Ľudia stojaci pod zvieraťom

Človek dneška zaostal za svojim vývojom. Zaostal vo svojom skutočnom vývoji, ktorým ani zďaleka nie je technický pokrok, či úroveň vzdelanosti, ako sa vo všeobecnosti myslí. Znie to neuveriteľne, ale človek dneška, onen prehnane sebavedomý a moderný človek sa vo svojom skutočnom vývoji nachádza pod úrovňou zvieraťa. Pod úrovňou zvierat a ostatného prírodného sveta, ktorý sa na rozdiel od sveta ľudského vyvíjal správne.

Boli ste niekdy vo voľnej prírode? Určite áno. Určite ste videli jej krásu, nádheru, sviežosť a prirodzenosť a to v každom čase a v každom ročnom období. Ľudia si chodia do prírody oddýchnuť a pookriať. Pobyt v nej posilňuje, osviežuje a oblažuje. Prečo je tomu tak?

zeme-zivaLebo voľná príroda si zachovala a stále zachováva to, čo človek nemá. Lebo každá rastlina, strom, zviera a kameň, lebo lesy, hory, jazerá a vodstvo majú vo svojej čistej, jednoduchej prirodzenosti čisté spojenie s najvyššou Silou, prúdiacou univerzom. A práve táto Sila čistým spôsobom vyžaruje z každej rastliny, stromu a zo všetkého prírodného sveta a ľudí oblažuje a obšťastňuje. Prírodný svet túto najvyššiu Silu jednoducho prijíma, stojí v jej prúdení a čistým spôsobom ju prostredníctvom vlastného bytia a pôsobenia zrkadlí a ďalej odovzdáva navonok.

Rastlina je rastlinou, kameň kameňom a zviera zvieraťom. A človek mal byť človekom! Aj človek mal sebou nechať prúdiť túto najvyššiu Silu univerza čistým spôsobom.

To by bolo bývalo úplne stačilo. Lebo tak, ako zviera svojim jednoduchým, čistým bytím prijíma najvyššiu Silu, prechádzajúcu univerzom, necháva ju sebou prúdiť a ďalej ju čistým a prirodzeným spôsobom odovzdáva navonok, rovnako aj človek mal vo svojej čistote a prirodzenosti nechať sebou prúdiť túto Silu a svojim bytím i svojou činnosťou ju odovzdávať navonok.

Človek mal byť človekom! Veď to je jeho prvoradá úloha! Mal ním byť v čistej a jednoduchej prirodzenosti svojho bytia! Mal byť čisto stojaci v prúdení Sily a rozdávajúci ju čistým spôsobom všade vôkol seba.

Človek mal byť v prvom rade človekom v tých najelementárnejších prejavoch vlastnej osobnosti: vo svojom cítení a myslení! V čistote, vznešenosti a ušľachtilosti svojho cítenia a myslenia! Človek mal byť ušľachtilo, čisto a vznešene mysliacim človekom! Človekom, ktorý práve prostredníctvom čistoty a ušľachtilosti svojho cítenia a myslenia necháva sebou prúdiť a necháva zo seba smerom von vyžarovať najvyššiu Silu, prúdiacu univerzom.

Človek mal byť človekom! Človekom ušľachtilých citov a myšlienok! K nádhere čistého pôsobenia prírodného sveta by sa tak pridružila i nádhera pôsobenia človeka. Potom by bolo všetko také, aké byť má! Potom by bola nielen rastlina rastlinou, zviera zvieraťom a kameň kameňom, ale i človek skutočne človekom! Potom by bol na zemi raj! Krása ľudstva, krása človeka by sa totiž vyrovnala kráse a nádhere pôsobenia prírody. Dokážete si to predstaviť?

Áno, čistota, ušľachtilosť a vznešenosť cítenia a myslenia sú strateným kľúčom k bráne raja. Sú podstatou pravej ľudskej veľkosti. Sú základným kameňom pravého človečenstva.

Dnes je však žiaľ všetko úplne inak! Rozhodujúci význam čistej jednoduchosti a prirodzenosti nebol ľuďmi vôbec pochopený a docenený. Veď kto v dnešnej dobe je ešte schopný vôbec pripustiť, že by práve zachovávanie čistoty jeho vlastného cítenia a myslenia mohlo mať nejaký zásadnejší vplyv? Že by v dbaní o čistou cítenia a myslenia mohlo spočívať doslova všetko? Veď mnohým je takéto niečo na smiech. Veď čistota cítenia a myslenia je dnes tým najposlednejším, na čo sa dbá. Človek sa predsa musí sústrediť na omnoho dôležitejšie veci. Človek má budovať, zarábať, získavať, dobíjať a potom si užívať.

A tak dnes vidíme takzvaného moderného človeka, ako vyrába autá, sedí pri internete, telefonuje mobilom, vidíme ho, ako cestuje po celom svete, lieta do vesmíru, vidíme ho ako študuje, športuje, vidíme ho ako sa zabáva a chodí na dovolenky, pričom to najzásadnejšie a najpodstatnejšie, na čom má stáť jeho človečenstvo, čiže jeho myslenie a cítenie sa podobá záhrade, zarastenej tou najdivokejšou burinou. Podobá sa hromade hnoja!

Áno, žijeme v modernej dobe technického pokroku, ale naše vnútro je plné hniloby. Žijeme v dobe technického pokroku, ale nie sme ľuďmi v pravom a chcenom zmysle! Zvieratá sú zvieratami, ale my ľuďmi nie sme! Lebo na to, čo robí človeka človekom vôbec nedbáme! Lebo vôbec nedbáme na čistotu a ušľachtilosť vlastného cítenia a myslenia!

Je slepý a hluchý ten, kto nevidí skazenosť, úbohosť a nízkosť ľudského sveta. Veď všade je iba plno sebectva, chamtivosti, závisti, nenávisti, nenásytnosti a zvrhlosti. Nezaujatého pozorovateľa sa musí zmocniť hnus z toho, kam sme to až dopracovali. Lebo celý moderný pokrok je len smiešnym pozlátkom, zakrývajúcim vnútornú, hnilobnú skazenosť ľudskej civilizácie.

Ak sa raz človek nestane človekom, všetko aj tak vyjde navnivoč. Ak sa raz človek nestane čistým a ušľachtilým človekom v tých najprirodzenejších a najbezprostrednejších prejavoch svojej osobnosti – vo svojom myslení a cítení, potom sa všetko, čo bude vytvárať, stane len banálnou fraškou a smiešnou, malichernou nízkosťou.

Človeče, staň sa konečne v prvom rade človekom! Iba potom môžeš vybudovať civilizáciu, hodnú pojmu ľudská! Strom, kameň, rastlina i zviera to už dokázali. Oni sú takými, akými byť majú. Iba ty ešte takým nie si! Preto dnes stojíš nižšie ako oni! Nižšie v tom živom, pravom a skutočnom! V tom naozajstnom a rozhodujúcom, pričom akékoľvek oháňanie sa technickým pokrokom je len úbohým sebaklamom. Sebaklamom, schopným oklamať a uspokojiť iba prázdnych, povrchných a plytkých. Sebaklamom, ktorý je očividný každému, kto je schopný aspoň trochu samostatne myslieť a uvažovať.
 

Milan Šupa
http://kusvetlu.blog.cz/
 

11 komentářů

Přidat komentář
  1. ad.
    „Rastlina je rastlinou, kameň kameňom a zviera zvieraťom. A človek mal byť človekom! Aj človek mal sebou nechať prúdiť túto najvyššiu Silu univerza čistým spôsobom.“

    Východni spiritualita, učení Mistrů má pro to jediné a dávné označení – DHARMA.

    Ad.
    „To by bolo bývalo úplne stačilo. Lebo tak, ako zviera svojim jednoduchým, čistým bytím prijíma najvyššiu Silu, prechádzajúcu univerzom, necháva ju sebou prúdiť a ďalej ju čistým a prirodzeným spôsobom odovzdáva navonok, rovnako aj človek mal vo svojej čistote a prirodzenosti nechať sebou prúdiť túto Silu a svojim bytím i svojou činnosťou ju odovzdávať navonok.“

    Pod mým předchozím článkem se část diskuze vine k Evě a Adamovi. Bůh nám skutečně do tohoto světa, kde duše oživují těla, kde se zrozují podle Vyšších zákonů, dal tzv.svobodnou vůli, mysl, intelekt, tvořivé možnosti. Jak si s nimi poradíme je na nás. I podle minulosti je vidět, že to není nic moc chvályhodného. Jako ten syn jsme dostali „dědictví“ tady pro život na zemi, ale promrhali jsme to, a promrháváme s děvkami, v pitkách….. . Obrovskou nadějí je, že si to někdy uvědomíme, zatoužíme po životě s Otcem, uvědomíme si to pokleslé živoření, to prasečí žrádlo-pomeje, a začneme a můžeme /svobodně/ usilovat o cestu návratu. Ostatně tak to bylo zřejmě Stvořitelem ustanoveno- jeden syn zůstal doma / mnohé duše /, druhý zatoužil vést si život po svém /mít tu „moc“ o sobě rozhodovat – jako Adam a Eva /.

    Ad.
    „A tak dnes vidíme takzvaného moderného človeka, ako vyrába autá, sedí pri internete, telefonuje mobilom, vidíme ho, ako cestuje po celom svete, lieta do vesmíru, vidíme ho ako študuje, športuje, vidíme ho ako sa zabáva a chodí na dovolenky, pričom to najzásadnejšie a najpodstatnejšie, na čom má stáť jeho človečenstvo, čiže jeho myslenie a cítenie sa podobá záhrade, zarastenej tou najdivokejšou burinou. Podobá sa hromade hnoja!“

    I v té zahradě zarostlé burinou se dá v nějaké době začít s rekultivací. A to je ta pravá cesta. Ne okázalá, sdělovaná světu, ale každodenní doslova mravenčí práce – s pokorou, pokáním, trpělivostí a s jasným cílem. A takových lidí, kteří takto činí je velmi mnoho. je to totiž cesta individuální.

    S kazatelského přístupu pana Šupy mám někdy pocit, že by se mohl zbláznit jako Eulálie Čubíková ve Zvonokosech.

    Venda

  2. „voľná príroda si zachovala a stále zachováva to, čo človek nemá. Lebo každá rastlina, strom, zviera a kameň, lebo lesy, hory, jazerá a vodstvo majú vo svojej čistej, jednoduchej prirodzenosti čisté spojenie s najvyššou Silou, prúdiacou univerzom.“
    Proto je člověku ošemetné město, různé nákupní „galerie“, prostě pobyt v umělém prostředí. Tam je omezená možnost, aby Osud působil na člověka – spíš jen prostřednictvím činů, řečí jiných lidí. Méně od hmyzu, zvířat a solidních přírodních bytostí.

    „A tak dnes vidíme takzvaného moderného človeka, ako vyrába autá, sedí pri internete, telefonuje mobilom, vidíme ho, ako cestuje po celom svete, lieta do vesmíru, vidíme ho ako študuje, športuje, vidíme ho ako sa zabáva a chodí na dovolenky“
    Děláme, co je příjemné, méně sledujeme, co potřebuje svět.

  3. Pan Šupa píše :“človek dneška, onen prehnane sebavedomý a moderný človek sa vo svojom skutočnom vývoji nachádza pod úrovňou zvieraťa“

    Prima ZOOM včera (15.6) o vývoji mozku člověka. Podstata sdělení je, že lidský mozek se vyvíjí delší dobu (dospívání) a nabere tedy víc vědomností. Tříměsíční opičátko porazí tříměsíční dítě: pokus , kdy se schová hračka ( pochoutka) do krabice. Dítěti zmizí z mysli a kouká kolem, opičátko krabici otevře a najde předmět. V této fázi se tedy lidský mozek rozvíjí pomaleji, což je patrně zárodek toho, že pak dlouhodobě všechny překoná. Tím , že se učí ve společnosti vzdělaných a technicky zdatných lidí. Pokud na dítě necháme působit jenom jako na přírodu „najvyššou Silou, prúdiacou univerzom“, tak nebude umět vcelku nic ( doba předkamenná).
    Pane Šupo, jistě jste už myslel na to jak vybudovat novou čistou civilizaci. Začne se od přijímání najvyšší Sily prúdiacou univerzom a skončí se tím, že nikdo nebude umět nic a pak to skončí na té zmiňované hromadě hnoje. Počátek civilizace byl skutečně v neoliotu , primitivním zemědělství. Asi 10-15% nalezených lebek časných neilotiků má vážná zranění. Ano bojovalo se už tehdy kamenným sekeromlatem o lepší políčka a ženy.
    Dokonce i mladí šimpanzi vyráží na bojové výpady a přepadávají a zabíjejí osamocené mladé šimpanze jiných skupin v rámci udržení teritoria. Mladá tříletá tygřice se serve nejdříve se sestrami a pak se svojí matkou a vyžene ji z nejlepšího terotroria, když už ta nemá ve stáří kolem 10 let sílu. A to nekouká na TV Nova zprávy.
    Dokonce i mozek ryby má přední mozek, střední mozek a zadní mozek, čili stejné členění jako mozek člověka. Zvířata i člověk mají hluboko zakořeněno PŘEŽÍT, a kydž jde do tuhého, chovají se podle toho. Čistota mysli je hezká a nebezpečná iluze. Podobně jako spravedlnost, ani ta v přírodě neexistuje.
    Člověk stojící pod zvířetem není k vidění, ale člověk sedící pod zvířetem ( při dojení krávy celá staletí) je v pořádku a oba jsou spokojeni.

    1. Člověk, víc než zvířata, má možnost chápat dosah svých činů. Pokud v tom směru neuvažuje, pak stojí níž než zvířata.
      Pardale, odmítáte Šupovo:
      prijíma najvyššiu Silu, prechádzajúcu univerzom, necháva ju sebou prúdiť a ďalej ju čistým a prirodzeným spôsobom odovzdáva navonok
      a doplňujete:
      a skončí se tím, že nikdo nebude umět nic —
      Je zajímavé číst K. Minaříka (*1908), co vychodil 3 nebo 5 tříd obecné školy, byl pomocníkem zedníků, pekařem, žádnou školu nevystudoval a přece lze jeho rozhled posuzovat i podle veliké slovní zásoby v písemném díle, které zanechal. Smyslu vědy zjevně rozuměl. Byl příkladem toho, jak člověka směruje, jak na jeho růst působí Osud ve směru, který si člověk vybral.
      Šupovy názory ukazují, že sleduje v chodu lidské civilizace víc, než aby člověk něco důležitého uměl. Sleduje směr, kterým jdeme. V něčem jdeme dobře, ale celkově přešlapujeme. Nadále se mocný stát snaží zničit jiné státy – ať už vojenským útokem, vyhlášením „bezletové zóny“ nebo korupcí.
      Šupa sice hodnotí jednoho člověka, avšak smysl jeho článku chápu ve vystižení naší civilizace.

      1. Pane Tichánku, ani náznakem jsem se nezmínil, že člověk, který nevystudoval ( protože ani neměl možnost) je něco méně. Generace našich dědů a babiček je toho dokladem. Lidé narození v té době řekněme kolem 1910 měli prostě základní vzdělání a byli to mnohdy opravdu moudří a ušlechtilí lidé. Zedník nebo sedlák mohl být inteligencí na úrovni dnešního stavitele nebo inženýra.
        Váš příklad člověka, který uměl číst a psát a vzdělával se nijak nesouvisí s tím, co píše pan Šupa.
        Člověk, kterého od narození nevzdělává společnost prostě musí ustrnout v pouhém úsilí o přežití. Přeženu to a řeknu, že úsilí vydá na sběr plodin a lov. Nemá čas objevovat třeba kolo na hřídeli nebo výrobu železa, což nezvládly ani celé civilizace předkolumbovských Amerik. Jistě, trakař, kosu a sekeru nepotřebujeme ke štěstí. Teoreticky. I obsidiánovým nožem Aztékové vyřezávali srdce zajatcům. Méně vzdělání a technických znalostí neznamená automaticky lepší duševní úroveň.
        Takovýto článek vytváří jakýsi další prvotní hřích. Narodili jsme se do společnosti, která vyspělá technicky je. Můžeme vše odmítnout a zmizet kdesi v lese. Drahocenný poklad našich genů vytvářených po 1000 lidských generací bude velmi pravděpodobně ztracen. Já si nemyslím, že to je záměr Boha, ať si ho představujeme jakkoli. Ani se nějak nesmažím jeho záměry zkoumat. Jak bychom se měli k lidem v existující techniky vyspělé společnosti chovat, to víme. Stačí každý den maličký pidikrůček slušného chování. Všechno rozbořit a začít jakoby od začátku je plácání do větru. Odkud začneme? Od vynálezu rozdělání ohně nebo luku? Nebo sedla na koně, od setí obilí a stavby domu? Křižáci měli heslo :“Bůh to žádá“. Jak to dopadlo, to víme. Takže zkusme spíše, co Bůh nežádá. Ničit to dobré, co bylo vytvořeno. Jestli z Boží vůle nebo bez ní, to ať si rozhodně každý sám, máme asi 100 miliard mozkových buněk a 100 bilionů synapsí ( spojení), takže šance, že nám to sepne správným směrem existuje.
        Můj názor je, že tento článek správným směrem neukazuje.

  4. hu, proběhl mi mráz po zádech při větách toto článku… tolik rozhořčení na adresu každého z nás prostých lidí !… autor mi připomíná tátu, který dětem tisíckrát opakuje, že jsou debilové, ale sám jim nejenže nejde příkladem, ale ani jim nedokáže poradit… totiž to, co se ve vás zachvívá, příteli, rozhodně zřejmě není to pravé ořechové, co byste si přál… jinak byste nás nesoudil… nejen proto, abyste nebyl sám souzen, ale proto, že byste měl pro tu „zvířecí“ složku projevující se v každém z nás pochopení a lásku… ono to není tak docela jednoduché… dovolím si vám předložit názor na to, jaký je rozdíl mezi člověkem a zvířetem… samozřejmě jen v několika větách, více najdete na mém webu… každý z nás totiž je multidimenzionální bytostí se vším všudy… máme v sobě zcela samostatnou bytost této přírody /ego/ s jeho „podvědomím“ a základním programem chování !sobectví a oddělenost“, dále pak zcela samostatnou bytost ducha s jeho nadvědomím a základním programem „láska a sjednocení“… no a vy, já, my, jsme tou součtovou duší s tzv. denním vědomím, která si sami sebe uvědomujeme jako jedinou bytost, kterou ovšem nejsme… řešení našich problémů,na které poukazujete, je v tom, že skutečně poznáme, kdo jsme, kdo taky ještě jsme a s láskou i k tomu zvířeti v nás mu zabráníme manipulovat s naší myslí… lidská mysl je totiž darem ducha a jeli tento dar zneužíván egem a jeho programem „sobectví a oddělenost“, pak to činí člověka horším než zvíře… a co vy ?… nemáte pocit, že z vašich řádků tak trochu / možná i víc/ čiší především neláska k tomu vlastnímu zvířátku, které vám umožňuje na této zemi žít ?… až si odpovíte na tuto otázku, získáte jistotu, zda můžete poučovat jiné…

  5. p. Šupa, volá , celý dojatý a zhrozený :Človeče, staň sa konečne v prvom rade človekom!

    A čo to je byť človekom? Je človek zviera vypestované evolúciou, alebo je to tvor stvorený, aby celý vesmír, potom celú Zem, ktorú Jahve päť, či kolko dní
    dával dohromady postupne a cielavedome zničil? Je snád človek ,,výrobok“ Satana, aby celé Božie dielo dodrbal? Aby postupne a cielavedomo vyvraždil zvieratá na zemi, vo vode, v moriach, či v zemi, či nad zemou? A potom čo? Prosím vás, ano vás ,vykladačov Biblie, aby ste mi zodpovedali na moju otázku, som aj ja Satanov pomocník, ktorí kaličí dielo Jahveho , lebo tí dvaja sa nezmestia do ,,kože“? a mňa, teba, nás používa alo nástroj ZLA ?
    Čože sme taký biologický asteroid, ktorý to napokon aj tu na Zemi všetko dorazí? Bože môj, Bože môj…

  6. Citát, Voltaire: „Nesouhlasím s tím co říkáte, ale až do smrti budu hájit vaše právo to říkat.“

  7. doběla, to už je takový jeho zvyk -)). Projev má nepříjemný, to je škoda. Můj zvyk je zase zkusit se chytit nějaké jeho pravdivé teze: Pro dnešek, „člověk svoji evoluci kapánek zameškal“.
    Ať už stojíme či sedíme pod zvířetem nebo nad zvířetem, jednu zvláštnost máme a tou je rozvinutý mozek, uvažování, myšlení … pravda, opice, slon, delfíni a leckteří další také dokáží ledacos rozlousknout, ale my jsme přece jen trochu odskočili. Dalo by se říci, že náš mozek je velmi hodnotný evoluční dar. To naše zaspání vidím v tom, že si s ním prozatím nevíme moc rady. Dělíme se do několika skupin: jedni by jej nejraději zahodili a troubí do světa, že nejlepší rozhodnutí je první blbina, která nám přelétne přes nos. Druzí jej naopak kultivují úzkostlivě a těží z jeho schopností – „vyčůraní jako beruška“. A tak by se dalo pokračovat … ale proč my ten mozek takto máme? Kdoví, třeba proto, abychom si uvědomili, že se dá otevřít další etapa evoluce. Etapa, kde bude potřeba náš starý dobrý pud sebezáchovy dát na opratě, možná i trochu popřít. Pro křečka je dobré mít na zimu co nejvíce zásob a pro jistotu ještě něco ukrást sousedovi, ale pro člověka? Kdoví … určitě to souvisí s tématem, co čeká po smrti křečka a co člověka …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2016