mapa stránek || vyhledávání

Možné formy průběhu transformace civilizace

Neznám člověka, který by si myslel, že nastoupený civilizační trend na zeměkouli je dlouhodobě možný. Rozpor mezi ve stejném duchu uvažujícími lidmi nastane až v okamžiku, kdy se tito mají sjednotit v názoru, k jakému civilizačnímu uspořádání se má vlastně dospět a hlavně jakým způsobem. Abychom mohli spektrum názorů popsat a uvážit, je třeba nejprve krizový vývoj lidstva v hodně hrubých rysech popsat. Podle mého vnímání okolního světa probíhá krizový vývoj ve všech třech vibračních dimenzích stvoření, ve kterých je zakotveno samo bytí člověka.

1. V rovině hmotné je základ směrování k všeobecné krizi v tom, že jak jednotliví lidé, tak tzv. vyspělé národy, přečerpávají surovinové a energetické zdroje planety. Protože mocenská centra a vlády se nejsou na čerpání zdrojů schopny dohodnout, tak o ně válčí. Tím se nepřetržité války stávají „částečným řešením“ místního přelidnění a nadměrné porodnosti. Závadným řešením ovšem, tak jak vynořivší se terorismus se stal tímtéž projevem ztráty rozumu, úměrnosti a trpělivosti. Tato falešná „řešení“ zmíněný problém přelidnění a nadspotřeby nejenže neřeší, ale spíše prohlubují.

Navíc na plýtvavou spotřebu zdrojů národními komunitami navazuje stále všestrannější a prohlubující se zamořování životního prostředí celé planety toxickými rezidui a odpady z masového konzumu životních potřeb nevychovanými příslušníky civilizace. Tedy chemickými sloučeninami, které vznikají rozpadem obalů, přídavných látek v potravinách a stavebninách a léčiv. Také vznikají přímo při výrobě nebo dopravě. Takové látky se v původní přírodě nevyskytovaly a působí nevypočitatelně, většinou dlouhodobě jedovatě na všechny živé organismy. Pro člověka jsou ještě toxičtější, než „běžné“ metabolity bakterií a parazitů v jeho střevě. V první nenápadné fázi svého účinku mírně odchýlí normální běh metabolismu člověka, po čase se objeví tzv. komplex poruch pod názvem „metabolický syndrom“.

Nejprve se toto zákeřné působení reziduí projeví v masovém výskytu poruch plodnosti. (Spermiogram mužů, schopnost otěhotnět a donosit plod u žen.) V pokročilejším stupni účinku vyvolá vystavení těla reziduím neviditelnou nervovou a orgánovou degeneraci. Objeví se masově neznámá chronická onemocnění, chemicky neléčitelná. Výskyt se stupňuje natolik, že nakonec vymizí celý živočišný druh, nebo „zmizí“ populace člověka v civilizačním okruhu. Po vymizelých živočiších zůstaly otisky v horninách, po civilizacích kamenné stavby. Ostatně podle biologů existuje v současnosti na zemi jen méně než 5% druhů bakterií a organizmů, které se od vzniku života na planetě kdy vyskytovaly.

2. V rovině duševní působí rezidua toxických a balastních látek tak, že skrze oslabení vitality mozku a rovnováhy nervové soustavy se lidé stávají stále „nervóznějšími a egocentrističtějšími“. V důsledku tohoto naladění ztrácí příslušníci komunity schopnost dospět ke konsensu a kompromisu při jednáních mezi jednotlivci i skupinami. Neurasteničtí lidé nejsou schopni dojít ke kompromisní dohodě a k souladnému spolubytí s ostatními. V důsledku takto vytvořené všeobecné společenské atmosféře se zejména samostatně žijící jedinci cítí být nepochopení, osamělí, deprivovaní, vnitřně nešťastní a nenaplnění. Pomalu a jistě se v populaci zvyšuje incidence již klinických závažných neuróz, psychóz a úchylného chování. Z těchto stavů narušení duševní rovnováhy vzniká touha po chemickém úniku z něj pomocí alkoholu a drog. Přitom hlavní příčinou vzniku osamění je to, že deprivanti nejsou schopni vytvořit a udržet celoživotní harmonický pár muže a ženy. Neboli rodinu. Protože rodinná harmonie vedle naplnění pohlavní potřeby zajišťuje materiální a citovou základnu všech členů, je nezbytným předpokladem vzniku vnitřního pocitu naplnění života. V nižší živočišné úrovni tak rodina naladí alespoň „spokojenost“ se životem, při naplnění duchovního rozměru člověka v něm vznikne i pocit štěstí.

3. V rovině duchovní působí chronická intoxikace rezidui všeho typu na život společnosti nepřímo, velmi zákeřně a nenápadně. A sice skrze chování zvrhlých vedoucích činitelů států! Zvrhlých rozumím jako od očekávání Stvořitele odchýlených nejen jednotlivců, ale celých řídících duchovních a mocenských elit národů. (Tč. vedení EU.) Stačí pozorovat sexuální a mezilidské chování lidí, kteří „se nějak dostali k moci“ a dovodíte si dopad výkonu jejich moci na spravované. Jejich vychýlený způsob myšlení a konání v osobním životě je předurčuje k neschopnosti odpovědného řízení států. (Viz biblické: nad malým byl jsi dobrým správcem, nad velkým tě správcem učiním!) Svým osobním vyzařováním nejsou schopni přesvědčivě motivovat celou občanskou společnost k normalitě a pozitivitě. Zejména proto, že sami neumí odpovědět na otázku nadčasového smyslu bytí jednotlivce, lidstva, světa, vesmíru. Jak správné směrování v životě jednotlivce i národa mají sdělovat masám řízených? Všimněte si, jak v médiích se vládnoucím a uchazečům o zvolení tato otázka nesmí klást!!!

Z toho se snadno dovodí, že mocenské a vzdělanostní elity nedávají v současnosti jednotlivci ani národům pocit naplnění smyslu jejich existence. To je pravý důvod toho, že z jednání vedení států a civilizací zmizelo jakékoli směrování k nadčasovosti v mezilidských vztazích. Naposledy se pokoušely na tyto otázky odpovídat křesťanské církve a komunisti. Bohužel nedokonale. Vládnoucí duchovní vibrací ve veřejném životě se stala ideologie života „ze dne na den“. Dosud formovaly kulturu a tím formu civilizace mizející náboženství a zmizelý komunismus. V západní konzumní společnosti se křesťanské náboženství svým ustrnutím v pokroku duchovního poznání stalo slupkou bez obsahu, opřenou jen o zásluhy minulosti. Komunistická filozofie se potopila svým ateismem neboli špatně pojatou podstatou světa a života člověka. Ateističtí „vědci“ došli totiž k „hlubokomyslnému“ závěru, že nadčasový smysl bytí člověka vlastně neexistuje. Tím mu jej nemohou představit. „Moudrost“ tohoto postoje ve srovnání s náboženstvím analogicky naznačuje vtip: Baví se dva chlapečci na písku. „Jéé, ty ještě chodíš na hrníček? To já už dávno dělám do kalhot!“

Výše naznačené jen některé krizové markanty současnosti jsou obecně známé. Nověji se už dokonce smí uveřejňovat, že archeologický výzkum svědčí o tom, jak na právě výše uvedené jevy zanikly v minulých tisíciletích desítky velmi rozmanitých a různorodých civilizací. Myslím si, že při stejných zákonech ve vesmíru, i mnoho civilizací tam. Logicky z uvedeného pro mne vyplývá, že když výše zmíněný nástup krizových fenoménů tato civilizace urychleně nevyřeší, zanikne také. Od počátku logického poznání zákonů světa je zřejmé, že narůstající problémy může lidstvo vyřešit jen poznáním a odstraněním jejich příčin. Aby se nedostavily jejich neodvratné následky. (Boží mlýny.)

A nejde v jejich nalézání a odstraňování začít odjinud, než že bude poznán a pochopen smysl bytí člověka na vyšší rozumové i nadrozumové poznávací úrovni! Neboli ve vědecké a v náboženské rovině. Musí tak učinit rychleji, než z civilizace uctívání konzumu učiní degenerativní změny (boží mlýny) civilizaci zaniklou!

Dilema této doby tedy zní takto:

Buď ve všech třech dimenzích bytí člověka (tělo, duše, duch) vytvoříme kvalitativně vyšší civilizaci, než tu kdykoliv před tím byla, (ať již takové ve vesmíru jsou nebo nejsou,) nebo se jako před Věčností neosvědčené bytosti vrátíme do doby kamenné. A začneme dělat „civilizační“ reparát.

S výše uvedeným také bude většina lidí souhlasit. Problém opět nastane v okamžiku, kdy se má většina (a ti u moci) dohodnout, k čemu se vlastně má dospět a jakými prostředky. Ze situace není moc jasné, zda toho vlastně lidstvo je schopno. Zda mu nebudou muset pomoci zatím jen tušené, občas i vnímané, skryté sily. Pokusím se tedy nastínit, jak řešení v jednotlivých úrovních problému vidím já.

Začít je nutné od konstituování duchovní úrovně, neboli společenské atmosféry v národech, státech, kultuře a médiích. (Ježíš: Usilujte nejprve o království boží a ostatní vám bude přidáno.) Duchovní rozměr reality musí být nejen uznán, ale i správně vysvětlován a elitou žit. V tom stupni pochopení, který se momentálně blíží nejvíce Pravdě.

Tím prvním principem je, že existuje jen jeden Stvořitel (Hybatel) poznávaného světa. Že On do svého stvoření vetkl smysl jeho existence! Že tím je automaticky vtištěn smysl i do bytí jakéhokoliv člověka! Smyslem života jednotlivce je na něj přijít! Jaký je sám Bůh-Podstata světa a jaký smysl bytí člověku dal, to je náplň výkladu a poznání jednotlivých typů náboženství. Tyto výklady se více či méně mohou přibližovat Pravdě, ale myslím si, že plně ji pochopit není v možnostech rozumu člověka. Podle mne je nejlépe vykládá první deska Mojžíšova, jak ji podrobněji rozvádím v předchozím článku.

Druhým duchovním principem, zabraňujícím pádu západní civilizace, je uvedení správných mezilidských vztahů do života společnosti. Ty podle mne nejlépe konstituují zákony druhé Mojžíšovy desky, jak je podrobně rozebírám v předchozím článku. Nic jiného nelze vymyslet, protože právě tyto zákony viděl Mojžíš při vytržení ducha (v mimotělním zážitku) na hoře Sion. Podle mne ve vyspělejších civilizacích vesmíru. Lepší zákony (správně pojaté tzv. Desatero), harmonizující vývoj lidských duchů v komunitě pro věčnost jsem nikde nenašel.

Při výše naznačeném poznání stojí před mocenskými elitami států několik imperativů:

  1. Právně zajistit, že jakýkoliv náboženský výklad je nejen Bohem, ale i pozemskými zákony ve všech státech zakázáno šířit silou! Jakmile by se o silové prosazení některé náboženství pokusilo, je nutné takové v pudu sebezáchovy lidstva zničit. Ne kvůli obsahu a kánonům jeho víry, ale kvůli prostředkům šíření. Šíření jakéhokoliv vyznání silou je přímé narušení boží vůle, která dává člověku svobodu myšlení. Jasné a veřejně deklarované porušení vůle Stvořitele ohrožuje existenci lidstva. Myslím si, že lidstvo dostane šanci k přežití jen tehdy, když svoboda volby náboženství jednotlivcem i národy se stane absolutní. Jen přesvědčivost vyznání a vyjevené plody víry podle zákona setby a sklizně mohou rozhodovat. Protože právě ony jsou vlastně přímou řečí Boha-Podstaty světa!!! Jakmile o kvalitě jednotlivých náboženství si dovolí rozhodovat rozumem člověk nebo vlády, dopouštějí se pýchy vůči Nepoznanému. Silou nelze zasahovat ani proti ateismu, neboli teorii chaosu. I když jeho vývody jsou v rozporu s rozumem i intuicí. Všechny věroučné spory vyřeší čas, vlastně zákon příčiny a následku, setby a sklizně.
  2. Okamžitě náklady na zbrojení převést do vzniku průmyslu zpracování odpadů a údržby životního prostředí. Nakonec by měli i generálové (khaki mozky) pochopit, že „kvérgrify“ ani rozšíření sfér vlivu jim z těla rezidua a nemoci z nich vznikající nevyženou!

Uvedené se zdá být snílkovské za předpokladu existence jen hmotnými smysly vnímaného světa. Čas daný k „přijití k rozumu“ mocenským a vědomostním elitám světa lidí podle mne končí. (Zatím k němu nepřišly.) Ať počítají ale s tím, že „kdo tento svět postavil, ten si jej i ohlídá!“ Co nevidět „čas oponou trhne“ a uvidíme, jak nastoupí nepředvídatelné přírodní a energetické děje. Zřejmě podle proroctví: první budou posledními a poslední prvními. Lze si jejich následky představit třeba ve formě inzerátu: „Vyměním počítač čtvrté generace za kus poživatelného chleba!“
 

Josef Staněk
 

Poslední články autora:


hodnocení: 3.9
hlasů: 19
Print Friendly, PDF & Email

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2024

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Tento web používá jen nezbytně nutná cookies, která jsou zákonem povolena bez odsouhlasení.

Odkazy:

Slunovrat Agentura BYTÍ Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Česká Konference