Krutosť má pôvod v poslušnosti

Odveký kozmický a nevyhnutný boj dobra a zla je nekonečnou ságou ľudského údelu a účinkovania človeka v pozemskej hre, ktorú definujeme ako život. Málokto si pritom vedome prizná, že bojuje na inej strane ako na strane dobra, pravdy, lásky a spravodlivosti. Všetci sme tí dobrí.

Děti v koncentračním táboře Osvětim (1945)Dobro v človeku je možné definovať aj ako individuálnu schopnosť potláčať všeobecné prítomné zlo v každom z nás. Vieru v ľudské dobro však neustále spochybňujú nové a nové pripomenutia Kaina, v znamení ktorého akoby aj uplynulé storočie bolo najstrašnejším a najkrvavejším v dejinách. Paradoxne však v podmienkach najväčšieho rozšírenia blahobytu.

Ako je to možné? Nuž poprvé, onen blahobyt zrejme nebude určujúcim momentom, ktorý by ovplyvnil ľudstvo do takej miery, aby sa dokázalo zbaviť nenávisti a vzájomného vyvražďovania. Druhým zásadným momentom je všadeprítomný strach, ktorý rozosieva rozkaz. Na ňom stoja celé dejiny ľudstva, celé dejiny utrpenia. V občasných eufóriách pri idealizovaní človeka sa opakovane vynára jedna mimoriadna udalosť.

V šesťdesiatych rokoch minulého storočia uskutočnil Stenley Milgram zásadný vedecký pokus. Milgram ovplyvnený výpoveďou Eichmana a ďalších nacistických zločincov odvolávajúci sa na nevyhnutnosť uposlúchnutia rozkazu a zbavovania sa tak vlastnej zodpovednosti za zločiny, vymyslel geniálne jednoduchý plán.

Dobrovoľníkov rozdelil na žiakov a učiteľov. Učitelia mali za úlohu dávať otázky žiakom za sklenenou stenou a v prípade nesprávnych odpovedí ich trestali elektrošokmi v rozpätí až do 450 voltov. Učiteľovi asistoval experimentátor, ktorý im dával výslovné pokyny pokračovať vo zvyšujúcich sa voltoch pri zlých odpovediach žiakov.

Výsledky experimentu ukazujú povahu ľudskej bytosti v celej nahote. Preukázalo sa, že žiaden z učiteľov sa rozkazom prítomného experimentátora nevzoprel. Dokonca 65% z nich privodilo žiakom, ktorí našťastie elektrošoky len predstierali, smrť pri 450-voltovom zásahu.

Milgram teda preukázal, že krutosť a neľudské zachádzanie nemá pôvod v sadizme, ale v poslušnosti. A tú nikto z nás nepovažuje za zlo. Týmto sa kruh uzatvára.
 

Ukázka z knihy Tibor Eliot Rostas: Mlčanie. Rozhlasové eseje prelomili ticho.
Sofian Publishing 2012. Strana 149 až 151. ISBN 978-80-971221-0-2

 

Súvisiace informácie:http://www.sme.sk/c/5368213/milgramov-experiment-poslusnost-az-za-hrob.html
http://sk.wikipedia.org/wiki/Milgramov_experiment
http://cs.wikipedia.org/wiki/Milgram%C5%AFv_experiment
http://dolezite.sk/old/Milgramov_experiment_237.html
http://www.vidime.net/video-7502
http://www.youtube.com/watch?v=hVXD7ru3Pzs
 

Poslal: Milan Mancovič

hodnocení: 3
hlasů: 2

8 komentářů

Přidat komentář
      1. Experiment na Stanfordske universite zahrnoval – mladé studenty.
        Rozdílná odolnost zařazených mladších nebo starších při pokusu by se asi projevila.

      2. Nemohu se podívat na film Experiment, pokud je v duchu článku. To bych nezvládla.
        Ale Váš odkaz na wikipedii jsem přečetla.
        Měla jsem napsanou odpověď, ale špatně jsem ji odeslala.
        Tak snad jen pár poznámek:
        – připomnělo mi to chování vůči vojákům na základní vojenské službě, které bylo rovněž nutno ovládnout, jedno jak.

        – experimentu se zúčastnilo několik vybraných zdravých jedinců. A nyní si představme, že celé lidstvo se účastní jakéhosi experimentu. Jaký bude konečný výsledek?

        – jednoho svého přítele jsem se ptala, jestli někdy cítí strach. „Nikoliv, ale bezmoc velmi často.“
        A to by mohlo být jádro. Jeli jedinec, či skupina lidí vystavena snaze o ovládnutí a nemůže se z toho vlastními silami dostat, reakce, mnohdy i velmi kruté a nenávistné, jsou nasnadě.

        1. Strach bývá často prociťován, už ve smyslu – co by tomu lidé řekli: kdybych měl své názory a oni by to poznali. Omezí-li konečně většina lidí své obavy – strach, budou moci víc působit na strnulé – neznalé okolí.

          1. Ano, i takový strach lidé mají. Jenže pokud bych se měla donekonečna ohlížet na to, co by kdyby, tak bych se nikam nedostala.
            Můj strach je jiného původu.
            A ano, pak je důležité, neustrnout, pochopit přičinu, proč se zrovna bojím a pak lze najít východisko, jak situaci zvládnout.
            Co se týká okolí – na ně mohu sice působit, ale jen do té míry, kterou je schopno pochopit. Je-li však ochotno přijmout a neznalost přeměnit, je již jiná otázka. To záleží na snaze každého jedince.

  1. Výsledky obou těchto experimentů jsou přinejmenším značně sporné. Tento se např. vůbec nesnaží zhodnotit vliv druhu rozkazu. Kdyby byla místo šoku dávkována odměna, tak by tento pokus sebevědomě tvrdil že původem veškerých odměn je poslušnost? :-D

  2. Ja si myslým, že tento pokus ukazuje na to, že ,,učitelia“ boli zámerne vybraní z ústavu pre duševne nadpriemerne inteligentných ludí, čiže čím väčšie IQ, tým väčšia krutosť. Pozoruhodné, jeden by povedal Sodomka, Gomorka…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017