Fyzikální jednotky jsou prostořeké královny fyziky (a teoretiky přivádějí až k hysterii)

„Fyzika není víra, fyzika stojí na teoriích podložených matematickým aparátem.“

Tento citát je jedním z největších bludů, s jakými se můžete ve vědě setkat, přestože se v jeho duchu vyjadřuje řada renomovaných fyziků.

Navíc jde o blud dvojnásobný.

Za prvé, skutečná fyzika nestojí na teoriích, nýbrž na realitě vyjádřené fyzikálními jednotkami – právě ty jsou základními stavebními kameny fyziky. Doslova je to tak, že co nelze změřit a vyjádřit fyzikálními jednotkami, to není fyzika. Může to být filosofie, psychologie, náboženství, duchovno, nebo cokoli jiného, ale nemůže to být fyzika.

A za druhé, počínaje čtyřrozměrným křiveným prostorem, přes singularity, jedenáctirozměrný vesmír, čarodějné síly nehmotných gluonů, až po higgsovo pole, je pro tyto výmysly fyziků příznačné, že nemají ani fyzikální jednotky, ani reálný matematický aparát.
 

obr1Svět sofistikovaných blábolů

Jakkoli je to pobuřující, teoretičtí fyzikové udělali ze svého oboru chlív, do něhož lze úspěšně vkročit teprve po vymytí mozku, a s batohem víry ve výmysly i v autority – přestože navenek hlásají něco úplně jiného.

(Poznámka: Vymytý mozek neznamená nízkou inteligenci. Je to mozek v určitých směrech vybičovaný na plnění stanovených úkolů, což je však zaplaceno ztrátou kontaktu s realitou ve směrech jiných. A důkazem takové diagnózy je třeba kterékoli diskusní fórum těchto fyziků.)

Jasným syndromem celé teoretické fyziky pak je to, že teoretikové ignorují fyzikální jednotky. Totiž v případě, že by fyzikální jednotky byly k jejich výmyslům přiřazeny, okamžitě by se projevila jejich nereálnost a bída – což ale nemohou teoretičtí fyzikové vůbec potřebovat. Svět s vysoce sofistikovanými bláboly, protkanými nesrozumitelnou hantýrkou (leckdy jí ani sami nerozumí) a rovnicemi, které jsou obvykle vůči realitě jen souborem bezcenných klikyháků, tento svět je pro ně mimořádně výhodný. Mohou se v něm totiž nimrat do sytosti, čerpat na to granty i dotace, nemít za to vůbec žádnou zodpovědnost a předstírat, že je to věda.
 

Nesmysly a taškařice v etalonech

Z fyzikálního pohledu je vše ve vesmíru – všechna tělesa, částice, prostory, energie i síly, včetně myšlenek a snů – to vše je složeno z různých kombinací pouze tří základních fyzikálních veličin: z rozměru (ve smyslu délky), času a hmotnosti. Je neotřesitelnou pravdou, že jiné základní fyzikální veličiny prostě neexistují. A etalony, kterými ty tři měříme, jsou metr, sekunda a kilogram.

Normálním lidem není zapotřebí zdůrazňovat, že každý etalon znamená něco úplně jiného, takže například sekundu nelze nahradit metrem a metr kilogramem, ovšem teoretičtí fyzikové to od dob Alberta Einsteina vidí jinak. Tak třeba čas podle nich představuje čtvrtý rozměr, tedy délkovou míru (přestože někteří přiznávají, že si to neumí ani představit).

Ale podívejme se nejdříve na samotné definice oněch tří etalonů: ve snaze o co největší přesnost totiž dospěli fyzikové k docela úsměvným taškařicím.
 

Definice metru coby groteska

Když jsem si dopisoval s redakční radou jednoho odborného časopisu, jenž si zakládá na serióznosti, došlo i na spor týkající se definice metru. Hájili stanovisko, že metr je definován přes rychlost světla pomocí sekundy. Ano, přesná definice říká: Metr je vzdálenost, kterou urazí světlo ve vakuu za dobu 1/299 792 458 sekundy.

Ale představte si reálný důsledek toho, že délková míra je definována přes použití času. Souvisí to spolu asi tak, jako byste chtěli moře definovat prostřednictvím Slunce.

Naprosto exaktně řečeno, kdo by chtěl podle novodobé definice získat přesný metr, musí do volného kosmu, tam odchytit světelný paprsek a během sekundy změřit jeho dráhu – paradoxně metrem, který si přinese s sebou a který je původně odvozen od délky zemského poledníku… Tím ovšem groteska ještě nekončí. Měřič pak zjistí, že svým metrem naměřil dráhu 299 792 458 metrů (nakolik to bude precizní, když všudypřítomná gravitace dráhu světla různě ohýbá, o tom teoretikové mlčí), a když to číslo vydělí stejným číslem, shledá, že metr, který s sebou přinesl, je opravdu metr (a může zpátky na Zem)…

Jako šaškárna to možná ujde – ale patří šaškárny do exaktní vědy?
 

Je na čase říci: B je správně

Se sekundou, jakožto s etalonem pro čas, je také potíž, neboť teoretikové u ní zaměnili následek za příčinu.

Současná definice zní: Sekunda je doba trvání 9 192 631 770 period záření odpovídajícího přechodu mezi dvěma hladinami velmi jemné struktury základního stavu atomu cesia 133. Nehledě k tomu, že naprostá většina lidí vůbec neví, o čem je řeč, a atom cesia za celý svůj život nespatří, tak sekunda je ve skutečnosti odvozena výhradně od (ročního) oběhu Země kolem Slunce. Ostatně, názvy minuta a sekunda pocházejí z latiny a používaly se k dělení hodiny: pars minuta prima (první malá část) a pars minuta secunda (druhá malá část).

Takže je to opravdu naopak – předem stanovená sekunda je na periodách záření atomu cesia naprosto nezávislá a právě ona určuje, kolik period záření atomu cesia „se do ní vleze“. Ke všemu ještě kmitání každého atomu ovlivňuje jak teplota, tak intenzita gravitačního pole, což znamená, že třeba na rovníku bude mít atom cesia jiný počet kmitů za sekundu, než na severním pólu, nebo na Měsíci, nebo kdekoli jinde…

Tisíce let měli lidé v etalonech jasno. Byly jim srozumitelné a celkem snadno ověřitelné.

Ve dvacátém století ale nastoupili fyzikové, kteří své teorie staví vysoko nad realitu a od té doby to čím dál víc spěje ke dvěma možnostem – buď si lidé nedokážou nic ani změřit, nebo s teoretiky udělají pořádek. B je správně.
 

Kalibrovat váhy na měsíční kilogramy?

Co se týká třetí základní fyzikální veličiny, hmotnosti, i tady pro teoretické fyziky platí: proč dělat věci jednoduše a dobře, když je lze dělat složitě a špatně. Proto hmotnost (laikové někdy říkají hmota) se měří v kilogramech, stejně jako tíha. Ovšem hmotnost není totéž co tíha a teoretikům obvykle činí zvláštní potěšení buď to někomu vysvětlovat, nebo se dokonce posmívat, když někomu není rozdíl jasný. Přitom hmotnost je uměle zavedený termín, bez kterého by se fyzika v pohodě obešla a navíc zjednodušila. Stačil by pojem hmota tělesa (tj. počet atomů, který je v různých gravitačních polích vždy stejný) a pojem tíha tělesa (která je v různých gravitačních polích různá).

Jenže to by teoretikové přišli o jejich spletitosti, kdy nášlapná váha je podle nich siloměr (?) kalibrovaný pro měření hmotnosti na Zemi. S tím, že kdo by chtěl stejnou hmotnost měřit třeba na Měsíci, musel by váhu překalibrovat. Nikomu z nich přitom nevadí, že siloměrem se exaktně měří síla a ta se uvádí v newtonech, nikoli v kilogramech. Navíc astronauti na Měsíci docela snadno přenášeli zařízení, které by na Zemi vážilo téměř čtvrt tuny. Měli snad oněch 40 kg přepočítat na 240 „měsíčních kilogramů“, a myslet si, že to neunesou?
 

Trpaslík Kern škádlí relativisty

Chtít různě kalibrovat váhy na vesmírných tělesech je samozřejmě pošetilost – ovšem pro správné výpočty je vhodné „kalibrovat“ (přepočítat) samotnou tíhu, a sice podle vzorce:
m = m.ar / ae

(vysvětlivky: m je tíha, ar je zrychlení reálné, ae je zrychlení etalonové, tj. zrychlení, v němž se nachází originální etalon tíhy – kilogram.)

Trpaslík Kern takové přepočítání jednoznačně podporuje. Přesnými váhami ho totiž vážili vědci na různých místech Zeměkoule, a zatímco v přízemí jedné budovy váha ukázala 308,69 gramu, o 183 metrů výš měl prokazatelně 308,67 gramu: tedy o dvě setiny gramu méně.

Počet atomů sádrového trpaslíka se nijak nezměnil, což znamená, že reálné (gravitační) zrychlení ve výšce 183 metrů oproti přízemí musí být menší – a taky je.

Mimochodem, podle teoretiků, zastávajících Einsteinovu obecnou teorii relativity, není tento jev způsoben gravitační silou (kterou neumí ani definovat), nýbrž křivením čtyřrozměrného časoprostoru. Zkuste ale po nich chtít, aby toto křivení vyjádřili přes rovnice OTR v přesné číselné hodnotě a v přesných čtyřrozměrných jednotkách…

Za sto let to ještě nedokázal v konkrétním případě ani jeden z nich.
 

Minipříběh s excitovaným profesorem

Co se týká výše zmíněného problému teoretiků s definicí síly, chtěl jsem si jej nechat vysvětlit od jednoho profesora, popularizátora fyziky. Po vyslechnutí přednášky jsem ho kontaktoval se slovy:

Jako argument pro nemožnost definovat Newtonovu sílu ve zkratce uvádíte:

„Co je síla? Hmotnost krát zrychlení. Co je zrychlení? Změna rychlosti s časem. Co je rychlost? Změna dráhy s časem. Dráhu musím měřit v souřadnicovém systému, zpravidla v inerciální soustavě – a v ní se volné hmotné body pohybují rovnoměrně přímočaře. Co je volný? Nepůsobí na něj síla. A jsme v kruhu.“

Ovšem u Einsteina jste nadšen tím, že k jeho teorii síla není zapotřebí a říkáte:

„Každé těleso kolem sebe zakřivuje prostor a čas. Každé těleso se v pokřiveném časoprostoru pohybuje po nejrovnější možné dráze…“

Nejen že přitom necítíte nutnost definovat, co je zakřivení, co je prostor, co je čas a především pohyb, ale vůbec Vám nevadí úplně stejný pojem jako u Newtona: dráha. Naprosto totožná dráha. Jak to, že tady už najednou nejste u volných hmotných bodů a následně „v kruhu síly“?

Jako odpověď mi pan profesor doporučil studium tlustých knih v cizím jazyce s tím, že kontakt se mnou si už nikdy nepřeje…

Přiznávám, že jsem už zažil i mnohem vzrušenější reakce, ale i tak k nevyřešenému a uměle vytvořenému nesmyslu s „kruhem síly“ přibyla ještě otázka: neprospělo by fyzice více, kdyby takových teoretiků bylo méně?
 

Etalony nelze odvodit z konstant

Samozřejmě, že teoretikové neustále vymýšlejí další a další své aktivity (jinak by tady taky nemuseli být, že?) Jakkoli už domatlali definice etalonů, chystají své dílo zkázy ještě vylepšit tím, že nově hodlají etalony odvodit z fyzikálních konstant, „aby byly přesné“. Co na tom, že ty konstanty změřili právě těmi etalony, které z nich budou chtít zpětně určovat…

Teoretičtí fyzikové jsou vůbec konstantami uhranutí – zvlášť konstantní rychlostí světla – a nedochází jim, jak důležitá je kombinace samotných fyzikálních veličin v jednotkách.
Tak třeba rychlost musí být složena z rozměru (dráhy) a času. Žádná jiná kombinace nemůže být rychlostí. A i kdybychom rozměr měřili například stopou, fyzikální jednotky by měly pořád stejné složení (akorát jinou číselnou hodnotu). Ovšem ve vztahu k realitě by se přesto nezměnilo vůbec nic. Důkaz: kdybychom kupříkladu místo metru používali dvojmetr, tak dnešní rychlost 30 metrů za sekundu by byla 15 dvojmetrů za sekundu – což je ale v realitě pořád stejně dlouhá dráha, pouze vyjádřená jinými slovy.

Takže etalony pro rozměr, čas a tíhu nelze z žádných konstant odvodit, ty si musíme stanovit domluvou, definicemi. Z toho také vyplývá, že když Isaac Newton vztahoval pohyb k nekonečnému prostoru a Albert Einstein k inerciálním soustavám, obojí bylo nedostatečné. Veškeré fyzikální děje se totiž uskutečňují výhradně vůči etalonům (a jejich kombinaci ve fyzikálních jednotkách). Jen a právě proto lze fyzikální děje měřit.
 

Dvě pravidla jsou víc, než tuny teorií

Typickou ukázkou práce teoretických fyziků je třeba výše uvedený případ s nesmyslným „kruhem síly“. Nejdříve si nadefinují nesmysly utajené v guláši pravd a jejich domněnek, a pak vítězoslavně dokazují, že nesmysly jsou pravdou, jakkoli to odporuje realitě.

Mimochodem, s různými silami a rychlostmi se každý člověk setkává dnes a denně – a už jste někdy viděli, že by kolem nich někdo stavěl soustavu souřadnic, nejlépe inerciální? Navíc s tím, aby ty síly a rychlosti opravdu nepochopil?

Stručně řečeno, nereálný formalismus, vybičovaný do absurdit, nesrozumitelná „vědecká“ hantýrka, bezcenné klikyháky v soustavách rovnic a záporné efekty pro lidstvo – to je ten největší prokazatelný výsledek teoretické fyziky za posledních sto let. Samozřejmě, že přitom teoretikové napsali i tuny elaborátů o tom, co je a co není vědecká teorie.
Ale pravda je naprosto jednoduchá a stačí jen dvě pravidla:

Odporuje to logice reality? Pak je něco špatně a nechoďte s tím do vědy.
Nemá to fyzikální jednotky? Pak se tím nesnažte zaplevelit fyziku.
Tečka.
 

Jiří Muladi

P.S. Teprve až budou všichni kujóni a obchodníci s iluzemi vyhnáni, teprve pak bude fyzika čistou vědou bez víry v nesmysly. Jenže jak známo, kapři si svůj rybník nevypustí. Takže studenti, je to na vás. Nebojte se klást „protivné“ dotazy k jádru věci, nenechejte si vymývat mozky a nedejte se obalamutit různým kličkováním, možná i arogancí pedagogů. Trvejte na konkrétních a detailních odpovědích – leckdy pak zažijete i legraci při odhalení, že „císař je nahý“.
 

hodnocení: 3.3
hlasů: 8

73 komentářů

Přidat komentář
  1. Pane Muladi , píšete:
    “ Proto hmotnost (laikové někdy říkají hmota) se měří v kilogramech, stejně jako tíha.“
    Tak jste nějak v tom rozmachu fyzikální teorie minul 7. třídu ZŠ.
    Komentář: Hmotnost se vyjadřuje v kilogramech.Tíha ( tíhová síla) se vyjadřuje v newtonech. Na povrchu Země G = mg, čili tíha závisí i na g, kde gravitační zrychlení závisí na poloze na Zemi, vzdálenosti od těžiště Země atd.
    Píšete:“. Stačil by pojem hmota tělesa (tj. počet atomů, který je v různých gravitačních polích vždy stejný)“
    Munul jste i asi 8.třídu ZŠ. Atomy mají podstatně rozdílnou hmotnost. Atom 238U má asi 238 krát větší hmotnost jak atom vodíku 1H.
    Snad myslel ( ale nenapsal), že 1 kg by se dal definovat pomocí např. molu 12 C , kde asi 6,022*10^23 atomů představuje 12 g uhlíku 12C. Je to obráceně, pomocí 0,012 k 12C se definuje mol.
    Jaký rozměr má ve Vaší nové fyzice mol?
    Pane Muladi, ještě nedávno jste měl základ fyziky lambda a frekvence, pak jste přidal hmotnost. A nyní, hurá, už máte ze 7 základních fyzikálních jednotek tři : délka, hmotnost a čas.
    Má dotaz: jak pomocí m, kg, s vyjádříte teplotu, kde fyzika používá kelviny [K].
    Ta teplota se mi jeví důležitá, je léto a hrozí úpal, což teoriemi fyziky nejde dohromady.

      1. Anonyme, doufám, že diskuze nenastane. Článek je tak bludný, že není na Bludný balvan od Sysifos, ale Obludný balvan.Uvedený teoretický fyzik, který před autorem článku uprchl, zvolil nejlepší možnost.

    1. Pane Muladi,
      stejně tak musíte mít nějakou elektrickou jednotku např. Ampér nebo mí nebo epsilon, nebo něco jiného. Ale nějaká musí být.

      1. Pane Milane,

        nepochybuji o tom, že ani Vy neznáte více než tři základní fyzikální veličiny, jak jsem v materiálu uvedl. A když pro ty tři máme etalony metr, sekundu a kilogram, není jiná možnost, než ta, že všechny fyzikální jednotky se musejí skládat jen a pouze z různých kombinací právě těch tří.
        A taky že ano: Vámi zmíněný ampér je vyjádřen (ve vykráceném tvaru) etalony takto: kg/s^2
        a například epsilon (permitivita) = kg/m^3 (což znamená hustotu). Že si to fyzikové skrze různé složitosti neuvědomují, to je jiná věc.

        1. Pane Muladi,
          opravdu nevím, kde jste došel k tomu, že ampér má rozměr kg/s^2. V soustavě CGSM má proud rozměr cm^1/2 g^1/2 s^-1. V soustavě CGSE má proud rozměr cm^3/2 g^1/2 s^-2, Tím, že položíte mí=1, dostáváte soustavu CGSM, pokud položíte epsilon=1, dostáváte soustavu CGSE. To, že definujete mí nebo epsilon je ta čtvrtá elektrická jednotka.

          1. Pane Milane,

            abychom předešli nedorozumění v pojmech, tak předesílám:
            1) V celém vesmíru existují jen tři základní fyzikální veličiny: rozměr, čas a hmota (teoretikové říkají hmotnost)
            2) Tyto tři základní fyzikální veličiny měříme třemi etalony: metrem, sekundou, kilogramem. Žádný jiný etalon základní fyzikální veličiny neexistuje – jednoduše proto, že neexistuje žádná další základní fyzikální veličina.
            3) Různými kombinacemi etalonů (tedy v podstatě těch tří základních fyzikálních veličin) získáváme různé fyzikální jednotky, kterými měříme různé fyzikální děje. V soustavě SI je sedm základních jednotek, ale první tři (metr, sekunda, kilogram) jsou zároveň etalony, což může někdy vést k nedorozuměním. Zbývající čtyři základní jednotky rozhodně nejsou etalony a byly získány právě kombinací etalonů, podobně jako desítky dalších fyzikálních jednotek.

            Ad: opravdu nevím, kde jste došel k tomu, že ampér má rozměr kg/s^2…
            Jako příklad pro Vás „rozpitvám“ Coulombův zákon v jednotkách (pouhá čísla z rovnice vynechávám a levá i pravá strana se v jednotkách musejí rovnat).
            F (newton) = 1/ɛ (=m^3/kg) . Q^2 (= kg^2/s^2) / m^2 = m.kg/s^2 = newton
            Odtud je jasné, že permitivita se měří jako kg/m^3 a náboj (coulomb) jako kg/s.
            A když proud I o velikosti jeden ampér je rovný toku elektrického náboje Q za čas t 1 sekundy, to znamená I = Q/t a to znamená, že ampér se měří jako kg/s^2

          2. Pane Muladi, píšete:
            „Jako příklad pro Vás „rozpitvám“ Coulombův zákon ..
            F (newton) = 1/ɛ (=m^3/kg) . Q^2 (= kg^2/s^2) / m^2 = m.kg/s^2 = newton
            ..náboj (coulomb) jako kg/s.
            A když proud I o velikosti jeden ampér je rovný toku elektrického náboje Q za čas t 1 sekundy, to znamená I = Q/t a to znamená, že ampér se měří jako kg/s^2“

            Komentář: Coulombův zákon jste rozpitval k vysvětlení fyzikálního rozměru ampéru zbytečně. Prostě jste se rozhodl, že náboj Q bude mít fyzikální rozměr [kg/s], odkud jste to polapil nevím, ale píšete Q^2 (= kg^2/s^2), takže asi odtud.
            Pak I=Q/t podle Vás vyjde [kg/s]/s = [kg/s^2].
            Ve fyzice Q [C]=I.t [A.s].
            Takže právě naopak, coulomb se vyjádří pomocí základní jednotky SI ampéru.

          3. Pane Pardale,

            ad: Coulombův zákon jste rozpitval k vysvětlení fyzikálního rozměru ampéru zbytečně…

            Vypadá to, že pro Vás ano, ale pan Milan zřejmě pochopil. Pro každého člověka, tedy i pro mne a pro Vás platí, že nové věci nelze pochopit neotevřenou myslí (tím Vás nechci nijak dehonestovat, tak to prostě je).

            Ukázal jsem, že to funguje v Coulombově zákonu – a dokonce je to tak, že kdyby nefungovalo, byl by Coulombův zákon špatně. Navíc, když jednotku náboje dosadíte do zde diskutované KJS, zjistíte, že v ní to platí také. Stejně jako všude, kde se počítá s nábojem.

            Právě proto, že lze tímto způsobem kontrolovat fyzikální jednotky v různých vzorcích a rovnicích, právě proto je teoretikové ke svým nereálným výmyslům nedodávají.

          4. Pane Muladi,
            fyzikální rozměr permitivity vakua epsilon je farad/metr [F/m].
            [url]https://cs.wikipedia.org/wiki/Permitivita[/url]
            jinak fyz. rozměr epsilon lze vyjádřit právě z Coulombova zákona jako epsilon [C^2/( N.m^2)] čili coulomb na druhou lomeno (newton*metr na druhou)
            1) Coulombův zákon F = (1/4pí*epsilon)*(Q1*Q2)/r^2
            Prostě permitivita a náboj jsou spolu svázány tímto vztahem, což vede k předem jasné situaci, že colomb na druhou bude v čitateli ( kvůli náboj na druhou) i ve jenovateli ( kvůli epsilon) a vykrátí se, což je nutné, protože síla s rozměrem newton [kg*m/s^2], žádné coulomby ani jiné elektrické jednotky ve svém fyzikálním rozměru neobsahuje.
            2) Konstanta alfa jemné struktury
            [url]https://cs.wikipedia.org/wiki/Konstanta_jemn%C3%A9_struktury[/url]
            obsahuje rovněž náboj ( v coulombech) na druhou děleno permitivitou epsilon.
            Takže úplně jednoduše a jasně : ve výrazu náboj na druhou děleno epsilon se jakýkoli fyzikální rozměr náboje vykrátí, takže i ten, který jste si vymyslel, že Q údajně má rozměr [kg/s] , Vy uvádíte Q^2 (= kg^2/s^2).
            Nevím, jestli Milan , jak uvádíte, Vašemu vyjádření porozuměl, zdá se, že na to vykašlal, což též doporučuji. Je to Váš problém, řešte si ho klasickou metoudou, kdy sudý počet chyb se někdy pokrátí.
            Pane Muladi, všimněte si, že části příspěvku, na něž očekávám Vaši odpověď zde opakovaně čísluji nebo označuji velkým písmenem. K těmto zvýrazněným bdů, které jsou v zásadním sporu s Vašimi teoriemi jste ani nemeknul, takže už ani nic neočekávám.
            Ještě k Vašemu vynálezu hmotnost vyjadřovat pomocí pojmu mol, což primárně bylo zvoleno jako počet částic.
            Příklad: při titračním stanovení kyselosti mléka se titruje 0,25 mol/litr NaOH a vyjde-li pod 8 ml, tak je mléko ještě konzumně nekyselé. Lze použít 0,25 mol/litr KOH a výsledek bude stejný, protože se neutralizuje stejné množství H+ ( resp. H3O+) kationtů.
            Takže fyzika, chemie, přírodní vědy používají jednotky, které práci umožňují a zjednodušují.
            Výsledek Vašich metod jsou zacyklené pseudodůkazy, které nejsou použitelné k ničemu a ani nejsou správné.

          5. Pane Pardale,

            já Vám na konkrétních příkladech (Coulombův zákon, KSJ) ukazuji, že to funguje a Vy přesto tvrdíte, že ne. Udělám ještě poslední pokus.

            Farad má rozměr: (s^4 . A^2) / (m^2 . kg)
            Dosaďte do něj za ampér kg/s^2 (což jsem dokladoval přes náboj: kg/s)
            a po správném vykrácení dostanete kg/m^2.

            Permitivita vakua má rozměr Farad/m, což znamená kg/m^3,
            což je právě rozměr, který jsem v Coulombově zákonu pro permitivitu použil. Vy tvrdíte, že ve výrazu náboj na druhou děleno epsilon se jakýkoli fyzikální rozměr náboje vykrátí – tak si tedy za náboj dosaďte jakýkoli jiný fyzikální rozměr než kg/s a na vlastní oči zjistíte, že tvrdíte nesmysl.

            Tím považuji obě Vaše otázky za zodpovězené, a jestli ta očividná fakta nepřijmete, nemám Vám v tom už jak pomoci.

          6. Pane Muladi, je to marný. Váše zacyklování spočívá v tom, že si vyjádříte svůj fyz. rozměr permitivity vakua epsilon z Coulombova zákona ( s Vašimi nesmyslnými fyz. jednotkami) a pak do Coulombova zákona dosadíte. Vyjde, že síla se udává v newtonech.
            Příklad : Fyzikální rozměr náboje označím v neexistující jednotce [Nic]
            Coulombův zákon F [N]= (1/4pí*epsilon)*(Q1*Q2)/r^2 čili v jednotkách=(1/epsilon)*[Nic]*[Nic])/[m^2]
            odtud epsilon má rozměr [Nic]*[Nic]/[m^2]*[N]
            Dosadím rozměrově epsilon do Coulombova zákona:
            F [N]= {1/([Nic]*[Nic]/[m^2]*[N])}*{[Nic]*[Nic])/[m^2]} = [N]
            Nějak jste se pořád nevyjádřil, proč ve svém velevzorečku cituji:
            „m = m.ar / ae
            (vysvětlivky: m je tíha, ar je zrychlení reálné, ae je zrychlení etalonové, tj. zrychlení, v němž se nachází originální etalon tíhy – kilogram.)“
            proč je m tíha, když ve fyzice je m hmotnost. To je asi jako když $ bude znamenat Kč. Prostě u Vás m v jedné rovnici znamená dvě různé hodnoty. Na Měsící je m rovno 1/6 m na Zemi. Což se rozumně zapíše pomocí tíhové síly G např. G(m) =1/6 G(z).
            Mám dotaz. Když Vaše permitivita vakua epsilon má fyzikální rozměr [kg/m^3], to je rozměr hustoty, tak jste popřel celý svůj článek, který říká asi jedinou rozumnou věc, že fyzikální veličiny musí mít odpovídající jednotky.
            epsilon = 8,85*10^-12 [F/m]
            U Vás epsilon = 8,85*10^-12 [kg/m^3], čili ve vakuu, kde není žádná klidová hmotnost v každém m^3 je hmotnost 8,85*10^-12 [kg]. Je to tzv. Muladiho vakuum.
            Článek je už podle halasného nadpisu po fyzikálních jednotkách a chybách fyziků. Uzavřeme to snadno.
            Chyba je u Vás.

          7. Pane Pardale,

            ten Váš postup „Nic-Nic“ je úplně jiný, než můj. Kdybyste ho měl aplikovat na postup, který jsem ukázal já, musel byste napsat: (1/epsilon)*[Nic]*[Nic])/[m^2] = newton. A z toho sám vidíte, že to Vaše dosazení je nesmyslné. Navíc by Vám to nefungovalo ani u KJS, ani u jednotky farad, ani u dalších rovnic, kde se počítá s nábojem, nebo permitivitou.
            A dál už to nechci rozebírat, je to pořád o tomtéž – a ono to platí, ať už to uznáte, nebo ne.

            Ad: proč je m tíha, když ve fyzice je m hmotnost…

            Protože píšu pro normální lidi a ne pro teoretiky. Ale už několikrát jsem tady napsal, že kdo trvá na formalismu teoretiků, ať si tam, kde já uvádím tíhu, dosadí pojem hmotnost. Podstatný není ten slovní formalismus, podstatný je obsah, a sice že mluvíme o tom, co se měří v kilogramech.

            Ad: Na Měsící je m rovno 1/6 m na Zemi. Což se rozumně zapíše pomocí tíhové síly G např. G(m) =1/6 G(z).

            Právě to je ukázka nedorozumění, ne-li nesmyslu. Nikdo neříká, že na Měsíci má hmotnost šestinu newtonů oproti Zemi. Každý říká, že na Měsíci tělesa váží (mají tíhu) šestkrát menší. A právě to naprosto jasně vystihuje můj vzorec: m = m.ar / ae

            Ad: čili ve vakuu, kde není žádná klidová hmotnost v každém m^3 je hmotnost 8,85*10^-12 [kg]. Je to tzv. Muladiho vakuum…

            Vy opravdu neumíte pracovat s fyzikálními jednotkami. Jinak byste věděl, že v permitivitě je obsažena elektrická indukce, která obsahuje elektrický náboj, který obsahuje hmotnost. Pak byste nemohl být překvapený tím, že ve vakuu je hmotnost, a když vakuum má i prostor, tak logicky musí mít hustotu.

            P.S. Když si ze mne utahujete, navíc při Vašich neznalostech, je to jenom trapné, zbavte se toho.

          8. Pane Muladi, vezměte si papír pište si to rukou na papír a už neblněte. Psal jsem, že Coulombův zákon F [N]= (1/4pí*epsilon)*(Q1*Q2)/r^2 čili v jednotkách=(1/epsilon)*[Nic]*[Nic])/[m^2], odtud epsilon má rozměr [Nic]*[Nic]/[m^2]*[N]. Je to tak.
            Vy to opravujete: (1/epsilon)*[Nic]*[Nic])/[m^2] = newton. Což je sice taky pravda, ale nevyjadřuje to epsilon. Takže jste opět nepochopil nic.
            Píšte :“ Nikdo neříká, že na Měsíci má hmotnost šestinu newtonů oproti Zemi. Každý říká, že na Měsíci tělesa váží (mají tíhu) šestkrát menší.“
            Komentář : Ani já to neříkám, takže k čemu ta řečnická otázka. Já říkám, že nelze označovat dvě různé tíhové síly ( na Zemi a na Měsíci) stejným písmenem m. Navíc m je tradičně označení hmotnosti ne tíhové síly. .
            Píšete:
            „Pak byste nemohl být překvapený tím, že ve vakuu je hmotnost, a když vakuum má i prostor, tak logicky musí mít hustotu“
            Jsem překvapený.
            https://cs.wikipedia.org/wiki/Vakuum
            „V ideálním případě označuje vakuum takový fyzikální stav, v němž není přítomná ŽÁDNÁ částice, a to jak hmoty (např. elektrony, protony apod.), tak ani záření (např. fotony). Jedná se tedy o část prostoru, která neobsahuje hmotu, může však do ní zasahovat fyzikální pole, např. gravitační. Takové vakuum bývá označováno jako dokonalé“
            Komentář: Takže vakuum s elektrickým polem neobsahuje žádné částice. Vaše vakuum s hustotou 8,85*10^-12 [kg/m^3] znamaná, že v 1 m3 takového vakua by mohlo být řádově 10^19 elektronů, každý o hmotnosti 9,1*10^-31 kg. Nebo asi 10^15 protonů, každý o hmotnosti 1,67*10^-27 kg. V 1 cm^3 běžného vzduchu je asi 10^19 molekul.
            Neobhájil jste nic. Najděte si někoho, komu to budete vyprávět jako pohádky na dobrou noc.

          9. Pane Pardale,

            k těm dvěma prvním bodům už nemá smysl se vyjadřovat, ale k té hmotnosti ve vakuu bychom si něco říci mohli.
            Napsal jsem: v permitivitě (vakua) je obsažena elektrická indukce, která obsahuje elektrický náboj, který obsahuje hmotnost.
            Je snad v této větě něco špatně?

            ad Vaše: V ideálním případě označuje vakuum takový fyzikální stav, v němž není přítomná ŽÁDNÁ částice…

            Tady se ukazujete jako „výběrový“ fyzik, který si vybírá pouze to, co se hodí do jeho argumentace.
            Na stejné stránce Wikipedie je totiž ještě další text:
            „Podle kvantové teorie však ani prostor bez jakékoliv hmoty není úplně prázdný, ale probíhá v něm mnoho procesů (kvantově-mechanické fluktuace, tvorba párů částic a antičástic a jejich opětovný zánik apod.). Tyto kvantové jevy souvisí s principem neurčitosti. Na jejich základě se hovoří o tzv. energii vakua.“
            Mohly by ty procesy skutečně probíhat bez přítomnosti hmoty?
            Navíc sám uznáváte, že energie je ekvivalentem hmoty…

          10. Pane Muladi, má smysl se vyjádřit k mým bodům a uznat, že nemáte pravdu. Pro slušného člověka to význam má.
            http://hp.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/vakuum/vakuum.html
            Vladimír Wagner, jaderný fyzik , Oddělení jaderné spektroskopie
            Ústav jaderné fyziky AV ČR , u Prahy, Řež
            „Důsledkem Heisenbergova principu je, že se na mikroúrovni může narušovat zákon zachování energie, a to takovým způsobem, že součin velikosti tohoto narušení a doby po kterou trvá je menší než Planckova konstanta.V takovém případě nelze toto porušení pozorovat. Vznikající fluktuace energie můžeme popsat v podobě vytvoření tzv. virtuálních částic, které však musí zaniknout v čase daném Heisenbergovým principem neurčitosti. Může jít jak o částice hmoty, tak i o částice interakcí. ..Virtuální částice existují tak krátce, že je díky Heisenbergově principu neurčitosti nemůžeme pozorovat.
            Pokud se příspěvky jednotlivých fluktuací pole vyruší při zprůměrování přes čas (střední energie vakua je nulová), dostaneme pravé vakuum. Pokud však k takovému vyrušení nedojde a střední hodnota energie vakua nulová není, dostáváme to, co fyzikové nazývají falešným vakuem. Falešné vakuum tak obsahuje více energie než pravé vakuum a není ve stavu s nejnižší energií. Jako ve všech přírodních dějích, je zde tendence přechodu ze stavu s vyšší energií do stavu s energií nižší. Proto existuje u falešného vakua tendence přechodu do stavu pravého vakua. Existence falešného vakua a jeho přechod do stavu pravého vakua může mít obrovský dopad na vývoj velmi ranného vesmíru.

            Co tedy obsahuje prostor (vakuum) někde v mezigalaktickém prostoru? Z toho, co již dobře známe, je to baryonová látka v hustotě okolo JEDNOHO atomu vodíku na m3, reliktní fotony v hustotě miliardy fotonů na m3 a malá příměs fotonů vyzářených hvězdami. Ze známých částic by tam měla být ještě neutrina všech tří typů v celkové hustotě částic řádově stejné jako u fotonů. Reliktní neutrina sice zatím nebyla přímo pozorována, ale naše znalosti nás opravňují považovat jejich existenci za téměř jistou. Ze zatím nepřímo prokázaných částic by zde také měly být reliktní gravitony. To jsou známé nebo alespoň nepřímo prokázané reálné částice. Z reálných částic by dále měly existovat částice tvořící temnou hmotu, jejichž podstata je zatím záhadou. Pochopitelně není vyloučeno, že jich může být i vícero druhů.“
            Můj závěr: vakuum ve vesmíru odpovídá hustotě okolo jednoho atomu vodíku na m3, to je 1,67*10^-27 kg.
            Vaše vakuum má hustotu 8,85*10^-12 kg/m3, to je asi 5*10^15 atomů vodíku.
            Stačí najít v odborné literatuře, že vakuum má hustotu 8,85*10^-12 kg/m3 a uznám, že máte pravdu. Zatím se lišíte o 15 řádů ( 1 000 000 000 000 000 krát). Falešné vakuum, které má mnoho energie a MĚLO možná VÝZNAM NA POČÁTKU VÝVOJE VESMÍRU. A kde jsme nyní?
            Ano, jsme na počátku dalšího Vašeho článku o tom, jak fyzici nerozumí vakuu, ještě že existuje chytrolín, který jim to ukáže.

    2. Pane Pardale,

      ad: Hmotnost se vyjadřuje v kilogramech.Tíha ( tíhová síla) se vyjadřuje v newtonech…

      Jak kdo, jak kdy. Tady máte autentické vyjádření autority:
      To, co ukazuje nášlapná váha, je tedy tíha, kterou na ni působíte. Ale na stupnici jsou vyneseny kilogramy. To proto, že tíha tělesa je přímo úměrná jeho hmotnosti, a tak není problém vybavit váhu stupnicí, na níž jsou kilogramy. Váha je tedy siloměr kalibrovaný pro měření hmotnosti…
      Doc. RNDr. Zdeněk Drozd, Ph.D. Matematicko-fyzikální fakulta UK v Praze
      Apropó, proč jste se raději nevyjádřil k mému vzorci: m = m.ar / ae ?

      ad: Píšete:“. Stačil by pojem hmota tělesa (tj. počet atomů, který je v různých gravitačních polích vždy stejný)“ Munul jste i asi 8.třídu ZŠ. Atomy mají podstatně rozdílnou hmotnost…

      Kdepak, pane Pardale, to jste se Vy minul s Vaší nerozvážností. Každé těleso, pokud není nějak opracovávané, má daný počet atomů – a ten počet atomů je v různých gravitačních polích opravdu vždy stejný.

      ad: Jaký rozměr má ve Vaší nové fyzice mol?…
      Mol je ryze praktická záležitost, takže je v pořádku.

      ad: Má dotaz: jak pomocí m, kg, s vyjádříte teplotu, kde fyzika používá kelviny [K]…

      Úplně stejně, jako energii, protože teplota je forma energie – navíc je na ní přímo závislá. Co nemá energii, to nemůže mít teplotu a přidáním či odebráním energie zvyšujete nebo snižujete teplotu.

      Pane Pardale, jsem rád, že jsem Vám mohl i tak malicherné věci objasnit, a protože nic podstatného jste nevyvracel, pokládám to za Váš souhlas s obsahem mého mateiálu, což mne těší.

      1. Pane Muladi, s vámi souhlasit je o duševní zdraví, pište si co chcete, třeba své výmysly , o tom,že :“pokládám to za Váš souhlas s obsahem mého mateiálu, což mne těší.“
        1) Doc. Drozd říká pravdu, váha může být kalibrována jako siloměr, který měří hmotnost. Je to tím, že tíha je úměrná hmotnosti.
        Což jsem sal i já. Tíha [N] nemá fyz. jednotky hmotnosti [kg], protože G = m*g, kde g [m/s^2] je gravitační zrychlení.
        Vaše sdělení v článku :““ Proto hmotnost (laikové někdy říkají hmota) se měří v kilogramech, stejně jako tíha.“
        je hovadina, tíha má fyz. rozměr newtonu [kg.m/s^2]. Tíha ( výchylka siloměru) je úměrná hmotnosti, neměří se v jednotkách hmotnosti. Podobně jako dráha je úměrná průměrné rychlosti, není to však v jednotkách rychlosti. AHA.
        2) Píšete:“Každé těleso, pokud není nějak opracovávané, má daný počet atomů – a ten počet atomů je v různých gravitačních polích opravdu vždy stejný.“
        To je fakt síla. Tak jste objevil zákon zachování hmoty.
        Před tím v článku :“Přitom hmotnost je uměle zavedený termín, bez kterého by se fyzika v pohodě obešla a navíc zjednodušila. Stačil by pojem hmota tělesa (tj. počet atomů, který je v různých gravitačních polích vždy stejný)“.
        Komentář: podle Vás hmotnost = POČET atomů. Teď ještě uvést kolik kterých atomů a jejich různě hmotných izotopů v daném kusu látky je. Opravdu zjednodušení. Hmota = látky ( složené z atomů) a hmota = též fyzikální pole. Ach jo. Nemám slov a už mi to nevysvětlujte.
        3) píšete na můj dotaz :“ad: Jaký rozměr má ve Vaší nové fyzice mol?…Mol je ryze praktická záležitost, takže je v pořádku.“
        Komentář. Ano. Mol je v pořádku, je to počet částic zhruba 6,22E+23 částic. Je to jednotka SI a mol má fyzikální rozměr [mol].
        https://cs.wikipedia.org/wiki/Avogadrova_konstanta
        N = (6,022 140 857± 0,000 000 074)×10^23 [mol^−1]
        4) píšete k mému dotazu: „Mám dotaz: jak pomocí m, kg, s vyjádříte teplotu, kde fyzika používá kelviny [K]…“
        Vaše odpověď:“ Úplně stejně, jako energii, protože teplota je forma energie“
        Komentář: vraťe matutitní vysvědčení.
        a) Teplota [K] nebo [°C] odpovádá střední kvadtatické rychlosti JEDNÉ MOLEKULY. Např.molekula dusíku má za pokojové teploty ( mslím 300 K) rychlost asi 508 m/s.
        b) Teplo [J] např. u tělesa odpovídá SOUČTU KINETICKÉ ENERGIE VŠECH MOLEKUL TĚLESA.
        To je jakobyste tvrdil, že výška jezu je totéž jako kinetická energie v něm právě dopadající vody. Kinetická energie padající vody závisí na součtu kinetických energii všech molekul vody, závisí tedy na hmotnosti vody. Výška jezu na hmotnosti vody nezávisí.
        5) píšete :“Apropó, proč jste se raději nevyjádřil k mému vzorci: m = m.ar / ae ?“
        V článku nic takového není a je to jedině dobře, já to řešit nebudu, zvlášť když z toho plyne že ar=ae, Čili r = e , čili = pitomost. Stejně jako celý Váš článek.

        1. Pane Pardale,

          vůči mně se neustále projevujeta jako arogantní chytrolín, jehož komentáře se absolutně míjí s podstatou a navíc si ani pořádně nepřečtete, co kritizujete.

          ad: píšete :“Apropó, proč jste se raději nevyjádřil k mému vzorci: m = m.ar / ae ?“
          V článku nic takového není a je to jedině dobře, já to řešit nebudu, zvlášť když z toho plyne že ar=ae, Čili r = e , čili = pitomost…

          Jenže ono to v článku je a tu pitomost (z neznalosti věci) plodíte Vy, viz:

          Chtít různě kalibrovat váhy na vesmírných tělesech je samozřejmě pošetilost – ovšem pro správné výpočty je vhodné „kalibrovat“ (přepočítat) samotnou tíhu, a sice podle vzorce:
          m = m.ar / ae

          (vysvětlivky: m je tíha, ar je zrychlení reálné, ae je zrychlení etalonové, tj. zrychlení, v němž se nachází originální etalon tíhy – kilogram.)

          1. „(vysvětlivky: m je tíha, ar je zrychlení reálné, ae je zrychlení etalonové, tj. zrychlení, v němž se nachází originální etalon tíhy – kilogram.)“

            Zkuste si opravdu vyjasnit pojmy tíha a hmotnost. On totiž žádný etalon tíhy neexistuje.

          2. Pane Milane,

            spor o termín hmotnost nebo tíha je v mém materiálu opravdu velmi podružný, je to formalismus – mluvíme jednoduše o tom, co se měří v kilogramech a to je podstata.
            Ostatně, víte o tom, že anglicky i německy mluvící svět nezjišťuje u potravin hmotnost jako my, nýbrž váhu?
            Takže jestli to pomůže k lepší domluvě, klidně si tam, kde jsem použil pojem tíha, dosaďte pojem hmotnost.
            To nejdůležitější v mém materiálu ovšem je, že etalony nelze odvodit z konstant a k tomu ještě dvě pravidla v závěru:
            1) Odporuje to logice reality? Pak je něco špatně a nechoďte s tím do vědy.
            2) Nemá to fyzikální jednotky? Pak se tím nesnažte zaplevelit fyziku.

          3. Pane Muladi, nečetl jsem článek znova, chystal jsem se na celoodpolední projížďku na kole. Vás supervzorec m = m.ar / ae v článku je. Fyzika mimo jiné umožňuje technické výpočty.
            Počítal jsem ( se zaokrouhlením), kolik g chleba spálím navíc, když se na kole vyhrabu o 500 m nadmořských výše ( podařilo se), moje hmotnost s kolem m=100 kg a 100 g chleba má energii 1000 kJ (= 100 000 J). Přírůstek potenciální energie takového cyklisty je E= mgh = 100*10*500 = 500 000 [J]. Čili rozdíl potenciální energie odpovídá energii 50 g chleba.
            Zjednodušený výpočet podle pana Muladiho následuje:
            A) m = m*zrychlení reálné / zrychlení etalonové. Etalonové zrychlení existuje, protože ho pan Muladi vymyslel.
            Etalon je konstantní srovnávací hodnota něčeho, zde jde o normální gravitační zrychlení g=9,80665 m/s^2 a to přesně. Používá se ve výpočtech na celé Zemi. Protože jsem jel do kopce o 500 m n.m. výše, bude tam reálné zrychlení menší. Moje hmotnost podle Muladiho vzorce bude nahoře menší.(m = m.ar / ae , kde kupodivu nevadí, že m označuje dvě různé hodnoty, ve vysvětlivkách autor uvádí „vysvětlivky: m je tíha“.). A když jsem sjel dolů, moje hmotnost zase vzrostla.
            B) Tak jsem to zavrhnul a jdu na další zjednodušené počítání s fyzikálními definicemi podle pana Muladiho, kdy se nepoužívá hmotnost v kilogramech, ale počet všech atomů podle druhu násobených hmotností atomů. Takže je to jednoduché: máme atomy železa v bicyklu a atomy železa v mém hemoglobinu. Atomy uhlíku v mém těle v tucích, sacharidech a bílkovinách, vitaminech a hormomech atd. Kromě toho anoraganický uhlík Ca(HCO3)2 a CO2 v bublinkové vodě, kterou jsem vypil. Taky uhlík v pneumatikách ( asi 30% sazí, dále v pryži ( většinou polybutadien a polymerovaný isopren). Počty těchto atomů jsem nezjistil, ale pan Muladi si s tím poradí.
            C) A co těch 50 g chleba? Počty atomů podle složení chleba rozdělené na cukry, tuky, bílkoviny, vlákninu, minerály. Taky neznáme.
            D) Najednou, když teče do bot a je zřejmé, že neobhájíte rovnost pojmů tíha a hmotnost, tak to není důležité, je to formální. Že jste se tedy do toho pouštěl a je o tom většina článku i diskuze.
            F) Myslel jsem, že řešíte teoterickou fyziku a Vy jste se ocitl v německém nebo anglickém obchodě s potravinami. Dobrou chuť a myslete na etalony.

          4. Oprava. Nedoklepl jsem jednu nulu, má být:
            100 g chleba má energii 1000 kJ (= 1000 000 J). Počítáno je správně energie na vyjetí o 500 m výše bude 500 000 J, čili 50 g chleba.

          5. Pane Pardale,

            zase jste ukázal, že jste expertem na konzum povrchnosti. A protože já píšu většinou o věcech pod povrchem, o podstatách, je jen logické, že mne nemůžete pochopit.

            Vás strašně zajímá formalismus při označení toho, co je hmota, hmotnost a tíha. Jenže i v tom jste tak povrchní, že povrchnější už být nemůžete.
            Termín hmotnost je ryze české specifikum, které v porozumění fyzice dělá víc škody než užitku. A že to samotní teoretikové nemají vyjasněné, o tom svědčí i fakt, že všichni (včetně Vás) věří v existenci temné hmoty – nikoli temné hmotnosti. A hmotnost zjišťují vážením, nikoli hmotnostněním. A ve sportu se určují váhové kategorie, nikoli hmotnostní kategorie. A vůči takovým, jako jste Vy, je bohužel tvrdě pravdivá má věta v materiálu: „Ovšem hmotnost není totéž co tíha a teoretikům obvykle činí zvláštní potěšení buď to někomu vysvětlovat, nebo se dokonce posmívat, když někomu není rozdíl jasný.“
            Jenže Vaše rajtování na povrchnostech je ve své podstatě ubohé, zvlášť ve srovnání s tím, jak lehce označíte za pitomost něco, co jste ani nečetl – natož abyste to pochopil.
            Kéž byste raději rajtoval na odstraňování neuvěřitelného bince v teoretické fyzice, který i Vy osobně v pohodě kozumujete a šíříte, ať už vírou v existenci prokazatelných nesmyslů, jako jsou singularity, křivení čarodějného čtyřrozměrného prostoru a podobně.
            To jsou totiž skutečné problémy fyziky a především o tom je můj materiál.

          6. Pane Muladi, udělal jste na pár řádcích rozbor všeho počínaje mnou a konče temnou hmotou. Dejte si heslo hmotnost a pak hmota, tíhová síla. Prostě začněte od začátku. Hmotnost se projevuje i setrvačnými účinky, akže určitě hmotnost se nerovná tíha. Vážení se požívalo odjakživa k porovnání hmotností. Rovnoramenné váhy ( mincíř) nakonec ani tu Vaši škálu či etalon nepotřebují, srovnají, které těleso má větší hmotnost. No jasně, neznali tehdy nadlehčování vzduchem Archimedovým zákonem.
            Dejte si do překladače hmotnost a pak hmota. Angličtina má významů a pojmů kolem toho habaděj, čeština je na tom ještě dobře.
            Váš článek řeší Vaše problémy, jinak nic, takže mě k tomu a fyziku nepotřebujete.

          7. CZ: hmotnost – vážení x tíha
            EN: mass – to weight x weight
            DE: die masse (oder Ruhemasse) – weigen x die Gewichtskraft (oder Gewicht)

            Jak je vidět ani anglicky mluvící oblasti se „nemassuje“ a rozlišení mezi vážením a hmotností je analogické. Navrhovaný pojem hmota tělesa je nesmysl jelikož by se pletl s hmotou (matter, Materie) což je obecnější pojem, který na rozdíl od hmotnosti a tíhy není tak úplně jednoznačným a významů může mít více.

            Hmotnost [kg] je navíc vlastností hmoty nikoliv hmotou samotnou. Proto se taky pojem hmotnost (mass, Masse) zavedl.
            Tíha je fyzikální veličinou, která vyjadřuje sílu [N] v gravitačním poli na podložku nebo závěs.

            To, že se v běžném použití zaměňuje hmotnost a tíha a hmotnost se běžně určuje vážením je jiná věc. Ovšem fyzika i normální lidi v tom má celkem jasno. Takže jen pan Muladi má problém tam, kde není:)

            Stejně pan Muladi plácá nesmysly o víře fyziků v temnou hmotu. To sú sprosté ohováračky, jak by pravil Hatátitla. Koncept temné hmoty je zatím nedokázanou hypotézu, fyzici to dobře ví a spousta z nich se snaží bez temné hmoty obejít. To jen Muládi věří (opět jako obvykle) něčemu co sám zplodil, ale s realitou nemá nic společného :)

          8. Pane Lubko,

            ad: To, že se v běžném použití zaměňuje hmotnost a tíha a hmotnost se běžně určuje vážením je jiná věc. Ovšem fyzika i normální lidi v tom má celkem jasno…

            To jste uvedl protimluv. Kdyby fyzika i normální lidi „v tom měli celkem jasno“, tak se běžně nebude zaměňovat hmotnost a tíha.
            Není to „jiná věc“, je to právě onen zdroj nedorozumění. Ovšem zdroj nedorozumění teoretických fyziků s normálními lidmi, protože normální lidé vědí, co je hmota, váha i tíha a pojem hmotnost téměř nepoužívají.
            Navíc řešení tohoto formalismu je v mém materiálu okrajová záležitost, zatímco skutečných faktů k řešení jste se nedotkl.

            ad: Koncept temné hmoty je zatím nedokázanou hypotézu, fyzici to dobře ví a spousta z nich se snaží bez temné hmoty obejít…

            Proč mlžíte? Vy opravdu nevíte, že výzkumu „temné hmoty“ se věnují desítky, ne-li stovky vědeckých projektů za milióny, ne-li miliardy dolarů?

            ad: pan Muladi plácá nesmysly o víře fyziků v temnou hmotu…

            Dělají snad vědci ty výzkumy proto, že nevěří, že temná hmota existuje?

            A kdyby vědci věřili jen v existenci temné hmoty, bylo by ještě dobře. Jenže oni věří v existenci singularit, v křivení čtyřrozměrného časoprostoru, v možnost definovat etalony přes – nejdřív etalony naměřené – konstanty a v řadu dalších nesmyslů. Tohle začněte řešit, protože to jsou skutečné problémy fyziky. Vlastně fyziků.

          9. Ad: „Dělají snad vědci ty výzkumy proto, že nevěří, že temná hmota existuje?“

            Ne kupodivu nevěří. Větší část považuje temnou hmotu za dobrou hypotézu úspěšně vysvětlující pozorovaná fakta. A pokoušejí se její existenci dokázat. Nevěří ale předpokládají. S vírou to nemá nic společného.

            A ostatní fakta? Když abstrahuji od urážek a pomluv teoretickým fyzikům, tvořících cca 3/4 celého článku, jaká uvádíte fakta? To co v článku uvádíte s velkou slávou za za „problémy“ jsou jen Vaše pomýlené představy, nepředstavující pro fyziky žádný problém, nebo s velkou slávou sdělujete notoricky známé věci („hmotnost není tíha“ – fyzici v tom mají opravdu jasno – na rozdíl od Vás:). Jako obvykle jste si jen něco vymyslel a pseudoargumentujete proti těmto vlastním představám:)

          10. Pane Lubko,

            dejte si dohromady Vaše protimluvy:
            Koncept temné hmoty je zatím nedokázanou hypotézu, fyzici to dobře ví a spousta z nich se snaží bez temné hmoty obejít…
            A za chvíli proti tomu:
            Větší část považuje temnou hmotu za dobrou hypotézu úspěšně vysvětlující pozorovaná fakta.A pokoušejí se její existenci dokázat…

            Ať tak nebo tak, vždycky máte pravdu, že? No a pak to korunujete slovíčkařením:
            Nevěří ale předpokládají. S vírou to nemá nic společného.

            Pane Lubko, víra vědců, že temnou hmotu najdou, je motorem jejich projektů. Kdyby opravdu nevěřili, že ji najdou, nehli by pro temnou hmotu prstem.

            ad: jaká uvádíte fakta?

            – co nelze změřit a vyjádřit fyzikálními jednotkami, to není fyzika

            – počínaje čtyřrozměrným křiveným prostorem, přes singularity, jedenáctirozměrný vesmír, čarodějné
            síly nehmotných gluonů, až po higgsovo pole, je pro tyto výmysly fyziků příznačné, že nemají ani fyzikální jednotky, ani reálný matematický aparát

            -kdo by chtěl podle novodobé definice získat přesný metr, musí do volného kosmu, tam odchytit světelný paprsek a během sekundy změřit jeho dráhu – paradoxně metrem, který si přinese s sebou

            -Chtít různě kalibrovat váhy na vesmírných tělesech je samozřejmě pošetilost – ovšem pro správné výpočty je vhodné „kalibrovat“ (přepočítat) samotnou tíhu, a sice podle vzorce:
            m = m.ar / ae

            -etalony pro rozměr, čas a tíhu nelze z žádných konstant odvodit, ty si musíme stanovit domluvou, definicemi

            Zdá se Vám těch faktů málo? (Našly by se i další.)

          11. Pane Muladi co v mých dvou větách vidíte za protimluv tušíte jen Vy sám:) Pro připomenutí význam některých mnou použitých slov:
            spousta se nerovná většině
            dobrá hypotéza není v konfliktu s nedokázanou hypotézou

            K vysvětlení Vámi uváděných pseudofaků Vás odkazuji na wiki, kde je většina co se jednotek týče srozumitelně podána:

            https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_veli%C4%8Diny

            K jednotlivostem stručně:
            Ad: „co nelze změřit a vyjádřit fyzikálními jednotkami, to není fyzika“

            Není pravda. Například konstanta jemné struktury – je bezrozměrná (je to jen číslo) a přesto je to „fyzika“ par excellence.

            Ad: „.. gluony, singularity, 11ti rozměrný prostor ..“

            Motáte dohromady neprokázané (a mnohdy i dobré:) hypotézy s prověřenými teoriemi. Už jsme o tom kolikrát diskutovali, celkem bezvýsledně. Co myslíte „reálným matematickým aparátem“ netuším, ale fyzika používá dokázaný a funkční matematický aparát. Někdy pravda fyzici s matematickými rovnicemi zacházejí tak, že matematikům vstávají vlasy hrůzou na hlavě :)

            Ad: „.. měření metru ..“

            Nemusíte nikam lítat. S dostatečnou přesností se dá podle definice metru měřit i tady dole na Zemi. Vakuum není jenom ve vesmíru:) Ta přesnost je o mnoho řádu vyšší než podle původní etalonové definice.

            Zbytek „faktů“ fyzika nerozporuje, to je jen Vaše představa. Jen to podává inteligentněji a jednoznačněji.

          12. Pane Lubko,

            slovíčkaření se „spoustou“ a „většinou“ nemá smysl rozebírat (Vy sám v problematice temné hmoty patříte ke spoustě, nebo k většině fyziků?)

            Ad: „co nelze změřit a vyjádřit fyzikálními jednotkami, to není fyzika“ Není pravda. Například konstanta jemné struktury – je bezrozměrná (je to jen číslo) a přesto je to „fyzika“ par excellence…

            Vy sám přece víte, že je to velmi špatný příklad – bez fyzikálních jednotek by se ke konstantě jemné struktury nedalo nijak dospět. Zkuste tedy uvést pravdivý příklad.

            Ad: S dostatečnou přesností se dá podle definice metru měřit i tady dole na Zemi. Vakuum není jenom ve vesmíru:) Ta přesnost je o mnoho řádu vyšší než podle původní etalonové definice…

            Vy fakt nevidíte, jaký je to nesmysl? Dráha světelného paprsku byla přece změřena dříve existujícím metrem – takže vydělením této dráhy počtem metrů nemůžete dostat „přesnější“ metr, než je ten, kterým jste tu dráhu stanovil.

            Když takovým faktům říkáte pseudofakta, tak jen proto, že jste pravdu těch faktů buď nepochopil, nebo je Vám natolik nepříjemná, že ji chcete zkarikovat.

          13. Ad: “ bez fyzikálních jednotek by se ke konstantě jemné struktury nedalo nijak dospět. „

            A jak to souvisí s Vaším původním tvrzením o tom, že „co nelze vyjádřit fyzikálními jednotkami není fyzika“ ??? To je úplně blbě a proti němu bylo byl můj argument namířen. Vy zase jak je Vaším dobrým zvykem otáčíte a argumentujete úplně něčím jiným:) Klasický úkrok stranou:) Fyzikální jednotka a konstanta jsou dvě odlišné věci. KJS se pochopitelně dá vyjádřit jako kombinace fyzikálních konstant, ale prostě nemá jednotku. Tento fakt přímo vyvrací vaše původní tvrzení.
            BTW konstanta jemné struktury se dá vypočítat z ostatních konstant, ale dá se i velice přesně měřit. Což tedy znamená, že jste se zmýlil i napodruhé.

            Ad: „Dráha světelného paprsku byla přece změřena dříve existujícím metrem – takže vydělením této dráhy počtem metrů nemůžete dostat „přesnější“ metr, než je ten, kterým jste tu dráhu stanovil.“

            To je úplně jinak. Velikost metru byla naopak stanovena v definici tak, aby odpovídala tomu původnímu metru (platino-iridiová tyč). Z praktického hlediska, jinak by to byl děsnej chaos, pokud by se náhle přes 100 let používaná jednotka velikostně změnila.

            A že to je přesnější o tom žádná. Přesnost interferometrů ve stanovení dané vzdálenosti je mnohem větší než porovnávání délky pomocí dvou rysek na kovové tyči.

          14. Pane Lubko,

            Ad: „co nelze vyjádřit fyzikálními jednotkami není fyzika“ ??? To je úplně blbě a proti němu bylo byl můj argument namířen. Vy zase jak je Vaším dobrým zvykem otáčíte a argumentujete úplně něčím jiným:) Klasický úkrok stranou:)

            Ne, pane Lubko, Vaše slovíčkaření začíná být až humorné, ale tady jste i s Vaším formalismem vedle. „Co nelze vyjádřit fyzikálními jednotkami, to není fyzika“ platí i s ohledem na KJS. Tuto konstantu totiž lze vyjádřit fyzikálními jednotkami (jako každou konstantu), takže do fyziky patří – a ten výrok to nijak nevyvrací.

            Ad: A že to (metr) je přesnější o tom žádná. Přesnost interferometrů ve stanovení dané vzdálenosti je mnohem větší než porovnávání délky pomocí dvou rysek na kovové tyči…

            Jestli to myslíte vážně, pak taky musíte vědět, o jakou délku je ten přesnější metr delší, nebo kratší, než metr původní. Můžete ten rozdíl sdělit?

          15. Vážený pane Muladi,

            chci Vám poděkovat za zajímavý a veselý příspěvek i za glosy všech docentů. Sám ač nejsa docentem však s podstatou souhlasím. S dovolením bych poněkud odbočil – někde jsem četl, že kolega Isaac Newton nastoupil (a studoval – Bc) na Oxfordu literaturu a angličtinu. Fyzika z něj udělali poté, co dostal ke zveřejnění knihu jednoho arabského vědce (jeho jméno pohledám).
            Ještě něco k té energii potravin – jejich energie se měří při spalování v peci. Taky dobrý …
            Jak by se dal změřit energetický přísun u výživy pránou?

            Přeji hezký den a ať Vám to pálí
            Co když je všechno jinak?

          16. Amatére, Newton
            Okolo roku 1660 ukončil své základní vzdělání a za podpory svého strýce se přihlásil na Trinity College v Cambridge.
            5. června 1661 začíná osmnáctiletý Isaac Newton studovat na Trinity College . Začíná se zajímat o vědu, čte díla G. Galilea a R. Descarta. Od srpna 1665 do dubna 1667 byla univerzita uzavřena kvůli morové epidemii. Roku 1665 získal bakalářský titul a roku 1667 stálé místo na Trinity College. Roku 1668 se stal magistrem umění a roku 1669 profesorem matematiky.“
            Četl jsem kdysi i životopisnou knihu O Newtonovi, utkvělo mi, že se potajmu zabýval alchymii, protože byl královským mincmistrem a měl za úkol právě mincovní podvodníky potírat, účastnil se i jejich poprav. Většina jeho spisů se týká náboženské mystiky.
            https://en.wikipedia.org/wiki/Isaac_Newton
            Národnost anglická,
            Fyzika Přírodní filozofie
            Matematika Astronomie
            Alchymie Křesťanská teologie
            Ekonomie
            Instituce
            University of Cambridge
            Royal Society
            Královská mincovna
            Alma mater Trinity College, Cambridge

          17. Zcela jistě je všechno jinak – například Newton studoval v Cambridge a ne v Oxfordu. Titul který tam získal byl B.A. (Bachelor of Arts) nicméně ten byl jen předstupněm k titulu M.A. (Master of Arts), který celou dobu studoval. Okruhy studia tehdá nebyly nijak vyhraněné, v podstatě studoval vědění své doby – filosofii, astronomii což bylo obory, které tehdy obsahovaly fyzikální znalosti té doby. Jeho důležitým učitelem a inspirátorem na Cambridge byl Isaac Barrow, význačný teolog, fyzik a matematik. Na přírodní vědy se ale soustředil už od ukončení gymnázia. Intenzivně se zabýval matematikou a později se potají věnoval i alchymií (která byla v tehdejší Anglii silně v nemilosti).

          18. Milý amatére,

            úroveň Vašeho příspěvku se s Vaším pseudonymem nijak moc neslučuje.
            Mimochodem, s pránou to u vědců nezkoušejte, to raději se čtyřrozměrným křiveným prostorem (přestože si jej nikdo z nich neumí ani představit, natož v realitě dokázat).

            Ad: Co když je všechno jinak?

            Na rozdíl od teoretiků Vám nepochybně něco řekne toto:
            Láska – Moudrost – Vůle
            čas – rozměr – hmota
            V celém fyzickém světě nemohou být jiné tři základní fyzikální veličiny,
            protože v celém duchovním světě nejsou jiné tři základní duchovní veličiny
            (přičemž fyzický svět se od duchovního odvíjí a v symbolech zrcadlí).

      2. ano Mol je ryze praktická záležitost …Mol je čerpací stanice :-) že jo kluci :-)))
        a nebylo by lepší zvednout oči k obloze a pozorovat jek rostou Cumuly, nebo let vážky :-))
        asi mám zdravý exkrement
        s úctou k vašim myšlenkovým pochodům dodávám, že vy taky :-)

  2. Jak lvové bijem o mříže (Písně kosmické) – JAN NERUDA

    Jak lvové bijem o mříže,
    jak lvové v kleci jatí,
    my bychom vzhůru k nebesům
    a jsme zde Zemí spjatí.

    Nám zdá se, z hvězd že vane hlas:
    „Nuž pojďte, páni, blíže,
    jen trochu blíže, hrdobci*,
    jimž hrouda nohy víže!“

    My přijdem! Odpusť, matičko,
    již jsi nám, Země, malá,
    my blesk k myšlénkám spřaháme
    a noha parou cvalá.

    My přijdem! Duch náš roste v výš
    a tepny touhou bijí,
    zimniční touhou po světech
    div srdce nerozbijí!

    My přijdem blíž, my přijdem blíž,
    my světů dožijeme,
    my bijem o mříž, ducha lvi,
    a my ji rozbijeme!

    * hrdobce = hrdý člověk; hrdobný = projevující hrdost

    Tento text byl zkopírován ze serveru: http://www.cesky-jazyk.cz/citanka/jan-neruda/jak-lvove-bijem-o-mrize-pisne-kosmicke.html#ixzz3hFwBCKrU

    . . . . . . . . . . . . . .

    Pan Muladi to všechno myslí dobře. Jen je stále v té hmotě, v metrech, sekundách a kilogramech a vše zabalené ve svém egu. A tak plýtvá svoji vzácnou energií.

    Pěkný den.
    Václav Žáček

    1. Vendo, všelikeré díky za citaci p. Nerudy. Sám by se člověk k tomu nedostal (najít tuto báseň). Opravdu skvělé a zapadající do diskuse.

      PS1 Vendo, jsem rád, že jste o sobě po dlouhé době nechal vědět. Již jsem měl strach, zda se vám něco v těch vedrech nestalo, vždyť i důchodci jsou jenom lidé!

      PS2 Není ten hrdobec přece jenom brouk, řečeno hovnivál? To by potom mohlo vztahovat i na poslance Parlamentu ČR.

      1. Udo, díky za milý text.

        Byl jsem 14 dní v Řecku na dovolené a pak ještě návštěvy vnoučat. Bylo tam horko, to je fakt, ale díky vánku, vlhčímu vzduchu a nakonec i dechovým /ochlazujícím/ cvičením jsem to zvládl dobře. Dokonce jsem mnoho večerů a nocí protančil, ale vždy jsem stíhal ranní východ slunce. V Řecku byl klid, pohoda. U nás, tady doma, se to vždy říci nedá. Hrdobci se rvou o pozice, o tzv.myšlenky, novináři jim nahrávají a podlézají. A do toho přicházejí noví hovniválové a chtějí na nových tématech začít svoji „skvělou“ kariéru. A všichni nás asi chtějí strašit.
        Inu, jen hmota – kila a sekundy a taky rozměr.

        Mám rozepsaný jeden prázdninový příspěvek a tak se možná potkáme i v diskuzi. Fyzika není můj obor. Ať se zúčastní ti, co to potřebují = to „své prodat“.

        Ze srdce přeji hezký den.
        Václav Žáček /Venda/

  3. Pane Pardale,

    v diskutovaných prvních dvou bodech nemáte pravdu, akorát je s Vámi už nechci rozebírat, protože jste u toho jak zaseknutá gramodeska. Na třech konkrétních příkladech Vám dokážu, že systém funguje, ale Vy si vymyslíte, že jsem si to vymyslel, a proto to není pravda. A dokonce, i kdybyste měl pravdu o vzniku (a to nemáte), tak důležité je, zda to funguje (a to funguje).

    U hmoty, hmotnosti a tíhy nejdříve tvrdíte, že v materiálu žádný vzorec není, a když Vám ho ukážu, tak ho bezdůvodně zlehčujete. Přitom řeší řadu nedorozumění mezi normálními lidmi a teoretiky, protože nikdo neuvádí newtony, ale každý říká, že třeba to, co na Zemi váží 60 kg, to na Měsíci váží 10 kg – a ten vzorec to přímo ukazuje. A když Vám řeknu, že samotní teoretikové nehledají temnou hmotnost, nýbrž temnou hmotu, tedy sami nemají jasno v termínech, „výběrově“ si toho nevšímáte.

    Jste tedy neobjektivní a nemohu vyhovět Vašemu postesku, protože nemáte pravdu, ovšem jsem rád, že chcete být v diskusi slušným člověkem.

    Na hustotu vakua jste ze všeho nejdříve reagoval takhle:
    čili ve vakuu, kde není žádná klidová hmotnost v každém m^3 je hmotnost 8,85*10^-12 [kg]. Je to tzv. Muladiho vakuum…

    Nyní už hmotu ve vakuu přiznáváte, vztaženou na hmotnost vodíku. Jenže řeč je o hmotě vakua v trojrozměrném prostoru, nikoli o hmotnosti vodíku. A tady k tomu máte slova od téhož autora, kterého jste uvedl:
    I kdyby se nám však podařilo sestrojit tak dokonalé zařízení, které by odstranilo všechny molekuly, atomy, ionty i elektrony, nezůstal by odčerpaný prostor prázdný. Byl by vyplněn fotony, ať už fotony reliktního záření či těmi, které byly vyzářeny hvězdami a dalšími astrofyzikálními objekty. Víme, že v něm budou také neutrina, ať reliktní, tak i pozdějšího původu. Kromě těchto částic, jejichž existence je potvrzena, by měly prostor zaplňovat gravitony a ještě záhadnější a dosud neznámé částice, které pozorujeme jako temnou hmotu ve vesmíru. A i kdyby se nám podařilo odstranit i tyto částice, o kterých hovoříme jako o „reálných“, nebude pořád vakuum tou úplnou prázdnotou, fádní pustinou, kde nic není a nic se neděje. Naopak zde můžeme pozorovat bouřlivé „klokotání“…

    To všechno jste „výběrově“ opomněl.

    1. Pane Muladi, jak je u Vás zvykem, když jste v koncích, založíte nové vlákno, aby se hůř hledaly argumenty, na které odpovědi nemáte. Dávám znovu odkaz fyzika Wagnera
      http://hp.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/vakuum/vakuum.html
      Pane Muladi, až najdete odborný odkaz, kde hustota vakua je Vašich 8,85*10^-12 kg/m3, tak se ozvěte. Zatím jste se svou teorii Muladiho vakua vedle o 15 řádů vzhledem mezigalaktickému prostoru. Vybral jste si jednu věc, kde přes Coulombův zákon dokazujete své jednotky. Jednu jedinou věc a ani ta nefunguje. Každý, kdo vezme do ruky papír a tužku si může ověřit, že u fyzikálního rozměru ampéru, coulombu nebo permitivity nemáte pravdu. Fyzika řeší věci, které Vy objevujete 100 let a má ověřené výsledky . Vy máte svůj článek a nesmyslnou diskuzi kolem něj.
      Vakuum podle Wikipedie:
      „Teoretická fyzika používá pojem dokonalé vakuum, což je stav systému s nejnižší možnou energií.
      V ideálním případě označuje vakuum takový fyzikální stav, v němž není přítomná žádná částice, a to jak hmoty (např. elektrony, protony apod.), tak ani záření (např. fotony). Jedná se tedy o část prostoru, která neobsahuje hmotu, může však do ní zasahovat fyzikální pole, např. gravitační. Takové vakuum bývá označováno jako dokonalé. O vakuu neobsahujícím pole se mluví jako o prázdném prostoru.
      Vakuum lze (alespoň teoreticky) zavést v klasické fyzice. Podle kvantové teorie však ani prostor bez jakékoliv hmoty není úplně prázdný, ale probíhá v něm mnoho procesů (kvantově-mechanické fluktuace, tvorba párů částic a antičástic a jejich opětovný zánik apod.). Tyto kvantové jevy souvisí s principem neurčitosti. Na jejich základě se hovoří o tzv. energii vakua.“

      1. Pane Pardale,

        na nové vlákno jsem přešel právě kvůli přehlednosti, abychom nemuseli pořád listovat.

        Ad: až najdete odborný odkaz, kde hustota vakua je Vašich 8,85*10^-12 kg/m3, tak se ozvěte…

        Já u permitivity vakua – jako v celém materiálu – řeším jednotky, nikoli číselnou hodnotu, která je ke všemu u permitivity stanovena pouze dohodou (ať už to víte, nebo ne, ta hodnota není nijak změřená).
        Navíc jste zcela ignoroval citát pana Wagnera, jenž proto opakuji:
        I kdyby se nám však podařilo sestrojit tak dokonalé zařízení, které by odstranilo všechny molekuly, atomy, ionty i elektrony, nezůstal by odčerpaný prostor prázdný. Byl by vyplněn fotony, ať už fotony reliktního záření či těmi, které byly vyzářeny hvězdami a dalšími astrofyzikálními objekty. Víme, že v něm budou také neutrina, ať reliktní, tak i pozdějšího původu. Kromě těchto částic, jejichž existence je potvrzena, by měly prostor zaplňovat gravitony a ještě záhadnější a dosud neznámé částice, které pozorujeme jako temnou hmotu ve vesmíru. A i kdyby se nám podařilo odstranit i tyto částice, o kterých hovoříme jako o „reálných“, nebude pořád vakuum tou úplnou prázdnotou, fádní pustinou, kde nic není a nic se neděje. Naopak zde můžeme pozorovat bouřlivé „klokotání“…
        Až najdete odborný odkaz, který toto všechno umí spočítat (přičemž autority tvrdí, že to existuje), ozvěte se.

        Navíc ten citát jasně vyvrací Vaši domněnku, že vakuum ve vesmíru odpovídá hustotě okolo jednoho atomu vodíku na m3. A ke všemu o kousek níž nacpete větu: V ideálním případě označuje vakuum takový fyzikální stav, v němž není přítomná žádná částice … Pane Pardale, až najdete odborný odkaz, kde takové vakuum v realitě existuje, ozvěte se.

        Nehledě k tomu, že kdyby takové vakuum existovalo, nemohla by v něm existovat permitivita. Vyplývá to mimo jiné z toho, co už jsem Vám napsal: v permitivitě (vakua) je obsažena elektrická indukce, která obsahuje elektrický náboj, který obsahuje hmotnost. To jste také „výběrově“ opomněl.

        Ad: Každý, kdo vezme do ruky papír a tužku si může ověřit, že u fyzikálního rozměru ampéru, coulombu nebo permitivity nemáte pravdu…

        Já tvrdím, že ampér má (po správném vykrácení) rozměr kg/s^2, coulomb kg/s a permitivita kg/m^3. Tyto rozměry naprosto sedí v Coulombově zákonu, v KJS i v jednotce farad.
        Čím chcete dokázat, že to není pravda? A buďte konkrétní: našel jste příklad, kde to nesedí?

        1. Pane Muladi, už to neřešte, nemáte na to. Když za fyzikální rozměr coulomb dosadíte [Nic], odtud určíte fyzikální rozměr permitivity a pak tuto permitivitu dosadíte do Coulombova zákona, tak tak fyz. rozměry souhlasí. Když za fyzikální rozměr coulombu dosadíte Váš [kg/s], odvodíte fyz. rozměr permitivity a dosadí te do Coulombova zákona, tak fyz. rozměry souhlasí. Když za fyz. rozměr coulombu dosadíte cokoli, z toho vyjádříte fyz. rozměr permitivity a dosadíte do Coulombova zákona, tak fyz. rozměry souhlasí. Dle Vaší terminologie sedí to prostě vždycky. Já si třeba myslím, že fyzikální rozměr náboje je coulomb, ten taky sedí a kromě toho s tím souhlasí fyzici vyjma pana Muladiho. Nerozumíte svým cyklickým odvozením, mě to nevadí.
          Pojem vakuum je možno chápat různě, je třeba specifikovat, obojí jsem uvedl už dvakrát, nerozumíte, mě to nevadí. Založil jste nové vlákno, aby se to vytratilo. Já už tio dokola opakovat nebudu, kopírujte si své objevy dokola jak libo.
          Vám vyšlo, že permitivita vakua je 8,85*10^-12 kg/m3, čili v 1 m3 takového vakua je 8,85*10^-12 kg hmotnosti, což je 1 000 000 000 000 000 x víc, než odhad hustoty mezigalaktického vakua. Vám to nevadí, že jste se spletl jen o 15 řádů, mě ano. A kašlu na Vaše nesmysly. Asi jste ochořel, píšete “ V IDEÁLNÍM případě označuje vakuum takový fyzikální stav, v němž není přítomná žádná částice … Pane Pardale, až najdete odborný odkaz, kde takové vakuum V REALITĚ existuje, ozvěte se.
          Až Vy budete vědět, co je reálný a co ideální stav, tak se Vám uleví a zdejší diskuzi rovněž..

          1. Pane Pardale,

            když já napíšu fakta, Vy si je vždy překroutíte a zamlžíte k obrazu svému. Když uvedu vzorec, tvrdíte, že tam není, když uvedu jednotku permitivity, tvrdíte, že řeším její číselnou hodnotu, když Vás opravím, že vakuum bez hmotnosti neexistuje, kontrujete, že v ideálním stavu – jenž ovšem neexistuje – to existuje. A když po Vás chci jediný konkrétní příklad, kterým byste dokázal Vaše tvrzení, že nemám pravdu, opět mlžíte (zacyklováním, které se faradu vůbec nemůže týkat).
            Taková diskuse skutečně nemá smysl a když ji končím, tak ne proto, že máte pravdu, ale právě proto, že nemá smysl.

            Takže děkuji za účast v diskusi
            a někdy příště (doufám v lepší formě) nashledanou

          2. No, to máte tak:
            „Fyzikální jednotky jsou prostořeké královny fyziky (a teoretiky přivádějí až k hysterii)“

            Teoretik nemusí zůstat za každých okolností teoretikem a nebo zůstane.

          3. Já jako klíčovou otázku vnímám to, CO (KDO) je zdrojem (hybatelem) jednotlivých částí atomu. Co zajišťuje ten neustálý pohyb, to, že části atomu trvale „krouží“? Zdejší páni fyzikové, umíte na to skutečně vědecky odpovědět a svou odpověď „řádně“ vědecky podložit?
            Od Pravdy odtržený teoretik může, ale nemusí zůstat teoretikem.

          4. Pane Petře,

            pro odpověď na Vaši otázku už nelze jít do fyzického světa, nýbrž do světa duchovního.
            Model atomu, jak jej prezentují současní fyzikové mainstreemu, je nepravdivý.
            Podstatou chvění každého atomu je napětí, způsobené dvěma protipólnými složkami v něm, ale na pár řádcích to nelze vysvětlit.
            Výhledově o tom napíšu větší materiál v němž každý, kdo bude chtít, pochopí.

          5. Pane Muladi, tak jo. A ten kmitající atom je z fyzického světa nebo už taky z duchovního? Vaše odpověď na kmitání atomů z duchovního světa: příčinou je napětí, to je fyzikální veličina, kterou jako ostatně všechny vyjadřujete v metrech, sekundách a hmotnosti. Protipólné složky to bude asi kladný náboj jádra a záporné elektrony. Náboj je taktéž fyzikální veličina a přitahují se podle Coulombova zákona, přičemž permitivita vakua se udává v [kg/m3] jako hustota a tato hustota z nějakého důvodu zvaná permitivita je 10^15 krát větší, jak hustota v mezigalaktickém prostoru.
            Neumím odpovědět na to proč atomy látek kmitají. Neumím odpovědět třeba ani na otázku, proč je nejvyšší možná rychlost světla ve vakuu. Jaké protipólné složky má molekula dusíku N2 složená z atomů bez nábojů? Lítá ve vzduchu rychlostí 500 m/s, sráží se s dalšími molekulami a rotuje, jestli kvůli duchovnímu světu i chvěje, to nevím.

          6. Pane Pardale,

            zklidněte svou mysl a vězte, že Vašimi dosavadními poznatky (jakkoli jsou široké) nedokážete pochopit nic duchovního. Buď změníte přístup a otevřete svou mysl – nebo nic.
            Já kupříkladu napíšu, že současný model atomu je nepravdivý a vy to vůbec neberete, o čemž svědčí Vaše věta: Protipólné složky to bude asi kladný náboj jádra a záporné elektrony.
            Dám Vám tedy k možnosti přemýšlet novým způsobem „lakmusový papírek“:
            To, co fyzikové nazývají jádrem, to je celý atom. A to, co nazývají elektrony, to jsou částice vzniklé „šleháním“ éteru atomem, který kmitá, protože je v něm napětí. (To všechno je ještě víceméně pochopitelné ve fyzickém světě, ale pro odpověď na otázku „proč je v každém atomu napětí?“ pro tu se už opravdu musí do světa duchovního.)

            P.S. Když si objektivně prostudujete jednotku tesla, budete mi pak moci konečně přiznat pravdu ohledně náboje, ampéru a permitivity.

          7. Pane Muladi, pracujte si sám se svými fyzikálními jednotkami [m,kg,s] u ampéru, permitivity, náboje nebo tesla. Když je bude používat jeden člověk, je to pořád o jednoho víc, než má smysl.
            Píšete :“elektrony, to jsou částice vzniklé „šleháním“ éteru atomem, který kmitá, protože je v něm napětí“
            Protože nervové impulzy do mozku přenášejí elektrony zbývá jen v mozku najít tu šlehačku, ne každý ji tam má.
            Píšete:“..pro odpověď na otázku „proč je v každém atomu napětí?“ pro tu se už opravdu musí do světa duchovního.“
            Proč atom kmitá odpověď neznám. Je to otázka podobná jako proč Bůh stvořil Zemi, život na ní a člověka. To má Petr pravdu.
            Odpověď duchovního rázu je, že Bůh je nejvyšší princip a může si dělat, co chce. Není na člověku, aby zkoumal příčiny jeho rozhodnutí.
            Fyzika příčiny kmitání atomů nezkoumá, popisuje, že s rostoucí teplotu kmitání roste.
            Pane Muladi, když si pomyslím, že nedávno jste nerozlišoval mezi jednotkami pro teplotu [K] a teplo [J], tak se těším na pokrok, kdy se dozvím, proč atomy kmitají.

          8. Pardal napsal: fyzika příčiny (řady jevů) nezkoumá, ale (některé jevy) popisuje

            Zajímavější a důležitější je ale to PROČ, ty příčiny, než pouze projevy. Je to podobné jako rozdíl mezi podstatou a formou. Popis formy je málo, neznám-li podstatu!

          9. Předchozí příspěvek jsem si dovolil napsat proto, že na tomto webu by mělo jít o HLEDÁNÍ SVĚTLA. Já pod tím nechápu fyzikální uchopení světla (jednotky, rychlost pohybu), ale poznání Světla s velkým S – poznání člověka jako duchovní bytosti se všemi podstatnými souvislostmi.

          10. Pane Pardale,

            já Vám pravdu o jednotkách přímo hmatatelně ukážu a jediné, co umíte Vy, tu pravdu, kterou byste měl přiznat, raději pokroutíte a bagatelizujete ji slovy pohrdání.
            Co se pak týká Boha, nemáte ani tušení, o čem Petr a já mluvíme.
            A stejně tak nemáte ani tušení, co Vás s Vaším přístupem čeká.
            Lišnyj čelavěk. Škoda.
            Vaše škoda.

          11. Pane Muladi, píšete :“já Vám pravdu o jednotkách přímo hmatatelně ukážu“.
            Komentář: zřejmě ča budiucí, hmatatelně jste ukázal zatím PRD, ale když jinak nedáte ukažte ho znova. Jaký že fyzikální rozměr má dle Vás jednotka tesla a odkud jste to zase cyklicky odvodil??
            Jak vidíte Vaše speciální fyzikální rozměry jednotek nikdo nepoužívá, nikdo je nepotřebuje a časem až trochu zmoudříte, je nebudete používat ani Vy sám. Ono stačí s Vašimi jednotkami spočítat pár příkladů a jste na horním konci dolní končetiny.

          12. Kdo má poznání „dřívějších zasvěcenců“, tedy zná pravdivou odpověď na otázku proč dal Bůh vzniknout stvoření včetně zdejšího člověka, dovede ho to i k odpovědi na otázku „věčného“ pohybu v atomech …

  4. Pan Muladi
    nemá žiadny význam zabíjať čas s ľudmi ako je pardal a jemu podobní. Vymytý modzog nemôže rozmýšľať a je úplne jedno čím bol vymytý. Či vedeckými dogmami (lebo v totálnom srabe nie je len fyzika ale aj matematika, archeologia, astronomia…) alebo náboženskými. Predsa nemôže „vedec“ spochybniť to čo ho živý. Zahi Hawass nemôže priznať že spôsob stavby pyramíd je do neba volajúca chujovina.
    Ani súčasný fyzik nemôže napísať že Einstein bol „nejapný Žid“ – aké krásne a výstižne to české slovo – a bol len umele stvorený na podporu a zbieranie „milodarov“ pre práve vznikajúci židovský štát. NEMôŽE napísať že celá jeho slávna teória relativity z roku 1924 – aby som bol presný: „The Special and General Theory of Relativity“ je volovina, ktora poslužila len na vytvorenie modly (kľudne mohol napísať aj elaborát o vplyve rozmnožovania červených mravcov na hrdzavenie zemskej osi) a stavim sa že ju ani nečítal. No len si ju skúste vyhľadať na nete…najdete ju na ulož.to kde som ju upnul aby sa zaujemci netrápili hľadaním ako ja.
    Čo ale MUSÍ napísať je: „…podľa Einsteinovej teórie relativity ktorá to potvrdzuje je…“ a tam napíše akúkoľvek kravinu krorú chce presadiť alebo zverejniť. Keby napísal že JedenKameň nemohol nič rozumné vymyslieť (aj keby na to mal) lebo bol na 100% vyťažený vymýšľaním citátov čo mu podľa ich množstva – ja som ich napočítal asi 1200 – zabralo celý deň ak uvážime že sa ešte popri tom doučoval matematiku…
    Takže naší „veľactení vedátori“ papagájujú frázy doporučené autoritami na ktorých sú priamo alebo nepriamo závislí, ale všetci uveličení svojim domnelým významom hraničiacim s bohorovnosťou. Akoby množstvo titulov zaručovalo vedomosti a kto ich nema „v predu a vzadu“ s tym sa neráta. Tak ako s Nikolou Teslom, Tomom Beardenom a kopou ďalších. Ono je to vekmi overena pravda že keď niečomu nerozumieš choď to učiť. Ak sa nevieš vyjadrovať daj si napísať knihu.
    A dodal by som ešte svoj postreh. Ak trpíš komplexom menejcennosti škriep sa na webe…Ježiš ťa síce miluje len ostatní na teba serú.

    1. Pane iv: Už dlho som si neprečítal takýto otvorený príspevok „od srdca k srdcu“, ktorý dokazuje, že ešte jestvujú na svete ľudia uvažujúci svojím vlastným rozumom. Teším sa na Vaše ďalšie postrehy…

      1. Ďakujem za uznane milý „Degon“. Vlastne aj „Udo“-vi ktorého názory ma na viacerých fórach zaujali. Ďakujem že sa za mňa modlíte, ja síce v Boha, raj alebo peklo neverím ale je mi sympatická predstava že energia uvolňovaná v okamžiku smti (Delpassov efekt) by mohla skončiť niekde v informačnom poli (Sheldrakovo morfogenické?). Suhlasim s vami, áno aj vedci môžu mať kopytá…HAHAHA.

        Prirodzene mudrakov typu „lubko“ najdete na každom webe kde sa rozvinie diskusia ľudí, ktorý majú vlastný názor spravidla na hony vzdialený od toho oficiálneho. Niekedy si myslím že táto sorta ľudí – hlásne trúby oficiálnych názorov – je sofistikovane organizovaná GP (čo vy na to „udo“) niečo ako sionisti zo Syzifos. Všimnite si prosím že kdekoľvek na webe narazíte na spochybňovanie oficiálneho názoru vyroja sa tam ako hovniváli na čerstvý sloní trus. Lenže na rozdiel od užitočnej činnosti tohoto chrobáka, ich cieľ nie je osveta ale deštrukcia a dobre zapada do manipulačnej techniky známej ako Overtonové okno, pozri:

        http://ulozto.sk/x4cXBCxC/metoda-overtonovho-okna-sk-pdf

        Pán Muladi publikuje neštandardné názory a ja mám dlhoročný zvyk stiahnuť si zaujímavé informácie, upraviť do PDF a odložiť aj s označením zdroja. Neverili by ste aká veľká časť mojich záznamov je už históriou lebo boli na weboch z ktorých som to stiahol vymazané. Hlavne že všetky oficiálne na takomto webe prežili ako Biblia…
        Iste ste postrehli moju alergiu na týchto škriepnikov. Za svojho už dlhého života a práce v elektronike som takýchto poznal. Oni sa rozmnožujú delením ako buňky preto prežívajú. Vždy dokázali plávať po prúde a keď bolo treba zapreli aj nos medzi očami.

        Ale vráťme sa radšej k meritu veci. Skuste si prečítať vcelku zrozumiteľne popularizovanú súčasnú fyziku tu:

        http://www.boinc.sk/clanky/rozpad-vakua-experiment-o-osude-vesmiru

        Tento pekný web menežuje jadrový vedec ale najdete tam aj veľmi zaujímave články iných autorov a množstvo odkazov, skoro výlučne na zdroje USA a EN. Ešte ten pán je aj „IT business analytik“ čomu vôbec nerozumiem, ale to bude zrejme mojím vekom alebo tým že nežijem v Blave a tak som stretol len „ajťákov“ čo sa nenaučili programovať, Java script je pre nich španielska dedina, hacking považujú za hrdelný zločin, nevyznajú sa v elektronike a TV ich priam miluje.

        V článkoch autora (zrejme zakladateľa webu) najdete všetky výrazy používané pre argumentáciu v súčastnej vede. Od citátov JednoKameňa, Higssov bozón, Higssovo pole, Štandardný model až po ilúziu sveta…včítane rekuzívnych odvolávok na autoritatívne zdroje pre podporu hypotézy. Vlastne prečo by nie keď celá dnešná veda je postavená na rekurzivite ako dôkaze tvrdenia.

        Ja sa ale viac teším na ďalší príspevok pána Muladiho.

        1. To iv

          Děkuji za Vaše příspěvky. Evidentně máte otevřenou mysl a takoví lidé jsou pro Boha velmi cenní (třebaže Vy sám to nejspíš ještě nevíte). Totiž i kdyby člověk používal špatnou logiku, je to pořád lepší, než když používá nelogické šablony autorit.
          Logika má v sobě samočistící mechanismus a neustále člověka posouvá výš, zatímco šablony nutí člověka ustrnout.

          Jinak je také faktem, že všechny „vědecké“ teorie z oboru kvantové fyziky, od modelu atomu, přes standardní model interakcí, Feynamovo sčítání přes historie atd., to všechno jsou jen nesmysly a dokud fyzikové nezačnou počítat s éterem, pravdy se nedoberou. Takže i diskusí na tato témata bude přehršel a patrně se zde ještě setkáme.

          1. Pán Muladi

            Ďakujem Vám za slová uznania, necítim sa na to. Máte pravdu, neviem o tom že by si Pán Boh cenil ľudí môjho naturelu. Nikdy som nad tým ale nepremýšľal. Zvyčajne sa veľmi málo zapájam do diskusií po weboch. Z rôznych dôvodov je to po rokoch prvý krát že som sa zapojil dokonca až tri krát. Nie je veľa takých webov čo ich ešte nezamorili zakomplexovaní adolescenti ktorých chybu (mladosť – aspoň niektorých) čas napraví.
            Zato som hodne premýšľal o tom prečo niekomu tak strašne záleží na tom aby meranie (mám na mysli meranie všeobecne) doslova skompromitoval.

            „Chúdák nešťastný kilogram už aj na teba došlo“.

            Posledná definícia METRA (štvrtá) je z roku 1983 kedy bol meter definovaný ako dĺžka dráhy, ktorú prejde svetlo vo vákuu za 1/299 792 458 sekundy.
            Posledná definícia sekundy (ako na potvoru tiež štvrtá) je definovaná ako časový interval odpovedajúci 9 192 631 770 periódam
            kmitov žiarenia vznikajúceho pri prechode medzi dvoma hyperjemnými hladinami základného stavu atómu cézia 133. Podmieňujúca poznámka: Definicia obsahuje ideálne atomové hodiny zahrňujúce jediný atom cesia emitujúcí len jednu frekvenciu, pri teplote 0°K sa veľmi nespomína.

            Oplatí sa toto vôbec komentovať keď jedno podmieňuje druhé. Kecá sa o primárnej presnosti 10^-9 resp. 10^-10) dosiahnuteľnej za idealnych podmienok ale zabúda sa na korelačnú chybu, ktorú do následných výpočtov vnášajú iné, rádovo nepresnejšie konštanty napr. rýchlosť svetla, Plancková konštanta a pod. degradujúce výsledky tak, že súčasná fyzika vie velmi presne rátať s nepresnými číslami.

            Definovanie KILOGRAMU nás ešte len čaká. Dobrý prehľad na to s čím môžeme rátať je na linku ktorý dal Anonym. Len za Boha nenajdete odkaz o koľko nám že to ten starý, dobrý kilogram „schudol“ a voči akému etalónu to kto zmeral. Ináč sa stavím že to vyhrá usácka kravina nepriameho merania ako v prípade Metra a Sekundy. Oni si snaď robia srandu z celého sveta. Niekedy človek nadobúda dojem že všetky tie deformácie nemôžu spôsobovať ľudské tvory, snáď len ľudstvu geneticky blízke.

            Začína byť jasné prečo došlo aj na Kilogram? Je najvyšší čas ho „predefinovať“ lebo ako ste podrobne v tomto príspevku rozviedol s trojicou základných jednotiek MKS vystačíme na definovanie všetkých odvodených. Musíme. Ak to nevieme alebo nechceme tak „Sme v prdeli pán farár (pardál)“ aj so súčastnou fyzikou. To že MKS „musíme kvôli presnosti opakovateľného overenia“ predefinovať je z môjho pohľadu len zásterka.

            Ja si totiž myslím že pravý dôvod redefinície je vytvoriť závislosť na monopole. Presne v duchu agendy Monsanto a jej GMO. Že všetky redefinície MKS pochádzajú z USA je určite len náhoda… Koľko že bude tých „špičkových pracovísk“ na overovanie presnosti na zemeguli? Päť, desať alebo len jedno v USA kde sa za každé overenie bude platiť tak, ako to Monsanto má vymyslené s osivami.

            Fakt, že už dávnejšie sa hovorí o inej fyzike (napr. Ľ.Vlček: Nové trendy vo fyzike)

            http://ulozto.sk/x3w3DpxF/nove-trendy-vo-fyzike-pdfpa)

            sa z oficialnych zdrojov nedozviete. V súvislosti s éterom, ktorého existenciu súčastná fyzika neberie na vedomie by som rád pripomenul trochu histórie. Kto z dnešných mladších ešte pozná – v začiatkoch rádioamatérstva – populárny slogan: „Ak chceš vládnuť nad ÉTEROM staň sa rádioamatérom“? Že výraz „éter“ je súčasťou „pavedy“ vie predsa každý renomovaný vedec a každý kto to tvrdí je konšpirátor.

            A tak sa na záver úplne natíska otázka. Prečo Wikipédia o „Michelson-Morleyho“ pokuse, tak bohapusto klame . Veď podstata tohoto experimentu nebola v dokázaní konečnej rýchlosti svetla, oni sa pokúsili dokázať existenciu éteru (v tom čase sa používal adekvátny výraz slnečný vietor). Ale s tak jednoduchým interferometrom nemali šancu a o výsledkoch dnešných, opakovaných experimentov sa toho veľa nezverejňuje. Exitujú tabu za ktorých porušenie sa aj vraždí.
            Bohužiaľ žijeme vo svete kde stále platí: „S Einsteinom akokotby géniom až na veky a nikdy inak“.

          2. Pán Muladi

            Ďakujem Vám za slová uznania, necítim sa na to. Máte pravdu, neviem o tom že by si Pán Boh cenil ľudí môjho naturelu. Nikdy som nad tým ale nepremýšľal. Zvyčajne sa veľmi málo zapájam do diskusií po weboch. Z rôznych dôvodov je to po rokoch prvý krát že som sa zapojil dokonca až tri krát. Nie je veľa takých webov čo ich ešte nezamorili zakomplexovaní adolescenti ktorých chybu (mladosť – aspoň niektorých) čas napraví.
            Zato som hodne premýšľal o tom prečo niekomu tak strašne záleží na tom aby meranie (mám na mysli meranie všeobecne) doslova skompromitoval.

            „Chúdák nešťastný kilogram už aj na teba došlo“.

            Posledná definícia METRA (štvrtá) je z roku 1983 kedy bol meter definovaný ako dĺžka dráhy, ktorú prejde svetlo vo vákuu za 1/299 792 458 sekundy.
            Posledná definícia sekundy (ako na potvoru tiež štvrtá) je definovaná ako časový interval odpovedajúci 9 192 631 770 periódam
            kmitov žiarenia vznikajúceho pri prechode medzi dvoma hyperjemnými hladinami základného stavu atómu cézia 133. Podmieňujúca poznámka: Definicia obsahuje ideálne atomové hodiny zahrňujúce jediný atom cesia emitujúcí len jednu frekvenciu, pri teplote 0°K sa veľmi nespomína.

            Oplatí sa toto vôbec komentovať keď jedno podmieňuje druhé. Kecá sa o primárnej presnosti 10^-9 resp. 10^-10) dosiahnuteľnej za idealnych podmienok ale zabúda sa na korelačnú chybu, ktorú do následných výpočtov vnášajú iné, rádovo nepresnejšie konštanty napr. rýchlosť svetla, Plancková konštanta a pod. degradujúce výsledky tak, že súčasná fyzika vie velmi presne rátať s nepresnými číslami.

            Definovanie KILOGRAMU nás ešte len čaká. Dobrý prehľad na to s čím môžeme rátať je na linku ktorý dal Anonym. Len za Boha nenajdete odkaz o koľko nám že to ten starý, dobrý kilogram „schudol“ a voči akému etalónu to kto zmeral. Ináč sa stavím že to vyhrá usácka kravina nepriameho merania ako v prípade Metra a Sekundy. Oni si snaď robia srandu z celého sveta. Niekedy človek nadobúda dojem že všetky tie deformácie nemôžu spôsobovať ľudské tvory, snáď len ľudstvu geneticky blízke.

            Začína byť jasné prečo došlo aj na Kilogram? Je najvyšší čas ho „predefinovať“ lebo ako ste podrobne v tomto príspevku rozviedol s trojicou základných jednotiek MKS vystačíme na definovanie všetkých odvodených. Musíme. Ak to nevieme alebo nechceme tak „Sme v prdeli pán farár (pardál)“ aj so súčastnou fyzikou. To že MKS „musíme kvôli presnosti opakovateľného overenia“ predefinovať je z môjho pohľadu len zásterka.

            Ja si totiž myslím že pravý dôvod redefinície je vytvoriť závislosť na monopole. Presne v duchu agendy Monsanto a jej GMO. Že všetky redefinície MKS pochádzajú z USA je určite len náhoda… Koľko že bude tých „špičkových pracovísk“ na overovanie presnosti na zemeguli? Päť, desať alebo len jedno v USA kde sa za každé overenie bude platiť tak, ako to Monsanto má vymyslené s osivami.

            Fakt, že už dávnejšie sa hovorí o inej fyzike (napr. Ľ.Vlček: Nové trendy vo fyzike)

            http://ulozto.sk/x3w3DpxF/nove-trendy-vo-fyzike-pdfpa)

            sa z oficialnych zdrojov nedozviete. V súvislosti s éterom, ktorého existenciu súčastná fyzika neberie na vedomie by som rád pripomenul trochu histórie. Kto z dnešných mladších ešte pozná – v začiatkoch rádioamatérstva – populárny slogan: „Ak chceš vládnuť nad ÉTEROM staň sa rádioamatérom“? Že výraz „éter“ je súčasťou „pavedy“ vie predsa každý renomovaný vedec a každý kto to tvrdí je konšpirátor.

            A tak sa na záver úplne natíska otázka. Prečo Wikipédia o „Michelson-Morleyho“ pokuse, tak bohapusto klame . Veď podstata tohoto experimentu nebola v dokázaní konečnej rýchlosti svetla, oni sa pokúsili dokázať existenciu éteru (v tom čase sa používal adekvátny výraz slnečný vietor). Ale s tak jednoduchým interferometrom nemali šancu a o výsledkoch dnešných, opakovaných experimentov sa toho veľa nezverejňuje. Exitujú tabu za ktorých porušenie sa aj vraždí.
            Bohužiaľ žijeme vo svete kde stále platí: „S Einsteinom akokotby géniom až na veky a nikdy inak“.
            —————————————————————-
            (Hmm…Tor browser sa akosi nechce zapájať do diskusií. Možno že ho už chytá paranoja. Váš host posiela len jednu normálnu cookie lenže e-mailové formuláre hostingov sú zvyčajne usilovnejšie).

    2. Milý nick iv, modlím se, aby vaše slova nečetl zde se vyskytující vševědec „lubko“ a další koryfejové vědy, fyziky a kosmologie zvláště! Ten by vám dal! Ten by vás sjel (viz má diskuse s ním 31.7. pod článkem Dalajlama – moudrost rozlehlá jak oceán)! Ten by vás za vaše slova roznesl na kopytech (myslím, že i vědci můžou být kopyta, nebo se mýlím?)!

  5. Pánové, zdravím Vás všechny i každého zvlášť.
    Mám dva malé dotazy ze života :
    – proč je soustružený kus těžší těsně po obrobení, než je jeho běžná hmotnost, když si odpočine po obrábění ?
    – jak to bylo s hmotností nebo váhou toho chlapa (v USA), který poté, co vzal do náruče svého psa a stoupnul na váhu, vážil více než sám sólo. Různé typy vah, svědkové a protokoly …..
    Isaac Newton nebyl fyzik, jen napsal (opsal) nějakou knihu, ale nerozuměl tomu

    1. proč je soustružený kus těžší těsně po obrobení, než je jeho běžná hmotnost, když si odpočine po obrábění?

      Možná proto, že je teplejší a má větší objem.

      stoupnul na váhu se psem, vážil více než sám sólo

      To se mi zdá jako normální.

    2. ad případ 1) Jestli je to pravda, pak soustružený kus „při odpočinku“ ztrácí nějakou hmotu. Jakým způsobem, to se z příliš strohého zadání nedá přesně zjistit. (Možná vyzáření tepelné energie?)

      ad případ 2) Chlap se psem na váze váží víc než bez psa – což je normální. Jak zní dotaz?

    3. Jste mi přidali pěkných pár minut života Matrixi a pane Muladi :)
      Amatér si z vás robí prču a vy mu na to sežerete i s navijákem :)))

  6. Díky chlapci i případná děvčata….skromně podotýkám zavést pozornost na způsob argumentace v této nádherné diskusi,někdo tápá…ALE myslí positivně,něco chce řešit,a NĚKDO uvede téměř každý svůj příspěvek urážkou,hrubým osobním útokem. Chytrému napověz,že ano.
    Ostatně jde nám o přežití,pokud nevstoupíme do vesmíru,tak mnozí z nás budou postradatelní…..neboť zdroje jsou konečné,že ano.Takže držme panu Muladimu palce,řekl bych,že možná svítá k záchraně….Váš Tomahawk.

  7. Pane Muladi,váše názory se mi líbí.Můj otec má podobnou řeč k dnešnímu pojetí fyziky jako vy.
    Zvu vás na náš web.
    Naše Reciproční fyzika je i na facebooku.Chtěl bych se s vámi spojit.Preferuji email,písněte díky moc.

  8. Výše uvedená diskuze je typický případ diskuze uvnitř současné fyziky, založené na představě, že fyzika je směska „uměle vytvořených zákonů bez jakéhokoli důkazu jejich pravosti“. Přirovnal bych to asi tak k vědecké diskuzi, zda čarodějnice měla skleněnou kouli, nebo křišťálovou. A nezajímal se o to, zda nějaké čarodějnice vůbec byly nebo nebyly.
    A výpočty, použité v diskuzi?? Ani možná nevíte, na co je možné výpočty použít. Na příklad – na zatlučení hřebíku do prkna je možno napsat několik stránek výpočtů. Na příklad, jakou silou je nutno na kladivo působit a v jakých intervalech, o kolik se ohřeje hlavička hřebíku, kladivo, prkno v místě průniku,… Může to být i několik stran výpočtů. Tím ovšem nelze opět nic dokázat. Na jakoukoli soustavu lze stvořit výpočetní systím.
    Skutečností zůstává, že představou, že gravitace je „vzájemné přitahování těles v prostoru“, nelze sestavit systém fyziky. Tak to vychází na základě systémové analýzy. Výše uvedený systém má smysl ve skutečném fyzikálním systému, což je RECIPROČNÍ FYZIKA.

  9. Vladimír Vašek píše : fyzika je jednoduchá.
    Komentář : Fyzika je jedna a je podložena matematikou, fyzikálními zákony ověřenými pokusy. To není případ tvorby pana V. Vaška ( Ing.)
    V.Vašek
    http://reciprocni-fyzika.webnode.cz/
    „Narazí-li pulzující energie na hmotné těleso nepropouštějící pulzaci (např. sítnice oka), pak jí rozkmitá. Oko jednak zaznamená vjem světla, jednak se pulzy energie a sítnice navzájem vyrovnají.
    Hlavou dále již pokračuje jako nepulzující frekvencí okem viditelnou, PŘI ZACHOVÁNÍ SMĚRU SVÉHO ŠÍŘENÍ.“
    Komentář: V hlavě se nešíří světlo, ale do mozku se šíří ke zpracování nervové impulzy vzniklé na žluté skvrně v oku po průchodu světla okem, jako optickou soustavou.
    V. Vašek :
    http://reciprocni-fyzika.webnode.cz/a7-kapitola/
    „na základě Einsteinova vzorce m = e.c2“
    nebo dál pokračuje chyba odvozením
    „m = e/(odmocnina c)“
    Komentář : Einsteinův vzorec je E = mc^2, tedy m=E/c^2
    Autor se diskvalifikuje pro fyziku sám, není schopen upravit jednoduchou rovnici.
    Na jiném místě píše :“Tedy i jev gravitace může vzniknout DVĚMA reálnými způsoby (5.1.)- přitlačováním či přitahováním..“
    Komentář : gravitace vysvětlována pod dojmem sexuálních zážitků.

    http://www.baki.estranky.cz/ tyto původní stránky V.Vaška mají alespoň tu Einsteinovu rovnici dobře. Einsteinův vzorec je E = mc^2

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2016