Mojžíšova deska druhá (3.)

VIII. princip: Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému!

Obvykle je zúženě chápáno jako nepravdivé svědectví před soudem nebo jako šíření nepravdivé pomluvy mezi lidmi. Také často jako princip: nebudeš lhát! Uvedené principy používání řeči jsou celkem snadno pochopitelné a bývají jako správné hladce přijímány i lidmi přirozené spravedlnosti. Tj. v rovině chápání spravedlnosti v současné úrovni lidstva. Jenže Mojžíšova pravidla jsou nepochybně pilíře duchovních vztahů mezi lidmi ve společnosti vyššího typu, než se nacházíme. Ve „vyvoleném národě“, neboli civilizaci vyšší úrovně. Tzn., že v nich musí být ukryto další tajemství, které skrývá energii ke konstituování jiného ducha („atmosféru“) společnosti. Musí uvolňovat takovou organizující sílu, která živočišné lidi přetváří v plnohodnotné nezraněné osobnosti. Učiní tak tím, že uvolní jejich ducha ze zajetí zákonů obdobných ve hmotě, vyzařujících z ducha hmoty Ahrimana. A nastaví je na chování podle zákonů „rajských“. Protože jen ze souboru takto se chovajících duší se dá vyšší kvalita civilizace na zemi zavést. Z naznačeného vyplývá, že uvedený osmý princip musí být hlubší, tedy přísnější povahy, než byl dosud obvykle chápán. Podle mne zní:

VIII. Nepoškodíš duši jiného člověka slovem!!!

Došel jsem k tomuto závěru pozorováním. Největší množství poškozených duchů (v podvědomí) kolem sebe vidím coby důsledek poškozovaných duší slovem! Od malička u dítěte až do smrti člověka je každý současník této civilizace kdekým a jakkoliv zraňován slovy! Od rodin, přátel, nadřízených, vlád a násilníků u moci zejména. A takto konající slovní násilníci ani nemusí vědět, jak moc duši jiného vyřčenými slovy vlastně zraňují! Materialisticky myslící lidé o tom vlastně ani neuvažují! Člen takového pseudovědeckého spolku „Sisyfos“, stále propagovaného v médiích, totiž řekne: „Ukažte mi atom slova nebo zranění neexistující duše a já uznám, že se jedná o existující objektivní jev! Jinak jsou to nevědecké bláboly!“

Situace se škodami na duši od neuvážených slov může být dokonce i taková, že je možné člověka zranit i pravdou! Boží rada v takovém případě napovídá, že za těchto okolností nesmí duchovní člověk ani pravdu vyslovit! Proto, že dotyčný není na její dopad připraven. Vždyť právě takto koná přece sám Stvořitel ve směru k nám! Tím, že nechává časový odstup dopadu karmy od činu ji vyvolávající. Právě proto nechává plynout čas, abychom my mohli v tomto časovém odstupu vyspět a učinit pokání. Právě na tomto výkladu uvedené boží rady je přece založena i podstata Ježíšova milosrdenství, odpuštění, nesouzení! Ježíš neneguje boží spravedlnost!!! On činí jen to, co vidí u Otce, neboli odkládá „vyúčtování Spravedlnosti“. S dodatkem: „a nehřeš více!“ To je použití Pravdy jen tehdy, kdy tato stojí ve vibraci lásky. I k prohřešivšímu se člověku.

Jestliže je tedy za normální v současné civilizaci masové zraňování duší slovem (typicky na vojně, často ve školách, zaměstnáních a sportech), dochází pak k tomu, že takové duše se nenápadně anomálně vyvíjí. Následně se nesprávně zapojují do dělby práce a moci v rodině a společnosti. Řádění současných teroristů není nic jiného, než vybíjení jejich komplexů méněcennosti a souboru duševních zranění, které jejich duše utrpěly od mala. Jednoho dne se u takového člověka míra jeho odolnosti naplní, „nervy prasknou“ a poškozená duše se zvrhne ve zločince nebo teroristu. A všichni se diví, kde se to v něm vzalo.

Výše uvedené příčiny pozorovaných dějů by měly otevřít vnitřní vidění (duchovní oko) mnohým. Jakmile společnost převezme do svého způsobu myšlení osmou boží radu a začne ji fakticky žít, bude kohokoliv od malička za jeho činnost bez zlého úmyslu a za snahu jen chválit a chválit! Tak to přece moudří už dělají u dětí a partneři v kvalitním manželství! Dítěti: ty jsi se krásně vykakal! Partnerovi: tys to pěkně udělal, udělala! Takto formulované vyjádření upevňuje duši a sebevědomí dítěte, partnera. Při nedokonalém je možná formulace, že by to bylo možná lepší tak a tak, ale kdo ví? A ten, jehož se výtka týká, se příště určitě snaží o lepší. Všichni lidé jsme vlastně stvořením putující v duchovní úrovni dětí! Mají-li všechny duše putovat k dokonalosti, neboli do věčnosti, nesmí být masově ve společnosti zraňováni. Neboli pilířem takového „slunečního státu“, neboli království božího na zemi, se stane skutečné žití boží rady: Nezraníš duši bližního slovem! Jen v důsledku toho se život lidí ve hmotnosti „švihnutím proutku“ posune o stupeň směrem k ráji. Přitom biologické a fyzikální okolnosti se nemění.

IX a X. princip.

Nepožádáš manželky bližního svého aniž požádáš statku jeho! (katolické vyjádření)
Nebudeš dychtit po manželce ani statku bližního svého! (evangelické vyjádření)

Obě dvě vyjádření jsou v tomto světě myšlení dobrým směrem usměrňující, ale podle mne nevystihují podstatu usměrňování toků myšlenkových energií duchem žijícího člověka a tím pravého smyslu boží rady. I jejich spojení oddělení současně.

Jejich spojení je podle mne dáno jim vlastní stejnou negativní vlastností člověka, kterou je závist. Závist je destruktor duše největšího kalibru a přímou otevírající se branou k satanovým působením. Ve smyslu tohoto společného jmenovatele obou božích rad je tedy nemožno na jednu stranu velmi přesně říci:

Nebudeš závidět nikomu ani manželku ani majetek!

Duchovně je to jasné, proč. Protože obé dal bližnímu Bůh a obojí je spojeno nejen s klady, ale i se starostmi a nároky. Navíc i Boha. To On dárce se po opouštění těla při smrti každého bude obdarovaných ptát: Jak jsi hospodařil se svěřeným a jak si svěřené využil ke svému duchovnímu vzestupu a k duchovnímu vzestupu jiných? A to jsou velmi náročné otázky! Ježíš o tom výstižně říká, že kdo mnoho dostal, mnoho od něj (Bohem na druhé straně života) bude požadováno! A mnoho krátkozrakých lidí závidí bohatým statkem i láskou jen proto, že vidí kladné stránky jejich života zde na zemi, pomíjí záporné zde na zemi. A o otázce Spravedlnosti samé po smrti bohatých se ani nepídí! Jsou i tak vyspělí z kmene z „údolí tupých hlav“, že bohatým závidí i bohatě nastrojené hroby.

Závist, ilustrační fotofrafie, autor - Craig Loftus, licence - CC BY-SA 2.0

Craig Loftus, lic.: CC BY-SA 2.0

Jenže ono nebudeš závidět nevystihuje ono, proč je toto varování zahrnuto do dvou „přikázání“. Tím se dostáváme k hlubšímu smyslu obou božích rad. Ono dychtění po manželce bližního je totiž vždy doprovázeno erotickými myšlenkami, které, jak víme, nesou jistou energii. Ta působí na rozvrácení myšlení zejména ženy v tom smyslu, že je oslabován její vztah a oddanost manželovi a rodině. Když manželky vidí, jak „dychtivě“ po nich jiní zevně pohlední a bohatí muži hledí, otevírá se jejich duše působení satana. Ten našeptává, jak by to bylo mnohem lepší soužití s jiným! Ač to není pravda! Tato myšlenka vkládá dané ženě nespokojenost s osudem, jehož základy (místo a okolnosti) vkládá sám Bůh. Nadšení z lásky ochabuje a tím i pozitivní přijetí života a karmy. V duši takové je nasměrován negativistický neboli duchovně destruktivní směr! Z působení myšlenek v rovině energií astrální dimenze světa pochází právě ta nebezpečnost pouhých myšlenek dychtění po ženě druhého. Jejich energie narušují již svou existencí existující harmonický vztah. Není tedy tak „od věci“ zahalování vdaných žen u islámců.

U onoho nebudeš závidět majetek nebývá viděna druhá stránka věci. Tou je povinnost jeho rozmnožení ve prospěch rodiny i všech. Tím se myslí i národa, státu a civilizace. A k moudrému využití je třeba velkého duchovního nadhledu bohatého. Nemoudrý je ten, kdo majetek rozdává chudým z vlastní viny, lenochům, opilcům atd. Moudřejší je ten, kdo majetkové přispívá na nemohoucí, postižené. Jako sponzoři nemocnic, ale i typové jako Tomáš Baťa, neboť jsou dárci jiné živící práce. Nejmoudřejší je však ten, kdo majetek použije k duchovnímu vzestupu národa a civilizace obecně. Jako příklad za mnohé, aby bylo jasné, co mám na mysli, bych uvedl císaře Karla IV. nebo architekta Josefa Hlávku. Tento aspekt bohatosti nevidí nedostatečně vyspělí duchové a proto jim Bůh důrazně radí nežádat si něčeho, jehož náročnost si dotyčný není ani schopen uvědomit, natož zvládnout. Inteligenčně ani duchovně.

Svým způsobem je dychtění po majetku či schopnostech jiných projevem nedůvěry v boží Prozřetelnost, která každému dává podle jeho základny možnost vývoje v pozemských parametrech od-do. Bohem obdařená duše putující k dokonalosti má tedy předpoklad, že správně uchopí možnosti, které jsou jí touto karmou dávány. Ty má rozvíjet jak nejlépe dovede. Po vyjití duše z těla se doví celkové hodnocení. Třeba: nad malým jsi byl dobrým správcem, nad velkým tě učiním správcem v příštím životě!

Z výše uvedeného vyplývá, až do jakých úrovní vibrací paralelního světa a důsledků pro příští život jednotlivé duše směřují boží rady, dané při vytržení ducha Mojžíšovy. Církví a lidmi jsou obvykle pojmenovávána jako „Desatero přikázání“ a chápána v úrovni doby jejich konstituování. Já se ovšem při sledování současnosti a jejích vyhlídkách do budoucnosti domnívám, že „Desatero“ nejsou jen přikázání, ale přímo sloupy nové vyšší duchovní civilizace. Té, do které v důsledku technického vývoje musíme organizačně vstoupit, nebo se civilizačně vrátit do stavu „lovců mamutů“.
 

Josef Staněk
 

Poslední články autora:


hodnocení: 4.6
hlasů: 9

16 komentářů

Přidat komentář
  1. :Není tedy tak „od věci“ zahalování vdaných žen u islámců.:

    Pak nechápu, proč jsi volil Okamuru?

    1. Voliči,
      žena doma v teplákách, s natáčkami ve vlasech – pak jde ven, oblečená a učesaná krásně – takhle se rozdíl (jak k manželovi a jak k cizím lidem na ulici) popisoval proti arabským zemím. Tam opačně. Nad tím lze přemýšlet.

    2. Voličovi. Ano, volil. Protože Babiš a Okamura jsou v houfu těch copánkovců jediní muži činu. A potřebujeme čas k přeměně záp. civilizace na vyšší úroveň, nebo nás, vedené houfem impotentů EU a našich, zavalí divoši a vrhnou do chaosu a války. A uvedení všeho v E na úroveň v oblastech, než tam přišli kolonizátoři. Koho jste volil vy voliči? Máte odvahu to alespoň v anonymu napsat?

      1. Já jsem volil taky Okamuru, ale nepíšu tady:

        :Není tedy tak „od věci“ zahalování vdaných žen u islámců.:

        To bych taky mohl napsat, že ženská obřízka taky není „od věci“, protože ženy by pak u jiných mužů nevyhledávaly orgasmus, muž má v islámu větší práva než v EU, což taky není „od věci“, atd.

        1. Od věci to není proto, že jim přiznávám část pravdy. Totiž tu, způsob odívání žen, propagovaný médii, je přehnaně provokující. Místo decentního, elegantního. Média tlačí i slučné k oblíkání jako k….

          1. …že jim přiznávám část pravdy…

            Už jsme zase u toho, že Staněk má vždycky pravdu. Volíte Okamuru, který odmítá islám, ale zahalování žen neodmítáte. Takže uděláme kočkopsa křesťanoislám a Staněk pomocí třetího oka určí, která pravidla se z kterého náboženství převezmou.

          2. Ty ženy si médií, které je někam chtějí manipulovat, přece nemusejí vůbec všímat a zastávat vyšší hodnoty, které se obecně projevují cudností a tedy i způsobem oblékání. A pokud by muži rovněž byli méně pudoví, tedy na vyšší duchovní úrovni, tak je pohledy na ženy nebudou pudově vybuzovat, ale naopak např. vést ke galantnímu chování. Je to o úrovni duchovní vyspělosti jedince. V islámu tedy řeší problém vnějšně, ale nesnaží se ho řešit uvnitř, od podstaty, na západě žel neřeší problém ani vnějšně, ani vnitřně (ale výjimky existují).

        2. Volič právě hlubokým zamyšlením zjistil, že neodmítám zahalování žen. Čtenáři mají možnost si v mnoha mých článcích přečíst, jestli jsem to někde napsal. Pak poznají, kdo má v hlavě kočkopsa a v důsledku toho ho vidí na druhých.

          1. :Není tedy tak „od věci“ zahalování vdaných žen u islámců.:

            Pane Staněk,
            Pardal Vám před nedávnem psal, že nerozumíte psanému textu a měl pravdu. Volič nezjistil nic hlubokým zamyšlením, volič si to přečetl v tomto článku Staňka.

  2. Pane Staněk,
    můžeme předpokládat následující výsledky:
    u statku v hmotném světě – jednoho dne o něj smrtí přijdeš.
    u statku duševního – bude nám k něčemu, avšak v souběhu karmy je pomíjivý.
    u statku duchovního – konáme, činíme, žijeme, výsledek si však necháme na jindy.

    Život je vcelku špičkový.

  3. Pane Staněk,
    můžeme předpokládat následující výsledky:
    u statku v hmotném světě – jednoho dne o majetek smrtí přijdeš.
    u statku duševního – schopnosti jsou k něčemu v souběhu karmy jsou pomíjivé
    u statku duchovního – konáme, činíme, žijeme, výsledek si však necháme na jindy.

    Život je vcelku špičkový.

  4. DESATERO
    EXODUS 20

    20:13-> „9 a 10 přikázání“

    יג לֹא תַחְמֹד, בֵּית רֵעֶךָ; {ס} לֹא-תַחְמֹד אֵשֶׁת רֵעֶךָ, וְעַבְדּוֹ וַאֲמָתוֹ וְשׁוֹרוֹ וַחֲמֹרוֹ, וְכֹל, אֲשֶׁר לְרֵעֶךָ. {פ}

    9.Neodporujte jít domů nepomazaným./Nebraňte jít domů,vrátit se bližním/.
    10.Není Zvukem Matky tvůj „kamarád“/=tvůj průvodce nevědomím,Stín/,
    ani jeho persona/osoba,osobnost,falešné ego a jeho mysl/,
    ani jeho Zdroj /Rodič/,
    ani jeho „vlasy a tělo“/= sexualita a pudy,včetně pudových emocí/,
    ani všechno,co tě ruší,mate,mýlí,znepokojuje,vzrušuje,rozčiluje;není ani rébusem,skládačkou nebo hádankou.

    1. Hvězdičce. Mně jde o prohlédnutí duchovních principů neboli duchovních sloupů, ne o slovíčkaření. Slovíčkaří ti, kteří si myslí, že bible je slovo boží! Toto pojmenování je neuváženou urážkou Boha, srovnám-li dokonalost stvoření a bible. Bible jsou knihy inspirované Duchem božím, neboli sdělení „pasírované“ přes velmi nedokonalé lidi, v jejich době. Proto bible pohnula lidstvo kupředu, ale novou vyšší civilizaci nepřinesla. A nepřivede! A my jako lidé stojíme v situaci buď a nebo! Napište, jak vy to vidíte konkrétně a teď! A co s tím, když se podíváte okolo a na lidi, o kterých média a školy píší, že jsou elitou národů? Co jako „vzor“ Václav Havel a lidé z jeho skupiny, které se říká pravdoláskaři? Co o jejich kvalitách a jejich výkladu Desatera jste našla v bibli? Napište o tom článek, velmi rád si jej a mnozí přečtou!

      1. Hvězdička neslovíčkaří, pane Staňku. Kdybyste uměl číst smysl za jejími slovy, viděl byste, že už má zmáknuto, na rozdíl od vás. Ta už nepřivolává středověk s nesmyslným zahalováním, protože zvládá odhalené. Třeba k tomu taky časem dojdete.

      2. poznámečka
        V kostele jsem slýchala po čtení z bible: „Slyšeli jste slovo boží“ a následovalo kázání – tedy vysvětlování slova božího.
        Ale v energiích to bylo mnohdy bez přítomnosti Boží, případně rušeno lidmi, kteří v duchu vařili nedělní oběd.
        V bibli lze zajisté najít mnohé, ale k duchovním principům se lze dobrat i vlastním prožitkem s boží přítomností, případně kombinací slova s prožitkem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017