Klíč k pochopení vánoční legendy o Kristově narození

Konfucius, Lao-tse a buddhistický arhat, výřez z díla čínského malíře Ding Yun Penga (1547-1628).

Konfucius, Lao-tse a buddhistický světec – arhat, výřez z obrazu čínského malíře Ding Yun Penga (1547-1628).

Jako předmluvu považuji za užitečné zdůraznit, proč je v lidstvu nutné, (na jakékoliv planetě ve vesmíru, kde žijí lidé,) vtělení části Boha-Podstaty světa. A proč to na Zemi předvídali jako vtělení Boha v lidském těle všichni významní myslitelé a zasvěcenci mystérií. Zoroasterem a indickými a čínskými mystiky počínaje, řeckým Sokratem pokračujíc a židovskými proroky konče. Obvykle uvádím velmi logické Sokratovo zdůvodnění. Tentokrát se mi jeví jako užitečné doplnit jej zdůvodněním na základě učení čínského taoismu, odvozené od vhledu Lao-tseho.

Ten ve svém náhledu na svět líčí lidský život jako „cestu“ nedefinovatelným tao. (Stvořením.) Smyslem poučování lidí více vidoucími duchovními učiteli je podle něj ukázání „správného chování“ (etiky) na této cestě. To se má dít vždy s přihlédnutím k životním okolnostem a umístění zrozence. Jeho a Konfuciovy zásady chování dodnes učí čínský taoismus a konfucianismus. „Správným chováním“ je chápán soulad se zákony „tao“ neboli stvoření. Kdo pravidla „cesty“ nečiní, zatěžuje se podle učení tao negativní karmou. Židovsko-křesťanská terminologie totéž pojmenovává jako „boží trest“.

Jenže ani Lao-tse neříká, odkud a proč se na tuto „cestu“ životem lidský duch vlastně dostává. Kam vlastně jde, jaký smysl neboli vyústění má jeho i dobře žitá „cesta“ ! Neboli ani Starý mistr Lao-tse nebyl schopen svým žákům říci, jako všichni staří mystici a proroci, jaký je nejen smysl světa kolem, ale i smysl (účel) existence člověka v něm.

Logicky příčinu této neschopnosti v „Podobenství o jeskyni“ zdůvodňuje Sokrates! Říká, že toto může lidem sdělit jen ten, kdo ze „světa idejí“ (duchovní dimenze, božského prastvoření) pochází!!! Jen takto vybavený Duch dovede průběh, spojitost a smysl dějů v obou světech (hmotný a duchovní) celistvě a správně vyložit. Tohoto nadhledu nemůže dosáhnout před počátkem všeho stvoření neexistující duch! Jen sám Tvůrce může realizovat poučení člověka formou „zjevené pravdy“! Je to jeho výpomoc po Pravdě toužícím lidským duchům v těle! Přesněji řečeno, může to vykonat jen Jeho oddělená a vtělená část. Starověkou terminologií „Syn Boha“ tedy Stvořitele“ (Otce) jak hmotného, tak i duchovního světa. Jen On má kompetenci neboli nadhled z hlediska věčnosti. A když se tato část Boha jako boží Syn mezi lidmi zrodí, právě a jen podle tohoto poučení jej lidé mohou poznat!!!

Přístup starých zasvěcenců a proroků je logický, jako celé hmotné stvoření. Pro výklad smyslu existence vesmíru a člověka v něm může být způsobilý pouze ten, který existoval už před jeho počátkem (vesmíru, velkým třeskem) a bude i po něm! Jen takový zná celou kontinuitu věčnosti! (Připomínám Ježíšova slova ve stavu naladění na vyzařování Otce: „Já jsem alfa i omega!“) Proto narození „Syna božího“ na jakékoliv planetě ve vesmíru je z principu věci klíčovou událostí dějin na planetě, na níž skupina duchů právě prodělává svůj vývoj hmotností k věčnosti. Myslím svou „cestu“ nejen hmotnou, ale i její jemnohmotnou (záhrobní) dimenzí.

Výše uvedeným popisem považuji za pochopitelné, kterým kardinálním ukazatelem se vykáže jako pravý „Syn boží“! Je to sdělení těm, kteří chtějí naslouchat, jaký je smysl a vyústění jeho vlastního pozemského života! Všechny ostatní poznatky a moudrosti musí být od tohoto vysvětlení odvozeny. Jinak se časem ukážou jako plané a „řádově“ druhotné. (Ježíš to definoval slovy: „Co je platno člověku, kdyby celý svět získal, ale svou duši ztratil?“) Co asi na tento výrok říkají zbohatlíci před svou smrtí? Vždyť se deklarují jako „velcí křesťané“! Se stálou návštěvou „bohoslužeb“ ve chrámech Páně? Jako kdyby největším chrámem Páně nebyl sám vesmír a jeho pěveckým sborem sbor přírody!

Poznatkem o nutnosti příchodu Syna božího neboli Mesiáše poučili ve Starém zákoně Izraelity Mojžíš a další proroci. S tím, že za věrnost boží vůli budou Židé odměněni tím, že na planetě Zemi se tento Mesiáš zrodí právě v židovském národě. Na základě těchto proroctví palestinští Židé staletí čekali a stále nic. (A stále čekají.) Teprve zakladatel esejské „sekty“, (esejci byli přísně zbožná židovská sekta,) nazývaný Učitel spravedlnosti pochopil, že za zrození Krista je nutné Boha usilovně prosit! Jeho pokyn prováděla tajná a pronásledovaná třetí větev židovství, nazývaná esejci. A vydrželi se za to modlit celých 150 let.

(Podle Josepha Flavia žilo v Izraeli asi 1000 rodin esejců. (Vedle farizeů a saduceů.) Neuznávali kněžstvo jeruzalémského chrámu a měli svou duchovní základnu v Kumránských jeskyních.)

Člověku se smyslem pro Spravedlnost nemůže být proto divné, že se právě mezi nimi narodil prorok příchod Krista oznamující. Jan Křtitel. Ten ještě v podobě plodu těhotné Anny označil jeho matku Marii, a tím příchod Mesiáše oznámil. Později zbožné židy (esejce) podněcoval k očistě duše (aury) vodou. Se slovy: „Připravte cestu Páně!“ Aby se u pokřtěných vůbec objevila schopnost Mesiáše poznat a chápat.

V té době velikého očekávání se v komunitě esenským zrodila a pohybovala zdánlivě nenápadná, ale vyzařováním osobnosti odlišitelná dívka Marie. Záhy osiřela (aby nebyla nadměrně rodiči „řízena“) a žila v Nazaretu pod ochranou svého nevlastního strýce Josefa. („Kanonické“ líčení kolem dalších dějů si může každý přečíst v evangeliu Matoušově a Lukášově. Jen poznamenávám, že byly napsány mnoho desítek let po v nich líčených dějích. Proto je vůči tam uvedeným jednotlivostem vznášeno mnoho námitek. Podle mne i částečně správných s tím, že základní duchovní děje v nich jsou popsány přesně! Komu kanonický popis vyhovuje, nechť se jej drží a neudělá chybu. Kdo chce o věcech více přemýšlet, může se do tehdejších dob a událostí vydat s mým následným popisem.)

Marie o svém poslání podvědomě věděla, jen nevěděla, jak přesně se odehraje. A zejména že musí být ona a její opatrovník Josef vystavena Satanově zkoušce. Věděla ze slov proroků Starého zákona, že Mesiáš se musí narodit z panny.

Proč z panny může každý vidoucí pochopit až dnes. Je to podle sledování dějů v mimotělních stavech proto, že prvním pohlavním prožitím se zásadně mění toky energií ženy!!! Tak, že se její duše pevně připoutá k hmotnému tělu, (ztratí „naivní“ snivost,) a v důsledku toho jsou i všichny následně porození duchové (děti) vlivem hmotností těla omezení. Ztratí vnímání čistoty ráje a získají svobodu rozhodování. (Pád z ráje.) Tedy takoví zrozenci mají už uzavřený vhled i do pozemských mimosmyslových dějů!!! Nejsou jasnovidní, jak se dnes říká. Přesto se dodnes občas malou „poruchou“ stává, že malým dětem se vhled do zákulisí neuzavře zcela a vidí leccos pro dospělé šokující!!! A rodiče jim viděné „vysvětlují“ jako fantazírování! Kdyby ne, byly by z nich proroci. Syn boží musí mít ale pro splnění svého poslání toto vidění plně zachováno! A v Řádu stvoření je to jen při zrození z žen, které nebyly sexuálním dějem proměněny. Tok jejich vitálních energií zůstal panenský. Tehdy se musí stát matkou, ale jejich duše i duše jejich dětí nejsou nadměrně připoutány k hmotnému tělu! (Poznámka. Lze tu nalézt i analogii odjinud: děti rozené porodními cestami jsou povahově jiné, než rozené císařským řezem! Viz nálezy psychologů a psychoanalytické práce třeba Stanislava Grofa.)

Zvěstování Panny Marie, obraz neznámého autora z 18. století.

Zvěstování Panny Marie, obraz neznámého autora z 18. století.

Pohybem v čase jsme dospěli až do chvíle, kdy Marie jednoho dne zjistila, že bez vědomého sexuálního styku s mužem je těhotná. Uvědomila si, co by to v tehdejších přísných poměrech mohlo znamenat. Nejméně zapuzení z komunity, nebo i ukamenování. Přesto tuto život ohrožující situaci přijala jako rozhodnutí živého Boha. Rozhodnutí přijmout jakýkoliv úděl v životě jako přímé projevení vůle Stvořitele člověka (i smrti) je vždy a všude klíčovou zkouškou oddanosti Řádu stvoření. (Vykonavatelem této zkoušky je jako vždy Satan skrze „své“ lidi.) Přijetím údělu těhotenství židovské dívky bez otce potvrdila dívka Marie naprostou oddanost Vůli a tím překonala Satanovu hrozbu. Tak osvědčila svoje předurčení. Před Bohem se stala hodnou být „čistou schránou pro vtělení Mesiášova ducha“, neboli zrozený Ženským principem z božské sféry na planetě Zemi. Vyjevila duchovní kvalitu Bohorodičky! Teprve toto rozhodnutí, (nést cokoliv v životě, i zdánlivě nespravedlivé,) ji trvale spojilo zářícím duchovním mostem s božskou sférou. (Abdrushinovou terminologií s Prakrálovnou, podle Zoroastera s Bohyní nebes.) Doslovné znění přihlášení se k Vůli v Evangeliu: Duše má velebí Pána a můj duch jásá v Bohu“. Atd. (Luk 1, 40.)

Teprve po naladění duše dívky Marie na dimenzí čistoty se jí mohl objevil anděl Gabriel, neboť andělé se pohybují jen ve vibraci čistoty a dokonalosti! (Pomyslete na ty současné hlupáky, kteří ve „vědeckých“ spisech vykřikují, že kdyby byli andělé, tak by je viděli!) Z principu: „svůj k svému“ se poslové dimenze čistoty mohou zjevit a komunikovat jen těmi na „stejné notě“. Pro čistotu duše Marie mohl anděl pronésti ono známé blahoslavenství: „Buď zdráva, milosti plná, Pán s tebou!“ Neboť Pán je jen s čistým!

Nastalou ošemetnou situaci ale musela těhotná Marie sdělit svému poručníkovi Josefovi. Jakmile se o jejím stavu dověděl, představil si rozumově všechny následky přísného Zákona. Utekl z domu do pouště a chtěl zemřít. Tím chováním ale vyjevil, že odmítá vydat těhotnou Marii zákoníkům! Dal najevo, že on Josef nechce židovské zákony aplikovat bez lásky!!! Cítil lásku (všelásku) jako silnější než je litera psaných náboženských kánonů! Tím i on se dostal do vibrace lásky a milosti. Proto i jemu se mohl zjevit anděl! Když v poušti Josef vysílením usnul, anděl mu vysvětlil situaci. Poučil jej, že nedošlo k porušení zákona Marií. Tím posvětil Josefův přístup ke způsobu výkonu náboženských příkazů: Láska je nadřazena nad všechna platná písma! (Viz evangelium podle Jana.) Bez ní jakékoliv náboženské zákony není možné správně naplňovat, což platí dodnes! Kdyby si tohoto principu byla církev po dvě tisíciletí vědoma, čeho mohla být ušetřena!

(Poznámka: způsob otěhotnění Marie úmyslně nebudu popisovat, protože o tom se vedou spory všeho druhu, o nichž si myslím, že jsou všechny „nepřesné“. Na uvedení mého vhledu není doba a v tuto chvíli by nebyl pochopen.)

Z tohoto legendického obrazu někdejšího vánočního dění se vynořuje první ze symbolik vánoc. Kromě nadřazenosti lásky je to vzor, archetyp správného chování muže k ženě, zejména těhotné. Neboť Josef, tváří v tvář hrozbě, vsadil celou svou pověst a existenci k záchraně ženy Marie a jejího dítěte! Jak je aktuální zejména dnes, v neduchovní Evropě. Jak zde chybí tento bohulibý vzor mužského chování!

Josef veden již tehdy záměrem sloužit matce a dítěti rozhodl se proto „právně ošetřit“ tuto ošemetnou věc. Nechal se s Marií oddat, protože to náboženské předpisy umožňovaly. Jenže po několika měsících se začalo blížit datum porodu a při něm by se projevilo, že k těhotenství došlo před sňatkem! Tedy nikoliv kvůli sčítání lidu, jak se později omylně domyslelo a do legendy zapsalo, ale k zamlžení očí nehodných se Josef vydal do Betléma. Prozřetelný kvůli ochraně Mariiny a své cti se před porodem vydal na cesty. V Betlémě se v jemu známé esejské rodině Marii narodilo dítě Ježíš. Jenže i na Kumránu byli čelní představitelé esejských jasnovidní. Proto také oni poznali, že očekávaný Mesiáš se v Betlémě právě narodil. Tušili, kde Josefa s Marií najdou. U některé z esejských rodin.

Klanění Tří králů, detail z obrazu vlámského malíře Rogiera van der Weyden (1400-1464).

Klanění Tří králů, detail z obrazu vlámského malíře Rogiera van der Weyden (1399/1400-1464).

Ve vánoční legendě jsou Kumránští duchovní vůdcové představováni v roli „mudrců od východu“! Když díky svým dispozicím na místě poznali, že Mariino dítě má očekávané „vyzařování“, poklonili se mu a dali ony v legendě zmíněné dary. Když se ale vrátili na Kumrán, neprozřetelně to prozradili v místní komunitě. „Tři králové“ se tedy zachovali jako „tři žvanilové“. Měli počítat, že v komunitě má král Herodes svého špeha! Všichni vládcové se přece obávají o trůn a klid v kraji! Zejména ti lumpové. Herodes ale přesně nevěděl, v které esejské rodině se to stalo, proto vyslal nájemné vrahy do jemu známých esejských rodin v Betlémě. Tím se do legendy dostalo zabití neviňátek „z budoucího Mesiáštví podezřelých“. S přehnaným počtem, bylo jich několik. (Poznámka: podněcovatele těchto vražd později sděloval křtěným Židům Jan Křtitel a právě za to byl Herodem umlčen. Herodes se bál krevní msty ze strany rodin zavražděných.)

Před tímto nebezpečím byl Josef andělem varován a proto urychleně opustil Betlém. Jak přesně praví legenda. Až Herodes umřel a na malém Ježíškovi nebylo přesně určitelné stáří, vrátili se oba s Marií do Nazaretu.

Protože kvůli stálému pronásledování křesťanů byly události kolem Ježíšova narození zapsány až několik desetiletí po popisovaných událostech, tedy s malými technickými nepřesnostmi, dostaly se do jejich evangelijní podoby podružné nepřesnosti. Ty nic nemění na síle a názornosti vysvětlení základních duchovních zákonů kolem ženy, muže, rodiny. Jsou to:

  1. Žena se v každých okolnostech života má řídit boží vůlí, i když je tato v daných okolnostech zdánlivě nevýhodná či dokonce ohrožující. (Marie je vzor všech žen.)
  2. Muž všechny okolnosti života musí posuzovat nejen z hlediska formálních zákonů, ale vždy i z hlediska lásky a všelásky. (Josefův přístup nadřazení lásky výslovně oceňuje Bůh trvalým vysíláním anděla k němu.)
  3. Bohem milovaný muž je ochráncem všech žen a dětí bez ohledu na to, zda je jejich genetickým otcem. (Vzorem je pěstoun Josef.)
  4. Jedině rodina je dokonalé prostředí pro zrozování a růst dětí. (Pro své ideálně žité rodinné zázemí mohl Mesiáš zdárně zakončit svou pozemskou misi k lidem.)
  5. Bohatství rodiny není žádnou podmínkou pro její kvalitu, ale pouze duchovnost muže a ženy.
  6. Je-li v rodině žito spojení s Bohem (duchovnost), stará se tento i o transcendentní ochranu všech členů, aby tito mohli naplnit své inkarnační zadáví, své poslání.
  7. Do pozadí očím zakrytých části dějů vidí málokteří. Proto se nevidoucí mají vciťovat do legend a pohádek a pak zjistí, že je v nich více Pravdy, než vůbec tuší.

Právě tyto zákony z Řádu stvoření dávají vánoční legendě onu mystickou sílu, přetrvávající tisíciletí a trvající na věčnost.

Ještě si dovolím poznámku k synchronizaci oslav slunovratu a narození Ježíšova. Neví se, ve kterém měsíci se Ježíš narodil. Ale ti, kteří ustanovili narození Ježíšovo synchronně se slunovratem, učinili tak ve stavu osvícení. Přesvědčit se o tom může každý. Může to zažít tak, že když před slunovratem vejde večer ztišen do lesa a začne vnímat, „uslyší“ naprosté ticho. Bytosti lesa spí! Když vejdete v tutéž dobu a na stejném místě do lesa na den Božího narození (po slunovratu), uslyšíte, jak se bytosti přírody probouzí. I včely zavřené ve sklepě, nemající styk se světlem, na slunovrat reagují probuzením. Slunce je ve hmotnosti symbolem Světla, Boha dárce života. Syn boží je „osvětlitel“ smyslu života člověka. V přeneseném slova smyslu dárcem světla poznání příčiny bytí na tomto světě i po něm. Podrobně se Ježíšovým výkladem smyslu života zabývám v knize „Otevření duchovního oka“. (Agape Brno, tel. 543213006.)

Užijme si proto i letos plně duchovní pozadí vánoční legendy a radosti z toho, že i na tuto Zemi přišel ten, který jediný může osvětlit člověku účel jeho bytí z hlediska věčnosti. A to srozumitelně v podobenstvích, jak jsou zachycena v Evangeliu, tedy ve formě radostné zvěsti. Oznamuje v nich oněm „na skále stojícím“: „Já jsem Cesta (způsob přístupu k životu), Pravda (o smyslu světa) a Život věčný (na smrti hmotného těla nezávislý)!“
 

Josef Staněk
 

90 komentářů

Přidat komentář
  1. Isaac Newton byl vlastně heterik. Nevěřil ve svatou Trojici, ale pevně věřil až do smrti v jednoho Boha ( protestantského). To je mi blízké, víc problémů je s pochopením Trojice, než s jedním Bohem. Na smrtelném loži odmítl Newton poslední pomazání. S narozením Krista to jediný Bůh pěkně zamotal..

    1. Byl charakter a já si jej cením. Jako Sokrates! A nepochybuji i že Bůh si opravdových cení. Ale zázraku se nedočkal. Já ano, tří. Takže ode mne by bylo bezcharakterní, abych to neříkal. Přitom jiným nic neberu, články mají iniciační funkci k myšlení. Kam kdo dojde je věc jeho.

  2. Pane Staňku,jestliže barete v úvahu námitky,tak jednu zásadní vznáším
    k Vašemu pojetí Marie,a to zcela zásadní:

    MARIE je Jméno.To Jméno je jinotaj.Pod jinotajem je ukryta DUŠE,nikoliv
    žena z masa a kostí.

    ad.Marie je vzor všech žen.
    Marie nemůže být vzorem pro ostatní ženy.Za jménem Panna Marie se totižto
    ukrývá NadDuše,zvaná též Velká Matka.Všechny duše jsou s ní v neustálém
    spojení a jsou Jí samotnou.
    Dostane-li informaci jedna duše,ví o té informaci celý vesmír.

    Jestliže duše začne myslet sama,říká se tomu v jinotaji,že porodila syna,ducha.
    Neporodila však člověka z masa a kostí.Je to její mysl,mysl té duše.

    V každém člověku je přítomna duše,jako součást NadDuše,kterou vede a učí myslet Božský Otec-Duch.

    Každá duše je Láskou bezpodmínečnou,Spravedlností a tolik hledanou Pravdou.

    Ne nadarmo platí,že kdo nepozná sám sebe vpravdě,neví nic.Je bídou a v bídě
    přebývá.

    PS:I ta Sára a Abrahám jsou jmény,pod kterými se neskrývají žádní lidé.
    Zrovna tak je tomu v knihách Starého Zákona.
    Zákon je něco,co platí v každé době.Bible obsahuje psychologický vývoj člověka,
    kterým zde každý prochází a kterému se vyhnout nelze.Zrovna tak dítě,když
    se narodí,neběhá ihned,protože mu fyziologie nedovolí.Ani novorozenec
    neumí ihned cizí jazyky,nemá diplomy,…teprve se s novou rolí seznamuje,
    poznává sebe samo,a nadávat mu nebo jej bít a ponižovat za to,to je bída srdce každého,kdo si toho není vědom,protože ani sám sebe nezná vpravdě.
    ——————-
    Říkáte,že Panna Marie se zjevuje jen panenským církvím.Ani jen netušíte,
    o čem mluvíte.Uvedu Vám zde kousíček z vidění v přímém přenosu těch,u kterých
    probíhá samovolně proces,který dřív nebo později nemine ale vůbec nikoho,tedy ani Vás.

    http://jindriskavlckova.blog.idnes.cz/c/469430/co-zazivaji-a-vnimaji-schizofrenici.html

    Marie se zase zlobí. Fúrie. Je z ní medúza, švihá mě chapadly jako důtkami. Zasloužím si to? Ne. Směje se. Zlověstně, šíleně. Nebojím se, už ne. Je mi nás líto. Zuří. Oživuje les. Skřítci se mi smějí. A blijí červené kapesníky. A souloží. Dětské ručičky vystrkují hlínu z bažiny a dlouhými drápy ji hážou po mně. Je mi zima. Marie fúrie je jízlivá. Drápe mi oči. Fuj, to je hnus. To řekla ona nebo já. Natahuju k ní ruce a ona mi je jemně tiskne, aby mi je vzápětí vyvrátila. Moje větve se odlamují a umírají. Tak jako Eliška. Láme se v kole. Nepláče. Tys to věděla. Těhotný chodník vyvrhl modrobílé balonky. Naděje pro Elišku? Nesnáší mě. Marie zuří: „Eliško, zabiju tě!“ volá na mě. Jenže já nechci zemřít. Ale ani zabíjet? Co mi tedy zbývá? Vrátit se na konec a skončit na začátku. Tečou mi slzy. „Odpusť, Marie. Jsem Eliška…“ (vím, že se vrátíš).

    U těchto lidí,se srdce probouzí.Jejich vidění se dá překládat tak ,aby mu
    rozuměli lidským rozumem.Nevědomí je totižto naviguje přímo,jen oni mu
    nerozumí a pak mají strach.Jsem Otci vděčná za tento dar,kterému mne naučil
    a kterým nejen těmto lidem mohu pomoci,ale pomohu jim i tak,že se tomu sami
    naučí.
    Zrovna tak i Písma hovoří tím samým jazykem,jazykem Ducha Svatého,který spojuje
    a nikoliv rozděluje.

    PS2:Tříkrálovské dary jsou také jinotaji.A věděli o nich již pradávno nejen
    ve Starém Egyptě.
    Jezuliatko je dítě.Navíc jméno Jezuliatko je rovněž jinotajem.

    1. Hvězdičko, jinotaje neexistují. Nebo žijete v houští jinotajů kolem sebe? Existuje reálný svět hmotné úrovně, kteří lidé s typem myšlení Sisyfos považují za jediný. (Ukažte mi atom lásky, přátelství atd., aby to bylo raálné a ne vymyšlené lidmi. bývalý předseda Heřt) Já to vnímám tak, že existují jiné úrovně reality, kterou mi nevnímáme, protože na ní má smysly jen naše duše. A ta je plně ztotožněna s tělesnými smysly, takže pro zákulisí oslepena. Do okamžiku smrti neboli vyjití z těla. U schizofreniků jde o poruchu, kdy střídavě vidí oči duše a těla a v důsledku duchovní nečistoty z toho udělají guláš. Nedovedou to na rozdíl od jasnovidců odlišit. Proto jsou pacienty Dr Chocholouška a jiných dialektoků. Ti je léčí jen oblbováky, aby oči duše uspaly. Takže všechno vánoční se stalo, ale bylo nepřesně hmotně zapsáno, nevidíme ale úrovně za tím. Třeba to, co píšete. Přeji hodně zdaru.

  3. P Staněk,

    to je jasné , že jednoho dne budou ze světa vymýceni ateisti. Kteří neustále otravují,straší mocí nad světem a přitom neumějí ve svých zeměpisných šířkách nastolit seriózní podmínky pro existenci, neumějí tolerovat názory jinak vnímajících osob. Ateisti bývají vždy neschopní citu a lásky. Tvrdí, že kauzální přístup příčin a následků zvaných „karma“ – neexistuje. A to je veliký omyl a hlod. Přijde však jeden okamžik, kdy bude třeba změnit omezenost a podobné názory o beztrestnosti bude třeba bolestně vykostit.
    Děkuji.

  4. Hvězdička , píšeš :

    ….Za jménem Panna Marie se totižto
    ukrývá NadDuše,zvaná též Velká Matka.Všechny duše jsou s ní v neustálém
    spojení a jsou Jí samotnou.

    No neviem v akom svete sa pohybuješ, ale tento náš , vzniklý evolúciou z trilobitov, nepotrebuje žiadne KECY o duši, a nadprirodzených silách, lebo ak by aj existovali, ,,srali“ by na nás, lebo sme minimálne o jeden level na nižšom vývojovom stupni ako sú ONI a sme pre nich odpornejší, ako pre nás sú šváby, vši lonové a iná háveď..

    Takže ,,colníkovi“, čo je materiálne a nikdy inak..

    Tak nám Josif Visarionovič aj naďalej pomáhaj, keď na to budeš mať..

  5. p. Stanekovi, ktorý píše:

    …Katolická církev je neomylná, protože je domem živého Boha, sloup a opora pravdy. Pokud pokřtěný člověk úmyslně popře, nebo odporuje dogmatu, tak se dopustí hříchu hereze a je automaticky exkomunikován (exkomunikace = vyloučen z církve)…

    To je málo. V prvej etape by som každého ,,podla Tvojej charakteristiky“ padlého anjela vystavil v Ocelovej klietke hanby na námestí obce , kde by ho mohli davy omočovať, opľuvať , opilci by ho mohli aj ogrcávať , niekoľkokrát za sebou a šťuchať ocelovými hrotmi.

    V druhej etape by mu umožnili sa ukázať – čiže by sme im mohli dať možnosť prežitia, ak sú Hospodinovmu oku lahodiaci. Dostali by možnosť dôkazu, že sú ,,čistý“. Boli by na nich praktikované zvyky stredoveku, takzvaný ,,Boži súd“. Celá klietka by sa žeriavom nadvihla a ponorila do rieky tak, aby ani ,,ŠPIC“ klietky netrčal nad hladinou.

    Po troch dňoch, ak by ,,utopenec“ zostal na žive, je jasné že ho Hospodin má rád. Ak by bol už naozaj utopený-mrtvý, bol by to dôkaz, že ho Hospodin nemal rád.

    Aké jednoduché, čo keby sme to skúsili najprv na TEBE, Ty si určite jeden zo spravodlivých medzi ženámi…

  6. Skutečnost, že řádky autora jsou věrohodné, mluví i jeho pojednání, jakou úctou vyjadřuje respekt vůči Bohu. Toho si velmi cením a jsou pro mě inspirací.

    Samozřejmá je v tomto kontextu také otázka, stejně jako vůči panně Marii, co zažil Mojžíš na hoře Zjevení kde zůstával několik desítek dní a vrátil se v jiném „stavu“ vědomí, kde se pod horou objevil jako o mnoho starší, než vykazoval jeho fyzický věk.. Také existují dvě různá vysvětlení.

    Jak bylo řečeno, každý člověk různého věku potřebuje na své cestě pociťovat oporu, povzbuzení, trpělivost, porozumění a ne jenom potlačování svých osobních názorů.

  7. David,

    p. Mariška, Mojžiš, čo majú spoločné? Jedine to, že obaja boli vraj Židia, jedna aj druhý boli pravdepodobne vymyslený z dôvodu línie behu ,,diela“…

    Marišku si tentoraz nevymysleli Židia, ale prvotný kresťania, aby z náboženstva určeného len pre Židov za spolupráce Saula, položili základ nového náboženstva a obetovali tých , čo vymysleli ,,originál“…

    Bola to obyčajná Bohokrádež …

    Neštítili sa ničoho, ani hovadiny typu Oplodňovač Hospodin, jeho komplic Dúšik svätý a nositelka ,,plodu“ Marienka…

    Trio , ako z rozprávky o Pinokiovi…

    Som zvedavý, kedy sa tento celý ,,scenár“ zosype, ako domček z karát..

  8. Světlo všem,aby jste mohli vidět,a chåpat;lidem je třeba vīc,takových J.Staňkū.Přeji våm Mír Svėtla.

  9. Ten, ktorý tančí s Neviditelným,

    ináč nazývaný aj Oslepený gurmán, to má asi v tejto chvíli ťažké. Sklbil pojmy s dojmami. Svetlo a Neviditelný , akýže je to logický posun ? Svetlo potrebuje zdroj a neviditelný je aj bez zdroja nevidený…

    Asi niektoré Ústavy pred sviatkom ,,Hospodinovho plodu“ otvorili svoje vrátka..

    Tak nám Anastázia Petrovna už konečne dohoď niečo na ,,žranie“. Doporučujem porádny kus MASA. Môže byť aj ,,govadzina“ z kolchozu V.I.L…

    1. Mnozī ještě budou muset setřåst svē vīno,vystřīzlivý a budou konat pokånī.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2016