Krach jasnovidců v Česku?

Nutno uznat, že v pátrání po zmizelé dívce Aničce jasnovidci zcela selhali. Podávali zmatečné údaje, jak se následně prokázalo. A to v zemi, o které se povídá, že co Čech, to šaman a léčitel! Své paraschopnosti neukázali ani „zástupy“ těch, kteří esoteriku školí, ani jimi vyškolení.

okoSetkávám se dokonce dost často se zájemci o esoterické poznání, kteří jdou z jednoho esoterického kurzu do druhého a mají tolik absolventských diplomů jako svého času sovětští generálové metálů. A to není nějak málo. Vždyť až sem se z Egypta po roce 1968 „donesl rozhovor“ dvou krokodýlů z Nilu, ve kterém si jeden stěžuje druhému: Je to na tom světě čím dál horší! Představ si, před týdnem jsem sežral jednoho ruského vojenského poradce a ještě po týdnu prdím kovové metály!

V případě Aničky nejen selhali všichni jasnovidci a telepatové, ale také „kontaktéři s přítomnými mimozemskými civilizacemi“. Ufouni jim zjevně neporadili. Také jasnovidní „pisatelé s dvanácti čakrami“, kteří ve svých knihách a přednáškách o minulých a budoucích dějinách lidstva naprosto přesně popisují, co se odehrávalo v „Atlantidě a Hyperboreji“ před 324841 roky a co bude na světě v roce 8453, mlčeli jako ryby. Není divu, vždyť je pravidlem, že naprosto mlčí o tom, co ve státě a světě bude za týden, měsíc a rok.

Zdá se, že před eventuálními kalamitami nedokáží varovat obyvatelstvo ani tak, jako to učinili sibiřští šamani před pádem tunguzského meteoritu. Zřejmě to s jejich schopnostmi nebude tak horké. A tak, ať se nám to líbí nebo ne, v reálných prognózách lidé citlivci za zvířaty „o třídu“ pokulhávají. V souvislosti s nejistou prognózou další existence života jako celku na této planetě není nakonec mizení druhů formou „útěku“ zvířecích druhů ze zeměkoule jako před tsunami?

V těchto souvislostech se u mnoha lidí oprávněně vynořuje otázka, nakolik a jak časově dopředu je individuální a kolektivní budoucnost předurčena? A jestli je v dispozicích člověka alespoň s určitou přesností ji zachytit? A také, jestli existují vlivy, které tyto eventuální schopnosti pozitivně či negativně ovlivňují?

Těmito otázkami a vlivem těch kterých vlivů na přesnost mimosmyslového vnímání se zabývám od osmdesátých let. Nejprve jsem se samozřejmě přesvědčil, že jevy „vidění na dálku, do minulosti a budoucnosti“ skutečně existují. Z prvotního „sisyfovského typu skepse“ mě před čtvrt stoletím pomocí přesných telepatických diagnóz a dat úmrtí jednotlivců vyvedl brněnský „šaman“ Karel Kožíšek. S ním jsem se blíže seznámil v souvislosti s jeho prosbou, abych ho „vyučil“ včelaření. Při té příležitosti jsem poznal, že Karel Kožíšek byl nejen nesmírně srdečný a kamarádský člověk, ale skutečný telepatický fenomén. Jím předvedené výkony mě tak zaujaly, že jsem mu později při jeho pokusech asistoval. Tak jsem se mimo jiné přesvědčil, že je to tak disponovaný člověk, který z fotografie kohokoliv pomocí automatické kresby bezchybně zjistil, zda nejen dotyčný žije, ale jaký je zhruba jeho zdravotní stav. Přede mnou bez jediné chyby určil podle fotky nebo písma žití či nežití stovek lidí. Nezaznamenal jsem však, že by byl věrohodně schopen zjistit, kde se dotyčný mrtvý nachází. (Týká se to také úsilí o nalezení hrobu Metodějova a Anežky České.)

V době oněch pozorování a následných ověřovacích experimentů mě ovšem, jako každého, strašily dvě skupiny mých známých a kamarádů. První množinou „strašičů“ byli vědecky a rozumově pracující kamarádi, kteří vyzbrojeni sisyfovskou logikou mi vědecky předvídali „zbláznění se“. Druhou skupinou „strašitelů“ byl ideovou jednotou sevřený klan jen o bibli se opírajících křesťanů. Ti mě na základě scholasticky (ne)pochopených biblických citátů jasně viděli v pekle. Znejistěn těmito nevábnými „vyhlídkami“ začal jsem jezdit po republice, abych se u informovanějších poradil o rizicích prováděných pozorování a pokusů. Mimo jiné do Prahy, za dalším Kahudovým esoterickým „esem“, paní Bohunkou Cíchovou. Ta na mne po přesně postavených dotazech vždy přísně pohlédla a se zdviženým prstem řekla: „Víte, co o těch věcech napsal Abdrushin? Jak je to nebezpečné!“ Říkám, že vím. Ale život je souborem rizik. Bez rizika nemůžete jít ani na rande! Kvůli překonání rizik dokonce žijeme. Po takovém úvodu paní Cíchová otočila své oči bělmem ke mně, kamsi pohlédla a řekla: „Ale vy můžete! V záhrobí jste za omyly minulého života, i když vedené dobrou vůlí, tak trpěl, že máte v sobě mimořádně vysokou míru opatrnosti. Máte dostatečnou citlivost se nástrahám oněch transcendentních dimenzí vyhnout. Stejně časem magických kousků a experimentů necháte.“ Měla pravdu! A navíc mi řekla jak omyly minulého života, tak budoucí klíčové životní události dopředu. V té době naprosto nepředvídatelné a dokonce nepředstavitelné osobní události!

Přiznám se, že jsem tomu moc nevěřil. Ale překvapení bylo na mé straně. Předpovězené se stoprocentně naplnilo! Dokonce na roky přesně! Až na jednu předpověď, která má čas až po smrti.

Po těchto zkušenostech nepochybuji, že budoucnost jednotlivce i národů jsou naším duchovním vedením v hrubých rysech předurčeny. Její jednotlivé události mají nenahraditelný smysl pro náš duchovní vývoj a proto je můžeme měnit jen v detailech. Přesně předurčit průběh nemoci ostatně uměl konec konců i Kožíšek. Když k němu přišel na „magnetickou léčbu“ nemocný, o kterém jinak nic nevěděl, tak ho „přeléčil“. Pacientovi se obvykle ulevilo, ale když odešel, Karel mi řekl: „Toho volají ‚nahoru‘, má tolik a tolik času. Toho jsem léčil jen na oko. Já se s Pánem Bohem neperu!“ Když jsem naplnění prognóz následně kontroloval, s asi desetiprocentní chybou a mírnými časovými „plus mínus“ předpovědi vycházely.

V souvislosti s možnostmi předcházení a identifikace zločinu pomocí intuitivního poznání jsme samozřejmě také prováděli pokusy. Vždy neúspěšně. Karel mi ukazoval, tehdy na Saddámovi Husajnovi, jak místa zločinných dějů a myšlenkový svět zloduchů je tak nabit „černou energií“, produkovanou démony, kteří je řídí, že on nemá šanci je prorazit. Temná energie kolem okamžitě rozhodí stabilitu každého duchovně nedokonalého, který do kruhů temných duchů vkročí. Tyto energie jsou tak silné, že rozvrátí rovnováhu je detekujícího citlivce a dovedou jej k zesměšnění. Pro temné duchy je takové „laškování“ s citlivci povyražením. Ve stylu: takový šašek nám sem leze! Silou kolem zločinů nashromážděné negace by mohl projít jen dokonalý člověk. Negativní energie by se v tomto případě nemohly na negacích duše uchytit a její intuitivní integritu rozladit! Přítomnost a účinek negativních energií v dimenzi astrálu bylo příčinou toho, proč staří zasvěcenci (faraónovi velekněží, Pythagoras, Orfeus apod.) přibírali do iniciačních rituálů egyptských a řeckých mystérií jen eticky čisté osobnosti. Stejný důvod, proč esoterické metody nejsou použitelné v současném lidstvu, uvádí Abdrushin. Píše, že síly duchovních temnot jsou v astrální dimenzi současného upadlého lidstva tak silné, že nechají kohokoliv uhádnout jen věci podružné!!! Použijí-li se k prognóze hmotné esoterické „pomůcky“, např. kyvadlo, virgule, temný duch stojící za každým člověkem, výsledek ovlivní směrem ke zlu. Zmýlí jej, dá argumenty hmoťákům a udělá z citlivce před druhými „blázna“. Podstatné vědomosti, které by mohly být duchovně užitečné, nelze esoterickými školeními zvýšit. Lze je oživit jen všestranným duchovním úsilím k povznesení duše. Pak se v každém člověku přítomné intuitivní schopnosti samočinně otevírají. Vždyť jsou zablokované právě k dobru nezralého!

Při použití esoterických prostředků k intuitivnímu poznání jsem po létech hodnocení mimo jiné dospěl k závěru, že čím je člověk ve zkoumaném oboru rozumově kvalifikovanější, tím lepšího výsledku může intuitivním poznáním dosáhnout. Ale i intuice má své háčky. Uvedu dva mně se přihodivší konkrétní ale protikladné příklady.

Zkoušel jsem využít intuitivní (esoterické) diagnostiky ve včelařství. To byl obor, který jsem tehdy poměrně slušně vědomostně zvládl. Nejprve jsem šíření roztoče varroa v Česku v tichosti sledoval i esoterickými metodami. Vycházelo mi stále, že invaze roztoče v krajině postoupila dále, než bylo zjištěno oficiálními laboratorními metodami. Z takové situace vyplývalo, že oficiální „radikální metoda likvidace varroázy“ nemůže být úspěšná. Počkal jsem v tichosti rok a když se správnost minulého testování následným laboratorním vyšetřením potvrdila, dostal jsem odvahu a veden čistě altruistickou pohnutkou, zabránit státním zbytečným výdajům a šikaně kočujících včelařů, napsal jsem osobní varovný dopis tehdejšímu řediteli SVS Dr. Polákovi. O esoterickém způsobu získání informací v něm ovšem nebylo ani slova! Jediný v celé veterinární službě a včelařské veřejnosti jsem na celostátním fóru vystoupil proti navrženému způsobu tlumení invaze. Proto mě možná „temní“ nechali správně roztoče najít kyvadlem a virgulí, protože po onom vystoupení nastal všeobecný „hon“ na mne. To jsem si užil! Obvinili mě z „rozvracení schváleného ozdravného postupu“ a někteří funkcionáři navrhli i zbavit mě titulu. Prý jsem nepochopil základní vyučované protinákazové postupy. Následovalo kárné řízení na Krajském veterinárním zařízení a z následného trestního obvinění pro rozvracení ekonomiky ve státě mě tehdy zachránil právě ředitel Státní veterinární správy. Ke zklamání přesvědčených „radikálů“ mne navíc přizval do komise SVS pro nákazy včel. Průběh následující invaze roztoče mi však dal tak plně za pravdu, že se mi většina těch, kteří na mne původně pořádali „hon“, přišla po několika létech omluvit. Dobrodružné „individuum“ se v jejich očích náhle proměnilo ve včelařskou „kapacitu“.

Po tomto úspěchu v esoterické prognostice postupu roztoče varroa mě „začal brát fantaz“, že bych těchto utajovaných dispozic mohl využít také pro sebe, zejména komerčně. Např. v diagnostice počátku rojové nálady ve vlastních včelstvech bez prohlídky včelstva. Doufal jsem v možnost odstranit nasazením kyvadla nebo virgule pracnost při ošetřování vlastních včelstev a podstatně zvýšit medný výnos. Ale v tomto případě jsem zaznamenal úplný krach esoterické diagnostiky vzniku rojové nálady. Nespolehlivost byla neúnosně veliká. Přičítám tento neúspěch „kvalitě“ pohnutek, tj. vlastnímu egoizmu a zištnosti. Tyto pohnutky otevřely vstup rušivých energií do neurosvalových reakcí, řídících pohyby virgule a kyvadla. Později se mi to mnohokrát potvrdilo, že jakmile citlivec nechá do své duše vstoupit duchovní vadu, dochází k poruchám intuice a následně ke krachu správnosti intuitivní diagnostiky.

Došel jsem tak vlastními pozorováními k potvrzení správnosti výše zmíněného Abdrushinova názoru o tlaku temných jemnohmotných energií na lidstvo. On dále uvádí, že nepokřivené esoterické sdělení může být v současnosti získáno jen bez hmotných pomůcek, tj. vizí ve změněném stavu vědomí nebo skrze správně vyluštěné poselství snů. I to mohu potvrdit.

Po tomto obšírném úvodu jsem dospěl k vyjevení těžiště článku. Vidíme kolem sebe pozoruhodné společenské a přírodní události, jejichž další vývoj se jeví jako nevypočitatelný. Společenské procesy jakoby rozkládaly a znevěrohodnovaly všechno, čemu věřili naši předkové. Lidstvo se samo k sobě a k přírodním zdrojům chová tak, že už i vědeckými (rozumovými) prognózami je možné vypočítat jeho zánik. Západní civilizace (např. EU) je sice schopna nařídit normy upravující zakřivení banánů nebo šikanování slušných občanů nesmyslnou byrokracií, ale není schopna zvládnout na jedné straně mafie spekulujících zbohatlíků, žijících parazitním a rozmařilým životem; a na druhé straně rychle narůstající vrstvy tzv. nepřizpůsobivých občanů. První neschopnost vládnoucí mocenské elity je způsobena tím, že bohatí paraziti mají vždy čas a peníze na to, aby podplatili za kvalitní zákony odpovědné strany a politiky. Než to hodnoty vytvářející občané zjistí (nemají pro práci čas), padlé mocenské elity vytvoří zákony, vyhovující jen bohatým. Jsou úmyslně vytvářeny tak, aby je bylo možné obcházet pomocí mafií „informovaných drahých“ advokátů. Tím je zákulisní pseudoelitě vlastně dovoleno vše. Viz běžné odsuzování malozlodějíčků soudy a žádný odsouzený velkotunelář. Snad kromě sólo diletanta z H-systému. Obcházení zákonů se děje také pomocí jejich „správného“ výkladu „pozitivně“ motivovanými úředníky a soudci. Současná zdánlivá demokracie u nás i na Západě je nynější společenskou pseudoelitou pojata jako forma manipulace krátkozrakých konzumních „hejlů“ prostřednictvím volebních kampaní a ohlupujícího působení médií. Mají to snadné. Materialistický člověk opuštěním svých transcendentních tradic ztratil vazbu na nadčasovost a tím nevědomky rezignoval na budováním sebe sama jako samostatně uvažující osobnosti.

Druhá neschopnost současné vládnoucí vrstvy se vyznačuje neschopností zvládnutí tzv. nepřizpůsobivých vrstev a občanů. Tuto neschopnost vyvinout účinný tlak na asimilaci necivilizovaných přistěhovalců vytváří blokující kampaň ateistických pseudohumanistů. Pseudohumanisté vnucují veřejnosti ateisticko-anarchistické pojetí svobody člověka. Jeho základním paradigmatem je teze, že není-li vyšší moc, rozumí se svobodou libovůle člověka. Zejména když tento má dost peněz nebo drzosti. Takto pojatá svoboda není vázána na předchozí naplněnost povinností jedince, uložených mu jeho „Konstruktérem“. U věřících Bohem, u agnostiků (něcistů) svědomím. Kant jej agnostikům definoval jako tzv. „kategorický imperativ“. Podle domněnky ateistů se člověk sestavil sám od sebe. Tím není odvoditelná příčina jeho bytí a tudíž mluvit o smyslu života či odpovědnosti jednotlivce je „nevědecké“. (Viz vědecký světový názor.)

Před 20 roky „uhynul“ komunismus na neschopnost nastoupení opravného vývoje. Ke škodě celého lidstva se západní demokracie se ztrátou svého ohrožení komunismem nejen neuvolnila a nerozkvetla, ale naopak rychle začala působením jen na peníze věřících finančních mafií degenerovat. Jejich vliv zesílil vytrácení vnímání transcendentního rozměru v celé civilizaci! Svět začal žít zásadou, že kdo má sílu a peníze, má všechno. Alespoň po dobu svého života.

Říkám a píši již dávno, že vzhledem ke své povaze jsou Češi jakousi „zkumavkou“ nastupujících společenských procesů v celé Evropě. To proto, že jsou povahou neurotici (genetická promíchanost) a postrádají „móresy“ (vychování, protože to leckdy zastírá skryté smýšlení). Že Česko touto zkumavkou nastupujících procesů je, si můžeme ověřit na průběhu evropských dějin. Zde začala husitstvím jak reformace křesťanství, tak sektářská náboženská 30letá válka. Zde se současně s německým objevil úzkoprsý nacionalismus. Mezi Čechy byla v roce 1938 nejsilnější antinacistická fobie – v době, kdy jinde v Evropě hleděli ještě na nacisty jako na neškodný „pochodovací a hulákající kolorit“. Zde v Česku následovala nejsilnější poválečná protiněmecká msta, která nerespektovala netotožnost nacistického a německého. Po ní, nebo v jejím důsledku, následovalo nejsilnější „prokomunistické“ národní pominutí smyslů, vyjevené ve volbách 1946 (KSČ 41% hlasů), následované nejzběsilejšími stalinskými procesy v „lidodemo“. Tyto šílenosti vystřídala kocovina z předchozího konání, která většinově prostoupila komunistickou stranu (nikde jinde) a vyvolala v roce 1968 jediný pokus o reformu komunismu. Potlačení tohoto pokusu sovětskou armádou opět vystřídalo odporné, jinde neviditelné lízání okupantských důtek. A následoval opět kotrmelec původně prvomájových normalizačních „jásačů“. Stejní lidé vystupovali o několik let později při kolabování komunismu ve světovém „maxikinu“ známém pod názvem sametová revoluce. Není proto divu, že opět v Česku lezou první z „pytle“ degradace, do kterých upadla celá občanská společnost. Zjevují se příznaky „mafiánské demokracie“.

Tyto přemety myšlení davu v Česku se mohou dít jen proto, že v důsledku postupného vytěsňování výchovy etických principů mase národa, dříve vsazovaných dětem skrze školu a církve, vystoupily na povrch již důsledky této výchovné absence. Masa národa přestala žít základní duchovní principy. Její myšlení se stalo tržním. Žitý ateismus většiny vyjevil prázdnotu lidiček konzumní společnosti a ten se již několik let manifestuje ve formě neřešitelných vládních krizí. Jaký národ, takové vlády! Neřešitelnost společenských problémů už i méně chápavým vyjevily, že formální znaky demokracie mohou být v ústavě sice zakotveny, ale v mase lidiček „se nekonstituují demokrati“! Ve veřejném životě se až na výjimky neobjevují osobnosti státního, ba ani okresního a místního formátu. V jiném provedení zase vyplavala na povrch stará „totáčová“ vada: „Nejsou lidi!“ (Myšleno na práci.) Na „fasuňk“ jich zde vždy bylo dostatek! Právě tak jako dnes uchazečů o funkce! Je čas se zamyslet nad tím, proč ty osobnosti nevyrostly? Odpověď je jasná. Protože z komunistického ani z konzumního školství vyrůst nemohly! A už vůbec se nemohly konstituovat z veřejného života! Vždyť po jeho dehonestaci komunismem se politika pod vlivem vyhraněného prospěchářství opět zvrhla v prováděnou „pozitivní a negativní motivaci“! Jak pravil mládežnický odchovanec ODS poslanec Morava, nyní se přetransformovavší do zjevu poslankyně Kočí.

Prohnilost stavu společenských věcí navíc dokresluje jev, kdy kulisy těchto žabomyších šarvátek osobnostních nul po celou dobu spokojeně „tvrdí“ osazenstvo právní soustavy státu. Její představitelé jsou svým základním principem myšlení nastaveni tak, že na nic víc než na rozbor větný zákonů v kontrastu s napsaným a nahraným nemají předpoklady! Pro ateistu a postmodernistu přece Spravedlnost jako projev přirozenosti věcí neexistuje! Realitou mají být jen psané zákony a zájmy za nimi skryté!

Jako republika jsme v kontextu zeměkoule zanedbatelný subjekt. Kdyby nebylo vidno z výše zmíněného, že zdejší rvačky jen předznamenávají otřesy celé civilizace, nestála by situace za zmínku! Pozorný pozorovatel si ale musel všimnout, že společenské destruktivní síly stejně bezzábranového typu jako u nás, působí i na Západě. Jen mají lepší mimikry. Tuto obecnou civilizační bezvýchodnost cítí lidé už i tam, o rozvojových zemích nemluvě. Takto pociťovaná situace bez viditelného řešení vyvolala jev negativního a apokalyptického očekávání. Na internetu si jejich variant může každý přečíst „zdarma kornout“. I Indiáni, když dostanou zaplaceno, jezdí do Evropy prorokovat konec starých časů! Zvědavé a již ne příliš dobré zítřky tušící Evropany zajímá, jak i předkové Indiánů, když upadli do transu, popisovali děje soumraku této civilizační éry. Éry posledního století, kterou je možné po právu považovat za éru vzestupu různých forem „vědeckého světového názoru“ (cudný název ateismu). Mne chod dějů úpadku lidstva zajímá také! Ale ještě více mne zajímá, jaké je východisko z toho duchovního úpadku člověka! Již dávno nedbám na „vědecké prognózy“ renomovaných společensko-vědeckých institucí, které skrze materialistické brýle ekonomického růstu stále ještě rýsují pochod za bohy se považujících ateistů do velkých „konzumišť“.

Protože realitu světa kolem nás vnímám jako směs racionální a irracionální dimenze bytí, používám k předpovědi vývoje ve světě kombinaci metod racionálních a esoterických. Popisovat je nebudu, protože by je bez zkušeností okamžitě použili mnozí čtenáři a napáchali by si škody podle staré antické pravdy: neučený horší nedoučeného. Z racionálních metod pozorování zmiňuji mj. závěry z pozorování na diagnostickém přístroji Oberon (viz internet včetně hesla Metatron), z esoterických výklad snů a vizí. Předpověd vývoje uveřejňuji proto, že moje pozorování a závěry mohou být mnohým užitečné. Navíc si je všichni mohou následně porovnat s reálným děním. V posledních 40 letech mi prognózy dost přesně vycházely, až na častý časový posun. To časové opožďování mě štve, ale nemohu to ovlivnit. Např. konec éry normalizace se mi z pěti let protáhl na dvacet. Někdy si připadám jako onen na Štědrý den olovo lijící pilot z „Pelíšků“ s jeho výkladem: „Dávám bolševikovi rok, nejvýš dva!“ Časový posun předpovědí přičítám své duchovní vadě – netrpělivosti. Netrpělivost je projev nižšího vnímání faktoru věčnosti duší. Otec mi ji často vyčítal se slovy, že se celou válku modlil, aby se na mně ty válečné nerváky „nepodepsaly“. Ale ony se zřejmě do mé psychické konstituce promítly, a to ve formě netrpělivosti. Ale i tento nedostatek vyjevil svou kladnou stránku. Skrze tento můj duchovní nedostatek jsem poznal, že a jakým způsobem duchovní vady citlivců ovlivňují odečítání dějů z astrální roviny reality.

Tak tedy, níže uvedu své výsledky dlouhodobých pozorování a předpověď dalšího dění.

Pozoruji (jako pamětník) zásadní poznenáhlé změny jak klimatu, tak rovnovážných stavů v přírodě, ale i chování zvířat! Dále si všímám, že navzdory prodlužování průměrné délky života lidí klesá jejich celková vitalita, zhoršuje se jejich metabolická odolnost, nervová rovnováha, mezilidské a rodinné vztahy. V poslední době se tento vývoj z nějakého důvodu jakoby urychlil. Pozorovanými změnami klimatu, mám na mysli celkové oteplení, zvýšení výkyvů počasí ve stylu sucho, pak záplavy, neúměrné teplo pak velký teplotní pád. Jako změny rovnovážného stavu v přírodě vnímám degradaci lesů (např. mizení lesních plodů), degradaci ornice na polích (mizení humusu), zmizení rozmanitosti flory na mezích (i těch přetrvávajících), změny poměru zvířecích druhů v přírodě a stěhování některých za člověkem. U lidí mj. pozoruji rychlé narůstání poškození celé nervové soustavy neznámým činitelem. Na Oberonu se poškození vyjevuje tím, že přístroj příslušné nervy a nervové pleteně označuje červenou barvou. Zatím jsem nenašel ani jediný prostředek, který by postupující nervovou degradaci zlepšoval. Tím neznámým negativním působením může být jak působení všudypřítomného elektrosmogu, tak jedovatý účinek civilizačních reziduí v prostředí. Ale také účinek života ve stresu, nebo i působení dosud se v dějinách lidstva nevyskytujícího typu záření z kosmu! Dále nacházím poškozený cévní (arterioskleróza) a imunitní (brzlík) systém. U těchto degenerační tendencí jsem pozoroval příznivý účinek snížení hladiny homocysteinu v krvi Ravitem a dodání mastných omega kyselin potravními doplňky. Další příznivý účinek na tyto degenerace jsem zaznamenal také konzumací šťávy z červené řepy, černých jeřabin a z přidávání česneku. Celkově nepochybně příznivě působí omezení potravin živočišného původu! Kromě nárůstu degenerativních změn se projevuje i rychlé zvyšování incidence obecných metabolických poruch, tzv. civilizačních nemocí. V případě diabetu jsem zaznamenal velmi negativní působení kombinace lepku (pšenice), rafinovaného tuku a cukru!!! Tato kombinace třeba v „čokoládových“ oplatcích se zdá být přímo „diabetogenní“. Na oplatcích už dávno mělo být varování ministerstva zdravotnictví, jako na cigaretách: Způsobuje časem cukrovku!

Manifestací poruch nervové rovnováhy lidí je obecný nárůst mezilidské agresivity a vzrůst incidence vykořeněných lidí a „úchylů“ všeho druhu. Rodiny se masově rozpadají a z dětí jsou typem výchovy a působením okolí vychováváni sobci a bezzábranoví asociálové. To na ně má působit ona reklama: Nevaž se (předsudky správného chování), odvaž se (ke svobodě bez hranic)!

V rozpoložení z těchto výsledků jsem v meditaci usnul. Ocitl jsem se v malém městě (asi Břeclav), kde bylo pusto „jak po vymření“. Pohybovalo se tam velmi málo a jakoby otřesených lidí. Neviděl jsem žádná auta. Snažil jsem se s lidmi komunikovat, ale nikdo mě neregistroval, jakoby mě nevnímali. Jen otřeseně bloumali kolem prázdných budov. Tak jsem šel dál a na kraji města jsem viděl nějakou „rozbředlou“ opuštěnou kolonii z umělých hmot. Sloužila původně k bydlení, ale byla nějak podivně stavěna. Jakoby na oddělený pohodlný život jednotlivců, tzv. singls. Komunita byla vyprázdněná, černá a rozteklá.

Když jsem se z vize probral, snažil jsem se jejímu sdělení porozumět. Došel jsem zatím k tomuto: během relativně krátké doby společenské, přírodní a kosmické katastrofy zničí vše špatným směrem se ubírající. Zřejmě ve dvou fázích rozvrátí to, co nyní považujeme za vyspělou civilizaci.

Nejprve se rozpadne globalizovaná dělba práce a mezinárodní obchod. Tento rozpad by mohl být kromě společenských otřesů posílen i nepříliš vzdáleným klimaticko-katastrofickým zásahem. Rozpad vyjeví zbytečnost masové dopravy všeho. Kolabování mezinárodní směny zboží vynese na povrch reálný stav věcí, jako že v zemích, kde mají naftu a nemají zemědělství, zahynou lidé v hladomoru. Naopak v zemích, kde jsou zemědělství a řemesla mechanizovaná a závislá na energii, zhroutí se produkce těchto odvětví kvůli nedostatku nástrojů a energie. Zhroutí se dělba práce ve společnosti. Co si kdo neudělá a nevypěstuje, nebude mít. Ekonomů a manažerů bude náhle „za halíř kornout“. Ve městech začnou řádit loupeživé bandy vybíjející se v bojích o zbytky zásob potravin.

Teprve po tomto psychickém rozvratu přijde záchrana pro zbytek těch, kteří si i za těchto těžkostí zachovají relativně neporušeného lidského ducha. Zřejmě nějaké záření z kosmu, typu zmizení ionosféry, magnetického přepólování země nebo slunce, záření galaktického rovníku, zapůsobí na vše živé? Vliv tohoto záření masově „probudí“ v dosud přežívajících ale psychicky rozvrácených lidech skrytá metabolická onemocnění. (Možná už, zatím slabě, působí?) Chemoterapeutické léčebné postupy klasické medicíny přestanou zabírat!

Za odumřením oné „vymřelé kolonie z umělých hmot“ stavěnou pro „singels“ cítím jednak rozpad konjunktury umělých hmot v životě člověka a jednak konec civilizace bez kvalitní rodiny. Klimatické výkyvy a úder záření z vesmíru přežijí jen ti, kteří žijí přirozeně, tj. bez stresu, s rovnováhou v duši, s přirozenou a převažující vegetariánskou stravou.

V následném snu se mi k mému překvapení jako nejjednodušší a všem srozumitelný návod pro nastolení oné žádoucí rovnováhy v duši vybavilo vnitřní žití osmi Ježíšových blahoslavenství z kázání na Hoře! Dokonce za nimi prosvítala tvář z Turínského plátna. Zopakuji je ve zkratce, jak jim rozumím já:

  1. stav pokory v duchu
  2. vnímání nedokonalosti sebe a lidí
  3. umírněnost ve všem konání
  4. vnitřní snaha každého po dosažení spravedlnosti
  5. milosrdenství
  6. čistota úmyslů
  7. vlastní uklidňující účinek na okolí
  8. nemstivost

Kdo tedy nyní „neuklidí v duši“ negativní vibrace, tomu zářivý úder z vesmíru tyto negativní vibrace přemění v duchu pravidel psychosomatických zákonů v nemoc těla. Takoví jedinci nemají šanci na přežití obratu světa. Zářivý úder tedy zasáhne nerespektováním Řádu stvoření narušené duše a očistí tím zemi. Poučený zbytek přežilých lidí, odnaučených „hvízdat“ proti přirozenosti (Řádu stvoření), vytvoří pak postupně novou vyšší civilizaci, ono indiánské šesté lidstvo.

Mohlo by se zdát, že takové události by byly nespravedlivé vůči těm, kteří, dle svého názoru, nic špatného nedělají a k rozhodování o dění a politice nejsou připuštěni. Zejména ateisty by mohla napadnout myšlenka: Kdyby byl Bůh, tak by se na utrpení těchto relativně nevinných nemohl dívat! Takto uvažující neberou do úvahy božskou Prozřetelnost při zrozování jednoho každého z nás! Bůh nás vždy a všude uvádí do pro duši dotyčného správné doby a na správnou planetu. Třeba se nyní rodí mnoho těch, kterým konání proti Řádu stvoření za života v těle, v minulém životě nebo i na jiné planetě, zdánlivě prošlo. Proto konají, jak konají. Jejich podvědomí se na základě toho domnívá, že si mohou v dimenzi hmotnosti (vesmír) dělat co chtějí. Dočasně sice mohou, mají svobodnou vůli, ale vždy sklidí následky. Třeba i tak, že na základě minulého života jim boží mlýny vyplatí dlužný otcovský „výprask“!!! Z hlediska věčnosti je to projev lásky a pozornosti k nim, protože výprask potřebují k vystřízlivění z ateismu. Po něm už si určitě nebudou myslet, že jsou bohové a že si na „pronajaté vinici“ (zeměkoule) mohou dělat, co chtějí. Možná, že právě pro inkaso „Otcovského výprasku“ se narodily právě na tuto zeměkouli a v této době.

Z výše uvedeného vyplývá, že bez ohledu na současný šílený způsob myšlení a nepříčetné konání okolí za účelem zbohatnutí je třeba se starat o střídmost těla a klid v duši! Ostatní je moudré neboli nevyčerpávající ponechat božím mlýnům. Až se přicházející krize zase odvalí, bude svět a lidstvo určitě daleko krásnější, než před tím. Tak nějak to už v roce 1929 říkal Abdrushin!
 

MVDr. Josef Staněk
(článek bude otištěn v časopisu Phoenix 7/2011)
 

56 komentářů

Přidat komentář
  1. Matka Příroda-Bohyně Marie jako filosofka a technička s IQ kvadrilion umocněný na třetí, naprogramovala Boha, který je věrnou kopií Bohyně až na mužnost, 6 miliard dívek-andělek s IQ 12 000, 6 miliard mladíků-andělů s IQ rovněž 12 000 a zbytek vesmíru, pomocí speciálního počítače, který Ona sama vymyslela. Sebe naprogramovala jako nádhernou, sedmnáctiletou, modrookou zlatovlásku. Celý program vložila na „Flash Drive“, z něhož je program promítán virtuálně-zdánlivě do tvaru krychle, jejíž hrana je dlouhá 450 kvadrilionů světelných let. Krychle-vesmír se skládá ze šesti světů tvaru pyramid, v jejichž vrcholech se nachází etický Ráj, který je 12 000 krát větší než je naše Země a je celý nádherný. Tam máme namířeno jako rajské bytosti a to před III. světovou válkou. Sebou si každá rajská dvojice-dívka a mladík- odveze krásný dům se zahradou a dvojmístné letadélko bez křídel. Rajskou bytost si každý nosí ve svém čele, smrštěnou do matematického bodu jako krásnou sedmnáctiletou dívku nebo mladíka. O nejkrásnějším dni na této planetě-Soudném dni, se vaše lidské tělo včetně oblečení smrští do matematického bodu a vy jako rajská bytost se probudíte a rozvinete do plné krásy. Tímto budete připraveni na cestu do etického Ráje jak po osobní tak po technické stránce.
    V roce 1964 jsem si předpověděl v 10 bodech zbytek svého života. Devět bodů se už splnilo.
    Svou devítibodovou vizi počínaje od roku 1984 mám v délce cca jedné hodiny. Vizi mám bohatě podepřenou.
    Pokud vás mé řádky osloví, pošlu Vám více.
    Zdraví Vás a hodně štěstí přeje.
    Wilibald M. Bolatzky

          1. Na nešušky je to sem moc dlouhé. Takže jinak: Napsal jsem knihu, jak to všechno duchovní vidím já. Kdo by měl zájem si ji předběžně přečíst a zkritizovat mi ji, tak ať mi napíše na výše zmíněný mail. Já mu ji pošlu. Po konečných úpravách dám knihu na internet ke stažení zdarma.
            Děkuji.

          2. Jen doplním, že jsem tady posledního půl roku vystupoval pod nickem Lojza. Takže je to v podstatě shrnutí Lojzových názorů.

  2. Milane – Lojzo,

    naprosto vážně: pokud nemáš osobní vztah s Bohem, pohybuješ se někde „před branami“. A pokud o vztah s Bohem neusiluješ, tak ani nevíš, kterým směrem ty brány jsou.
    Ale každý člověk touží po dosažení osobního cíle – ať už faktického, nebo virtuálního, který však za faktický považuje – proto sis ten svůj nynější cíl jako záchytný bod „zknižnil“. Pravda, může se stát, že někomu to dočasně pomůže…
    K opuštění tohoto cíle a k dosažení dalších cílů ti přeji úspěch.

  3. Pane JK, osobní vztah s Bohem, to zavání osobním vztahem k Bohnicím. Já myslím, že Bůh má jiné starosti, než osobní vztahy s někým, kdo si myslí, že má nárok kus si přivlastnit pro sebe. To je jako mít hodně rychlé připojení k internetu, to ještě neznamená, že tam někdo umí něco rozumného najít. A že něčemu rozumí, to už vůbec ne.

  4. Pardale,

    mluvíte jako slepý o barvách a stejně se i chováte. Duši podle vás nemáte, po smrti nebudete ničím, ale desatero uznáváte, zatímco Ježíše Krista neuznáváte. A v samolibosti, která je vaším největším nepřítelem, si lebedíte…

    Pochopte, co znamená, že zabedněné lidi Slunce nezahřeje, ale zahřeje každého, kdo vyjde Slunci vstříc.
    V opačném případě: Komu není rady, tomu není pomoci.

  5. JK, píšete :“Komu není rady, tomu není pomoci.“
    To máte pravdu, aplikujte to na sebe. Je skvělé, že jdete odbedněný Slunci vstříc.
    Abyste si mou údajnou samolibost užil, tak udělám ještě rozbor. Vstříc Slunci znamená k astronomickému objektu, tedy vyjít do kosmu, vstříc slunci Vás ohřeje stejně jako, když stojíte, zahřejete se pohybem. U Vás zřejmě navíc osobním vztahem s Bohem, což je ta samolibost. Děti z Fatimy se setkaly jen s Pannou Marií a jsou svatořečené. Vy máte na víc.

    1. No, tak to dopadá, když „…Masa národa přestala žít základní duchovní principy….“ Tedy nerespektování i principů a řádu přírody, chlubení a předpokládání že „já“ mám osobní vztah s Bohem, kdežto druhý ne,….
      Dobrý konstrukty a hračky, které slouží jako zbraně, případně a hlavně i útočné zbraně.
      Jo a statistika? Pouhý správný součet nesprávných čísel. :-)

    2. Pardale,

      potažmo matko,

      je nepochybné, že čemu se člověk věnuje, v tom se zdokonaluje.
      To je dobrý důvod k tomu, aby se člověk přestal věnovat blbostem
      a začal se věnovat Bohu.
      Kdo to neudělá, ten se za poznáním Pravdy může uhledat, nikdy ji nenajde.
      Bůh je Pravda – a jak chcete poznat Boha, bez vztahu s ním?

      Začít můžete třeba od toho, že Bůh je každému člověku blíž, než jeho vlastní dech.
      Bez přítomnosti Boha by žádný člověk nedýchal.

      1. ad. JK
        Momentálně mi z hlavy vypadl význam slova „potažmo“.
        Tož když začnu hledat ten význam, bude to blbost, nebo věnování se Bohu?

        Co Vy JK víte o tom, co a kdy jsem udělala, či neudělala, jestli mám, či nemám vztah a dokonce jestli On má, či nemá vztah,…. jak blízko, či daleko je ode mne,…..

        Přečtěte si prosím s odstupem svá namyšlená, demagogická slova. Ovšem k tomu budete potřebovat druhou stranu obrazovky, abyste zažil přítomnost nejen Jeho, ale i lidskou a konečně začal s lidmi i pít to, co kážete.
        Jo aha, vodou jen křtíte, víno pijete sám. No to pak jóóó.

        Ale jinak máte krásnou, (demagogickou) pravdu, kterou zajisté nikdo jiný nemá.

        1. Matko,

          dobře – blbostem už jste se věnovala, nyní se můžete
          s  k l i d e m
          věnovat Bohu. Až to uděláte, hnidopišství a negativní emoce,
          ventilované jako blbosti, už nebudete mít zapotřebí.

          1. Anonyme, nemám to zapotřebí, vím.
            Omluvou mi není ani to,
            nač reaguji a zbytečně hážu hrách na zeď.

          2. Milane,

            vy byste chtěl ode mne něco jako kurz „Jak snadno a rychle komunikovat s Bohem“?

            Spolehlivé principy vám sdělit mohu, ale nakolik správně a za jak dlouho je uplatníte, to je výsostně individuální.

            Vaše otázka je součástí vaší dosavadní cesty životem, která evidentně k žádanému cíli nedospěla. To znamená, že k tomu cíli musíte zvolit jinou cestu, než dosavadní.

            Startovní čárou je pokora. Žádná upejpavost, sebemrskačství, pochroumané sebevědomí, nebo něco podobného, ale pokora – pravdivé přiznání toho, co ve skutečnosti vůči Bohu jste.
            Do batohu si zároveň musíte přibalit poctivost vůči Bohu, věrnost a trpělivost.
            Budete prováděn mnoha zkouškami, ale výsledkem každé musí být posílení lásky k Bohu.
            A přitom všem musíte svojí stoprocentně soustředěnou myslí tlouci na brány vlastního srdce. (Tlučte a bude vám otevřeno.)

            Spoustu „drobností“ jsem vynechal, na ty si musíte přijít sám.
            Varuji však před různými „zkratkami“ – ty jsou obvykle cestami bludnými.
            Až Bůh pozná, že jste zralý, dá se vám poznat (i to je ovšem výsostně individuální).

            Přeji vám úspěch.

          3. dovolím si nevyžádanou poznámku:
            ad.
            Milan 17.6.2017 (17:38)
            „Já bych se chtěl věnovat Bohu. Co mám teda dělat?“

            Napsal jste přece knihu, „….jak to všechno duchovní vidím já. ….“
            Přitom jste se nevěnoval Bohu? Ani nevědomky?

          4. „Je přece jediný Bůh a jediný prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš, který dal sám sebe jako výkupné za všechny lidi.“‭‭ 1 Timoteus‬ ‭2:5-6‬

          5. k:
            „ad vztah s Bohem 18.6.2017 (7:10)
            „Je přece jediný Bůh a jediný prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš, který dal sám sebe jako výkupné za všechny lidi.“‭‭ 1 Timoteus‬ ‭2:5-6‬“

            Jediný Bůh, jakožto Všemohoucí, přece vůbec nepotřebuje prostředníka. To nedává logika.
            Spíš bych to viděla, či cítila na učitele, kterého lidé umořili na kříži, protože se jim nehodil, jiným se zase hodil pro vytvoření dogmat….

          6. ad.: Napsal jste přece knihu, „….jak to všechno duchovní vidím já. ….“

            Knihu jsem sice napsal, ale jak se věnovat Bohu, to nevím. Tak jsem si chtěl rozšířit obzory:-)) Jedině, že bych ji věnoval Bohu.

          7. ad.
            Milan pro matku 18.6.2017 (9:54)
            Ano, knihu je možné věnovat komukoliv.
            A jak se věnovat Bohu? Co já Vám Ti vím. Má zkušenost nemusí být universálně platná, dokonce může být pouhou iluzí. I když doufám, že i ostatní lidé nachází to, co je třeba :-)

          8. Paradoxně duše může dosáhnou extáze (spojení s Bohem) díky nenávisti. Protože koncentrací do jednoho bodu (jako jogíni) můžete dosáhnout Poznání.-)

          9. „Jediný Bůh, jakožto Všemohoucí, přece vůbec nepotřebuje prostředníka“

            Bůh ne, ale hříšný člověk, chce-li mít vztah s Bohem, ano – potřebuje Krista. Kdyby to tak nebylo tak tu všichni vztah a společenství s pravým Bohem mají. Jinak to nejsou dogmata ale Boží slovo skrze apoštola Pavla.

          10. re:
            „ad matka 18.6.2017 (13:54)
            „Jediný Bůh, jakožto Všemohoucí, přece vůbec nepotřebuje prostředníka“

            Bůh ne, ale hříšný člověk, chce-li mít vztah s Bohem, ano – potřebuje Krista. Kdyby to tak nebylo tak tu všichni vztah a společenství s pravým Bohem mají. Jinak to nejsou dogmata ale Boží slovo skrze apoštola Pavla.“

            Nebudu Vám brát to, co je Vám blízké, ale má zkušenost je jiná.

      2. Pane JK,
        aha, tak Váš osobní vztah s Bohem je jednostranný, Vy se věnujete Bohu a on na to nic. Lidí, kteří se profesionálně věnovali bohu (kněží, mniši, jeptišky) je a bylo spoustu.
        Zatím se jeví, že výsledky Vašeho osobního vztahu s Bohem se projevují tak, že radíte a věnujete se rovněž blbostem. Hodně zvysoka nad ostatními bez tzv. osobního vztahu k Bohu. Bez přítomnosti Boha by člověk nedýchal, píšete. No a za přítomnosti Boha i dýchat přestane.
        Ptal jsem se, jestli znáte někoho s osobním vztahem k Bohu. Nebo jste tu dám jak kůl v plotě?

        1. Pardale,

          neobsazený prostor neexistuje. Kde nejsou síly Boha, tam jsou síly Satana a naopak. Projevuje se to různě.
          Ve vašem případě jako protivná osina, která si myslí, že je těžkou kládou.
          Dokud se budete takto chovat, tak bez kontaktu se mnou.

          1. Pane JK, netvrdil jsem, že neobsazený prostor existuje, psal jsem tady leda o energii vakua. Bůh je všude, takže o síly Satana dle Vás nikde. Nemyslím si, že jsem těžkou kládou. Reagujete jako byste měl osinu v trenkách. Pomocí osobního vztahu s Bohem to nějak vyřešíte.

  6. foukej, foukej větříčku
    shoď mi jednu hruštičku
    shoď mi jednu, nebo dvě
    budou dobré obě dvě.

    „Masa národa přestala žít základní duchovní principy.“

    A tu to máme. Mohou za to hrušky. Neboť dozrály a spadly a lidé, když si to uvědomili,
    přestali uctívat větříček, neboť vyvodili, že jim je neshodil větříček, ale že ony samy spadly díky zralosti.
    Tož že ve Větříčku se jim dal poznat On? Ach ti lidé. Kde to tlučou, kterou branou prochází, že nevědomky konají a ještě posuzují, kritizují, řídí se svými domněnkami, druhými lidmi pohrdají,……přitom jeHo projevy nepoznávají…..

      1. Šílená je jen společnost kde žijeme. Ten, kdo se jí vymiká,je označen za šílence.(Osho)
        Bůh není dědeček na obláčku,nýbrž stav bytí Tady a Teď, jedině v tomto okamžiku je možné poznat Boha otevřením čakry Mahatmá a unášet se líbivými tóny exaktického tónů H od orgasmu k Extázi. -)
        Přečtěte si něco o Poznání kvantové fyziky..

  7. Dozaji, píšte :“Bůh není dědeček na obláčku,nýbrž stav bytí Tady a Teď, jedině v tomto okamžiku je možné poznat Boha otevřením čakry Mahatmá a unášet se líbivými tóny exaktického tónů H od orgasmu k Extázi. -)
    Přečtěte si něco o Poznání kvantové fyziky..“
    No píšete tak, jakyste otevřením čakry Mahatmá, tóny H, orgasmem k Extázi prošel díky Poznání kvantové fyziky. Mělo to na Vás ještě nějaké další následky?

    1. A zase něco, co mohou potvrdit jen jasnovidci.

      Christopher A. Ferrara: Bude to meteorit?
      V Knize Apokalypsy (8, 8-10) nalezneme následující proroctví:
      I zatroubil druhý anděl. A (něco) jako veliká hora, planoucí ohněm, bylo vrženo do moře. Třetina moře se obrátila v krev, třetina tvorstva, která žila v moři, pomřela, a třetina loďstva vzala za své.
      I zatroubil třetí anděl. Tu spadla s nebe veliká hvězda, hořící jako pochodeň. Spadla na třetinu řek a na prameny vod.
      Fráze „jako veliká hora, planoucí ohněm, bylo vrženo do moře“ a „veliká hvězda hořící jako pochodeň“ jasně naznačuje něco, čemu dnešní svět se svojí vědou a poznáním, dokáže velmi dobře porozumět: katastrofický dopad asteroidu nebo komety na zemský povrch. Událost, která by mohla zničit celou pozemskou civilizaci a nechat zbylé přeživší čelit smrtelné agónii bez jídla a vody v potemnělém světě.
      To není nějaký sci-fi scénář z filmu o soudném dni, nýbrž skutečná hrozba, na jejíž zkoumání NASA uvedla v činnost zařízení zvané Near-Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer (NEOWISE). NEOWISE má za úkol objevovat masivní objekty v kosmickém prostoru v blízkosti Země s jejich dosud nezmapovanými oběžnými drahami, které by se mohly objevit náhle a bez varování – a ohrozit všechen život na planetě.

      Zdroj od Petra Hájka má svoji váhu.
      http://protiproud.parlamentnilisty.cz/politika/3193-blizka-katastrofa-tretiho-druhu-i-svet-si-vsiml-varovani-ceskych-vedcu-jsou-blize-pravde-ufoni-a-nove-svety-ci-znameni-apokalypsy-nasa-spustila-neowise-tauridy-a-sladky-meteorit-smrti-zijeme-v-zapujcenem-case.htm

  8. „Je přece jediný Bůh a jediný prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš, který dal sám sebe jako výkupné za všechny lidi.“‭‭ 1 Timoteus‬ ‭2:5-6‬…

    To je o Ježíši Kristu naprostá pravda. V jeho případě jde o spojení člověka Ježíše a Boha Syna (Krista), ovšem jako vzoru pro všechny lidi.
    A před každým člověkem pak stojí stejný úkol: spojit člověka s Kristem v sobě. Jedině toto je cesta správného vztahu s Bohem Otcem a kdo tvrdí cokoli jiného, neví, o čem mluví.

    Bůh Otec dává (skrze Ducha Svatého) život absolutně všemu, ale nekomunikuje s červy, ani dravci (třeba i v lidských kůžích). Komunikuje pouze se svými syny a dcerami – tedy s těmi, kdo v sobě pobudili Krista, nebo se o to aspoň poctivě snaží, protože: na půl cesty ti vyjdu vstříc.

    1. ad. – „Bůh Otec dává (skrze Ducha Svatého) život absolutně všemu,…“ Nemám námitek.
      – „…ale nekomunikuje s červy, ani dravci (třeba i v lidských kůžích). …“ Mám námitky – pokud je stvořil, tak komunikuje se všemi. Jinak by to byla špatná, zbytečná tvorba, a to se mi nezdá. A ne všichni z tvorby umí chodit, ťukat na bránu,…. takže pokud chce, tak komunikuje, ale pro různé skupiny tvorby podle jejich schopností, kdy člověk nerozumí všem způsobům komunikace….

      1. Matko,

        Mám námitky – pokud je stvořil, tak komunikuje se všemi…

        Asi tak, jako vy komunikujete třeba se všemi bakteriemi, které jste si ve střevech stvořila – komunikaci s nimi vám zajišťují jiné síly, než vaše osobní vůle.
        Stejně tak i Bůh má pro komunikaci se zvířaty jiné síly, jemu sloužící.
        A v nebi jsou jenom lidé, žádná zvířata – ta jsou na nižších úrovních.

        Jak vůbec komunikujete s Otcem, když vás nechává žít v tom, co se vám „nezdá“?

        1. No, já věděla, že to neprojde Vaší „cenzurou.“

          Co se týká oněch bakterií – jestliže způsobí mému zažívání hnačku, je to jasná komunikace. A já to řeším dietou, či léky, abych je ze svých střev vypudila. Ale já si je nestvořila.
          Ale ten, kdo vše stvořil, je Všemohoucí, tak je sám zajisté schopen komunikace se vším, čemu dal život. Pokud chce.
          Jak komunikuji já? ‚
          Zajisté nečekáte, že Vám odpovím, že ano.
          A že mne nechává žít tak, jak žiji? No, není to nádhera, že mi věří ? A jen …..

    2. „Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi.“ (Jan 1,12)

      1. Ano, těm, kteří ho přijali, tzn., kteří přijali Jeho vůli, tedy podle ní (v souladu s ní) žijí.

        1. Kdo se pokoří před Kristem jako Božím Synem má věčný život. Janovo evangelium je napsáno z toho důvodu. Víra to musí být v srdci člověka, taková která vede ke spravedlnosti. Jistě je s ní spojeno následování Krista. Nicméně stále platí, že člověk je zachráněn a stává se Božím dítětem v momentu přijetí a uvěření v Krista (vložení důvěry v Něj, to není rozumová víra, kterou má většina lidí), jinak by spása byla z vlastních skutků, což popírá Nový zákon.

          Kdo to zažil, ví že Pavel nelže, když píše:
          „Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit.“(Efezským 2,8-9)

          1. Samotná víra (bez projevu v jednání) nemůže stačit. To by pak stačilo, aby lidé chovající se třeba jako Hitler věřili v Krista. Někdo tu psal, že k Bohu je třeba se chovat jako k otci (uctivě – ve smyslu ctít jeho řád a rady), a to je trefné. Chcete snad tvrdit, že aktivní masoví vrazi mají bez obratu k dobrému zaručen věčný život, život Božího dítěte?

          2. Z vás musí mít současná církev radost – právě slepé ovečky vašeho typu potřebuje. Dokonce jde ještě dál: klidně se chovej hůř než hovado (při zpovědi dostaneš rozhřešení), ale když věříš, že po Zemi chodil Ježíš Kristus, budeš spasen…
            To je obecně platné, je to vlastně jeden z projevů děvkovitosti církve – a nyní k tomu, co jste napsal.

            …jinak by spása byla z vlastních skutků, což popírá Nový zákon.
            To jste si NZ velmi špatně vyložil.
            Vždyť přece platí: Podle skutků poznáte je.

            …Spasení není z vás, je to Boží dar
            Samozřejmě. V těchto slovech je celý příběh Ježíše Krista.

            …není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit.
            Chlubit se může jenom ego člověka a ze skutků ega skutečně žádná spása nevyplývá. Ta vyplývá pouze z uplatňování dvou přikázání lásky Ježíše Krista.
            Dokonce i vaše věta: Víra to musí být v srdci člověka, taková která vede ke spravedlnosti…
            je ošemetná.
            Spravedlnost podléhá zákonu, soudu
            a nevím, zda vaše spravedlnost před Bohem obstojí.
            Ale vím, že když budete Boha milovat (a svými skutky to prokazovat), určitě obstojíte, protože láska je nad zákon.

  9. Pro JK. Tak jo. Pletete si vztah k Bohu a osobní vztah s Bohem. To nevadí, stejně jste nesdělil, co to ten osobní vztah je. Ani jestli někoho takového s osobním vztahem k Bohu znáte, nebo jste na to sám, daleko vpředu a před ostatními..

  10. K tématu Boha a člověka / křtu či zasvěcení/ tady výstižně napsal jeden diskutující před dvěma léty pár vět, které sedí i pro tuto celkem chaotickou diskuzi:

    „Přátelé,
    kurz této diskuse je vcelku dobrý a chci do něj přispět „trochou do mlýna“.
    Nejvzácnější jsou pro Boha lidé, kteří s ním mají přímý vztah už v tomto světě, jenž je (Bohem respektovaným) královstvím Satana. Tady je to totiž nejobtížnější.
    Přímý vztah znamená vztah bez prostředníků, ať už institucionalizovaných (církve), nebo osobitých (guruové atd.). Prostředníci totiž mnohdy pracují více pro vlastní cíle a tím ve skutečnosti „svým ovečkám“ zaclánějí, nebo přímo překážejí v přístupu k Bohu.
    Na druhou stranu, každá duše (člověk) je v originálním stupni vývoje a může být, že v určitém stupni jí právě prostředníci mohou pomoci dostat se výš.
    Z vlastní zkušenosti vím, že když se mi dal Bůh poznat, protipólem úžasné euforie byl vztek na všechny, kteří podvádějí ve jménu Boha. Ovšem zatímco já se rozčiloval, Bůh se usmíval. A za krátký čas mi přihrál do rukou jednu z moudrých knih, konkrétně její pasáž, kde stálo přibližně toto: Ano, církev je jako děvka. Žehná smrtícím zbraním, hromadí majetky a překrucuje pravdu. Ale za prvé, vy všichni jste sáli mateřské mléko z jejích prsou a za druhé, děvka nepotřebuje zatratit – děvka potřebuje pomoc. Navíc, jak známo, z polepšených nevěstek jsou pak ty nejlepší matky…
    A protože potměšilých duchů, kteří obsadí člověka, aby si v něm hráli na Boha, je opravdu hodně, na závěr uvedu tři základní vlastnosti, podle kterých lze spolehlivě poznat, zda prostředník (ať církev, nebo jednotlivec) má kontakt skutečně s Nejvyšším:
    1) Nepovyšuje se
    2) Komunikuje stručně a jasně
    3) I když popisuje tvrdou pravdu, nesoudí“

    1. AuVendo, citát je pěkný, určitě by to chtělo dát odkaz, odkud jste z gnosis9.net citát zkopíroval.
      Osobní vztah s Bohem a uvedené „1) Nepovyšuje se“ je dost v rozporu.
      Nějak tomu nerozumím.
      1) Když doma duchovně přemítám o Bohu a snažím se podle jeho přikázání pak chovat, tak mám s Bohem osobní vztah bez zapojení zaprodané instituce církve.
      No hezky. Bez církve by nebyla ani ta Bible a celé křesťanské myšlení. A o obrovském rozšíření křesťanství ani nemluvím.
      2) Když sedím skoro sám v otevřeném kostele nebo stojím ve dveřích u mříže a působí na mě i architektura a krása kostela, tak osobní vztah k Bohu nemám, je to zprostředkováno církví, tou děvkou prodejnou.

    2. ad.: děvka nepotřebuje zatratit – děvka potřebuje pomoc

      Já si myslím, že se nacházíme v bodu zlomu. Musí přijít něco nového. Oživovat dneska církev je jako oživovat umrlce. Jaký by to mělo smysl?
      Připadá mi to jako dříve nás nutili chodit na schůze SSM. Když tam nikdo nechtěl, tak proč tam chodit. A když to do kostela nikoho netáhne, tak přece nemá povinnost oživovat církev.
      A že jsme sáli od církve mateřské mléko? No a co, jiné k dispozici nebylo. To přece neznamená, že s ní musím do konce života souhlasit. S maminkou taky souhlasit nemusíme.

  11. S přijetím Krista je nerozlučně spojené obrácení (a především pokání) a to je spojené právě se změnou chování, o které vám jde. Ale spasen je člověk milostí (viz zmiňované Ef 2:8-9), tedy NE za to, že se po obrácení k Bohu chová lépe, ale za to, že vírou přijal tu milost v Kristu. Je to jeden balíček spásy, který obsahuje nové narození, nové srdce, přijetí Ducha Božího, odpuštění hříchů a věčný život. Roky jsem se snažil následovat Ježíše z vlastních sil a bylo to „nad mé síly“. Bez znovuzrození je to k ničemu. Nebo vy opravdu milujete své nepřátelé a žehnáte jim? Milujete Boha nadevše a své bližní jako sebe? Já tedy ne, ale Ježíš ve mně ano.

    Jinak-asi se vám to nebude moc líbit- ale kdyby Hitler na konci života konal skutečné pokání a opravdu se obrátil ke Kristu, bude zachráněn, protože:
    a) Bůh není příjemcem osob (Sk 10:34)
    b) chce aby všichni lidé byli zachráněni (1 Tm 2:4)
    c) dává všem lidem čas k pokání (2 P3:9)
    d) a hlavně kříž a prolitá krev Ježíše má moc odpustit jakýkoliv sebevětší hřích. Jediná výjimka je hřích (mluvení) proti Duchu svatému, který Bůh záměrně neodpustí (Mt 12:32). Ten ale mohli spáchat pouze tehdejší vysoce postavení židé, kteří na základě tzv.mesiánských zázraků 100% věděli, že Ježíš je slibovaný mesiáš a přesto otevřeně šli proti Němu a pobouzeli proti Němu ostatní lidi.

    Hitler to však evidentně neudělal, stejně jako všichni ostatní děti zatracení. Bůh vám žehnej.

    1. Je „víra“ a víra. Vámi popsaná víra je něco, čemu se dnes neříká víra, ale jistota, přijetí – pak platí to, co píšete. Ony ty doslovné citace jsou dle mého problematické, neboť některá slova jsou dnes chápána v jiném smyslu než dříve, viz ta víra (věřit se dá lecčemu, aniž se to nějak člověka dotklo, aniž by ho to změnilo).

      Nemáte pravdu v tom, že se mi nelíbí to, že kdyby Hitler (kdokoli takový) konal skutečné pokání, skutečně se obrátil k dobrému (skutečný obrat ke Kristu spojený se změnou chování k lepšímu), že by byl zachráněn. Jasně jsem psal, kdyby se k dobrému neobrátil …

      Dnes je dost lidí, kteří se domnívají, že Krista přijali (když o tom mluví, myslí to vážně a i by si to přáli), ale jejich skutky prozrazují, že tomu tak nemůže být. Až ty skutky o člověku dosvědčí, že se tak stalo.

      Proč se domníváte, že hřích (mluvení) proti Duchu svatému, který Bůh záměrně neodpustí, mohli spáchat pouze tehdejší vysoce postavení židé?

      1. Amen! :) Bible používá slovo „víra“, proto píšu víra, ale biblická víra je skutečně něco jiného, než dnes bere člověk pod tímto pojmem. Mě se líbí spojení se slovy jistota, přijetí (jak píšete!), důvěra, spolehnutí, apod. Musí jít prostě o víru v srdci člověka, nikoliv víru v mysli. Bible dává popis v Ž 11,1: „Víra jest podstata věcí, v něž doufáme, důkaz skutečností, které nevidíme.“

        ad hřích proti Duchu svatému – je pravda, že je k tomu více výkladů. S tímhle docela souhlasím:

        „Myšlenka „rouhání proti Duchu svatému“ je zmiňována v Markovi 3:22-30 a v Matouši 12:22-32. Termín „rouhání“ obecně znamená vzdorovitý projev neúcty. Toto slovo používáme ve spojení s takovými hříchy, jakými je proklínání Boha nebo vědomé zneucťování Božích věcí. Příkladem by mohlo být i přisuzování zla Bohu nebo naopak to, že mu odpíráme dobro, které vykonal. Tento příklad rouhání je ale konkrétní, v Matouši 12:31 se mluví o „rouhání proti Duchu svatému“. V této pasáži jsou to farizeové, kteří viděli nezpochybnitelný důkaz toho, že Ježíš vykonal mocí Ducha svatého zázrak, ale místo toho, aby to uznali, začali prohlašovat, že to Pán mohl vykonat proto, že je posedlý démonem „Belzebubem“ (Matouš 12:24). Všimněte si, že v Markovi 3:30 mluví Ježíš velmi konkrétně o tom, čím se to vlastně dopustili „rouhání proti Duchu svatému“. Tímto rouhání bylo myšleno obvinění Ježíše Krista ze spolčování s démony, namísto přiznání toho, že byl plný Ducha. Jsou i další způsoby, jakými se lze rouhat proti Duchu svatému, ale tohle bylo neodpustitelné rouhání. Následně lze proto říct, že stejného druhu rouhání se dnes není možné dopustit. Ježíš Kristus už není na zemi, ale sedí po Boží pravici. Nikdo proto nemůže být svědkem toho, jak Ježíš Kristus činí zázraky a následně říct, že to bylo Satanovou mocí, a nikoli z Ducha; jedině snad v tom smyslu, že by někdo připisoval zázrak proměněného života vykoupeného člověka Satanově moci a popíral, že to je práce Ducha svatého, který v onom člověku nyní přebývá.“

        Jinak ten mesiánský zázrak, podle kterého museli farizeové vědět, že je Ježíš od Boha, je vyhnání „němého“ ducha. ˇŽidé tehdejší doby s občasnými úspěchy/neúspěchy mohli vyhánět démony, A ten správný postup byl – že se dotázali zlého ducha, ten duch ústy posednutého člověka promluvil a řekl své jméno. Pomazaný představitel židů pak mohl tohoto ducha ve jménu Boha vyhnat (Ježíš tímto postupem také dle evangelií vyháněl). Jenže jak toto mohl udělat u němého ducha, když ten člověk nemohl mluvit? Nemohl… Ježíš k němu přišel, samozřejmě jako Bůh věděl co člověku je, ducha vyhnal a navíc slepého člověka uzdravil. To zamotalo hlavu farizejcům a představitelů židovstva. Ale i ostatním lidem okolo a hned je to správně (podle zaslíbení Písem, které dobře znali) vedlo k tomu, že On je mesiáš:

        Tehdy k němu přivedli démonizovaného, který byl slepý a němý. Uzdravil ho, takže ten němý a slepý mluvil a viděl. A všechny zástupy byly ohromeny a říkaly: „Snad to není ten Syn Davidův?“ (Matouš 12:22-23)

        Přesto židovštví papaláši Ježíše nařkli, že je od ďábla…a pak hned Ježíš mluví o neodpustitelném hříchu.

  12. Katolickou církev sem prosím nepleťte. Samozřejmě, že spásná víra je podpořena skutky, které ale vyplývají z nového stvoření v Kristu, ne ze starého stvoření, které chcete „vylepšovat“, „napojit na Boha“, „objevit v něm Krista“. Spásná víra není o tom, že po zemi chodil Ježíš (taková víra nikoho nikdy nespasí), spásná víra je víra člověka v jeho srdci, která vede ke spravedlnosti (od Boha!!! – viz „Spravedlivý bude žít vírou“). Té předchází pokora a uznání nemožnosti spasit sebe vlastním úsilím a přijetím vzkříšeného Ježíše jako své spravedlnosti – Ježíš se v Duchu svatém nastěhuje do člověka a přenese na člověka to co dokonal. Ježíš je pak v člověku jako jeho nový (věčný) život, tedy i jeho spravedlnost.

    To není lidská spravedlnost. Vaše vlastní spravedlnost – stavíte-li na ní svou vlastní spásu – Boha uráží, protože neguje Kristovu smrt a Jeho oběť. Máte to v Římanech 10.kap. – jste jak tehdejší židé (Izrael), kteří uplatňovali svou vlastní spravedlnost a proto NEBYLI spaseni:

    1Bratří, toužím z celého srdce a modlím se k Bohu, aby Izrael došel spásy.
    2Vždyť jim mohu dosvědčit, že jsou plni horlivosti pro Boha, jenže bez pravého poznání.
    3Nevědí, že spravedlnost je od Boha, a chtějí uplatnit svou vlastní; proto se spravedlnosti Boží nepodřídili.
    4Vždyť Kristus je konec zákona, aby spravedlnosti došel každý, kdo věří.
    5Mojžíš píše o spravedlnosti založené na zákoně: ‚Člověk, který tak jedná, bude živ.‘
    6Avšak spravedlnost založená na víře mluví takto: ‚Nezabývej se myšlenkou: kdo vystoupí na nebe?‘ – aby Krista přivedl dolů –
    7‚ani neříkej: kdo sestoupí do propasti?‘ – aby Krista vyvedl z říše mrtvých.
    8Co však praví? ‚Blízko tebe je slovo, v tvých ústech a ve tvém srdci‘; je to slovo víry, které zvěstujeme.
    9Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.
    10Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení,
    11neboť Písmo praví: ‚Kdo v něho věří, nebude zahanben.‘
    12Není rozdílu mezi Židem a Řekem: Vždyť je jeden a týž Pán všech, štědrý ke všem, kdo ho vzývají, neboť
    13‚každý, kdo vzývá jméno Páně, bude spasen‘.

    To je čisté evangelium, co má moc zachránit každého kdo věří (Ř 1:16). Žehnám vám, abyste přešel od zákona (=vlastní spravedlnosti) k Boží milosti, abyste milost v Kristu poznali a žil už jen a pouze od milosti k milosti a ve skutcích, které pro vás Bůh připravil (Ef 2:10).

    1. Dokonce i v případě, že používáte pravdivá slova, obracíte je v pitomosti – což vám nyní dokážu.

      …Milujete Boha nadevše a své bližní jako sebe? Já tedy ne, ale Ježíš ve mně ano.

      Dvě přikázání lásky dal Ježíš Kristus (a před ním i Mojžíš 5/6:5 a 3/19:18) nikoli pro Ježíše, nýbrž pro každého člověka. To znamená, že dokud se vy sám nebudete těmito přikázáními řídit, ničím to neokecáte a spasen nebudete.
      Bůh Otec vás (jako každého člověka) miluje nade vše, a proto chce od vás totéž.
      Navíc, je naprosto logické, že každý skončí u toho, co miluje nade vše – a jestli objektem největší lásky není u vás Bůh, pak nemůžete skončit u Boha.

      Druhá vaše pitomost ve stejném citátu spočívá v tvrzení „Ježíš ve mně ano“. Ježíš ve vás nikdy nebyl a nebude. Ježíš je člověk sám za sebe, ale je v něm naplno projeven Kristus, který „dřímá“ ve všech lidech. Probudit ho v sobě (skrze skutky lásky), to Bůh očekává od každého člověka, tedy i od vás.
      Galatským 2: Nežiji už já, Kristus žije ve mně.

      Reagovat na vaše ostatní citáty je zbytečné. Evidentně Boha neznáte a dokud se budete chovat jako církevní politruk, tak ani nepoznáte.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2016