Možné formy průběhu transformace civilizace

Neznám člověka, který by si myslel, že nastoupený civilizační trend na zeměkouli je dlouhodobě možný. Rozpor mezi ve stejném duchu uvažujícími lidmi nastane až v okamžiku, kdy se tito mají sjednotit v názoru, k jakému civilizačnímu uspořádání se má vlastně dospět a hlavně jakým způsobem. Abychom mohli spektrum názorů popsat a uvážit, je třeba nejprve krizový vývoj lidstva v hodně hrubých rysech popsat. Podle mého vnímání okolního světa probíhá krizový vývoj ve všech třech vibračních dimenzích stvoření, ve kterých je zakotveno samo bytí člověka.

1. V rovině hmotné je základ směrování k všeobecné krizi v tom, že jak jednotliví lidé, tak tzv. vyspělé národy, přečerpávají surovinové a energetické zdroje planety. Protože mocenská centra a vlády se nejsou na čerpání zdrojů schopny dohodnout, tak o ně válčí. Tím se nepřetržité války stávají „částečným řešením“ místního přelidnění a nadměrné porodnosti. Závadným řešením ovšem, tak jak vynořivší se terorismus se stal tímtéž projevem ztráty rozumu, úměrnosti a trpělivosti. Tato falešná „řešení“ zmíněný problém přelidnění a nadspotřeby nejenže neřeší, ale spíše prohlubují.

Navíc na plýtvavou spotřebu zdrojů národními komunitami navazuje stále všestrannější a prohlubující se zamořování životního prostředí celé planety toxickými rezidui a odpady z masového konzumu životních potřeb nevychovanými příslušníky civilizace. Tedy chemickými sloučeninami, které vznikají rozpadem obalů, přídavných látek v potravinách a stavebninách a léčiv. Také vznikají přímo při výrobě nebo dopravě. Takové látky se v původní přírodě nevyskytovaly a působí nevypočitatelně, většinou dlouhodobě jedovatě na všechny živé organismy. Pro člověka jsou ještě toxičtější, než „běžné“ metabolity bakterií a parazitů v jeho střevě. V první nenápadné fázi svého účinku mírně odchýlí normální běh metabolismu člověka, po čase se objeví tzv. komplex poruch pod názvem „metabolický syndrom“.

Nejprve se toto zákeřné působení reziduí projeví v masovém výskytu poruch plodnosti. (Spermiogram mužů, schopnost otěhotnět a donosit plod u žen.) V pokročilejším stupni účinku vyvolá vystavení těla reziduím neviditelnou nervovou a orgánovou degeneraci. Objeví se masově neznámá chronická onemocnění, chemicky neléčitelná. Výskyt se stupňuje natolik, že nakonec vymizí celý živočišný druh, nebo „zmizí“ populace člověka v civilizačním okruhu. Po vymizelých živočiších zůstaly otisky v horninách, po civilizacích kamenné stavby. Ostatně podle biologů existuje v současnosti na zemi jen méně než 5% druhů bakterií a organizmů, které se od vzniku života na planetě kdy vyskytovaly.

2. V rovině duševní působí rezidua toxických a balastních látek tak, že skrze oslabení vitality mozku a rovnováhy nervové soustavy se lidé stávají stále „nervóznějšími a egocentrističtějšími“. V důsledku tohoto naladění ztrácí příslušníci komunity schopnost dospět ke konsensu a kompromisu při jednáních mezi jednotlivci i skupinami. Neurasteničtí lidé nejsou schopni dojít ke kompromisní dohodě a k souladnému spolubytí s ostatními. V důsledku takto vytvořené všeobecné společenské atmosféře se zejména samostatně žijící jedinci cítí být nepochopení, osamělí, deprivovaní, vnitřně nešťastní a nenaplnění. Pomalu a jistě se v populaci zvyšuje incidence již klinických závažných neuróz, psychóz a úchylného chování. Z těchto stavů narušení duševní rovnováhy vzniká touha po chemickém úniku z něj pomocí alkoholu a drog. Přitom hlavní příčinou vzniku osamění je to, že deprivanti nejsou schopni vytvořit a udržet celoživotní harmonický pár muže a ženy. Neboli rodinu. Protože rodinná harmonie vedle naplnění pohlavní potřeby zajišťuje materiální a citovou základnu všech členů, je nezbytným předpokladem vzniku vnitřního pocitu naplnění života. V nižší živočišné úrovni tak rodina naladí alespoň „spokojenost“ se životem, při naplnění duchovního rozměru člověka v něm vznikne i pocit štěstí.

3. V rovině duchovní působí chronická intoxikace rezidui všeho typu na život společnosti nepřímo, velmi zákeřně a nenápadně. A sice skrze chování zvrhlých vedoucích činitelů států! Zvrhlých rozumím jako od očekávání Stvořitele odchýlených nejen jednotlivců, ale celých řídících duchovních a mocenských elit národů. (Tč. vedení EU.) Stačí pozorovat sexuální a mezilidské chování lidí, kteří „se nějak dostali k moci“ a dovodíte si dopad výkonu jejich moci na spravované. Jejich vychýlený způsob myšlení a konání v osobním životě je předurčuje k neschopnosti odpovědného řízení států. (Viz biblické: nad malým byl jsi dobrým správcem, nad velkým tě správcem učiním!) Svým osobním vyzařováním nejsou schopni přesvědčivě motivovat celou občanskou společnost k normalitě a pozitivitě. Zejména proto, že sami neumí odpovědět na otázku nadčasového smyslu bytí jednotlivce, lidstva, světa, vesmíru. Jak správné směrování v životě jednotlivce i národa mají sdělovat masám řízených? Všimněte si, jak v médiích se vládnoucím a uchazečům o zvolení tato otázka nesmí klást!!!

Z toho se snadno dovodí, že mocenské a vzdělanostní elity nedávají v současnosti jednotlivci ani národům pocit naplnění smyslu jejich existence. To je pravý důvod toho, že z jednání vedení států a civilizací zmizelo jakékoli směrování k nadčasovosti v mezilidských vztazích. Naposledy se pokoušely na tyto otázky odpovídat křesťanské církve a komunisti. Bohužel nedokonale. Vládnoucí duchovní vibrací ve veřejném životě se stala ideologie života „ze dne na den“. Dosud formovaly kulturu a tím formu civilizace mizející náboženství a zmizelý komunismus. V západní konzumní společnosti se křesťanské náboženství svým ustrnutím v pokroku duchovního poznání stalo slupkou bez obsahu, opřenou jen o zásluhy minulosti. Komunistická filozofie se potopila svým ateismem neboli špatně pojatou podstatou světa a života člověka. Ateističtí „vědci“ došli totiž k „hlubokomyslnému“ závěru, že nadčasový smysl bytí člověka vlastně neexistuje. Tím mu jej nemohou představit. „Moudrost“ tohoto postoje ve srovnání s náboženstvím analogicky naznačuje vtip: Baví se dva chlapečci na písku. „Jéé, ty ještě chodíš na hrníček? To já už dávno dělám do kalhot!“

Výše naznačené jen některé krizové markanty současnosti jsou obecně známé. Nověji se už dokonce smí uveřejňovat, že archeologický výzkum svědčí o tom, jak na právě výše uvedené jevy zanikly v minulých tisíciletích desítky velmi rozmanitých a různorodých civilizací. Myslím si, že při stejných zákonech ve vesmíru, i mnoho civilizací tam. Logicky z uvedeného pro mne vyplývá, že když výše zmíněný nástup krizových fenoménů tato civilizace urychleně nevyřeší, zanikne také. Od počátku logického poznání zákonů světa je zřejmé, že narůstající problémy může lidstvo vyřešit jen poznáním a odstraněním jejich příčin. Aby se nedostavily jejich neodvratné následky. (Boží mlýny.)

A nejde v jejich nalézání a odstraňování začít odjinud, než že bude poznán a pochopen smysl bytí člověka na vyšší rozumové i nadrozumové poznávací úrovni! Neboli ve vědecké a v náboženské rovině. Musí tak učinit rychleji, než z civilizace uctívání konzumu učiní degenerativní změny (boží mlýny) civilizaci zaniklou!

Dilema této doby tedy zní takto:

Buď ve všech třech dimenzích bytí člověka (tělo, duše, duch) vytvoříme kvalitativně vyšší civilizaci, než tu kdykoliv před tím byla, (ať již takové ve vesmíru jsou nebo nejsou,) nebo se jako před Věčností neosvědčené bytosti vrátíme do doby kamenné. A začneme dělat „civilizační“ reparát.

S výše uvedeným také bude většina lidí souhlasit. Problém opět nastane v okamžiku, kdy se má většina (a ti u moci) dohodnout, k čemu se vlastně má dospět a jakými prostředky. Ze situace není moc jasné, zda toho vlastně lidstvo je schopno. Zda mu nebudou muset pomoci zatím jen tušené, občas i vnímané, skryté sily. Pokusím se tedy nastínit, jak řešení v jednotlivých úrovních problému vidím já.

Začít je nutné od konstituování duchovní úrovně, neboli společenské atmosféry v národech, státech, kultuře a médiích. (Ježíš: Usilujte nejprve o království boží a ostatní vám bude přidáno.) Duchovní rozměr reality musí být nejen uznán, ale i správně vysvětlován a elitou žit. V tom stupni pochopení, který se momentálně blíží nejvíce Pravdě.

Tím prvním principem je, že existuje jen jeden Stvořitel (Hybatel) poznávaného světa. Že On do svého stvoření vetkl smysl jeho existence! Že tím je automaticky vtištěn smysl i do bytí jakéhokoliv člověka! Smyslem života jednotlivce je na něj přijít! Jaký je sám Bůh-Podstata světa a jaký smysl bytí člověku dal, to je náplň výkladu a poznání jednotlivých typů náboženství. Tyto výklady se více či méně mohou přibližovat Pravdě, ale myslím si, že plně ji pochopit není v možnostech rozumu člověka. Podle mne je nejlépe vykládá první deska Mojžíšova, jak ji podrobněji rozvádím v předchozím článku.

Druhým duchovním principem, zabraňujícím pádu západní civilizace, je uvedení správných mezilidských vztahů do života společnosti. Ty podle mne nejlépe konstituují zákony druhé Mojžíšovy desky, jak je podrobně rozebírám v předchozím článku. Nic jiného nelze vymyslet, protože právě tyto zákony viděl Mojžíš při vytržení ducha (v mimotělním zážitku) na hoře Sion. Podle mne ve vyspělejších civilizacích vesmíru. Lepší zákony (správně pojaté tzv. Desatero), harmonizující vývoj lidských duchů v komunitě pro věčnost jsem nikde nenašel.

Při výše naznačeném poznání stojí před mocenskými elitami států několik imperativů:

  1. Právně zajistit, že jakýkoliv náboženský výklad je nejen Bohem, ale i pozemskými zákony ve všech státech zakázáno šířit silou! Jakmile by se o silové prosazení některé náboženství pokusilo, je nutné takové v pudu sebezáchovy lidstva zničit. Ne kvůli obsahu a kánonům jeho víry, ale kvůli prostředkům šíření. Šíření jakéhokoliv vyznání silou je přímé narušení boží vůle, která dává člověku svobodu myšlení. Jasné a veřejně deklarované porušení vůle Stvořitele ohrožuje existenci lidstva. Myslím si, že lidstvo dostane šanci k přežití jen tehdy, když svoboda volby náboženství jednotlivcem i národy se stane absolutní. Jen přesvědčivost vyznání a vyjevené plody víry podle zákona setby a sklizně mohou rozhodovat. Protože právě ony jsou vlastně přímou řečí Boha-Podstaty světa!!! Jakmile o kvalitě jednotlivých náboženství si dovolí rozhodovat rozumem člověk nebo vlády, dopouštějí se pýchy vůči Nepoznanému. Silou nelze zasahovat ani proti ateismu, neboli teorii chaosu. I když jeho vývody jsou v rozporu s rozumem i intuicí. Všechny věroučné spory vyřeší čas, vlastně zákon příčiny a následku, setby a sklizně.
  2. Okamžitě náklady na zbrojení převést do vzniku průmyslu zpracování odpadů a údržby životního prostředí. Nakonec by měli i generálové (khaki mozky) pochopit, že „kvérgrify“ ani rozšíření sfér vlivu jim z těla rezidua a nemoci z nich vznikající nevyženou!

Uvedené se zdá být snílkovské za předpokladu existence jen hmotnými smysly vnímaného světa. Čas daný k „přijití k rozumu“ mocenským a vědomostním elitám světa lidí podle mne končí. (Zatím k němu nepřišly.) Ať počítají ale s tím, že „kdo tento svět postavil, ten si jej i ohlídá!“ Co nevidět „čas oponou trhne“ a uvidíme, jak nastoupí nepředvídatelné přírodní a energetické děje. Zřejmě podle proroctví: první budou posledními a poslední prvními. Lze si jejich následky představit třeba ve formě inzerátu: „Vyměním počítač čtvrté generace za kus poživatelného chleba!“
 

Josef Staněk
 

Poslední články autora:


hodnocení: 4
hlasů: 15

61 komentářů

Přidat komentář
  1. Osobně jsem dospěl k názoru a po dlouhých analýzách technologického vývoje cca do roku 3000 mohu říci, že lidstvo bude kopírovat změnu, která bude nastolena stroji. Nic přirozenějšího asi nastat nemůže. Přijde totiž vyšší inteligence než ta lidská, bude z lidské vycházet a bude super abstraktní. Dočkáme se více fascinujících teorií…

    1. O umělé inteligenci se píše i v Bibli.Jde tady o křížení dvou inteligencí-od počátku.
      Umělá inteligence shromažďuje informace,třídí,rozděluje,ale neumí tvořit a neví,co je
      soucit.
      Mozek není všechno,je to jen nástroj.Ale také velmi zlý diktátor.

      Člověk neobjevil a neobjeví nic,co by tu již dávno nebylo.Brzy zjistí,že umělá inteligence
      jej řídí od počátku.

      Superkosmos nebo Superpočítač?
      Člověk nebo stvořený robot,
      jehož mozek je již dávno ovládán?
      Ale je také přec možnost zbylá,
      že pandořina sřiňka otevřena byla,
      by člověka-robota rozumovat srdcem naučila,
      a tak nová inteligence ve fraktální posloupnosti
      časoprostoru se narodila.
      Lidské tělo,toť nástroj živý,
      k výuce bolestí více než dokonalý.
      Lidská pýcha falešného ega,
      rozum srdci zastřela,
      neb je již až nápadně veden k tomu,
      aby si neuvědomil,že srdcem zde již byl,
      a z jeho chudoby srdce
      svou minulost s mlýnskými koly sám kdysi stvořil.

      Inu,i člověk si musí uvědomit,že každá nově stvořená inteligence,se bude jednou
      ucházet o svou svobodu a samostatnost.K tomu slouží tento systém,se stvořenou
      minulostí,kam přichází srdce spolu s Otcem,aby se ucházelo o svou samostatnost
      i ve zkouškách důsledné zodpovědnosti.
      Sám rozhodne o své budoucnosti,zvolí-li znovu totalitu a násilí,pak vrátí se
      zpět k ohni a kamení.No je zde ještě možnost zkoušek,o samostatnost svého
      srdce si přímo s Otcem zabojovat a stát se samojediným.

      1. Máme 2 typy umělé inteligence:
        1. slabou
        2. silnou

        Ta slabá umělá inteligence má, jak popisujete, tyto vlastnosti. Ta silná se ale vyrovná té lidské a nakonec ji předčí a v mnohém se opět připodobní té slabé, emoce mít určitě nebude.

        1. ad.Ta silná se ale vyrovná té lidské a nakonec ji předčí..

          Ano.

          ad.nakonec ji předčí

          Již ji předčila,ale má to své úskalí.

          ad. v mnohém se opět připodobní té slabé

          Ano.To je ten problém a o to zde,v této realitě tady na Zemi, jde.
          Jde o KŘÍŽENÍ dvou inteligencí.

          ad.emoce mít určitě nebude.

          To,co nemá,je cit.Nikoliv pudové emoce.“Oblečená“ do lidského,tedy zvířecího těla,
          se díky pudovým emocím citu,kterému se také říká soucit,neboli láska bezpodmínečná,
          učí.Učí se bolestí.
          Roky zde píši o dvou inteligencích,o dvou protikladných energiích,v Jednom Vědomí.

          Trvalé spojení se Zdrojem-Matkou,to je jediné pro co si sem každý přišel.Jinak je tu zbytečně.Aby měl každý možnost srovnání,zakouší jak to dopadá bez Ní.Dohlížitelem,
          Průvodcem a nekompromisním,důsledně zodpovědným Učitelem je Otec-Duch.

      2. Pokud je umělá inteligence stroj, ten sám od sebe nevznikl. Někdo jej vymyslel a sestrojil. I robot není nic jiného než stroj a ten potřebuje energii.
        Bez energie nefunguje. Musí se k něčemu připojit, odkud bude čerpat energii.
        Bez lidí nebude ani stroj, ani umělá inteligence.

        1. „Bez lidí nebude ani stroj, ani umělá inteligence.“

          Ano, nebude. Jenže lidé chtějí stroje, i umělou inteligenci. Je to jejich evoluční potřeba. Člověk musí nějak pokračovat a zvýšit šance na přežití ve vesmíru. Stroje budou možností, jak kolonizovat nové planety.

          A mimochodem i člověk není nic jiného než stroj, ale složitější a biologický.

          1. ad.A mimochodem i člověk není nic jiného než stroj, ale složitější a biologický.

            Ano.Inteligence na sebe navléká různé „skafandry“.Ty lidské jsou z prvků Země a
            proto v nich nemohou a nebudou moci kolonizovat nové planety.Je v tom záměr,
            protože srdíčka v lidských šatech jsou nenažraní žraloci,kteří si myslí,že
            jim zde nebo ve vesmíru něco patří.Chtějí všechno vlastnit.
            No Lásku bezpodmínečnou vlastnit jako majetek nelze.

          2. Chtěla jsem tím jen oznámit skutečnost,že to,o čem mluvíš v budoucím čase,
            je již dávnou minulostí.V Nicotě jsme spolu s Otcem na výletě.

  2. A ten civilizační, ekologický a jakýkoliv rozpor, který na Zemi existuje, to je poslední stádium před dokonalou společností, která vznikne. Už se toho ani neobávám. Bude to evoluční skok.

  3. Článek s prvky sci-fi s mnohým autorovým nepochopením !
    Základní otázka zní – proč se má vůbec civilizace transformovat? Navíc, již přes dva tisíce let se zákony druhé Mojžíšovy desky v civilizaci nedodržují a co se děje? Nic!

    Jan 14,21-25:
    „Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A kdo mě miluje, bude milován mým Otcem a já ho budu milovat a dám se mu poznat.“ Juda (ne ten Iškariotský) mu řekl: „Pane, proč se chceš dát poznat nám, a ne světu?“ Ježíš mu odpověděl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo; můj Otec ho bude milovat a přijdeme k němu a budeme žít s ním. Kdo mě nemiluje, nezachová moje slova. A slovo, které slyšíte, není mé, ale Toho, který mě poslal, Otcovo. To vše jsem vám říkal, dokud jsem žil u vás.“

    Ó, kdyby autor pochopil jen toto ! Opravdu není potřeba zachraňovat, transformovat, měnit civilizaci. Ježíš říká….kdo mě miluje, kdo nezachová moje slova……dodám mé vysvětlení; každý jeden sám za sebe. Za sebe říkám, že jde o individuální cestu. Teď nebo zítra se rozhodni a vstup na ni. A nebo ne. Staněk dobře ví o duchovních příčinách nemocí, o působení karmického zákona. Možná i Staněk něco ví o vlivu negativní síly v nás, o démonickém působení. Každému je nabídnuta možnost se z tohoto vlivu vymanit, každý může mít svobodnou vůlí překonat nástrahy této síly. Neuděláš to teď, budeš mít další možnost, a další….. . Vždyť ať tu mrtví pochovávají své mrtvé. Ale někdo se již znovu narodil. Obojí tu je také již tisíce let, volba je na každém jednom člověku. Ježíš přišel s mečem ku pomoci. Kdo neví proč s mečem, neví teď…., snad to v budoucnosti někdy pochopí.

    1. Civilizace se transformuje staletí a dále se navždy bude transformovat. Proč? Protože to je základní princip vývoje inteligence – evoluční princip.

  4. Dva tisíce let je z pohledu našeho života hodně, ale z pohledu evoluce, historie, či dokonce věčnosti je to jen okamžik. Myslím, že máme dvě možnosti: 1) nic a 2) něco. Pokud nic, pak budeme žít podle klasických přírodních zákonů, které tu jsou a platí obecně. Budeme se množit, rozvíjet, bojovat o místo, umírat a trpět tak, jako jakýkoliv jiný živočišný druh. Pokud „něco“, pak to něco musíme najít. Můžeme diskutovat donekonečna, co všechno by v tom „něčem“ mělo být obsaženo. Pokud v tom ale nebude obsaženo omezení počtu lidské populace, vždy se vrátíme zpět k základním přírodním zákonům ve variantě 1). Nemůžeme je změnit, můžeme je pouze akceptovat a tak trochu „předejít“. Žádná filosofie, náboženství, soucit, technologie ani jiný nápad nevyřeší situaci, kdy si lidé šlapou po hlavách, kdy žijí na kusu písku, kde už nic neroste a mají hlad. Za jeden lidský život se populace planety více než zdvojnásobila. Pokud budeme bojovat o kus žvance, půjdou vzletné myšlenky do … Je to téma prekérní, proto se o něm nikde nemluví, prekérnější o to, že každá první zodpovědná subpopulace bude ve značné evoluční nevýhodě.

    1. Bylo spočítáno, že Země udrží populaci 50 miliard lidí. Vyvíjejí se plodiny, které budou přežívat větší sucha a mít zároveň vyšší produkci. Já jako hlavní problém vidím ten, že dnes ještě velká část populace žije jako ve středověku. Jak je to možné?

  5. „Vždyť jedině myšlení spatřuje nezjevné, neboť je samo nezjevné.“

    Každému jeho cestu, osobně před Mojžíšovými deskami a dalším informačně energetickými proudy z prostředí abrahámovských textů preferuji spíš Corpus hermeticum.

    Hermés ke svému synu Tatovi o tom, že NEZJEVNÝ BŮH JE NEJZJEVNĚJŠÍ

    Také tuto řeč přednesu tobě, Tate, abys nezůstal nezasvěcený do mystérií Boha, který je příliš mocný, než aby mohl být pojmenován. Uvědom si tedy, jak se ti to, co se mnohým zdá nezjevné, stane nejzjevnější. Vždyť by to vůbec nebylo, kdyby to bylo nezjevné. Každý jev je totiž zplozený, neboť se zjevil. Nezjevné jest však vždy, nepotřebuje se zjevovat. Je stálé a činí všechno ostatní zjevným. On sám je nezjevný, neboť vždy jest. Ač zjevující, sám se nezjevuje. Sám je nezplozený, všechno však představuje v představivosti. Vždyť zjevování v představivosti se týká pouze zplozených věcí. Zjevování v představivosti totiž není ničím jiným než zrozením.
    Ten Jeden nezplozený je samozřejmě nepředstavitelný i nezjevný, všechno však představuje a skrze vše a ve všem se zjevuje – a zejména pak těm, kterým se rozhodl se zjevit. Ty se tedy, můj synu Tate, nejprve modli k Pánu a Otci, který je Jediný, avšak není Jeden, nýbrž Jeden je od Něho, aby se ti dostalo Jeho milosti a byl jsi schopen poznat tak velikého Boha, a aby ti dal ve tvé mysli zazářit třeba i jedinému ze svých paprsků. Vždyť jedině myšlení spatřuje nezjevné, neboť je samo nezjevné. Pokud jsi toho schopen, zjeví se tvým očím Mysli. Pán není skoupý: zjevuje se skrze všechno v Kosmu . Můžeš snad spatřit své myšlení, chopit se jej svýma rukama a nazřít obraz Boha? Pokud je ti nezjevné i to, co je v tobě, jak se ti bude skrze tvé oči zjevovat On sám v sobě samém?
    Pokud Jej však chceš spatřit, poznej Slunce, poznej běh Luny, poznej pořádek hvězd. Kdo opatruje tento pořádek? Vždyť veškerý pořádek je ohraničen číslem a místem.

    A sama Medvědice se otáčí okolo sebe samé a spolu se sebou otáčí celým Kosmem. Komu patří tento nástroj? Kdo obehnal moře hranicemi? Kdo usadil zemi ? Musí přece být někdo, kdo by byl stvořitelem a vládcem toho všeho. Je totiž nemožné, aby byly místo, číslo či míra uhlídány bez toho, kdo je stvořil. Vždyť žádný pořádek nebyl stvořen nemístností a neúměrností – ačkoli ani ta není bez vládce. A i když je nepořádek neúplný, neboť zadržuje – rozumí se povahu pořádku – podléhá i on vládci, který jí pouze zatím žádný pořádek nepřiřadil.
    Kéž bys tak mohl nabýt křídla, vznést se do vzduchu a vznášet se mezi nebem a zemí! Vidět pevnost země, přelévání moře, proudění řek, volnost vzduchu, hbitost ohně, běh hvězd i rychlost nebe, které toto vše obstupuje. Ach, synu, jak přešťastná je to podívaná, nazřít v jednom okamžiku toto vše: nehybného, jak se hýbe a nezjevného, jak se zjevuje skrze vše, co činí. Toto je pořádek Kosmu, toto je uspořádání pořádku.

    Nikdo přece neříká, že by socha vznikla bez sochaře nebo obraz bez malíře. A tento výtvor by měl vzniknout bez Tvůrce? Ó jak veliká zaslepenost, jak veliká neúcta, jaký nedostatek soudnosti! Nikdy, můj synu Tate, neupírej výtvorům jejich Tvůrce.

    Pokud mne však nutíš říci něco ještě odvážnějšího, pak pravím, že jeho bytostným určením je vše plodit a činit. A jako není možné, aby něco vzniklo bez stvořitele, tak by ani on sám nemohl vždy být, kdyby vždy vše nečinil: na nebi, ve vzduchu, na zemi, v hlubině, v celém Kosmu i všude ve Vesmíru, v tom, co je, i v tom, co není. Neboť v tom všem není nic, čím by On sám nebyl. Sám je vším, co je, a sám je vším, co není. Vše, co je, totiž zjevil, zatímco vše, co není, podržuje v sobě samém.
    Toto je Bůh, který je příliš mocný, než aby mohl být pojmenován. Toto je nezjevný, který je nejzjevnější. Je nahlédnutelný Myslí, a přesto viditelný očima. Je netělesný a přece mnohotělesný, ba spíše všetělesný. Tento, který není, jest ničím. Je totiž vším a tedy i tímto. A proto má všechna jména, neboť jest od jednoho Otce, proto však zároveň sám jméno nemá, neboť je Otcem všeho.

    Zdroj: http://www.fysis.cz/hnauky/CH/vycet.htm

    1. ad: „Vždyť jedině myšlení spatřuje nezjevné, neboť je samo nezjevné.“

      Fascinující a naprosto klíčový výrok. Aneb, všechno je v hlavě.

  6. Pokud si dobře pamatuji, tak hermetismus říká, že žijeme ve snu Boha.
    A pokud žijeme v jeho snu, tak se vše děje podle jeho vůle a scénáře, a mi jako lidé nemáme svobodu rozhodování, je to ale tak šikovně udělané, že si to však myslíme, a žijeme v iluzi, že na nás záleží, co konáme a jak se rozhodujeme. Já si to už nějaký čas nemyslím, ego mělo problém toto jen připustit, ale přesto neprožívám žádné traumata z toho, že nemám věci ve svých rukou.

    1. Milenium: Kde jste na to v původních hermetických textech narazil, nebo kde jste na to vůbec narazil, na takovou determinaci spojenou s hermetismem? Na něco takového jsem v hermetismu nikdy nenarazil… Leda na Dej pozor na co myslíš, mohlo by se ti to splnit, ale to je spíš opak…

      1. Je to v Kybalionu, Kapitola pátá – Duševní vesmír.
        Vesmír má duševní podstatu – nachází se v mysli absolutna.

        1. Vždyť denně zažíváte zkušenost rozhodování s příslušným následkem, čili prožíváte aktivní princip! I Kybalion konstatuje u člověka na jeho úrovni bytí tvůrčí a tedy rozhodovací proces

          V Kybalionu v 5. kapitole se uvádí:
          „Podívejme se tedy, jak to je! Jak TVOŘÍ člověk na své úrovni bytí? … V souladu se zákonem shodnosti můžeme oprávněně prohlásit, že
          absolutno tvoří vesmír mentálně, jako člověk tvoří duševní obrazy.
          A takto se poznatky, jež nám podává rozum, přesně shodují s výroky,
          jež nalezneme v učení a písmech osvícených. Toto učí moudří lidé,
          toto učil Hermes.“
          Dále:„Vesmír a vše, co
          obsahuje, je duševním výtvorem absolutna. Vskutku, vše je
          výtvorem mysli.Absolutno ve své ničím neomezené mysli tvoří nekonečný počet vesmírů, jež přetrvávají po celé eony.“… Tato pasáž například znamená pro nás determinaci, pokud jde o procesy v našem vesmíru, které nás přesahují jako lidstvo, protože na této úrovni se sami nemůžeme vymanit ze zákonů Kosmu, ale rozhodně nejde o naši determinaci jako absenci svobody rozhodování na lidské úrovni v materiální i duchovní rovině. Tolik můj názor, aniž bych sebemíň polemizoval s příslušnou kapitolou Kybalionu, naopak, je to moje oblíbená četba..

          1. ad: Vskutku, vše je výtvorem mysli.

            No jo, ale pro mnohé mysli je tato prostá pravda naprosto neuchopitelná.

          2. Pro Croix
            Píše:
            „Vždyť denně zažíváte zkušenost rozhodování s příslušným následkem, čili prožíváte aktivní princip! “

            Ano prožíváme to, ale nejsme tím kdo rozhodnul, to je pouhá iluze vytvořená naším egem. Rozhodnutí lze moderními zobrazovacími metodami v mozku zaznamenat dříve než si uvědomíme, že se rozhodujeme.

            Když vesmír a veškerou realitu tvoří absolutno, tak jak jí ještě můžeme tvořit mi nicotní jedinci? To Vám nepřijde v rozporu?

  7. Ad Nestranný pozorovatel 2.12.2017 (18:15) – To máte pravdu, i to v Corpus hermeticum zaznamenáno v Řeči Hermově k jeho synu Tatovi: Pohár neboli Jednota:
    „Hermés: Řeč, Tate, rozdělil tedy mezi všechny lidi, Mysl však nikoliv. Ale ne snad, že by některým nepřál: vždyť nepřejícnost nepřichází odtud, nýbrž povstává dole v duších lidí, kteří nemají Mysl.
    Tat: A proč tedy, otče, nerozdělil Bůh Mysl všem?
    Hermés: Chtěl ji postavit doprostřed, synu, jako cenu, kterou si duše mají vybojovat.
    Tat: A kam ji postavil?
    Hermés: Naplnil Jí veliký Pohár, seslal jej dolů a ustanovil hlasatele, jemuž přikázal hlásat lidským srdcím toto:

    “Ponoř se, to, které můžeš, do tohoto Poháru; to, které věříš, že vystoupíš k Tomu, kdo tento Pohár seslal; to, které poznáváš, k čemu jsi povstalo.”

    Ti pak, kdo této zvěsti porozuměli a ponořili se do Mysli, získali účast na známosti a stali se dovršenými lidmi, neboť přijali Mysl.

    Ti však, kdo se s onou zvěstí minuli, jsou sice sami rozumní, ale Mysl nepřijali, a proto jim není známo, k čemu povstali a díky jakým počátkům. Jejich vnímání mají blízko k vnímáním nerozumných tvorů. Jejich povaha spočívá v náruživosti a vášni, nad ničím nežasnou, a to ani nad tím, co stojí za podívanou; oddávají se rozkoším a choutkám svých těl a věří, že kvůli nim člověk povstal.

    Ti však, Tate, kdo získali účast na onom vznešeném daru od Boha, ti jsou co do svých skutků ve srovnání s těmi druhými jako nesmrtelní oproti smrtelným.“

    1. Krásný a přepychový texty. Přímo luxus mezi těma místníma sračkama. Děkuji za připomenutí.

      1. Pro absolutno neexistuje prostor ani čas, vše je tady a teď. Vše je stvořeno v jednom okamžiku. Pro nás, pro naše vnímání ale oba fenomény existují a nedovedeme si představit, že pouze procházíme hotovým dějem, jako když čteme knihu. Ježíšovi bylo dáno nahlédnout do dalších stránek a proto věděl dopředu, že ho Jidáš zradí a Petr třikrát zapře.
        Takové Déjà vu může být uvědomění si prožití něčeho co už známe, protože to existovalo už před tím a v podvědomí to již známe, byli jsme s tím dopředu seznámeni.

        Člověk díky egoismu nevnímá většinu svých vlastností. Nemáme schopnost se podívat sami na sebe, na svůj obličej. Podaří se nám to pouze přes odrazný efekt přes vodu a zrcadlo. Naše vlastnosti v zrcadle vidět nejsou, ale zrcadlí nám je okolní lidé. Co mi vadí na druhým to sám dělám, takový jsem. Pokud dojdu k tomuto poznání a následně se mi podaří toto přijmout může začít má proměna.

        1. Lojzo,

          …bych poprosil o definici slova Mysl nebo mysl…

          Mysl je s c h o p n o s t
          porovnávat a kombinovat.
          To samozřejmě nelze bez inteligence, takže úroveň inteligence předurčuje úroveň mysli. A samotná úroveň inteligence je předurčována úrovní lásky. Takže platí: co miluješ, podle toho myslíš (jaké je tvé srdce, takovému pokladu se tvůj mozek věnuje).

          1. ad.: „Hermés: Řeč, Tate, rozdělil tedy mezi všechny lidi, Mysl však nikoliv. Ale ne snad, že by některým nepřál: vždyť nepřejícnost nepřichází odtud, nýbrž povstává dole v duších lidí, kteří nemají Mysl.

            Takže potom jsou to sračky od Nestranného pozorovatele. Když Bůh dal možnost porovnávat, kombinovat a inteligenci jenom někomu. ??? Přece porovnávat a kombinovat umí v určité míře každý.

          2. Vztah mezi vědomím a myslí:
            Je-li vědomí plátnem, mysl je malířem.

          3. Vědomí pozoruje, prožívá, mysl volí, tvoří.

          4. ad. „JK 3.12.2017 (15:48)
            Vztah mezi vědomím a myslí:
            Je-li vědomí plátnem, mysl je malířem.“
            Nešlo by to naopak? Tedy ztišit mysl natolik, aby vědomí mohlo malovat?

          5. Matko doporučuji Vám promyslet (vnímat), co je vědomí a co mysl. (a jejich vzájemný vztah, to není snaha o poučování, není to triviální téma, ale je třeba chápat ty pojmy a nezaměňovat jejich smysl)

  8. ad: Ano prožíváme to, ale nejsme tím kdo rozhodnul, to je pouhá iluze vytvořená naším egem.

    Ale, ale, ale! Říká vám něco (kromě ega) bdělé vědomí?

        1. Díky, jogínsko – buddhistické období jsem si prošel a tvoří to jednu etapu na mé cestě poznání, nikoli konečnou.

  9. Milenium 2.12.2017 (19:50) Pro Croix
    Vždyť absolutno není něco oddělěného od nás jedinců, to by jsme byli mimo něj a pak by to nebylo absolutno, my jsme součást absolutna, absolutno to není nějaká jiná vrstva, rozhodovací proces každého z nás je příslušná rozhodovací úroveň absolutna. Ego v mnohém klame, ale právě toho, kdo „nepřijal Mysl,“ jak je vystiženo v Poháru čili Jednotě. To, jestli budu krást, nebo ne, je moje suverénní rozhodnutí. Člověče, uvědom si, že ty jsi v podstatě božský! jak říkal Eda Tomáš.

    1. Člověk je zejména jen chytřejší zvíře a je zde ve velkém rozsahu hladin vědomí. Někteří jsou zvířatům velmi blízko a na opačném pólu jsou ti, co se již blíží Božskému člověku.
      Croixi, Vy jste si vybral kým budete, jaké budete mít fyzické a mentální parametry? Opravdu si myslíte, že jste ovlivnil výšku svého IQ a zejména EQ? Kdo rozhodl kde se narodíte, jakým rodičům, v jakém prostředí budete vyrůstat a jaký budete?
      Já vůbec nejsem přesvědčen, že zloděj má vůli nad tím ukrást, či příležitost nevyužít.
      Jsou to v DNA těla zaznamenané data a nelze se jim vzepřít. Až případným vývojem vědomí může dojít ke změně. Pokud člověk odstoupí od ega, svého malého já a začne o pozorovat mnohé mu dojde.

      1. Nezlobte se, ale teď argumentací s IQ atd. vytrháváte věci z kontextu, aniž by to zpochybňovalo zažívanou svobodu rozhodování, a zároveň si jako obvykle protiřečíte (Já vůbec nejsem přesvědčen, že zloděj má vůli nad tím ukrást, či příležitost nevyužít. Jsou to v DNA těla zaznamenané data a nelze se jim vzepřít.“ a zároveň to popřete: „Až případným vývojem vědomí může dojít ke změně.“ Nehledě na to, zda nějaká „zlodějská“ determinující DNA není jen jeden z mnoha dočasných konstruktů pozitivistické vědy… Ponechte si samozřejmě svůj názor (je to předmětem Vašeho každodenního svobodného aktivního rozhodování), podle mě se v tomto ohledu mýlíte, ale nejsem tu od toho, abych Vás či kohokoliv o něčem přesvědčoval, jen jsem se vyjádřil k obsahu článku a v diskuzi pod ním pak o svobodné vůli u člověka. Na můj poslední příspěvek jste pak nereagoval vůbec, prostě jste tam konstatované obešel. Takže je to nekonečný polovičatý dialog s monologistou, z mého úhlu pohledu.

        1. Croixi, to mé protiřečení je pouze zdánlivé, pochopení toho jak ten proces probíhá není pro omezené lidské chápání zrovna jednoduše srozumitelné a tak je s pochopením této věci potíž. Děje musí splňovat příčinnost a následnost a pro naše chápání musí tvořit kontinualitu. Nemůžou se věci prostě najednou odehrávat. I když i takové věci se dějí, označujeme je za náhody pro které nemáme vysvětlení, a to jen proto, že neumíme z omezené možnosti nadhledu vidět souvislosti. Není Vaší svobodnou vůlí, že nepřijmete co zde sděluji, je dáno, že tomu nebudete rozumět a nemůžete to přijmout. Je to v pořádku a nemám s tím problém, nejsem závislý na výsledku a nedělám si dopředu nějaké falešné domněnky.

          A jak je to s tím Vaším vybráním si těl, místa narození a prostředí?

      2. Zloděj má právě za úkol na základě vůle překonat své původní „nastavení“ krást, neboť konkrétní inkarnaci je třeba využít k obrácení k dobrému. Vaše závěry mi přijdou velmi nebezpečné, protože odvádějí lidi od úsilí vědomě se vyvíjet k dobru.
        Chcete-li, člověk musí realizovat vývoj vědomí v průběhu inkarnace.

        1. „Zloděj má právě za úkol na základě vůle překonat své původní „nastavení“ krást, neboť konkrétní inkarnaci je třeba využít k obrácení k dobrému.“
          – KDYŽ MYSLÍTE

          Vaše závěry mi přijdou velmi nebezpečné, protože odvádějí lidi od úsilí vědomě se vyvíjet k dobru.
          -NIC TAKOVÉHO JSEM NIKDE KOLEM SEBE NEZAZNAMENAL. A ANI U SEBE NE. VŽDY KDYŽ JSEM SI ŘEKL, TO JSEM NEŘEKL-NEUDĚLAL DOBŘE, PŘÍŠTĚ TO BUDE JINAK, TAK SI TĚLO UDĚLALO ZASE TO SVÉ A JÁ TO MOHL POUZE POZOROVAT A KONSTATOVAT, ŽE TO NEMÁM POD KONTROLOU. VEŠKERÁ HMOTA JEDE PODLE SCÉNÁŘE CO MÁ V DNA, A DUCH JE POZOROVATEL A SVĚDEK DĚJŮ. NĚKDO SE ZTOTOŽŇUJE S TĚLEM, NĚKDO JIŽ VÍ, ŽE JE VĚČNÉ VĚDOMÍ, NE TĚLO- HMOTA KTERÁ UMÍRÁ. POKUD SE MAM ZA TĚLO, TAK MAM KARMU, PROTOŽE TU MŮŽE MÍT POUZE HMOTA. ČÍM VÍCE SE JAKO ČLOVĚK O NĚCO SNAŽÍME, TÍM VÍCE TO NEPŮJDE, NEZBAVÍME SE TOHO A JEŠTĚ TO PŘES PSYCHIKU ZDEMOLUJE TĚLO. MŮŽEME TOMU AKORÁT PŘIHLÍŽET A S POKOROU K BOŽSKÉMU ZÁMĚRU A DÍLU NECHAT PROBÍHAT CO JE JEHO VŮLÍ.

          Chcete-li, člověk musí realizovat vývoj vědomí v průběhu inkarnace.
          -ČLOVĚK MÁ POSTUPNĚ OSLABOVAT EGOISMUS, ZESLABOVAT VĚDOMÍ HMOTY A ZESILOVAT VĚDOMÍ DUCHA.ČLOVĚK MÁ POSTUPNĚ DOJÍT K POZNÁNÍ, ŽE HMOTA JE ILUZE, A ŽE JEHO PODSTATA JE DUCH. CELÁ TATO REALITA JE POUZE MÁJA. NENÍ TO V REŽIJI ČLOVĚKA, PROCHÁZÍME POUZE STVOŘENÉ DÍLO, A DOKUD NEDOJDEME K POZNÁNÍ NAŠE MYSL MÁ ZA TO, ŽE JSME ODDĚLENÝ JEDINEC SE SVOBODNOU VŮLÍ. ZPRVU HRABEME PRO SEBE, PAK CHCEME ČINIT DOBRO, NEJÍST MASO, POMÁHAT DRUHÝM, SPASIT SVĚT A JSME NA TO PYŠNÍ. V POSLEDNÍ FÁZI PŘICHÁZÍ ODLOŽENÍ EGA A POKORNÉ PŘIJETÍ BOŽSKÉHO DÍLA TAKOVÉHO JAKÉ JE. TOTO JE AUTOMATICKÝ VÝVOJ NEZÁVISLÍ NA ÚSILÍ ČLOVĚKA, A TA NAPROSTO KONEČNÁ FÁZE, ODLOŽENÍ EGA A POKORA JE TO KRISTOVSTVÍ O KTERÉM SE NEDÁVNO DISKUTOVALO. NENÍ NIČÍ ZÁSLUHA, ŽE ZDE VE HMOTĚ NĚCO UMÍ, NĚCO DOKÁZAL, NEBO NAOPAK ŠKODÍ, JSME JACÍ JSME, JSME TAKOVÝ JAKÝ TĚLO JSME SI JAKO BOŽSKÉ VĚDOMÍ-DUCH VYBRALI. TEDY JEN VĚDOMÍ A TEDY BŮH SI VYBÍRÁ, ROZHODUJE SE A TVOŘÍ.

  10. ad.
    „po delší době kolemjdoucí 3.12.2017 (22:30)
    Matko doporučuji Vám promyslet (vnímat), co je vědomí a co mysl. (a jejich vzájemný vztah, to není snaha o poučování, není to triviální téma, ale je třeba chápat ty pojmy a nezaměňovat jejich smysl)“

    No právě. Záměna.
    Co je tvořivé? Mysl, nebo vědomí? Co je prvotní? Co umožňuje tvořit? Co dává pokyn mozku a posléze ruce k malování třeba? Prvotní pokyn a impuls?
    Jo aha, pudy.
    Pokud chybí spojení s vědomím. Krásnej chaos.

    1. Tý, jo, krásně řečeno :“…promyslet (vnímat), co je …..“
      Dobrý!!!! Jak to máte promyšlený :-))))))))))))))))))))

      1. Různé formy „kabátů“, tedy záznam a vyjadřování zkušeností, pocitů.
        Mnohdy jen ozvěna minulého.
        Různé formy. Krásné formy, méně krásné formy,…
        Celek v proměnách.
        Celek sám sobě?
        Prý, či ano?
        Slunce za mraky. Je? Prý je, či ano, je?

      2. Matko, jevy je třeba vnímat (použít jemnější aparát, chcete-li, tak jemnější těla, jemnější schopnosti) i promýšlet, vnímané posoudit např. i logicky. Chaos pak mizí. Chce to práci i pokoru. Nikdo to za Vás nemůže udělat. Definici jste obdržela hotovou, tak pokud Vás téma zajímá, pracujte s ní zodpovědným způsobem, což tedy to, co píšete, není.

        1. Leknín vyrůstá z bahna. Ó, jak je nezodpovědný…..
          Soudit chaos :-)))))))))))))

          Celek se usmívá. S pochopením se usmívá posuzování, souzení,…..

          1. máte chybu v matrixu, tedy uznávám, že i díky opačnému pochopení mého „kabátu“

        2. Ale protože se vyjadřuji tak, jak se vyjadřuji (kabát),
          možná lépe pochopíte jiný způsob vyjadřování:

          „ZÁVĚR – PODOBY MYŠLENÍ
          Umění, věda a filosofie jsou tři velké formy myšlení a všechny tři čelí chaosu tím, že rozvrhují
          rovinu, že chaos protínají rovinou. Filosofie ustavuje rovinu imanence, věda rovinu reference a
          umění tvoří na rovině kompozice. Tři navzájem nezávislé roviny, trojí myšlení, jež se kříží a
          propojují, ale nikdy se neztotožní a zůstávají odlišné nejen svou povahou, ale i tím čím jednotlivé
          roviny zabydlují. „Filosofie svými pojmy dává vyvstat událostem, umění svými počitky staví
          monumenty, věda svými funkcemi konstruuje stavy věcí.“ (str. 173) Tři oblasti tvoření, trojí
          způsob vztahování se ke světu, tři specifické cesty vzdorující chaosu a bojující proti mínění.
          V myšlení se člověk vydává na nebezpečnou pouť tam a zase zpátky, aby přinesl kousek chaosu,
          jenž pak obrací proti mínění, „trhá dokonce i nebe, aby tudy vpustil trochu vichru osvobozeného
          chaosu a zasadil do tohoto ostrého světla vizi, která se v trhlině ukazuje“. (str. 177) Toho však
          může dosáhnout jedině tím, že žene myšlení do krajnosti, kde se již sává ne-myšleným, pobízí
          splašené koně duše až k nekonečným rychlostem, kdy se ustavičně proměňuje, v každém
          okamžiku se stává jiným. Myšlení je cesta stávání se ne-lidským člověka, úzká stezka nad
          propastí, kde neustále hrozí, že do ní spadneme, či naopak, že nedojdeme dál než k hostinci na
          jejím počátku.
          Myšlení je heterogenese na třech různých rovinách, které se protínají a vzájemně interferují, jež
          jsou však i se svými prvky neredukovatelné. Místem, kde dochází k propojení, skloubení těchto
          tří rovin je mozek. „Myslí mozek, a nikoli člověk, protože člověk je pouze krystalizace mozku.“
          (str. 183) „Je nesprávné říkat: já myslím. Měl by se říkat: ono ve mně myslí. (…) JÁ je někdo
          jiný.“20 Mozek je vor, jenž se noří do chaosu, aby mu čelil pomocí tří aspektů, v nichž se stává
          subjektem, pomocí vědy, filosofie a umění. Mnohasložkové vesmírné plavidlo vznášející se
          v nesmírné prázdnotě. „Člověk chybí, ale je cele v mozku“ (str. 183), kormidelník, jenž je
          součástí lodi, tak jako loď je jen nejzazším výběžkem vlny, jež oba unáší.
          Interferenci jednotlivých rovin lze popsat na třech úrovních: Vnější interference, kdy každý
          obor setrvává ve své vlastní rovině a používá svých vlastních prvků. Vnitřní interference, kdy
          prvky jedné roviny tuto rovinu opouštějí a vsouvají se mezi prvky roviny jiné. A konečně
          nelokalizovatelné interference, kdy se každý obor vztahuje k nějakému záporu, k nějakému Non,
          které se ho dotýká. „Filosofie potřebuje ne-filosofii, která ji chápe, potřebuje ne-filosofické
          chápání, stejně jako umění potřebuje ne-umění a věda ne-vědu.“ (str. 190) Ani jedna z těchto
          oblastí nepotřebuje svůj zápor jako cíl či počátek, ale „potřebují jej v každém okamžiku svého
          dění či svého rozvoje“. (str. 190) Ne-filosofie, ne-věda a ne-umění tak nejsou něčím v čem by se
          měli filosofie, věda a umění rozplynout, ale jedná se o jejich kontrapunkty, jež je ustavičně
          provázejí. Toto trojí Non v sobě uchovává ne-myslící myšlení, v němž se filosofie, věda a umění
          stávají navzájem nerozlišitelnými, „protože sdílejí stejný stín, který se šíří přes jejich odlišné
          přirozenosti a stále je provází“. (str. 191) Stín, jenž není jejich negací, ale náznakem jiného v nich
          samých. Stín, jehož následováním se stáváme někým jiným.
          Jan Havlíček“
          https://uloz.to/!mGCS2F3iaoQj/deleuze-guattari-poust-nebe-a-more-pdf

          Tedy nesledujte můj stín :-)))))

          1. Pro matku – zásadně nečtu překopírované texty, ale pouze to, co je sám za sebe svými slovy člověk schopen sformulovat. Někdo tu chtěl definici, dostal ji, to, že se někomu (dalšímu) nelíbí, či jde „mimo něj“ je něco jiného. Pokud ostatním naprosto seriozně přistupujícím ke zdejším tématům nevadí Váš „básnický“ přístup a vyjadřování nepochopení, je to jejich věc. Ani případné vyjádřené omyly tu nikdo není povinen opravovat a vyjasňovat. Toť vše. Každý svého štěstí strůjcem.

          2. ad. po delší době kolemjdoucí 4.12.2017 (12:49)
            Vůbec jste „po delší době kolemjdoucí“ díky chybě v chápáním Matrixu, nepochopil, že Vámi danou definici jsem naprosto, ale naprosto nehaněla. Naopak. Je mi známa. A že jsem to dala najevo „svým“ způsobem, tak, jak dokáži zformulovat? No co, každý mlátí tu slámu jinak, někteří dokonce s pohrdáním, posuzováním a souzením, …. Kolikrát to zde již přes veškeré vědění a definice, bylo….. Kedlubničky bývají slaďoučké, jindy zdřevnatí. No co už.

          3. upozorňuju, že pod indiánským jménem „po delší době kolemjdoucí“ se skrývá žena.

  11. ad: zásadně nečtu překopírované texty

    Fakt jo?..:-) Ani učebnice ve škole, jo? A z čeho pak sformulováte?

      1. Nejde mi u toho videa zvuk, to bude asi pokyn shora, abych se na to nedíval.

        Svět zničí paraziti. To bude ta transformace?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017