Milan Kučera: Nicota a polarita (ukázka z knihy)

Polarita

„Včera jsem byl chytrý. Proto jsem chtěl změnit svět.
Dnes jsem moudrý. Proto měním sám sebe.“
Sri Chinmoy

 

Úhel pohledu

Rozložením Nicoty na polarity JANG a JIN mohl vzniknout pojem subjekt a objekt. Představme si dva lidi, kteří se na sebe vzájemně dívají. První člověk označí sebe za pozorovatele a druhého člověka za pozorovaného. Druhý člověk řekne pravý opak: Sebe označí za pozorovatele a prvního člověka za pozorovaného. Tady vzniká pojem já a ty. Člověk se ztotožní s pojmem já a všechno ostatní, pociťuje jako ne-já, jako ty. Tím se člověk stává zajatcem polarity. Jeho já ho nutí vnímat svět jako svět protikladů, protipólů. Tím vnímá vše jako já a ty, muže a ženu, den a noc, teplo a chlad, plus a mínus, dobro a zlo. Viz tabulka: JANG – JIN

Naše vědomí nám neumožňuje vnímat celek. Vědomí rozštěpuje a rozkládá vše do protikladných dvojic. Nutí nás tyto dvojice rozlišovat a poté se rozhodovat. Můžeme přijmout vždy jen jednu z těchto dvojic, druhou musíme vyloučit. Naše vědomí činí denně tisíce, ba miliony rozhodnutí, co činit. Co přijme a co odmítne. Máme toto rozhodování v sobě tak zažité, že už nám ani nepřijde, že se musíme neustále rozhodovat. V každém okamžiku se musím rozhodovat jestli: budu číst tuhle knihu nebo nebudu číst tuhle knihu, budu dýchat, nebo nebudu dýchat, budu jíst nebo hladovět, budu spát či bdít nebo půjdu vlevo či vpravo, atd …

Za polaritou, kterou vnímáme, stojí Nicota, v níž jsou všechny nerozlišené protiklady. My bychom asi pocítili velké zklamání nad tím, kdybychom se dozvěděli, že žádoucí stav našeho vědomí je Nicota. (V buddhistické filosofii „nirvána“ znamená „Nicota“ – doslova vyhasnutí.) Nicota nemá žádnou manifestaci, jakékoli vymezení, a tím je polaritě nepochopitelná. Nicota je to jediné, co skutečně existuje, bez začátku a konce, věčné bez pojmu času.

Takovouto Nicotu si nedokážeme představit. Existují sice různé meditační techniky, které nám alespoň na krátký okamžik dovedou Nicotu přiblížit nebo vnímat. V Nicotě neexistuje žádná touha, jakékoli chtění nebo snažení, neexistuje žádný pohyb, neboť neexistuje nic, po čemž by se dalo toužit. Teprve v Nicotě nacházíme všeho hojnost.

V polaritě existence jednoho pólu podmiňuje existenci pólu druhého. Pokud např. v elektřině nebo magnetismu odstraníme jeden pól, zmizí i druhý pól. Abychom to vyjádřili zase matematicky: Jestliže zmizí čísla kladná, zmizí tím i čísla záporná, neboť bychom je neměli s čím porovnávat.

Vezměme opět příklad dvou pozorovatelů, kteří se budou dívat každý z opačné strany na jednu minci. Jeden bude popisovat, co vidí na líci mince, druhý bude popisovat, co vidí na rubu mince. Mohou se donekonečna hádat a vysvětlovat si, co vidí, stejně shodnou řeč nenajdou.
 

JANG JIN
Muž Žena
Dynamický Klidná
Přizpůsobivý Stálá
Expanduje Přitahuje
Lehký Těžká
Čas Prostor
Plus Minus
Vzdušný Hmotná
Kyselý Zásaditá
Vypouklý Dutá
Rychlý Pomalá
Den Noc
Poledne Půlnoc
Letní slunovrat Zimní slunovrat
Teplo Chlad
Jednoduchý Složitá
Suchý Vlhká
Magnetický Elektrostatická
Světlo vlna Světlo částice
Vědomí Nevědomí
Tělo Duše
DOBRO ZLO

 

Podobně si takovéto dva pozorovatele můžeme představit u dveří. Jeden bude stát venku před budovou, druhý bude v budově. Oba se dívají na stejné dveře, přitom pro prvního je to vchod, pro druhého východ. Není o čem pochybovat, oba jsou skálopevně přesvědčeni o své pravdě.

Poměrně dobře se s dvojím pojetím světla vypořádala fyzika. Jedna fyzikální teorie praví, že světlo je vlna, druhá teorie praví, že světlo je částice. Obě teorie se přitom zdánlivě vylučují. Přitom fyzikové se nehádají donekonečna, která teorie je správná, smířili se s tím, že prostě platí obě, i když jsou vzájemně v rozporu. Tady si povšimněte, že v tabulce JANG – JIN neuvádím jako protipól světla tmu, ale protipól světla vlny je světlo částice. Principy JANG a JIN byly definovány hodně dávno a omyl, že světlo je protipól tmy, je velmi rozšířený.

Z předcházejícího textu vyplývá, že bychom správně neměli říkat „buď – anebo“, ale lépe by bylo říkat „nejen – ale i“. Mince má nejen líc, ale i rub, dveře znamenají nejen vchod, ale i východ, světlo je nejen vlna, ale i částice.

Na obrázku je zobrazen poměrně známý optický klam, kdy záleží na tom, z jaké strany se na obrázek díváme. Pokaždé vidíme něco jiného.
 

Nutnost volby

Polarita našeho vědomí nás neustále staví před nutnost rozhodování. Máme vždy na výběr ze dvou možností, realizovat můžeme ale jen jednu z nich. Po každém rozhodnutí tedy zůstává vždy jedna z možností nerealizována. Musíme volit a rozhodnout se, zda se budu krást, nebo se budu živit poctivě, zda nepřítele zabiji nebo ne, zda postavím dům nebo budu bezdomovec, zda budu věrný, nebo nevěrný, zda se někomu pomstím nebo mu odpustím. Nutnost volby nás pronásleduje v každém okamžiku. Rozhodnutí se nemůžeme vyhnout. Už samo rozhodnutí se nerozhodovat je rozhodnutí. Protože se chceme rozhodnout vždy správně, nutnost volby nám usnadňují určitá hodnotová kritéria. V našem evropském prostředí je to např. Desatero, ze kterého vlastně vychází celá křesťanská kultura a i veškerý právní řád v zemích s křesťanskými kořeny. Pokud máme takové kritérium, rozhodování je snadné: Nebudu krást, protože máme přikázání: „Nepokradeš!“. Nepřítele nezabiji, protože máme přikázání: „Nezabiješ!“. Manželce nebo přítelkyni „musím“ být věrný, protože máme přece přikázání: „Nesesmilníš!“. V jiných krajinách a končinách mají sice jiná hodnotová kritéria a ta jim umožňují také nějaký (třeba i spokojený) život. A tak se naše hodnotová kritéria dostávají do konfliktu s jinými hodnotovými kritérii a každý se snaží obhajovat ty svoje. Člověk by nejraději přesvědčil všechny lidi o svých „správných“ hodnotových kritériích, aby konečně na světě zvítězilo dobro a pořádek. O to se ovšem snaží všichni. A tak v celém světě zuří naplno válka správných názorů – všichni chtějí jen to dobré. Co je tedy správné a co špatné? Co je dobré a co zlé?

Jak z toho ven? V polarizovaném světě neexistuje nějaké objektivní, absolutní dobro, každé hodnocení je závislé na úhlu pohledu pozorovatele na danou věc. Jiný pozorovatel z jiného stanoviště a třeba i s jinými hodnotovými kritérii to může vidět úplně jinak. Nemůžeme chápat svět tak, že budeme prosazovat jen to „dobré“ a „správné“ a všechno „zlé“ a „špatné“ se budeme snažit sprovodit z tohoto světa.

Jaké je řešení? Řešení v polaritě neexistuje. K vyřešení bychom mohli dospět, pokud bychom se na stvořený svět polarit dokázali podívat z pohledu Nicoty (Jednoty). Z pohledu Nicoty (Jednoty) jsou všechny možnosti dobré a správné stejně tak jako špatné a chybné současně. Obě polarity tedy mají právo na existenci, protože vytváří celek – Nicotu (Jednotu), ze které všechno vzešlo. Opět odkazuji na obrázek Monády, který jasně ukazuje, že aby byl kruh úplný, potřebujeme k tomu i ten tmavý pól JIN. Lidem je zkrátka příjemnější pól JANG (dobro, mír, láska, štěstí, atd.) a tak se ten druhý pól (zlo, válka, nenávist, neštěstí, atd.) snaží sprovodit ze světa. Samozřejmě neúspěšně, protože nelze bojovat proti zákonům Stvoření. Sen o světě bez válek se táhne celou lidskou historií. A právě ta samá historie nám ukazuje na marnost takovéto snahy. Celé dějiny jsou jen dějinami válek. Je to důkaz toho, že jestliže se snažíme jednostranně posilovat jeden pól, rovnoměrně s ním roste také jeho protipól.

Jestliže cílem člověka je Nicota, která stírá protiklady a rozdíly mezi nimi, pak člověk nemůže dosáhnout úplnosti, dokud něco odmítá ve svém vědomí, anebo se vůči něčemu vymezuje. V tomto Stvoření neexistuje nic, co nemá právo na existenci. V tomto Stvoření není nic, co bychom měli napravovat, kromě našeho vlastního myšlení. Viz citát od Sri Chinmoy v úvodu této kapitoly.

Také v Bibli nenacházíme jediné místo, kde by Ježíš vyzýval k nápravě tohoto světa. Člověk se domnívá, že svou aktivitou, svým konáním dokáže změnit svět k lepšímu. Neměníme však svět, nýbrž naše nazírání na něj. Naším úkolem je porozumět, že celý tento polarizovaný svět je jen Nicota rozložená v čase. My nedokážeme pozorovat či vnímat oba póly najednou, proto jsme odkázání je vnímat je v čase. Polarita tedy brání Nicotě v tom, aby byla současná. My takovouto současnost nedokážeme vnímat, proto Nicotu vnímáme oklikou pomocí času. V průběhu času je pak každý pól vyvážen svým protipólem. Tak jako se střídá den a noc, léto a zima, tak si v čase každá realizace jednoho pólu vynutí realizaci i druhého protipólu.

Východní filosofií je tento polarizovaný svět nazýván „májá“, což znamená „iluze“. Moderně s pomocí matematiky bychom mohli říci, že tento svět je „imaginární“. Reálná je pouze ona Nicota. Nicméně Nicotu nedokážeme poznat přímo, proto je nutné učinit poznání Nicoty zde, v tomto polarizovaném světě.

Pokud se chceme na tento svět dívat z tohoto nového hlediska, musíme se naučit vidět polarizovaně. Abychom při každém pozorování viděli současně také protipól pozorovaného. Musíme se naučit vnímat a rozlišovat ne v rámci „buď – anebo“, ale pohledem „nejen – ale i“. Tím nebude náš pohled jednostranný, ale jednotný.
 

Milan

Červen 2017
 

Celou knihu ve formátu PDF si můžete zdarma stáhnout na adrese:
https://uloz.to/!oZuVcjwPeGUX/nicota-a-polaria-pdf
 

Poslední články autora:


hodnocení: 3.4
hlasů: 5

42 komentářů

Přidat komentář
  1. Stáhnul jsem si článek
    https://uloz.to/!oZuVcjwPeGUX/nicota-a-polaria-pdf
    Článek :
    “ 1 nelze znásobit ani zmenšit“
    Prvotní představa, že máme pouze číslo 1 není o matematice, ale o ničem. Máme jednoho člověka, jeden svět, jeden vesmír nebo máme jeden pytel brambor? Ten zmenšit nebo zvětšit lze a pořád to bude jeden pytel brambor.
    Číslo 1 znásobit lze , třeba 3*1 =3, zmenšit rovněž třeba 1/3 = 0,333..což je právě ta matematika.
    Článek “
    „1 obsahuje všechny možnosti a všechna čísla jsou v něm skryta“
    Nikoli, iracionální čísla, třeba odmocnina ze 2 =1,4142135623731..nelze vyjádřit pomocí konečného destinného rozvoje, tedy číslo 1 nestačí k jeho vyjádření.
    Text :
    Jang jako čísla větší 1 ( mají kladný logaritmus) a Jing jako čísla menší 1, ale kladná, větší nuly (pak mají záporný logaritmus). Čísla menší než 1 jsou obecně i čísla záporná a ta logaritmovat nelze. Dále log 1 = 0. Podobně ln 1 = 0. Logaritmováním tedy stahujeme pro čísla jen větší než 0, což povede k problémům definovat pojmy, třeba dluhy. Když každý pojem má údajně protipól, zajímalo by měla jaký protipól má ten pytel brambor nebo třeba foton
    Text :“e^JANG * e^JIN = e^0 =1″
    No hezky, ale cokoliv na nultou je 1.
    Článek uvádí, že všechno před Stvořením vzniklo z Jednoty a tím v samém prvočátku byl výsledek Svoření dán.
    Tomu se dá rozumět tak, že se pouze přeměnil a vyvíjí se, tohoto vývoje jsme i my součástí.
    Text píše ve smyslu, že jednota se dá chápat jako homogenní pole, kde všechno je.
    Pojem homogenní je idealizovaný, jakoby homogenní vzduch v místnosti se skládá z molekul N2, O2, méně H20, CO2, prachu atd. Takže homogenita se musí chápat vzhledem k rozměru, objemu, velikosti, což jsou právě pojmy v prvopočátku té tzv. Jednoty neuchopitelné.
    Jestliže Nicotu definujete jako Jang + Jing = 0, tak nejde o Nicotu, kde není nic, ale o dva protipóly.
    Text píše, že součet energie vesmíru je 0. Určitě ne v našem vesmíru, který je plný energie: světelné, gravitační, mechanické, rotační, jaderné..
    Text píše, že všechny veličiny ve fyzice jsou chápány jako součty. Těžko. Máme skalární a vektorové veličiny ( síla, rychlost), kde nestačí velikost, ale výsledek součtu závisí nejen na velikosti, ale i na směru. A záleží na soustavě : uvnitř autobusu naše pěší rychlost není součet této rychlosti a rychlosti autobusu k silnici, na níž naše rychlost uvnitř autobusu nezávisí.
    Jestli se nevěsta přemění na ježibabu, to záleží na moc věcech, hodně i na nás.

    1. Pardale,
      děkuji za reakci. Nečtete ale pozorně:

      ad.: Jestliže Nicotu definujete jako Jang + Jing = 0, tak nejde o Nicotu, kde není nic, ale o dva protipóly.

      Já jsem přece napsal, že si Nicotu nedokážeme představit a tak ji opisujeme nepřímo tím, že říkáme, co Nicota není.

      ad.: Pojem homogenní je idealizovaný, jakoby homogenní vzduch v místnosti se skládá z molekul N2, O2, méně H20, CO2, prachu atd.

      Chápu, že pojem homogenní je zase pojem polarity, protože něco musí být nehomogenní. Tak si prostě představte homogenní 0.

      ad.:Text píše, že součet energie vesmíru je 0. Určitě ne v našem vesmíru,

      Na to je potřeba se dívat z toho pohledu já – ty. Není všechna energie kladná. Jestliže postavím hrnec vody na vařič, tak máme vztah: vařič – hrnec vody. Jestliže vařič hřeje, je to pro hrnec energie +, jestliže vařič vypnu, hrnec vydává energii -.

      1. Text Nicota a polarita.pdf, část 1.3 Nicota ( str.11/67) má po prvním odstavci vztah (1.5)
        Jang + Jing = 0.
        Takže to ani jinak pochopit nelze. Popisovat NICOTU tak, že vypisujeme, co NICOTA není, to Vám nezávidím.
        Poslední věta té stránky 11/67…
        ..budeme v této knize převážně nazývat: Boha NICOTA.
        Následuje obrázek NICOTA s nulami 0 rozházenými v rovině.
        No když tam není nic, tak ani nula 0, nula je číslo, tedy informace, takže tam něco je, právě ta infrormace.
        Jinak mě ta forma .pdf, kdy se nedá text vykopírovat pěkně štve.
        K poznámce o záporné energii
        http://natura.baf.cz/natura/2000/6/20000607.html
        Jde o teorii a o zápornou hmotnost, gravitací odpuzovanou.
        „Abychom těleso dostali k horizontu černé díry, musíme vynaložit energii rovnou -|m[-]|.c^2.
        Jinými slovy záporná hmotnost má také zápornou energii. Celková energie dvou stejně hmotných těles, z nichž jedno má zápornou hmotnost a druhé kladnou hmotnost, je rovna nule.“
        Žádné experimenty zápornou hmotnost a zápornou energii nepotvrdily.
        Samozřejmě potenciální energie může být záporná, záleží na nastavení nuly, je rozdíl jestli nula je na stole nebo na podlaze.

        1. ad.: Následuje obrázek NICOTA s nulami 0 rozházenými v rovině.

          Tak si tam místo těch nul představte nic, nic, nic, nic… Jak to mám jinak přiblížit či vysvětlit či dokonce „objasnit“?

          ad.: Samozřejmě potenciální energie může být záporná, záleží na nastavení nuly, je rozdíl jestli nula je na stole nebo na podlaze.

          No alespoň něco jste pochopil z toho vztahu já-ty.

          a ještě k předešlému Vašemu příspěvku:

          ad.:Článek uvádí, že všechno před Stvořením vzniklo z Jednoty a tím v samém prvočátku byl výsledek Svoření dán.

          Článek (kniha) neuvádí, že všechno před Stvořením vzniklo z Jednoty. Snažil jsem se to formulovat, že Stvoření vzniklo z Jednoty.

          1. No právě. Jako výchozí bod jste vzal NICOTU, kterou nelze pochopit a nějaká formální schémata, co mají objasnit mají tu základní chybu, že nejsou v NICOTĚ, ale našem světě. Takže vlastně začínáte od JEDNOTY, která už ze své podstaty a vlastností vede ke STVOŘENÍ. Takže JEDNOTA (Bůh) spustil STVOŘENÍ, V co je v Bibli tedy špatně?
            Záporná energie ( potenciální) záleží na nastavení nuly. Takže když chcete mít zápornou energii, nemáte nulu. Aha.
            JK radí převést ten hrozný formát.pdf do Wordu a já radím z toho Wordu to pak převést do použitelného .PDF. Což je na autorovi, když chce, aby s ním někdo diskutoval a reagoval přesně na jeho text.
            Jinak souhlasím s JK, pojem NICOTA nemůže k ničemu vést, protože buď opravdu v ní nic neexistuje a nelze z ní nic stvořit nebo NICOTA je pojem, který něco obsahuje, vyjadřuje informaci o ní, prostě není to opravdivá NICOTA.

      2. Milane,

        dobrá zpráva je, že se snažíte. Špatná zpráva je, že špatným směrem.

        …Já jsem přece napsal, že si Nicotu nedokážeme představit a tak ji opisujeme nepřímo tím, že říkáme, co Nicota není…

        Nicota je stav, ve kterém neexistuje:
        – ani jeden rozměr
        – vůbec žádný čas
        – vůbec žádná hmota
        To znamená, že takový stav nikdy neexistoval a existovat nemůže,
        neboť řeknete-li „Nicota je“, pak jí přiznáváte čas na existenci
        (a už to není Nicota).
        Navíc je jasné, že že z opravdové Nicoty nemůže vznikout Něco (cokoli), takže zaobírat se Nicotou je i v nejlepším případě jen ztrátou času.

        Chcete-li pak radu ohledně vaší knížky, nejdříve si usilovně prostudujte díla dobrých duchovních autorů a teprve potom se k ní vraťte.
        Nechcete-li radu, berte to tak, jako bych nic neřekl.

        Pro Pardala: existuje program ABBYY FineReader (třeba na ulozto.cz), který umí převést pdf do wordu.

        1. ad.: Chcete-li pak radu ohledně vaší knížky, nejdříve si usilovně prostudujte díla dobrých duchovních autorů a teprve potom se k ní vraťte.

          Studoval jsem díla duchovních autorů 35 let. Bylo načase z toho učinit nějaký závěr.

          1. Do jaké úrovně duchovních sfér jste se studováním děl jiných autorů za svého života dostal? A podle Vás, získal jste, a popř. jaké, přímé nadsmyslové zkušenosti z nehmotných světů. Lze transcendentní transport prožít 35ti letým studiem knih? Děkuji.

          2. Transcendentně jsem se transportoval ne do sedmého nebe, ale až do 21. nebe. Viděl jsem tam Rajskou zahradu a Nebeskou královnu.

          3. Milane,

            i z vašeho případu je evidentní, že délka studia není podstatná.
            Mottem vaší knihy je:
            Zůstane-li v tobě sebenepatrnější představa o tom, co je správné a co špatné, zanikne tvoje duše ve zmatku.

            1) Moji duši nechte na pokoji – ta hloupost, která je vyjádřením vaší duše, se mne nedotýká. Ale mám dotaz: Řídit svůj život takovým mottem je sebenepatrněji správné, nebo špatné, nebo jste se nerozhodl, aby vaše duše nezanikla ve zmatku?

            2) Jestliže v úrovni těla nerozlišujete, co je správné a co špatné, kolikrát jste se třeba najedl kamení, zapil to vodou s blátem a šel se vyspat na dálnici? (A pakliže se ke svému tělu nechováte hůř než debil, tak vaše motto lže.)

            3) Jestliže v úrovni duše opravdu nerozlišujete, co je správné a co špatné, měl byste být izolován od společnosti dřív, než začnete páchat zločiny.

            Jenže vy to nemyslíte vážně, ve skutečnosti jenom plácáte, protože i celou vaši knihu – v rozporu s mottem – považujete za správnou.
            Souvisí s tím, že máte v duši zmatek (proto ta rada, opravdu v dobrém).

          4. Píšete:
            Zůstane-li v tobě sebenepatrnější představa o tom, co je správné a co špatné, zanikne tvoje duše ve zmatku.

            Duše zaniká pro tak malicherný důvod. Olé, to je novina. Rozveďte to, jestli můžete.

          5. Můžu a rozvádím:
            musíte pozorněji číst.
            Nejde o můj, nýbrž o Milanův citát, který navíc považuji za špatný.

  2. Světlo a tma, polarity známé jako jang a jing. Zde necítím problém.

    Píšete ale, že…..Polarita našeho vědomí nás neustále staví před nutnost rozhodování. Máme vždy na výběr ze dvou možností, realizovat můžeme ale jen jednu z nich.

    Jak rozumět tomuto – cítím nutnost rozhodnout se pro jang tj. světlo vlnu – a nebo pro jin, světlo částici? Jaký je v tom pro praktický život člověka rozdíl? Vždy se jedná ale o světlo, ne? Co je pak polaritou ke tmě, která je jin?

    1. Tma je jen malá intenzita světla. Tedy pořád světlo.

      ad.: Jak rozumět tomuto – cítím nutnost rozhodnout se pro jang tj. světlo vlnu – a nebo pro jin, světlo částici? Jaký je v tom pro praktický život člověka rozdíl?

      Pro praktický život člověka je to úplně jedno. Pro vědce zkoumající vlastnosti světla je to podstatný rozdíl.

      1. Aha. Tma, která patří pod vlastnost jin neexistuje, protože je to tedy pořád světlo. A teplo jako jang nemá polaritu v chladu, protože i chlad je vlastně furt menší teplo. A tak je to jednoduché. Polarita se dá vyložit i že jako neexistuje a tudíž za polaritou, kterou nelze vnímat, nemůže stát Nicota.

        1. ad.: A teplo jako jang nemá polaritu v chladu, protože i chlad je vlastně furt menší teplo.

          Pokud se vzdaluji od zdroje tepla, pociťuji chlad.
          Pokud se vzdaluji od zdroje chladu, pociťuji teplo.
          Pokud se vzdaluji od zdroje světla, pociťuji více tmy.
          Pokud se vzdaluji od zdroje tmy…. Je nějaký zdroj tmy?

          Takže evidentně o polarity nejde.

  3. „Včera jsem byl chytrý. Proto jsem chtěl změnit svět.
    Dnes jsem moudrý. Proto měním sám sebe.“
    Sri Chinmoy
    „Prošel jsem iluzí chytrosti a moudrosti,
    Teď, jsem ten, který jsem.“
    Leo

  4. JK 1.7.2017 (13:05)

    ad.:2) Jestliže v úrovni těla nerozlišujete, co je správné a co špatné, kolikrát jste se třeba najedl kamení,

    Např. v Guinessově knize rekordů je zapsán muž, který snědl jízdní kolo. Nejenže se dostal do guinessovy knihy rekordů, ale obohatil tím i Nicotu, protože ta nic takového neznala.

    1. No to ta Nicota z toho musela být na větvi. Vlastně pardon, ona větve nemá…
      Ale už jsem vás pochopil: vy si chcete prostě jenom zaplácat – a to se vám daří.

      1. Každá revoluční myšlenka prochází třemi stádii:
        Nejdříve je ostentativně ignorována. Poté je hromadně zesměšňována a bagatelizována, a nakonec je proti ní veden usilovný, avšak marný boj.

        1. Těžko, revoluční byl třeba boj za komunismus, který je v háji a vede marný boj třeba v Severní Korei.
          Píšete :
          Pokud se vzdaluji od zdroje tepla, pociťuji chlad.
          Pokud se vzdaluji od zdroje chladu, pociťuji teplo.
          Pokud se vzdaluji od zdroje světla, pociťuji více tmy.
          Pokud se vzdaluji od zdroje tmy…. Je nějaký zdroj tmy?
          Komentář:
          Nějak tomu nerozumím, přoč teplo má protiklad chlad a světlo nemá protiklad tmu.
          Co to je zdroj chladu, když chlad je vlastně málo tepla? Teplotu určíme teploměrem jako srovnání s nějakou stupnicí (°C, K). Máme absolutní nulu 0 K, ke které se lze přiblížit.
          Intenzitu osvětlení určíme luxmetrem.
          https://cs.wikipedia.org/wiki/Intenzita_osv%C4%9Btlen%C3%AD
          Co považovat za tmu ? Asi nedostatek světla myšleno hlavně viditelného.?
          Snad záření tělesa při teplotě blízké absolutní nuly 0 [K].
          Ale i při absolutní nule jsou vibrace atomů, ale z tepelného pohybu už nelze ubrat.
          Absolutně černé těleso není černé, ale vyzařuje všechny vlnové délky rovnoměrně.
          http://www.gymhol.cz/projekt/fyzika/13_act/13_act.htm
          Obecně JANG a JING aplikovat na fyziku je formalismus. Symetrie se ztratila ( pokud byla) už v prvních okamžicích Vesmíru, kdy převládla naše hmota nad antihmotou, když většina hmoty a antihmoty se zničila anihilací ( asi).
          Jestli dle Vás
          Den Noc
          Poledne Půlnoc
          jsou JANG a JING,
          tak nevím, proč ne
          Světlo a Tma.

          1. ad.: Co to je zdroj chladu,

            Např. mražák. Znáte nějaký zdroj tmy?

          2. Milane, co je zdroj chladu? Je to místo chladnější, než okolí. Takže zdroj tmy jsou podle stejné filosofie zavřené oči, svářečské brýle, temná komora…
            Jestliže JANG/JING je Plus/Mínus , tak je možné přesně definovat ( elementární náboj plus je +1,602E-19 C a elemetární mínus je -1,602E-19 C), také v matematice je plus opakem mínus.
            JANG/JING jako Muž/Žena je protipól snad z hlediska sexuálního. Jinak oba mají nervovou soustavu, dýchací soustavu, cévní, trávicí, vylučovací atd.
            Když má žena jet půl dne na kole, tak si jako chlap může dát vepřo-knedlo-zelo-pivo a ještě stačí navíc vše hojně komentovat.
            Prostě protiklad muž/žena je jednou o voze, po druhé o kozách.

          3. ad.: Takže zdroj tmy jsou podle stejné filosofie zavřené oči, svářečské brýle, temná komora…

            Pardale,
            to nemyslíte vážně. Svářečské brýle jsou zdrojem tmy? Já myslel, že jen nepropouští světlo. Mražák je AKTIVNÍM výrobcem chladu, který se šíří do jeho okolí. To temná komora určitě nesplňuje.

          4. Milane,

            co se týká mražáku, i v tomto tématu uvažujete špatně,
            ale nechám vás tady napospas Pardalovi.

            Vysvítá z toho však něco horšího: nemáte jasno v základních pojmech.
            Chlad není aktivní, teplo je aktivní, z čehož plyne:
            – chlad je daný, ale o teplo se musíte aktivně snažit
            – tma je daná, ale o světlo se musíte aktivně snažit
            – zlo je dané, ale o dobro se musíte aktivně snažit

            Nebo také:
            – chlad je nedostatek tepla
            – tma je nedostatek světla
            – zlo je nedostatek dobra

            „Už nikdy kvůli člověku neprokleji zem,
            i když jsou myšlenky lidského srdce už od mládí zlé…“
            (A chtějí-li lidé dobro, musí se o ně snažit.)

            Čili když vám už v pojmech není jasné „co“ to je,
            nemůže vám být jasné ani „proč“ to je.
            A v takovém případě je lepší místo vydávání rozumů
            raději rozumy vstřebávat a zpracovávat.

          5. Milane,
            princip chladničky je, že chladí prostor uvnitř, ven ( trubičky vzadu) šíří chladnička teplo, které je asi 3x větší, než (elektrická) energie dodaná na chlazení vnitřku. Toho se využívá v tepelných čerpadlech- ochladí chladnou řeku a ohřeje teplejší dům.
            Podle vaší filosofie, kdy chladnička šíří chlad ( uvnitř chladničky) je zcela odpovídající, že temná komora šíří uvnitř tmu (stěny zadržují světlo podobně jako izolace chladničky zadržuje vnější teplo směrem dovnitř chladničky).
            Takže závěr : je škoda, že jako člověk schopný technice a fyzice rozumět, šíříte filosofická zjednodušení založené na dojmech…
            Jinak souhlas s JK.

          6. To je demagogie. Když obložím kamna tepelnou izolací, tak taky nehřejí.

          7. Milane, to je realita. Kamna obložená čímkoliv včetně izolace pořád hřejí v tomto prostoru a omezeně šíří teplo i přes izolaci. Takže demagogie ano, ale ne u mně.

          8. Pardale,
            Venda tu není, tak se s Vámi budu hašteřit já. Jestliže mám kabel k olejovému radiátoru a ten mi vyrábí teplo, tak je to zdroj tepla. Jestliže mám kabel k mražáku a mražák vyrábí chlad, tak je to zdroj chladu. (Jaký je to princip, to je úplně jedno.)
            Takže je to demagogie, ale z Vaší strany.

          9. Milane, píšete v části, na kterou jsem reagoval :“Mražák je AKTIVNÍM výrobcem chladu, který se šíří do jeho okolí.“
            Komentář : chlad se nešíří do okolí mrazáku, ale je naopak, do okolí se šíří teplo. Chlad je (téměř) izolován uvnitř mrazáku a celková tepelná bilance je vyzařování tepla mrazákem do okolí.
            Kus ledu ochladí nápoj, jde v podstatě o vyrovnání rychlostí pohybu molekul.Takže nejde o JANG/JING, ale o termodynamickou rovnováhu. U světla jde o emisi, odraz, pohlcování světla. Kdyby se světlo neemitovalo nebo neodráželo, tak ho nevidíme. Chlad je malý pohyb molekul, tma je malá emise a malý odraz světla.
            Proč je JANG/JING Den/Noc nebo Poledne/Půlnoc a světlo/tma? Obojí se týká ve volném významu světla a tmy.

          10. Pardale,
            když ten mrazák otevřu a mřížku dám za okno, tak je mrazák aktivním výrobcem chladu – viz klimatizace.

          11. Milane, ano, to je pravda s tou klimatizací. Lze říci, že klimatizace vyrábí chlad aktivně a teplo pasivně.
            Jak všechno má protipóly, tak bych rád věděl, co je protipólem jablek, když jich sním moc, tak z toho běhám čůrat. Potřeboval bych něco typu JANG + JING = 0 aplikovat na jablko + něco = 0. Taky by mě potěšilo znát protipól slivovice, když popiju (a to ani neřeším NICOTU), tak z toho vrávorám a potřeboval bych aktivní vyvažovadlo na ten součet = 0.

          12. Milane,

            upnul jste se na pitomost, ovšem urputně.
            …když ten mrazák otevřu a mřížku dám za okno, tak je mrazák aktivním výrobcem chladu – viz klimatizace…

            Za prvé, bez zdroje energie je mrazák jen nefunkční bedýnkou. A energie dodávaná mrazáku způsobuje pouze to, že teplo z prostoru A přenáší do prostoru B. Jenže to teplo v prostoru A není automatické – způsobilo ho Slunce, nebo jiný zdroj. Vypněte Slunce a mrazákem se stane celá Země. Chlad se totiž nevyrábí – ten nastává automaticky po odebrání tepla.

            Takže, za druhé, je tím potvrzeno, co jsem napsal už dřív:
            chlad je dán, ale o teplo se musí aktivně někdo (něco) postarat.
            (A když je dodané teplo odstraněno, objeví se opět původní chlad.)

          13. Je jedno, co je aktivní. Jde o to, že k tomu výrazu teplo, musíte mít protipól chlad. Jinak by ten výraz nemohl existovat.

          14. Pro JK.
            Teplo je součet kinetické energie pohybu molekul (atomů) v daném tělese ( prostoru). Teplota odpovídá střední kvadratické rychlosti molekul a klesá k absolutní nule, kterou nemůže nikdy dosáhnout, protože pohyb je nerozlučně spjat s hmotou. I při absolutní nule jsou vibrace molekul, ale nelze z tohoto pohybu už nic ubrat.
            Závěr : prvotní a trvalý je pohyb molekul ( atomů) a z něj plyne teplo, které je vždy a všude, záleží na tom kolik a jak měříme a nastavujeme pocit teplo/chlad. Teplota je pouze kladná a tepelná energie se vyměňuje samovolně ve směru tepelného spádu. Zdroj tepla jsou chemické reakce, elektrický odpor ,jaderné reakce, anihilace hmoty atd. Zdrojem chladu není nic. Chlad v daném prostoru se vyrábí na úkor tepla a energie odjinud. Ve volném kosmu je teplota 2,7 K. Pokud Milan chce volný kosmos považovat za zdroj chladu, tak celá naše Země je proti tomu zdrojem tepla. Už jsem jednou psal, že tyto souvislosti jsou formální s JANG a JING. Nejen tepla a chlad jsou jiné, ale každý pojem ( kromě synonym) je jiný už ze samotného principu, že označuje jinou vlastnost, jiné těleso, jiného tvora. Kočka není pes a nejsou JANG/JING.
            Chlad je tedy nedostatek tepla. Chlad je relativní- zmrazené maso (-18°C) je teplé k zmrazeným spermiím (-195°C v kapalném dusíku). Žádný základní stav prvotního chladu (nyní) neexistuje, protože náš fyzikální svět s měřitelnými veličinami vznikl při velkém třesku.

        2. Milane,

          myšlenka Homera Simpsona, že vesmír je jako plněná kobliha,
          je ještě revolučnější, než vaše Nicota plněná informacemi.
          Podle vás tedy už úspěšnějšího konkurenta máte…

          1. ad.: – zlo je dané, ale o dobro se musíte aktivně snažit

            Takže Bůh stvořil koblihu plnou zla. To není moc úspěšná konkurence…

  5. Miane,

    jasně: co je to za Boha, který netvoří podle vašich představ a nechodí si k vám pro rady, že jo.
    Pozor – pýcha předchází pád.
    A tím, že nedokážete správně pochopit, co a proč je dobro i zlo, tím jste vinen vy sám, nikoli Bůh. Vy sám jste si vytvořil bandasku, ve které se plácáte jako nudle.

    1. Bu bu bu, už mám plné kalhoty, musel jsem se jít přebalit. Připomínáte mi jednu paní, která mi říkala, že když nebudu chodit zrovna do toho jejich kostela, tak onemocním.

      1. Milane,

        vy jste fakt odmítl souhlasit s jednou paní?
        No to jste kromě revolucionáře i zásadový hrdina…

        …a když padal, v každém patře ho slyšeli, jak říká:
        ještě je to dobrý, ještě je to dobrý…

        1. ad.: revolucionář

          No někdo tu revoluci udělat musel. Parsifal nikde, Staněk má cep už starej, tak to zbylo na mě.

    2. ále, zlo není. Je to pouze domněnka vytvořená lidmi. Když mi soused přes plot nadává do debilů a do dobytků, je to jen a jen má domněnka, že se jedná o zlo. On ten soused to tak vůbec nevidí. No a já mám možnost reagovat, nebo vůbec reagovat nemusím. Ani myšlenkou nepomyslet na nějaké zlo a říkat si: „Vše je jak má být, vše je v pořádku. Já tu nejsem proto, abych posuzovala a soudila, je-li zlo, či nikoliv.“ I když si mohu říkat, že rakovina, kterou v jejich domě trpí dva lidé – je to důsledkem nadávání, zla, nebo dobra? Zbytečná úvaha, že ano. Ovšem tyto domněnky ubírají mnoho sil.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2016