Kresťanstvo – nepochopenie utrpenia!

Pokání svatého Jeronýma, obraz francouzského malíře Georgea de La Tour (17. stol.)

Pokání svatého Jeronýma, dílo francouzského barokního malíře Georgea de La Tour (17. stol.)

Koho Pán miluje, toho krížom navštevuje! Toto úslovie vzniklo v kresťanskom prostredí a vyjadruje názor, že utrpenie v živote človeka je akýmsi darom od Stvoriteľa. Nachádza sa v tom síce zrniečko pravdy, ale to nesprávne a mylné je v pochopení spomínaného úslovia prevažujúce. A zašlo sa v tom až tak ďaleko, že sa utrpenie začalo považovať až za akési zvláštne vyznamenanie od Pána a mnohí takzvaní „svätí“ si na základe toho sami spôsobovali rozličné druhy utrpenia, či dobrovoľne znášali rôznu nepohodu, ktorú by inak vôbec znášať nemuseli, len aby sa zapáčili Pánovi.

Vnímanie utrpenia ako zvláštneho vyznamenania od Pána je omyl! Veď niečo takéhoto sa vôbec nezlučuje s podstatou Stvoriteľa, ktorý je Láskou. A Láska, to je predsa šťastie, mier, radosť a harmónia! Veď Láska Stvoriteľa predsa chce, aby ľudia boli šťastnými a nie aby trpeli. A preto Pán v nijakom prípade ľuďom nenadeľuje utrpenie, ako nejaké zvláštne vyznamenanie. Preto úslovie: koho Pán miluje, toho krížom navštevuje, nemôže byť správne. Takéto niečo by totiž Tvorca, ktorý je Láskou, nikdy nerobil.

Utrpenie ľudí neprichádza z rúk Najvyššieho! Utrpenie si spôsobujú ľudia samotní! Utrpenie vzniká na základe Zákona spätného pôsobenia, ktorý vo veľkom diele Pána zabezpečuje fungovanie Spravodlivosti.

Tento dokonalý Zákon a Spravodlivosť s ním súvisiacu možno vyjadriť jednoduchými slovami: čo si kto zaseje, to aj zožne. Kto teda konal dobro, vráti sa mu v Zákone spätného pôsobenia v znásobenej miere dobro. Kto však konal zlo, vráti sa mu v účinkoch toho istého Zákona zlo. Takto prosto a jednoducho to funguje. Ide tu o čistú Spravodlivosť, pretože každému sa dostane iba toho, či si on sám vo svojej minulosti zasial. V minulosti nedávnej, dávnejšej, alebo veľmi dávnej. Ba dokonca až v minulosti presahujúcej hranicu jedného pozemského života. Áno, dokonalý Zákon spätného pôsobenia ďaleko presahuje hranicu jediného pozemského života a to smerom do budúcnosti ako i smerom do minulosti.

Smerom do budúcnosti v tom zmysle, že bytie človeka kontinuálne pokračuje aj po pozemskej smrti a smerom do minulosti v tom zmysle, že na zemi nikto z nás nebol iba jeden jediný raz, ale boli sme tu už viac krát. V poznaní zákonitosti opätovných príchodov ľudí na zem tkvie pochopenie toho, prečo napríklad trpia deti, prečo sa každý z nás rodí do rozličných životných pomerov a podobne. Preto neraz utrpenie, ktoré nás stretá, môže mať svoju príčinu v našom predchádzajúcom bytí na tejto zemi.

Aj keď teda človek nepozná dávnu príčinu, prečo konkrétne trpí, môže si byť stopercentne istý, že netrpí nespravodlivo. Môže si byť stopercentne istý, že jeho utrpenie je absolútne spravodlivým prejavom Zákona spätného pôsobenia, na základe ktorého k nám môže prísť a vždy prichádza iba to, čo sme sami vo svojej minulosti zasiali. Lebo neochvejne platí: čo kto zaseje, to aj zožne!

Ak sme teda v minulosti siali zlo, či už svojimi slovami, alebo činmi, alebo v skrytej podobe prostredníctvom svojho cítenia a myslenia, v prežívaní utrpenia sa nám toto nami sformované zlo jedného dňa určite vráti. Tak to vyžaduje Spravodlivosť, na základe ktorej musíme vlastným prežitím za všetko zaplatiť a to až do posledného haliera.

Čo je pritom ešte treba zvlášť podotknúť, je fakt, že Zákon spätného pôsobenia berie na zreteľ i naše cítenie a myslenie, čiže náš skrytý, vnútorný život, na ktorého kvalitu vôbec nedbáme. Ak však vo svojom cítení a myslení, ktoré nikto nevidí, sejeme zlo, ak v sebe prechovávame závisť, nenávisť, nečisté myšlienky, nečestnosť a podobne, neznamená to, že za to nebudeme braní na zodpovednosť. Práve naopak! Naše nekontrolované cítenie a myslenie, náš nečistý, povrchný, skazený a prázdny vnútorný život býva príčinou mnohého nášho utrpenia. Lebo Zákon, čo kto zaseje, to aj zožne, sa bez výhrady vzťahuje aj k nášmu skrytému, vnútornému životu.

Ak sa teda niekedy budeme pýtať, prečo trpíme, alebo prečo musia trpieť zdanlivo dobrí ľudia okolo nás, tak pravá príčina utrpenia môže spočívať trebárs práve v nezriadenom a nečistom vnútornom živote. Vo vnútornom živote, ktorého zásadný vplyv na ľudský osud nám doteraz unikal. Vo vnútornom živote, ktorý však v žiadnom prípade neuniká účinkom Zákona spätného pôsobenia.

Utrpenie na nás teda nezosiela Stvoriteľ! Spôsobujeme si ho iba my samotní! Utrpenie je ovocím našich vlastných činov! Je žatvou našej vlastnej sejby! Je prejavom veľkej Spravodlivosti Najvyššieho, na základe ktorej každý z nás musí zaplatiť prežívaním vlastného utrpenia za zlo a utrpenie, ktoré on sám spôsoboval v minulosti iným.

Koho Pán miluje, toho krížom navštevuje! A predsa je v tomto úsloví aj zrniečko pravdy, tak ako bolo spomenuté na začiatku. Avšak iba na základe predchádzajúceho výkladu možno z tohto úslovia ono zrniečko pravdy správne vylúpnuť. Spočíva v pochopení, že utrpenie je v určitom zmysle predsa len milosť. Milosť, ktorú dokáže pochopiť a prijať iba človek znalý a preto zrelo prijímajúci vlastné utrpenie. Človek prijímajúci vlastné utrpenie ako možnosť zaplatiť za staré viny a vyrovnať staré účty. Ako možnosť oslobodiť sa od všetkého zlého, čo sám kedysi spôsobil. Ak bude takto zrelo pristupovať k svojmu utrpeniu, stane sa pre neho cestou k postupnému oslobodeniu sa. Cestou k zaplateniu a vyrovnaniu všetkých svojich vín, aby potom, po vyrovnaní svojich starých účtov, mohol žiť život bez akéhokoľvek utrpenia. Aby mohol žiť už iba v šťastí, radosti a mieri. Ak dosiahne tohto bodu a potom bude svojimi citmi a myšlienkami, svojimi slovami a činmi siať iba dobro, bude k nemu v účinkoch Zákona spätného pôsobenia prúdiť už len dobro. Lebo ten, kto má vyrovnané všetky svoje účty a už iba šťastie a dobro rozdáva, musí zákonite iba šťastie a dobro žať.

Kiež by sa čo najviac ľudí dostalo až sem. Kiež by čo naviac ľudí dokázalo obrátiť účinky železného Zákona spätného pôsobenia vo svoj prospech tak, ako sa ešte dnes deje v ich neprospech. K tomu je však potrebné, aby sme sa aspoň do určitej miery stali znalým týchto Zákonitostí, ktoré nie sú vôbec zložité a predovšetkým, aby sme sa zmenili k lepšiemu. Aby sme konečne pochopili, že prostredníctvom svojich citov a myšlienok, i prostredníctvom svojich slov a činov musíme šíriť iba dobro, ak chceme iba dobro a šťastie žať.

Kto ale dobro nečiní, nech zo svojho utrpenia neobviňuje Stvoriteľa, ale nech hľadá jeho príčinu iba v sebe samotnom.
 

Milan Šupa
http://kusvetlu.blog.cz/
 

58 komentářů

Přidat komentář
  1. Články pana Šupy čtu jen zběžně a snažím se vystihnout to podstatné z nich a někdy i stručně okomentovat.

    Ad.:
    „Utrpenie si spôsobujú ľudia samotní! Utrpenie vzniká na základe Zákona spätného pôsobenia, ktorý vo veľkom diele Pána zabezpečuje fungovanie Spravodlivosti.“ /dál jsem to nedočetl/

    Tak vida, zákon zpětného působení. Jinak i zákon karmy, akce a reakce, zákon, kdy si člověk vytváří, doslova seje, obhospodařuje, okopává, hnojí a pleje…., svoji úrodu pro budoucí život, pro budoucí sklizeň.

    A tak jen již stručně. V Janově evangeliu je zaznamenána veliká pravda, kterou se snažil Ježíš vštípit i svým učedníkům. /kap.3-3/ – „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo
    znovu, nemůže spatřit království Boží.“

    Není to o tom, abychom se pro toto zásadní poznání museli znovu zrodit do jiného fyzického těla. Jde právě o zrození se za života v tomto svém těle, o nové duchovní zrození, poznání sebe sama a tím i nastoupení cesty návratu duše. A pro toto působení Slova /Ducha svatého / musíme být čistí; jinak řečeno, nepřivádět si nová a nová utrpení a nová a nová zrozování se. A o tom je karma, zákon zpětného působení.

    Venda

  2. Připadá mi zvláštní, že člověk, který trpí – třebas se narodil jako tělesně postižený, nebo mu je ustavičně ubližováno, si za to může sám protože byl např. krutý v předchozím životě.

    Kdyby byl Bůh tam moudrý, jistě by věděl, že člověk se spíše poučí, ví-li za co je trestán – zdá se mi to láskyplnější, ohleduplnější a více výchovné při určité svobodné vůli kterou jsme tu obdrželi.

    Nicméně lidé z nějakého důvodu trpí amnézií z minulých životů a berou si ji životů dalších a nutně u hledajících dochází k nedorozumění typu:
    „Co jsem v minulém životě udělal tak špatného?“

    Nebylo by „moudřejší“ tuto amnézii lidí odstranit, či jim aspoň „Božsky“ pomoci pochopit, za co? Věřím totiž, že pak by lidé a svět byl zcela jiný.

    Obávám se však, že Bůh nám v tomto nepomůže.
    Možná i proto, že to bylo kruté narodit se do krutého prostředí a rovnou vědět, aha, tak to mám za to…
    a tak se budeme rodit a umírat „nevědomí“ svých minulých chyb, ale šťastní že nás nemusí trápit to co bylo, jen to co je.

    1. Měl byste si odpovědět možná otázku, kdo je to v pojetí této Vaší první věty člověk ?
      „Připadá mi zvláštní, že člověk, který trpí – třebas se narodil jako tělesně postižený, nebo mu je ustavičně ubližováno, si za to může sám protože byl např. krutý v předchozím životě.“

      Tady nejde o člověka /podle mne / GinBaw nebo Venda, to je pomíjející a v příštím životě se nenarodíme s žádným vědomím tohoto života a již nikdy jako GinBaw nebo Venda. Tudíž zákon , jak jej pojmenovává pan Šupa, zpětného působení a nebo karmy, se týká duše a mysli, které v společném Já jdou vývojem v mnoha zrozeních. Ty si přinášejí do nových zrození karmické zátěže – jak píše pan Šupa, i utrpení.

      Venda

      1. To je velice zajímavá myšlenka s tou duší a myslí ve společném já.

        Člověkem každopádně myslím osobu jako celek – holografickou projekci vašeho-mého digitálního já kódovaného jazykem D.N.A a programováno R.N.A. na bázi světla v tomto vesmíru s příznačným humanoidním názvem – člověk ;)

        Můj otec mi třeba řekl, že už se tady nidky nenarodím (na této planetě ani ani na jiné), ale moje babička a děda ano, jen v jiné době…
        Že dál budu mimo tuto… to je ale možný výmysl, protože mu to řekla bytost, když byl zrovna „mimo“ po autonehodě… to je ale příběh, který bych rád odvyprávěl později, třebas i se speciálním vstupem, pokud bude prostor na „neuvěřitelné“…

        Co tím ale mohl mohl myslet? (připustím-li že to je pravda)

        Že si nebudu nic pamatovat v příštím životě?

        Nebo naopak díky tomu že jsem prožil tolik životů už se tu nemusím narodit, ale nešlo by to bez těch zprávných vědomostí osobnosti (já a něco) z minulého života?
        A co pomůže duši aby to mohla udělat?
        Jen ty životy nebo i pomoc, pamatovák, rozhodnutí se obohatiti o správné informace a špatné zahodit s pomocí Jeho/Jí?

        Nedávno jsem se tu s kýmsi bavil a on psal něco jako:
        „… to je pomíjející a v příštím životě se nenarodíme s žádným vědomím tohoto života a již nikdy jako GinBaw nebo Venda.“

        žádné vědomí předchozího života – beru jako nevědomost. Nevědomost je jako tma, netvoří, neobohacuje, nepomůže duši dostat se dál a to by bylo v tomto mém případě výše uvedeném zcela fatální. Neustále bych se rodil a nic nevěděl, ale pak by můj otec lhal.

        já věřím, že duše se nemůže „vyvinout“ pokud si bude pamatovat (jedno jestli dobré bo zlé, to už je pak otázka výběru strany v případě vývinu v duálním vesmíru..) i mimo život a smrt, což ale dle mého názoru hned vyvrací vámi výše uvedené.

        nebo jinak:
        dále však věřím, že to tak není zcela, protože že duše, která se poučuje inkarnacemi v různých prostředích (vesmíry, dimenze, reality, cokoli co vás nenapadne a dokážete si to představit …) si opravdu vybere to nejlepší a špatné zahodí, aby mohla (opět bych nejraději použil termín vyvynout se, ale to není věcně správně zdá se) „povyrůst“ v tom co neví a nevěděla od otce/matky.

        někdy se v těch mých blábolivých teoriých ztrácim, omluvte mne..

        1. Pro GinBaw, píšete :“Člověkem každopádně myslím osobu jako celek – holografickou projekci vašeho-mého digitálního já kódovaného jazykem D.N.A a programováno R.N.A. na bázi světla v tomto vesmíru s příznačným humanoidním názvem – člověk “
          Komentář : Jsem z toho KingBaf. Nejsem Děd Vševěd, ale ještě nedávno jsem si myslel, že chápu, co je DNA, RNA a holografie. Teď mi tu kdosi dělá do hlavy zmatky, šrouby a matky.
          Holografie není digitální, ale spojité ( analogové) skládání vlnění ( laserového světla) přímo ze zdroje a z vlnění odraženého od atomů látky, o níž vytváří zdroj prostorového obrazu.
          D.N.A by mohla být dna ( artritida), kloubní nemoc. Asi to má být DNA, základ genetiky, dvojitá šroubovnice.
          R.N.A. má být asi RNA, která řídí přenos genetických znaků do bílkovin, aby když sním kus hovězího se mi obnovily mé (humanoidní = lidské) svaly a ne hovězí.
          Píšete :“termín vyvynout se, ale to není věcně správně zdá se“
          Není to správně ani gramaticky ( už jste to opravil), prostě se to vyvinulo jak píšete :“někdy se v těch mých blábolivých teoriých ztrácim“.
          No hlavně, abyste neztratil orientaci v otázkách karmy, získal podporu zdola a nebyl tu sám jako kůl v plotě. Viz
          http://www.youtube.com/watch?v=cKoQQo8gdPM
          čas 1:09.

          1. Díky Pardále,

            bohužel nejsem žádný vševědoucí ani expert či věděc, používám jen selský rozum s tím co jsem se naučil nebu si někde přečetl a právě v této otázce mám zmatek a tak jsem to napsal tak jak to chápu právě teď.

            Vycházím z myšlenky, že náš vesmír je holografický. Pokud je to pravda, pak se tady všichni – vědomě/nevědomě – promítáme a jsme tak vidět tak, jak jsme vidět.

            Pokud je pravdou také to, že DNA je základním kamenem který definuje jak máme vypadat – pak se dle DNA projektujeme do tého holografické reality.
            No a o RNA jsem četl jako o prostředku z změne DNA, ale je to strašně složíté a možná jsem to pochopil špatně. Vycházel jsem ze seriálu na těchto stránkách – mimochodem velice zajímavé četní:

            http://www.matrix-2001.cz/clanek-detail/5079-lidska-dna-prulomove-objevy-na-pocatku-3-tisicileti-zda-se-ze-nam-skutecny-potencial-teto-molekuly-byl-umyslne-zatajen-pravda-nebo-fikce-48/

            Bohužel ne všechni díly jsou free, já měl předplatné a přečetl jsem to celé. Nyní už předplatné nemám.

            Tak jestli má s tímto někdo zkušenosti, ocením diskusi.

            No a na základě výše uvedeného jsem se pokusil definovat pojem člověk. I když špatně.

            Otázka digitálního či analogového projektování – nevím jak to funguje a tak jsem použil částečně slova z prvního dílu filmu MATRIX.

          2. Pro GinBaw. Dobře, pokud tápete stačí si dát hesla RNA, DNA, holografie, multivesmír
            http://cs.wikipedia.org/wiki/RNA
            http://cs.wikipedia.org/wiki/DNA
            http://cs.wikipedia.org/wiki/Holografie
            http://www.sciam.cz/files/vydani/SA_03_2010/brezen_2010_skryva_multivesmir_zivot.pdf
            Snad na konci srpna obnovím své články dříve na gnosis9.net, kde jsem i o multivesmíru psal.
            Holografický vesmír ve smyslu, že existuje vesmír jen v našich trojrozměrných představách je silná sci-fi káva a vše jiné jen ne realita.

          3. Pri GinBaw
            http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Clov%C4%9Bk_moudr%C3%BD
            „Člověk moudrý (Homo sapiens sapiens), též člověk rozumný, běžně označován jako člověk (všichni lidé dohromady pak lidstvo), což je ale také označení celého rodu Homo, je jediným žijícím druhem rodu Homo. Je pro něj charakteristické vertikální držení těla, rozumová inteligence a schopnost mluvit. Člověk je rovněž bytost, která si uvědomuje sama sebe, subjekt socio-historické činnosti a kultury.“
            V této definici mi chybí schopnost se vzdělávat , tvořit a využívat techniku, vědu, využívat písmo, hudbu, obrazy a výkresy, videa, multimédia.
            Člověk moudrý by měl moudrost projevovat i tím, že využívá a zlepšuje to, co už bylo vytvořeno a ověřen praxí. Nevím k čemu je dobré si takhle odpoledne sednout k počítači a vymýšlet definici člověka. Nesetkal jsem se s nikým, kdo by nechápal pojem člověk.
            Člověk vznikl evolucí, která se táhne od Ardi ( asi 4,4 milionu let) a Lucy v Africe až k člověku kromaňonskému a dnešnímu Homo sapiens sapiens. Takže si můžeme klást otázky jak je definována evoluce, co je to definice, jestli nebyl člověk stvořen náhle podle Bible, jestli na Zemi byl vyšlechtěn mimozemšťany.
            Jestli je problém s chápáním pojmu člověk, o čem pak je karma?

          4. ad: Nesetkal jsem se s nikým, kdo by nechápal pojem člověk.

            Právě jste se setkal se mnou, který se nad takovými kravinami, jako je „označení“ (označení celého rodu Homo), jenom chechtá…-))

            ad: Člověk moudrý by měl moudrost projevovat i tím, že využívá a zlepšuje to, co už bylo vytvořeno a ověřen praxí.

            Skvělá hypotéza. Ale opravdu a skutečně moudrý člověk hypotézy nevymýšlí, protože jsou k hovnu a k životu je vůbec nepotřebuje.

            Hypotheses non fingo (hypotézy nevymýšlím) (Issac Newton)

          5. Oprava. Předchozí příspěvek jë pro Pardála.

            ps: pro adminystarce: ty vole, udělej s tím (stromování, příspěvky, okamžitý zobrazování) něco. tohle je běs a děs.

          6. Pro Honzu.
            píšete:“Hypotheses non fingo (hypotézy nevymýšlím) (Issac Newton)“
            Snad jste měl na mysli fyzika a který se jmenoval Isaac Newton.
            Ono to tak jednoznačné odmítnutí hypotéz u Newtona není, týkalo se to gravitace, jejíž podstatu neznal, jen pozemské účinky.
            http://en.wikipedia.org/wiki/Hypotheses_non_fingo
            Mimo jiné má smysl : filosof by měl být připraven na to rezignovat na hypotézy, jakmile nepotvrzují fakta.
            No a nápad, že pád jablka je způsoben gravitací, která se projevuje i u vesmírných těles, byla hypotéza správná.
            Vaše hypotéza :“moudrý člověk hypotézy nevymýšlí, protože jsou k hovnu a k životu je vůbec nepotřebuje.“
            je taky správná, sama se potvrzuje, Vaše hypotéza je skutečně k /*****/.

  3. Aitor píše:

    …vyrovnaniu všetkých svojich vín, aby potom, po vyrovnaní svojich starých účtov, mohol žiť život bez akéhokoľvek utrpenia. Aby mohol žiť už iba v šťastí, radosti a mieri.

    Ak mi autor naznačí, kto je TEN len jediný spravodlivý ,,aby mohol žiť život bez akéhokolvek utrpenia“, tak sa napriek svojmu hnusu ku katolicizmu, dám prevedčovať, že to z mojej strany bude v budúcnosti možné. Stačí jedno meno, jeden kontakt a možno ,,uverím“. Ináč sú to myšlienky ,,pomätenca“. Autor to nesmie brať osobne…

    1. Autor se neozve, pan Šupa nediskutuje.

      Myslím, že k pochopení /podle mne/ vede tato cesta.
      Oko za oko, zub za zub – starozákonní představa spravedlnosti – odveta, vyrovnání, možná i okamžité. Ty mně oko, já tobě také. Ty mne zub, já tobě také.

      Ale Ježíš přišel naplnit zákon a po stovkách let starozákonní praxe tento akt odvety, která nikdy nevede k míru mezi lidmi, přišel změnit. Přinesl do mezilidských vztahů lásku, toleranci, odpuštění, zákon lásky. Jak jinak si ho představit. Jen tím, že o něm budeme mluvit? Tys mi vyrazil zub? V čem je ten nový přístup? Asi jsem si to zasloužil a aby bylo spravedlnosti učiněno zadost a mé dluhy byly vyrovnány, nastavuji tvář pro jistotu, že mé provinění /i značně dřívější / bude ukončeno. Já ti odpouštím a nebudu ani myšlenkou / snování plánů pomsty /, ani skutkem připravovat žádnou odvetu. Vyrovnám se s tebou, dokud jsme na společné cestě, u soudce již bude pozdě. Chceš moji košili? Pro jistotu ti dám i kabát!

      Samozřejmě, že většina lidí i po dvoutisících létech tento zákon nechápe. Někteří jsou klidnější, vyrovnanější a přijímají svůj úděl s pokorou, jiní jdou stále ještě ve smyslu toho konfrontačního oko za oko…. . Ale pak se civilizace nikam „výš“ nedostane. Stále tu budou konflikty, rozbroje, násilí, války….odvety.

      Planě mluvit, doslova plácat prázdná slova, mít plná ústa klišé, různých příměrů se slovním zdůrazňováním lásky není totéž, jako ji žít, každým okamžikem ji naplňovat.

      A s pokorou přijmout – „Buď vůle Tvá“….. . A dokonce milovat své nepřátele. Jaký krásný příklad dává v jedné ze závěrečných kapitol evangelia dle Lukáše sám Ježíš po svém ukřižování /23-34/: Ježíš řekl: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.“ ???

      Tudy vede Cesta. To je naplnění zákona. Mluvit o novelizaci? Proč? Ale žít podle něj, to se počítá.

      Venda

      1. Pane Vendo,
        ach ty Vaše výklady. A zase nám tam podsouváte tu karmu. Chcete ji, tak ji máte. Tohle o
        ní mimo jiného říká Pán Ježíš Kristus:
        Zákon karmy platí pouze tehdy, když jeden touží po tom, aby se v jeho životě aplikoval.
        Tedy se opakuje, jeden si svobodně volí přijmout tento zákon a touto svobodnou volbou
        ho činí proveditelným. V realitě tedy neexistuje žádný jiný zákon, který ovládá lidský
        život a osud, než zákon svobody volby a změny.

        Co říká o změně zákonů, jak se o tom zde diskutuje Nové zjevení:

        Především šlo v souvislosti s tím, o čem se zde diskutuje o Desatero přikázání a ne o něco jiného. Nikdo z lidí nebyl schopen Desatero přikázání splnit.

        V Evangeliu Matoušově v kapitole 5 ve verši 17 Ježíš Kristus prohlásil:

        „Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit zákon nebo proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit.“
        A ve verši 18:
        „Neboť zajisté pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze zákona, dokud se všechno nestane !“

        Duchovním principem je, že jakákoliv modifikace, změna či zrušení jakéhokoliv zákona může nastat jenom v důsledku jeho SPLNĚNÍ.

        Pro tento důvod přijal Nejvyšší lidské tělo, stal se lidským tvorem a z té pozice splnil tyto zákony. Jejich splněním jako Lidský tvor spasil lidstvo před záhubou. Zároveň Mu/Jí splnění těchto zákonů dovolilo, aby nejdříve modifikoval jejich význam, pak je redefinoval v pozitivních pojmech a potom je zcela nahradil novým přikázáním.

        Tím, že během pobytu na vaší planetě byla činem a životem Pána Ježíše Krista vypuzena veškerá záporná význačnost tohoto zákona, dovolilo Mu/Jí to, aby jej redefinoval v pozitivních termínech. Nová definice tohoto zákona – po vypuzení jeho záporné konotace – se provádí tentokrát z pozice pozitivního stavu a ne z pozice stavu negativního, jak to bylo s Desaterem přikázání. Takže když byl tázán zákoníky, které je největší přikázání v Zákoně, Ježíš Kristus odpověděl z pozice pozitivního stavu:

        „Milovat budeš Pána Boha svého celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí. To je největší a první přikázání. A druhé je mu podobné: Miluj svého bližního jako sám sebe. Na těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci ! (Matouš 22:37-­40).

        V dnešní době je už všechno zase jinak.

        1. Pane Karle, karmu vzpomenul ve svém článku pan Šupa. Přečtěte si jeho článek. Samozřejmě, a je to o mne známé, já tomuto zákonu věřím.
          Venda

          1. Pane Vendo,
            a co jako? Já narozdíl od některých výchozí články čtu a mnohdy i několikrát.
            Kolikrát se mi tu začne houpat lustr, když si to tak čtu. To se týká i Vašich
            rozjímání.

          2. ad – Kolikrát se mi tu začne houpat lustr, když si to tak čtu. To se týká i Vašich
            rozjímání.
            _______________________

            Pane Karle, čím to je, že někteří lidé tak průzračně vidí a identifikují napsané nesmysly u druhých, a u sebe ne?

            :-))))))

            ….slepí vedou slepé…….:-)))

          3. Paní Věro,
            čím jen, čím jen to může být? Nejspíš tímto:
            Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ?
            Anebo jak to, že říkáš svému bratru: ‚Dovol, ať ti vyjmu třísku z oka‘ – a hle, trám ve tvém vlastním oku!
            Pokrytče, nejprve vyjmi ze svého oka trám, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra.

            Takže jsou dvě možnosti. Trám tam je a já ho nevidím, nebo tam není a
            tudíž ho nemůžu vidět. Komické na tom je paní Věro, že to platí i pro Vás a pro kohokoli jiného. Takže závěr zní, že pouze ze skutečné hmotné reality je možné se o něčem poučit. Takže dočkejme času, jako husa klasu. Ale povídat si o tom snad můžeme, alespoň nám to čekání rychleji uteče.

          4. ad: Ale povídat si o tom snad můžeme, alespoň nám to čekání rychleji uteče.

            Čekání na co? Na smrt, na žvanění o ničem? Oh, jak absurdní a komické zároveň…:-) Tak ať Vám to „utíká“…-))

          5. Hm, tak „čekání na PRAVDU“, pravíte. Čekáte na Godota. PRAVDA je všude!, v nás i okolo nás. Stačí otevřít oči a umět se dívat.

          6. A pane Honzo,
            taky tady svým specifickým, jedinečným způsobem žvaníte. To
            je realita. Tohle nemůžete popřít.

          7. ad: taky tady svým specifickým, jedinečným způsobem žvaníte. To je realita. Tohle nemůžete popřít.

            Ano, to je realita. Nazýváním věcí a jevů pravými jmény, (v jazyku a řeči bláznů se tomu říká žvanění) se pouze snažím vyhýbat jazyku a řeči bláznů. To jsou ty paradoxy. Vidím jak jazyk a řeč bláznů současně bláznům vládne, jak s nimi doslova vláčí a jakým pitomostem jsou ochotni věřit. A nemusíte ani čekat „na Pravdu“, máte ji teď přímo před očima.

          8. ad – Ale povídat si o tom snad můžeme, alespoň nám to čekání rychleji uteče.
            __________________

            Pane Karle, jednu věc Vám uznám, v občasných světlých chvilkách projevíte smysl pro humor, a toho si cením. Nicméně: já – na rozdíl od Vás – nepovažuji za účelné svoji svíčku života jakkoliv stimulovat k rychlejšímu hoření, naopak, vychutnávám si každou vteřinu s rozkoší a vděkem.
            Píšete, že jen ze skutečné hmotné reality se můžeme o něčem poučit. To zní moudře, kdybyste ovšem těmi samými ústy nechrlil druhým dechem bláboly o NZPK.
            Pane Karle, tímto trámem si ten lustr nejenom rozhoupete, ale dočista srazíte a rozbijete. Žádné NZPJK nebylo, není a nebude.
            Před chvílí jsem dokoukala na mého oblíbeného relaxátora Hercula Poirot, příběh z prostředí Údolí králů končil slovy: „pověra je jednou z nejmocnějších sil na světě“.

          9. „a co jako?“

            No nic, pane Karle.
            Karma je pro mne zákonem.
            Je určitě i možnost „svobody a volby“, jak píšete, ale následkům se ani tak nevyhnete. Ba dokonce, a to je důležité, nemusíte na to vůbec věřit.

            Ad. – vaše část příspěvku od této věty:
            „Pro tento důvod přijal Nejvyšší lidské tělo, stal se lidským tvorem a z té pozice splnil tyto zákony. Jejich splněním jako Lidský tvor spasil lidstvo před záhubou. Zároveň Mu/Jí splnění těchto zákonů dovolilo, aby nejdříve modifikoval jejich význam, pak je redefinoval v pozitivních pojmech a potom je zcela nahradil novým přikázáním………“

            Proč to píšete – vždyť já to samé tu zdůrazňuji pořád. Platilo to vůbec pro mne ?

            Venda

          10. Pane Vendo,
            koukám jako tele na vrata, že jste někdy říkal, že Bůh učinil své Božství lidským v těle Ježíše Krista (nejvyšší přijal lidské tělo a stal se lidským tvorem).
            Pokud vím, vždycky jste tvrdil, že Ježíš Kristus je jeden z mnoha „Mistrů“, kteří sem jsou pravidelně posíláni a čím jste mě několikrát dostal, že Jan Křtitel byl jeho Mistrem a že Ježíše zasvětil, což tedy podle mě je totální blbost.
            Ale je tu taky možnost, že jsem natvrdlý a špatně Vás chápu.

          11. Pane Karle, já to i říkám, to ale neslyšíte, ale hlavně pro diskuzi tady i píšu. Trojjedinnost Boha, říká Vám to něco ?
            To je základní pohled – Bůh-Otec – Bůh-Duch svatý a Bůh – Syn.

            Nedávno jsem tady napsal tři díly článku Klíč. Máte-li zájem, podívejte se na to. V prvním a druhém díle cituji verše Janova mystického evangelia a také je komentuji, ve třetím je to již obecnější a také čerpáno z jiných zdrojů. Níže uvádím odkazy a malé úryvky.

            Klíč :
            http://hledani.gnosis.cz/klic-prvni-pohled/

            http://hledani.gnosis.cz/klic-pohled-druhy/

            „A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.“

            Dokud Nejvyšší nepřijde v lidském těle a nepobývá mezi námi, nikdy jej nelze poznat v nás samých. Bůh je Slovo a může takto sestupovat na naši úroveň v podobě dokonalých Mistrů. Jen v těle člověka, jako Syn Boha, může lidi učit. Jen tak a tehdy mu mohu jedině porozumět, s podmínkou setkání se s ním a přijetí křtu (zasvěcení). Uvedu několik jasných citací, které potvrzují roli Syna jako Mistra či Učitele (vše je z Janova evangelia)

            http://hledani.gnosis.cz/klic-k-hledani-svetla-pohled-treti-a-zaverecny/

            Stvořitel neumístil tento život do žádné rajské zahrady. V našem světě jevů je vše nereálné. Jen On je reálný a věčný. Vstupme dovnitř, do svého nitra, spojme své vědomí s jeho tvůrčím principem, se Slovem a osvoboďme se naším úsilím a Jeho Milostí z koloběhu stvoření. Dal nám zdánlivou možnost volby; přesně tak, jako se na vrcholku kopce rozhodujeme, který směr může být pro nás správný. Rodíme se bez vlastního rozhodnutí a ovlivnění do rodiny, do určité úrovně vztahů se světem a postupně poznáváme, kdo je kdo, kdo a co je pro nás důležité, co je zdánlivě naše, čeho se vyvarovat. V cestě návratu duše není rozhodující fyzická zdatnost, krásný obličej, vzdělání či postavení. To a mnoho dalšího jednou pomine. Základem je poznání sebe sama. Staňme se sami svým rozhodnutím, jeho tvůrčí součástí, s láskou a důvěrou k Otci, staňme se svoji vlastní pochodní, která nám bude osvětlovat naši duchovní Cestu návratu.

            Možná si to nebude chtít přečíst a najít tu věčnou pravdu, kterou jsem tu v mnoha diskuzích i zdůrazňoval – příchod Boha jako vtěleného Slova /Duch svatý / v podobě Syna /Mistra/.

            A pak, když Vás to nebude zajímat, Vám nezbude, než „koukat jako tele na vrata“. Je možné, že v „čase“ těch článků jste sem do diskuze ještě nechodil.

            Bůh-Syn – Ježíš přišel pro své „ovečky“ a připravil pro život věčný své učedníky. Davům hlásal, řečeno moderně, etiku, morálku, co vše je nutné v životě jedince změnit k lepšímu a tak, aby se tento mohl vydat na cestu poznání a pokání, své přeměny. Ježíš přišel i s velkým úkolem, naplnit zákon, jak říká kolega Degon, novelizovat ho.

            Pokud věříte evangeliím, měl byste se zamyslet, co znamenal křest Ježíše Janem Křtitelem ? Co o tom sděluje NZPJK?

            Pěkný den.

            Venda

          12. Pane Vendo,
            ty Vaše články jsem četl, to na mě nezkoušejte. To co jsem napsal že říkáte tímto potvrzujete:
            ___________

            „Bůh je Slovo a může takto sestupovat na naši úroveň v podobě dokonalých Mistrů. Jen v těle člověka, jako Syn Boha, může lidi učit. Jen tak a tehdy mu mohu jedině porozumět, s podmínkou setkání se s ním a přijetí křtu (zasvěcení).
            ___________

            Jak říkám, Bůh podle Vás posílá Mistry, Syny Boha a to opakovaně. Není to pravda. Křest = zasvěcení = NESMYSL.

            Ježíš Kristus byl inkarnací Boha, když jeho speciální tělo (nevzniklo pohlavním stykem) bylo oživeno přímo oddělenými prvky z Absolutní Božské mysli. Byla to jednorázová záležitost, která se nikdy před tím nestala a již nikdy nestane. Hlavní důvod inkarnace Boha nespočíval v událostech na naší planetě, ale v Jeho zásahu v peklech, v mezičase mezi ukřižováním a vzkříšením (pekla jsou mimo prostor a čas). Tělo si potom vzal Bůh s sebou a v roce 1987 bylo vpojeno v Přirozenost Boží, čímž se Bůh stal Pánem Ježíšem Kristem. Přes to negativní lidské tělo si Bůh obstaral pojítko mezi ním a negativním stavem. Takhle nějak se říká v Novém zjevení.

            Ke křtu: je to obyčejný zevní rituál a nemá žádnou duchovní hodnotu.

          13. Pane Karle, Vy jste stále ještě na začátku. Doufám, že z tohoto mého sdělení necítíte žádnou roztrpčenost. Kdyby totiž tomu tak nebylo, nikdy byste neuvěřil tomu, že samotný Bůh by byl ten, kdo by porušoval své Zákony.

            Ještě Vás čeká dlouhá cesta poznání. Ale nadějné je, a to pro každého, kdo se pro ní upřímně rozhodne,že Vás / a i ostatní / čeká pravá radost poznání.

            Mnoho úspěchů a vydržte. Co Vám mohu poradit? Hledejte, protože ten kdo hledá…. Klepejte, protože tomu, kdo klepe …. . A také proste, protože ten kdo prosí dostane…. .

            Je to tak prosté a uklidňující.

            Venda

          14. Pane Vendo,
            napsal jste to moc hezky. Co se týče času, jsem proti Vám
            opravdu na začátku. Jenže pane Vendo, Vy jdete na opačnou
            stranu, než si myslíte, že jdete. Až budete potkávat cestou
            divné věci, vzpomeňte si na Nové zjevení, vždycky se dá udělat čelem vzad.

  4. Teorie:

    Planě mluvit, doslova plácat prázdná slova, mít plná ústa klišé, různých příměrů se slovním zdůrazňováním lásky není totéž, jako ji žít, každým okamžikem ji naplňovat.

    A s pokorou přijmout – „Buď vůle Tvá“….. . A dokonce milovat své nepřátele. Jaký krásný příklad dává v jedné ze závěrečných kapitol evangelia dle Lukáše sám Ježíš po svém ukřižování /23-34/: Ježíš řekl: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.“ ???

    Tudy vede Cesta. To je naplnění zákona. Mluvit o novelizaci? Proč? Ale žít podle něj, to se počítá.

    Praxe:

    Archivovat „kompromitující“ příspěvky a dialogy, následně je používat jako munici.
    Upozorňovat diskutující, aby nereagovali na Věru.

    1. Kdo chce, kdo čte, kdo vnímá druhého, odnese si od druhého, co uzná za vhodné, čemu rozumí, co vyhovuje jeho stupni poznání a přirozenosti.

      Nic víc.
      Paní Věro, Vy víte o nějakých „kompromitujících“ příspěvcích a dialozích? Já ne. Co vím je to, že někdo je v poznání sebe sama jinde.

      Venda

      1. ad – Paní Věro, Vy víte o nějakých „kompromitujících“ příspěvcích a dialozích? Já ne.
        ________________

        Vendo, možná jste na to „zapomněl“. To je jedno, někdo to tahle má.
        I tak se dá přistupovat k pravdě….:-))

        „Planě mluvit, doslova plácat prázdná slova, mít plná ústa klišé, různých příměrů se slovním zdůrazňováním lásky není totéž, jako ji žít, každým okamžikem ji naplňovat.“
        /Venda/

        1. Paní Věro, vybrala jste si moji větu z delšího příspěvku a stále něco zkoušíte. /10.8. – 15:58/
          Již Vám nenaletím.

          Nemám nyní více času více reagovat.
          Venda

          1. ad – Již Vám nenaletím.

            Nabíháte si sám na sebe, Vendo.

            ad – Nemám nyní více času více reagovat.

            To je jenom dobře…..

            Namísto jalových, neplodných sporů o „duchovno“ bych přivítala nějaké nápady, recepty, co všechno pěstujete, sušíte a zavařujete. Inspirace není nikdy dost…:-), a mě zajímá život a praxe, nikoliv teorie, co by se tzv. „mělo a nemělo“.

            „Planě mluvit, doslova plácat prázdná slova, mít plná ústa klišé, různých příměrů se slovním zdůrazňováním lásky není totéž, jako ji žít, každým okamžikem ji naplňovat.“
            /Venda/

          2. Paní Věro, již jste zkusila sušit a konzumovat lysohlávku?

            Venda

          3. Ne, nezkusila, pane Vendo. Který duch vede Vaši mysl k téhle otázce?

            „Planě mluvit, doslova plácat prázdná slova, mít plná ústa klišé, různých příměrů se slovním zdůrazňováním lásky není totéž, jako ji žít, každým okamžikem ji naplňovat.“
            /Venda/

          4. Ad.Ne, nezkusila, pane Vendo. Který duch vede Vaši mysl k téhle otázce?

            ?????

            Vždyť jste mi, paní Věro, včera napsala toto:
            „Namísto jalových, neplodných sporů o „duchovno“ bych přivítala nějaké nápady, recepty, co všechno pěstujete, sušíte a zavařujete. Inspirace není nikdy dost…:-), a mě zajímá život a praxe, nikoliv teorie, co by se tzv. „mělo a nemělo“.“

            A tak jsem se zeptal a možná dal i inspiraci ?!

            A Vy hned o duchu a o vedení mé mysli….. . Takže chcete nadále neplodné a jalové spory…………..?

            Venda

          5. Pane Vendo, dobře, nechám se tedy obohatit o Vaše zkušenosti se sušením a konzumací lysohlávky. Prosím, pokračujte.

          6. Paní Věro, nebudu pokračovat. Dal jsem Vám jen nápad, jak jste psala, že byste je přivítala. Nic víc za tím nehledejte.

            Další nápad – co takhle zkusit k sušení muchomůrku červenou (Amanita muscaria). A nebo i za syrova proti mouchám?

            Venda

          7. Pane Vendo, odhalujete svého ducha víc, než si dokážete představit. Pan Pardal četl to stejné jako Vy, a jeho duch ho vedl k brusinkám. Vás vede Váš duch k lysohlávkám a muchomůrkám červeným, tedy k jedům a halucinogenům.
            Pokračujte.

          8. Co Vy víte, kam koho vede jeho duch. Můžete se jen svojí empatií, produktem Vaší myslí něco domnívat. Domněnky, domněnky…. . A omyly. Ale to Vy si nepřiznáte.

            Měl jsem Vám napsat, že jsem včera sklízel malá žlutá rajčata a ostříhal dobromysl? A kdybych napsal, co jsem s tím udělal, že bych Vás nějak obzvláště inspiroval?

            Ale protože jsem v sobotu, cestou na hvězdárnu viděl, že začínají růst houby, tak jsem si zrovna na tyto dvě vzpomněl. Vy tu, paní Věro, jakmile je záminka, ráda vyrábíte smrádek, že?

            Ale je to Vaše vůle. Na brusinkách jsem nebyl.

            Venda

          9. ad – Vy tu, paní Věro, jakmile je záminka, ráda vyrábíte smrádek, že?

            Vendo, vařím ze surovin, které dodáváte. Dodal jste lysohlávky a muchomůrky, tak co byste chtěl voňavého?
            Dobromysl = dobrá mysl. To by bylo onačejší vaření.
            Mějte se. A polepšete se.

  5. „….Kto ale dobro nečiní, nech zo svojho utrpenia neobviňuje Stvoriteľa, ale nech hľadá jeho príčinu iba v sebe samotnom…..“
    No hledám, hledám….

  6. Matka píše :

    „….Kto ale dobro nečiní, nech zo svojho utrpenia neobviňuje Stvoriteľa, ale nech hľadá jeho príčinu iba v sebe samotnom…..“

    Oné, ako povedal TEN, kto celý živoit odžil v dobrom, nikomu neublížil, nikoho nenasral, nikoho neoklamal, nikoho…, ten musel mať ozaj nudný život a podla mňa by si zaslúžil pestrejší život ,,v tom ďalšom živote“. Mohol by byť napríklad ,,džihádistom v tom novom kalifáte a urezávať hlavy neveriacim. Aký pestrý to život oproti tomu minulému. Potom by mohol byť v tom ďalšom zase ,,chudák“, ktorí sa narodí v Indii, celý život živorí, nič nezje, len odpadky zdvihnuté zo zeme a niečo ukradnuté. Nezdá sa vám to ,,súdruhovia“ nejaké scestné? Akým právom by niekoho v životoch ,,osud“ tak kaličil, raz hore, potom na dne a potom niekde v strede. To si musí človek všetkého užiť a potom čo? Až potom podla zásluh opustí už ,,navždy“ toto slzavé údolie, ako odmenu za to živorenie? Nie, ja nechcem, ja seriem na takú obludnú predstavu. JA chcem ,,otrčiť“ svoje kopytá s tým , že už ma po smrti nikto nebude otravovať, prečo si urobol to a prečo nie ono. Chcem svätú , definitívnu tmu a punktum. Ozaj len psychopata môže napadnúť niečo tak scestné, že teraz si chlepče užiješ ,,fasácky“ život, potom zase ten ,,odpadový“ a tak dokolečka dokola. A zmysel: Sadizmus Stvoritela? To snáj nie, babka Pôstková…

    1. pro Anonymní
      – dobrá úvaha.
      Tu větičku jsem opsala – je poslední v tomto článku: „Kresťanstvo – nepochopenie utrpenia“. A vida, je tu k tomu od Vás skvělá úvaha.
      Ano, jde o to žít. A rozjímat jen občas, úměrně životu. A žít úměrně rozjímání. Přeberte si to prosím. Dík :-)
      Jo a co se týká toho odpouštění, je dobrý odpustit odcházejícímu, aby mohl jít tam, kam chce. Tma, tedy ta svatá, definitivní, jak píšete, je fajn. I tma je život. Jen trošičku jiný :-)

      1. Matko, dobré ráno,
        jde o to žít. Správně píšete. Procházet zkušenostmi, neuzavírat se světu. Útěk do nějaké samoty, asketismu, být poustevníkem, není doporučeno.
        Musí se žít čestný a spravedlivý život v prostředí a ve vztazích, do kterých byl jedinec „zasazen“.

        „Odpouštění, dobré odpustit odcházejícímu“ – souhlas, ale jak říkal Ježíš – odpustit, dokud jsme na cestě, dokud ten, kdo odpouští a ten komu má být odpuštěnou, jsou ještě na „cestě“. Tedy za života. Odpouštět zemřelému již nic nepomůže. Pak se oba dostanou před spravedlivého soudce.

        Venda

        1. Dobrý den, Vendo
          – někdy je dobré, být chvíli sám, v klidu a míru sílu načerpat.
          – musí se žít – řekla bych může se žít, protože člověk má možnost volby
          – někdy není možný rozhovor s ještě žijícím a pak nezbývá, než odpustit duši, která se kolem těla ještě žijícího pohybuje, či se pro tu chvilku navrátí od Otce, kde načerpala sílu, dát najevo, že přijímá, a poslat lásku…
          – soudce – mnozí soudí sami sebe již během života zde na zemi.

          Jo a až budete mít chviličku:

          http://www.youtube.com/watch?v=ny15b8l_fII&feature=youtu.be

  7. Nejlepší článek, co jsem od p. MŠ četl. Koho Bůh miluje, toho křížkem navštěvuje je stejný nesmysl jako teze, že bez utrpení není duchovní pokrok. Obě jsou velice laciným pokusem vykroutit se z odpovědnosti za svůj život (předešlé životy) a svalit vinu za svá strádání, neštěstí, neúspěchy a utrpení na někoho jiného (Bůh, lidé, komunisté, cyklisté…), na nepříznivé okolnosti, na náhodu apod.

    Článek je něco jako lakmusový papírek naznačující, kam se člověk na své Cestě dopracoval. Chápu, že je pro eléva velice nepříjemné přijmout vysvětlení, jak jej uvádí p. MŠ. Nepříjemné pravdy raději vytěsňujeme, než abychom jim tleskali, natož abychom se dle nich zařídili.

    PS Kritika, že „pan MŠ nediskutuje“ není zrovna u tohohle článku na místě, protože buď člověk rozumí (chápe, ztotožňuje se) tomu, co p. MŠ sděluje nebo tomu spíše NECHCE rozumět (ztotožnit se s tím) a takového člověka ničím nepřesvědčíte.

    1. Tomu, že tu třeba pan Šupa nediskutuje, nebo i jiný autor jak článku, tak svého třeba jen výjimečného ojedinělého diskusního příspěvku, naprosto rozumím.
      Proč by měl mít člověk potřebu přesvědčovat druhé o svých názorech? Autor zde zveřejní svůj pohled, je na ostatních jestli ho berou, či neberou, jestli se jím inspirují, nebo ho zcela zavrhnou. Já za sebe si dokonce myslím, že tak je to správné. Nabízet jiný pohled, ale v žádném případně ho nevnucovat, neobhajovat a neprosazovat.
      Proto jakékoliv výtky, že kdokoliv nediskutuje, nebo málo, mně osobně přijdou nepřístojné.

        1. Nejde snad ani tak o „stejný názor“, jako o holý fakt, že žádná „povinnost“ tzv. diskutovat, neexistuje. Tečka.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2016