Hra simulujúca ekonomiku štátu

ekonomikaZostrojil som spoločenskú hru, ktorá simuluje národnú ekonomiku štátu. Je to akýsi model ekonomiky. Hra je pre štyroch resp. piatich hráčov. Každý zo štyroch hráčov má dve priemyselné odvetvia, napr. automobilový, potravinársky, drevársky a pod. Spolu je teda zastúpených osem odvetví a každý zo štyroch hráčov disponuje sumou 10 000 korún. Celkový objem peňazí v danej ekonomike je teda  4 x 10 000 = 40 000 korún. Na začiatku, okrem tejto sumy, hráč disponuje výrobnou halou, ktorá mu už vyrobila 10 položiek toho čo vyrába. Napríklad ten, kto vlastní potravinársky priemysel, má 10 položiek jedla, pričom jedna položka je 1 tona jedla.

Na začiatku hry bola stanovená pevná cena jednotlivých položiek a to sumou 1000 korún. Všetko teda stálo rovnako, len stavebný priemysel mal cenu jednej výrobnej haly, ktoré vyrábal, za 5000 korún. Vzhľadom k tomu, že každý kto disponoval výrobnou halou mohol na jeden raz vyrobiť len desať položiek, napr. 10 ton jedla, musel si zadovážiť ďalšiu výrobnú halu kúpou od majiteľa stavebného priemyslu, aby mu ona začala vyrábať ďalšie výrobky a aj ich výroba bola podmienená nákupom ďalších surovín od ostatných výrobcov (hráčov).

To znamená, že rast jedného hráča podmieňoval rast druhých hráčov. Ak by čo len jeden hráč stagnoval a prestal vyrábať, resp. málo vyrábal, museli by aj ostatní prestať vyrábať, resp. málo vyrábať.

Táto hra simuluje reálne ekonomické procesy, keďže ekonomika je navzájom prepojená a navzájom závislá. Skúste vyrábať elektriku, keď nemáte čo jesť. Skúste vyrábať autá, keď nemáte súčiastky, ktoré zabezpečuje strojársky priemysel. Skúste ťažiť drevo, keď nemáte pohonné hmoty atď.

Hráči sú teda nútení, ak chcú vyrábať a predávať, kupovať od ostatných ich produkty, lebo každý z hráčov vie (má to napísané v hernom pláne hry), aký materiál potrebuje, aby dokázal vyrobiť svoje výrobky. Všimnime si, že na začiatku hry bolo v obehu 40 000 korún. Identifikátorom úspechu ekonomiky je tzv. história jednotlivého hráča, ktorá je stanovená počtom výrobných hál svojho priemyselného odvetvia. Ako už bolo spomínané, jedna výrobná hala môže vyrobiť 10 položiek svojich výrobkov a potom si hráč musí kúpiť ďalšiu ak chce vo výrobe pokračovať. Aj v reálnom živote musí dané priemyselné odvetvie v priebehu rokov či desaťročí budovať, stavať, investovať a opravovať a to je tiež jeho história, preto som takýmto spôsobom zaviedol históriu výrobných hál (kvôli prehľadnosti, jednoduchosti a schematickému znázorneniu).

Keď sa hra začala, keď hráči si navzájom začali predávať svoje výrobky, ktorých mali na začiatku desať (napr. 10 krát 1 tona jedla, dreva a pod.) a kupovali tie výrobky, ktoré potrebovali, aby mohli ďalej vyrábať svoje výrobky, tak po nejakom čase všetci zistili (okrem jedného hráča), že majú v rukách málo peňazí. Teda menej ako desaťtisíc korún, ktoré obdržali na začiatku. Pričom výrobkov mali už dosť vyrobených. A práve preto už nepotrebovali vyrábať ďalšie, čakali skôr, že predajú to čo majú. A aj keby chceli ďalej vyrábať, tak aj tak nemali za čo, lebo mali málo peňazí potrebných na nákup surovín. Stav bol taký, že na skladoch nadbytok výrobkov, ale v rukách málo peňazí. Táto hra je však uzavretá, peniaze nemohli odísť preč. Traja hráči boli s nedostatkom peňazí avšak jeden hráč, a to konkrétne vlastník stavebného priemyslu, mal v rukách nielen svoje peniaze, ktoré obdržal na začiatku hry, ale aj peniaze svojich spoluhráčov. Disponoval financiami, ktoré chýbali ostatným a práve kvôli tejto nerovnováhe sa zmrazila ekonomika. Všetkých výrobkov bol dostatok, ale tie odpočívali v skladoch, pretože väčšina financií boli u jedného hráča a ostatní treli biedu.

Toto pripomína dnešnú dobu obrovského nadbytku čohokoľvek, len tých peňazí, za ktoré si vymieňame produkty a služby, je málo, resp. sú v obrovských objemoch len u úzkej skupiny ľudí.

Dôvod, prečo k tomu došlo, je ten, že stavebný priemysel predával svoje výrobné haly nutné k výrobe produktov za neprimerane vysokú cenu. Došlo teda k viaznutiu kolobehu peňazí, ktoré sa nahromadili u hráča stavebného priemyslu. Naschvál som na začiatku hry stanovil takéto pevné ceny produktov, aby k tejto kríze došlo – proste ide o matematický fakt. Samozrejme, že stavebný priemysel je v tomto prípade náhoda, kľudne som mohol vybrať priemysel pohonných hmôt, alebo strojársky priemysel, alebo nejaký iný, lebo ide len o schému a nemá to spoločné s tým, že by v reálnom živote práve stavebný priemysel odsával z ekonomiky peniaze.

Ceny som teda nastavil tak, aby k tejto kríze došlo, lebo to je práve to, čo prežívame v súčasnosti – veľa produktov a málo peňazí (prostriedky na výmenu týchto produktov) a chcel som ukázať jednu vec, ktorá mi však nevyšla, keďže hráči sa zachovali celkom inak, ako som predpokladal.

Chcel som ako bankár a majiteľ peňazí (okrem tých 40 000 na začiatku, ktoré mi nepatrili) a ako piaty hráč vstúpiť do hry so svojimi peniazmi. Veď oni ako soľ potrebovali práve to, čo ja som mal v rukách – obrovské množstvo financií. Obrovské množstvo. Tak som ponúkal, že požičiam na určitý malý úrok. Mojim cieľom bolo požičať, zobrať späť aj s úrokom, následne opäť požičať za určitý malý úrok. Tým by som pomaličky odsával financie z ekonomiky, aj keď tá by sa vďaka mojej finančnej injekcii rozbehla a naoko by to s ňou vyzeralo dobre. Postupom času by som odsal na úrokoch čoraz viac a viac peňazí. Hráči nemohli tlačiť peniaze, ich zdrojom by som bol ja – bankár, ktorý by im zabezpečoval tieto peniaze, kedykoľvek by si požiadali, samozrejme za patričný úrok. Napokon by v obehu boli už len moje (bankárove) peniaze lebo úroky by spôsobili, že aj tých pôvodných 40 000 korún na začiatku hry, ktoré bankárove neboli, by už bankárove boli. Chcel som teda dosiahnuť stav, ktorý teraz prežíva naša vlasť, ktorá sa nechala takýmto chytráctvom dobehnúť (po roku 1989) a aby v prežití z hry si to uvedomili. Hráči však mne pripravili celkom odlišné prežitie.

Takže som začal. Chcel som dať „výhodnú“ pôžičku najmladšiemu hráčovi, ktorý sa potýkal s najväčšími finančnými ťažkosťami. Už od začiatku bol presvedčený, že žiadnu pôžičku nechce. Na otázku „prečo“, odpovedal, že vidí čo robia dlhy a úroky s ľuďmi, aké ťažkosti to prináša. Mal len desať rokov! Už desaťročný človiečik vie, k čomu vedú dlžoby. Čo urobil následne? Samozrejme, všetci premýšľali ako von z tejto situácie, kedy obchod úplne zamrzol. Takže tento desaťročný hráč ponúkol svoje výrobky za polovičnú cenu. Obchod sa opäť troška naštartoval, zarobil a už mal nejaké peniaze k dispozícii. Premenil mŕtvy kapitál na živý kapitál tak isto ako svojho času Baťa, keď situácia bola v republike podobná a mal tie isté ťažkosti – málo peňazí a na skladoch veľa výrobkov.

Moju ponuku o pôžičku nechcel ani 12 ročný hráč, ktorý začal taktiež s výpredajmi a opäť aj jeho ťah viedol k oživeniu ekonomiky. Produkty sa teda pohli zo svojich skladov a začali prúdiť, začalo sa obchodovať, vyrábať a predávať. Tu si človek jasne a zreteľne uvedomí na svojej koži, prečo obchodné reťazce predávajú aj za polovičné ceny. Pretože ten tovar na skladoch potrebujú premeniť na peniaze v spoločnosti, ktorá je tovarmi síce presýtená, ale má málo peňazí. Ďalej človek okamžite chápe prečo existujú také veci ako „4+1“ – kúpite si štyri čokolády a piatu budete mať zadarmo. Aj tu hráči celkom spontánne robili tieto veci – „kúpite si 2 tony jedla, tretia bude zadarmo.“ Nikdy nečítali o Baťovi a nikdy neštudovali ekonomiku.

Navyše hráč vlastniaci stavebný priemysel, o ktorom už vieme, že nasal k sebe neúmerné množstvo financií tým, že na začiatku hry som stanovil predraženú cenu jednej výrobnej haly za 5000 korún, znížil uvedomujúc si tento fakt cenu na 3000 korún. A tým nastalo raketové napredovanie ekonomiky. Výrobky, ktoré predtým stáli nehybne v skladoch, peniaze, ktoré stáli nehybne v peňaženkách, sa zrazu dali do enormného pohybu, začalo sa stavať, vyrábať, predávať a to ešte nebolo všetko. Ako ďalší podporný prostriedok hráčmi spontánne zavedený bol výmenný (bartrový) obchod, kedy si už subjekty, keď im to pasovalo, nedávali peniaze, ale rovno si vymenili svoje výrobky. Napríklad 1 tona jedla za 1 tonu dreva. Obidvaja boli spokojní, lebo potrebovali práve tieto suroviny. Ten, čo mal drevo, potreboval jedlo a ten, čo mal jedlo, potreboval drevo. Ekonomika sa dostala do živého pohybu. No a piaty hráč – bankár zo svojimi papierikmi sa len nemo prizeral, úplne odstavený z hry.

Chcem podotknúť, že táto hra je schémou ekonomiky. Akoby v laboratóriu. Dá sa pri nej všeličo naučiť. Všeličo, čo sa reálne deje v praxi.

Ak by som mal prežitie zhrnúť do bodov, tak napíšem toto:

  1. Ekonomika sa zmrazila tým, že finančné prostriedky sa neprerozdeľovali spravodlivo, a preto kde u jedného hráča bola hojnosť financií, u ostatných bol ich nedostatok.
  2. Napredovanie nastalo vtedy, keď všetci hráči znížili ceny a robili výpredaje, keď hlavný odsávač financií – stavebný priemysel znížil následne ceny a keď začali používať výmenný obchod.
  3. Týmito múdrymi ťahmi nepadli do pasce bankára resp. majiteľa tlačiarne na peniaze, ktorý sa chcel zmocniť všetkých peňazí a tým aj skutočných hodnôt – jednotlivých priemyselných odvetví, ktoré by odkupoval od krachujúcich hráčov (alebo povedané spôsobom dnes moderným – tzv. exekučnými právami).
  4. Sme navzájom prepojení, lebo rast jedného priemyselného odvetvia znamená rast druhého, a naopak.
  5. O budúcnosť nášho národa sa nebojím, keďže na Slovensku prebývajú takí uvedomelí ľudskí duchovia, ktorí vedia, aj keď zatiaľ len schématicky, riešiť takéto situácie.

  

Martin Hruštínec
www.jupitera.sk
 

Poslední články autora:


hodnocení: 3
hlasů: 5

21 komentářů

Přidat komentář
  1. Omlouvám se za moje stručné hodnocení, ale toto je neuměle vytvořená sci-fi. Realita je jistě jinde. Pohled, který nemá nic reálného a který přehlíží lidi, zmatené a ovládané svojí myslí, toužících po něčem – od dětí až po starce nad hrobem. A to něco získají jen za peníze. A musí proto pro uspokojení chtění konat, dělat, pracovat, dřít, snažit se….tak je to v tomto světě zařízené. Těch pět bodů, které jsou shrnutím?

    K prvnímu – jak chcete nastavit spravedlnost – „každému podle jeho zásluh?“, když někomu stačí auto za 50tis., někdo auto nemá, nepotřebuje ho, někdo ho má za tři miliony, někdo bydlí na ubytovně, jiný pod mostem, jiný má vilu za 80 milionů, někdo jí doslova suchý chleba s máslem, jiný za jeden oběd zaplatí klidně 3000 korun……. . A přitom máme všichni žaludky stejné, stejně jako jsme se všichni narodili nazí.. Chápete? Jak chcete a jaké prostředky rozdělit spravedlivě. A kdo to rozdělení vykoná?

    Další body. K vytváření peněz z ničeho – třeba tady :
    http://leva-net.webnode.cz/products/penize-z-niceho-uvod-do-vytvareni-falesnych-hodnot-a-jeho-dusledky/

    Nebo další metoda :
    http://www.wmmagazin.cz/view.php?cisloclanku=2009030048

    Nadvýroba peněz, rotačky jedou naplno, centrální banky půjčují komerčním bankám třeba i bez úroku, ty kupují státní dluhopisy a státní kasy platí z našich peněz / daňových poplatníků / úroky, ale na ty jim nikdo peníze nepůjčí a státy se na placení úroků půjčují další peníze a tak toto řešení nemá řešení.Peníze na úroky se musí někde vzít a ty ani reálně v oběhu nejsou. Vždycky jsou vzaty někomu, krachujícímu nebo z kapsy třeba na zdravotnictví, školství, sociální věci.

    Roztočit konzum je fajn z pohledu ekonomů a podnikatelů i státu /daně/. Ale zase. Dát lidem peníze jen tak, za nic, jenom proto, aby kupovali i z těch výprodejů? A výrobci a konkurence, další, co jednak „žene“ dopředu, jednak dělá značné rozdíly, nepochopení až do chaosu a konfliktů. Mafie si rozdělují trhy, státy platí zbraně, zbraně zastarají, tak je prodají a zbrojní průmysl nejde zastavit – lidi budou bez práce. Zemědělci musí vyrábět – slunce, půda, dešťové srážky…., to se bere jako samozřejmost, ale všechno se vyčerpává, chemie pro pole již nepomáhá, prasátka, kuřátka a kravičky potřebují potravu, kácejí se pralesy, pěstuje se sója a maniok, ať maso roste, z toho mnoho odpadů, metan, sračky, krev, čistírny a nutná elektřina……a málo pitné vody a šachy s ropou a plynem. Jaké má tento svět řešení? Růst – pro koho – pro všechny stejně, nebo pro 1% neomezený a pro 10% nějaký a zbytek – je to jedno? Takový bordel v přerozdělování tady nikdy nebyl. Tedy ve známé historii.

    Body 4 a 5/
    Sme navzájom prepojení, lebo rast jedného priemyselného odvetvia znamená rast druhého, a naopak.

    Růst výroby zbraní značí růst výroby oceli, umělých hmot, bavlny, těžby uranu, kaučuku, výroba chemie, barevných kovů,…………. . Konečný spotřebitel-stát koupí zbraně, ošacení pro armádu a je to celé neproduktivní. Koupí to třeba i navíc na dluh. Zabije mnoho lidí v sousedním státu a dokupuje střelivo, náboje, bomby…… . Rozbije jim / i sobě domy, továrny, školy / a pak si to znovu staví?!

    Růst zemědělství a výroba potravin – jde snad zajistit, že pro téměř 8 mld. obyvatel lze vyrobit tak, aby nikdo nehladověl, neumíral z hladu, na nemoci ze špatné hygieny….. ?? Možná jde, ale to by musel být zájem, napřít se do toho věda, technologie a být zájem u těch mocných, kteří mají tučná konta. Jsou to lidumilové? Chtějí to?

    Růst výroby stavebních hmot? Okna, cement, cihly, panely, ocel……a lidé se zadlužují, protože nedokáží reálně získat 3 miliony na postavení menší vilky. A zase, kde se zadlužují?????? Kdo jim půjčí ???? A kolotoč běží dál.

    O budúcnosť nášho národa sa nebojím, keďže na Slovensku prebývajú takí uvedomelí ľudskí duchovia, ktorí vedia, aj keď zatiaľ len schématicky, riešiť takéto situácie.

    Tak to máte na Slovensku fajn. Můžete mi prosím vyjmenovat třeba jen dvacet žijících lidí, kteří mají zájem a opravdu to chtějí všechno změnit, kdo jsou oporou národa a vedou ho k lepšímu?

    Je nastolena mašinerie bezbřehého konzumu, chtivosti, pod atakem reklamy a při úpadku mravnosti…….?? Jakou mají šanci něco změnit ?

    Změnit se mohu já sám, Vy, soused, jeho děti, moje děti, půl mé vesnice, kde žiju, pak celá, pak celý okres půjde k ideálům a župa a stát!! Ale a hlavně, dát se na jinou cestu, než relativně pohodlná cesta do pekel, válek, závisti a sobeckosti?? Cestou k poznání a spáse sebe sama. Není to žádná sobeckost. Tam vidím pro jednotlivce řešení.

    Ježíš říkal – ať si mrtví pochovají svého mrtvého – ty pojď se mnou a budeš živý.

    Máte svého Ježíše? který Vám říká – tak pojď, mám řešení?

    Pěkný den.
    Václav Žáček

    1. http://prvnizpravy.parlamentnilisty.cz/zpravy/zpravy/centralni-banky-prchaji-z-americke-dluhove-pyramidy/

      Hra simulující ekonomiku státu je úplně na prd, protože tam není zahrnut faktor, že si jeden stát může vyrobit kolik chce zelených papírků a ty půjčovat. /USA a FED/ Co to pak asi udělá s trhem, s ekonomikou? Jak byste asi do své hry, pane Martine, zakomponoval, že se do těch osmi odvětí najednou objeví nabídka nekrytých např. 200 tis. korun? Fakt ale je, že nikdo z hráčů neví, kolik v kterém odvětví pracuje lidí, kolik se jich tam musí uživit, kolik může být najednou bez práce, kolik majitel-hráč je schopen vydělat na svůj další rozvoj, kolik dá na reklamu, kolik chce mít zisk pro sebe? Těch neznámých je mnoho, třeba absolutně nevýrobní sféra a její nároky. Vojáci, učitelé, sociální a zdravotní péče, státní zaměstnanci,….atd., které má krku stát a kterým přerozděluje peníze vyprodukované od těch odvětví. A faktor pohybu financí jen uvnitř státu, kdy se peníze „pohybují“ mezi zdejšími lidmi – přelévají a faktor důležitý, kdy výsledek odvětví prodám mimo stát a získám peníze z vnějšku, nové peníze. Jinak, jak krásné je pro cizí nadnárodní obchodní společnosti, když tady ovládly vnitřní trhy přes své sítě i tím, že sem dodávají své zboží a ničí ta uvedená odvětví – třeba zemědělství, potravinářství…?? Kolik asi odčerpávají peněz, které odejdou mimo náš stát a které pak chybí v konečném efektu pohybu peněz. To pak příjde bankéř s těmi uměle vytvořenými penězi a řekne – tak vám zmizelo do zahraničí xxx korun. Ale budou vám v systému chybět.Tak já vám půjčím. A aby nevznikly nepokoje u obyvatel a aby to lidé nepoznali,že je nedostatek hotových peněz, tak se do systému napumpují umělé peníze.

      Ten Váš pokus hry k pochopení ekonomiky státu je opravdu složitý. A já si uvědomil, jak je ta ekonomika nezvladatelná při působení faktoru lidské chamtivosti a lži si do vlastní kapsy. Proto souhlasím i s označením hry jako sci-fi; mimo realitu.

      1. Pre anonyma.

        Už len tá prvá vaša veta, že štát si môže vyrobiť koľko chce papierikov je lož, lebo tak to nie a tento poznatok je vlastne ZÁKLADNÝM a kto ho nechápe mal by si určité veci naštudovať. FED je súkromnou organizáciou ako aj majiteľ tlačiarne Eura. Žiaden štát!

        Chcem upozorniť niektorých diskutujúcich, keďže v pondelok je spln, mali by si dať pozor na pretlak vnútorného napätia hlavne cez víkend, aby to potom so svojimi „múdrymi“ reakciami neprehnali , lebo spätne sa nedá mazať a mohlo by ich to potom mrzieť.

        1. A od FEDu si stát žádné peníze nikdy nevezme, že? Kdo jiný ještě vyrábí peníze? V minulosti chvíli existovaly státovky, dnes jenom bankovky.
          Centrální banky vyrábějí současné peníze opravdu z ničeho. A v nich je skrytý koncept lichvy jako platby úroků za smyšlené půjčky; skutečný důvod skryté daně zvané inflace; metoda, jíž centrální banky řídí cykly konjunkce a recese. / opravdu doporučuji si přečíst článek z WM magazinu:
          http://www.wmmagazin.cz/view.php?cisloclanku=2009030048 /

          Pak zjistíte, že peníze vznikají na základě dluhu a jsou i tzv. „kryty“ jedině dluhem. A celá Vaše hra popsaná v článku nabízí stav, který nepočítá s nadvládou lidí, ovládající, ve Vašem případě celá jednotlivá odvětví. Určitě jste to ale myslel, pane Martine, dobře.
          Václav Žáček

  2. Ještě doplním ten pofidérní růst – rozvoj :
    http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Ukrajincum-dochazi-strelivo-440634

    Ukrajincům dochází střelivo, řečeno stručně.

    Úryvek z článku :
    „Turčynov prohlásil, že je pro Ukrajinu naprosto nezbytné vytvořit a implementovat státní program pro domácí muniční produkci. „Mělo by to být implementováno co možná nejrychleji,“ zmínil. Dodal, že by se do projektu mělo zapojit okolo 800 ukrajinských podniků fungujících v mnoha různých odvětvích „včetně chemického průmyslu, inženýrství a mnohých dalších“.

    „V důsledku těchto nových opatření bude obnoveno zásobování, budou vytvořeny nové kapacity, nové technologie a navíc to povede i ke zvýšení zaměstnanosti,“ zmínil. Doplnil, že do vládního programu by měly být zapojeny i soukromé společnosti, „které tím přispějí k růstu HDP a posílí národní ekonomiku“.

    „Je to pro nás opravdu v současné době naprosto klíčový úkol, nemáme žádnou jinou možnost než jej co nejdříve implementovat. Bezpečnost naší země přímo závisí na našich činech,“ zakončil svůj proslov.“

    To dokázal i Hitler, že?

    Takže? Zbraňové systémy budou ale zastaralé. Z dob CCCP. Přesto se musí vyvinout kapacity, konstrukčně, technologicky a vyrábět střelivo. Do pistolí, samopalů, kulometů, tanků, minometů, rakety……?

    Kdo to zaplatí? Armádě jako konečnému spotřebiteli občané. Ze všech možných daní získá stát prostředky. Obere lidi o investice do produktivních oborů, ale i do škol, do zdravotnictví, do zemědělství, do ekologie, do výroby elektřiny….. .

    Pravda. Lidé si vydělají. Zaplatí drahé byty, teplou vodu, energie, potraviny, někteří si koupí nové auto, televizory, ledničky, šaty, parfémy…. .

    Vyrobí se střelivo, až budou armáda nasycena, sklady plné. A stop! Co dál. Aby se mohlo vyrábět /těch 800 podniků /, muselo by se buď válčit, střelivo spotřebovávat a nebo střelivo na export. Do starých zbraní z dob CCCP. Kdo by měl zájem?

    A takový malý příklad ukazuje, jak to ve světě chodí – konzum – chceš státe vyrábět střelivo a dát lidem práci, aby mohli mít peníze. Musíš ho spotřebovávat a zajistit tak další výrobu. A tak válči, střílej, zabíjej. A efekt ? Druhá strana taky válčí a spotřebovává. A třeba obě na dluh. A lidí ubývá. Dobrý efekt, že?

  3. Vendo, píšeš:

    …Ježíš říkal – ať si mrtví pochovají svého mrtvého – ty pojď se mnou a budeš živý…

    Ježiš je nehistorická nebyosť a preto nemohla nikdy nič povedať.

    Hovadina je v tom, že nebol nikto po jeho ruke, kto by oné ,,prípadne vyslovené myšlienky“, zapísal, lebo nikto z rybárov a iných ,,pozbierancov“, ktorí sa vraj k nemu vraj pridali, nevedeli písať a ani čítať…

    Magnetefón B43 stereo ešte nebol ani naplánovaný, a Klingóni ašte neboli v dosahu, aby Protožidom mohli jemu pripisované myšlienky zaznamenať…

    Oné ,,chujoviny“ boli spísované v kobkách prvých Protokresťanov ktorí pripravali ,,veľký ojeb“ ľudstva cca 300 rokoch po, čo vraj ,,Učiteľova duša“ opustila toto slzavé údolie…

    Vendo, pochop, že tie vymyslené postavičky typu Ježiško, Hospodin, apoštol hentan a apoštol tamten , sú toho istého razenia, ako Špejbl a Hurvínek a sú vymyslené, buď na pobavenie tých, ktorí svoj Modzog vedia aj používať, alebo iba na ,,odrbávanie“ tých, ktorí trpia ,,psychickou chorobou“, ktorá je evidovaná v registri chorôb pod číslom TG 1562354 , ako ,,veriacizmus“, čiže zápal mozgového laloku Cismediálneho, 5 závit z ľava od dierky nosovej.

    Nemýliť si ju s miestom vyústením črievka vaginálneho do medzilaločného priestoru modzgového. Nebyť tohoto vyústenia, modzog mi nám vyschol ale takto je denno denne zásobovaný vlahou, i keď je to vlaha ,,odpadová“…

    Vendo, Ty si už asi tak vžitý s tými svätými a náboženstvom ako takým, , že by Ti ani celotelová sprcha s ,,Aqua benedictou“ už ani nepomohla.

    Iné, nenáboženské pozorovania sú Tebou , si myslým aj logicky vysvetľované , čiže je tu nádej i na to ,,osvetlenie“……

    Napriek tomu, tak nám PánBožko pomáhaj…

  4. ad – „Ježiš je nehistorická nebyosť a preto nemohla nikdy nič povedať.“

    Již jenom to, že i pro Vás „Ježíš je“ něco naznačuje.
    Václav Žáček

  5. Vendo,

    ešte by som Ti chcel povedať, že tie slová a myšlienky, čo dávam ,,na papier“, nie je nič osobné a je to len reakcia môjho ,,vedomia“ na vonkajšie impulzy…

    Vedomie je autonómné a nie je ho možné znásilniť pre vieru, ale ,,silou“ je vynutiteľný ,,dočasný“ súhlas , keď ide o kejhák , zdravie, rodinu…

    Ja osobne to považujem za zlyhanie vlastného vedomia, ale pud sebazáchovy je strašne silný a človeka predurčuje na ,,podmienečný súhlas“ s vodcom stáda a s väčšinou členov stáda, lebo v každej ,,skupinke“ sa nájde lumpenproletariát“, ktorí je schopný všetkého…

    Takže tak, nejako…

  6. Článek s popisem hry je velmi dobrý. Vystihuje podstatné:
    „Toto pripomína dnešnú dobu obrovského nadbytku čohokoľvek, len tých peňazí, za ktoré si vymieňame produkty a služby, je málo, resp. sú v obrovských objemoch len u úzkej skupiny ľudí.
    Došlo teda k viaznutiu kolobehu peňazí, ktoré sa nahromadili u …“
    Zjišťuje zdravý rozum u dětí.

  7. Podobně, jako chobotnice, jste Slovenští přátelé opět nenasytní a zklamali jste, podobně jako v dění ve 2. světové válce.Prosím Slováci, neserte se do záležitostí Česka. Rezervy, které jste díky Čechům měli, jste většinou vyčerpali. Hru „Monopoly“ si můžete zahrát jinde….a své moralistické kecy strčit do zadku.

  8. Anonymní píšeš:

    ….jste Slovenští přátelé opět nenasytní a zklamali jste, podobně jako v dění ve 2. světové válce.Prosím Slováci, neserte se do záležitostí Česka…

    V 2. svetovej vojne sme napriek oficiálnej štátnej politiky klérofašistickej vlády dokázali ,,nemožné“.

    V strede kvázy blahobytu sa sformovalo Povstanie proti Nemcom a domácim fašistom, čo ste u vás v Čechách nedokázali.
    Za socializmu boli prejudikované nejaké ,,partizánske skupinky“, ktoré vraj bojovali s Nemcami, ale to je ilúzia . Nikto vám neberie , že by ste aj chceli, lenže sa to ani náhodou nepodarilo.

    Rozoberať a porovnávať oba naša štáty počas 2 svetovej vojny je príliž zložité na ,,malom kúsku papiera“…

    A to, že ste Slovensko po 1948 vohnali do ,,drápov“ komunizmu tak isto nemôžete poprieť, lebo vtedajšie voľby v SR a v ČR sú toho dôkazom.

    Väčšina Čechov má jednoducho ,,komunizmus“ v krvi..

    Samozrejme, že niektorí slovenskí ,,komunisti“ , tí pätnásti, ktorí sa tu voľne potulovali , sa hneď flexibilne prispôsobili novej situácii, ale to už je kapitola ,,samotného dna“ aj našej spoločnosti…

    Ani dnešný stav u nás a u vás sa nedá zrovnávať, hoci aj u vás ,,řádej“ socialisti. V SR sa zopsuli tak, že mi pripomínajú lumpenproletariát, ktorí sa spojil s lumpeninteligenciou, tvorenú hlavne s ,,doktormi práv“ a vytvorili MOLOCHA, čiže štátnu mafiu…

    A že vraj demokracia je navyššia forma …

    Ozaj čoho?

    1. ad – V strede kvázy blahobytu sa sformovalo Povstanie proti Nemcom a domácim fašistom, čo ste u vás v Čechách nedokázali.

      Možná byste si měl doplnit základní vzdělání, zjistěte si, proč se tak nahonem „sformovalo“ tzv. SNP. Proč to bylo jako na potvoru v době, kdy už bylo jasné, že Německo bude poraženou velmocí. Proč honem Slováci začali hledat cestu kudy stohoven, jak se vyhnout zařazení mezi poražené státy. Češi během války dokázali nemožné, díky exilové vládě, byť za to zaplatili obrovskou cenu. Klerofašistické Slovensko pouze na poslední chvíli otočilo politiku a „sformovalo povstanie“, předem a vědomě odsouzené k zmasakrování, pouhou potěmkinovu vesnici. Do drápů komunismu jste kráčeli ochotně a rádi, vědomi si, jaké situaci jste jen o chlup unikli.

      https://cs.wikipedia.org/wiki/Slovensk%C3%A1_republika_(1939%E2%80%931945)

  9. http://www.getmyads24.com/russian/?r=210953

    Tady z tehle ekonomicke“HRY“ ma clovek aspon opravdu uzitek. Bohuzel zatim neni v cestine, ale nekolik jazyku anglina, franina, nemcina, rustina a par dalsich tam je, takze ti co trochu ovladaji nektery z techto jazyku maji jedinecnou sanci si alespon trochu prijit k nejakym penezum. Kdo se boji nesmi do ekonomiky.:-)

  10. A jeste poznamka.
    Po prihlaseni(samozrejmne zdarma) lze prepnout do nektereho srozumitelnejsiho jazyka.

  11. Věra z Poustevny, píšeš !

    ….Proč to bylo jako na potvoru v době, kdy už bylo jasné, že Německo bude poraženou velmocí. Proč honem Slováci začali hledat cestu kudy stohoven, jak se vyhnout zařazení mezi poražené státy…

    Ono s tým koncom to nebolo až také jasné v auguste 1944 , ako v máji 1945 a SNP bolo pripravované tak, že to malo vypuknúť až vtedy, keby sa ČA prebojovala cez
    Slovenské hranice, kde bola aj slovenská armáda.

    Došlo k odhaleniu plánu, vojská na východe Slovenska boli Nemcami odzbrojené.
    Ktovie ako by sa udalosti vyvíjali, keby nedošlo k vyprovokovanej akcii proti nemeckej delegácii…

    Boli dve možnosti, buď sa rozptýliť a nechať celú armádu zajať ako sa to stalo s 
    talianskou armádou, ktorú Nemci odzbrojili a vlastne ju ,,odstavili“.

    Druhou vynútenou možnosťou bolo zahájiť odboj proti Nemcom , pretože už boli na požiadanie klérofašistickej vlády v Bratislave , Nemci o pomoc proti vzbure požiadaní…

    Ano, je pravdou, že to bol ,,sebevražedný“ boj, ale vlak už bol rozbehnutý a zastaviť sa nedal , lebo únik nebol možný…

    Tu už išlo o osobnú statočnosť každého civila, či vojaka, ktorý sa povstania zúčastnil…

    Mňa osobne statočnosť vojakov a civilov, ktorí sa Povstania zúčastnili ubezpečila v tom, že človek niekedy koná tak, akoby jeho česť bola dôležitejšia ako život…

    Dnes sa už také ,,niečo“ asi nenosí, ale bola iná doba, iná hierchia hodnôt , iná morálka, iné priority života. Ešte nebol v národe taký egoizmus, ako to dnes vidím dennodenne na našich ,,uliciach“…

    Celé Povstanie odolávalo nemeckej armáde 2 mesiace a po jej rozbití pokračoval v horách už len ako parizánsky boj jednotlivých skupiniek, ktoré sa prebili z nemeckého obklúčenia…

    Ano, odpoveď Nemcov bola krutá, lebo víťaz mal obrovskú prevahu a cítil sa byť ,,podrazom malého národa“, ponížený…

    Ale viac k tomu už nemám, pretože to je všetko v odbornej literatúre podrobne popísané a zadokumentované a osobné skúsenosti nemám. Filozofovať čo by bolo, keby, mi pripadá scestné a neúctivé k tým, čo boli v boji zabití alebo zavraždení ,,po boji“…

    Nebyť Povstania, Československo by bolo aj na zozname porazených krajín a museli by sme aj ,,cvakať“ za vojnové škody, čo boli napáchané…

    1. Co když bylo Československo ve 2. sv. válce mezi spojenci – právě prvotní zásluhou činnosti Edvarda Beneše?

    1. Jen doplním. Nevím, možná to máte na Slovensku jinak, ale česká wikipedie říká :
      „Od roku 1990 existuje v České republice dvouúrovňový bankovní systém:

      centrální banka – Česká národní banka (ČNB), což je státní instituce a nepodnikatelský subjekt ……….“

      ???????? povšimněte si, že státní instituce !!!!!!!!!

      A pak tu máme Ústavu ČR. Ta banku definuje :
      HLAVA ŠESTÁ ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA
      Čl. 98
      (1) Česká národní banka je ústřední bankou státu.

      Nevím, jaké máte pojetí státu u Vás. Samozřejmě, že náš český tzv.stát peníze nevyrábí, netiskne. On ten náš stát má na to svoji instituci. A ta má jako hlavní cíl dle Ústavy ČR – „její činnosti je péče o cenovou stabilitu“. Opravdu nevím, že by peníze tiskly v Komerční bance, v ČS spořitelně, atd.. ….. .

      1. Venda, treba rozlišovať vyrabanie peňazí ako takych a tlačenie peňazí ako technicky proces zabezpečiť cash do platobneho systemu. Peniaze sa do ekonomiky dostavaju prostredníctvom komerčných bank a to novymi úvermi. Čiže za každou českou korunou event. eurom čo mame v peňaženke je dlh „niekoho“. Centralna banka žiadne pôžičky obchodného charakteru neposkytuje, a ani štát. Ak ma niekto peniaze na účte a potrebuje hotovosť, tak hotovosť (bankovky a mince) – teda ich technicke zhotovenie zabezpečí centrálna banka. Ale funguje to tak, že niekto ma na účte napr. 100 tisic korun a chce ich vybrat z účtu, tak ich dostane v bankovkach a na účte sa mu 100 tisic korun mínuskuje. Už žiadne dalšie peniaze do systemu nepribudli.
        Inak dobra kniha: http://www.kosmas.cz/knihy/157594/ekonomicke-bajky-pro-studovane-i-laiky.-jak-ekonomika-roste-a-proc-krachuje/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017