsou tři stupně: projekt, práce a výsledek. Přitom kdo ke každé tvorbě přistupuje s láskou a moudrostí, dosahuje samozřejmě dobrých výsledků oproti těm, kteří pracují se zpupností či chamtivostí.
    Jak říkám, nic složitého…

  10. Vrátil jsem se z týdenního pobytu mimo ČR.
    Zpráv je za tu dobu na netu tolik, že mi prostě ten týden „utekl“ a je fakt, že nemá cenu / pro mne / zpětně studovat vše, co se událo. Svět se nezklidnil, tedy dobro nevítězí.

    Důvod hledám však vždy u lidí. Samozřejmě, že problémy lidem způsobuje i příroda / vulkány, zemětřesení, bouře…./; postižení je pak chápou také jako zlo. Ale většinu si vytváří člověk sám.

    Pane Muladi, můžete mi konkretizovat z Vašeho posledního příspěvku toto Vaše sdělení?

    Píšete „Zlo v duchovní úrovni pak znamená narušené vztahy mezi láskou, moudrostí a vůlí.“. Jak si to mám vysvětlit? To jako existuje zlo i v duchovní úrovni? Je podle Vás duchovní = nejvyšší úroveň? A nebo je zlo do duchovní úrovně reflektováno z hmotného / nejnižšího / dění? A čím je, podle Vás, duchovní úroveň, vyznačena – máte nějaká pojmenování duchovní úrovně – a jen jen jedna nebo je jich více ? Pokud více, co je charakterizuje? Myslím tím specifikaci Universa- odkud kam sahá tato /Vaše pojetí/ duchovní úroveň. Můžete prosím toto upřesnit z hlediska kosmogonie? A znáte nějaký příklad z duchovní úrovně, který by specifikoval tam narušené vztahy mezi láskou, moudrostí a vůlí?

    Děkuji za případnou odpověď.

    Dávám sem odkaz na jednou video. Roztomile / dětsky / ukazuje jeden z přístupů k eliminaci zla v naší hmotné úrovni. Doporučuji.
    http://www.youtube.com/watch?v=LplJu3ovnrg

    Pěkný den
    Venda

  11. Pane Vendo,
    Ptáte se: To jako existuje zlo i v duchovní úrovni?…
    1)Samozřejmě. Co neexistuje v duchovní úrovni, to se nemůže projevit v hmotě.
    Je podle Vás duchovní = nejvyšší úroveň?…
    2)Ano.
    A nebo je zlo do duchovní úrovně reflektováno z hmotného / nejnižšího / dění?
    3)Viz odpověď 1), ale s tím, že hmota dává duchu „zpětnou vazbu“.
    Máte nějaká pojmenování duchovní úrovně – a jen jedna nebo je jich více ?…
    4)Pokusím se to vysvětlit konkrétně.
    Proč máme právě sedm základních čaker?
    Jedna ze správných odpovědí zní: protože 3 krát 3 je 9.
    Každý člověk má ducha, duši a tělo, ale tyto organismy jsou taky trojjediné. Takže duch má rovněž duši a tělo, stejně tak duše, a stejně tak tělo. Ovšem duše svými dvěma krajními články pevně tkví „dole“ v těle a „nahoře“ v duchu, proto dostáváme 9 – 2 = 7. A jednotlivé organismy člověka (živené i čakrami) pak jsou: 1. fyzické tělo, 2.růstové tělo, 3.pudové tělo (nižší Já), 4.mentální tělo (mysl), 5.Kristovo tělo (vyšší Já), 6.Božské tělo, 7. Absolutní tělo.
    Odchodem z tohoto světa je člověk zbaven fyzického a růstového těla a má snadnější přístup k Božskému a Absolutnímu tělu, ovšem pouze v případě, že si osvojil Kristovo tělo (viz: Já jsem cesta, pravda a život a nikdo nepřijde k Otci, než skrze mne). Kdo tedy neumí zacházet s vyšším Já, ten si logicky nemůže osvojit těla vyšší a „bude mu vzato i to, co má“.
    A nyní zpět k původní otázce: pojmenujte si ty úrovně (těla) jak chcete. S tím, že ve všech je život a neexistuje duch bez hmoty (i fotony mají hmotu) a hmota bez ducha. Ale jsou duchové dobra i duchové zla. (To je zároveň odpověď na Vaši poslední otázku.)

    Mějte se pěkně

    1. Děkuji za roztomilou odpověď. Proč takové něžné označení používám? Protože mne vždy pobaví stále nové a nové teorie. Je totiž mnoho „pravd“, určitě ji máte i Vy a nebo i Vy ji takto věříte. Samozřejmě že důkazy nemáme. Můžeme si o tom na úrovni intelektu povídat.

      Doufám, že se na mne nezlobíte za takto pojatý úvod. Předesílám, nemusíte z následujících informací ničemu věřit. Opět jde o teorii, byť ji podali Mistři dávných věků.

      Co víme o duchu, někdo píše o Duchu, co víme o duchu duše v rozličných tělech? Jakou asi roli hraje mysl? Faktem se zdá být, že různé teorie mají různé příznivce, kteří jim věří a dokonce jim to do sebe pěkně zapadá jako ozubená kolečka. Máme různá těla, to je asi fakt, lidská bytost se opravdu skládá z několika úrovní, které tvoří komplexní systém. Indové, kteří jsou trochu dál než ustrnutý svět např.katolíků, jim říkají kóša či šaríra. Tyto úrovně se vzájemně prolínají, pronikají sebou a doplňují se. Jasná a nejvíce známá je naše úroveň fyzického těla, živená potravou a i kyslíkem. Ale možná nebudeme v rozporu, když si řekneme, že jsou i vyšší těla, která působí pro úroveň jemných subtilních energií, pro úroveň nižší mysli, další pro vyšší mysl. A naposledy je tu pátá úroveň, ta nejjemnější, působící v rovinách vztahů a čistého bytí.
      Co proti tomu namítnout? Vždy to bude tvrzení proti tvrzení.

      Také otázka čaker je ve Vašem podání působivá.Vaše teorie říká po úpravě číslo = množství = 7. Ta sedmá je však již mimo fyzickou bytost, mimo člověka. Šest prvních, od nejnižší až po šestou mezi obočím / zhruba / je v úrovni fyzického těla. Řídí tělesnou schránku, její funkce, zpracování potravy, dech, vyměšování, rozmnožování….atd. Sedmá je první „mimo nás“. Tam usilujeme vstoupit, ti, kteří provádějí duchovní praxi. Ale pozor, čaker je celkem, dvanáct. A ty „horní“ v počtu šest jsou odrazem, jako originály a promítají se již jako kopie v těch nižších, tělesných. Vaše číslovka devět má své opodstatnění v této teorii také. Devět čaker, tedy úrovní, lze poznat cestou / velmi náročnou /, která je dána velmi pokročilým duším. Opět z Indie – jsou to tzv.jogíšvárové, ti, kteří pomocí duchovní praxe dosáhli vrcholu druhé duchovní oblasti. Další tři, které jdou až do nejčistší duchovní oblasti, jsou otevřeny pouze pro Syny. To již ale sem nebudu zanášet.
      Jen pro upřesnění a stručně :
      – první čakra v oblasti konečníku – je jako kořen, kdo ji ovládne ovládá mnohé nadpřirozené síly
      – druhá čakra v oblasti genitálií je ovládána silami, které vytvářejí fyzická těla materiálního světa
      – třetí čakra v oblasti pupku je tou, která udržuje a vyživuje tělo
      – čtvrtá čakra v oblasti srdce slouží jako zásobárna pránické energie, vitální energie dechu
      – pátá čakra v oblasti hrdla ovládá svoji silou tři předchozí a ty od ní odvozují svoji tvůrčí sílu
      – šestá čakra, poslední v těle člověka, umístěna ve středu mezi obočím / za očima / je v bdělém stavu sídlem duše a mysli. Z tohoto bodu, známém jako třetí oko, sestupuje proud duše /vědomí/ do celého těla a proniká do každé buňky
      – sedmá čakra je tou první v oblasti duchovní / Indové ji říkají, že je v oblasti Brahmánd /. Je z ní řízen celý astrální a hmotný svět

      Jak můžete vidět, teorií je mnoho. kde je Pravda, kdo ví?

      Na závěr. Píšete :“Co neexistuje v duchovní úrovni, to se nemůže projevit v hmotě.
      Je podle Vás duchovní = nejvyšší úroveň?…“ …..říkáte ANO!!

      S tím nemohu souhlasit. Předpokládám totiž, že duchovní úroveň, ze které září Vaše třetí oko s moudrostí, láskou a vůlí, je tou nejvyšší úrovní Stvořitele. Pokud by tomu tak bylo, je obrovským nesmyslem a nepochopením myslet si, že v této úrovni, kde je jediným zákonem Stvořitele Zákon LÁSKY, existuje zločinnost, násilí,lži, loupeže, zabíjení….. atd. !!

      Tady si, pane Muladi, troufám tvrdit, že :
      – buď zcela nechápete nejvyšší duchovní úroveň ?
      – nebo si myslíte, že úroveň, kde vznikají myšlenky, kde je „zásobárna“ jednání lidí, kde se ukládají přání, touhy, tužby a s tím spojené cesty, jak se k nim a za jakou cenu / i špatnou / dostat, je tou nejvyšší.

      Ve Vašem posledním odstavečku píšete o duchu bez hmoty, o hmotě bez ducha.

      Nejvyšší duchovní oblast, a právě proto je Nejvyšší, postrádá již jakoukoliv, byť i jen příměs hmoty. Proto je duchovní a nejčistší, prosta atributů, které se váží právě jen ke hmotě, k nižší úrovni smyslů, mysli a časté negativity.

      Ještě mi prosím objasněte, chcete-li, jaký je rozdíl mezi duchem, duší, myslí a Duchem.

      Doufám, že i Vy si řeknete v tomto místě, že cest je mnoho, že pochopení a tolerance by mohly být jedním ze základních pozitivních přístupů v jednání mezi lidmi. Cesta, která vede k Nejvyššímu, je zřejmě jen jedna.

      Na závěr Vám přeji vše nejlepší a nalezení pravé cesty.
      Venda / Václav Žáček /

  12. Pane Vendo,

    připadá mi, že je mezi námi jeden velký rozdíl: když se ptám někoho na něco já, tak proto, že nevím a chci se dozvědět. Když se ptáte vy, tak patrně proto, „aby řeč nestála“ – ale to já ji klidně nechám stát.
    V této souvislosti Vám také chci sdělit, že nesnáším teorie – proto ani teorie nijak nešířím a co jsem na téma čaker (velmi zhuštěně) napsal, to jsou fakta a do sebe zapadající systém s hlubokými kořeny, nikoli teorie.

    Vaše vědomosti o čakrách jste evidentně získal z indické nauky, kterou nikdy nebudete chápat tak dobře, jako Ind. Nechci je rozebírat, jen k té poslední jste napsal: – sedmá čakra je tou první v oblasti duchovní / Indové ji říkají, že je v oblasti Brahmánd /. Je z ní řízen celý astrální a hmotný svět…

    K tomu: Když jsem já mluvil o těle absolutním, tak to bylo právě ve smyslu absolutna, z něhož vyplývá nejen astrální (tj. duševní) a hmotná, ale i duchovní existence.

    Dále píšete: Předpokládám totiž, že duchovní úroveň, ze které září Vaše třetí oko s moudrostí, láskou a vůlí, je tou nejvyšší úrovní Stvořitele. Pokud by tomu tak bylo, je obrovským nesmyslem a nepochopením myslet si, že v této úrovni, kde je jediným zákonem Stvořitele Zákon LÁSKY, existuje zločinnost, násilí, lži, loupeže, zabíjení….. atd. !!

    Odpověď: Bůh Otec je Všechno ve Všem, ale jeho póly jsou Kristus a Antikrist. Vůči lidem vystupují – i se svými spolupracovníky – jako duchové. Tedy z duchovních (třebaže ne společných) úrovní. Mimochodem, oba jsou potřební, a kdo si myslí, že se dostane k Otci, aniž by pochopil Antikrista (viz: modlete se za ty, kdo vás pronásledují, abyste byli syny nebeského Otce) hrozně se mýlí.

    Ad: Nejvyšší duchovní oblast, a právě proto je Nejvyšší, postrádá již jakoukoliv, byť i jen příměs hmoty…

    Stejně jako vědci jste patrně přesvědčen, že existuje jen trojrozměrná hmota. Jenže ona existuje i dvojrozměrná, jednorozměrná a dokonce bezrozměrná hmota. (To opět není teorie, to je fakt.) A stejně tak je faktem, že duch bez hmoty nemůže existovat.

    Ad: Ještě mi prosím objasněte, chcete-li, jaký je rozdíl mezi duchem, duší, myslí a Duchem…

    Možná Vám pomůže příklad stavby domu. Projekt lze připodobnit k duchu, řemeslné práce k duši a stavební materiál k hmotě.
    Mysl pak je (důležitá) část duše, a jestli Duchem s velkým D myslíte Boha Otce, tak už jsem psal, že je Všechno ve Všem (dává s láskou život nejen člověku, ale třeba i plísním – třebaže v Nebi plísně neexistují).

    Mějte se pěkně

    1. Pane Jiří Muladi, máte to mile popletené. Nemohu napsat Vaše „teorie“, protože to jsou Vaše fakta. A ani nemám zájem Vám něco za sebe vysvětlovat s cílem změnit Vám Vaše fakta či názor na ně. Ale uznejte, že když mi je něco od Vás nejasné a když jsme na diskuzním fóru, tak se mohu optat na objasnění. nebo ne ? Také je však pravda, že vy mi vůbec nemusíte odpovídat.

      Čakry – doložte mi prosím, kde jinde lze získat tak bohaté a jedinečné informace o jejich existenci, kde mají tyto informace kořeny, když ne právě v Indii ? V jakých jiných naukách, duchovních vědách, teologiích či filosofiích je nacházíte než těch, které pocházejí z Indie ?

      Dnes v 9:04 jsem napsal k Vám dotaz, něco mi nebylo jasné, nevěděl jsem, jak to myslíte. A Vy mi napíšete, že jsem to napsal proto, aby řeč nestála ? Jestli nechcete diskutovat, jsou-li Vám moje otázky na Vás nějak nepříjemné, tak mi to napište a necháme toho.

      Vaše odpověď: Bůh Otec je Všechno ve Všem, ale jeho póly jsou Kristus a Antikrist.

      Opět je to nejasné. Bůh-Otec, Bůh-Syn (vtělené Slovo ) a Duch Svatý = Trojjedinnost Boha. Podle Vás je Bůh-Syn ( Ježíš Kristus – toho jste měl na mysli? ) jen pólem duálního světa a ještě je tu opačný pól / také Bůh / – Antikrist? A nebo jste to myslel jako Bůh Otec je Všechno ve Všem a v hmotném světě je projev duality – dobrý-zlý, Kristus-Antikrist, zima v.teplo, láska v.nenávist, muž v.žena …..?

      Vysvětlujete dále – viz: modlete se za ty, kdo vás pronásledují, abyste byli syny nebeského Otce. Toto nabádání má podle mne těsnou vazbu na nevytváření nové karmy, na akt odpouštění, na žití spravedlivého a pokorného života.

      Ad.: Stejně jako vědci jste patrně přesvědčen, že existuje jen trojrozměrná hmota. Jenže ona existuje i dvojrozměrná, jednorozměrná a dokonce bezrozměrná hmota. (To opět není teorie, to je fakt.) A stejně tak je faktem, že duch bez hmoty nemůže existovat.

      Díky za tato fakta. Rozšířím je jen o další fakt, že existují odlišné hmotné světy, jejichž materiálnost se liší buď počtem prostorových nebo časových souřadnic. A hmota? Vesmír existuje i za fyzikálními hranicemi. Jen naše omezenost nám nedovolí toto pochopit.

      A k Vašemu objasnění : „Možná Vám pomůže příklad stavby domu. Projekt lze připodobnit k duchu, řemeslné práce k duši a stavební materiál k hmotě.“ Jaké místo v hierarchii duch – duše – hmota hrají finanční prostředky, které potřebujete na všechno uvedené – na projekt, řemeslníky a i materiál?

      A ještě jednou zopakuji Vaši předchozí odpověď :
      Samozřejmě. Co neexistuje v duchovní úrovni, to se nemůže projevit v hmotě.
      Je podle Vás duchovní = nejvyšší úroveň?…
      2)Ano.

      Píšete – v Nebi plísně neexistují / předpoklad, že Nebe je duchovní úroveň, je správný? / Pokud ano, tak jak se plíseň dostala do hmotného světa, podle Vás musí existovat v duchovní úrovni, aby se mohla projevit ve hmotě ?

      Nemáte to nějak popletené ? Násilí, znásilnění, loupeže, vraždy, ty jsou v duchovní úrovni, protože se pak projevují ve hmotě, ale plísně ne ?

      A ještě moje informace – získal jsem pocit, že pod termínem duch / s malým d / máte na mysli různé personifikace, i sil přírody, božstva. Duch s velkým D je však jedinečným projevem Boha, jako jeho jedinečný tvůrčí princip, v semitských jazycích ženského rodu jako Moudrost, která je tak krásně definovaná v evangeliu Jana :
      =Prolog 1,1
      1:Na počátku bylo Slovo,
      to Slovo bylo u Boha,
      to Slovo byl Bůh.
      2:To bylo na počátku u Boha.
      3:Všechno povstalo skrze ně
      a bez něho nepovstalo nic,
      co jest.

      Píši to proto, že s mnoha diskutujícími jsme při objasňování pojmosloví přišli na to, že pod pojmem duch – duše myslíme jedno a to samé ?! U Vás to asi tak není. Ale, a to zdůrazňuji, Bůh- Duch svatý je vždy s velkým písmenem D. Jinak také Slovo, Logos…..atd. / zase bych zabředl třeba do islámu, hinduismu a objasňoval další pojmenování pro totéž /.

      Tak zdar a ať je Vaše duch či duše v pohodě a přeji Vám ukázněnou mysl, která nepodléhá svým smyslným vášním.
      Prostě pohodu.

      Venda

  13. Pane Vendo,

    kdybych tady měl odpovědět na všechny Vaše otázky, musel bych napsat knihu a stejně mám podezření, že by pro Vás nebyla ničím jiným, než jen zdrojem dalších mnoha otázek.
    Do takového projektu ale nemám chuť – a místo toho mám na Vás jedinou otázku.

    Co ode mne vlastně chcete vědět, když Vaše první věta zní: Pane Jiří Muladi, máte to mile popletené…?

    (Vám je evidentně dobře tam, kde jste. Nechejme tedy naše světy navzájem na pokoji, protože taková „diskuse“ by byla patrně jen ztrátou času.)

    A mějte se pěkně

    1. Kniha a nebo jen článek, který zapřičiní vznik otázek, přivede čtenáře k zamyšlení a také dokonce k diskuzi, je dobrá. Mnohem lepší než kniha či článek, kterou si přečtu a nenajdu v ní / v něm / žádnou inspiraci.

      Sledoval jsem Vaši bohatou diskuzi s mnoha nádhernými přístupy v pro mne neznámé oblasti – v různých teoriích – a říkal jsem si, pan Muladi je člověk, který ví.
      Říkáte však tady, že máte fakta, která do sebe zapadají hlubokými kořeny….., nechcete se však o nich bavit….. .

      Ano, napsal jsem, že to máte mile popletené, použil jsem i slovo roztomile. Jak asi cítíte, tak ale ctím Vaše názory, Vaše fakta. Jen se ptám na něco, co mi není jasné.

      Vy jste o mne napsal : „Stejně jako vědci jste patrně přesvědčen, že existuje jen trojrozměrná hmota.“ – co Vy víte, o čem jsem patrně přesvědčen?
      A nebo mé otázky degradujete na pouhé : „Když se ptáte vy, tak patrně proto, „aby řeč nestála“ “

      Pane Muladi, za sebe říkám. Nejsem žádný vědec, jsem jen obyčejný člověk, který se zajímá již více jak třicet roků o jiný přístup k životu, než je nám vnucován. Vítám každého diskutujícího, který mne nepošle za mé otázky či odpovědi do prdele a rád své názory a myšlenky, kterým věřím i objasněni. Ne však proto, abych někoho přesvědčil.

      Píšete mi :“Co ode mne vlastně chcete vědět, když Vaše první věta zní: Pane Jiří Muladi, máte to mile popletené…?“

      No ale v mých diskuzních příspěvcích jsou Vám položeny jasné otázky. Např. k čakrám, k Kristu a Antikristu,k Vašemu příkladu, k vysvětlení duch-duše-hmota viz.stavba domu a mé otázce, kde figurují v tomto příkladu důležité finance /?/ a nebo objasnění Vaší odpovědi – „Samozřejmě. Co neexistuje v duchovní úrovni, to se nemůže projevit v hmotě.“……plísně v duchovním Nebi nejsou ač se projevují ve hmotě ?

      Tak jo, mějte se hezky a mnoho zdaru ve všem co konáte.
      Venda

  14. Nepřestává mě fascinovat, jakou zavilou nesnášenlivost lze najít mezi lidmi, kteří se hlásí k duchovnosti (laicky „duchovní lidé“). Něco podobného se pak vyskytuje již jenom mezi politiky pokud stojí na rozdílných stranách barikády. Nedokážu si to vysvětlit jinak, než zbytněním ega přesahujícímu všechny hranice. Kdykoliv jde autor s kůží na trh, hned se objeví zástup vševědů (Vlastimil Marek by napsal trollů), kteří dokáží akorát okřikovat a dehonestovat autora průpovídkami typu „máte to mile popletené“. Vševěd vždy ví všechno nejlépe, neb má patent na rozum. Slušnou diskusi bez invektiv od něj nečekejte, tolerance k názorům jiným už vůbec ne.

  15. Pane Vendo,

    už jsem napsal, že nesnáším teorie (realita totiž nezná teorii a teorie nezná realitu – ovšem život, to je realita) a také nerad dělám naprosto zbytečnou práci…
    Jako Vy, i já jsem si Vás „očíhnul“ v různých diskusích a vím, že už hodně víte a jste na dobré cestě – a právě proto jsem očekával trochu „vyšší“ diskusi.
    Otázka říká o člověku mnohem víc, než odpověď, protože otázka je dobrovolná a ukazuje směřování mysli, zatímco odpověď je z oblasti, kterou si otázka vynutila.

    Mimo jiné jste se ptal „Jaké místo v hierarchii duch – duše – hmota hrají finanční prostředky, které potřebujete na všechno uvedené – na projekt, řemeslníky a i materiál?“ Musím přiznat, že od člověka s Vašimi vědomostmi jsem takovou otázku opravdu nečekal. A chci, abyste na ni odpověděl sám, protože vím, že na to máte.
    Já Vám akorát pomohu dvěma podotázkami: Vážně si myslíte, že za peníze koupíte ducha, duši a tělo? A když už budeme „mrzce“ montovat peníze do tohoto případu, do které úrovně „projekt, práce, materiál“ čili „duch, duše, tělo“ patří?

    Co se týká „vypólovaného“ Boha, správné pochopení je hodně důležité, tak se budu snažit…

    Bůh Otec je Všechno ve Všem. Totálně nezištná Láska, neustálá inspirace k nepřeberným formám života. Lidskými pojmy: vladař v paláci, jenž jako jediný má bezprostřední kontakt s nekonečnem, kdykoli chce.

    Bohyně Matka – Duch Svatý je Vůle Boha Otce.
    Je to projev Všeho ve Všem a (podobně jako páteř) proniká „z paláce“ všemi úrovněmi Boží tvorby, přičemž vibracemi (které vědci neumí měřit) všude rozdává život. Vnímá-li někdo Ducha Svatého jako Lásku, je to v pořádku, protože Vůlí (projevem) Lásky musí být Láska.

    Bůh Syn, Kristus, je Moudrost.
    Od zmrtvýchvstání Ježíše má tělo Ježíše. Je vládcem tvarů, tedy forem. Zároveň je „výkonným ředitelem“ v Boží tvorbě, jenž má přístup do paláce Boha Otce, ale nemá přístup k nekonečnu. Proto Bůh Otec ví víc, než Bůh Syn (viz: Matouš 11: Všechno je mi dáno od Otce; a nikdo nezná Syna než Otec, ani Otce nezná nikdo než Syn – a ten, komu by to Syn chtěl zjevit… nebo Matouš 24: O onom dni a hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn; jenom Otec sám.)
    Ježíš Kristus však není pouze osobou, je celou říší a duchem Nebe. Proto tam, kde je Ježíš Kristus, tam je Nebe (vždyť u lidí také platí: kde je výkonný ředitel firmy, tam jsou i možnosti celé firmy).

    Antikrist, odpůrce Boha, je protipólem Krista.
    Je taktéž celou říší, nebo-li celou jednou úrovní Boží tvorby a je duchem Pekla. V jistém smyslu existoval dříve než Kristus (viz Sutech a Hor v egyptské mytologii), takže formám rovněž rozumí. Jeho úroveň je v Boží tvorbě nejspodnější, je tedy nejdál od zdroje Lásky. Přesto i k němu proniká život od Boha Otce skrze Ducha Svatého, ale Antikrist používá tuto energii k tvorbě (z pohledu lidí) negativních forem.
    Tím je vysvětleno, jak v duchovní oblasti vznikají například plísně. Život jim skrze Ducha Svatého dává Bůh Otec (On to jinak neumí), ale Moudrost (formu) a Vůli (projev) jim dává Antikrist.
    Kdyby tento duch neměl „projekt“ jak stvořit plísně a následně „řemeslné práce“, pak by plísně nikdy nemohly existovat.
    Duch zkrátka stojí výš než duše a duše stojí výš než hmota. (Ale zároveň bez hmoty by žádný projekt ani práce nemohly existovat.)

    Pane Vendo, zkuste si představit, že nic z toho, co je zde napsáno, není teorie a přizpůsobte tomu, prosím, případné otázky.

    Mějte se pěkně

    1. Dobré ráno,

      teď Vám stihnu jen krátce vysvětlit, kam jsem tou otázkou funkce financování – penězi – ve Vašem vysvětlujícím modelu pro duch-duše-hmota neboli projekt-řemeslníci-materiál, směřoval. Ale, jak teď také čtu, z Vašich dvou podotázek je pro mne zřejmé, že jste mou první otázku zcela nepochopil a nebo opomněl si v ní všimnout toho důležitého. Na začátku jsem se Vás zeptal :

      „Ještě mi prosím objasněte, chcete-li, jaký je rozdíl mezi duchem, duší, myslí a Duchem.“ Čtyři pojmy!

      A poté, když jste uvedl Váš vysvětlující příklad z našeho světa – projekt-řemeslníci-materiál ú tři pojmy /, jsem chtěl objasnění k otázce financí / na nákup všeho toho, co uvádíte…. /

      Napsal jste mi :
      „Mimo jiné jste se ptal „Jaké místo v hierarchii duch – duše – hmota hrají finanční prostředky, které potřebujete na všechno uvedené – na projekt, řemeslníky a i materiál?“ Musím přiznat, že od člověka s Vašimi vědomostmi jsem takovou otázku opravdu nečekal. A chci, abyste na ni odpověděl sám, protože vím, že na to máte.
      Já Vám akorát pomohu dvěma podotázkami: Vážně si myslíte, že za peníze koupíte ducha, duši a tělo? A když už budeme „mrzce“ montovat peníze do tohoto případu, do které úrovně „projekt, práce, materiál“ čili „duch, duše, tělo“ patří?“

      Ty peníze jsem neuvedl jako prostředek ke kupování – projektu, řemeslníků, materiálů – i když se v tomto reálném případu bez nich dnes neobejdete a v reálném případě tohoto Vašeho přirovnání to nelze opomenout. A doufám, že si nemyslíte, že bych za peníze chtěl kupovat ducha či duši? Že bych si vůbec nějak myslel, že to jde?

      Chtěl jsem Vám však naznačit a Vás i doplnit, jakou moc má ta nekonečně Nejvyšší síla, která to Universum a vše v něm stvořila. Od mocné nekonečnosti vyšších světů až po poslední oblázek či láčkovce v nějakém potůčku. Objasnění v mé otázce právě toho Ducha s velkým D, tvůrčí potenciál, samotného Boha ve svém tvůrčím projevu. A k tomu mi posloužily právě ty finance, které ve Vašem ryze materialistickém přirovnání ve Vašem objasnění do sebe zapadajících faktů /duch-duše-hmota/ prostě chyběly.
      Bez té Síly Boha, bez jeho Tvoření by nebylo Stvoření, tedy ani duch, ani duše, ani ta hmota. A bez těch financí v našem světě by také nebyly ani projekty, ani řemeslníci a ani materiál.

      A to pro mne, u člověka Vašeho formátu znalostí, bylo prostě podivné. Že jste nepochopil mou otázku na roli financí, které, bohužel, jsou tím „prvkem“, který vládne v tomto světě. Myslel jsem si, že Vás to v souvislosti s Duchem prostě napadne.

      Pane Muladi, díky za diskuzi, dal jste mi některé nové inspirace a mohu ještě znovu reagovat. Určitě víte, že Vaše fakta nebořím. Chci jen objasnění, když mi je něco nejasné. Nějaký anonymní pan Hugo mne kritizuje za moje otázky a přístup k Vám. Nemám se ale za co omlouvat. Prostě, ve Vašich faktech, které, jak píšete do sebe zapadají, mi bylo něco nejasné.

      A ještě Vám musím říci, že v mých faktech Stvoření jsou duch a duše totožnými. A v tom Vašem vysvětlujícím příkladu, který, když promýšlím, tak hraje významnou roli zde, ve světě hmoty, mysl. Ta je tady tím „tvůrčím“ nástrojem duše. Mysl zprostředkovává svému nositeli vjemy, podněty a každou sekundou ve vědomém stavu nabízí mnoho myšlenek a řešení. A naše duše, pokud ji ovládá a není v jejím područí / což u drtivé většiny lidí ale nezvládá /, je instancí, která řídí. Značnou roli tu hraje vědomí…., ale to zase, jako fakt, můžeme spolu objasňovat příště. Otec-Bůh a Bůh-Duch a Syn / k němu něco po mém návratu / a pak duše – mysl – těla s mnoha funkcemi pro duši a nakonec hmota.

      Tedy, kdybych přistoupil na Váš objasňující materialistický model, tak místo ducha dám duši. Mysl je projekt, hmotou jsou již i řemeslnici a i materiál /nezapomínám na hmotný pozemek a potřebné hmotné energie/ a nad tím vším je duše. Ta je primárně oživována neustálým tvůrčím vyzařováním Ducha, který je však k činnosti duše a její mysli inertní / zodpovědnost za individuální chyby, za hříchy….., jsou dominantně pak v karmickém řízení/.

      Pěkný den, jedu se daňově přiznat a ukončit svou přízemní činnost OSVČ.

      Venda /Václav Žáček/

      1. Pane Vendo,
        Je těžké vysvětlit co je duch a duše. Poskytuji Vám výňatek z knihy KDO JSI A PROČ JSI ZDE která je součástí knih NOVÉHO ZJEVENÍ. K náležitému pochopení je třeba přečíst celé.
        Duch-niterná mysl
        Duše-vnitřní mysl
        Tělo-zevní mysl

        Cituji:
        5 % v nás je skutečně lidských. Toto pravé lidství v nás se skládá ze 3 úrovní či oblastí. Aby se to snadněji chápalo, chápeme je jako 3 odlišné mysli.

        I. DUCHOVNÍ, NITERNÁ MYSL

        První oblastí či myslí je CENTRUM VEŠKERÉ LIDSKÉ MYSLI. Budeme ji nazývat DUCHOVNÍ neboli NITERNOU MYSLÍ. Niterná mysl pozůstává ze 3 svých vlastních stupňů:

        1. NADJÁ
        1
        2. UNIVERZÁLNÍ VĚDOMÍ

        3. UVĚDOMĚNÍ NADJÁ

        Obecnou funkcí této Niterné mysli je produkce, vytváření a udržování všeho, co je pravým životem, shromažďování všech od věčnosti do věčnosti existujících znalostí, jakož i vědomí těchto znalostí. Takže tu máme 3 obecné funkce Nejniternější mysli:

        1. NADJÁ

        Vytváření, produkci a udržování pravého života. Toto je funkcí NADJÁ ve vaší Niterné mysli. Protože se vztahuje k samému vašemu životu, má Nadjá ve vás stálé sídlo a je neustálým sídlem Nejvyššího ve vás. Zde je Nejvyšší ve vás neustále přítomen a tu se můžete dostat do přímého styku či dotyku s Nejvyšším. Toto je místo či stav, kam musíte jít, abyste poznali vše o sobě.

        Z přítomnosti Nejvyššího v Nejvyšším já Niterné mysli žijete, fungujete, jednáte, chováte se, pohybujete a jste s to vše udělat. Jestliže by tato přítomnost kdy byla z vašeho Nejvyššího já v Niterné mysli odňata, přestali byste okamžitě existovat. Je to proto, že můžete žít a dýchat jedině z Absolutního zdroje života ve vás – z Nejvyššího. Je to tak bez ohledu na to, zdali jste si uvědoměle vědomi tohoto faktu, či nikoliv, či zda věříte, nebo nechcete věřit, že je to pravda.

        2. UNIVERZÁLNÍ VĚDOMÍ

        Niterná mysl uschovává všechny od věčnosti do věčnosti existující poznatky a zkušenosti. Toto je funkcí jejího druhého stupně, který se nazývá UNIVERZÁLNÍ VĚDOMÍ. Zde je uloženo a střeženo veškeré dobro a jeho pravda a veškerá pravda a její dobro. Důvodem, proč potřebujeme mít tuto oblast v nás je to, abychom mohli mít plný přístup k nekonečnému počtu možností voleb, z nichž si můžeme svobodně vybrat. To nám umožňuje být takovými, jakými chceme, a dělat to, co chceme. Bez přítomnosti všech existujících možností voleb a alternativ, bychom byli omezeni ve svém právu na svobodný výběr. Taková situace by byla porušením naší svobody a nezávislosti. Navíc by bránila naší schopnosti zaujmout pevnou pozici či definitivní postoj vzhledem k Nejvyššímu a duchovnosti, k jiným i sobě samým.

        3. UVĚDOMĚNÍ NADJÁ

        Nejniternější mysl si neustále – takříkajíc po 24 hodin – uvědomuje přítomnost Nejvyššího a všechny poznatky a možnosti volby, které jsou v Niterné mysli uloženy. Toto uvědomění zajišťuje otevřený a vědomý přístup k Nejvyššímu a ke všem dostupným, v počtu nekonečným možnostem volby a alternativám. Aby se zopakovalo: Toto je funkcí třetího stupně nejniternější mysli, který se nazývá UVĚDOMĚNÍ NADJÁ. Je zřejmé, že aniž by si Niterná mysl vědomě uvědomovala to, co obsahuje a co má k dispozici, nemohlo by se nic vykonat ani zvolit. Znamenalo by to konec našich životů.

        II. VNITŘNÍ MYSL

        Druhá oblast pěti procent lidského v nás pozůstává z druhé mysli zvané VNITŘNÍ MYSL. Obecnou funkcí této vnitřní mysli je především SPOJOVAT Niternou mysl s další myslí v pořadí. To se provádí procesem transformace všeho, co je k dispozici v Niterné mysli, aby se to mohlo využít v něčím individuálním životě. Za druhé nám pak tato vnitřní mysl poskytuje to, co psychologové nazývají procesem duševní činnosti.

        Co znamená akt duševní činnosti ? Znamená vaši schopnost (jedinečným způsobem vzhledem k vám) myslet, pociťovat, chtít, vnímat, poznávat, chápat, jednat, mít vztahy a chovat se. Na úrovni této vnitřní mysli je tato duševnost vytvářena ze všeho materiálu, který je v nitru k dispozici v Niterné mysli.

        Niterná mysl posílá vše, co má či obsahuje, do vnitřní mysli. Vnitřní mysl to přebírá, takříkajíc si to rozebírá a obrací to do své schopnosti mentace, jak bylo popsáno výše. Takový je sám proces transformace do duševnosti.

        Také vnitřní mysl má 3 své vlastní stupně.

        1. JÁ

        Nejniternější stupeň se nazývá JÁ. Jeho funkcí je PŘIJÍMAT, TRANSFORMOVAT A PŘENÁŠET obecný tok života přicházející z Nadjá v Niterné mysli všemi způsoby DOLŮ k vědomému uvědomění v daleko individuálnější, osobní a soukromé formě.

        2. NADOSOBNÍ ZKUŠENOST

        Druhý stupeň vnitřní mysli se nazývá NADOSOBNÍ ZKUŠENOST. Toto je ZÁSOBÁRNA všech zkušeností životních forem počínaje objevením se života na planetě Zemi až po současnost. Tyto zkušenosti s povděkem PŘIJÍMAJÍ POZNATKY UNIVERZÁLNÍHO VĚDOMÍ Niterné mysli, zužujíce je na daleko specifičtější zážitky všeho lidstva na jedné planetě, v tomto případě na planetě Zemi.

        3. FENOMENÁLNÍ DUŠEVNOST

        Třetí stupeň vnitřní mysli se nazývá FENOMENÁLNÍ DUŠEVNOST. Tento stupeň obsahuje všechny zkušenosti a události, které se vytvořily a odehrály na speciální linii ve vás, kterou jako zvláštní jedinci následujete. To znamená, že to, co zažili a vytvořili vaši předchůdci či váš fyzický rod, je zaznamenáno fenomenální duševností, která je specifická (fenomenální) pouze vzhledem k vaší rodinné linii.

        pokračování

      2. III. VNĚJŠÍ MYSL

        Třetí oblast 5 % lidského v nás se nazývá VNĚJŠÍ MYSL. Její obecnou funkcí je přizpůsobovat vše, co přichází z Niterné a vnitřní mysli do zevního života, čili do fyzické úrovně našeho uvědomění. Dodatečně k tomu se vztahuje k životu v takzvaném přírodním světě. Toto je úroveň stávání se, konkrétního prožívání, jednání a všeobecného chování. Můžete to pojímat jako: Já něco znám – Niterná mysl; já vnímám ten či onen poznatek a chápu ho – vnitřní mysl; já jednám v souladu s tímto poznáním a s tím, jak ho chápu – vnější mysl. Takto jsou tyto 3 mysli v nás navzájem propojeny.

        1. JÁSTVÍ

        Vnější mysl má také své 3 stupně. První, čili nejniternější stupeň vnější mysli se nazývá JÁSTVÍ. Jeho funkcí je vám poskytnout velmi konkrétní uvědomění si „já jsem, kým jsem“ svým vlastním já a prostřednictvím Nadjá od Nejvyššího, Kdož je Absolutním „JÁ JSEM, KDO JSEM“.

        2. INDIVIDUÁLNÍ VĚDOMÍ

        Druhý stupeň se nazývá INDIVIDUÁLNÍ VĚDOMÍ. Jeho funkcí je poskytovat neustálé uvědomění si všeho, co se ve vás a s vámi děje. Individuální vědomí vás spojuje s nadosobní zkušeností a skrze ni s univerzálním vědomím, což vás činí jedním se vším Stvořením.

        3. OSOBNÍ VĚDOMÍ

        Třetí stupeň vnější mysli se nazývá OSOBNÍ VĚDOMÍ. Jeho funkcí je, abyste si uvědomovali vše, co se odehrává ve vašem fyzickém a vnějším prostředí. Osobní vědomí vám pomáhá se orientovat v tomto vnějším, fyzickém, čili přírodním světě. Spojuje vás s osobní duševností a skrze ni s uvědoměním Nadjá.

        To je tedy náležitá struktura a funkce vaší pravé mysli. To je 5 % ve vás obsažených, které zbyly z původních pravých lidí, původně stvořených přímo Nejvyšším a z Nejvyššího.

        POZICE těchto tří lidských myslí byla a je taková, že Niterná mysl vždy sídlí v DUCHOVNÍM SVĚTĚ. Vnitřní mysl vždy sídlí v INTERMEDIÁLNÍM SVĚTĚ a vnější mysl vždy ve SVĚTĚ PŘÍRODNÍM, neboli FYZICKÉM. Prostřednictvím takového umístění těchto myslí všechny zmíněné světy byly a jsou mezi sebou PROPOJENY a byly a jsou v NEUSTÁLÉ VZÁJEMNÉ INTERAKCI A KOMUNIKACI. Prostřednictvím TOHOTO UMÍSTĚNÍ se NAVZÁJEM UVĚDOMUJÍ NA VĚDOMÉ ÚROVNI.

        Jak víte z kapitoly první, ta část počátečního lidstva, která byla původně plně vědomě uvědomělá, byla izolována a uzavřena genetickými a tajemnými typy manipulací, které provedli pseudotvůrci. Naneštěstí toto UZAVŘENÍ také ODŘÍZLO JAKÉKOLI VĚDOMÉ UVĚDOMĚNÍ EXISTENCE PRAVÉHO DUCHOVNÍHO, INTERMEDIÁLNÍHO A FYZICKÉHO neboli PŘÍRODNÍHO SVĚTA. Protože lidé věří pouze tomu, co si vědomě uvědomují nebo co vědomě prožívají, mají nevyhnutelný sklon se domnívat, že duchovní, zprostředkující či jakýkoli jiný svět neexistuje. Spoléhají se POUZE na to, co v každé chvíli vědomě zažívají a vidí.

      3. Pane Vendo,

        mysl Vaší duše křičí tolik, že Vašeho ducha nemůže znát – ten jenom tiše stojí v koutku a trpělivě čeká, až ji to přestane bavit. Jedině proto můžete tvrdit: v mých faktech Stvoření jsou duch a duše totožnými…

        Položil jsem Vám otázku: A když už budeme „mrzce“ montovat peníze do tohoto případu, do které úrovně „projekt, práce, materiál“ čili „duch, duše, tělo“ patří?
        Kdybyste si na ni správně odpověděl, ušetřil byste si i špatné filosofické závěry typu: Nepochopil jste mou otázku na roli financí, které, bohužel, jsou tím „prvkem“, který vládne v tomto světě…

        Příklad „duch, duše, tělo“ ve srovnání „projekt, řemeslné práce, materiál“, tedy rozvedu pro Vás podrobněji.

        Onen „projekt“ samozřejmě není jen výkres. Je to „fascikl faktů“, který detailně odpovídá na otázky: kdo, co, proč, jak, kdy, kde a čím. A v tom je samozřejmě obsaženo i obstarání Vámi zmiňovaných financí. (Člověk, který chce stavět a tyto otázky, včetně financí, nemá zodpovězeny, se stavby nikdy nedočká. Proto kde není duch, tam není nic.)
        Ale ten projekt, čili představa domu, je hotov – a na místě, kde bude stát do detailu vypracovaný dům, se ještě ani nekoplo. To je obrazně řečeno neviditelná činnost ducha.

        Pak přichází na řadu činnost duše – podle instrukcí ducha. Ve zmíněném příkladu to znamená: řemeslné práce podle projektu. A dům pak začíná v hmotě nabývat svůj tvar (přesně tak probíhá stavba i údržba každého fyzického těla). Když se ale duše nedrží do detailu instrukcí ducha, dochází k anomáliím, které mohou dojit až ke „zřícení stavby“.

        Zde máte příčinu všech nemocí: když se duše přimkne k hmotě těla (vyhledává slasti skrze senzory těla) a zapomene na ducha, neřídí se správnými instrukcemi a to poškozuje jak duši, tak následně tělo. Přitom činnost duše, která je rozprostřená v celém těle, rovněž není viditelná – viditelné jsou pouze změny na trojrozměrném materiálu těla.

        Zkuste pochopit, že i Vy máte ducha a duši
        a mějte se pěkně

  16. Pane Muladi.
    Je mi to líto, že Vám to neumím vysvětlit a nebo, že to nechcete pochopit.

    Duch s malým d, duše a hmota jsou projevem Boha, jeho tvořivého záměru, chceme-li energie či projekce, jeho Ducha svatého.
    V něm, jeho tvořivém Božím proudu jsem všichni, všechny úrovně Stvoření, hmotné i nehmotné. To je, řečeno pozemsky, základní premisa. Pomine-li Duch svatý jako projev Boha v Trojjedinnosti, vše pomine. I ten zdánlivě nekonečný prostor astronomického Vesmíru, ať je různě uspořádán v prostoru i čase.

    A Vaše přirovnání k projektu-řemeslníkům-materiálu? Opravdu v něm nelze zapomenout na zmíněné finance / díky Duchu svatému, Bohu, jeho tvořivé Síle se může to vše dít /. Také byste neměl zapomenout na pozemek, jako umístění v prostoru a čase / v příkladu tvoření v hmotném vesmíru / a konečný efekt, výstavbu např.domu. Váš příklad prostě pokulhává.

    Uvádíte-li v posledním příspěvku i stavbu fyzického těla, ocitáme se zcela jinde. Opravdu máme tvořivou účast na Božím díle. Naše tvorba vychází z mysli – pokud ji duše neovládá a podléhá chtíčů, přáním, emocím, chtění a nechá působit zbytnělé ego, tak se stavba a její projevy příliš nepovedla. Za to jsou pak pro duši jiné mechanismy k poučení – v jiné úrovni Stvoření = karmický zákon.

    Vaši poslední větu: „Přitom činnost duše, která je rozprostřená v celém těle, rovněž není viditelná – viditelné jsou pouze změny na trojrozměrném materiálu těla.“ doplním takto: „Přitom činnost duše, která je svým vědomím rozprostřená v celém těle, rovněž není viditelná – viditelné jsou pouze změny na trojrozměrném materiálu těla.“ Škoda, že Vás již nemohu odkázat na můj článek zde, který se věnoval důležitému fenoménu – tzv.vlastní /svobodné/ vůle člověka. Má podíl na tvoření zde v tomto, ale člověk neumí pochopit, že za vše pak nese dle karmického zákona důsledky.

    Dál již nebudu o tomto tématu diskutovat. Hlavní důvod je, že ducha a duši považuji za totožné a pak se nutně lišíme a neshodneme.

    Ale je to tak v pořádku. Nemůžeme být všichni stejní.

    Venda / Václav Žáček /

    1. Pane Vendo,

      čtete mé příspěvky nepozorně. Napsal jsem: Onen „projekt“ samozřejmě není jen výkres. Je to „fascikl faktů“, který detailně odpovídá na otázky: kdo, co, proč, jak, kdy, kde a čím. A v těchto odpovědích je vše – tedy i finance i místo, i čas, prostě vše. Jinými slovy, když duch chce něco stvořit, tak má naprosto jasnou a do detailu vypracovanou představu, co. (A pak předává instrukce duši.)

      Trváte-li tedy na tom, že „v mých faktech Stvoření jsou duch a duše totožnými…“, měl byste s tím seznámit i Boha, ať pak vůči Vám nemá trapné mezery ve vzdělání.

      1. „Když duch chce něco tvořit……., myslíte duch nebo Duch ?
        Vaše poslední věta, pane Muladi, je trapný vtip. od Vás bych to neočekával.
        Venda

        1. Pane Vendo,

          tomu vtípku jsem neodolal a pakliže Vám připadá trapný, omlouvám se.

          Co se týká Vašeho „duch nebo Duch“ v tom principiálně není žádný rozdíl.
          U Boha můžete mluvit o Duchu, Duši, Těle a u myši můžete mluvit o duchu, duši, těle, ale fungování toho procesu má pořád stejný princip (třebaže výsledky jsou pochopitelně rozdílné): představa – činnost – výsledek.

          A v celé Boží tvorbě to platí právě proto, že ten princip platí u samotného Boha.

          Je přece trojjediným Bohem: Otec – Syn – Duch Svatý, což pro Boha je totéž, jako Duch – Duše – Tělo.
          Takže ilustračně řečeno, Bůh Otec dává život a projekt, Bůh Syn činnost a formu a Duch Svatý výsledek a zpětnou vazbu Otci (viz Genesis: Bůh viděl, že je to dobré).

      2. Když to vezmeme z druhé strany vtipu –
        „…měl byste s tím seznámit i Boha, ať pak vůči Vám nemá trapné mezery ve vzdělání….“
        – znamená to, že Bůh se stále vzdělává a my jsme schopni ho vzdělávat, případně on se i díky nám vzdělává…. :-)
        Jak to je – jsme odděleni, nikoliv však rozděleni. Tedy vzájemná interakce je možná :-)

        1. Potěšila jste mne – máte pravdu.
          Stejně jako ve vztahu „rodiče – dítě“ přes určité principy nejede vlak, ale někde Bůh umí „přimhouřit oko“ a udělat něco, co původně nezamýšlel. Zvlášť vůči těm, kteří ho skutečně milují.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017