Globální oteplování až na věky a někdy jinak

Tak jsme přežili za dobu měření od roku 1880 globálně nejteplejší meteorologické léto (červen, červenec, srpen) a asi i nejteplejší astronomické léto (21. června 2015, 18:37:33 h až 23. září 2015, 10:20:06 h). Hodně teplo bylo i v Česku a pršelo opravdu málo. Suchý horký vzduch, proti laickému očekávání, prý přináší méně bouřek. Podle očekávání se klimaskeptici za horka odmlčeli, ale v listopadu už se zase rozjeli.

Tabulky a grafy jsem sestavil podle NOAA/NCDC, např. srpen 2015.

Změnou měsíce nebo i roku např. na říjen 2014 dostaneme tabulky a grafy, z tabulek jsem udělal shrnující tabulky a grafy. Chvílemi se mi zdá, že tomu, co jsem slepil dohromady, vcelku rozumím. V podstatě jsem pochopil, co je průměr (myslí se měsíce) 20. století až z tohoto článku, kde se píše:

„Jelikož je červenec v globálu nejteplejším měsícem v roce, letošní průměrná červencová teplota 16,61 stupně Celsia je také nejvyšší měsíční teplotou za celou dobu záznamů.“

Asi to bude tím, že léto na severní polokouli s podstatně větší pevninou přináší vegetaci s vysokým albedem (malým odrazem slunečního světla) a leden se sněhem na kontinentech naopak je spojen s větším odrazem světla. Odchylka září 2015 je 0,9°C a vůbec největší odchylka měsíce této tabulky.

Graf č. 1 (aktualizováno 1/2016)

Graf č. 2 – Průměry měsíčních teplot za 20.století , měsíční teploty září 2014 až září 2015 a odchylky těchto teplot průměru měsíce za 20. století. Zdroj: NOAA
Nejteplejších 12 měsíců po sobě (rok začínající jakýmkoliv měsícem) od roku 1880.

Vývoj teplot podle měsíců a roků 1880-2014 ukazuje výjimečný animovaný graf, kde není ani co dodat. Nejteplejší rok byl 2014.

Respekt 27-28/2015, str. 42-47. Osvědčený autor Milan Uhlíř v článku Nedrážděme tygra se ptá, odpovídá geofyzik a glaciolog Geoffrey Boulton (74 let), emeritní profesor Edinburské univerzity. Zhruba 3 měsíce v roce působí v Antarktidě, kde zkoumá ledovce. Působí mimo jiné jako prezident výboru zvaného CO-DATA, který přesvědčuje vědce, aby zveřejňovali veškeré výsledky výzkumů včetně použitých metod a software.

Článek je (zamčený, je jen pro předplatitele) na tomto odkazu.

Antarktida jako celek taje. Ve vnitrozemí přibývá sníh, mění se v led a zvyšuje se nadmořská výška, zvyšuje se sklon svahu a rychlost ledovcových proudů. Ledovcové proudy tvoří jen 15 % rozlohy Antarktidy, ale prochází jimi 90% hmotnosti vody, která se dostává do moře.

B. Moldan: Podmaněná planeta, Karolinum, 2009, uvádí graficky zvýšení hladiny moře (1993-2003) odhadované 2,83 mm/rok a změřené 3,1 mm/rok, čemuž přispívá Antarktida táním ledovců asi + 0,2-0,4 mm/rok, tedy řádově 10%. Nejvíce přispívají horské ledovce (0,8 mm/rok) a vůbec nejvíc tepelná roztažnost vody (1,6 mm/rok). Úbytek ledu Antarktidy uvádí i poslední zpráva IPCC 2013.
Článek na Osel.cz. NASA říká, že ledu v Antarktidě celkově přibývá, což odpovídá úbytku hladiny moře o (-0,27 mm/rok).

Zvýšení hladiny oceánu o 1 m by znamenalo např. pro Nizozemsko likvidaci většiny zemědělství, slaná voda prosákne do podloží a odtud k povrchu. Holandské pastviny a pole jsou ohraničené v naprosté rovině hlubokými vodními kanály. Vzestup hladiny oceánu o 1 m do 2100 pokládá Boulton za málo pravděpodobný, ale možný. Střední odhady se pohybují kolem 0,4 m do 2100. Změna proudů v Antarktidě by mohla urychlit tání pevninských ledovců, které je pro vzestup hladiny podstatné.

Podle ledovcových vrtů se klima mění cyklicky s periodou zhruba 100 000 let, 40 000 let a 20 000 let. To je v souladu množstvím slunečního záření, které dopadá na povrch podle Milankovičových cyklů (změna excentricity dráhy Země, pohyb a sklon zemské osy). Z Milankovičových cyklů bez vlivu člověka lze očekávat další dobu ledovou za 5 000 až 10 000 let.

Boulton říká, že pro globální klima je třeba věřit ledovcovým vrtům a vyhodnocení usazenin. Počítačové modely dávají zásadně odlišné výsledky podle vstupních nastavení parametrů.

Moje poznámka: Klimatická citlivost počítá s kumulativními účinky oteplování, existuje a zásadně ovlivní výsledek. Nevíme moc jak a nevíme jak moc.

Moje zamyšlení. Některá média očekávají dobu ledovou už roku 2030. Fosilní paliva světa se vyčerpají za několik set let. První ropná panika byla myslím roku 1837 v Pensylvánii. Vrchol zažívala těžba uhlí v Británii v letech před první světovou válkou. Tehdy odvětví na téměř 3000 dolech zaměstnávalo zhruba 1,2 milionu lidí a byl vytvořen vládní fond z akutní obavy, že dojde uhlí. Do britských uhelných dolů narukovali branci za 2. světové války. Poslední hlubinný důl v Britanii byl zavřen roku 2015. U nás uhlí mělo dojít několikrát, obvykle po 30 letech. Prolomení limitů na dole Bílina (100 milionů tun uhlí zásob a těžba možná asi do roku 2050) a dole ČSA (750 milionů tun uhlí a těžba možná nejméně 100 let do roku 2122-2125). Když se budu chovat ekologicky a snížím spotřebu masa na polovinu, ušetřím naší vlasti 180 kg emisí CO₂ za rok, což je asi 70 kg hnědého uhlí se 70 % uhlíku, radí ekologicko-vegetariánská média.

Dále z článku v Respektu podle G. Boultona. Před 20 000 roky bylo klima Země asi o 5°C chladnější, než dnes. Výpočet orbitálních vlivů odpovídá jen o 0,5 °C nižší teplotě, zbytek oteplení za 20 000 let je způsoben zesílením primárního vlivu osvícení povrchu nárůstem skleníkových plynů, hlavně CO₂.

Množství CO₂ v atmosféře lze doložit z ledovcových vrtů. Není žádná zásadní odchylka od pravidla: zvýšení množství CO₂ vede ke zvýšení globální teploty.

Moje poznámka: není otázka zda, ale kdy se vliv CO₂ silně projeví.

Oceány se ohřívají zvolna a uvolňují oxid uhličitý velmi pomalu. Reakce na změnu trvá až 700 let. Lidstvo dodává do atmosféry oxid uhličitý velkou rychlostí, Země se musí globálně ohřívat. Boulton říká: Pak přijde nějaký s odpuštěním idiot a ukazuje měření, že v malém fjordu v západním Norsku se posledních 40 let ochlazovalo.

Kdyby se nyní přestalo s vypouštění m skleníkových plynů do ovzduší, Země by se ještě asi 700 let oteplovala. To souvisí s velkou tepelnou kapacitou oceánů a jejich pomalou změnou teploty. Celoplanetární systém mořských proudů promíchává oceány do hloubky s periodou stovky let.

S rostoucím množstvím CO₂ se zvyšuje kyselost oceánů, bylo tomu tak i před 250 miliony let v permu, kdy usazeniny vznikaly ve velmi kyselém prostředí. Příčinou byly patrně lávové příkrovy a tektonická činnost na dnešní Dekánské plošině v Indii. Zvýšená kyselost oceánů vedla k masovému vymírání. Organismy s vápencovou schránkou nejsou schopny tuto schránku vytvořit v hloubkové hladině, na níž jsou uzpůsobeny, jsou oslabeny okyselováním a vymírají.

Dnes jsou okyselováním ohroženy korálové útesy, může to ovlivnit potravní řetězce a může dojít k dramatickému poklesu zásob ryb zesíleným nadměrným rybolovem.

Severní ledový oceán rozmrzá, za 25 let se plocha zmenšila o třetinu. Zesílením tohoto jevu je zvýšením albeda, ztrátou odrazu od sněhu a ledu. Arktida se otepluje nejvíce z celé Země. V Antarktidě plovoucí led roste patrně díky větším srážkám a většímu přílivu sladké vody z ledovců, která snáze mrzne.

Boulton zhruba říká: Před 30 lety jsme prováděli výzkum ledovců v Antarktidě, všechny data a postup zpracování jsme zveřejnili v Nature, kde ostatní vědci mohli data a postupy zkontrolovat. Před 3 lety jsme dělali podobný výzkum, rozsáhlá data nelze na severu Nature uložit, ostatní vědci nemohou naše data zkontrolovat a podrobit kritice.

Dat ve vědě přibývá, veřejné uložení plných dat včetně použitého software není plně možné. Přibývá černých skříněk předložených k uvěření, do nich kromě autorů nemá nikdo přístup. To, co lidé nazývají zdrojovými daty, základními daty vůbec není. Statistické nástroje zpracování dat vznikaly v době, kdy bylo dat málo. Dnes, kdy je dat obrovské množství, tyto nástroje selhávají. V 90. letech se B. Clinton a T. Blair zasloužili, aby rozluštěný genom člověka nevlastnil soukromý sektor, ale aby byl volně přístupný.

Moje poznámka: americké organizace NOAA nebo NASA klimatologická data měření zveřejňují, zdůvodnění je zhruba v tom, že jsou placeny státem z daní poplatníků. Naše Klementinum historická klimatologická data volně nezveřejňuje. Jde i o data, za které vděčíme zakladatelům této stanice jezuitům…

Lze pochopit, že mladý vědec z obavy o svou vědeckou kariéru nezveřejní výsledek výzkumu, který je v rozporu s hlavním proudem vědy v oboru a s názory jeho vedoucího a nadřízeného. Geoffrey Boulton ve věku 74 let a po úspěšné vědecké kariéře si může takový názor dovolit otevřeně říci.

Nejsem mladý ani vědec, a tak si mohu dovolit vyrobit graf, který ukazuje, co jsem si umanul. Když vím, že čeští vědci UK Praha odhadují oteplení ČR do roku 2060 až o 2,5°C, tak jsem takový graf vyrobil. Formulace sdělení, že teplota ČR vzroste až o 2,5°C do roku 2060 má podstatnou chybu, že nevíme, od kdy a jak se nárůst počítá. Roční teploty kolísají a výchozí bod je pro určení nárůstu podstatný. Lineární trend 1998-2014 ukazuje nárůst asi o 0,3°C na hodnotu 11,4°C. Což je o 1,1°C méně, než teplota v roce 2014, která je 12,5°C. V letech 2015 až 2039 počet tropických dnů v průměru ročně vzroste o 2 až 6. V období let 2040 až 2060 má být v ČR podle vědců dokonce o 8 až 12 tropických dnů více. Počet tropických nocí, kdy teplota neklesne pod 20 °C, se pravděpodobně do roku 2060 zvýší až dvakrát. Vzrůst má také počet letních dnů, tedy dnů, kdy je teplota nad 25 °C. V letech 2040 až 2060 jich přibude až na 35.

Zpracoval jsem graf teplot Klementina 1770-2014 a přidal odhadovaný nárůst teplot do roku 2060. Nejchladnější rok podle Klementina byl tedy rok 1838 (7,2°C) a 1871 (7,2°C). Nejteplejší rok byl rok 2014 (12,5°C). Lineární trend teplot od roku 1770 do roku 2014 ukazuje zvýšení asi o 1°C. Takže zvýšení teplot v ČR o 2,5°C v příštích 45 letech (2015-2060) je hodně velké a znamená velkou klimatickou změnu.