Fatálne omyly duchovne hľadajúcich (2.)

Šipka Fatálne omyly duchovne hľadajúcich (1.)

Omyl druhý: Zlo je potrebné pre duchovný vývoj, pretože jedine porovnaním dobra a zla môže človek rozpoznať to, čo je dobré a čo zlé, a potom sa z vlastného presvedčenia prikloniť k dobru.

Podľa názoru mnohých duchovne hľadajúcich nie je preto správne bojovať proti zlu, pretože by sme tým ľuďom v podstate brali možnosť k ich ďalšiemu duchovnému vývoju.

Archanděl Michael zápasí s drakem

Archanděl Michael zápasí s drakem

Zlo je teda neoddeliteľnou súčasťou tohoto duálneho sveta i nás samotných. Preto nám nezostáva nič iné, ako ho s láskou prijať, odpustiť mu, odpustiť druhým i sebe samotnému. Ak sa totiž nebudeme stále vŕtať zle, nebudeme s ním bojovať a nebudeme si ho všímať, môžeme ho zmeniť na dobro svojimi pozitívnymi myšlienkami a slovami, prežiarenými čistotou duše, dobrom, láskou, pochopením a súcitom.

Áno, znie to krásne, ale podobné úvahy sú v podstate dobrosrdečným obhajovaním oprávnenosti existencie zla. A to je neprípustné!

Ak by sme totiž mali možnosť nahliadnuť do raja, zistili by sme, že aj tam existuje ďalší vývoj a to aj napriek tomu, že žiadneho zla tam už niet. To teda značí, že existencia zla nie je nevyhnutnou podmienkou vývoja!

V modlitbe Otčenáš sa nachádzajú slová: „Ako v nebi, tak i na zemi.“ Znamenajú, že aj na zemi to má byť tak, ako v nebi. Že z toho, ako je to v nebi, si máme brať príklad a vzor, a snažiť sa učiniť tak aj na zemi. To ale značí, že na zemi je možný a aj je Zhora chcený vývoj bez existencie zla.

A ak sme už pri Otčenáši, hovorí sa v ňom aj to, ako sa to celé dá prakticky zrealizovať a síce slovami: „Buď Vôľa Tvoja, ako v nebi, tak i na zemi“.

Ak by teda človek žil na zemi podľa Vôle Najvyššieho a podľa Jeho Zákonov, mohol by sa stále duchovne vyvíjať smerom nahor a nemusel by pri tom prežívať žiadne zlo. Vo svojom dobrom chcení a dobrej vôli by sa samozrejme mohol dopustiť chýb i omylov a z týchto sa poučiť, ale nebolo by to zlo. Boli by to iba omyly a chyby, vykonané v dobrom chcení. A to je veľký rozdiel oproti tomu, ak niekto koná zlé činy. Ak koná zlo vo svojom zlom chcení.

Prežívanie zla nie je potrebné k tomu, aby sme duchovne napredovali a vyvíjali sa! Priblížiť si to tiež môžeme na biblickom príbehu o Adamovi a Eve v raji. Človek môže žiť ako v raji už tu na zemi a to vtedy, keď naplňuje Vôľu Najvyššieho a keď sa riadi jeho Zákonmi. Pokým Adam a Eva zachovávali túto Vôľu a tieto Zákony, žili ako v raji.

Akonáhle však človek vybočí z Vôle Najvyššieho, akonáhle začne jednať svojvoľne, trhá zakázané ovocie podobne, ako Eva jablko. Tým sa vydáva svojou vlastnou cestou. Cestou svojej vlastnej vôle, vzďaľujúcej sa od Vôle Najvyššieho.

Jedine Vôľa Najvyššieho je však dokonalá a preto jedine život podľa nej môže viesť k dokonalosti ľudského bytia, plného radosti a šťastia.

Vlastné chcenie človeka je úzkoprsé, nedokonalé a egoistické. No a práve z tohto malého, svojvoľného a egoistického chcenia človeka, odtrhnutého od dokonalej Vôle Najvyššieho povstalo zlo!

Už teda nie „buď Vôľa Tvoja“, ale „buď vôľa moja“! Takýmito slovami sa spôsobom svojho každodenného života „modlí“ väčšina dnešných ľudí. A práve preto život okolo nás vyzerá tak, ako vyzerá. Jedine pre túto vlastnú svojvoľnosť je človek nútený prežívať tisícoraké zlo, ktoré sám vyprodukoval vo svojom svojvoľnom, falošnom a nesprávnom chcení.

Ak to teda máme celé zhrnúť, tak dobro znamená život podľa Vôle Najvyššieho. Zlo zase znamená odklon od Vôle Najvyššieho. Znamená svojvoľnosť, znamená vyzdvihovanie vlastnej vôle a vlastného chcenia.

Život na zemi a duchovný vývoj na nej je možný aj bez zla a to vtedy, ak sa ľudia budú riadiť Vôľou a Zákonmi Najvyššieho. O tom predsa jasne hovoria slová: „Príď kráľovstvo Tvoje. Buď Vôľa Tvoja, ako v nebi, tak i na zemi.“

Tieto slová znamenajú: Aj na zemi je možné vybudovať odlesk raja – kráľovstvo Božie! Je tak možné učiniť dôsledným naplňovaním Vôle Najvyššieho. Ak budú ľudia podľa Jeho Vôle žiť, potom bude aj na zemi tak, ako je v nebi. Potom ani na zemi nebude zla tak, ako ho niet v nebi. A predsa sa duchovný vývoj nezastaví, ako nestojí ani v nebi. Bude pokračovať a rozvíjať sa v čoraz dokonalejšom a dokonalejšom naplňovaní Zákonov Najvyššieho, bez prítomnosti akéhokoľvek zla.

Svojho času bol na pomoc ľuďom do hmotnosti poslaný archanjel Lucifer. Mal ich povzbudzovať a podporovať v ich duchovnom vývoji.

Po svojom páde však začal namiesto Stvoriteľom chceného princípu pomáhajúcej a podporujúcej lásky uplatňovať princíp pokušenia. Pokušenia zlým!

Preto ten, kto tvrdí, že aj zlo je určitým pozitívnym faktorom pri našom duchovnom vzostupe, v podstate schvaľuje luciferský princíp pokušenia k zlému.

Vinou ľudí, ktorý vlastným chcením upadli do zla, sú samozrejme pravdivé slová, že aj v zlom možno nájsť niečo dobré. Je to však iba cnosť z núdze! Takto to totiž vôbec nemalo byť! Zlo nemalo na zemi vôbec jestvovať! Ľudstvo sa mohlo a môže vyvíjať aj bez neho a to prostredníctvom vzájomnej, pomáhajúcej a podporujúcej lásky, pri ktorej silnejší pomáhajú slabším.

Dnes však, pod vplyvom zla a v službe zlu, silnejší slabších utláčajú, zneužívajú a profitujú z nich.

Takto to však na zemi nikdy nebolo chcené a je smutné, keď k duchovnu inklinujúci ľudia hovoria o princípe zla ako o niečom, čo je potrebné a bez čoho by dobro nikdy patrične nevyniklo.
 

Milan Šupa
http://kusvetlu.blog.cz/
 

hodnocení: 4.4
hlasů: 17

89 komentářů

Přidat komentář
  1. Tyjo… nad články pana Šupy velmi často žasnu. Očividně má snahu a hodně se věci věnuje-jak je tedy možné, že je pořád tak strašně mimo?

    1. „Očividně má snahu a hodně se věci věnuje-jak je tedy možné, že je pořád tak strašně mimo?“

      V čem konkrétně je “ tak strašně“ mimo?

      1. No už jen to, jak pan Šupa tvrdí, že v někde jakémsi ráji existuje další vývoj bez přítomnosti zla, je dost podezřelé. Vypadá to jako kdesi vyčtená informace, přejatá bez rozmyslu. Silně pochybuji, že tam byl pan Šupa na exkurzi.

        A že je na zemi možné vybudovat odlesk toho jakéhosi ráje, aniž bychom akceptovali existenci zla… no, co na to říct? Tady naprosto chybí zkušenost sebepoznání, která podobné iluze spolehlivě rozmetá.

        1. Šárí napsal: 2.9.2014 (8:46) Tady naprosto chybí zkušenost sebepoznání, která podobné iluze spolehlivě rozmetá.

          Toto je ovšem také jen osobní názor.

          1. Zkuste to sám, důkladně a poctivě pohledat sám v sobě. A pak se zamyslete, jestli s tím, co jste našel, byste dokázal v dohledně blízké době budovat nějaký ráj na zemi.

            Obávám se, že výsledky skutečně poctivého hledačství ukážou úplně každému, že ráj beze zla se konat nebude.

          2. To je ovšem rezignace na dávno slíbené prorokované zítřky. (např. v Knihách Henochových). Já nerezignuji. Jak ostatní, to je jejich věc.

          3. No právě. Lidi si něco přečtou, co vymyslel kdosi kdysi, zalíbí se jim to, vezmou to za své a realita je nezajímá. Typický šupovský přístup.

            Přijetí reality není rezignace. Víra v hovadiny je rezignace.

          4. Přijetí reality je rezignace, pokud mi realita nevyhovuje a nesnažím se ji změnit. Pokud rezignuji přijetím reality na cokoliv, je to špatně.
            A tak víra v hovadiny je víra v zázrak.
            Též čekám na hovadinu – zázrak – „lazare“ vstaň a choď. Pokud to půjde, budu se snažit „lazarovi“ pomoci realitu změnit v HOVADINU – ZÁZRAK.

          5. To jako že někdo, kdo je skutečně a úplně mrtvý, může podle vás obživnout?

            Tak to přeju hodně štěstí. Řekla bych, že takových čekajících bylo v historii mnoho a nikdo se nikdy nedočkal.

          6. Lazar před obživnutím nebyl úplně mrtvý. Klinická smrt. Dnes obživnutí z klinické smrti není neznámý pojem. A dokonce se někteří opravdu dočkají.
            Není možno plésti dojmy a pojmy.
            Jinak omluva, že se pletu do tématu. Ale jevy je třeba definovat přesně. (pokud toho je člověk schopen)

          7. lazar psáno s malým „l“ . Nikoliv tedy člověk fyzicky úplně mrtvý.

          8. Co je realita? Podle Vás? To neměnné, věčné? Nebo to pomíjejí, to je je právě jen v okamžiku teď? A co se jen nazývá realitou? Pojmy tu nejsou přesně definovány.

            Kdo tu může zaručit, co je a co není hovadina???? Neměnná trvalá Pravda!

          9. Odpovím přesněji. Nemluvte za úplně každého. Ano, dokážu budovat ráj na zemi. Nerezignuji na to. Ať se Vám to líbí, či nikoliv.

          10. Děkuji za přání. Upřímně. Jsem typ člověka, který opravdu nerezignuje na skutečné hodnoty.
            Štěstí přeji i Vám. :-)

    1. Třeba jsme ho někteří jen správně nepochopili. Vždy je třeba nejprve hledat chybu na své straně.
      Anonymní (původní)
      s příspěvkem Anonymního z 2.9. v 5:57 nemám nic společného

  2. autor vám nastavil zrcadlo a potrefené husy kejhají /stará moudrost praví abys nevinil zrcadlo za to, že máš křivou hubu/

  3. Člověk většinou a velmi dobře nastavuje zrcadlo sám sobě.
    Nejlépe je všechny příspěvky podepisovat nickem Honza (takové klasické české jméno), ale mně se to jména zrovna nelíbí. Ozve se potrefená husa znovu? Možná ano, možná ne.
    Ostatně v dikci s matkou, nač podepisovat … když dle ní všichni splynou …
    Husy jak se zdá kejhají pokaždé na něco jiného. :-)

    1. Rosůlková se ptá: Vy jste také pan Go-go?
      Hlinomaz odpovídá: My všichni jsme go-go.

      Anonym se ptá: Vy jste také Anonymní?
      Matka odpovídá: My všichni jsme anonymní. (a má recht)

        1. matko vy jste spíše lyrik než nastavovač zrcadel. Měla byste spíše psát projevy Kájovi Švancenbergovi nebo jinému Degeneru Plenkovičovi.

          1. re anonym
            vidíte a v reálném životě mi vyčítají, že ve mě není kousek citu, jemnosti, lyriky, chcete-li.
            Projevy – asi bych to zvládla, ale jsem nastavena jinak, nebo spíš nikdo mne o to nežádá a já bych to považovala za zbytečné.

          2. vyčítají, protože vás znají jenom povrchně. Spíše to vidím tak, že málokomu otevřete své nitro. Nebojte se toho, kdo nic neriskuje, nic nezíská.

          3. Otevřít své nitro – to nejde, trpím bolestí „lazara“ (i to je to splývání) a vrhnout to otevřením nitra na ostatní? Už tak toho říkám příliš.

          4. bolestí „lazara“ – toho biblického, mrtvého a pak vzkříšeného? Co tím básnířka myslí?

            Vrhat nitro na ostatní není nutné. Zkuste se pro začátek otevřít třeba Bohu, když lidé jsou pro vás příliš velké sousto. On to nikomu nevykecá. Mně se to osvědčilo.

            Pro zdejší sběrače citátů: Člověk má málo štěstí (Albert Einstein)

          5. Rozbor slova „Lazar“
            *Lazar – člověk přesně ve slova (nejen) smyslu, jak je o něm psáno v Bibli
            *Lazar – kdokoliv jiný toho jména
            *lazar – psáno s malým „l“ – mimo jiné člověk nehybně ležící, zkrátka lazar. (například v současné době M.Schumacher a mnozí, mnozí další)

            A já trpím bolestí lazara, jeho nejistotou, tím, co duše nyní tvoří, snad volá o pomoc.
            Vidíte, otevřela jsem zas jednou nitro a vrhla, co sem nepatří.
            Otevřít se Bohu – jistě, nedávno jsem od něj dostala dar záhalu vědomí a netroufám si o totéž nyní požádat.
            Další porozumění, přijetí a následné činy jsou tedy na mě. Leda bych si opět uvědomila partnerství s Ním.

          6. anonym:“…Člověk má málo štěstí(Albert Einstein)..“
            Pro zpětnou vazbu, snad i porozumění k tomu ještě napíši:
            Nechápu ty obrovské výkyvy života. Rovnají se zázraku.
            A přece již tolikrát se to stalo, jen si to opět uvědomit, nebát se a věřit. Snad je to proto, aby zázrak nezevšedněl, tak člověk zapomíná :-)
            Jo a dík.

          7. Bůh miluje ateisty, protože jej pořád neobtěžují svými problémy. (Miroslav Horníček)

            Když láska prochází žaludkem, tak kde potom proboha končí? (Miroslav Horníček)

        1. já se k tomu hrdě hlásím jako ten starý Bezručův havíř: „Jsem anonym. Kdo je více?“ (Dva anonymové, řekla by splývající matka).

          1. Nejspíš se mýlíte, dva je nejspíš málo, bude jich více.
            Není nad to si názorně ukázat zdejší úroveň. :-)

  4. pro nás s nejmenovaným Honzou bude rozhodující, jak článek Milana Šupy spravedlivě posoudí a ohodnotí geniální myslitelka Hvězdička. Neviděli jste jí někde poblíž, nebo zde nastavuje zrcadla pod jiným nickem (to bychom úplně nevyloučili)

  5. Můžu já snad za to, že jsem fááákt Honza? Přísahááám -))!!
    Na každém šprochu pravdy trochu … proč se tu pachtíme v trápení? (A to ještě takové dnešní trápení středoevropana je jen slabý odvar.) Logicky to asi k něčemu bude. Ruku na srdce … nepohneme snad každý pozadím, když nám něco hrozí? Ne že bych byl masochista či schvaloval netečnost k utrpení ve světě, ale nějakou funkci rozhodně má. Jsem v té souvislosti upřimně rád, že se o tom rozhoduje někde výš a nemusím si ho dávkovat sám. Celé stvoření je utrpením prostoupené, v podstatě jakýkoliv evoluční pokrok či jen pokrůček je vyvážen velkým utrpením. O duchovním vývoji nemluvě. Potud bych snad s autorem souhlasil.
    Trochu jinak se mi jeví to „souznění vůlí“. Na jednu stranu se zhusta píše, že jsme stvořeni ke svobodě, na druhou stranu ji máme co nejdříve odkládat a odevzdávat se do vůle … nebudu jmenovat, aby to bylo univerzální pro všechny čtenáře. Toto odložení své vůle je sice také akt svobodné vůle, ale vzhledem k velikosti stvořitele a pobídky pro nás jej následovat … trochu ušmudlaný.
    Byla by to ta nejhorší možná varianta, ale skoro mám strach, že se té své svobodné vůle tak lacino nezbavíme. Co když ji prostě musíme zkultivovat? Nic víc a nic méně … zkultivovat do stavu, kdy budeme moci být připuštěni do blízkosti stvořitele a tam moci tahat za pomyslnné páčky stvoření, aniž bychom něco svojí pýchou, vyčůraností, malomyslností … zbabrali. No potěš koště, jde na mě z toho husina, ale možná to tak bude!?
    To by bylo laciné, sedět si někde v peklíčku v teplíčku … jo, houby, pěkně si budeme ty reparátky skládat a nosánky natloukat … a je úplně jdno, jestli v dalších inkarnacích nebo v nějakém očistci. Proč se o to hádat, vždyť ani o jednom nevíme, jak to vlastně funguje …

    1. snaž se oprostit od všech předsudků, od všeho co jsi kdy četl, nebo slyšel /ve smyslu Ježíšova…dokud nebudete jako děti…/ a přemýšlej vlastní hlavou anžto budeš okřikovat jiné a nastavovat jim zrcadla. Kdo nemá pokoru je pro duchovnost ztracený

  6. Lépe je to sepsané tady:
    http://miroslav-zelenka.cz/cz/clanky/dobro-a-zlo

    a tady je to také zajímavé:
    http://www.putujici.cz/?p=p_277&sName=Dualni-svet

    ach jo, pan Šupa se odvolává na Otčenáš, Židé na kabalu a další na korán
    prostě s autorem nemůžu souhlasit, to je, jako kdyby se napsalo, že pokud by se všichni vzdali nenávisti, tak by milovali. Ale jednak by to tady bylo nudné a taky to nebyl Jeho plán. No a když si vzpomenu ještě na karmu :) tak by jsme se do toho zamotali a nevím, jak by to pan Šupa vysvětloval

  7. Důležité a podstatné je si udělat jasno v tom co zlo a dobro jsou. V realitě není žádné zlo. V realitě existuje pouze dokonalost, účelnost, užitečnost. To, co většinou chápeme jako zlo je pouze naše srážka s výše uvedeným. To jest-vše má smysl a nic není nahodilé. Jestli toto nechápu, pak vidím zlo v tom, kde ve skutečnosti není.

    Dovolím si citovat: „Přijetí reality není rezignace. Víra v hovadiny je rezignace.“
    To je bezesporu pravdivý výrok.
    Problém nastává ve chvíli kdy: „Obávám se, že výsledky skutečně poctivého hledačství ukážou úplně každému, že ráj beze zla se konat nebude.“
    Prostřednictvím zla nelze dosáhnout dobra. Nebudeme-li správně chápat smysl karmy, která zde byla taktéž zmiňována, pak budeme stále bloudit ve slepých uličkách. Princip karmického zákona zcela zřetelně ukazuje, že co zaseješ, to sklidíš. Seješ zlo, sklízíš zlo… Pokud považujeme ráj za zlo, tak prosím… Ale to už je čiré zmatení…

    1. Prostřednictvím zla nelze dosáhnout dobra. … Seješ zlo, sklízíš zlo…

      Tak to mě nadzvedlo. Ježíš, apoštolové a jiní proroci, co byli zabiti seli zlo, sklidili zlo. Ta vaše definice nějak kulhá.

      1. To není definice, ale zákonitost.
        Nekulhá, jen na evidentním příkladě ukazuje, že vraždy a lži /zlo/ páchá člověk. Tedy zlo vychází z člověka, jak říká Ježíš v podobenství.
        Pokud Vás to nadzvedlo, tak je to dobře, protože Vám tyhle věci nejsou jedno.
        I když by i to Vám mělo být jasné. Zlo má někde počátek, což Bible také zmiňuje. Ale to jistě víte.

  8. Citát: „Podľa názoru mnohých duchovne hľadajúcich nie je preto správne bojovať proti zlu, pretože by sme tým ľuďom v podstate brali možnosť k ich ďalšiemu duchovnému vývoju.“
    Vážený pán Šupa, podľa mojich skúseností, ak sa už niekto odhodlal duchovne hľadať, tak zrejme z nejakého dôvodu. Ak si zadefinujeme zlo ako absenciu dobra a duchovným hľadaním hľadač sleduje hľadanie dobra, tak automaticky bojuje proti zlu. Takže mi vychádza, že tých „mnoho“ bude asi pomenej…
    Ďalšia myšlienka: Čo komplexnosť stvorenia? Je zlo súčasťou stvorenia?
    Ale nebudem Vás trápiť. Vy už ste našiel a cítite potrebu podeliť sa s s tím s ostatnými. Ale to je všetko. Veľmi málo. Trochu mi pripomínate Ignáca z Loyoly…

    1. Pane eone, časem zjistíte, že ve zdejší diskusi každý našel něco jiného a téměř každý si tu „přihřívá svoji vlastní polívčičku“. Nejspíš proto, aby se tím utvrdil v tom, že právě on našel to pravé. No však uvidíte sám. A my ostatní možná to, co jste našel Vy. Zdejší diskuse nemají moderátora, a tudíž ani jednotný styl, je to směsice všech možných duchovních přístupů i značně protichůdných. Tak jsem zvědav, zda i ostatní přispěvatele budete hodnotit místo toho, abyste psal své názory, pokud možno věcně a stručně, což se tu stává dost ojediněle.

  9. Panu Šupovi se povedlo napsat velice kontroverzní článek. Nezřídka i pravdivá tvrzení jsou zdůvodněna polopravdami nebo přímo nepravdami a zavádějícími tvrzení úplně mimo merito věci. Doložil bych to hned úvodním tvrzením „Omyl druhý: Zlo je potrebné pre duchovný vývoj, pretože jedine porovnaním dobra a zla môže človek rozpoznať to, čo je dobré a čo zlé, a potom sa z vlastného presvedčenia prikloniť k dobru“, které bych upravil na „Omyl druhý: Zlo je potřebné pre duchovný vývoj.“ Tečka. Zlo opravdu není nezbytné pro duchovní vývoj. Dál jsme již na tenkém ledě. Každý náboženský směr si pak původ nebo existenci či neexistenci zla totiž vysvětluje po svém. Takové křesťanství staletí marně zápasí se smysluplnou odpovědí na otázku, proč se „dobrým lidem dějí špatné věci“, resp. proč Bůh dopustí existenci zla atd. atd. (Nebudu opakovat odvěkou polemiku o možnostech vztahu Boha ke zlu). Vysvětlení se různí. Není třeba připomínat příběh o Jobovi nebo o „prověrce“ otce, zda je ochoten obětovat syna (a hned nám naskočí otázka proč je Bůh vlastně takto zkoušel, když je Vševědoucí?). Článek p. Šupy však nechci tímto shazovat – je to jeho názor, se kterým můžeme souhlasit nebo nesouhlasit (a to v plném rozsahu, nebo jenom s určitými pasážemi). Osobně některá tvrzení akceptuji, přijmou jiná mi dělá potíže. Ale to je můj problém. Každý máme právo na svůj názor. V každém případě článek nutí k přemýšlení, což je jedině dobře.

    1. Konečně nějaká spravedlivá reakce. Vždyť tu stejně každý říká jen svůj názor, žádnou „opuncovanou Pravdu“, tak proč za to kritizovat jednoho a druhého nikoliv.
      Je třeba měřit všem stejně, padni komu padni.

  10. „….Takto to však na zemi nikdy nebolo chcené a je smutné, keď k duchovnu inklinujúci ľudia hovoria o princípe zla ako o niečom, čo je potrebné a bez čoho by dobro nikdy patrične nevyniklo….“
    Že by Stvořitel nevěděl, co stvořil?

    1. Matko, stvořitel dal lidem (lidskému duchu) svobodnou volbu. Nic Vám to neříká? V rámci svobodné volby je přechodně dovoleno volit zlo, to však neznamená, že bylo chtěno, aby ho člověk volil. Ale kdyby bylo hned zpočátku nařízeno jen dobro, tak by se přece nemohla projevit svobodná vůle člověka.
      Již se to tu ale diskutovalo. Stále se zde doookola motají ta stejná témata. A zřejmě si dále každý myslí to, co si myslel i dříve. Žádná změna. Ovšem povětšinou ztráta času.

      1. Nevím sice kdo jste, ale dobrá, s rizikem dalšího výprasku napíši:
        1. A co zodpovědnost Stvořitele?
        2. Lidská nekázeň
        3. Bolest Stvořitele z toho co stvořil? Potopa?
        4. Bolest Stvořitele z lidské nekázně, tvorby,…

        Pořád dokola? Ztráta času?
        Vždyť víme, že čas všude není. Je to „omezená“ veličina.

        Existuje možnost oddělit se odsud, ignorovat to tu, ale rozdělit se od Zdroje? To pochybuji.

        Zkuste si to přebrat i jinak prosím, nebo také ne.

        1. Matko, ROZHODNĚ neprovádím žádný výprask. Ani nemám žádnou takovou potřebu. Tak jako Vy, tak i já občas naťukávám možnost jiného pohledu. Nic více. Jestli ji někdo využije, či nikoliv, je jen jeho volba a mě to nijak neovlivňuje.

          Čas je ve stvoření, stojí a my se do něj noříme za účelem zkušeností. Že se to tak nejeví? Spousta věcí se jeví jinak, než jak je v neměnné realitě.
          Pro někoho má význam nořit se stále za tím stejným, ne však pro každého.

          K Vaší výzvě. Ano je dobré si poznané „přebrat“ i z jiného pohledu. Proto sem občas vstupuji. Buď pak člověk svůj pohled pozmění nebo se naopak z toho, co zastával, stává opakováním zmíněného jevu přesvědčení.

          Vše tu žije ze síly, energie Boha. O oddělenosti od ní, tedy od Něj, jsem se vůbec nezmínil, hovořil jsem o svobodné vůli člověka. Jím tato síla proudí a on ji na základě své svobodné vůle používá. Jeho druh umožňuje použít ji jak k dobru, tak ke zlu. Přece můžete jako např. v novinách zmiňovaná sestra v nemocnici svým pacientům pomáhat, nebo je ze své vůle i zavraždit. Kdo nese zodpovědnost? No přece ta sestra, vždyť ona se pro to svobodně rozhodla. Je nesmyslné zodpovědnost házet na kohokoliv jiného, natož na Boha.

          I Vy si to případně (!, dle Vaší vůle) zkuste přebrat i jinak, než jste nepsala.
          Hezký večer přeji.

          1. ad: hovořil jsem o svobodné vůli člověka.

            O tom hovoří (přesněji řečeno: žvaní) kde kdo. Ale člověk je skrz naskrz přece závislý. Přinejmenším zavislý na této planetě.

            ad: např. v novinách zmiňovaná sestra v nemocnici svým pacientům pomáhat, nebo je ze své vůle i zavraždit. Kdo nese zodpovědnost? No přece ta sestra, vždyť ona se pro to svobodně rozhodla. Je nesmyslné zodpovědnost házet na kohokoliv jiného, natož na Boha.

            Oh!, jak krásný je svět novinových titulků, že…

            Nikdy nikoho nesuď, dokud jsi aspoň jeden měsíc v kuse nechodil v jeho mokasínech (indiánské rčení)

          2. No, nejen matko, vidíte u Honzy – projev jeho svobodné vůle. Ano, žvaní o tom kde kdo, každý, kdo se zapojil, tedy i Honza.
            Těžko vinit Boha, že umožnil žvanění. Vždyť nikdo žvanit nemusí. A přece to dělá, a navíc každý třeba z jiných pohnutek.

          3. Člověk není skrz naskrz závislý. Záleží na tom, za co se považuje. Kdo se považuje za vědomí, nevnímá závilost jako ten, kdo se např. považuje za fyzické tělo.

          4. Já nehraju, Vy jste to napsal, než jsem dokončila „svůj“ komentář :-)))))))
            Teda vidím přes obrazovku :-)

          5. Anonymní – přečetla jsem.
            Hůře se orientuji v té spoustě nicků, kdo je kdo.
            A to je ono, přichází i bolest, radost, …a ještě stále mne to mate, trvá, než se zorientuji a rozliším, je-li má, či zvnějšku. A co s tím, jaký čin následně zvolím.
            Jestli bych mohla udělat, to co ona sestra, případně zmiňovaný Kain? Jistě, jsem svobodný člověk, mohla bych.
            Třeba jsem se sem proto i „ponořila“, abych poznala, co to znamená zabít, protože jsem kdysi byla zabita. Svobodně, bez toho, abych dávala za vlastní čin vinu komukoliv jinému, natož Bohu.
            Energie Boha – ano stále proudí životní energie, je naprosto neutrální. Jen je.
            Ale spoustu z toho, co píši, „pouze“ pořád dokola opakuji, vím.
            Je-li možná změna, mohu-li psát něco nového?
            Jistě, protože proud života, životní energie, to je změna.
            Jenže pravda je také to, že zde opravdu není vhodné tvůrčí prostředí, kde bych naprosto bez zábran, svobodně psala. Pokud člověk cítí vědění, nepíše o něm otevřeně.
            Oddělení, dělení – jistě nepsal jste o tom. No dobrá, kdo nemá porozumět, neporozumí a tedy napíši:
            „Dělit můžeme pouze Vědomí. Kde není Vědomí, které si uvědomuje svou existenci, není zdánlivě Život a také pomyslně není to, co ve skutečnosti „JE“. Rozdělit můžeme pouze to, co „JE“, nikoliv to, co „není“…“O“.
            Proto jsem stáhla „cítění lazara“.

    1. Podle mě duchovně vyspělý člověk píše věcně, nikoliv osobně. Tedy nehodnotí, kdo píše, ale CO píše, obsah toho, co píše. Tedy ne autora, ale jeho dílo.

  11. Tak jen na ukážku předkládám něco málo z mého momentálního duchovního bádání:
    Právě čtu knížku od Tau Malachiho a jeho podání kosmologie celkem resonuje s mojim vnitřním světem. Píše o gnostických dualizmech Světlý stvořitel vs. Temný Demiurg. Ale jeho „sofiánstvý“ není extrémně dualistické, píše o stáhnutí se Boha-stvořitele na počátku, čímž Bůh vytváří prostor pro svobodnou vůli. A čím je tento prostor vyplněn ví každý z nás při svých meditacích. Někteří se snažíme o zaplnění tohoto prostoru Božím světlem… a tak dále ;-)

    1. Eon – poznámečka
      „…Někteří se snažíme o zaplnění tohoto prostoru Božím světlem… a tak dále ;-)…“

      Co tak zkusit neměnit Stvoření, prostor, ale obklopit sebe a prozářit se prostorem, energií „Nicoty“? Vrátit se do „Nicoty“, odkud jsme vyšli. :-)

      1. pro: matka

        To ale podle mně popírá záměr stvoření. Na začátku vzniklo neco a prej to bylo dobré. A když má člověk touhu Boží blízkosti, přerustající až k touze stotožnit se s Bohem, návrat k nicote není návrat k Bohu ale rezignování na Boží iskru (nebo Boží potenciál). Osobně se přikláním k opačnému směrování, čili účasti na stvoření, formou tvoření ale v souladu se záměrem Boha. Tady dochází ke konfliktu, protože ten záměr neznáme. Mužeme ho ale vycítítit, nebo mu věřit. Tady proste ratio zlyhává a nastupují další lidcké (ešte né moc vyvinuté) schopnosti…. Hezký slunečný den všem ;-)

        1. pro e-on
          „….To ale podle mně popírá záměr stvoření….“ – nikoliv nutně.
          Pokud je „Nicota“ celek tvořený z částic, které jsou naměstnány jedna vedle druhé. V této energii eexistuje volný prostor, jen absolutní pohyb. Díky němu si „Nicota“ uvědomila svou existenci. A toto vědomí se dále dělí na menší částice, které vytvářejí prostor pro svobodné tvoření a současně jsou jakousi „modelovací esencí“, která jej naplňuje.
          :-) Hezdý den přeji též, svítí sluníčko, i ono přináší „Zdroj“, částice v pohybu :-)

          1. Pro: matka

            Myslím, že Vám celkem nerozumím, ale to bude asi neschopností slov předat plnohodnotnou informaci od vysílače k přijímači bez strát ;-)
            To nic. Doufám, že rozumíme každý aspoň sami sobě ;-)

          2. E-one, to je v naprostém pořádku. Mluvíme totiž o tomtéž, jen každý trošičku jinak. Já při tom převracím košili.
            Hezký den a dík. Protože i nepochopená slova pomáhají si uvědomit další souvislosti,…

        2. Toto je také zdejší „oblíbené“ téma. E-one, sdílím názor, který jste uvedl – žádné rozpuštění se v „nicotě“, ale trvalé aktivní tvoření v souladu se záměrem Boha. To je cíl dosažitelný v Ráji. Rozum samozřejmě toto nezjistí, ale člověk není rozumem! Ptejte se čistého duchovního srdce!

          1. To: Anonymní

            Tak se tady rozkoukávám pomalu po těch tematech…
            By mně zajímala i ta definice „Ráje“ třeba…
            Fakt je, že tím sem se nějak zatím nezabíval, dík za podnět ;-)

          2. Eone, odpovím Vám, ale dělám tak výjimku. Když jste se tím nezabýval, tak je zbytečné tu o tom nějak více psát.
            To, co jste napsal předtím, se jevilo, že Vaše nitro se tím alespoň trochu zabývalo.

            Jen stručně. Stvoření má hierarchii, i to, co je nad stvořením má hierarchii, „Ráj“ je duchovní sféra patřící do stvoření, odkud pochází a kam se také vrací člověk, který prochází vývojem ve hmotnosti.

            Jednoznačně zastávám (a v praxi se naprosto potvrzuje!) stanovisko, že čím se má konkrétní člověk zabývat (i duchovně), to k němu přijde včetně informačních zdrojů, v opačném případě je zbytečné „násilně“ něco zkoumat. Ze stejného důvodu mi přijde pošetilé kritizovat něco, čím se zabývá někdo druhý, neboť člověk mnohdy těžko vnímá potřebné volby na své cestě, natož aby mohl zhodnotit potřebnost něčeho na cestě někoho druhého.

            Hezký den a celý víkend všem!

          3. Pro: Anonymní

            Studiem hierarchii se zabývám. V ruznych tradicích jsou ruzně popisovany. Srovnávám načtené s odpozorovaným, tu techniku pozorování vysvětlit je dost problém… No a právě s Rajem jsem si není úplně jist. Toť vše.

          4. OK e-one, v různých směrech jsou opravdu popisovány různě. Pro totožné sféry i různá jména. Při vnímání, vhledu, je „problém“, že tam není >ukazatel s nápisem, s pojmenováním< :-).
            Jinak plně respektuji, že vnímání každého může být různé. Na základě vlastního vnímání pak samozřejmě jedinec upřednostňuje i informační zdroje, které jsou k tomu k dispozici, včetně terminologie. Samozřejmě člověk pak nebude zastávat něco, co je naprosto v rozporu s vlastními prožitky a vjemy.

            Nejen pro matku – nechci si tu vytvářet nějakou identitu, proto jsem na jméno rezignoval. Nicméně chápu, že pro ty, kteří se neřídí pouze obsahem příspěvků, ale i autorem, pak může být potíž, když je anonymních více. Řadu příspěvků různých anonymů jsem skutečně nepsal já.

          5. nepodepsaný – zkoušela jsem něco, jak jsem psala. A výsledek zkušky znám, Vás se netýká.
            Že jste skutečně nepsal řadu příspěvků různých anonymů? No, může být.
            Výsledek té mé zkoušky? V minulosti se také vyskytlo mnoho různých nicků a já to nezvládla. A ta zkouška mi ukázala, že je to pryč, přestalo to bolet, i když vůbec nevím, kdo byl kdo, a naopak, další lidé netušili, kdo, či pod jakým jménem jsem schovaná já. Je to pryč. Beru si z toho pouze záblesk krásné vzpomínky, která se nebude opakovat a jsem od toho volná.

          6. dejme tomu, že to byly fatální omyly duchovně hledajících a připletli se možná i nehledající a další.

          7. Mě napadla jiná věc. Možná by bylo podnětné, kdyby se nepodepisoval nikdo. Autoři by stejně byli poznatelní podle svého rukopisu a možná že by i reakce na jednotlivé příspěvky byly objektivnější. Neútočilo by se tolik na autory, ale skutečně by byl na přetřesu jen obsah. Tedy teoreticky. Protože kdo má potřebu zabývat se autorem a nikoliv příspěvkem, tak s velkou pravděpodobností tuto poruchu osobnosti nepodepisování zcela nevymítí.
            Je třeba být nad věcí a nic si tu nebrat osobně. Na fórech se často a skoro všude vyskytují jedinci, kteří mají potřebu jen kritizovat, útočit, prostě trollovat. Dobré je buď to zcela ignorovat nebo, pokud to přesáhne určitou míru, odejít tam, kde je moderátor, který podobné jevy eliminuje, či alespoň minimalizuje.
            Zkouškám a jejich výstupům zdar!

          8. re: nepodepsaný 5.9.2014 (17:19)
            Pokud by se všichni komentující podepisovali jedním jménem, nic by se na kvalitě diskuse nezměnilo. Vždyť i takto jsme fakticky anonymní.
            A témata, o nichž se zde píše, jsou z kategorie hledání světla, a to je dost těžké se na něčem shodnout, protože každý z nás jde trošku jinou cestou, jinak sbírá zkušenosti, jiné jsou jeho činy. A to vše utváří odlišnosti. Je-li to možné „srovnat vědecky“ do „jedné roviny“ netuším.
            A tak je na každém z nás, jestli bude své poznání presentovat útokem, zesměšňováním, básničkou, citáty, vzorečky, či jinak.

          9. Zkuste zaměnit slůvko „nicota“ za Jsoucno. Pak není možné netvořit.

          10. Matko, já nejsem zastáncem nejasných, „básnických“ vyjádření. Jevy je třeba popisovat (když již jde o sdílení řečí či písmem) jasně a jednoznačně. Pak teprve člověk může či nemůže vyjádřit souhlas. Duchovní vjemy a obrazy hovoří jinou „řečí“, proto jsou tak těžko sdělitelné, ale pokud již člověk volí diskusi, měl by hovořit jednoznačně, nikoliv jako Pythie.
            Takže poznámečka – jde o to, odkud tvořit a jak.

          11. Jednoduchý pojem neexistuje.

            ad: Duchovní vjemy a obrazy hovoří jinou „řečí“

            Ano. Té řeči je třeba se naučit naslouchat. Podobenství jsou pozváním a naslouchání je umění. Ovšem s povrchním a mělkým myšlením to půjde asi velmi těžko.

          12. Honzo, dovolím si poznámečku – abych „měla jistotu“, že blázinec ještě ne, konzultuji denodenně se svou lékařkou. Zatím si fakt bez kazajky….

          13. Důležitá oprava chyby, správně patří: „…Zatím su…“

          14. Ad: Honzo, dovolím si poznámečku – abych „měla jistotu“, že blázinec ještě ne, konzultuji denodenně se svou lékařkou. Zatím si fakt bez kazajky….

            Blahopřeju. Lékařce.

          15. Čím více se někdo blíží skutečné pravdě, tím je vše jasnější a jednodušší. V jednoduchosti je nejen krása!
            Složitosti si člověk vytváří sám, většinou tím, že něco nechápe a přesto se to snaží nějak >uchopit<.

          16. Anonymní – pokud bych začala jevy zcela jasně a jednoznačně popisovat, stejně by to bylo k ničemu, protože čeština (i mé vyjadřování) je taková, že řada jejich slov je nejednoznačná a tedy jedno slovo je možné pochopit různě.
            A pokud duchovní vjemy a obrazy hovoří jinou řečí, je opravdu velmi těžké je popsat jednoznačně. Leda používat pro popis více slov, jak to uměl Čapek.
            Nicméně – stejně svůj styl vyjadřování nemohu změnit, popřela bych sama sebe a navázala na něco, co mi není vlastní.
            Ale berte to tak, že to, odkud a jak tvořím, Vám ponechává dostatek prostoru a volnosti, je jen a jen na každém, jestli si z toho něco vezme, nebo ne.
            A jinak – „…já nejsem zastáncem…“ dobrý !!!!! Teda su ráda, že bez výprasku pro toho, kdo zas není zastáncem opaku :-)

          17. Matko, každý ať píše, jak umí. Ono to ani jinak nejde. Každý si tu najde jen to, co pro něj má nějaký význam.
            Nevím, co tu máte pořád s tím výpraskem. To, že někdo nesouhlasí, nebo hovoří jiným stylem je výprask? Zvláštní.
            Nemám však zájem rozpitvávat zde nepodstatné záležitosti. Koho na těchto stránkách něco inspiruje, může si o tom dále něco zjistit. Koho nikoliv, vůbec se sem už nemusí vrátit.

            Někdo se domnívá, že všechny (!)pojmy musí být složité (nejednoduché), no a někdo jiný zase nikoliv. Každý vnímá jevy po svém.

            Nejsem ochotný zde trávit příliš času, těm, co ochotni jsou, přeji, ať si ho co nejpříznivější užijí.

          18. Anonymní – omlouvám se, jen jsem něco zkoušela.
            A asi to byla chyba, protože mne zaslepilo příliš mnoho anonymních nicků, které se tu v posledních dnech vyskytly. Ale ptát se, kdo je kdo? Proč. Cítím rozpor (nejen) v tomto matrixu a to je fakt jak výprask.
            Mějte se fajn.

          19. ad: Je-li to možné „srovnat vědecky“ do „jedné roviny“ netuším.

            Matičko nejde. Ani omylem, ani náhodou. Věda (jazyk vědy) světy vytváří. Blázni jsou z toho (světa a jazyka vědy)jako u vytržení, ale život je jinde.

          20. Dva rozdílné světy, kdo ví, jestli si někdy vyjdou vstříc, nebo si dokonce i porozumí.
            No, jdu ten život zkoumat třeba upečením perníků, noc teprve začíná.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017