Jóga – o čem je? (3. pokračování)

Zájemci o jakékoliv dění, o cokoliv, co člověk ve svém novodobém vývoji vymyslel a co se nabízí jako činnost pro např. nabytí našeho vzdělávání, získávání zkušeností, metod pro zlepšení zdraví, atd., mohou dnes otevřít internet, zadat patřičné heslo a získají tolik informací, že je dost obtížné je vůbec jen pročíst. Proto jsem velmi stručně a hlavně pak z hlediska praktických znalostí, si tu dovolil, v předchozích dvou dílech, objasnit náplň tzv. jógy; o čem je?

Dnes nabízím ještě dva záměrně vynechané základní kroky, dva eticko-morální principy, JAMA a NIJAMA. Obsahují doslova „desatero“ příkazů a doporučení. Příkazů čeho se vyvarovat a doporučení, která by měla být adeptem jógy k úspěchu akceptovaná. Mám totiž vlastní zkušenosti, že nový zájemce o cvičení, a nutno přiznat, že většinou to jsou ženy, někdy zcela nepochopí, co to je např. zklidnit mysl v praktické rovině cvičení, a to v její části relaxace či koncentrace. A nedokáže to. Jeho mysl je příliš rozrušena vnějšími vlivy, smyslovými podněty. Někomu se vůbec nedaří na úrovni mysli navodit žádané rozpoložení jako stav odpoutání se od neustále jí nabízených představ, vzpomínek či záměrů, které jsou pak velmi rušivé právě při navození alespoň toho nejnutnějšího předpokladu, kdy by měl být adept naladěn na působení cvičení na úrovní nejen fyzického těla, ale i mysli a těla. Mnoho nových cvičenců je zvyklých na např. dynamický sport, kde vůbec nesleduje své vnitřní pocity, uvědomění si práce svalů, jejich natažení či uvolnění, působení na vnitřní orgány, ale kde je cílem být rychlejší, být pohotovější, dát koš či branku a tak se podílet na porážce soupeře.

JÓGA není žádný exhibicionismus a já svým zájemců ihned od počátku doporučuji vnímat sebe sama v úrovni toho jemného působení cvičení a dalších technik. A to je opravdu často problém. Někteří lidé toto zklidnění vůbec nedokáží a je to pro ně nepřekonatelná překážka. Připomenu jen malou část informací, které jsem poskytl k dnešnímu tématu ve svém úvodním příspěvku:

„Bez aplikace zásad JAMY a NIJAMY vskutku nejde úspěšně pokračovat. Pro další navazující stupně jógy je to předpoklad, stav, na který se navazuje. Fotbalista, kdyby neznal pravidla svého sportu, bude třeba umět fantasticky ovládat míčovou techniku, ale fotbal nebude moci hrát. A tak ten, kdo by nechtěl znát a uznávat tyto výchozí zásady v józe a řídit se jimi, může snad ještě vykonávat tělesná cvičení, jako je třetí stupeň, ale to jen zpravidla v úrovni a kvalitě, kterou jde nazvat spíše nějakou akrobacií; a ta má s posláním a cílem jógy moc málo společného. EGO takového člověka se posílí jeho „viditelným“ uměním a zvládnutím pozic, které však nejsou prožívány vědomě, s dynamickou a statickou částí, se zklidněním v zaujatém tvaru konečné pozice, uvolněním a následném prodýchání.“

JAMA tedy nabízí pět zdrženlivostí či až zákazů. Pojmout to lze jako ty etické principy, které, když nejsou vědomě dodržovány, působí negativně na lidské jednání a chování.

NIJAMA naproti tomu je souborem pěti doporučení, která získala ve vývoji člověka naopak punc etických principů, těch, které rozvíjejí to pozitivní v nás.

Obecně platí, že JAMA a NIJAMA mají funkci, přirovnat působení lze jako analogii s dopravními značkami v autoprovozu. Doprava by bez nich zřejmě mohla nějakým způsobem existovat, ale mohlo by dojít k chaosu a její účastníci by mohli být často až v procesu jejího destruktivního působení.
Nejprve je tu JAMA:

Prvním zákazem je neubližování, v sanskrtu pojmenované slovem AHINSA, a to jak neubližování sobě samému (třeba nevhodnou stravou, alkoholem atp.), tak také i jiným lidem, pochopitelně i všem živým tvorům. Je fakt, že vědomé skutky ublížení jsou v menší či i větší míře potírány lidskými zákony. Zákon však vůbec neřeší ublížení myšlenkou; bez prvotní zlé myšlenky by zřejmě nebylo špatného skutku. Dokonce je špatné si sám sobě ublížit i např. negativním hodnocením sebe sama, kdy si na sebe vyslovíme za něco, co se nám nepodaří, třeba jen hlasitou kritiku. Špatné myšlenky ve smyslu zpětného působení vytváří tak např. závist, zlost, žárlivost, kritizování či pomlouvání. I lidská moudrost postihuje ve svých rčeních důsledky ubližování, jako je např. „kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá“ a nebo „jak se do lesa volá, tak se z něho ozývá“.

Druhým je tzv. SATJA. Je to zákaz vyvarovat se všeho, co je proti pravdomluvnosti, pravdivosti. Tedy, nelžeme, a to opět ani sobě. Vyjadřujme ve svém chování soulad myšlenek, slov a činů. Organismus lháře se nachází v napětí a vyvíjí činnost pro krytí svého špatného chování.

Zajímavé a celkem přirozené je, že lhát zkouší malé dítě. Dospělý to často rozezná, ale působí to na něj až roztomile. Kdo by nepamatoval to zkoušení lži, když se sjíždí prstem po nosu? Je však zcela běžné, že přehlížená lež může v mladém věku zakořenit a člověk se jí pak, později, již těžko zbavuje. I lidská moudrost na lhaní pamatuje – „lež má krátké nohy“. Mohla by být na prezidentské vlajce věta, že „lež a nenávist vítězí nad pravdou a láskou?“

straka-v-crTřetí částí je nabádání k nekradení, tzv. ASTÉJA. Někdo krade jako straka; často člověk krade na rozdíl od ptáka, kterého lákají lesklé věci, i majetek, auta, nápady, ženy, city…, přivlastňuje si něco, co mu nepatří. V dnešní společnosti se hodnotí jako úspěch, když má někdo majetek, často se však ani nezkoumá, jakým způsobem byl získán. Je to falešné měřítko úspěšnosti, bohužel však, ve spojení s pýchou a posléze okázalostí, i úspěšné.

Naši politici, kteří by měli být svojí prací jako zářné příklady, vytvářejí však velmi často určité podmínky (zákony), podle kterých lze krást velmi sofistikovaně.

Zloděj nemá předpoklady pro to, aby se stal člověkem, který dokáže zklidnit svoji mysl. Jeho svědomí je trvale poškozeno. Jeho pozornost se většinou poutá k dění kolem něho, ke sledování toho, aby nebyl odhalen. Takový člověk se většinou nedokáže zklidnit pro cestu do svého nitra. I lidová moudrost v následujícím rčení pamatuje, že může přijít odhalení – „tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne“.

BRAHMAČARJA nám zakazuje být chtivý, definuje lidské chtíče. Toto slovo evokuje zdrženlivost sexuální. Jde však i o další a další požitky, jako je nadměrné konzumování potravy, připoutanost až k obžerství, neholdování alkoholu, stručně řečeno, nabádá nás k umírněnému hospodaření se svoji energií. Neumím si představit upřímného zájemce o jógu, který by propadl hrám; být např. gamblerem značí touhu po penězích, pravý opak skromnosti, ke které nás brahmačarja směřuje. „Nepožádáš manželky bližního svého“ je dostatečně známé. Co již nedodržení této rady přineslo svárů, rozvratů manželství, ale i až nepřátelství mezi lidmi. Dnešní sbližování mladých lidí, uspěchané, často je prvním aktem sexuálního poznání. Jak by dnešní mladé slečny chápaly, když by jim maminka radila, ať se chová cudně? Co to je? Samozřejmě, že dodržování zdrženlivosti neznamená žádný způsob života v askezi. Je nutné žít v souladu s přírodou, být v míru sám se sebou a nepodléhat až animálním chtíčům.

Posledním z JAMY je APARIGRAHA, neboli nehrabivost či neulpívání. Slavný Jára Cimrman zdůrazňoval, že „do hrobu je zakázáno si cokoliv s sebou brát“. A nebo rčení „hrabe pod sebe“ – nikdy nemá dost. Zjednodušeně se dá říci, že chceme, aby náš tzv. příjem byl vyšší, než náš výdej. Nevede to ke konzumnímu způsobu života? Také platí, že „nazí jsme na svět přišli, nazí zase odejdeme“. I Ježíš říkal, že je lepší shromažďovat si své poklady v nebi než tady, na zemi, kde je nič rez, moli či mohou nám být ukradeny! „Člověk člověku vlkem,“ i za tím může být až nemístná touha po majetku. Tzv. hrabivý člověk se zabývá přemýšlením o svém majetku, o financích, o jejich zabezpečení či jeho rozšiřování prakticky pořád. V takovém stavu lze jen velmi těžko dosáhnout klidu a pohody pro relaxovaný stav.

NIJAMA má také pět částí a jsou to principy poukazující na to, co by mohlo náš život činit kvalitnějším, pozitivnějším a co je tedy doporučeno pro svůj další růst dělat.

SAUĆA se věnuje čistotě těla a i mysli. Jedná-li např. člověk proti svému svědomí, např. v rozporu se svou vírou, se svým slibem, se svými názory či vnitřním přesvědčením, není, zjednodušeně řečeno, čistý. Čistota těla je dnes především velkým obchodem, vůně, šampony, mýdla, lákavé reklamy sprchujících se dívek s tou zářivou barvou vlasů… Čistota těla dává dobrý pocit zdravého sebevědomí, naopak nečistota přinášela ještě v nedávné minulosti epidemie a až závažná onemocnění. Neméně důležitá je však i cesta k vnitřní čistotě. Přitom je opravdu nezbytně nutné naslouchat svému svědomí, hodnotit v každém okamžiku přímo nezávadnost svých myšlenek. Určitě v rčení „vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá“, by se našla souvztažnost k čistotě těla i mysli. Moudří lidé doporučují, aby než něco vyřkneme, tak bychom si měli uvědomit, jestli je to dobré, správné, nutné a tím vlastně i čisté.

Sanskrtský termín SANTÓŠA značí spokojenost, učí nás, abychom byli spokojeni s tím, co máme a tím i k pokornějšímu přijímání života. Proč moudří říkají, že „méně je někdy více“? A nebo, že „lepší je vrabec v hrsti, než holub na střeše“. Když chceme něčeho dosáhnout a to něco se ukáže jako velmi těžko dosažitelné, není vyjádřením ne rezignace, ale opravdu moudřejšího postoje uvědomění si dalšího lidového rčení, že je „bližší košile než kabát“. Správný postoj k životu je pro účastníka jógové praxe nutný. Nevrlý, nespokojený člověk, nadávající na sebe i okolnosti života, se opět nedokáže uvolnit, což je předpoklad pro správné praktikování jógových technik.

TAPAS značí sebekázeň, odříkání. Doporučuje se vždy dodržovat určitý řád. Ve vývoji člověka se tento ale neustále vyvíjí. Od věku dítěte, kdy jsou samozřejmou náplní hry, rostou se školní docházkou další požadavky nových povinností. Dospělý člověk již pak má nové a zodpovědné starosti, např. i o rodinu. Říká se, že „je lepší ohýbat mladý stromek“. Učme naše děti sebekázni a odříkání. Kdo z rodičů by upřednostnil u svých dětí pravý opak, kdy by je nechal dělat, co chtějí a vše, co by jen naznačily, že je jejich přáním, by jim bylo vyplňováno. „Co se v mládí naučíš, ve stáří najdeš“ se netýká jen vědomostí, ale určitě i sebekázni. Vždyť se také říká, že „starého psa novým kouskům nenaučíš“. Má být dnešní chtěná, tzv. svoboda či požadavek na uplatňování demokracie, projevovaná jako absolutní volnost? Asi ne. Také se říká, že „nic není v životě zadarmo“. Je velkým uměním říci sám sobě NE, umět vyhodnotit cíl i naše možnosti. Ten, kdo chce cvičit třeba i ásany, často ví, že k úspěchu, k jejích zvládnutí, které se zpočátku jeví jako velmi obtížné, jej přivede jen sebekázeň a s ní související trpělivost.

Předposledním termínem je SVÁDHJÁJA, která doporučuje cestu sebepoznání a také nabádá ke studiu duchovní literatury. Gnostikové doporučovali poznání sebe sama. Neexistuje snad člověk, který by si nekladl zásadní, ale také složité otázky, jejichž zodpovězení stojí na začátku důležité části jógy, duchovní praxe. Duchovní literatury je dnes nabízeno mnoho. Jsou však již staletími prověřené spisy a díla, někdy zcela správně nazývané jako svaté knihy, které sestavili či nadiktovali moudří lidé, produchovnělí jedinci, kteří zazářili v historickém vývoji lidstva. Ten se nikdy nezastaví. Vždy bude důležité umět oddělit zrno od plev, podstatné od nepodstatného. Zbytnělé ego je velkou překážkou v našem vývoji. Ty předchozí stupínky pak v sumáři a v jejich vědomém praktikování vedou ke skutečnému poznání místa v životě a toho, co má trvalou hodnotu. Určitě to není moc, sláva, peníze. Takové zisky doslova podupají harmonii našeho rodícího se zkvalitněného vnitřního života, pokud tedy toužíme po tom, aby nás i jeden z nástrojů, jóga, k němu dovedla. Kam slunce poznání nechodí, tam sídlí nemoc nevědomosti.

Závěr principů je tvořen požadavkem na vzácný nález vyššího životního smyslu, nelze neříci, že tato cesta vede až k uctívání Boha. V sanskrtu je tato přetěžká práce pojmenována jako IŠVARA PRANIDHÁNA. Sledujeme kolem sebe stále se opakující zrody života, střídání dne a noci, střídání ročních období. Cítíme blahodárné paprsky slunce, vidíme působení deště pro růst vegetace. Je kolem nás mnoho malých až všedních zázraků života, za kterým stojí neměnné zákony stvořitele. Ten má stovky jmen a projevů a jedním z nich je Moudrost. Zatímco tady, v našem světě, bychom velmi rádi uvítali, kdyby existovala „jen“ spravedlnost tak On nám nabízí svým nejvyšším zákonem něco, v čem je to všechno pozitivní a krásné zahrnuto tisícikrát. Nabízí Lásku. Kdo se k Němu připoutá, objeví ten uzlíček plný diamantů, který pak stačí jen rozvázat. Zjistíme, že bohatství nalezení tohoto pokladu v nás, je tím největším darem a nic se mu nevyrovná. I toto si musí uvědomit adept jógy. Že v některé fázi své nové činnosti „narazí“ na rozhodnutí, jak a pro co žít?

Žijme tyto principy, které nabízí JAMA a NIJAMA. Celá jóga, jak jsem ji tu nastínil, je jako recept na upečení dortu. Ten nám také dává nejprve seznam všeho, co potřebujeme, popisuje přesné dávky, postup, jak vše promíchat, osladit, při jaké teplotě a jak dlouho péci a třeba i vyobrazení závěrečného nazdobení. Je pak jen na nás, zda budeme chtít podle tohoto receptu docílit konečného úspěchu. Ten však, v případě praxe jógy, opravdu stojí za to. Staneme se jinými lidmi. Zlepší se nám vnímání problémů svých i jiných, staneme se pozornější a citlivější. Budeme mít rádi stvoření a život, budeme si vážit každého dne. S láskou budeme přicházet k plnění všech úkolů, které tvoří náplň našeho života. Odměnou nám bude třeba i jen pevnější zdraví, životní optimismus a přirozená důvěra v sebe sama, jako součásti tohoto zázraku Stvoření.
 

Václav Žáček /vytvořeno z vlastních poznatků a studia mnoha odborných textů/

hodnocení: 5
hlasů: 2

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017