Mahátma…

Mahátma Gándhí, 1946…značí v sanskrtu pojmenování pro „VELKOU DUŠI“. Dá se až říci, že jde o titul pro vysoce duchovně pokročilou osobnost. Skládá se ze slova „mahá“ – jako velký, velká, velké a „átma“ nebo „átman“, což značí duši.

Slovo mahá je známé ve spojitosti s jinými slovy a vždy značí něco velkého, velkolepého. Jako například „mahárádž“, doslova velký král, Mahádév, jedno ze tří nejvyšších božstev hinduismu či mahápuruš jako nejvyšší Bůh.

Tento titul je ale již neodmyslitelně spjat s význačnou postavou lidských dějin, s indickým politickým a duchovním vůdce, Mahátmou Gándhím. 2. října mohlo být vzpomenuto výročí jeho narození /1869/. Zrovna ten den, ne zcela náhodou /na ty nevěřím/, jsem v místní knihovně sáhl po knížce Henriho Sterna „Mahátma Gándhí, životní zásady“.

Proč vůbec psát a vzpomínat člověka z jiné kulturní oblasti, ze vzdáleného světa, od jehož smrti uplyne příští rok již sedmdesát roků? Proč ne? Zrovna tak, jako jsou vzpomínáni zeměpisně bližší myslitelé, učenci či i politici. Protože přinesli lidstvu poznání, objevy či i filosofii. Vzpomenu některé české „velké duše“. Kupříkladu T.G. Masaryk, E. Tomášek, K. Čapek či K. Minařík.

Proč vzpomínám člověka s příjmením Gándhí? Jeho život je dostatečně znám; při zadání jeho jména do vyhledávače na mne vykoukla číslovka přes 31 milionů odkazů. Postavou malý muž je totiž velikánem lidských dějin. Jeho práce, jeho životní filosofie, prodchnutá disciplínou a odříkáním, vedla Indii, tu obrovskou zemi /druhou nejlidnatější/ k nezávislosti na Británii.

Kdo by chtěl, mohl by si jeho životopisy najít, může najít i krátké citáty – viz. například zde: https://citaty.net/autori/mahatma-gandhi/

Nahlédnu však do jeho některých životních zásad, které jeho směřování, umění rozlišovat a cestu poznání budou, z mého pohledu, reprezentovat a dají nahlédnout do jeho velké duše.

V citované knize jsou tyto zásady rozděleny do několika takříkajíc kapitol: Gándhí o víře, Gándhí o pravdě, o toleranci, o morálce, o zřeknutí se, o nenásilí, o lásce, o disciplíně, o vzdělání, o spravedlnosti a nakonec o službě.

Náš svět je nyní značně rozpolcen a od lidí samotných mu hrozí velké nebezpečí. Mnoho velkých národů a států světa se navzájem ohrožují, konflikty přicházejí až do menších lidských společenství a stále více příkladů lze najít v lidské nesnášenlivosti s mnoha vlastnostmi, které u slabších jedinců vyvolají až psychické poruchy a jejich „zkratové“ jednání. I v naší republice se stále zamýšlíme nad charakterem mnoha lidí, kteří v tzv. zastupitelské demokracii usilují o to, aby nám vládli. Proto nebude na škodu, uvedu-li některé zásady muže s „velkou duší“. Přiřazení k jednotlivým kapitolám je u vybraných zásad rozlišeno několika tečkami.

……… o víře

„Člověk nemůže být v míru sám se sebou, pokud se mu nedaří pozdvihnout se na božskou úroveň. Dosáhnout tohoto stavu je nejvyšší cíl, jediný, který má smysl. Je to nejdokonalejší seberealizace.“

„Rodíme se jako lidské bytosti poté, co jsme prošli cyklem zrození v nespočetných podobách. Vykoupení (mókša) je dosažitelné jedině během života v lidském těle.“

„Protože existujeme a protože existovali naši rodiče a jejich rodiče, musíme věřit v existenci Rodičů celého Stvoření. Protože pokud nejsou Oni, nejsme ani my.“

……… o pravdě

„Bez pravdy není morálky.“

„Pokud budeme tvrdit, že pravda je Bůh, budeme se muset vypořádat s ohromným problémem: ve jménu Boha bylo napácháno mnoho strašlivých skutků, podobně jako se ve jménu pravdy a vědy páchají nelidské krutosti na zvířatech. Jinými slovy: lidský duch je omezený a má jen omezené prostředky, takže považuje některé bytosti nebo entity za nedosažitelné rozumem.“

……… o toleranci

„Soubor pravidel každého náboženství jsem pročítal se stejnou úctou. Pokaždé jsem v nich našel tentýž morální základ.“

„Na onom světě nejsou hinduisté, ani křesťané, ani muslimové. Všichni jsou souzeni podle svých činů, a ne podle toho, co vyznávali. Je třeba střežit identitu víry předků, ale to nám nesmí bránit vyvíjet se a přijímat to dobré z jiných náboženství.“

……… o morálce

„Morálka je základem všeho a pravda je podstatou veškeré morálky. Proto se pravda stala mým jediným cílem, který nabývá už ze své definice stále většího významu.“

„Odvaha je nezbytná pro rozvoj dalších ušlechtilých vlastností. Jak můžeme hledat pravdu nebo ocenit lásku bez odvahy.“

„Ženě přísluší naučit se odolávat žádostivosti svého manžela. Pokud totiž začneme používat antikoncepci, bude to mít hrozné následky: muži a ženy spolu budou žít jen pro potěšení ze sexu. Budou změkčilí, pomatení a stanou se z nich duševní i morální trosky.“

……… o zřeknutí se

„Ten, kdo se vzdá konání, neuspěje. Ten, kdo se zřekne odměny za své konání, se povznese.“

„K absenci touhy a ke zřeknutí se nedospějeme jen intelektuálním úsilím, ale vytrvalým snažením srdce.“

„Ten, kdo dychtí po bohatství, musí začít tak či onak využívat druhé: Bůh ho nebude provázet. Jen ten, kdo se spokojí s málem, může najít skutečné štěstí a společenství s Bohem.“

……… o nenásilí

„Dokonalé zřeknutí se je nemožné bez přísného dodržování nenásilí ve všech jeho podobách.“

„Nenásilí je aktivní síla toho nejvyššího řádu. Je to duchovní síla, moc Boží v nás. Máme podíl na božství, pokud uskutečňujeme nenásilí.“

„Nenásilí je stav dokonalosti. Je to cíl, k němuž směřuje celé lidstvo, i když nevědomky.“

……… o lásce

„Pokud chcete dosáhnout pravdy, a tedy Boha, jedinou cestou k tomu je láska – tedy nenásilí. Cíle a prostředky jsou vlastně synonyma, nemusíme tedy váhat s tvrzením, že Bůh je láska.“

„Žena by měla umět předat celému lidstvu lásku, kterou nashromáždila jako matka. Zapomenout, že mohla a ještě může být předmětem mužské žádostivosti, a zaujmout důstojné místo po boku muže jako matka, stvořitelka a tichá průvodkyně. Jejím úkolem je vyučovat umění míru válčící svět, který chce s válkami skoncovat.“

……… o disciplíně

„Manželství je bariéra chránící náboženství. Zničíme-li ji, náboženství se rozpadne.“

„Pokud bude každý myslet spíš na povinnosti než na práva, všechny problémy se lehce vyřeší.“

„Ovládat tělo ještě neznamená ovládat mysl. Nesmíme polevit ve fyzickém sebeovládání, ale přitom se musíme neustále snažit ovládat mysl.“

……… o vzdělání

„Naším ideálem je poznání, které vede k osvobození.“

„Každá domácnost je školou a rodiče jsou učitelé.“

„Rozlišovat dobro a zlo se dítě nenaučí z učebnice.“

……… o spravedlnosti

„Bůh stvořil člověka, aby pracoval pro svou obživu. Bible říká: „V potu tváře chléb svůj dobývati budeš.“ Ti, kteří jedí a nepracují, jsou zloději.“

„Pokud bychom všichni vypěstovali jen to, co sníme, dokázali bychom omezit své potřeby na ty nezbytné a spokojili bychom se s prostou stravou. Jezme, abychom žili, nežijme, abychom jedli.“

„Měli bychom uvažovat ne o zrušení vlastnictví a likvidaci kapitalistů, ale o ozdravění a očištění vztahů, které panují mezi nimi a masami.“

……… o službě

„Protože s Bohem se setkáme častěji v Jeho nejponíženějších stvořeních než u mocných, snažím se dostat na úroveň ponížených – právě tím, že jim sloužím. Proto jsem tak zaujatý službou utlačovaným. A protože se jim nedá sloužit bez vstupu do politiky, pustil jsem se do politiky.“

„Nedělejte si starost o sebe, přenechte veškerou starost Bohu.“ – Toto přikázání najdeme zřejmě ve všech přikázáních.“

………

Tolik od člověka malé postavy, ale velké duše, který by mohl být vzorem pro většinu dnešních politiků, vůdců států a národů.
 

Václav Žáček /Venda/
 

Poslední články autora:


hodnocení: 5
hlasů: 4

344 komentářů

Přidat komentář
  1. Pro Milana

    …Všichni se máme k Bohu přibližovat a nikdo neví, jaké má atributy…

    S takovou neznalostí byste neměl moc vykřikovat, spíš „žmoulat čepici v ruce“…
    Zásadní atributy Boha jsou:
    Láska, Moudrost, Vůle
    Řád
    Opravdovost, Trpělivost, Milosrdenství
    Snažte se o ně ve svém životě a budete se velmi rychle přibližovat Bohu.

    1. Nevím, kdo z nás by měl „žmoulat čepici v ruce“…

      Už jednou jsem to tady psal:

      V úterý večer jsem se díval na ruský dokument o 1. světové válce. Při bojích o Kavkaz umrzlo 6000 Turků a dalších 100 000 mělo vážné omrzliny.
      Oproti tomu na západní frontě byl nasazen bojový plyn chlór. Během jediného útoku zahynulo asi 20 000 Francouzů.

      Mně to jako atributy lásky a milosrdenství nepřipadají. Takže žmoulejte si tu čepici dál.

      1. Dodatečná otázka na Křesťana – považujete za atribut Boha Spravedlnost? Pokud ano, jak se podle Vás projevuje v praxi?

  2. Jste jako přeskočená gramofonová deska. Pořád dokola, zbavit se ega, všechno je dobré…
    Když Vám položím otázku, jaký je z tohoto Vašeho pohledu smysl života, zůstane to bez odpovědi.
    Když Vám položím otázku, jak si vykládáte podobenství o hřivnách a marnotratném synovi, zůstane to bez odpovědi.
    Stále jen dokola gramofonová deska.

    Ale, Milénium, pletete se. Vy jste si zaměnil pojem „astrální svět“ s pojmem „nebe“ či „Bůh“, vtáhl Boha do polarity (Bůh-Bůh, Bůh-Satan), a proto nedokážete pochopit a vysvětlit smysl hmoty. Vám stačí říct „a už mě hmota Satan zase má“. Je třeba vymanit se z hmoty a tím pádem budu vymaněn ze spárů Satana. Tak to ale není, astrální svět je polarita k tomu hmotnému. Nemůžete se toho hmotného zbavit.

    Tím jsem se úplně vyčerpal a vyčerpal jsem i počet svých příspěvků pod tímto článkem. Mějte se všici fajn.

    1. Také nemám čas zde pobývat, ale Milanovi sdělím jedno – astrální svět patří pod hmotné světy, zdaleka to není žádná duchovní sféra (Nebe, Ráj). Hmota má různé formy, nejen tu, na kterou si můžete sáhnout.
      V podstatě se nedá diskutovat, pokud skupina diskutérů nemá alespoň jakýsi společný základ. Navíc člověk VŽDYCKY zjistí, že vzájemné diskuse jsou ztrátou času, respektive řečeno pregnantněji, ta ztráty jsou enormně větší, než případný zisk (inspirace nějakou konkrétní myšlenkou).

  3. Pro Milenium:

    ad. Již jsem slyšel o jednom muži, který interpretuje originální texty takovouto cestou, přes naciťování.

    To přece hloupost.Pominul jste faktickou informaci,že k překladům používám „slovník“,který je již pár let zcela k dispozici komukoliv.Navíc Cit bez Rozumu je jen půl Srdce.Duch bez Citu
    je nemilosrdné Zvíře.
    Za mými překlady ovšem nejsou jen tisíce hodin tvrdé práce.Tato práce samotná vyžaduje
    poznání sebesama vpravdě a vědomé spojení se Zdrojem,když poskládáte a spojíte v sobě samém
    síly,které jsou zatím u vás rozdělené.

    A právě o tom je psáno ve tzv.Starém Zákoně.Platí: „rozlož a spoj“,“rozlišuj a spojuj“.

    starý = moudrý;zákon od zákonitost

    1. Hvězdičko,
      promiňte ale o nějakém „slovníku“ čtu od Vás poprvé, psala jste pouze o srdci a otci.
      Že je u mě ještě něco nespojené je možné a i pravděpodobné.

      Váš příspěvek Vendovi je na stejné úrovni jako nedávno ten jeho ohledně paní Adamcové, kterou si zaměnil za jinou osobu.
      Naše příspěvky a emoce za nimi o nás a našich stavech vědomí podávají spolehlivá svědectví.
      Věnoval jsem komunikaci v této diskusi mnoho času, a nebyl to rozhodně čas promarněný, hodně mě to obohatilo.

  4. Pro Vendu:

    Napsala jsem informaci,a to velmi důležitou:

    Neboť kdo jiný by mohl vidět lépe nežli Otec,Znalec pole neboli Navigátor, Hospodin,Lord,Mistr,Učitel-nadpřirozený,transcendentální?

    Nelíbí se ti,že sis sedl na lep falešné představě,že ti snad pomůžou lži falešného
    indického mistra.Ono každý,kdo se za Mistra nebo Učitele vydává,LŽE!

    Pravý Mistr není z masa a kostí jako člověk.Víš,co tím zároveň oznamuji?Jeden historický
    podvod!

    S Otcem vědomě komunikuji a žiji ve spojení zcela vědomě skoro devět let.Z toho sedm let
    zde o tom píšu.A nejsi sám,kdo se tomu arogantně pro svou hloupost vysmívá.A tak tam,kde se
    nalézáš,tak to je tvoje odměna pro karmu,tedy tvůj stav mysli.Sám sis zbloudil.

    A na mém vědomém spojení s Otcem,ty Vendo sis nezměnil a ani nikdy nezměníš nic.

    Jen zde neustále ukazuješ svou chudobu srdce,tedy zlo.Nic víc.

    1. Paní, co tak útočně….chudoba srdce, zlo, falešné představy…..?

      Vždyť já Vám jen napsal, že „Otec je přirozený, a to tak, že nejvíce. Absolutně, ne snad?“

      Proč by měl být Bůh ve svém stvoření nadpřirozený? A že je absolutní? Tedy úplný, naprostý, neomezený, nepodmíněný, zcela bezvýhradný ……, proč ne?

      Až Vám zase bude sedět jednou na kolenou, jak jste tu kdysi napsala, poproste Ho, ať Vám to ujasní. Budu vděčen za krátkou informaci.

      Děkuji.

      Václav Žáček

      1. Promiňte, jsem tady nový a nestihl jsem diskusi celou pročíst. Prý je tady někdo, komu sedává Otec po večerech na klíně. Nemohli byste mě na Něho dát mobil, potřeboval bych se ho na něco zeptat. Děkuji.

        1. ….lituji, telefon na paní Hvězdičku nemám. Ani e-mail. Ale je velmi komunikativní a ráda diskutuje, přesněji, podává své informace.

          pěkný den.
          Václav Žáček

          1. K Matrixi i videu:

            I ta lidská hloupost má naštěstí své hranice,za které se nedostane.

          2. Kačenka asi zaúřadovala. To video se mi tam nějak blbě vložilo. Chce to zastavit a dát „přehát znovu“.

      2. Pro Vendu:

        ad.Až Vám zase bude sedět jednou na kolenou, jak jste tu kdysi napsala, poproste Ho, ať Vám to ujasní. Budu vděčen za krátkou informaci.

        Jen dokazuješ svou nevědomost a bídu.

        ad.přirozený:• prostý• vrozený• bezprostřední• nepředstíraný• bezelstný• nestrojený
        • normální• nelíčený

        nadpřirozený : •nadlidský •transcendentní •nadsmyslový

        **************************************-
        Pokud umíš číst,tak čti.Pokud stále ještě nerozumíš symbolům a šifrám,pak je tvé
        čtení zcela zbytečné.

        1„Běda, synové umínění, je výrok Hospodinův, uskutečňujete záměry, ale ne moje, uzavíráte závazky, ale ne v mém duchu, vršíte hřích na hřích.
        2Odcházíte a sestupujete do Egypta, ale mých úst jste se nedoptali, záštitu hledáte u faraóna, utíkáte se do stínu Egypta.
        3Ale faraónova záštita vám bude k hanbě a utíkání do stínu Egypta k potupě.
        4Vaši velmoži jsou v Sóanu a poslové dosáhli Chánesu;
        5všichni se zklamou v lidu, který jim neprospěje, nebude jim ku pomoci ani ku prospěchu, ale k ostudě a hanbě.“
        6Výnos o zvířatech v Negebu: Do země soužení a tísně, kde jsou lvice a lvi mezi nimi, zmije a ohnivý létající had, přivážejí Judejci na hřbetě oslů svůj majetek a na hrbech velbloudů své poklady lidu, který jim neprospěje.
        7Egyptská pomoc je prázdný přelud. Proto jsem je nazval: „Obluda vyřízená.“
        8Nyní jdi, napiš to před nimi na desku, zaznamenej do knihy a zůstane to svědectvím do posledního dne, navždy, navěky.
        9Neboť je to lid vzpurný, synové prolhaní, synové, kteří nechtějí poslouchat Hospodinův zákon.
        10Říkají vidoucím: „Nedívejte se,“ a těm, kdo mají dar vidění: „Neukazujte nám, co je správné! Jen nám pochlebujte, jen nás balamuťte!
        11Opusťte cestu, odbočte ze stezky, přestaňte se Svatým Izraele!“
        12Proto praví Svatý Izraele toto: „Poněvadž pohrdáte tímto slovem a spoléháte na útisk a převrácenost a o ně se opíráte,
        13proto vám tato nepravost bude jako rozestupující se trhlina v bortící se nedostupné hradbě, jež se zhroutí náhle, znenadání.
        14Bude to, jako když někdo roztříští hliněný džbán napadrť, nelítostně, že se nenajde po rozbití ani střípek, aby se v něm dal přenést oheň z ohniště či nabrat voda z louže.“

    2. Jsem přesvědčen, že Duch k nám promlouvá různými cestami ke všem, ale jen omezené množství lidí to registruje a ještě menší množství tuší oč jde a naslouchají tomu, a pak jsou tu i tací, co vědomě komunikují. Ale i Ti podle mého názoru dostávají informace pouze na úrovni jejich momentálního stupně chápání, takže nelze říci,ž že se od něj dozvídají tu nejvyšší pravdu.

        1. Nestupňujete slovo Pravda. Doplnil jste ho přídavným jménem a to stupňujete. Nejvyšší Pravda nemusí být ale absolutní Pravdou, že?

      1. Máte pocit, že pochopení mnou sdělovaného je závislé na tom, jestli tam je nejvyšší, nebo absolutní?
        Navíc pro mě je nejvyšší to, nad čím již nic není, takže absolutní.
        Protože za pravdu je běžně vydáváno kde co, je to silně relativní, tak jsem si s prostým „pravda“ nevystačil.

        1. Milenium, nevěděl jsem, že jste to psal Vy.

          Ano, je to vše v našem světě, v jeho pojetí, silně relativní.

          Kdybych se nad tím stupňování zamyslel a nepoužil pomocné přídavné jméno, tak napíšu.

          1.Pravda
          2.Světlo
          3.Bůh

          nebo
          1.Pravda
          2.Láska
          3.Bůh

          /např./

          Píšete:
          „Navíc pro mě je nejvyšší to, nad čím již nic není, takže absolutní.“

          To dává ale pocit, že se pohybujete v prostoru. Něco je vysokého, vyšší, nejvyšší. Hluboké, hlubší, nejhlubší…. atd.. Ale TAM, u Boha přece není ten prostor ve vnímání našimi omezenými smysli. Tam je vše to již jen absolutní, neomezené časem, prostorem, nepoznané a nepoznatelné, kde představy člověka nejsou na nic…. . TAM je zbytečné hledat stupně pro Pravdu. On je TAM / ale i zde/ nejvyšší Pravdou sám, je Bůh, je Světlo, je Láska, je Milosrdenství, Jednota, Harmonie….lze si vybírat, kdo tedy chce.

          Pěkný večer.
          Václav Žáček

  5. A ještě k egu – je to „jen“ součást mysli.
    Ego je samostatný hmotný prvek, což dokazuje verš z Bhagavatgíty :
    Bg 7.4 — Země, voda, oheň, vzduch, éter, mysl, inteligence a falešné ego—všech těchto osm prvků dohromady tvoří Mé oddělené hmotné energie.
    Hmotná energie má osm základních projevů, jež jsou uvedeny výše. Prvním pěti — zemi, vodě, ohni, vzduchu a nebi — se říká gigantické či hrubohmotné projevy a zahrnují také pět objektů smyslového vnímání: hmotný zvuk, dotek, podobu, chuť a vůni. Hmotná věda se zabývá pouze těmito deseti složkami a ničím jiným. Materialisté však opomíjejí tři další složky — mysl, inteligenci a falešné ego. Poznání filozofů, kteří se zabývají činnostmi mysli, také není dokonalé, protože neznají konečný zdroj, Kṛṣṇu. Falešné ego — “já jsem” a “to je moje”, představující základní princip hmotné existence — zahrnuje deset smyslových orgánů použitelných na hmotné činnosti.

    1. Poznámka:

      bhinnā = dílčí,nebo-li části celku;zhmotněné energie

      nikoliv ODDĚLENÉ energie.

      ————
      V původním textu je však psáno,že falešné ego/autopilot/ odchází při poznání Pravdy,
      nastaveného Zvuku prvotní hybné Síly,po splynutí intuice a rozumu lisem života Merkura,
      tedy po sjednocení ducha.Naplněný duch Citem je pak spojením multi-dimenzionálním.

      https://u.smedata.sk/blogidnes/article/5/56/561725/561725_article_photo_gx8ddvl_600x.jpeg?r=27b3a

      1. Kniha Izajáš, ze které citujete, dokonce z Bible – Starého Zákona – ekumenické vydání z r. 1985 (ne nic, co by Vám předložil Otec ) – ano, pan Paul Johnson napsal v „Dějinách židovského národa“ – „……svou víru Izajáš nespojoval s armádami, hradbami, králi či s majestátnými chrámy. Jeho období vymezuje časové rozhraní, kdy izraelitské náboženství začalo získávat hlubší duchovní rozměr, kdy vystoupilo z konkrétní časoprostorové lokalizace do univerzalistické roviny.

        1. Pro Vendu:

          1.Vendo,vždyť ty neumíš číst ani současné texty!

          Jasně jsem ti napsala:“Pokud umíš číst,tak čti.Pokud stále ještě nerozumíš symbolům a šifrám,pak je tvé čtení zcela zbytečné.“A předložila jsem ti zkopírovaný text Izajáše z biblenetu.Vidíš tam snad slovo překlad?
          Takže opět píšeš nesmysly úplně od věci,tak jako o paní Adamcové nebo panu Staňkovi.

          ————————————–
          2.Přísloví:

          17.Člověk obtížený vraždou spěje k jámě; nikdo ho nezadržuj!
          překlad:
          „Falešné ego,které vyvolává konflikty, spěje k neuváženým rozhodnutím ,nedrž jej ve své mysli!“

          Ani nebudu.Měj se.

          1. Já vím, kde jste ten text Izajáše okopírovala. Ale již dříve Vám Milenium položil dotaz – máte přístup k originálním zněním písemností a překládáte si je?

            A Vy jste mu odpověděla -používám ty,které mi předložil a předkládá Otec.Je to na delší vysvětlování,ale funguje to,a to je pro mne důležité.Otec mi vždy předloží text,a to i přes zdejší fórum,jenž mám přeložit.

            Máte to trošku popletené, ale je mi to jedno.

            Hlavní je, a to mne zklidňuje, že Vaše srdce chápe judaistický Starý Zákon a překlady /až na výjimky / Vám dělá Otec. A dobré pro nás všechny je, že používáte i texty hebrejské, koptské a řecké. To tu naší diskuzi opravdu pomáhá a obohacuje.

            Dobrou noc.
            Václav Žáček

          2. Pro Vendu:
            Stále neumíš číst.Předložit text není to samé co přeložit text.

            Popletené to máš ty sám v sobě,proto si nejsi vědom toho,co konáš.
            Tvůj stav mysli je ti cestou,necestou.

    2. Když jste zmínil toto významné dílo východu, tak Bhagavatgíta je pro mě osobně milejší než Bible, a rozhodně je srozumitelnější díky menšímu zakódování sdělovaného a navíc je prosta úmyslných zásahů jako je tomu u Bible.

      1. Bhagavatgíta je psána stejným jazykem jako Starý Zákon a další Písma.
        Jsou tam použity rovněž symboly a šifry.Zrovna tak i Mahábhárata.

        A že jsou při překladech časté chyby,je zřejmé.Zvláště když překladatel
        převzal naučené iluzní představy a domněnky bez ověřování.

        Písmo je to,co usvědčuje mysl člověka ze lží,aniž by si toho byl vědom.
        Lidé neví,co je v Písmech skutečně psáno,jaké jsou tam informace.

        Čas,který je člověk naučen vnímat lineárně,je vlastně horizont.Vše se děje současně,
        minulost,současnost i budoucnost.Takže to zcela vyvrací karmické pojetí ve stylu:
        v minulém životě jsi..,tak nyní sklízíš,nebo ve stylu oko za oko,zub za zub.
        Důležitá je pro každého současnost,protože ovlivňuje vše,minulost i budoucnost.

        1. Hvězdičko,
          zajímavé myšlenky.

          „Vše se děje současně, minulost,současnost i budoucnost“
          Jak jsem již uvedl, tak dle mého chápání je kniha života již napsaná, a my v ní čteme a pro naše omezené lidské chápání se odehrává děj.

          „Důležitá je pro každého současnost,protože ovlivňuje vše,minulost i budoucnost.“
          Dovolím si k tomuto udělat rozbor z mého úhlu chápání, a poprosím o jeho zhodnocení, jestli to někdo vidí stejně.
          Současnost ovlivňuje minulost formou možné změny postoje k minulosti, mé představě o ní. Situace je jaká je, a my skrze ego ji nějak ohodnotíme. Tím vznikne mnoho minulostí, každý si utvoří svůj mentální obraz toho co se událo, podle úhlu pohledu, skrze své ego. A tento náš obraz se může v současnosti změnit, ne holá skutečnost.
          Příklad -nemohu někomu odpustit jeho čin, vnímám ho jako újmu, nespravedlnost atp. V současném okamžiku mohu přes nabytí nového poznání změnit úhel pohledu na tu strou situaci a dojít k pochopení proč k tomu došlo, přehodnotit svůj postoj a to mi pomůže dotyčnému odpustit. Tím se nezměnil děj samotný, ale můj postoj k němu, má představa co se v té minulosti stalo.
          Tím dojde přirozeně i ke změně budoucnosti, protože již nebudu prožívat k dotyčnému nevraživost, došlo ke změně frekvence energie mé osoby pro všechny budoucí přítomné okamžiky. Při následném setkání s dotyčnou osobou nutně proběhne děj odlišně, než kdybych k ní stále cítil nevraživost.

          1. Reagujete na Hvězdičku:
            „Důležitá je pro každého současnost,protože ovlivňuje vše,minulost i budoucnost.“

            Malá úvaha. Jsem já jeden z každého, takové ujištění se, jako premisa pro má další slova. Asi jsem.
            Ovlivňuji vše v minulosti? To vše je vše, že? Neovlivňuji! Ovlivňuji v současnosti minulé okolnosti smrti mého otce? Ne. Ovlivňuji v současnosti výsledek tankové bitvy u Kurska? Ne!

            Bylo to myšleno na současnost každého jednoho člověka ve vztahu k jeho osobě.

            Ovlivňuji v moji současnosti okolnosti, proč došlo pouze v mé minulosti /před 20ti léty / k vyhřeznutí mé meziobratlové ploténky L5? Ne! Ovlivňuji v mé současnosti tu svoji minulost, ve které jsem se narodil mým rodičům a měl v jednom roce věku zánět středního ucha? Ne! Dával bych tedy pozor na použití slůvka VŠE.

            Současnost je teď, po vyslovení teď je to již minulost / i když stará 5 sekund / a znovu je současnost a pak zase minulost a v budoucnosti, za hodinu, řekneme další teď a již to bude ihned minulostí.

            Budoucnost – ano, tu ovlivňujeme každý jeden ve své současnosti.

            Představy o čemkoliv, co píšete, Milenium Vy, to je práce mysli. Postoj k minulosti je teď, v současnosti, a může přinést změnu zase jen pro budoucnost. V minulosti jsem někoho podvedl, získal třeba nějaké finanční zvýhodnění, teď se k tomu přiznám….jak to bude pokračovat? Nevím, ale změní se jen budoucnost, protože v současnosti jsem udělal přiznání, tím jsem však nezměnil můj minulý prohřešek, ten zůstal. Co to přinese pro budoucnost, to se teprve pozná,ne? To, že se mohou měnit obrazy minulosti /vzpomínky v paměti, jako již získané předměty v uvědomění/, představy, skrze úhel pohledu mého ega, je zase jen nové jednání v současnosti, které může, týká-li se konkrétní věci či konkrétního jednání, přinést dopad pro budoucnost. Ale nebudu vědět, jaká by byla budoucnost, když bych to nové jednání v současnosti nerealizoval. Představa a minulost? Nějaký přítel mne vezl v autě, vjel na přejezd, i když výstražné znamení již blikalo, a v následné nehodě jsem přišel o obě nohy. On přežil. To je fakt, který se stal, a je to minulost. Mohu mu ten jeho prohřešek stokráte odpustit, ale jak píšete, nezmění se děj samotný /v tom autě jsem zařval ještě včas – zastav, to nestihneš /. Ano, změnil jsem postoj, ta minulá současnost, kdy mi vlak ujel nohy, má stále stejný následek, jsem bez nohou a má představa, ať je jaká chce, na tom nic nezmění.

            Ale dávám Vám za pravdu. Odpouštět se má. Nedojde sice ke změně, jsem stále bez nohou, ale budu s tím řidičem, který mi nechtěl ublížit, chodit /já jezdit na vozíčku/ na pivo.

            Když však znáte působení zákona karmy, karmického vyrovnání, víte, že jsou události, které se musejí stát. Ano, Ježíš říkal /volně/: „smiřte se svým protivníkem, dokud jste na cestě……“ /Lukáš 12-58 a další/….chce to jen porozumět.

            A musím to napsat, byť jen jednou větou – karma váže svět dohromady a univerzálnost tohoto zákona je jedním z hlavních faktorů, který svazuje všechen život navzájem. STOP. O karmě jsem tady napsal mnoho a její působení prováže minulost, současnost i budoucnost. Jen si to uvědomit.

          2. Vendo,
            jak to zamýšlela Hvězdička ví ona, a třeba se k tomu ještě vyjádří.

            My nejsme v rozporu, změnit se odehrané nedá.
            Z absolutního pohledu je to zaznamenané trvale třeba v akáše a pro lidské vnímání reality to existuje pouze v naší vzpomínce a tu si můžeme modifikovat, či dokonce zapomenout. Jsme opět u té relativity, vždy jde o to ,z jakého pohledu se na danou věc pohlíží. A jsme oklikou u té pravdy. Z pozice člověka je pravda, že minulost proběhla a již není a z pohledu stvořitele ta událost existovala dříve než ji lidé prožili a existuje i po tom, tedy dle mého světonázoru. Dle Vašeho to můžeme zmodifikovat na minulost proběhla když jí lidé prožili a existuje i po tom uložená v akáše.

          3. ad.dle mého chápání je kniha života již napsaná

            Ano.Otevírá ji a čte Otec okolo šestého až sedmého roku života.Ve Starém Zákoně
            to představuje symbol „zabití Ábela Kainem“.Ábel představuje naši podstatu
            a Kain naše naučené falešné já-ego,které je nám vnuceno rodinou a společností.

            ad.Příklad -nemohu někomu odpustit jeho čin, vnímám ho jako újmu, nespravedlnost atp. ….

            Velmi pěkně jste to vystihl.Důležité je naučit se měnit úhel pohledu na věc,či
            situaci nejen v časovém sledu,ale okamžitě.K tomu slouží „obě oči“ úhlu pohledu
            a vnímání a vždy se snažit uvidět pravou příčinu daného problému.Tím ovlivníme průběh budoucích událostí a situací.Nejprve je třeba poznat sám sebe vpravdě.

            např.POKORA -> P + OKO + RA = SLUNCE + OKO + KVĚTINA = Rozum je „oko“ Květiny a
            Květina je „oko“ Rozumu = Duch je „oko“ Duše a Duše je „okem“ Ducha.
            Po + Kora = Cesta Kora

            To je příležitost vidět situaci z různých úhlů pohledu a vnímání,a to přímým
            prožitím situací.Neměníme děj,měníme sebe.

            ad.Čas,který je člověk naučen vnímat lineárně,je vlastně horizont.Vše se děje současně,minulost,současnost i budoucnost.

            Naučená iluze/představa/ člověka pod vlivem stárnutí jeho těla a rozdělením
            času na to,co bylo,je a bude,jej zbavuje příležitosti se dívat a vnímat
            sled událostí horizontu.
            příklad:Půjdete na sezení s hypnózou/regresí/ a budete přijímat,že jste zde
            byl egyptským faraonem,kolchozníkem v Rusku,švadlenou ve Francii,vojákem
            Napoleona,farářem na Moravě,atd.Vše vnímáte časově jako sled událostí jdoucích
            po sobě.Můžete si to nakreslit i na časovou osu.Pak se však začněte dívat na tutéž osu jako na horizont událostí,což znamená,že se vše děje současně a vy
            jste všemi najednou a vše prožíváte současně.Avšak tím svým současným stavem
            mysli,přesněji podle toho,kolik v ní máte lásky bezpodmínečné,soucitu,
            ovlivňujete všechny najednou.Resp.vliv má pouze Láska bezpodmínečná-soucit,
            protože je všechny spojuje.Matka je Duší všech.Kdo Ji nezná a hanobí,sám se
            odřezává od Jednoty.

            Slovo,symbol:SYN znamená OKO,ZRAK->klíčnice;SYN=Pravda
            DUsha,Bohyně = „Oko bohů“ průsečík kříže,PX v Domě chleba = tzv.Chíró

            Jinými slovy děj,který se odehrává během vašeho života je součástí děje,který
            z jiného úhlu pohledu je součástí horizontu v rozmezí tisíců let,přičemž „doma“
            uplyne sotva pár vteřin.

            PS:“Ten kdo zná Otce a Matku,toho nazvou zrakem/OKEM/ Božím.“/Tomáš.Ev./

  6. ad/
    A ještě k egu – je to „jen“ součást mysli.
    Ego je samostatný hmotný prvek, což dokazuje verš z Bhagavatgíty :
    Bg 7.4 — Země, voda, oheň, vzduch, éter, mysl, inteligence a falešné ego—všech těchto osm prvků dohromady tvoří Mé oddělené hmotné energie.

    Jaromíre, podívejte se do učení Véd, do rozdělení mysli na čtyři kvality/ antaškarany /. Jsou to ahankár / jeho součástí je ego/, čitta, manas, buddhi.

    A tudíž to, co jsem napsal z mého poznání Vám nijak neodporuje.

    Václav Žáček

  7. „…a přátelé se na svých cestách setkávají a vyprávějí si o svém příteli největším, o …“

  8. Víra

    Věřit můžeme čemukoliv a přijmout tak i nesmysly,iluze,naučené lživé představy.
    Otcovou další lekcí je :“Důvěřuj,ale prověřuj!“
    A to vyžaduje práci,nikoliv slepě věřit všemu,co je mi předloženo.

    Slovo „η πίστης “ je překládáno jako víra,mělo být však správně přeloženo jako vír,který je symbolem spojení se zvukem/melodií/uvnitř sebe samého.Kruhová základna víru je symbolem Jednoty.Kruhové stavby to dosvědčují.Slovo rotunda je od rotovat->vír.atd.

    „η πίστης“ = H pístis = Ducha Duše Hudba/Zvuk,Tón,Klid/ je; Mysli Klid->pohyb a klid
    písti = skladeb=hudba= harmonie
    pista = koruna
    pisti = vítězství
    písti = pít
    H -duch
    P-pístis = Duše= Hudba/Zvuk,Tón,Klid/ je

    H pístis= Ducha koruna,Ducha vítězství;Ducha Hudba,Ducha Harmonie-> Hudba sŕdc = Matka

    *Píst je pohyblivá/kmitající/ součást strojů, která slouží k přenosu síly mezi mechanickým zařízením/myslí těla/ a
    tekutým či plynným médiem /duchem,myslí/.

  9. Milenie,

    Podle mě stačí být slušným člověkem a nedělat ostatním to, co nechci aby dělal jiný mě…

    To jste úplně mimo.
    Proč by se měl „chovat slušně“ člověk, který nevěří, že existuje Bůh a naopak vidí, že zvířecí princip „urvi co můžeš“ se vyplácí?
    Jestli se takový člověk „chová slušně“, tak to stejně není z něho, ale na základě vnuknutí od Boha.
    Ovšem pak je tady další překážka: Takoví Pardalové si nepochybně myslí, že jsou slušnými lidmi – přesto každá babička na vesnici, která sice neumí vypočítat trojčlenku, ale naprosto bezelstně věří Bohu, je Bohu neskonale blíž.

    Jinými slovy, s kým nemáte vztah a navíc o něm máte falešné představy, s tím nikdy nebudete moci komunikovat (i když budete ten nejslušnější).

    1. JK

      Jádrem sdělovaného bylo, že není třeba znát Bibli. Ctnostně žijící člověk může být vyznavač jiného náboženství či příznivec některé z životních filozofií, není nutnost se upínat k symbolu Krista a pouze ke křesťanské mystice.

      Jestli se někdo chová slušně, nenazval bych to vnuknutím od Boha díky víře v Ježíše, ale děje se to na základě oslabování egoismu díky prožitému osudu a tím formovanému vědomí.
      Babičce na vesnici jistě víra v Boha pomáhá přežívat nelehký život, ale její představa o Bohu je více méně falešná, takže i její vztah nemůže být dokonalý. Ona se totiž cítí od Boha oddělená a nevnímá, že je v něm a on je v ní.

      1. Proč vůbec soudíte – hodnotíte babiččinu představu o Bohu? Co víte, co ona cítí? Jakou mírou posuzujete její oddělenost od Boha?
        Od příznivce mystičky dosti podivné.

        1. Kristus je v podstatě titul, je to označení pro jedince který ukřižoval za lidského života své ego, není schopen prožít negativní emoci, pokud se činem projeví proti egoismu druhých, tak je to jen prosté konání tělem nemotivované zlostí, taková hra na venek (jako to udělal Ježíš, když rozházel farizeům stánky s odpustky v kostele). Takový člověk ví, že je vědomím ne tělem, a zůstává mu jen nějaká drobnost v podobě kouření, mlsání sladkého nebo občasné použití sprostého slova, protože bez něčeho takového by již nemohl existovat ve hmotném těle.

          1. Nový týden, založena nově gramofonová deska.

            ad.: taková hra na venek (jako to udělal Ježíš, když rozházel farizeům stánky s odpustky v kostele).

            Tak on se ten Ježíš jen tak hrál na venek. Já myslel, že ty stánky rozházel, aby boural zažité stereotypy, kritizoval zákoníky a farizeje, aby mohl přinést nové kvalitnější učení! A on si vlastně jen hrál…..a zbavoval se ega, které potom ukřižoval na kříži, aby měl titul…

          2. Ještě dodatek pro Milénium:
            Ježíš pokud by snižoval své ego, tak by se s farizeji a zákoníky vůbec nehádal. Podle Vás by se přece musel dostat do stavu, kdy by mu kecy farizejů a zákoníků nevadily. Pak už by neměl ego a dostal by titul.

            Dělal ale úplně něco jiného. Léčil lidi, kázal, byl rád, když si Kázání na hoře poslechlo tolik lidí, byl rád, když se jeho věhlas a učení šířilo! Kvůli tomu přece na Zemi přišel! Tolik ega, no fuj!

          3. Milane,
            ano, píšete to dobře, on jim ty stánky rozházel, aby dal najevo, že takto ne, ale nebyl za tím činem vztek, nebo zlost, což je motiv obdobných činů normálních ještě egoistických lidí. Ale on to díky minimálnímu egu takto neměl, vše konal jako naplnění své mise, ne pod tíhou emocí či dokonce zbavování se tím ega jak zde vymýšlíte.
            Ježíši nic nevadilo, nic ho nemohlo rozčílit, nekonal na základě emocí. Emoce jsou záležitost těla, a on měl tělo již pod kontrolou Ducha. A také mu nešlo cíleně o získání kristovství, šlo mu o přinesení informací a nového pohledu na svět. Skrze jeho tělo si to sem vše Duch poslal, vše Božské se sem dostává přes lidi, není zde žádný jiný informační kanál, žádná tabule na které by si lidi mohli přečíst, co jim je od stvořitele sdělováno.

          4. V chrámu našel prodavače dobytka, ovcí a holubů i penězoměnce, jak sedí za stoly.
            Udělal si z provazů bič a všecky z chrámu vyhnal, i s ovcemi a dobytkem, směnárníkům rozházel mince, stoly zpřevracel
            a prodavačům holubů poručil: „Pryč s tím odtud! Nedělejte z domu mého Otce tržiště!“

            Když někdo kolem sebe mlátí bičem, to nejsou vůbec žádné emoce, to je jen hra na vyhasnutí ega.

          5. Milenie,

            občas má i Milan pravdu.
            Ježíš Kristus byl pod mimořádným tlakem emocí. Nic nedostal zadarmo.
            Ostatně, zkuste si představit, že jste Bůh a neustále se nad vás povyšují různí troubové a vychcánkové (a vy do detailu víte, co jsou zač).
            Navíc – Ježíš měl lidské ego, pouze plností ducha byl (a je) Synem Božím.

            A jestli je vaším cílem dospět do stavu bez emocí, pak správně pochopte toto:
            Ale že jsi vlažný a ani studený ani horký, vyplivnu tě ze svých úst.

          6. Milenie, nestojí to opravdu již za posouzení? Již to tu máte dokonce 2x:

            pochybovačka { Milenie … Byť nejsem extra velký příznivce Bible, jeden citát poslouží dobře: „Znám tvé skutky – nejsi studený ani horký. … Ale že jsi vlažný a ani studený ani horký, vyplivnu tě ze svých úst. … Rozhorli se tedy a čiň pokání.“ } – 13.10.2017 10:58

          7. JK, pochybovačka Sofie

            Otázka je, co je opravdu zakódováno v tomto výroku, jste si jisti tím přímým zněním, že to v tomto případě je takto myšleno, že se to týká toho, co zde popisuji?

            Zkusme se podívat do svých životů, do každodenní praxe.
            Běžnému jedinci se mnoho nelíbí, Že mi žena neudělala ráno snídani, nebo ne podle mé představy. Že v práci šéf udělal chybné rozhodnutí, které mi případně celé firmě přinese jistě neblahé následky. Že, že že… A co se v takovýchto chvílích děje uvnitř, vzdouvají se tam emoce odporu, nepřijetí, naštvanosti, strachu…. Jednak ty emoce ovlivňují čakry a také žlázy z vnitřní sekrecí, které produkují hormony. Co tedy prožité negativní emoce přinášejí- bolest a nemoci na těle a protienergii proti té mé, kterou na základě emocí vyšlu k druhému. Bolesti a emoce jsou výstražnou kontrolkou našeho těla, červená kontrolka znamená upozornění na nechtěný stav.
            Tyto emoce nás nutí v pořadí již druhému egoistickému chování, k útoku. První egoismus bylo nepřijetí co se děje a propuknutí negativní emoce. Takže si ráno řeknu, ta moje ženská mě už pěkně štve, a večer jí to hned ve dveřích vpálím, a protože i ona reaguje klasicky egoisticky nenechá si to líbit a vrátí mi to. A následuje přestřelka ega proti egu, energie proti energii, výčitky a nadávky. Pokud jsou na tom oba stejně nebere to konce, třeba se v extrému sáhne až do šuplíku pro nůž, až tam to někdy končí.
            To samé s šéfem, řeknu mu pod tlakem té silné emoce, že nemá potřebné schopnosti a znalosti, že dělá jednu botu za druhou a je utrpení pod ním dělat, a dále se to může vyvíjet obdobně prvnímu případu. Pokud je jeden ze zúčastněných již dále, tak to nedostoupí vrcholu, ale dotyčný se z té bojové situace dokáže „vzdálit“ a získat nadhled a možnost si uvědomit, kam ho ego až zatáhlo a může pokorně ustoupit.
            Pokud má člověk ego již obroušené, přestal mít pocit, že vše ví nejlépe a vše se kolem musí řídit podle jeho představ, výlevy negativních emocí mu výrazně zeslábly bude na výše popsané situace reagovat zcela jinak, a svým klidem nedá egu druhého těla podnět k proti akci. To neznamená, že je potřeba to co se mi zdá v nepořádku jednoznačně vždy ignorovat. Tím, že mám v nitru klid jsem schopen vést klidný dialog, který má dramaticky větší možnost být druhou stranou přijat, protože sdělované hned v počátku nevyvolá pocit útoku na ego druhého, a tedy ani protiútok směrem ke mě.Ego druhého zůstane také v poklidu a je možné vést konstruktivní jednání, a tedy se případně i dobrat k řešení které nebylo možné v případě podrážděného a útočného jednání pod tíhou emocí.

            Můžete si představit, že jste úředník a přijde za Vámi člověk který hned od dveří vysílá negativní energii své frustrace z toho, že musí s Vámi něco projednávat a protože Vás vnímá jako líného, neschopného a zkorumpovaného úředníka je v tom velká nechuť a odpor. S tímto naladěním vstupuje do místnosti, mračí se a zamumlá pozdrav. Pak se začne rozčilovat a zvyšovat hlas jak je možné, že, že, že…. a bude Vás někam tlačit. Druhý přijde naopak s úsměvem na rtu, jasně a mile pozdraví a uctivě přednese svou žádost. Vyvolají oba klienti u Vás stejné emoce, dosáhnou stejného přístupu, půjde Vám lehce s oběma jednat se stejnou energií. Budete vděčný za emocionální projevy prvního, nebo klid toho druhého?

            Pokud i po tomto vysvětlení máte pocit, že je vhodné a k něčemu dobré se rozčilovat, a je potřebné sebou nechat cloumat negativními emocemi, pak si to užívejte, a i to, co si tím přivozujete na těle a vztazích s okolím.
            O vztahu s ostatními je pravá duchovnost, o to tu jde, o vyjití s každým aniž bych musel používat násilí, vydírání, či naopak ponižování sebe.

            Pokud dojdu do stavu, že jsme všichni jedno Božské vědomí, a vše se odehrává jen díky egem odděleným tělům, která ještě ovládají negativní emoce včetně strachu, dojde mi, že všichni jsou hodni našeho soucitu a lásky se slovy, oni nevědí co činí. Tím se stávám božským vědomím a to začne plně vládnout hmotě mého těla.

          8. JK
            napsal jste:
            „Ostatně, zkuste si představit, že jste Bůh a neustále se nad vás povyšují různí troubové a vychcánkové (a vy do detailu víte, co jsou zač).“

            Ježíš byl Bůh jako Vy nebo kdokoli jiný. Lišíme se zde pouze stupněm egoismu, nic víc v tom není. Pokud vnímáte druhé jako špatné, nepochopil jste cože se to zde odehrává, ani kdo jste a kdo jsou druzí.

          9. Milenium,
            já vím, že se mnou nekomunikujete a na mé dotazy neodpovídáte. Ale já budu odpovídat na Vaše příspěvky.
            Tento svět je postaven do protikladů. Bůh sleduje, jak my tyto protiklady řešíme.
            Takže, když mi manželka neudělá snídani, tak není řešením, že půjdu do práce hladový a budu 12 hodin denně někde skákat po lešení a večer ji vyklopím výplatu a budu mít menší ego. Já jsem postaven před rozhodnutí: buď budu bez snídaně, nebo si musím snídani udělat sám, nebo třeba vyměním manželku za jinou, která bude dělat snídaně. ALE MUSÍM SE ROZHODNOUT! Nemůžu strčit hlavu do písku a říct, že se nic neděje!
            Pokud budu v práci dřít jak vůl a ostatní nic nebudou dělat, protože já dělám vše za ně, TAK SE MUSÍM ROZHODNOUT! Buď řeknu šéfovi, ať rozdělí práci rovnoměrně mezi všechny, nebo ať mi přidá peněz nebo půjdu pracovat jinam. Takové Vaše rady, že všechno musím spolknout a nemít emoce jsou úplně k ničemu. Proberte se a vylezte z toho skleníku života!

          10. Milenie,

            jak už jsem dříve napsal, vaší filosofií označujete Ježíše Krista za lháře a nyní v tom pokračujete. Takže tady máte jeho odpověď:
            Plemeno zmijí! Jak byste mohli mluvit dobré věci, když jste zlí? Co na srdci, to na jazyku! Dobrý člověk vynáší ze svého dobrého pokladu to dobré, zlý člověk vynáší ze zlého pokladu zlé. Říkám vám ale, že z každého prázdného slova, které lidé řeknou, budou skládat účty v soudný den. Svými vlastními slovy budeš ospravedlněn, svými vlastními slovy budeš odsouzen.

          11. Milenie, balím se, neboť na pár dní odjíždím, takže nedostává se mi času to tu ani celé přečíst. Ale na co přece jen zareaguji hned, neboť mě to „cvrnklo do nosu“ a v tom je mezi názory nás dvou propastný rozdíl:
            Vy píšete: Ježíš byl Bůh jako Vy nebo kdokoli jiný.
            a já říkám: nikoliv, Ježíš Kristus je skutečně král králů a jeho komplexity Ducha s velkým D my lidé nikdy dosáhnout nemůžeme.

      2. To, co tu „řeším“ s Křesťanem, je to, zda lze přijmout do nitra Krista i když nečte Bibli (tedy bez znalosti některých informací, které jsou uvedeny v Bibli, či při nepřijetí některých informací z Bible).
        Souvisí to právě i s předchozí otázkou, kterou jsem záměrně položila – jak pregnantně vydefinovat pojem Kristus.

        1. Musel jsem se podívat do slovníku, co je to pregnantně, tak nevím, jestli vůbec mohu odpovídat.
          Ježíš je jméno.
          Kristus je příjmení.
          Nechápu vůbec, proč by měl být Kristus nějaký „pojem“. (A to jsem chodil do nedělní dětské školy pěkně dlouho!)

          1. V nedělní škole jsem se k podstatě Ježíše, Krista, nedobrala. K tomu se nemusí člověk dobrat v kostele,…
            Pojem? Nazvěte někoho něčím a …. dál to nevím. Nemyslím, že by byl pojem, jak jsme se o něm učili, podstatným.

        2. Nejvíce by mě (samozřejmě) zajímalo, jak pojem Kristus definuje Křesťan. A pane Staňku, Vy jste o tom již před lety psal na Agape. Ocením, pokud se k tomu vyjádříte i Vy. Rovněž Vendův názor by mě zajímal.
          Vůči nikomu jízlivě, mě opravdu zajímá, jak k tomu pojmu hledající, či ti, kteří již našli, přistupují.

        3. Paní Sofie,
          omlouvám se, že jsem ještě nereagoval na Vaše přání, které jste adresovala i pro mne. Váš zájem mne těší. Bohužel, mám dosti zápřah různými aktivitami. Mějte pěkný pobyt, ať je to kdekoliv. Až se vrátíte, tak tam bude možná moje odpověď pro Vás. Děkuji za pochopení.
          Václav Žáček

          1. Tak jsem nahlédla zpět na tyto stránky a žel musím konstatovat, že mezitím je zde napsáno tak velmi mnoho příspěvků, že není v mých silách je všechny číst. Zřejmě i někteří mí známí, kteří se o zdejší zajímavé diskusi ode mě dozvěděli, ji počtem příspěvků rozhojňovali, což se zdá letmým náhledem. Vendo, prosím, nechci být nezdvořilá a Váš případně psaný příspěvek k pojmu Kristus přehlédnout, mohl byste mi napsat, zda Vy, či někdo jiný, k tomu ještě něco napsal? Mohlo se tak stát třeba i pod jiný článek než zde. Bude-li totiž konsensuálně vydefinován pojem Kristus, leccos se ujasní. Děkuji

          2. Milá paní Sofie,
            slíbil jsem, napsal, ale nedal to pod „Mahátmá…..“. Nechtěl jsem, aby se tady kolem toho diskutovalo. Ona se i tak ta diskuze mírně vrtla jinam.

            Včera po obědě jsem se věnoval něčemu jiném / na stará kolena jsem se dal k ochotníkům a v neděli máme premiéru / a již jsem se na internet nedostal. Až vlastně teď, v čase, který pro mne ale značí stop všem mým aktivitám dne.
            Zítra po ránu Vám to pošlu.
            Dobrou noc.
            Václav Žáček

          3. Nespěchejte, já také nenašla ihned po návratu z cest čas sem nakouknout. V klidu nacvičujte svou roli v divadle. Asi bude nejlépe, když to pošlete až po neděli (kdyby se vyskytly dodatečné dotazy), ať se můžete v klidu soustředit na divadelní aktivitu. Ta ať se zdaří!

          4. Další definice (třeba p. Staňka – s tou jsem se seznámila cca před 8 lety a líbila se mi, tehdy ji prezentoval na placené části webu Agape Brno) od ostatních jedinců asi nebyly. Snažila jsem se to v rychlosti projít. Tedy některé byly ještě těsně před mým odjezdem. Vrátím se k nim.

          5. Dnes máme generálku, tak ještě promýšlím text. Ale nebudu nic odkládat. Tady je má odpověď.

            – – – – – – – – – – – – – –

            K psaní odpovědi pro Vás jsem si pustil starou písně „My sweet Lord“ – ještě před 15ti léty a před tím ještě více jak 30 roků jsem zpíval v různých kapelách. I takovou hudbu. V písni zpívá o Lordu, Pánu /Bohu/ i v jeho éře „úletu“ ke Krišnovi. Zpívá:
            “ Můj sladký Pane ,Hm, můj Pane, Hm, můj Pane, Opravdu Tě chci vidět, Opravdu chci být s Tebou, Opravdu Tě chci vidět, Pane, Ale to trvá tak dlouho, můj Pane……

            Lidé chtěli vždy ve svém často smutném údělu pomoc Pána. Ale tu nelze koupit, ani za peníze, kterých měl G.H. asi dost. Potkat se s Bohem můžeme jen v jeho stvoření, a kdo chce a má upřímnou touhu, tak vidí, slyší a cítí jeho Božský atribut. Kolem sebe. Lidské tělo je funkční jen pro tento region stvoření ve hmotě. K Bohu jde pak jen jeho podstata, duše. Ale není to na její vůli. Musí pro to něco dělat, již za života právě v tom často „zrádném“ těle, kdy jako právě ta podstata života působí. A také je nutné vědět jak?? /know how/. Ale to Vy víte.

            Sofie napsala jste jednoduchou otázku:
            Co je podle Vás (všech) Kristus? Takhle jste se nejprve optala. Příklad; co je podle Vás ( všech ) Novák? Logická odpověď, příjmení. Kdo je podle Vás (všech ) Novák? Odpověď – již asi nebude tak stručná. Tazatel se asi ptá na nějakého určitého Nováka?

            V článku jsem okopíroval, co řekl Gándhí k toleranci : „Na onom světě nejsou hinduisté, ani křesťané, ani muslimové. Všichni jsou souzeni podle svých činů, a ne podle toho, co vyznávali. Je třeba střežit identitu víry předků, ale to nám nesmí bránit vyvíjet se a přijímat to dobré z jiných náboženství.“

            Před Ježíšem bylo mnoho Proroků, Učitelů, Mistrů, v judaismu, v zoroastriánství….., o tom ale psát nechci. Gándhí to řekl jednoznačně. Tedy tito Synové přicházeli do různých společenství, do různých kultur a měli své následovníky. K Bohu se nejde ale nijak jinak přiblížit než přes toho, kdo nás k Němu může přivést. Tento Jeho SYN. Vtělené Slovo. Z Počátku. Co více k tomu napsat?

            Hlas Slova z Počátku, jako Svatý duch promlouvá v duši každého člověka, ale jen zasvěceni –„v tebe a v dalších spravedlivých“- jsou schopni slyšet Ho v celé jeho slávě a neskonalé moci. Kdo má otevřené oko duše, vidí. A jenom tato moc a sláva mění jednotlivce, dělá ho čistým jemným, jasným, svatým a spravedlivým, ve skutečně duchovním, ne náboženském, smyslu. Je proto nepsaným zákonem, uloženým hluboko v srdci každého; hledej Boha, poznej sám sebe, nastav uši a plnou pozornost k zasvěcení a potkáš-li, z vůle Boha, s jeho Milosti, Mistra, naslouchej mu a s oddaností vždy konej v Jeho jménu. V těchto pár lidských slovech je ukryto jedno obrovské tajemství.

            Ježíš bylo jméno narozeného dítěte Marie a Josefa. Titul Kristus mu přidělila až mnohem později církev. V žádném evangeliu jsem nenašel slovo „Kristus“. Ani Ježíš by to jako přívlastek ke své osobě nikdy nepoužil. Holedbal by snad tím, že je „pomazaný“ – to by byl jen ego? Byl zasvěcen Janem Křtitele, svým Mistrem – je to dostatečně popsáno. Bez tohoto aktu to nešlo ani před tím, ani dnes. /do závorky dám – jen falešná mysl, nástroj Satanův v člověku si může myslet, že má nějakou výjimečnost / I těch „pomazaných“, mesiášů bylo, je a bude neustále dost. Někteří lidé naletěli falešným Kristům, i sám Ježíš na toto nebezpeční upozorňoval. Pro mne je velmi smutná stránka dějin náboženství, že skutečný Ježíš musel zmizet, aby přenechal místo jakési církevní ikoně. Náboženství, jež se dnes /mnoho roků/ nabízí jako křesťanství, nezaložil Ježíš. Světu je předložil tzv. sv.Pavel, vzdělaný Žid, ovládající hebrejské právo i třeba novoplatonskou filosofii alexandrijské školy. Ale to je jiné téma. Ještě dodám; skutečné poslání Ježíše, jimž bylo přivést žáky do nebeského království v lidském nitru, se proměnilo v krvavou tragédii. Celý systém byl pak složitou směsicí duchovních pokynů a tělesných úkonů; Ježíšovy vznešené ideály / za všechny láska k Bohu…, láska k bližnímu/ byly poníženy na pouhé hmotné obřady obětního oltáře. Dogmatické křesťanské náboženství nebylo a není tím, co přinesl pomazaný Ježíš, co je jeho pravým kristovstvím. Ježíš svým čistým a ušlechtilým životem, učením a činy, přinášel světu naprosto něco jiného.

            Teď, když jsem došel až sem, zpívá mi právě Leonard Cohen své Hallelujah. Zpívá tam, a to je můj závěr ke Kristovi :

            „Teď přišel čas abys mi řekla
            na čem opravdu záleží
            ale ty mi to nikdy neukážeš, že?
            ale pamatuj když jsem do tebe vstoupil
            a i svatá holubice se mnou vešla
            a každý výdech, co jsme vydechli byl Aleluja!“

            Za sebe; chválím s pokorou Boha a jeho Syny a děkuji.
            – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –

            Sofie, možná vycítíte, že jsem si psaním odpovědi Vám udělal nedávno opravdu příjemný podvečer.

          6. Vendo, děkuji za vstřícnost.

            Mým záměrem bylo zjistit, kdo jak POJEM Kristus vnímá. To, že lidé mají dojem, že to je obyčejné příjmení, mě docela překvapilo. Někdo před mým odjezdem psal, že to je v podstatě titul a že značí Spasitel.

            Kdysi před lety jsem se seznámila s „definicí“ v tom smyslu, že to je „Boží vzor poslaný do stvoření“. (tedy pokud se na obsah sdělení cca po 8 letech dobře pamatuji) Zajímalo mě tedy, zda někdo z Agape Brno (občas se na těchto stránkách někdo odtamtud objeví) se k tomu vyjádří.

            Proč jsem to otevřela? To, že Ježíš z Nazareta byl a je Kristus, o tom z nás (zdejších) asi nikdo nepochybuje. Různé jsou názory zřejmě pouze na to, zda se „obyčejný“ člověk Ježíš stal Kristem za života ve fyzickém těle (vývojově), či zda jako Kristus byl již na Zemi zrozen s tím, že aktivní projevy jeho mise Krista se zvnější od nějakého jevu, a tím byl křest od Jana Křtitele, tím vědomě Ježíš zjistil kým je a jaký tady na Zemi má úkol a ten byl pak naplno realizován.

            Pokud je Kristus titul (pojem) pro „vzorek Boha“ poslaného do Stvoření, pak se nabízí otázka, zda pouze Ježíš z Nazareta byl Kristus (jediný vzorek v jediném zrození), či zda Bůh jako Spasitel nepřišel či nepřijde ještě „v někom jiném či nějak jinak“. (líbilo se mi, jak JK psal u Ježíše Krista o univerzálním Kristu, což je něco jiného, než to, že my v sobě také musíme realizovat kristovství – tedy alespoň dle mého)

            Zajímalo mě především, jak na pojem Kristus nahlíží východní nauky. Zda ho spojují s Ježíšem z Nazareta, či zda ho pojímají jako titul každého, kdo z lidí v sobě realizoval kristovství, či zda za Krista považují něco (někoho) jiného. Nějaké zasvěcující guruy? Nebo ten výraz vůbec nepoužívají? Jaký pak používají odpovídající jiný terminus technicus?

            Škoda, že Agape Brno sem nepřišlo se svojí definicí. Chápu ale, že má otázka vede k diskusi na výsostné téma a není tak úplně jisté, zda zdejší diskusní prostor je vhodný pro tak výsostná témata (ve smyslu, aby bylo diskutováno v pokoře a jen těmi, kteří mají ke Kristu blízko).

            Na závěr bych jen připojila další „kontroverzní“ text. V Bibli je psáno (a psána byla různými lidmi až po odchodu Ježíše Krista ze Země):

            Jan 14, 16 a já požádám Otce a on vám dá jiného Přímluvce, aby byl s vámi na věky –
            Jan 14, 26 Ale Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl.
            Jan 15, 26 Až přijde Přímluvce, kterého vám pošlu od Otce, Duch pravdy, jenž od Otce vychází, ten o mně vydá svědectví.
            Jan 16, 7 Říkám vám však pravdu: Prospěje vám, abych odešel. Když neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám.

            Přímluvce, Duch svatý, poslaný na přímluvu Ježíše Krista na Zemi po návratu Ježíše Krista k Otci. A jsem u radixu – kdo jak a kdy očekával (očekává) příchod tohoto dalšího „vtělení Krista“. Jsem přesvědčena o tom, že každý si pod tím představuje něco jiného – počínaje církvemi, přes různé skupiny křesťanů, lidé jiných vyznání než křesťanství …. A mě právě zajímá, koho (co) a zda vůbec očekává někdo vyznávající východní duchovní nauky. (zajímá mě to za účelem udělání si obrázku o diskutujících, nikoliv proto, aby právě mně tuto problematiku někdo vysvětlil)

            Na případnou diskusi budu reagovat jen v případě toho, že si její účastníci budou uvědomovat a projeví se to i v jejich projevu, že jde o výsostně pokorné téma.

          7. Sofie, mohu-li se vyjádřit, pak takto. Ty vámi citované verše odkazují jednoznačně na Ducha svatého (což není žádné vtělení, nejde o člověka, ale o Osobu Boží trojice), kterého Ježíš lidem zaslibil a v jeho čase ještě nemohl být a nebyl dán (viz Jan 7:39), protože Ježíš (jako vtělená další Osoba Boží trojice) ještě neprošel smrtí a vzkříšením. Po svém vzkříšení Ježíš „vdechl do apoštolů“ (Jan 20:22) právě tohoto Ducha a nyní tak činí pořád stejně, přijde-li člověk ovšem ke Kristu. Bůh si takto tvoří „své děti“, že do hříšníků vloží svého Ducha, který prošel jak smrtí, tak vzkříšením. Duch svatý=Duch Boží=Duch Kristův=Duch pravdy. Co se narodila z těla, je tělo (každý člověk se narodí jako tělo), co se narodilo z Ducha, je duch (nový člověk v Kristu, co přijal Ducha sv.).

            Dání Ducha svatého má ještě další aspekt, který odpovídá seslání DS o Letnicích, dnes se to děje také, odpovídá tomu tzv. křest v Duchu svatém. Tento aspekt není pro spásu, ale pro vyzbrojení kristovce do služby a konání divů ve jménu Ježíše a pro šíření evangelia v moci Ducha sv. Žel, pod vlivem špatného chápání Písma mnoho kristovců v křest Duchem sv. nevěří a co je horší – nevěří ani tomu, že i v dnešní době Bůh může skrze lidi konat věci, které dělali první apoštolové. A děje se tak dle jejich (ne)víry, protože bez víry se Bohu není možno zalíbit (Židům 11:6) Výsledkem jsou „mrtvé“ tradiční sbory. Pletou se, protože sám mnoho velkých věcí a zázraků, díky Boží milosti, zažívám. Nejen já, ale i má žena, a desítky bratrů a sester v Kristu, se kterými se scházíme a sloužíme.

            Bohu jde o budování Kristova Těla, jehož součástí se stane každý kdo přijme Ježíše Krista jako Spasitele a Bůh jej znovuzrodí právě tak, že pošle Ducha svatého do jeho ducha. Výsledkem je jak spasení, tak svědectví Ducha sv. že se člověk stal Božím dítětem (Římanům 8:16).

          8. Křasťane, děkuji za Váš názor a příspěvek. Jsou i jiné názory.

            I já znám lidi, kteří konají zázraky, např. probouzejí lidi z komatu apod. (a nedělají to pro šíření evangelia), vidí neviditelné, dozvídají se informace ze sfér nad lidskou působností apod. Nejsou ale součástí kristovců tak, jak o nich mluvíte Vy.

      3. Milenie,
        …ale její představa o Bohu je více méně falešná, takže i její vztah nemůže být dokonalý…

        To vaše představa o Bohu je víceméně falešná.

        Ježíš má v sobě univerzálního Krista, což znamená univerzálního Spasitele – a to je titul, který si Bůh Syn musel vydobýt. Oproti tomu v každém člověku dřímá osobní Kristus, což znamená osobní Spasitel – a to je titul, který si člověk musí vydobýt. To může jedině tak, že své ego předá člověk duchu z Boha, který je v něm, ale který se k egu nesníží. To znamená, že člověk musí své ego povýšit tak, aby bylo hodno ducha z Boha. Jedině tak se může člověk stát Kristem (Spasitelem sebe sama) a být svébytným bratrem/sestrou Ježíše Krista – s plným uvědomováním si Boha Otce.

        Pravda, člověk k tomu nemusí znát Bibli (která však je, zvlášť pro naši civilizaci, nejlepší duchovní učebnicí), protože zmíněný princip je ve všech civilizacích stejný, akorát slova mohou znít jinak.

        1. JK
          už jsme to tu řešili, popisujeme to trochu odlišným způsobem než já, ale nejsem v zásadě proti tomu Vašemu pojetí. Já to vidím jako pozvolné a přirozené umírňování egoismu díky proživání těžkostí života, tím roste pokora a ponižuje se egoismus a odmítavé reakce toho co se děje. Na konec ego předá vládu Duchu ve smyslu – buď vůle Tvá.
          Jak Vy osobně povyšujete své ego aby se patřičně povýšilo na úroveň Ducha, případně jak se toto může provádět, jak konkrétně. Je to proces na jeden lidský život, nebo na mnoho?
          Otázky jsou míněny naprosto vážně a upřímně.

          1. Milenie,

            tam, kde jsou Pardalové a Milanové, tam by téměř intimní odpovědi na vaše otázky byly kontraproduktivní. Ale v Bibli je ta cesta jasně popsána. Například: „Nikdo ke mně nemůže přijít, pokud ho nepřitáhne můj Otec.“
            A když je Otec Láskou, tak je jasné, že kdo ho nemiluje, tomu se nedá poznat.

            Je tedy otázkou: Proč Boha milovat?
            Kdo je přesvědčen, že Bůh není, nebo je nicotou, berličkou, entitou bez zájmu o člověka, ten samozřejmě nemá důvod Boha milovat.
            Ale komu je jasné, že každou sekundou dostává od Otce život a že vše kolem něho není samozřejmost, nýbrž zázraky mající řád, pro toho nemůže být těžké Boha milovat. Touto láskou se pak ego povznáší k duchu.
            S tím, že kdo chce mít v Bohu Pána, bude v něm mít Pána. Ovšem on sám je nejraději naším Otcem – protože našimi dušemi jsme skutečně jeho děti.

          2. JK
            děkuji, rozumím Vám.
            Já to mam tak, že život a Boha lze přijmout a milovat skrze pochopení, že jsem to já sám. Že každý jsme Božské vědomí momentálně ve hmotě těla. A že jako toto vědomí jsme si stvořili vesmír a svět a také jsme si vybrali náš konkrétní osud který nyní prožíváme. Pokud si plně toto uvědomíme, nemůžeme k životním situacím přistupovat silně egoisticky-odděleně a s negativními emocemi, tedy v odporu co se děje a Boha i ostatní jeho vědomí v tělech můžeme milovat. Než ostatní, jen pro lidské vnímání cizí začneme milovat, tak je musíme nejdříve přestat odsuzovat a považovat za špatné. Neděje se zde nic, co by nebylo vůlí Boha, tedy i naší, jen si toho pod tíhou zapomnění ve hmotě nejsme vědomi.
            Ještě si nejsme vědomi naprosté jednoty, ještě stále se cítíme oddělenými jedinci, ego nám stále vládne, někomu více, někomu méně a podle toho žijeme a zde vystupujeme.
            Nejvíce odděleni, a tedy s tělem pod nejsilnějším egem jsou ti, kteří hodnotí příspěvky, nebo jejich pisatele za špatné, při čtení pociťují negativní emoce, a pod jejich energií následně píší své reakce.

            Pokud nepřijímáme druhé a situace které přicházejí oddělujeme se od Boha, tedy sebe sama a životodárné energie a tělo pak není správně vyživováno a bolí, má nemoci. Tady jsou ty vztahy emocí a neduhů, které si někteří povšimli a vznikla psychosomatika. Paní Iva Adamcová jde ještě dále a napasovává jednotlivé projevy k daným čakrám vztahujícím se ke konkrétním negativním emocím.
            Chápu, že čím je člověk více odděleným jedincem, tím méně toto může přijmout, a je to tak i v pořádku. Nemám s tím žádný problém, nepíšu to s úmyslem někoho, nebo dokonce všechny přesvědčovat, ale jen jako informaci pro případné prozkoumání.

            To je můj osobní pohled, pouze ho nabízím k zamyšlení, nenutím ho nikomu.

          3. ad.: To je můj osobní pohled, pouze ho nabízím k zamyšlení, nenutím ho nikomu.

            Vzhledem k tomu, že pod tímto článkem je 259 příspěvků, z toho je 66 od Milenium, tak svůj názor „rozhodně nikomu nenutíte a ego máte již zcela vyhaslé“.

        2. JK, pokud se spoléháte na sebe jako Spasitele svého života, tak vám garantuji, že jste stále ve svých hříších.

          1. Křesťane,

            za prvé mi nic negarantujte (a úplně nejlepší bude, když nikomu nebudete nic garantovat, nanejvýš sobě).
            A za druhé: když už chcete někoho a něco soudit, tak si aspoň pořádně přečtěte o co jde a správně to pochopte.

  10. ad.
    „…pochybovačka Sofie 30.10.2017 (17:31)
    já říkám: nikoliv, Ježíš Kristus je skutečně král králů a jeho komplexity Ducha s velkým D my lidé nikdy dosáhnout nemůžeme….“
    Je-li král králů, pak ano, králové většinou nepřipouštějí k trůnu jiné lidi.
    Ale Ježíš Kristus přesahuje, či zaštiťuje vše a jako takový netouží po samotě na trůnu. To znamená nejspíš je jeho zájmem nebýt jediným, napomáhá dalším k dosažení téhož, čeho dosáhl On.

    1. Dobře, ještě jeden vstup. Nikoliv, matko, zákonitosti nedovolují, aby se člověk dostal na roveň Ježíše Krista. Až do duchovní sféry zdola ze hmoty to můžete přehlédnout a dál nikoliv, jen v obrazech podávaných z výše, které však běžný člověk dosáhnout nemůže. Ježíš Kristus je králem Boží říše (nikoliv Ráje, sídla čistých lidí). Ježíš Kristus pomáhá, aby se člověk dostal nejvýše, jak mu jeho původ dovolí, ale Ježíš Kristus není a nikdy nebyl duch jako jsme my ostatní. To, že to některé směry říkají, nic neznamená.
      Nevnucuji výše napsané, ale nemohu neupřesnit, když je příspěvek směřován na mě.
      Případné další moje reakce budou až za pár dní.

      1. Neomezovala bych lidského ducha. Pokud byl stvořen, tak dokáže jednou zajisté dle zadaného programu vše.
        A když ne? Nic se neděje, protože je možnost nejen vystoupit, ale i sestoupit.

  11. Zajímalo mě především, jak na pojem Kristus nahlíží východní nauky

    Ve Védách se nepoužívá pojem Kristus, ale pojem čistý oddaný Pána. I Ježíš Kristus je takto nazýván. Vždy mě rozveselí, jak někteří křesťané omezují neomezeného Boha tím, že prohlašují Ježíše za jediného syna Božího. Mnoho obyčejných lidí má více dětí a Bůh, stvořitel a vládce celého stvoření má jen jednoho syna ?
    Jeden z veršů z Bhagavatgíty, charakterizující čistého oddaného :
    Bg 12.13-14 — Ten, kdo v sobě nechová zášť a je naopak vlídným přítelem všech živých bytostí, nepovažuje se za vlastníka a je prostý falešného ega, vyrovnaný při štěstí i neštěstí, snášenlivý a vždy spokojený, ovládající sám sebe a s odhodláním vykonávající oddanou službu s myslí a inteligencí upřenou na Mě — tento Můj oddaný je Mi velice drahý.
    Význam:
    V těchto dvou verších se Pán znovu vrací k čisté oddané službě a popisuje transcendentální vlastnosti čistého oddaného. Čistý oddaný není za žádných okolností znepokojený. Vůči nikomu nepociťuje zášť, a ani ten, kdo se k němu staví nepřátelsky, pro něho není nepřítelem. Myslí si o tom: “Jeho nepřátelství je důsledek mých špatných činů v minulosti. Proto budu místo protestů raději trpět.” Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (10.14.8) stojí: kdykoliv se oddaný dostane do těžkostí, považuje to za milost, kterou mu Pán projevil. Uvažuje: “Za své dřívější špatné činy bych měl trpět mnohem více, než trpím teď. Jedině milostí Nejvyššího Pána mě tedy nestihl celý trest, který si zasluhuji. Díky milosti Nejvyšší Osobnosti Božství zakouším jen jeho nepatrnou část.” Proto bez ohledu na mnohé nepříjemné okolnosti zůstává klidný, tichý a trpělivý. Je vždy ke každému vlídný, dokonce i ke svému nepříteli. Nepřikládá velkou důležitost bolestem a potížím, které se týkají těla, protože o sobě dobře ví, že se od hmotného těla liší. Jelikož se s ním neztotožňuje, netrpí pojetím falešného ega a je vyrovnaný při štěstí i neštěstí. Je snášenlivý a spokojený se vším, co milostí Nejvyššího Pána přichází. Nevynakládá přehnané úsilí, aby něčeho dosáhl za cenu velkých potíží; takto vždy pociťuje radost. Je naprosto dokonalým mystikem, neboť je neochvějně soustředěný na pokyny, které dostal od duchovního učitele, a ovládá smysly, díky čemuž je odhodlaný. Nenechá se svést falešnými argumenty—nikdo ho nemůže odvrátit od pevného odhodlání vykonávat oddanou službu. Je si plně vědom Boha jakožto věčného, Nejvyššího Pána, a proto ho nikdo nemůže znepokojit. Všechny tyto předpoklady mu umožňují zcela soustředit mysl a inteligenci na Nejvyššího. Tato úroveň oddané služby je nepochybně velice vzácná, ale přesto jí oddaný může dosáhnout dodržováním usměrňujících zásad oddané služby. Kromě toho Pán říká, že takový oddaný je Mu velice drahý, neboť Ho vždy těší všemi svými činnostmi.

    1. Jaromíre, nikde jsem nepsala o tom, že Ježíše považuji za jediného syna Božího. Nepovažuji. Právě proto jsem otevřela toto téma. Někteří křesťané si to ale myslí. Uvidíme, kdo všechno se zde vyjádří a v jakém smyslu.

    2. „Boha nikdy nikdo neviděl; JEDNOROZENÝ Syn, který je v náruči Otcově, nám o něm řekl.“ Jan 1:18
      „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého JEDINÉHO Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ Ja 3:16

      Dle Bible má Bůh mnoho Božích synů a dcer (z lidí), nicméně Boží Syn v rámci Boží trojice je pouze jeden a ten se stal člověkem v Ježíši Kristu, vykonal dílo spasení, vstal z mrtvých a nyní je po pravici Boha Otce.

          1. Křesťane, a jste si tak jistý, že byste na to vsadil svůj život věčný, že po levici nesedí druhý Syn? (já vím (od Vás), že chcete zapomenout)
            Lojzo, kdysi Milane, některými Vašimi příspěvky jste mě tedy „nepotěšil“, ale tentokrát Vám dávám 100 bodov! (trefa do černého)

            Bůh je sice trojjediný, ale pořád je to jeden Bůh, proto i jedna „část ze tří částí“ Boha může říci, že je mu dána všechna moc na nebi i na zemi.

          2. Jelikož mým věčným životem je sám Pán Ježíš, tak mi nepřipadá uctivé Jej „vsázet“. Ale jsem si jistý.

          3. Zajisté Vás šlechtí, že se nevzásíte (v tomto smyslu jste mě nezklamal), já však zastávám názor dvou Synů, takže s Otcem tvoří sv. Trigon. Neumenšuji tak však nikterak Vámi uznavaného Božího Syna Ježíše.

          4. ad.: Lojzo, některými Vašimi příspěvky jste mě tedy „nepotěšil“, ale tentokrát Vám dávám 100 bodov! (trefa do černého)

            Děkuji, ale 100 bodov nechci. Asi jste nepochopila, na co jsem narážel. Pro mě je Bůh Jednota a tato Jednota nesedí někde na trůnu na nebesích, nemá vousy a po jeho pravici ani levici nesedí syn ani dcera. Protože v Jednotě pravice a levice i synové a dcery jedno jsou:-)

          5. Ale já chápu, co tu jiní (třeba i Vy) zastávají. Dovolila jsem si sdělit další (jiný) názor. Psala jsem, že trojjedinost je jednota, to, že Vy tu jednotu pojímáte ještě mnohem šířeji, na to máte právo.
            Je zřejmé, že oceňovat zde někeré příspěvky není vhodné, již to dělat nebudu.

          6. ad.: Psala jsem, že trojjedinost je jednota, to, že Vy tu jednotu pojímáte ještě mnohem šířeji, na to máte právo.

            Jednotu nelze pojat šířeji nebo uzšeji. Jednota je prostě Jednota. Trojjedinost je už svět stvořený (Tao projevené), který je samozřejmě také součástí Boha (Tao). Tím je Bůh tedy i trojjediný.

          7. Ale ovšem že i to je možné. Tak jako někdo hovoří o samotném Bohu pouze v jeho komplexitě (komplexních schopnostech) a o žížale neříká, že to je Bůh, přestože ani ta žížala nemůže bez Boha a jeho životadárné energie existovat. Všechno je to jen o (shodném) vydefinování jednotlivých používaných pojmů. A shoda zde v tomto (ani v dalších věcech) vůbec není. Proto je výsledkem různé handrkování, které nijak zvlášť k ničemu dobrému nevede.

          8. Tak tady vydefinujte nějaké pojmy. Když jsem se Vás ptal na definici vědomí a mysli, tak jste neodpověděla.

          9. Promiňte, ale já zde nebudu diskutovat na povel, řeší se tu jiné téma a já nemám zájem ho košatit o další. I já vyzývala jmenovitě některé účastníky, aby reagovali na mou prosbu ohledně definování pojmu Krista a neudělali to. Nevyhovět je volba každého. Přečtěte si mé příspěvky – mým zájmem je vyskytovat se na těchto stránkách co nejméně, proč bych tedy rozhojňovala další témata.

        1. Matrixi, brzděte s evolucí člověka, mnohokrát jsem se snažil sem vnést trochu vědy a párkrát mi bylo naznačeno, ať jdu diskutovat jinam.
          Váš odkaz.
          https://technet.idnes.cz/odkud-pochazi-clovek-evropa-dpb-/veda.aspx?c=A170912_161051_veda_mla
          Stopy nohou 5,7 milionu let s palcem dnešního typu ( ne protistojícm chápavým jako u opic a u Ardi, předka člověka v Africe). Takže možná ( všichni) předci člověka byli bílí a rozšířili se z Evropy.
          Předek člověka v Africe zvaný Ardi (4,4 milionu let) měl odstávající palec u nohy- horší chůze , lepší šplhání po stromech.
          https://en.wikipedia.org/wiki/Ardi
          4,4 milionu let stáří Ardi je menší jak pokročilejší nález z Kréty.
          Předek Lucy (3,8-2,2 milionu let) měla palec na noze jako dnešní lidé.
          https://cs.wikipedia.org/wiki/Australopithecus_afarensis

    3. Jaromíre ,píšete „Zajímalo mě především, jak na pojem Kristus nahlíží východní nauky“
      http://www.national-geographic.cz/osobnost-tydne/jezis-pro-muslimy-velky-prorok-pro-zidy-podvodnik-buddhistum-je-to-jedno.html
      „Jak vidí Ježíše Krista jiná náboženství?
      1)Podle muslimů sestoupí na Zem vyzbrojený kopím a probodne Antikrista. Pak bude pohřben po Mohammedově boku v Medíně…Ježíš je nejvýznamnější postavou křesťanství, ale za velice důležitou postavu ho považují také muslimové. Z několika pohledů byl dokonce významnější než Mohammed…Podle islámu se Ježíš narodil Marii, podle legendy „bez účasti ďábla“ – tedy podobně jako u křesťanů vlastně neposkvrněným početím. ..Problém je otec. Zatímco křesťané trvají na tom, že Ježíš je Syn Boží, muslimům to přijde jako nesmysl. Proroků je podle nich celá řada a Bůh je jedinečný a nepochopitelný. Proč by měl mít syna a proč by jím měl být právě Ježíš? Opírají se o to, že výrazem Syn Boží se v Bibli označuje mnohem víc osob, například proroci Daniel nebo Jákob. ..Ježíš má mezi proroky islámu výjimečné místo – byl jedním z mála, kdo byl schopen dělat zázraky; například Mohammed toho schopen nebyl. Islám respektuje všechny zázraky, které jsou Ježíšovi připisovány, stejně jako třeba starozákonní Jozue zastavil slunce a měsíc na obloze, mohl Ježíš kráčet po vodě. Velká role čeká na Ježíše podle muslimů ještě na konci světa. Tehdy bude účastníkem posledního soudu – jako svědek. Pak se vrátí na pozemský svět a vyzbrojen kopím zničí nejprve Antikrista a pak všechny nevěřící. Jak vidět, pro muslimy je Ježíš mnohem bojovnější než v křesťanské představě. Na Zemi pak Ježíš ještě vybuduje univerzální společenství muslimů a po čtyřiceti letech života zemře, aby byl pohřben vedle Mohammeda v Medíně.
      2) V judaismu. Židé tradičně pokládali Krista za jednoho z mnoha falešných mesiášů – ale díky jeho vlivu za toho nejvíc nebezpečného. Židé nemohou Ježíše přijmout ani jako část Boha, ani jako mesiáše – ten teprve přijde.
      3)Buddhisté. Ježíše moc neřeší. Zajímá je především jeho podobnost s Buddhou, která je v mnoha ohledech opravdu nápadná. Někteří buddhističtí myslitelé věří, že si křesťanství řadu motivů vypůjčilo. Někteří lamové tvrdili, že Ježíš byl podobně jako Buddha osvícená bytost, která prošla celou řadou inkarnací. Jedinečnost Ježíše, jak ji chápou západní křesťané, je pro buddhisty nesmyslná…“

      http://www.krestanskysborzlin.cz/rozdil-mezi-krestanstvi-a-jinymi-nabozenstvimi.html
      „Většina hinduistů uctívá nesčetná vyjádření jednoty prostřednictvím celého zástupu bohů a bohyň, jichž je přes 300 000. Tito nejrůznější bohové a bohyně se vtělují-inkarnují do sošek, chrámů, guruů, řek, zvířat atd. Brahma není jeden bůh, ale spíše princip konečné jednoty. Hinduisté vidí základ svého postavení v tomto životě ve svých skutcích vykonaných v minulém životě. Pokud jejich tehdejší jednání bylo zlé, mohou v tomto životě prožívat obrovské těžkosti. Cílem hinduisty je osvobodit se od zákona karmy… od pokračujících reinkarnací“
      http://skk.webnode.cz/news/hinduismus-a-krestanstvi-/
      Dobrá stránka, která stojí za to číst
      „Kristus je hinduismem přijímán jako význačné vtělení a je začleněn do panteonu bohů. Různá náboženství jsou podle hinduismu různými cestami k jednomu cíli. Tato myšlenka je vlastní také hnutí New Age a ekumenismu v některých křesťanských církvích
      Člověk, který se poddá této filozofii resp. víře není schopen překročit ve vztahu ke Kristu vlastní stín. Gandhí při kontaktu s křesťanstvím řekl :
      “ Bylo nad mé síly uvěřit, že Ježíš je jediným Božím Synem vtěleným v člověka a že věčného života může dosáhnout pouze ten, kdo v něho věří. Jeho smrt na kříži byla pro svět velkým příkladem , nemohl jsem však věřit tomu, že by měla nějakou tajemnou nebo zázračnou moc“

      Ten konec je pro Vendu, aby ho nevytáčelo, že nediskutuji k jeho článku o Gándím. Snad jen mohu říci, že hledání spojení mezi křesťanstvím a hinduismem nerozumím. A už vůbec nechápu, co by mi toto spojení mohlo přinést. Křesťanství má dost prostoru k rozvoji myšlení a skutků věřícího. Slušnému člověku napomáhá. Ve východní filosofii je mnoho dobrých věcí, které mohou člověka obohatit. A mohu je přijímat paralelně s křesťanstvím. K tomu nepotřebuji cizí božstva a roubovat dohromady dvě a více náboženství.

      1. nejen pro Pardala – „zadání“ bylo, kdo jak vnímá, definuje pojem Kristus (obecně, tedy ne jen v souvislosti s Ježíšem)

          1. Myslím, že už Vy, nebo někdo jiný, sem tento odkaz dával. Wikipedie není duchovní zdroj. Toto je duchovní web, nebo tedy alespoň hledajících na různé úrovni Poznání. Jaká otázka, nejprve nepřímo položená, se zde diskutuje? Kdo všechno byl/je/může být/bude Kristus. Že to byl, je a bude Ježíš, o tom sporu není. Jediný? I takový může být jeden z názorů. Již jsem o tom zde psala více. Někteří se i vyjádřili. Cílem však je zasít nějaké podněty, ne někoho o něčem přesvědčovat.

      2. Pardale, je to stále dokola o tom samém. :-) Buď člověk vezme slova Ježíše o tom, že nikdo nepřijde k Otci než skrze Něj, vážně a zařídí se podle toho, nebo ne a zkusí přijít k Otci bez Ježíše (skrze vlastní skutky, protože to je obsahem všech ostatních nauk / náboženství). Samozřejmě, pokud vůbec k Otci chce.

        1. Nebo to také může být o tom, že nikdo nepřijde k Otci než skrze Krista (protože Ježíš byl a je Kristus) … proto dává smysl otázka, kdo je Kristus (i někdo vedle Ježíše?)

        2. Křesťane, to jsem rád, že když nikam nechci, tak nemusím. Prostě umřu a rozpadnu se nebo shořím. Takových už bylo. Svědectví o tom, co je po smrti nikdo nepodal, jen se tím straší nebo v lepším případě se o tom diskutuje. Já jsem podle jednoho serveru a podle svého narození byl v minulém životě porodní bába v Ugandě. Takže moje astrální duše to měla kousek k nám do Čech, žádné mimozemštění.

          1. Pardale,
            nemohlo by z Vás po smrti zůstat alespoň Bytostné Já?

            Byla tu řeč o definicích. Napsal bych sem definici Bytostného Já podle Junga:

            Bytostné Já je ústřední archetyp celosti a regulující centrum. Střed vědomé a nevědomé psýché. Bytostné já je současně počátkem i cílem života, symbolem psychické celosti, „nádobou pro milost Boží“, „hraničním pojmem vyjadřujícím neohraničenou skutečnost“, obsahující dobro i zlo. Je neuchopitelné a má tendenci se stát pro já vědomým. Jung nazývá bytostné Já „Božím obrazem v nás“. Bytostné Já není žádným dogmatem ani teorií, ale živou realitou, která se vyjadřuje formou psychických obrazů (archetypů). „Je cílem života, protože je nejúplnějším výrazem těch osudových kombinací, které nazýváme jedincem“. „Cílem je střed, je třeba tudy projít.“

            Konec citace. Já jen dodám, že v náboženstvích se bytostnému Já běžně říká duch.

          2. Lojzo, byl bych rád, kdyby po mně zůstaly ještě dlouho děti a jejich potomci, stavba, zahrádka, duchovní věci, které jsem vytvořil byly většinou s odborným zaměřením a to rychle zastarává. Něco sci-fi jsem napsal, ale nevydali mi to, neřešilo to problémy pracujících. Do internetu jsem dal pár věcí na pardalnet.wz.cz, číst se to dá i dnes.
            No a to bytostné já ( duch) je z jiného světa. Mnozí v něj věří a já si myslím, že není. Nemyslím si, že bych se tím rouhal Bohu, jsou lidi, kteří dělají horší věci a myslí si, že budou spaseni. Možná budou, ale jen věřit podle mne nestačí. Spíš konat dobré věci a doufat, že se to odněkud vrátí. Že se to vrátí od lidí, je hodně optimistické. Ale alespoň člověk zažije trochu srandy…
            Kdyby se dalo po internetu kamenovat, tak už to na mě letí.

          3. Matouš kap. 6 – verš 19-21:

            19 „Nehromaďte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde zloději vykopávají a kradou. 20 Raději si hromaďte poklady v nebi, kde je mol a rez neničí a zloději nevykopávají ani nekradou. 21 Vždyť tam, kde máš poklad, budeš mít i srdce.

          4. Vendo, křesťané věří v život věčný v nebi. Ať už život věčný je nebo není, tak ta víra posila pro pozemský život to je.
            Křesťané mají život v nebi, Vy hlásáte mimo jiné duši v astrálu, která se vrací odžít karmu. Čili z možností A nebo B hlásáte A i B.

          5. Lojzo, 18.11 sobota, ČT , Hydepark Civilizace – pěkná diskuze s astrofyzikem a kosmologem o té Vaší původní Nicotě.
            Edward „Rocky“ Kolb (kosmolog, astrofyzik)
            http://www.ceskatelevize.cz/porady/10441294653-hyde-park-civilizace/217411058091118/
            „Špičkový kosmolog a astrofyzik, který aplikuje částicovou fyziku ve výzkumu raného vesmíru. Napsal přes 200 odborných publikací a je spoluautorem „kanonického textu“ částicové fyziky a kosmologie The Early Universe. Co tvoří 95% vesmíru? Jak si máme představit „nic“, ze kterého všichni jsme? A víme, kolik toho ještě nevíme? Profesor Edward „Rocky“ Kolb z University of Chicago – sobotní večer s Hyde Parkem Civilizace.“

          6. Pardale, nebojte…máte v tom naprostou svobodu. :) Svědectví co je po smrti podal Ježíš Kristus-máte to zaznamenáno v Bibli, to že Jeho svědectví málokdo přijímá, to je jiná věc. Daleko horší je, že většina lidí nepřijímá svědectví Otce o Synu a raději hledají jiného Syna/Krista, skrze kterého mohou k Otci.

            Jen s tím, že se po smrti rozpadnete/shoříte na to bych moc nespoléhal.

          7. Křesťane, píšete : „Svědectví co je po smrti podal Ježíš Kristus-máte to zaznamenáno v Bibli..většina lidí nepřijímá svědectví Otce o Synu a raději hledají jiného Syna/Krista, skrze kterého mohou k Otci.“
            Škoda, že jste to ještě víc nezamotal máte pojem Ježíš Kristus, dále Syn nakonec máte jiného Syna/Krista. Proč taky psát, aby se tomu dalo rozumět, to by pak mohl psát každý…
            V Bibli jsou svědectví mírně různá. Kromě toho Ježíš vstal z hrobu a zůstal nějakou dobu na Zemi, a byl poznán. Pak odešel k Otci.
            Když člověk zemře, tak se nevzkřísí a neprochází po Zemi. Takže svědectví z bible o vstání Ježíše z mrtvých není to, co čeká věřícího, který se dostane do nebe.
            Marek 16 zhruba :
            Ježíš vstal z mrtvých ( lépe řečeno z hrobu) a zůstal ( nějakou dobu) na Zemi, ukázal se Marii Magdalské a pak i 11 učedníkům.
            Lukáš 24 :
            “ 2/Našly však kámen odvalený od hrobu,
            3/a když vešly dovnitř, nenašly tělo Pána Ježíše.
            4/Nevěděly, co si
            o tom myslet, když vtom před nimi stanuli dva muži v  zářícím rouchu.
            5/Vylekané ženy sklonily tváře k zemi, ale oni jim řekli: „Proč hledáte ži-
            vého mezi mrtvými?
            6/Není tu, vstal..
            38/ Řekl jim tedy: „Proč jste tak vylekaní? Proč jste na pochybách?
            39/Podívejte se na mé ruce a nohy – jsem to já! Dotkněte se mě a přesvědčte se:
            duch přece nemá maso a kosti; jak vidíte, já je mám!“
            40/Po těch slovech jim ukázal ruce i nohy.
            41/Když stále nemohli samou ra-
            dostí uvěřit a jen se divili, zeptal se jich: „Máte tu něco k jídlu?“
            42/Podali mu tedy kus pečené ryby,
            43/on si ji vzal a pojedl před nimi.“
            Takže Ježíš demostroval učedníkům, že je znovu živý “ duch přece nemá maso a kosti“.
            Jan 20 :
            „16„Marie!“ řekl jí Ježíš. Obrátila se a zvolala hebrejsky: „
            17„Nedrž mě,“ řekl jí Ježíš. „Ještě k mým bratrům a vyřiď jim: ‚Vystupuji ke svému Bohu a k vašemu Bohu.‘“

          8. Po smrti podle Ježíše je spánek.

            Jan 11
            11 To pověděl a dodal: „Náš přítel Lazar usnul. Ale jdu ho probudit.“
            12 Učedníci mu řekli: „Pane, spí-li, uzdraví se.“

            Matouš 9
            24 řekl: „Jděte odtud! Ta dívka neumřela, ale spí.“ Oni se mu posmívali.
            25 A když byl zástup vyhnán, vešel Ježíš dovnitř, vzal dívku za ruku a ona vstala.

            Marek 5
            38 Když přišli do domu představeného synagógy, spatřil velký rozruch, pláč a kvílení.
            39 Vešel dovnitř a řekl jim: „Proč ten rozruch a pláč? Dítě neumřelo, ale spí.“

            Lukáš 8
            52 Všichni nad mrtvou plakali a naříkali. On řekl: „Neplačte. Nezemřela, ale spí.“
            53 Posmívali se mu, protože věděli, že zemřela.

            Co na to pan Venda a reinkarnací to je mi záhadou, když tu to má od Ježíše černé na bílém, když ho tak hojně cituje.

          9. Pardale, podle Bible: Ježíš = Kristus = Syn. Mnozí to tu zpochybňují. Jinak Ježíš mluví o posmrtném stavu člověka, tedy něco co zpochybňujete vy sám, v Lukáši 16.kapitole 19-31.

          10. Matrixi, Vaše citace jsou k tomu, že někdo jakoby zemřel a pak se probudil, byl tedy tím, kým byl před tím. Takže se nějak vzkřísil, ale není to život věčný. Amen.
            Což není ani náhodou reinkarnace, kdy se duše vtělí někdy ( i za víc generaací) někde a do někoho úplně jiného, aby si tam odžila ta duše cosi za trest.
            Nick Křesťan mluví napřed, že „Svědectví co je po smrti podal Ježíš Kristus-máte to zaznamenáno v Bibli“. A pak dává citát na Lukáš 16/19-31, kde se mluví o boháči a Lazarovi, tedy ne o Kristu.
            Venda neřeší svůj základní rozpor mezi křesťanským životem věčným v nebi a duší ve východním astrálním prostoru, která se reinkarnuje na Zem. A ani řešit nebude, prostě hop sem hop tam.

          11. „Hop sem, hop tam, Pardal ten si stačí sám“
            Jen si mne, prosím, příliš neberte do úst. Téma článku „Mahátma“ a Vaše boje o to, jestli se rozpadnete nebo shoříte, jestli budete rád, když po Vás zůstanou děti či stavba a zahrádka…..se liší. Citovaný Matouš, tři verše z kapitoly šesté, to chce jen pochopit. Vám se to nedaří.

            Pardale, do Vaší debaty o křesťanském nebi a východním astrálním prostoru /směšné/ mne prostě nepřilákáte.

          12. Vendo, píšete :“Pardale, do Vaší debaty o křesťanském nebi a východním astrálním prostoru /směšné/ mne prostě nepřilákáte.“
            Směšné je, že tyto debaty a články jste přinesl sem Vy a nyní jste u konce s argumenty.
            Je to pořád dokola až do elipsy, zase odkaz kamsi na cosi a k věci nic.
            Ten Váš Lukáš 6 má třeba:
            „24. Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Buď totiž bude jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se bude toho jednoho držet a tím druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.“
            Takže je to i o tom, co říkám už dlouho, sloužíte dvěma pánům, křesťanskému Bohu a východním náboženstvím s jejich karmou a duší v astrálu. A ani jste se pořád nevyjádřil, jestli jste stoupenec hunduismu nebo budhismu. Jakého nábožesnství byl ten Mistr, co jste jeho shromáždění v Indii navštívil? Nebo je to tajné? Samozřejmě bych nic nepochopil, ale jestli hindiusmus nebo budhismus, na to stačit budu.
            Když máte takové starosti, že článek je o Gándím a já diskutuji s něným o něčem jiném, tak prosím odpověď, kterou jste mi jaksi zapomněl dát v této diskuzi už dřív :
            Gandhí při kontaktu s křesťanstvím řekl :
            „“ Bylo nad mé síly uvěřit, že Ježíš je jediným Božím Synem vtěleným v člověka a že věčného života může dosáhnout pouze ten, kdo v něho věří. Jeho smrt na kříži byla pro svět velkým příkladem , nemohl jsem však věřit tomu, že by měla nějakou tajemnou nebo zázračnou moc“

          13. Z článku:

            „Člověk nemůže být v míru sám se sebou, pokud se mu nedaří pozdvihnout se na božskou úroveň. Dosáhnout tohoto stavu je nejvyšší cíl, jediný, který má smysl. Je to nejdokonalejší seberealizace.“

            „Rodíme se jako lidské bytosti poté, co jsme prošli cyklem zrození v nespočetných podobách. Vykoupení (mókša) je dosažitelné jedině během života v lidském těle.“

            „Protože existujeme a protože existovali naši rodiče a jejich rodiče, musíme věřit v existenci Rodičů celého Stvoření. Protože pokud nejsou Oni, nejsme ani my.“

            To první je rada. To druhé je konstatování faktu. To třetí je víra.

            Zpravidla odpovídám na konkrétně formulované otázky k mé osobě a také, ne vše tady, v té přemíře různých / i zcestných / názorů vše čtu. Není to moje povinnost reagovat na všechny tu napsané myšlenky.

            Pardale, zdar !

  12. Nebo to také může být o tom, že nikdo nepřijde k Otci než skrze Krista (protože Ježíš byl a je Kristus) … proto dává smysl otázka, kdo je Kristus (i někdo vedle Ježíše?)

    1. → Nebo to také může být o tom, že nikdo nepřijde k Otci než skrze Krista.

      Přihořívá…

  13. → aby reagovali na mou prosbu ohledně definování pojmu Krista.

    Definovat nedefinovatelné? To se ještě nikomu nikdy nepovedlo.

    1. Zajímavé je, že někteří se (nejen na těchto stránkách) pokusili … jak pregnantní definice to jsou, to je jiná věc.

      1. Netuším co by mělo a mohlo být na lingvistické ekvilibristice zajímavého. Hledání Pravdy to dozajista nebude.

        1. No když myslíte, já Vám Váš přístup brát nebudu. Je-li člověk s nějakým pojmem konfrontován, snaží se sám pro sebe vnímat, co přesně si pod ním představit. Je možné, že Vy to ale neděláte, a tak hovoříte o lingvistické ekvilibristice. To je Vaše věc, i Váš příspěvek by mohl být zařazen do takové kategorie. Hledání Krista je podle mě hledání Pravdy. Vy to tak ale nemusíte vidět a mně je celkem jedno, jak to vidíte, je to Vaše věc. Váš ligvisticko ekvilibristický názor mě nijak neovlivňuje.

  14. → byl bych rád, kdyby po mně zůstaly ještě dlouho děti a jejich potomci, stavba, zahrádka, duchovní věci, které jsem vytvořil byly většinou s odborným zaměřením a to rychle zastarává.

    Pamatuj člověče, že prach jsi a v prach se obrátíš.

    1. Tělo je z prachu této planety, a tam se po opotřebování vrátí, ale podstata člověka je věčné a nesmrtelné vědomí a Duch.

  15. → Napsal bych sem definici Bytostného Já podle Junga

    Jung a definice? To nejde dohromady.

  16. → Je-li člověk s nějakým pojmem konfrontován, snaží se sám pro sebe vnímat, co přesně si pod ním představit.

    A to je právě ta chyba. Představy (domněnky všeho druhu) je fatální chyba v myšlení (úsudku) nedozírných následků. Vnímejte skutečnost, nikoli představy.

    1. Honzo, jistě, člověk vnímá skutečnost, ale k této schopnosti se musí propracovat, Vy jste snad od dětství (svých prvních pokusů) rovnou vnímal Skutečnost? Skutečnost je Bůh a kdo absolutně bez jakékoliv chyby vnímá Boha?
      Na této struně, kterou sem Honza (nestranný pozorovatel) vnesl, nehodlám diskutovat, není věcná, podnětná, ani inspirativní, ale kontraproduktivně útočná. Pro mě tedy beze smyslu. Nakouknu sem až po pár dnech (možná týdnech), klidně destruujte, je to Vaše volba a tedy zřejmě i Vaše potřeba.
      Člověk, který vnímá skutečnost, Pravdu za věcmi, NIKDY neútočí a jeho vstup je vždy vstupem „jasu“. Ostatní ať se rovněž zařídí po svém.

      1. Hmm, tak paní Sofie nazývá tzv.nestranného pozorovatele Honzou. Co to má znamenat, tomu nerozumím?

        Pár dnů jsem byl v domácím léčení. Bolesti zad, vycházející z kříže, z bederní páteře přes levý kyčelní kloub do nohy. Venda mi vysvětlil, co je to ischiatický nerv, který může být pravděpodobně podrážděný nebo ztuhlý. Prý je to běžná forma bolesti zad . Prý dráždivý nerv. Doprovázel jsem kamaráda s jeho vnukem na kluzišti. Dvě hodiny u ledu, bez bruslí, zima od nohou, pak šel kamoš pro kafe a já se mladistvě ohnul a rozvazoval tkaničky a nějak jsem se vytočil do boku a hurrá, nová bolest byla na světě. Naštěstí jsou cviky z jógy, které mi ulevovaly a teď jsem poprvé venku. Byl jsem dnes jako divák na premiéře hry, ve které kolega Venda hraje. Pěkná neděle, i když sedět hodinu a půl byl problém..

        Asi hodinu teď sedím u počítače a již to více nejde. Ale nestihl jsem skoro nic přečíst, protože mnoho lidí se tu prezentuje, hledá, žádá vysvětlení, názory….. . Na jednu stranu fajn, ale pro toho, kdo si přetrhne „nit“ informací, nemá šanci se pak vrátit. Zvláště, když témata jsou různá, od Ježíše, k egu, Bohu a skutečnost a podstata člověka a hledání pravdy.

        Počkám na nějaký nový příspěvek a zkusím se zase zapojit.

        A teď, kvůli bolesti zase od počítače a vzhůru do pozice krokodýla a pak vírásana a pak trochu kobry. Ještě že to mám domů par desítek metrů.

        Dobrou noc všem a držte nohy /vy starší / v teple, ohýbejte se opatrně s vědomím tohoto pohybu. Žádné zkruty v předklonu.

        Váš AuV

      2. Proč tak podrážděně Sofie, vzala jste si vstupy toho nestranného pozorovatele nějak osobně, vždyť Vás nikdo nenutí odpovídat.

    1. Tož dobré tajemství dřepu u stěny, palec nahoru.
      Já jsem například již teď omezil sedění u počítače. Namísto až dvou hodin v kuse /ale nepravidelně/ teď po půl hodině dávám malou rozcvičku; natažení páteře, prohnutí….. atd.. A potom druhou půlhodinu. A musí to stačit. Potkal jsem se s lidmi, kteří mají velké potíže s pravou rukou- karpální kanály / omluva za možná laický název /. A světe nediv se, většinou to je z práce s počítačovou myší !

      Vendovi se omlouvám, že píšu pod jeho článkem o něčem jiném.

      1. Dřep u stěny, nemusí být u stěny. Zkus a budeš velmi překvapen. Vlastní zkušenost.

        Dřep u počítače, má také něco do sebe.:)

        Ad: karpální kanály / omluva za možná laický název /. A světe nediv se, většinou to je z práce s počítačovou myší

        Ne tak docela.důvody mohou být různé, ale hlavně je to nemoc písařek na stroji.

        Ad: Vendovi se omlouvám, že píšu pod jeho článkem o něčem jiném.

        Já ne.

  17. Pardale, pro Vás odpověď již do nového vlákna, ale bez mé potřeby nadále diskutovat mimo téma. Připomínám, že tímto ještě reaguji na Váš dnešní příspěvek 20.11.2017 (9:28)
    Napsal jste mi :
    „Směšné je, že tyto debaty a články jste přinesl sem Vy a nyní jste u konce s argumenty.“

    Najděte mi, prosím, kde jsem v článku „Mahátma“ a v následné diskuzi přinesl debaty k nebi křesťanů a k východnímu astrálnímu prostoru. / mimochodem, termín východní, severní, jižní…, astrální prostor je totální hloupost / Dále, kde jsem sem v článku a pod článek donesl debatu ke stopě nohou 5,7 milionu let s palcem dnešního typu /Vy a Matrix/….., kde jsem sem donesl k diskuzi informaci o lehávání Gándhího ke spánku mezi dvěma mladými dívkami /Vy k Milanovi/…., kde jsem sem přinesl přímý dopad relativistického prostoročasu na smyslové vnímání člověka na zemi jako zanedbatelný/Vy a pan Tichánek/ …. . Směšné je, že s Miléniem tu diskutujete /velmi odborně?/ nad nějakou paní, která vysvětluje na videu, jak se uzavře střední kanál a jakési vlnění se odráží od země zpátky do těla a šup nemoc je tam pod pupíkem…… . Kde jste to zde ode mne našel?

    Ještě k Vašemu dnešnímu příspěvku.
    Napsal jste mi:
    „Ten Váš Lukáš 6 má třeba:“ Pardale, nemám žádného Lukáše.

    Citujete a roubujete na mne : „Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Buď totiž bude jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se bude toho jednoho držet a tím druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.“

    Není to tak, že Vy sloužíte vědě a pohrdáte duchovnem? Není to tak přesnější? Tak, jak jste to napsal, tak já podle Vás sloužím křesťanskému Bohu a východnímu náboženství. Ale Pardale, Bůh je jen jeden, sloužím jednomu Bohu. Ptáte se, jestli jsem stoupenec hunduismu nebo budhismu? Pardale, Vy to víte. Učení o duši, věda o duši, Sant Mat. Popsal jsem to asi v 50ti článcíchz těch mých sto čtyřech. A již jste tady v dobách svého většího vzedmutí sil pro diskuzi hledal, o čem ten Sant Mat je. Napovím – kořeny duchovních cest.

    A poslední.
    Napsal jste mi a urgujete vysvětlení :

    Gandhí při kontaktu s křesťanstvím řekl :
    „“ Bylo nad mé síly uvěřit, že Ježíš je jediným Božím Synem vtěleným v člověka a že věčného života může dosáhnout pouze ten, kdo v něho věří. Jeho smrt na kříži byla pro svět velkým příkladem , nemohl jsem však věřit tomu, že by měla nějakou tajemnou nebo zázračnou moc“

    Co Vám na tomto, Pardale, není jasné ?? Sdělte a rád sdělím svoje, zdůrazňuji svoje stanovisko a vysvětlení. Bohužel, Gándhího se již nemůžete zeptat. Ale abyste měl stanovisko nějaké autority, zkuste i třeba Filosofickou fakultu UK Praha. Orientalistika, religionistika…… . Tam máte kapacity.

    Ale až zítra. Mám dnes jógu.

    Dobrou noc a pěkně se na to vyspěte. Svoji otázku si řádně promyslete, ať to zase není nějaká Vaše haťmatilka.

    Jinak ještě, myslíte si, že mám tady působit v roli nějakého odborníka, který má objasňovat to, co někteří diskutující nechápou?

    Zdravím.

    Václav Žáček

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017