Dokonalost… (2. část)

ke-streduJestliže se chci pokusit srozumitelně nabídnout závěrečné (a stručné) posouzení pojmu dokonalosti a proti němu opaku v nedokonalosti, je možná dobré si na samý úvod uvědomit, že vztahování lidmi vymyšlených měřítek čehokoliv na Boha je projevem čiré omezenosti vnímání Jím stvořeného světa, ve kterém se všichni nacházíme. A proč to na úvod neříci – pýchy člověka, který si myslí, že ví. Jinak to lze nazvat i jako žitá praxe NEVĚDOMOSTI a doufám, že se nikdo ze čtenářů nemusí cítit, že je tím nějak degradován. Bůh je totiž ABSOLUTNEM a pro sebe nepotřebuje žádná hodnotící měřítka od člověka, byť si ho stvořil k obrazu svému.

I to Ježíšovo přikázání „Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec“ je třeba brát jako výrazný apel k jeho učedníkům, kteří, než se jimi stali, žili mezi lidmi se svými různými vlastními nedokonalostmi a také s vnímáním nedokonalostí jiných. Ježíš jim pak dal učení Otce, které, tak jak je známe, je mělo především povýšit v morálních a etických principech jejich chování a jednání. Dominantní místo v něm má LÁSKA. Nelze však opomenout pojmy, nahlížené RELATIVITOU tohoto světa, a ty, proč to nepřiznat, mají, ač pomíjivé, na člověka silný dopad.

Bůh je Absolutno a tak je jednoznačně „nad“ (ne prostorově) i tou dokonalostí a nad naším světem duality, která je chápána lidmi v mnoha protikladech a která v důsledku je příčinou všech našich potíží a nesnází, které na Zemi prožíváme. Člověk ve své pýše zcela lehce přisuzuje Bohu omezení a Jeho Absolutno může chybně vidět s nějakými naprosto přízemními, člověkem vymyšlenými podmínkami. Jeho dokonalé avšak nepředstavitelné Bytí Mu člověk někdy lehce omezí, jako by On byl jen nějakým sousedem z vedlejší vesnice. Náš svět je ale jen Jeho nepatrnou částí. A naposledy a snad jen pro ty, kteří ještě nepochopili to velmi důležité – Bůh je samou PODSTATOU všeho, tedy i dokonalosti. Tuto podstatu však člověk nemá šanci, svými omezenými smysli, vůbec pochopit. Ta je jen u Boha, a to zdůrazňuji. Jaký rozsah například světla a barev, které On stvořil, vnímá náš lidský zrak? Jaký kmitočet zvuků můžeme slyšet a kde je jejich konečná úplnost… atd.? Jsme tedy dokonalí?

Pro opravdu nechápavé ještě malé doplnění ve dvou příkladech, které jsou však situovány na možná, pro naši představivost, známé pozemské věci; např. atomový výbuch je následek, příčinou je mechanismus bomby, její konstrukce, nastavení, odpálení… to je ta podstata a bez ní by nebyl výbuch. Nebo – sladký zákusek, větrník, jak skvěle chutná! Ale zase, podstatou libého pocitu sladkosti pro náš smysl chuti je cukr a další ingredience. Ale, jsou to jen, zdůrazňuji, příklady z lidského konání a bytí. Máme vůbec nějaké právo omezovat našimi smysly, naší pomíjivostí a naší nepatrností Jeho Absolutno ve Věčnosti?

Můj úvodní článek měl navodit určitou úroveň a rozsah pohledu jako výchozí pro to, abychom si my, kteří máme vážný zájem o poznání, uvědomili některé souvztažnosti v tom, jak se projevuje v našem světě lidská nedokonalost. Ta je vždy překážkou, která se nám, duchovně usilujícím, staví do cesty. Jestliže je tedy Bůh podstatou dokonalosti a čistoty, o které již snad není relevantní nijak pochybovat, musí člověk vědomě rozvíjet vlastnosti směřující k lidské, byť jen relativní dokonalosti. Měl by to však chápat jako prostředek vedoucí k cíli (viz. Ježíš výše), k dosáhnutí spojení s Ním. Snad je to i dostatečný a závažný důvod pro toto nelehké usilování, hrající v životě některých lidí významnou roli.

Všechny zlé či negativní vlastnosti vznikají v lidské mysli, která je svým dlouhodobým vývojem příčinou stavu zastření duše, jež byla tak přivedena do stavu určitého zapomnění na Boha. To však nelze myslí posoudit zcela přesně. Mysl je omámena tímto světem a vznikajícími pocity libosti, které ji vedou po cestě stálého naplňování přání smyslů. Pramen takových tužeb jednotlivce je například v tom, že chce získat něco navíc pro sebe, ať již kvůli hmotným výhodám, prestiži, smyslové rozkoši či něčemu, co vede takového člověka k rozšiřování důležitosti a falešné výjimečnosti jeho vlastního já, tedy ega. Existuje však ve skutečnosti toto „já“? Není jen iluzí mysli, vskutku nepravým „já“? Není to kdoví kolikátý odraz skutečného „Já“ naší podstaty života, duše? A není to tedy nedokonalost, se kterou tu žijeme své životy?

Nepatrně předběhnu, a to jen z toho důvodu, aby předchozí řádky nepřinesly někomu nějakou vznikající depresi! Nadějí totiž je, že Bůh má, opět nezávisle na člověku samém, instrument MILOSTI, který uděluje těm usilujícím, kteří se snaží upřímně eliminovat v co největší míře negativní tendence mysli a chtějí vědomě dojít k dokonalosti.

Je důležité v životě člověka správné myšlení a chování? Za sebe říkám ano, i když opět lze operovat relativitou. Pokud mi však jde o mystické spojení se s Bohem, jinak řečeno o moji snahu vstupu do vnitřních oblastí stvoření skrze náš „lidský“ mikrokosmos, známý jako chrám Boha živého, pak říkám, že je tento přístup k životu přímo nevyhnutelný. Již jsem následující definici použil asi ve tři roky starém článku. Týká se dobra a zla. „Cokoliv vede člověka směrem k Bohu, je dobré, a cokoliv jej od Něj vzdaluje, je zlé.“ Proto zdůrazním stručnou větou duchovní cestu k Bohu – je to cesta CTNOSTÍ, vlastností člověka, které jsou Bohu libé a které naplňují podmínky k návratu jeho podstaty k Němu! Podmínky, které činí člověka lepším. Nebudu je nijak komplexně vyjmenovávat. Dám jen úryvky, kdy v často zde citovaném Novém Zákoně knihy knih, v Bibli, jsou uváděny autoritami opačné, tedy negativní vlastnosti a chování lidí. Z nich si každý může snadno odvodit, jaké překážky na cestě k Bohu se mu mohou stavět do cesty a čeho se pro chtění lidské „dokonalosti“ vyvarovat:

„…..Jsou plni nepravosti, podlosti, lakoty, špatnosti, jsou samá závist, vražda, svár, lest, zlomyslnost, jsou donašeči, pomlouvači, Bohu odporní, zpupní, nadutí, chlubiví. Vymýšlejí zlé věci, neposlouchají rodiče, nemají rozum, nedovedou se s nikým snést, neznají lásku ani slitování. Vědí o spravedlivém rozhodnutí Božím, že ti, kteří tak jednají, jsou hodni smrti; a přece nejenže sami tak jednají, ale také jiným takové jednání schvalují.“ List Římanům 1:29-32

A obdobně také List Korintským:

„Což nevíte, že nespravedliví nebudou mít účast v Božím království? Nemylte se: Ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani nemravní, ani zvrácení, ani zloději, ani lakomci, opilci, utrhači, lupiči nebudou mít účast v Božím království.“ List Korintským, 6:9-10

Co dodat? Všechny tyto citované sklony v jednání a chování lidí jsou tu již tisíce roků. Jsou zde především pro to, že jsou výplodem Negativní síly v nás, naší mysli, která, když není ovládnuta, plní nesčetná přání svým smyslům. Za každou nepravostí sv. Pavlem v listech popsanou se může skrývat určitá, velmi pofiderní výhoda. Dá se najít. Všechny tyto uvedené vlastnosti jsou považovány lidmi, kteří se snaží vést slušný a zbožný život, za nesprávné. Jsou těmi, které vytvářejí nejen nepříznivou karmu pro sklizeň budoucí špatné úrody a které nás poutají novými pouty k dalšímu zrození, ale v kontextu článku nás vedou k nedokonalosti. A hlavně? Vzdalují nás od Boha!

Protože text apoštola, jeho jazyk a překlady nemusí odpovídat dnešnímu pojetí moderního člověka, dovolím si na závěr, v souvislosti s již tady často citovanými vášněmi mysli (chtíč, hněv, chtivost, lpění, egoismus), uvést některé základní ctnosti. Na jedné straně jsou základní negativní tendence mysli, uváděné jako neřesti, na druhé straně ctnosti, které jsou Mistry doporučovány pro praktický život a které nás povedou k Bohu a k, byť jen vždy relativní, dokonalosti:

Oproti chtíči stojí cudnost, zdrženlivost a střídmost.
Hněv lze eliminovat schopností odpouštět a tolerancí.
Chtivost má protipól ve spokojenosti a životní radosti a optimismu.
Lpění se dá eliminovat schopností rozlišování důležitého od pomíjivého, schopností zůstat oddělen a v nepřilnutí, v nestrannosti.
Egoismus má „nepřítele“ v pokoře a skromnosti.

Člověk usilující o dobro se na své pouti životem snažil vždy řídit nejen svědomím, ale vybíral si i vzory pro chování a jednání z životů významných lidí, kteří tu často pracovali s posláním Božích Synů a kteří přišli dát lidem učení Boha-Otce, určené pro cestu návratu jejich duší. Ty „velké duše“ tu byli a neustále jsou – to je Zákon Stvořitele. To usilování se ale netýkalo a netýká vždy všech lidí. Stručně lze totiž konstatovat, že někdo nemá zájem, nehledá. Nedospěl k tomu. V lidské bytosti jsou principy života-duše v určitém stádiu vývoje; někdo prožil jako člověk již mnoho životů, jiný je někde na počátku omámení ze smyslových požitků „pána tvorstva“, člověka, v jehož těle začíná se svojí vrcholnou poutí. Ctnostné vzory z minulosti zde ale v přebohaté literatuře jsou. Namátkou … Lao-ć, Krišna, Zarathuštra, Mojžíš, Buddha, Ježíš Kristus, prorok Mohamed, guru Nanak… Je tu i mnoho směrů filosofie, mnoho významných teologů. Lidstvo učili a stále učí tyto osobnosti v podstatě tomu, co jsem napsal; atributům, které vedou člověka k poznání sebe sama, povznesení a za určitých předpokladů i k skvostnému cíli, vystoupení z koloběhů života a smrti. A to je konečné slovo, kterým ukončím náznak cesty k lidské dokonalosti. Nedokonalost berme, to doporučuji, jako nedostatek světla v nás. Ale, a to je opět naděje, nemusí to být stav trvalý! Ježíš Kristus ukazuje duchovní podstatu, kterou má každý v sobě.

„Co dává život, je Duch, tělo samo nic neznamená. Slova, která jsem k vám mluvil, jsou Duch a jsou život.“ Evangelium Jana, 6:63

 

Václav Žáček /Venda/
 

hodnocení: 5
hlasů: 1

141 komentářů

Přidat komentář
  1. ad – Honzo,
    že jste to dál nečet, je Vaše věc. Je to pro Vás za hranou,
    tak my tady nevykládejte, že žádné hranice nejsou. Dost často tu o ledasčem prohlašujete, že jsou to sračky. To není podle Vás vymezení se a určení hranice?
    Něco jiného říkáte a to, co děláte, je s tím v rozporu.
    _________________________________

    Vědomí žádné hranice nemá, ale SVĚDOMÍ hranice určuje, je to základní péče o duši. Zdravé svědomí disponuje bdělou rozlišovací schopností, intuitivně velmi dobře rozliší, co číst (pozřít) a co ne. Ten Váš příspěvek jsem taky nečetla, podobně jako nečtu mnoho dalších, od jiných autorů, svědomí se vzepřelo, jako když se žaludek vzepře zkaženému jídlu, svoji duši rozhodně nemíním vystavovat na pospas sračkám.

    Před pár lety, v čase hodně velkého duševního vypětí jsem prožila ráno při probouzení krátký intuitivní vstup. Slyšela jsem hlas, který mi řekl: „Jsme jen tím, kým si dovolíme být“. Úžasná pravda. Vy jste si DOVOLIL BÝT blábolícím monstrem. Vaše věc. Každý jsme jen tím, kým si DOVOLÍME BÝT.

    1. Paní Věro,

      ad: „Jsme jen tím, kým si dovolíme být“

      To je jedna z největších vět, která zde zazněla.
      V souladu s tím: Každý má Boha takového, jakého Ho chce mít (takové učení a takovou víru vyznává).
      Nejvyšší možný stav je – sám vyrůst v boha, milovat Boha jako syn (dcera) a být jeho parťákem.
      Vše ostatní je pod tím.

    2. Věro,
      je zajímavé,že mě to problémy nedělá, číst jakýkoliv příspěvek. O svoji duši se totiž nebojím.
      Navíc považuji za slušné, když s někým diskutuji, vyslechnout si jeho názor a snažím se pochopit jeho postoje.

      1. ad: je zajímavé,že mě to problémy nedělá, číst jakýkoliv příspěvek.
        _______________

        „Obráceně“. Na tom není nic zajímavýho a vypovídá to o Vaší otupělosti. Karle, má se číst mnoho, nikoli však mnohé. Mezi vybranou pšenicí a plevelem, je, ať už Vám to líbí nebo ne, propastný rozdíl.

        ad: Navíc považuji za slušné, když s někým diskutuji, vyslechnout si jeho názor a snažím se pochopit jeho postoje.

        ________To je bohapustá fráze a pitomost. Nevím jak je tomu u Vás („postavený na hlavu“), ale myslící bytost, člověk s „nohama na zemi“, nemá žádnou povinnost poslouchat nesmysly a „postoje“. Karle, opakuji, postoje jsou pro koně a jedno z nejvěších umění je říci: děkuji, nechci.

        1. Honzo,
          Já to vidím asi tak, že lidi povětšinou vidí sebe samé jako pšenici. To odlišné většinou vidí jako plevel.
          Má tomu tak být až do žní.
          Až teprve ženci spravedlivě roztřídí, co je pšenice a co plevel a ten plevel spálí.

          Honzo, Vaše třídění je odlišné od mého a i kdyby všichni na téhle planetě říkali, že já se mýlím, teoreticky nemusí mít pravdu.
          Pouze Pán Ježíš Kristus soudí absolutně spravedlivě.
          Je jisté, že jednou, až bude po všem, jasně uvidíme, jak to tenkrát doopravdy bylo.

          Z téhle naší současné pozice máme hodně málo šancí vidět něco správně. Konec konců
          je to vidět všude kolem a čím víc si lidi o sobě myslí, tím víc to s nimi jde z kopce.
          Každý rozumně uvažující člověk vidí, jak se to hroutí úplně ve všech důležitých oblastech a jak jsou všichni bezradní a všechny recepty na zlepšení selhávají.
          Je to známka toho, že lidi dělají něco špatně. Každou blbost řeší tím, že vymyslí blbost na druhou. A tempo se stále zvyšuje.

          Špatně třídí, Honzo, jako celek určitě, takové jsou duchovní zákony.
          Blíž k Pánu Ježíši Kristu, značí lepší třídění a taky lepší život.

          1. Karle, čtu Váš příspěvek asi už potřetí a poctivě, a nemám se v tom generalizování a paušalizování (které je vždycky zavádějící a o hovnu, co si budem povídat, že) čeho chytit. Zkuste mluvit jen a jen za sebe.

            ad: Z téhle naší současné pozice máme hodně málo šancí vidět něco správně.

            _________Hmm… a jak to víte? Odkud to víte? Co to je „naše současná pozice“? Co to znamená? Co to je zase za všeobjímající sračku a hovno? Asi bych se měl zeptat, Karle, to – Z téhle naší současné pozice máme hodně málo šancí vidět něco správně – to soudíte podle sebe, nebo podle pravdy, nebo podle čeho vůbec? Ptám se proto, jestli vůbec důsledně rozlišujete mezi „vlastní představou“, názorem a faktem. Neberte to osobně, ale víra v Boha neznamená vzdát se rozumu a blábolit nesmysly.

            ________ad: Každý rozumně uvažující člověk vidí

            Tak za tuhle a zgruntu manipulující větu, výrok a svého druhu „sprostotu“, by se nemusel stydět ani Klaus, ani Machiavelli. Chucpe, slyšel jste to někdy?

            ad: Honzo, Vaše třídění je odlišné od mého

            _____Ale já nic netřídím, neškatulkuji, není nejmenší důvod. Snažím se pouze a jenom pečlivě a důsledně rozlišovat. Toť celé.

            Řekl jsem Vám, že Vám dám přičichnout k Vašemu vlastnímu hovnu. Tak si to užijte.

          2. Honzo,
            vy netřídíte, vy rozlišujete. Tak jo. Připomínáte mi politiku USA.

            Kvůli tomu Vám ale nepíšu, chci Vám objasnit, co jsem myslel pod slovy naše pozice.
            Myslel jsem vtělení na tuhle planetu a momentální pobyt na ní.

            Ta pozice je zvláštní, vyjímečná, tak jako matematická nula a proto v pozitivním stavu ji nazývají planeta Nula. Planeta Nula a lidští tvorové na ní jsou umístěni na tak podivném místě a do tak divných podmínek, že nemají žádný přímý zkušenostní přístup k nikomu či nikam a nikdy vně své vlastní planety a jejího bezprostředního sousedství a sluneční soustavy a též mimo svou vlastní dobu. Avšak každý jiný odevšad a odjindy může mít přístup na planetu Nula dvojím, velmi specifickým a zvláštním způsobem:

            1. PROJEKCÍ SVÝCH MYŠLENEK, idejí, pojmů, pocitů, tužeb, přání, chtění atd. do lidské mysli; a

            2. INKARNACÍ na planetě Nula ustanoveným, neobyčejným, nepřirozeným, abnormálním, nezdravým a nemožným (umožněným) procesem takzvaného fyzického narození (jedné z nejnepříjemnějších zkušeností, jakou si jen lze zvolit).

            Podivnost těchto okolností je dále komplikována faktem, že vinou již samé své povahy jsou lidští tvorové a jejich planeta vždycky na zvráceném konci příjmu. To znamená, že VŠECHNY myšlenky, pocity, představy, pojmy, tvůrčí snahy, chování, postoje či co všechno tam v lidském životě nemají a všechny podmínky, stavy a procesy jejich planety nikdy NEJSOU ORIGINÁLNÍ, produkované jejich vlastní myslí či podmínkami jejich planety nezávisle na nikom a na ničem jiném. Na místo toho jsou všichni bez výjimek a výhrad pod vlivem někoho či něčeho MIMO sféry jejich pozice.

            Honzo, každý z nás má ve své mysli duchovní poradce a opačné stíny, kteří ovlivňují naši mysl, bez ohledu na to, jestli o nich víte nebo ne. Každopádně jste to vy, kdo rozhoduje, komu budete naslouchat a komu ne.

            A zapomeňte na to, že když něčí mysl ovládají negativní entity, že k němu pustí nějakou pravdu. NEPUSTÍ.

          3. Ne že bych očekávala nějaký smysluplný výsledek, ale jen tak…pro zajímavost: můžete Váš příspěvek přetlumočit do srozumitelného jazyka, tak, aby nejen VY, ale i Váš protějšek rozuměl obsahu textu?

          4. Můžete začít třeba tímhle:

            “ Planeta Nula a lidští tvorové na ní jsou umístěni na tak podivném místě a do tak divných podmínek, že nemají žádný přímý zkušenostní přístup k nikomu či nikam a nikdy vně své vlastní planety a jejího bezprostředního sousedství a sluneční soustavy a též mimo svou vlastní dobu.“

            Co tím chtěl básník říci?

          5. Věro,
            já za to nemůžu, že tomu nerozumíte.
            Snad by Vám mohlo pomoct, že je to popis shora, z výšky, z hlediska
            veškerého jsoucna a bytí, tedy všeho co je a existuje. Prostě podmínky, tedy stav a procesy naší planety jsou mimořádné a od všeho ostatního se lišící.
            To co my považujeme za normální, je vzhledem ke všemu nenormální a to hodně Věro.

            Taky to zahrnuje zcela speciální způsob vládnutí vladaře, kdož je Pán Ježíš Kristus.
            Před prvním příchodem Ježíše Krista této planetě vládli pseudotvůrci a ta paseka po nich ještě nějakou dobu potrvá.

            Víte Věro, když se něco skrytého odstraňuje, leze to na povrch a
            ukazuje to svoji pravou tvář. To je podstata toho, co se tu bude
            v budoucnu dít.

          6. Honzo,
            přesný, to se Vám povedlo.

            Akorát že vůči sobě to vidíme vzhůru nohama. Nic nového, že ano.

          7. ad – Snad by Vám mohlo pomoct, že je to popis shora, z výšky, z hlediska
            veškerého jsoucna a bytí, tedy všeho co je a existuje.

            Vysvětlete obsah svých slov.

            ad – Prostě podmínky, tedy stav a procesy naší planety jsou mimořádné a od všeho ostatního se lišící.
            To co my považujeme za normální, je vzhledem ke všemu nenormální a to hodně Věro.

            Všechny planety jsou od všeho ostatního se lišící.
            Pointa?

          8. ad: Pointa?
            _________ Když se zapne první knoflík špatně, pak je celé zapínání špatné. (Johann Wolfgang Goethe)

          9. Věro,
            takže naposledy.
            A předem říkám, je to DUCHOVNÍ popis, tedy popis vnitřní podstaty, žádný zevní popis rozdílnosti planet, i když i ten s tím souvztaží a je obrazem té vnitřní podstaty.

            Ve jsoucnu a bytí existuje:
            1. pozitivní stav, kladný vztah ke svému Stvořiteli, nazvu to nebem
            2. negativní stav, odpírá Stvořiteli, nazvu to peklem
            3. planeta Nula, naše planeta, tady není žádná jistota vůbec o ničem mimo naši sféru, neví se proč
            tu jsme, jaký to má smysl apod. Pouze mraky rozdílných dohadů. Nikde jinde taková situace není.

            Všechno co existuje možno zařadit do jedné z těchto tří kategorií.

            Nebe a peklo jsou oddělené stavy a zápasí spolu pouze přes naši planetu, přes lidskou mysl každého jedince, do které je nebe i peklo napojené. To, čemu lidé dávají přednost se zobrazuje v dění na naší planetě.
            Konkrétním a hmatatelným důkazem se prokáže pravá povaha pekel a to na naší planetě. Už
            toho tady bylo v minulosti k vidění dost, není to ale ještě celé.

            Chce to líp volit mezi nebem a peklem v každé jednotlivé mysli. Je to těžké, když lidi ani správně nerozeznávají co je dobré a co ne, o těch vědomě zlých ani nemluvě. A pravdu, tu poznat taky není zrovna lehké, těch lží už je tolik, že z toho jde jednomu hlava kolem.

            Z mé strany končím diskusi k tomuto tématu.

          10. ad – Nebe a peklo jsou oddělené stavy a zápasí spolu pouze přes naši planetu, přes lidskou mysl každého jedince, do které je nebe i peklo napojené.

            Takže „planeta Nula“ = lidská mysl?

          11. Karle, naposled už jste tu říkal asi desetkrát.A sám jste se ze své barikády nehnul ani o kousek kupředu.
            Píšete :“lží už je tolik, že z toho jde jednomu hlava kolem“
            Komentář: Už Vás napadlo, že sám šíříte lži? Dobře dle Vás, my jsme planeta Nula, kde zápasí dobro se zlem, nebe s peklem. Kromě toho, že jsme údajně planeta Nula, tehle zápas dobra a zla pociťujeme od dětství , je to součást lidské podstaty a nejspíš to napomohlo i evolučnímu vývoji člověka až k vládci planety. Dobro a zlo slyší děti už v pohádkách, píše o tom bilble. Praxe je trochu složitější, často je třeba vybrat ne mezi dobrem a zlem , ale menší ze dvou zel. A hlavně se rozhodnout a čin vykonat.
            Hlavně mi jde hlava kolem z toho, kde jsou ty další planety , které jsou buď ve stavu Nebe nebo ve stavu Peklo a zápasí mezi sebou o naši planentu Nula. No samozřejmě, nejsou nikde, zápas se odehrává v naší mysli a žádné planety k tomu nejsou třeba, jsou to prostě kecy, aby to vypadalo zajímavě.
            Sama diskuze o dobru a zlu od pradávna dobře chápaném, ale hůře realizovaném, může být dobrá tak k procvičování rétoriky. Ale ono jde o konkrétní i docela malé prospěšné a poctivě provedené činy. I činy se musí člověk učit, mít příklad. Asi Komenský říkal zhruba to, že stejný dopad bude mít : stokrát řekni, desetkrát ukaž a jednou vykonej.
            A tato diskuze o planetě Nula má výstup : vykonáno rozumného nic.

          12. Pro Honza, Váš text z 21.11.2014 19:05, citovat nelze. Už jsem tu delší čas nebyl a Vaše image : „kudy chodím tudy trousím hulvátství a fekálie a koukejte já si to můžu dovolit“ mě neobohacuje ničím, leda smutkem.
            Honzo, zdá se , že jste si zdejší diskuzi spletl se zahrádkou a pěkně to tu pohnojil. Pořád ještě nemrze, když co tu trousíte, zrejpáte do půdy, může z toho na jaře vyrůst něco hezkého pro oči. Až budete mít vycházku z toho Vašeho tak často citovaného blázince, kde je údajně tak krásně, tak uvidíte, že může být ještě líp, když to po sobě zarejpnete. Ve většině domácností je splachovací kadibudka, nemusíte se snažit ji provozovat v diskuzi na internetu.
            Doufám, že už Vás prdíky netrápí a bude zase dobře.

          13. Mě zase neobohacuje infantilní jazyk kreténismu, sice možná „hezký pro oči“, ale jinak prázdný, nudný a o hovnu. Ano, můžu si dovolit nazývat věci a jevy pravými jmény.____ Miluj a dělej, co chceš.(Sv. Augustin)

          14. ad.neobohacuje infantilní jazyk kreténismu, sice možná „hezký pro oči“, ale jinak prázdný, nudný a o hovnu.
            ———————
            Jestliže je kreténismus lidských šatů(těla)zapříčiněn nedostatkem jódu,pak je kreténismus ducha(mysli) člověka zapříčiněn nedostatkem lásky,kterou pohrdá.
            Takový kreténismus ducha je pak příčinou infantilismu,tedy zaostalého duchovního vývoje celé společnosti,a infantility jazyka,možná hezkého(plného květnatých slov) pro postihnutého ducha,ale zcela prázného pro čistou duši,tedy Lásku.
            —————————-

            ad.Miluj a dělej, co chceš.(Sv. Augustin)

            „Láska má mnoho podob.
            Najdi v sobě bod rovnováhy,abys nebyl jednookým,a dělej
            s Láskou v srdci,co chceš.“(Božský Otec-Duch Svatý)

          15. ad: Pro Honza, Váš text z 21.11.2014 19:05, citovat nelze.

            __________Jestliže svoboda slova vůbec něco znamená, potom je to právo říkat lidem to, co nechtějí slyšet. (G. Orwell)

          16. ad: Je jisté, že jednou, až bude po všem, jasně uvidíme, jak to tenkrát doopravdy bylo.
            _________ Karle, sám sice nevím hodiny ani minuty a jestli se ráno vůbec probudím a vstanu, ale přiznám se, že Vám to Vaše betónové vězení jasnozřivých jistot a prefabrikovaných představ a „pravd“ typu „jasně uvidíme“, chvílema i závidím…-)) V blázinci je stejně krásně a ty „jistoty“, ach Bože..:-)))

  2. Karle, když s někým diskutuji, taky se snažím vnímat a pochopit, bez toho samozřejmě diskuse nemá smysl. Ale – uvědomte si, že vrstvení příspěvků není diskuse. Není nutné číst všechno a reagovat na všechno. Jestliže se text hemží blábolivými výrazy, jejichž smysl nedokáže vysvětlit ani sám autor, proč bych si jimi měla zanášet duši jako dehtem? Věřím, že se o svoji duši nebojíte, ale to Vás nijak nešlechtí. Je nepřehlédnutelné, jak jste se na ní nezodpovědně provinil. O duši je každý povinen pečovat a chránit ji, stejně jako tělo.

  3. „Nikdo nemůže vniknout do domu Mocného a přemoci ho,
    aniž by mu (před tím) nesvázal ruce. Pak ale jeho dům obrátí.“

    *svázané ruce=psychedelika(LSD,drogy),hypnóza,regrese,holotrop,meditace za
    účelem změny stavu vědomí,násilné otevírání tzv.třetího oka(mezi obočím),..

    např.:
    Tzv.třetí oko východního učení bylo na základě nepochopení(slepě)přejato ze Slovanských Véd.Pokud je toto „oko“ otevřeno násilným(účelovým) způsobem,
    pak se mysl(duch) stává po čase hrubě arogantním a zatarasí si tímto cestu „domů“.
    Toto „třetí oko“ se otevírá postupně,a to až následně po otevření „oka duše“ srdce duchovního-v hrudi.

    „Blahoslavení jste, když vás pro mne nenávidí a pronásledují. Avšak to místo,
    kam vás pronásledují, nenaleznou .“

    *obrátit dům = znamená obrátit vše Učení,místo upřímnosti,lásky a vzájemné úcty
    se na scéně objeví duchovní pýcha,arogance,kupčení a všechny projevy sebelítosti,často s nasazenou maskou, bez uvědomění si důsledků pro sebe samého.

    ->překroucené Učení i Písma,zatajovánípravd,lhaní,majetnictví,egoismus,
    znemožňování přístupu k Poznání a již poznanému,či důležitým informacím,
    násilná tvorba a překrucování dějin,atd…

    „Běda jim, farizeům *(intelektuálům)! Neboť se podobají psovi, který leží ve žlabu pro dobytek. Ani nežere, ani nedopustí, aby se zvířata nažrala .“

    *(intelektuálům)=tzv.rozumářům

    „Vinná réva vyrostla mimo Otce a protože vyrostla mimo Otce, není pevně chráněná a bude i se svými kořeny vytržena a zajde.“

    ->Jediným skutečným ŽIVÝM Mistrem je Otcův Duch.Pokud člověk není pod Otcovým
    vedením,pak se mu opravdu může stát,že „vyhoří“ díky nevědomosti(viděla jsem) nebo že vyhoří doslovně,protože nezná,co s ním dokáže jediná sexuální energie(oheň) ze Dvou Sil(živlů) a chybí v něm probuzená Láska bezpodmínečná(voda).
    ————
    Důsledky rozumářských duchů ->lži,převrácené učení->neschopnost poskládat sebe samého.

    PS:Žití v přítomnosti se rozhodně rozšiřuje podle toho,jak se rozšiřuje vědomí.
    Je důležité se dívat stále k zemi.
    Tu a nyní pak začne nabírat rozsah:co je pro mne jeden život(72 let),to je z další pozice pár minut.Co je pro civilizaci historie,to je z další pozice
    přítomnost.Co je pro člověka 3a půl miliardy let,to je z další pozice hodka a půl,…Čas je relativní.Vědomí má hloubku díky Světlu,dál je Nicota.

  4. Hned v úvodu autor směle píše „…vztahování lidmi vymyšlených měřítek čehokoliv na Boha je projevem čiré omezenosti…“ no a vzápětí sám tvrdí „Bůh je totiž ABSOLUTNEM…“ což je přesně takové vztažení lidského měřítka na něj. Milý autore, sám ses ohodnotil a ostatním práci s dalším čtením ušetřil.

    1. Wrunxi, jsem rád, že jsem Vám mým tvrzením ušetřil práci s dalším čtením. V tom prvním odstavci, který jste si ale zřejmě přečetl celý píšu :

      „Bůh je totiž ABSOLUTNEM a pro sebe nepotřebuje žádná hodnotící měřítka od člověka, byť si ho stvořil k obrazu svému.“

      Absolutno stručně hodnotím jako nezávislé, neměnné, dokonalé a nepodmíněné jsoucno, věčné, bez počátku a bez konce. Ano, my lidé máme vyjadřovací prostředky, máme jazyk, slova…… . Stačí to? Co pro Vás znamená absolutno?

      Dovolím si poznámku a současně i ještě jeden dotaz – když si nepřečtete moje články k „Dokonalosti….“, můžeme o nich spolu diskutovat?

      Dobrou chuť k nedělnímu obědu.

      Venda

      1. Je dočista jedno, jak žonglujete s pojmy. Posuzujete Boha? Posuzujete. Je to tedy podle vašich vlastních slov projev čiré omezenosti? (to je jen řečnická otázka, netřeba se o tom dál bavit)

  5. ad: Akorát že vůči sobě to vidíme vzhůru nohama.
    _____ Sakra chlape!, mluvte už konečně jenom za sebe.

    ad: vzhůru nohama.
    ______ věřím, že se Vám to tak může „jevit“ a „zdát“ a dokud budete „zaujímat postoje“, stát na zrcadle ze svých galvanizovaných pravd, nemůže tomu být ani jinak. Život je jinde a fascinující svět je vždy „až za zrcadlem“.

  6. Dokonalý je jenom Bůh. Hnát se za vlastní dokonalostí je maskované sobectví a ctižádost. Člověk by měl být hlavně přirozený. V tom je jeho dokonalost.

    1. Ad. „Člověk by měl být hlavně přirozený. – Jedná pedofil, zloděj, korupčník, hysterka, psychopat, maniak… a další, přirozeně? Pokud ano, jsou i oni dokonalí ?

      Co my ale o sobě jen víme?

      Venda

  7. ad: Co my ale o sobě jen víme?
    _______ Kulový, neboli hovno. Což je slovo, který se možná ve Vašem slovníku nevyskytuje, nebo se z něj můžete posrat, ale nejlépe a nejvýstižneji pojmenovává a „definuje“ skutečnost, neboli zbavuje realitu nánosů sraček a současně odkrývá holou pravdu. To jsou ty paradoxy, stejně jako paradoxy jazyka řeči… Paradoxy „jazyka setupu“ versus „jazyka vzestupu“. A jediný znamení je znamení Jonášovo.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2016