Mystika – intermezzo

Při psaní mého prvního příspěvku k této ne příliš jednoduché tématice jsem si již po několikáté uvědomil, že my, amatérští autoři těchto různých článků určených především k diskuzi, píšeme většinou o tom, co jsme sami pochopili, ať již je to z oblasti filosofií, náboženství či jiných duchovních nauk. Bereme tak za své to, co subjektivně považujeme za možnou pravdu, za cestu, která je v něčem pro nás přijatelná, nabízí logické „zapadání“ myšlenek do sebe a většinově to vše posuzujeme svým intelektem.

cestamPřímé prožití mimosmyslových zkušeností, což je velmi důležité, mi osobně, přiznávám za sebe, stále ještě chybí. Zcela přirozeně, na rozhraní mnoha nabídek těchto ne zrovna jednoduchých oblastí lidského poznání, které se, na rozdíl od současné vědy, neopírají o hmatatelné důkazy materialistického zkoumání viditelného světa, se i do tohoto diskuzního fóra dostávají myšlenky, se kterými jiný člověk nemusí vůbec souhlasit. A je to zcela přirozené a určitě to nemusí být jako důvod negace vůči člověku, který je oponentem. Ba naopak, i takový sdělený přístup je vždy tvůrčí a může posouvat, pokud si to obě strany uvědomí, každého zase trochu dál.

To je první poznatek této mé vsuvky, jejímž záměrem bude sdělit z mé strany poznané a nabízené skutečnosti osobností i z jiných kultur a vytvořit zde pokus o takovou nabídku mého vlastního nedokonalého slovníku užívaných pojmů a názvosloví, bez kterých se následující díly pokusu o popis vlastní mystické cesty zřejmě neobejde.

Určitě mi čtenář může dát za pravdu, když řeknu, že tento náš svět nabízí běžně např. výklady dějin, které nemusí být nutně objektivně pravdivé a záměrem takové až lži může být to, že slouží např. manipulaci či zištným politickým cílům. Anebo i skuteční vědci např. přírodních věd mohou nabízet výsledky své práce, které budou v daném čase jejich vzniku a po určité další období přijaty a uznávány jako až pevné zákonitosti; čas jim však přinese poznání zcela jiná, a ta ukáží, že to dříve přijaté byl jen omyl či slepá cesta, který následně uvolní místo výsledku nového zkoumání, např. pomocí lepších, pokročilejších technických metod, než které měl původní badatel.

Zrovna tak i jiné kultury, různá náboženství a filosofie i dávno zaniklých společenství přinesly světu nauky, které, mohu-li to tak říci, vytvářely a vytvářejí pomyslný žebřík poznání lidství, po jehož stupních však stoupá člověk vzhůru. Krůček za krůčkem. Snad se tu nevyskytne zásadní nesouhlas, když úvod ukončím myšlenkou a otázkou, že může být u mnoha lidí i značný rozdíl v chápání světa, v hledání odpovědí na základní otázky existence člověka o jeho místě ve Stvoření, a to z pohledu již zmíněných různých kultur a jejich postupného vývoje, jako třeba ve své době v dominantních centrech civilizací – v egyptských, iránských /Persie/, indických, čínských, židovských, římských, řeckých…, až k poznání v naší současné tzv. vyspělé civilizaci?

Vyslovím ještě jedno moje přání – kéž by se vývoj společností lidských bytostí nadále ubíral v hledání toho, co pochopení základních myšlenek z minulosti civilizaci spojuje a co i přes rozdílnost jazyků a doby je vlastně tou samou podstatou, o kterou by se člověk mohl opírat jako o svůj pevný hodnotový základ. Samozřejmé je, že nikdo nezpochybní poznané a každý den v praktickém životě pociťované přírodní zákonitosti oborů matematiky (např. Pythagorovu větu) či fyziky (Archimédův zákon). Mnoho pseudovědců z řad hledajících v tzv. duchovních oblastech se však těžko orientuje v různých náboženstvích či duchovních naukách, které, při použití zdravého rozumu, musí však také vycházet z určitých společných zákonitostí. Moje objasnění některých důležitých pojmů si neklade za cíl to, že by jim měl každý věřit. K tomu tu jsou mnohá díla daleko fundovanějších lidí. Naopak, lze má slova definicí a to, co si pod nimi představuji já, doplnit s cílem upřesnění výrazu, s přihlédnutím subjektivní úrovně a zaměření vlastního poznání každého z nás. Doplnit i jiné výrazy zde chybějící. Nemohu však opomenout, že tato vsuvka se stále týká fenoménu mystiky, která má tomuto tématu dominovat – viz. odkaz: http://hledani.gnosis.cz/mystika-trocha-teorie-a-praxe-dil-prvni/

Mistr, Učitel, Rádce, Průvodce, Mystik, z cizích používaných pojmenování jako Guru či Sant….,to vše a mnoho dalších pojmenování má stejný obsah; jsou to často užívaná jména pro mimořádné kvalitou obdařené duše nadaných lidí, kteří jsou neustále skrze věky posíláni do zrození v hmotném světě. Jejich úkolem od Otce-Boha je činit pro člověka vše to, co vyplývá z výše uvedených pojmenování; vést, radit, učit, předávat nauky, které upřímného zájemce přivedou na Cestu poznání sebe sama a obrátí jeho směřování ke konečnému cíli – k návratu duchovní podstaty lidské bytosti do jejího původního domova, z něhož se před mnohými věky vydala na cestu oživení hmoty, přes mnohé plány a úrovně nižších světů, až do hmoty, ve které podle dalšího velkého zákona Stvoření prochází duše od nejnižších forem života až k té v pozemských podmínkách nejvyšší, do lidské bytosti.

Co je však velmi důležité – tito lidé sem nepřicházejí ze své vůle. V každé části historie, v každém okamžiku života lidí tu tito Synové působí s jednoznačným vyšším posláním, a to jako vtělené Slovo. I Ježíš v mnoha variantách mluví o „Otci, který mne poslal“ a také říká: „Neboť jsem sestoupil z nebe ne abych činil vůli svou, ale abych činil vůli toho, který mne sem poslal.“ Co je dobré si uvědomit, je to, že jedním ze základních vyšších Zákonů Stvořitele je také ten fakt, že Jeho působení zde lze vykonávat pouze přes sebe sama, přes nezištnou láskyplnou pomoc Synů, tedy, řečeno jednoduše, lidská forma Boha-Syna promlouvá k lidské formě člověka. Jeden ze známých mystiků Východu, Guru Ardžan o jejich působení říká: „Jsou mimo zrození a smrt. Oni, plní slitování a milosrdenství, přicházejí, aby přinesli nový život a roznítili zbožnost a umožnili duši potkat Nevyššího.“

A ještě důležité svědectví z evangelia Jana – kapitola 3:

34: Ten, koho poslal Bůh, mluví slova Boží, neboť Bůh udílí svého Ducha v plnosti.
35: Otec miluje Syna a všecku moc dal do jeho rukou.
36: Kdo věří v Syna, má život věčný. Kdo Syna odmítá, neuzří život, ale hněv Boží na něm zůstává.

V listopadu loňského roku jsem na tento web předal tři části článků, které se věnují tématu „Klíči k poznání“ a s mystickou cestou nabízejí, podle mne, mnoho společných rysů. Ostatně, čerpám z Janova evangelia, uznávaného mnoha učenci a pojmenovaného právě jako mystické. Díky Liboru Kuklišovi, vydavateli a redaktorovi těchto stránek magazínu Gnosis9, který se již desátým rokem snaží o udržení jejich čtivého obsahu, byly tyto moje příspěvky po vynucené úpravě stránek zachovány: (lze je najít v rubrice „Autoři článků“) – např. http://hledani.gnosis.cz/klic-prvni-pohled/

Chrám žijícího Boha – je jím sama lidská bytost! Až v ní, po ovládnutí své mysli a usměrněném vědomí pro cestu opačnou, než je ta častá „přízemní“ a často egoistická, vedoucí k uspokojování vlastních zájmů života ve hmotném světě, ve změně směřování „vzhůru“ a uvědomění si duše, svého božského základu a oživujícího principu, lze nastoupit Cestu k poznání nejen sebe sama, ale i Boha samotného. Bůh není pro nás ukryt v některé z nesčetných galaxií, nesedí na obláčku v pozemských výšinách či není za oltářem chrámu, který byl vybudován pro jeho oslavu. Bůh je celé toto Stvoření a my jsme v něm a on v nás. A právě proto je to hledání Otce – Boha tak obtížné. Navíc jej můžeme hledat pouze za probíhajícího života v hmotném těle lidské bytosti. Po smrti, pokud vlastní Cestu nenastoupíme, již žádný pokrok neučiníme. Navíc má každý ve svém těle ještě soupeře nad míru zdatného. Vlastní malé „já“ podpořené myslí, chtíči, chtěním, lpěním a závislostmi; ego, které nám často nedovoluje změnit svůj život a obrátit jeho směřování.

Těch nástrah k podlehnutí je mnoho a mnoho. Duše má v lidském těle, jako vrcholu Stvoření, bohatou výbavu nástrojů – intelekt, paměť, tzv. rozum (někdy se dá celkem úspěšně pochybovat, že člověk jedná rozumně), smysly k orientaci a k vnímání, jazyk pro komunikaci… aj. Narodit se v podobě člověka je tím největším požehnáním. A není to samozřejmostí, protože cesta do toho vrcholu se konala přes mnoho vtělení v mnoha nižších formách. Jeden indický Guru říká: „Poté, co jste prošli miliony zrození, jste konečně získali vzácnou podobu člověka.“

I Ježíš popisuje člověka jako vrchol stvoření a o člověku říká, že je nadřazenou bytostí všem ostatním formám života. Když sám o sobě říká, že je Synem Božím, je za to obviněn z rouhání. Na to odpoví pro nás nesmírně zavazující, ale i radostnou větou: „Není snad psáno ve vašem zákoně; řekl jsem, vy jste Bohové?“

Lidské zrození je nesmírné privilegium a jedině v této formě máme či můžeme využít této vzácné příležitosti k setkáním s Nejvyšším.

Může existovat promarněný život? Jsou na to dva základní pohledy; z hlediska duchovního pokroku, nastíněného jako nastoupení Cesty k návratu duše do svého původního domova, mohu za sebe říci, ano! Nazí jsme na svět přišli, nazí i odejdeme. Je pokrokem pro duši, když na konci života se ohlíží zpět, vidí hmotné bohatství, své domy, auta, jachty, umění hrát na burze, tučné konto, ale i třeba narušené rodinné vztahy, živé vzpomínky na ne zrovna férové jednání s lidmi…? Ale to vše, ať jsme k tomu přišli jakýmkoliv způsobem, tady zůstane. Jen setba karmického dluhu se navýší a přivede dotyčného do dalšího koloběhu zrození.

Jiný člověk si ale naopak uvědomí svoji pomíjivost, časovou omezenost života. Proto se snaží o žití života čestného a spravedlivého, v souladu např. s morální a etickou naukou Synů – Mistrů předchozích období, kdy má uspořádané vztahy, neubližuje, nelže,… atd… Usiluje a také může potkat, je-li to Milostí Boha, Jeho Syna, svého Učitele na duchovní cestě. Existuje stručné a radostné pojmenování tohoto stavu – „Je-li duše žáka připravena, Mistr se objeví.“ Pak přichází vývoj, ve kterém s Jeho pomocí, objevíme v našem vnitřním chrámu tu vzácnou perlu poznání či uzlíček diamantů.

Skutečné jméno – ano, nerozlišujeme příliš mezi psaným či mluveným slovem. Máme jich ve své paměti a také jich vytváříme často až mnoho a jejich používání bývají mnohokráte i zbytečná. To skutečné jméno však nemůže být ani napsáno, ani vysloveno. Je jím nekonečná tvořivá síla Boha, jeho projev od Výšin, kde On sídlí ve svém nekonečném Světle, přes všechny úrovně Stvoření, jeho vesmírného domu s mnoha příbytky, až do možná záporného regionu, pravého opaku čistého zářícího Světla duchovnosti s podmanivou hudbou sfér, do světa hrubé hmoty, kde je jen právě tolik Ducha, který hmotu přes duše oživuje v mnoha formách. To Slovo, známé jako Logos či Slyšitelný životní proud učení Mistrů je tvůrčím vyzařování Boha v „akci“, jeho projev – podle evangelisty Jana, kdy na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh! Je nekonečně Moudré, je i Matkou Stvoření, která plodí Syny s jejich specifickým posláním. Má v mnoha jazycích mnohá pojmenování a znají je všechna náboženství a duchovní nauky. Bez něj, bez Slova, by totiž nevzniklo to, co je! Působí každým okamžikem a vše drží v neustálých vibracích věčného života mnoha forem a mnoha změn.

Tak zatím jen vsuvka o Bohu-Synu, o člověku a jeho základním poslání a Slovu, které to vše Božskou energií Slovem a Světlem řídí. Další pojmy, jako spása, meditace jako Zákon cesty, putování duše, umírání jako cesta k životu….., to vše bude ještě v dalším díle před samotným dokončením mého příspěvku k fenoménu mystiky s trochou praxe a teorie.

(pokračování)
 

Václav Žáček /Venda/ – podle universální duchovní nauky učení SANT MAT.

hodnocení: 4.6
hlasů: 10

70 komentářů

Přidat komentář
  1. Milý Vendo, prekvapil ste ma týmto svojím príspevkom, ktorý Vás musel stáť veľa času a úsilia. Ale výsledok stojí za to. Je to celkom dobré zhrnutie témy a tak sa teším na pokračovanie. Bol som zvedavý, či tam objavím dajaký nedostatok, alebo logickú chybu, ale až na Vaše známe zaujatie pre karmický zákon a z toho plynúcu reinkarnáciu, som tam nič závadného neobjavil. Ale to je celkovo podružný detail…
    Tiež sa mi zdá, že Vaše vyzdvihovanie významu, dôležitosti a poslania človeka na zemi z hľadiska „Božieho zámeru“ je trochu nadsadené – ja niečo také nepozorujem. Boh sa bez človeka celkom dobre zaobíde. Nie je pre Boha a jeho zámer nijakým prínosom. Človek nemá Bohu čo ponúknuť! Každé dieťa si myslí, že ak ho rodič miluje, tak je to pre jeho kvality, múdrosť a schopnosti. Je to taká detská pýcha, alebo skôr nedostatok pokory? …
    Pekný slnečný deň!

    1. Pane Degone, zajímavou reakci jste mi poslal. Obzvláště ta část k tomu, že „Boh sa bez človeka celkom dobre zaobíde. Nie je pre Boha a jeho zámer nijakým prínosom.“

      Bůh stvořil člověka k obrazu svému? Možná?

      Existuje nějaký termín ze sanskrtu, který říká, že to celé jeho Stvoření je jen taková „Boží hra“. Proč by zářila slunce, proč by byly vytvořeny planety, proč by na nich byla vegetace, různí tvorové, když by to pak nikdo neužíval.

      Bůh tvořil a říkal každý den….a bylo to dobré / kniha Genesis / Až šestý den stvořil člověka :
      „26 Tehdy Bůh řekl: „Učiňme člověka k našemu obrazu, podle naší podoby! Ať panují nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nad dobytkem, nade vší zemí i nad veškerou havětí lezoucí po zemi.“ 27 Bůh stvořil člověka ke svému obrazu,k obrazu Božímu stvořil jej: jako muže a ženu stvořil je. 28 A Bůh jim požehnal. Bůh jim řekl: „Ploďte a množte se, naplňte zem, podmaňte si ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem i nad každým živočichem lezoucím po zemi.“ 29 Bůh také řekl: „Hle, dal jsem vám všechny byliny vydávající semeno na celém povrchu země i každý strom, na němž je ovoce vydávající semeno. To vám bude za pokrm. 30 Také veškeré polní zvěři, všem nebeským ptákům i všemu, co leze po zemi, zkrátka všemu, co má v sobě život, jsem dal za pokrm všechny zelené byliny“ – a stalo se. 31 Bůh viděl všechno, co učinil, a hle, bylo to velmi dobré! Byl večer a bylo ráno, den šestý.“

      Možná pro Boha jsou přínosné naše získávané životní zkušenosti, možná byl jen zvědavý, jak to celé dopadne. Ale to spíš musel vědět, jinak by nebyl vševědoucí, že?. A jako jeho hmotný protipól, v naprosto opačném postavení než věčný, vševědoucí Bůh, mu můžeme přinést v subtilních energiích, vyzařováních, vibracích všeho, co děláme, na co myslíme, zkušenosti, které doplní jeho „maxidatabanku“. A až bude plná údajů, opět tento svět ve svém vývoji zastaví a vše půjde k novému bodu nula, následně k novému třesku a k novému tvoření.
      Možná je to věčně se opakující koloběh procesu tvoření. A zase to bude dobré ?!

      Učení Mistrů přisuzuje Nejvyššímu tyto vlastnosti :
      Bůh je bezejmenný, neviditelný, nedosažitelný, neomezený a nekonečný.

      Určitě tu nejsem jako člověk ze své vůle, ani z vůle svých fyzických rodičů. Duše a vědomí může být výsledkem tvořivosti Boha, pak již to všechno může být jen ta hra, jak se to / lidstvo zde, či jiný vrcholný život jinde / povedl. Jestli do toho života „investoval“ Bůh část sebe, své Síly, jako duše, a jestliže nás podle nějakých zákonů chce zpátky, po splnění určitých podmínek, které neznáme v hmotném světě, tak je to stejně jen jeho věc.
      Možná se, když se nám návrat podaří, společně v jeho jedinečném bytí všemu zasmějeme ?

      Kdo to všechno ví?

      A nebo ho, snad již po několikáté, naštveme, tím, že nepochopíme to jeho…..a bylo to velmi dobré, vyvraždíme se, vymlátíme…. . A oak to začne jako další pokus znovu. Bůh a my s ním máme si nekonečně mnoho času.

      Venda

      1. Oprava poslední věty :
        Špatně je :
        A oak to začne jako další pokus znovu. Bůh a my s ním máme si nekonečně mnoho času.

        Správně měla být :

        A pak to začne jako další pokus znovu. Bůh a my s ním máme asi nekonečně mnoho času.

        Pěkný den všem
        Venda / Václav Žáček /

        1. Pane Vendo,
          som rád, že ste sa trochu zamyslel aj nad vzťahom „my ľudia“ a „Boh“, lebo práve o tom by malo ísť v tej téme „mystika“ predovšetkým. Človek venuje mnoho pozornosti vzťahu človek – stvorenie, ale vzťahu človek – Boh Otec sa dosť vyhýba. A pritom všetko, čo máme, tu máme ako dar práve od Boha. Ježiš tento vzťah s Otcom považoval za základ a od neho potom rozvíjal všetko ostatné. Ak nedokážeme tento vzťah k Otcovi preciťovať a prežívať, sme duchovne mŕtvy a mystika je pre nás iba prázdny pojem. Je to ako s láskou v rodine medzi rodičmi a deťmi. Láska rodiča k dieťaťu je iná, ako láska dieťaťa k rodičom. Dieťa rýchlo vymení tú lásku k rodičom za kamarátstvo k rovestníkom a iným záľubám, ale rodičovská láska pretrváva naveky.

  2. Pane Vendo,
    přiznám se, že rád čtu Vaše příspěvky, jsou mi obsahově dost blízké. Vím, že každý zde diskutující má svůj názor, svůj životní směr a nějaký diskuzní příspěvek tento směr nezmění, proto sem můžu jen napsat svoje pochopení duchovní cesty a nečekat, že ji přijmou ostatní.
    Souhlasím s Vámi, že lidská podoba je velice vzácná a dosáhnout jí je velice těžké. Živá bytost-duše je nepatrná částečka nejvyšší duše-Boha. Kvalitativně je stejná ale kvantitativně nepatrná. Její věčné postavení je služebník Boha. Kdysi v minulosti začala individuální duše závidět Bohu a chtěla si sama hrát na Boha. Proto je zde hmotný svět,kam jsme sestoupili abychom si zde mohli hrát na Bohy a panovali hmotné přírodě. Ve skutečnosti hmotná příroda panuje nám, to jen naše falešné ego si myslí – já a moje, já jsem pán. Po mnoha milionech zrození v různých tělesných druzích dostaneme lidskou podobu a máme možnost se osvobodit z hmotného otroctví a vrátit se zpátky domů do duchovního světa. A jak této vzácné lidské podoby lidé využívají pro osvobození, to je vidět. A to, že budeme jak uvádíte usilovat o žití čestné a spravedlivé, neubližovat, nelhat, mít uspořádané vztahy – fajn, je to určitě lepší než opak ale co si za to vysloužíme ? Jen pozitivní karmu ale k Bohu nás to nepřiblíží. Po vyčerpání dobré karmy jsme zase na nule a kde je Bůh? Jediná cesta je cesta oddané služby Bohu, trpělivou prací sloužit Bohu a upozornit na sebe velké duše které nám mohou hodit ono záchranné lano a vytáhnout nás z tohoto oceánu hmotného utrpení. Spoutaný nemůže osvobodit spoutaného, rozvázat nás může jen ten, kdo je sám svobodný.

    1. “ A to, že budeme jak uvádíte usilovat o žití čestné a spravedlivé, neubližovat, nelhat, mít uspořádané vztahy – fajn, je to určitě lepší než opak ale co si za to vysloužíme ? Jen pozitivní karmu ale k Bohu nás to nepřiblíží. Po vyčerpání dobré karmy jsme zase na nule a kde je Bůh? “

      Pane Jaromíre, děkuji za tyto řádky k zamyšlení! Také se domnívám že na cestě do „království nebeského“ (zde naschvál nepíši slovo ráj) samotná mravnost a dobré chování nestačí. Napsal jste to výstižně.

      1. pro pana /paní?/ LM.

        U Boha je všechno možné.
        Nakonec, i lump často žádá kolikráte na sklonku života o milost, např. o svátost posledního pomazání, ač si z toho mohl celý život dělat legraci a nebo, v tom lepším případě, byl jen nevěřícím, nejen na karmu / příklad – třeba soudruh Husák – tedy údajně přijal tuto svátost /. To netvrdím, že s.Husák byl lump.

        Existuje záležitost posledního soudu, po smrti fyzického těla se duše „zpovídá“ a poté přijímá rozsudek soudu, bez obhájce, a absolvuje očištění, poučení, než se vrátí do nového života na novou zkoušku, zda to „vyučování“ mimo život v lidském těle „zafungovalo“ k pokroku v dalším zrození?

        Viz.i mé dva příspěvky k tématu „co je po smrti“ a co tomu předchází :
        http://hledani.gnosis.cz/zdanlive-jednoducha-otazka-co-je-po-smrti-1-cast/
        a
        http://hledani.gnosis.cz/zdanlive-jednoducha-otazka-co-je-po-smrti-2-cast/

        Co je důležité, a to jsem / a mnoho ostatních diskutujících také /již tady zdůraznil mnohokráte, je poznání, že bez pozitivní změny, aplikované na sobě a v sobě, ale především u sebe sama, nejde učinit nejen pokrok, ale vůbec tu Cestu návratu nastoupit. A proč měnit někoho jiného a nebo svět, když ve skutečnosti jde jen a jen o spásu každé individuální duše ?

        Když by Vás pozval na návštěvu např.prezident,/ třeba americký, ať to má úroveň, do Bílého domu / nebo jiná významná osobnost, půjdete k němu v zablácených holinkách, v modrákách, neoholený, se špinavýma rukama? K Bohu či k jeho Synu, k úrovni, které nekonečně přesahují jakéhokoliv prezidenta, je potřeba přijít čistý, především po stránce žitého života, ne ?

        Vezme si maminka k utišení plačící dítě, které upadlo do bláta? Nejprve ho s láskou očistí a nebo převleče a pak jej na klíně utěšuje.

        Vést čistý, morální život, ne pro okolí, ale pro sebe, pro svůj cíl, není přece špatné? Ani z pohledu té karmy, ani z pohledu duchovní cesty. Adept, který chce toto vykonat ví, že se musí připravit. Ježíš mluví o vyčištěném poháru, ze špinavého, ve kterém byla např.močůka, se přece nenapijeme. Pět panen si vyčistilo lampy a připravilo si je, protože očekávaly příchod ženicha. Těch jiných pět neuspěly, nebyly připraveny.

        Na duchovní cestě nevíme dne ani hodiny, kdy se nám podaří učinit pokrok. Předpokladem je však příprava. Za samozřejmé považujeme to, že naše auto, kterým vozíme např.svoji rodinu, necháme prohlédnout, zkontrolujeme brzdy, nahuštěné pneumatiky, olej, chladící kapalinu, čistotu skel, nastavení zrcátek….., takové samozřejmosti pro bezpečnou a úspěšnou jízdu. Ale tady to, v případě přípravy těla, mysli a duše, nechceme pochopit ?

        Nikde jsem nenapsal, že dobré chování na cestě do „království nebeského“ stačí.

        Můj příspěvek k mystice, k samotné cestě, bude mít ještě dvě pokračování. nechtěl jsem 15ti stránkový příspěvek posílat najednou. O samotné cestě mystického transportu, o know how, se dozvíte, když budete chtít, i více.

        Pěkný den

        Venda / Václav Žáček /

        1. Pane Vendo, díky za Váš článek i vstup, ale zdá se, že jste nepochopil můj úmysl. Svou poznámkou jsem vůbec nereagoval na to, že mravnost a snaha o „vyšší“ život je něco nedůležitého a nepotřebného, to je mi líto pokud to tak vyznělo a pakliže jste to tak pochopil.

          Rovněž jsem nereagoval přímo ani na Váš článek, tedy vůbec Vám nepodsouvám, že jste napsal, že „dobré chování na cestě do „království nebeského“ stačí.“ Mimochodem, Váš článek se mi líbil, pište dál.

          O tom co stačí nebo nestačí asi ani jeden z nás nemůže soudit, ale to neznamená, že zde nemůžeme diskutovat :-) Osobně za nutný „další“ krok, kromě vlastních morálních činů a pokání, považuji především vědomé a trvalé rozhodnutí, že se chci k Otci vrátit (soudě např.dle podobenství marnotratného syna, které vlastně krásně shrnuje a vysvětluje proč jsme zde a kam můžeme kráčet, budeme-li chtít). Někdo by mohl napsat, že tímto dalším krokem je vlastní „neutuchající touha po Pravdě.“, další by napsal „neutuchající touha po absolutní spravedlnosti“, apod.

          Zkrátka a dobře, reagoval jsem na dle mého důležitou poznámku, že ke spojení s Bohem musíme po takovém spojení především toužit – jít si za tím, což se musí projevit i v našich činech a změně chování. Morální chování a snaha o očištění naší lidské podstaty je tedy jakýsi prvotní (a důležitý!!) krok na naší cestě (a vedou k tomu všechna náboženství chápaná i zcela zevně), ale líbilo se mi, že to pan Jaromír nade mnou pěkně „vypíchl“, znovu opakuji, netvrdím, že Vy to netvrdíte, nebo že tvrdíte něco jiného.

          (Pan) LM :-)

          1. Ano, jednoznačně souhlasím s napsaným.

            V článku jsem napsal k lidské bytosti :

            „Chrám žijícího Boha – je jím sama lidská bytost! Až v ní, po ovládnutí své mysli a usměrněném vědomí pro cestu opačnou, než je ta častá „přízemní“ a často egoistická, vedoucí k uspokojování vlastních zájmů života ve hmotném světě, ve změně směřování „vzhůru“ a uvědomění si duše, svého božského základu a oživujícího principu, lze nastoupit Cestu k poznání nejen sebe sama, ale i Boha samotného.“

            A vy dodáváte: „vědomé a trvalé rozhodnutí, že se chci k Otci vrátit“. A s tím doplněním jednoznačně souhlasím.
            Díky.

            Venda /Václav Žáček/

          2. Pane LM -(zvláštne oslovenie, že?):
            Dovolím si tiež reagovať na Váš komentár k p. Vendovi. Zdá sa Vám, že p.Venda celkom nepochopil Vaše pripomienky k predmetnej téme a preto sa snažíte svoje názory lepšie vysvetliť. To je OK! Diskutujúci na tomto webe si dosť užili kadejakých osobných útokov a invektív a preto tie naše reakcie sú často neadekvátne. Ale v poslednej dobe pozorujem na tomto webe kvalitné postrehy, ktoré idú do hĺbky a medzi ne radím aj tie Vaše. Preto by som si veľmi želal, aby ste tu aj naďalej vyjadroval svoje postrehy a nenechal sa zdanlivým nepochopením odradiť.
            Boh je spojovaný s atribútmi Lásky, Dobra, Múdrosti a Spravodlivosti, čo je správne, ale je už menej správne, ak ľudia slúžiaci týmto ideálom sa označujú ako „služobníci Boží“. Ježiš sa dosť jasne vyjadril v tom zmysle, že treba odlišovať „služobníka“ od pojmu „syn“. Tí, ktorí si uvedomili svoju príslušnosť k Bohu Otcovi a usilujú sa láskou o jednotu, sú Synovia (deti Otca). Možno že práve vedomie tejto rozdielnosti chýba mnohým duchovne žijúcim ľuďom, aby pochopili svoje miesto a poslanie na tomto svete. Pojem „služobník Boží“ nie je to isté, ako „Synovstvo Božie“. Netreba tento fakt vyzdvihovať, ale si ho treba uvedomiť… Dobrý príklad nám v tomto smere dáva náš súčasný pápež František.
            Pekný deň!

    2. Stručné odpovědi pro dva diskutující najednou. To nyní nově jde, dříve, při kliknutí na odpověď se mi zobrazilo odpovědní okno a nad ním pouze jeden vybraný článek, na který jsem reagoval.

      Panu Jaromírovi. Díky za reakci. Asi chápeme vše stejně. Váš poslední odstaveček :
      „Jediná cesta je cesta oddané služby Bohu, trpělivou prací sloužit Bohu a upozornit na sebe velké duše které nám mohou hodit ono záchranné lano a vytáhnout nás z tohoto oceánu hmotného utrpení. Spoutaný nemůže osvobodit spoutaného, rozvázat nás může jen ten, kdo je sám svobodný.“

      Jen dodám, že Ježíš vysvětloval svým učedníkům toto přikázání jako první v pořadí a také je třeba ho chápat jako nejdůležitejší – miluj Boha celým svým tělem…. atd.. I indická jóga – bhakti – směřuje k oddanosti, zbožnosti. Pro mne to v praxi znamená ne i, ale především, ve všech životních situacích obracet proud vědomí vzhůru, k Němu, i když si můžeme myslet, že žádné spojení /ještě prozatím/ neexistuje. Radit se s ním, konzultovat, snažit se vymýtit emoce, být stále s Ním, i když je to jen představivost a nakonec přijmout prosbu – buď Vůle tvá. A říkám jedno velké ANO, spoutaný nemůže osvobodit spoutaného, slepý nemůže vést slepého. Proto hledejme, prosme, tlučme, s trpělivostí, pokorou, láskou v setkání s Ním.

      Pro pana Karla :
      Slovo, Logos, Duch svatý, Tvořivý princip, Zvukový znějící proud, Světlo, Nám, Nád, Šabd….opravdu snad stovky jmen jsou pro nekonečný proud života v různých jazycích. Jak lze zakódovat do malé pecky krásnou vzrostlou třešni, plodící tisíce dalších pecek s novým životem? Totéž v žaludu, kde se skrývá velká síla dubu, zrnko pšenice, které dá úroda mnoha dalším a potravu lidem…. . Slovo je proces, který obzvláště silně můžeme cítit teď, na jaře, kdy se příroda probouzí k novému životu. Vývoj života v dělohách mnoha tvorů, ve vajíčkách….. . Život sám je projev Slova a jeho podstata vychází z Boha. Proto i Ježíš říká, že kdo je proti životu, Slovu, Duchu svatému, tomu nelze odpustit. Proto i neubližování životu má svůj význam. Opět je to o lásce ke stvořenému, k braní se pouze toliko, co potřebujeme ke skromnému / to upřednostňuji / životu. Vy všechny ty aspekty, se kterými zcela souhlasím, píšete velkými písmeny. MOUDRO, DOBRO, LÁSKA. Váš odstavec z Vaší odpovědi říká vše :
      „Takže Nejvyšší stvořil/stvořila Své Stvoření v jeho původní formě ze Své LÁSKY a DOBRA (ústy) prostřednictvím Své MOUDROSTI a PRAVDY (slovem). Protože je Nejvyšší v Sobě ryzí LÁSKOU i DOBREM a čistou MOUDROSTÍ i PRAVDOU, stvořil vše ze SEBE a SEBOU, ne z ničeho či nesmyslnými, prázdně znějícími slovy. Jak tento proces stvoření nastal, bylo popsáno v „Základech lidské duchovnosti“ a ve „Čtvero pojetí duchovní struktury Stvoření“, kam se odkazují všichni zájemci. Popis tohoto procesu stvoření by byl příliš složitý a mimo rozsah této knihy. Zde postačí říci, že stvoření se neodehrálo a neodehrává v čase a prostoru, jak by vás k této víře vedl vědecký a biblický doslovný přístup. Veškeré stvoření se odehrává vně či bez času a prostoru. Proto hovořit o čase a místě (prostoru) v procesu stvoření je úplným bláznovstvím. Čas a místo se uvedly v procesu stvoření relativně k pozici nejrůznějších nebeských těles a ke vztahům jejich obyvatel mezi sebou navzájem.“

      Totéž je od evangelistu Jana – stručné a výstižné :
      1:Na počátku bylo Slovo,to Slovo bylo u Boha,to Slovo byl Bůh.
      2:To bylo na počátku u Boha.

      / říká se tu, že bylo Slovo na počátku, ale bylo /až/ u již existujícího Boha, který byl dřív. Ale Slovo je sám Bůh, je Ním samotným – cítíte to z toho?/.

      3:Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic,co jest.
      4:V něm byl život a život byl světlo lidí.
      5:To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.

      Stvoření bylo učiněno tímto projevem Boha, Silou, kterou si nikdo neumí v její nekonečnosti a působení představit, alespoň já ne. To Slovo je sám život, který se nakonec (souhlasím, že vývoj nastal od Počátku v oblasti čisté duchovnosti, tedy neměl nic společného s prostorem a časem chápaného pojetí nám známého vesmíru) stal až Světlem lidí a ač ho většina z nás ještě nevidíme (uvnitř), svítí v nás a tma nemá nárok je pohltit./ A na každého čeká Syn. Nádobu / tělo / je však třeba připravit, vyčistit, netvořit další a další negativní karmu. Jít vědomě na cestě pokání.

      I to je tohoto pojmu „Slova“ vysvětlení.

      Pěkný den oběma
      Venda

  3. Pane Vendo,
    je skutečně potřeba si ujasnit pojmy. Není mi zcela jasné, co si představujete pod Vámi dosti často zmiňovaným SLOVEM.

    Co se skrývá za pojmem SLOVO v Bibli Svaté je pěkně vysvětleno v knize KDO JSI A PROČ JSI ZDE.

    Cituji:
    Bůh především netvoří věci a bytosti z ničeho. To by bylo porušením Jeho vlastního řádu a principu. Stvoření věcí a bytostí slovem Svých úst, za druhé, neznamená, že Bůh vyřkne SLOVO a toto SLOVO se stává skutkem. Toto je popis doslovného smyslu Bible. Co to skutečně znamená, je to, že každé Jeho slovo je čistá PRAVDA a MOUDROST, a to, že BOŽSKÁ ÚSTA označují Jeho LÁSKU a DOBRO.

    Takže Nejvyšší stvořil/stvořila Své Stvoření v jeho původní formě ze Své LÁSKY a DOBRA (ústy) prostřednictvím Své MOUDROSTI a PRAVDY (slovem). Protože je Nejvyšší v Sobě ryzí LÁSKOU i DOBREM a čistou MOUDROSTÍ i PRAVDOU, stvořil vše ze SEBE a SEBOU, ne z ničeho či nesmyslnými, prázdně znějícími slovy. Jak tento proces stvoření nastal, bylo popsáno v „Základech lidské duchovnosti“ a ve „Čtvero pojetí duchovní struktury Stvoření“, kam se odkazují všichni zájemci. Popis tohoto procesu stvoření by byl příliš složitý a mimo rozsah této knihy. Zde postačí říci, že stvoření se neodehrálo a neodehrává v čase a prostoru, jak by vás k této víře vedl vědecký a biblický doslovný přístup. Veškeré stvoření se odehrává vně či bez času a prostoru. Proto hovořit o čase a místě (prostoru) v procesu stvoření je úplným bláznovstvím. Čas a místo se uvedly v procesu stvoření relativně k pozici nejrůznějších nebeských těles a ke vztahům jejich obyvatel mezi sebou navzájem.

    Pro nás, kdo máme co činit jen s časem, místem a jednotkami a ničím jiným, je obtížné pochopit, co to skutečně znamená stvoření bez času a prostoru. Jak je to možné ? Nemáme žádnou konkrétní představu či srovnatelnou ideu této situace. To nejlepší, co můžeme v tomto ohledu udělat, je srovnání času, prostoru a jednotek s našimi vlastními zkušenostmi různých stavů a kondic. Jsme-li účastni příjemných, krásných, klidných a šťastných událostí, čas se pro nás stává bezvýznamným, a později jsme ohromně překvapení, když se dovíme, kolik času uběhlo.

    Opak je také pravdou: Když je někdo unuděn takříkajíc k smrti, každá minuta se vleče jako hodina. Když někdo řídí vůz a má něco důležitého na mysli, spontánně vchází do hlubokého transu. Přitom se zdá, jako by vůbec neexistovala vzdálenost mezi bodem jeho výjezdu a místem určení. Náhle je tu, aniž by si pamatoval, jak tato cesta probíhala. Jsme-li však na straně druhé znuděni, celý výlet se nám zdá velmi dlouhý a obtížný.

    Tyto příklady poskytují přibližnou představu toho, jaké je to něco dělat bez přítomnosti času a prostoru či místa. Stačí si uvědomit, že Nejvyšší není omezen/omezena žádným časem a prostorem, a tudíž tvoří bez času a prostoru. (Tvar On/Ona požívám proto, že Nejvyšší v Sobě obsahuje rovný podíl všech principů maskulinity a femininity. Žádný princip nemá přednost před druhým, jak je tomu zde u lidí na Zemi.)…

    Z tohoto úryvku patrno že souvztažnost k SLOVO je MOUDROST a PRAVDA.
    Každá souvztažnost má také negativní konotaci, takže slovo může značit i bláznovství a nepravdu.

    Podle slov přítomných na naší planetě (ať psaných či mluvených) ve smyslu úmyslů a motivací, které se za slovy skrývají, si můžete udělat obrázek, kam máme blíž, jestli k moudrosti a pravdě (k Nebi), nebo k bláznovství a nepravdě (k peklu).

    Žitím v moudrosti a pravdě se ustanovuje láska a dobro.
    Žitím v bláznovství a nepravdě se ustanovuje nenávist a zlo.
    Obraz toho, v čem žijeme uvidíme brzy na naší planetě. Tento obraz se stává postupně zřetelnějším a hmatatelnějším.

    1. Ke vzniku stvoření mám docela jednoduchý, ale dobrý příměr, který často a rád pozoruji. :-)

      Představte si, že stojíte ve tmavé místnosti a máte prst na vypínači. Uprostřed místnosti je žárovka. Nesvítí, je v neprojevené formě. Vy uděláte čin. ( SLOVO = čin) a vpustíte energii do této žárovky. Okolo žárovky se rozleje světlo, které je pouze odrazem a důsledkem skutečného zářícího vlákna v žárovce. Ono vlákno je skutečná PRAVDA, protože skutečně existuje. Světlo okolo něho je pouze jeho obrazem, napodobeninou. Jak se světlo vzdaluje od vlákna, tak začíná měnit vlastnosti. Svítivost a částečně i zabarvení. Tím nám vznikají sféry.
      Světlo se rozlévá v dokonalé harmonii, všemi směry rovnoměrně a součet sféry v každé vzdálenosti zobrazuje obraz zdroje a nám se tato dokonalost jeví jako MOUDROST. Bůh je vlákno. On jediný skutečně existuje. Vše ostatní se ho pouze snaží napodobit, nebo jinak, je Jeho napodobeninou. Prostor a čas se prohlubuje se vzdáleností od žárovky a tím oddělováním se jednotlivých paprsků od sebe navzájem.

      Vahrion
      Zdroj: http://slovopravdy.webnode.cz/

      1. Dost dobrý příměr. Na takových příměrech se jevy nejlépe pochopí, pomohou k vytvoření si relevantní představy.

      2. Příměry mám rád.
        On s velkým O = Bůh a je vláknem. Ihned mi napadlo, jakou roli hraje vakuum kolem vlákna v uzavřené skleněné baňce žárovky, jakou roli má sklo baňky a také závit s kontaktem, kterým je přiváděna do vlákna energie. Kde se ta energie vzala, jakou roli hraje vypínač, elektrické vedení a nakonec prostor, který žárovka osvětluje. 40ti watová žárovka neosvětlí prostor 100 x 100 x 100 metrů, zatímco Bůh „svítí“ dokonalým světlem, tak silným, že neexistují ani žádné stíny.
        Kdo to ale všechno ví ?

        Já ne.

        Venda / Václav Žáček /

          1. Proč nemít šanci? Vznesl jsem jen, možná i hloupé okolnosti, ale jen pro jeho doplnění či objasnění, a podotýkám, z mého pohledu.

            Ale to zásadní jsem ještě, opět z mého pohledu na příměr, nevyslovil.

            Kdo stojí v místnosti? Kdo má prst na vypínači? V tomto případě člověk. Člověk má udělat čin = SLOVO a vpustit energii? Je tedy před Bohem? Tak to ale nemůže být, a to vím na 100%, že Vy víte. Ono totiž ani k Bohu, v úplném počátku počátku, z vnějšku nic nepřišlo, nic tam totiž nebylo, protože nic jiného neexistovalo, než pouze ON. Na počátku bylo Slovo, ale hned v následujícím textu zjistíme, že bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh…..a tudíž, ještě před počátkem Slova musel být již Bůh.

            To Slovo, to vpuštění energie tedy není zvnějšku. To Slovo je jeho projevem, Světlo je také jeho projevem, jeho vlastní energií, jeho vlastním tvůrčím záměrem.

            Prostě a jednoduše, vypustil bych ten začátek o prstu na vypínači.

            Dál již tomu ale rozumí, i když bych nemluvil jen o vláknu, ale z hlediska funkčnosti o celé žárovce.

            „Světlo okolo něho /ní/ je pouze jeho obrazem, napodobeninou. Jak se světlo vzdaluje od vlákna, tak začíná měnit vlastnosti. Svítivost a částečně i zabarvení. Tím nám vznikají sféry.
            Světlo se rozlévá v dokonalé harmonii, všemi směry rovnoměrně a součet sféry v každé vzdálenosti zobrazuje obraz zdroje a nám se tato dokonalost jeví jako MOUDROST. Bůh je vlákno. On jediný skutečně existuje. Vše ostatní se ho pouze snaží napodobit, nebo jinak, je Jeho napodobeninou. Prostor a čas se prohlubuje se vzdáleností od žárovky a tím oddělováním se jednotlivých paprsků od sebe navzájem.“

            Dovolil bych si to doplnit. V těch Vyšších sférách neexistují pro Slovo, nebo-li tvůrčí projev, nebo-li Světlo žádné překážky. Tam je soulad, harmonie, Jeho Vůle. Jeho Projekce, řečeno takto jiným mírně technickým termínem, „slábne“ a navíc, dále od zdroje vznikají překážky, které zapříčiňují stíny. Ten stín je méně světla. Méně světla dává vznikat dualitě. A jsme tady, kde je minimum světla, více hmoty a překážek.

            Díky za příměr a pěkný den

            Venda /Václav Žáček/

          2. Pro Vendu níže.

            Na otázky, které kladete bude nelepe odpovědět úryvkem.
            ******************************************************************

            Chce-li mne člověk v mém líčení správně sledovat, musí si nejdříve ujasniti, že v Božském jsou vůle i čin vždy jedno. Za každým slovem následuje ihned čin, nebo přesněji vyjádřeno, každé slovo jest současně již samotným činem, poněvadž Božské Slovo má tvořivou sílu, formuje se tedy bezprostředně v čin. Tak tomu bylo i při velikých slovech: „Budiž Světlo!“

            Světlo jest jen Bůh sám! A jen jeho přirozené vyzařování tvoří lidskému duchu nezměřitelný kruh Božské sféry. Nejzazším kotvištěm tohoto kruhu jest a byl již od věčnosti hrad Grálu. Když tedy Bůh chtěl, aby Světlo bylo také za hranicemi přímého Božského vyzařování, nemohlo se při tom jednat prostě o libovolné rozšíření záření, nýbrž Světlo muselo býti postaveno na nejzazším bodě bezprostřední hranice záření Božské dokonalosti, aby odtud prozářilo to, co bylo dosud neosvícené.

            Bůh neproslovil podle lidských pojmů tedy jen slova: „Budiž Světlo!“, nýbrž byl to současně čin! Byla to veliká událost vyslání nebo zrození Imanuele z Božského! Prasvětlo postavilo část Světla ven, aby samostatně svítila a osvěcovala venku, mimo bezprostřední Božské vyzařování. Počátek velikého vzniku stvoření nebyl nic jiného, než současně nastupující důsledek zrození nebo vyslání Imanuele.

            Imanuel je tedy příčinou a východiskem stvoření v důsledku svého zrození ze samotného živoucího Světla. On jest Boží vůle, protože slova „Budiž Světlo!“ nese živě sám v sobě. On sám jest tímto Světlem. Je Božskou vůlí, živoucím křížem stvoření, kolem něhož se stvoření mohlo a muselo vytvořit. Proto jest také Pravdou, jakož i zákonem stvoření, které se mohlo utvořit jedině z něho a skrze něho!

            Jest mostem z Božského, cestou k Pravdě a k životu, tvořivým zdrojem a silou, přicházející z Boha. –

            *******************************************************************

            Zdroj: Přednáška Budiž Světlo
            http://slovopravdy.webnode.cz/

            Vahrion

    2. Pane Karle, ještě jsem zapomněl zareagovat na :
      „Pro nás, kdo máme co činit jen s časem, místem a jednotkami a ničím jiným, je obtížné pochopit, co to skutečně znamená stvoření bez času a prostoru. Jak je to možné ? Nemáme žádnou konkrétní představu či srovnatelnou ideu této situace. To nejlepší, co můžeme v tomto ohledu udělat, je srovnání času, prostoru a jednotek s našimi vlastními zkušenostmi různých stavů a kondic. Jsme-li účastni příjemných, krásných, klidných a šťastných událostí, čas se pro nás stává bezvýznamným, a později jsme ohromně překvapení, když se dovíme, kolik času uběhlo.“

      Problém, podle mne, tkví v tom, že my se díváme na Stvoření takříkajíc od jeho dna, od spodní, nejnižší části, od nejnižší úrovně. Vůbec ale neznáme v naší úrovni, jak se proplétá s narůstajícím podílem duchovnosti a naopak s klesajícím podílem hmoty, kvalita života, jak vypadá život viděný zhora?! Představuji si, že se narodím rodičům někde ve výzkumné stanici na dně teplého, čistého moře a znám jen svět pod vodou, krásu prozářené vody s mnoha vodními živočichy a barvami. Sova a netopýři si mohou myslet, že slunce vůbec neexistuje. Nikdy ho neviděl ani krtek.
      Nebo jsem člověk od narození slepým či hluchým, nebo obojí současně. Jak takový život vypadá, jak se s takovým hrozným omezením pojímá čas? Od jídla k jídlu, čas mezi vyměšováním?

      Nikdo si tu nemůže představit svět, kde čas neexistuje, kde život je jen něčím na úrovni sil, vlnění, energií…..a je tak poznání neohraničeného prostoru, kdy jsme v Jediném, současně ve všem. Pokud tam jsme, tak si myslím, že hmotný svět, bezduchý, bez světla, bez Lásky, nás již nemůže ani zajímat. Proč také, když čas se nemá k čemu vztahovat, protože vědomí takového Stvoření je absolutní, protože jsme součástí nekonečna.

      Přiznávám,že nechci více diskutovat se závěry Vámi uvedené knihy,kterou jsem nečetl, i když ty položené otázky „KDO JSI A PROČ JSI ZDE“, mne také zajímají a vlastně to tu nějak různě řešíme.

      Venda

  4. Pane Vendo,

    už několikrát jste použil citaci z Nového zákona:
    1:Na počátku bylo Slovo,to Slovo bylo u Boha,to Slovo byl Bůh.
    2:To bylo na počátku u Boha.
    3:Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic,co jest.

    Můžete vysvětlit, jak „skrze ně povstaly“ vlastnosti zvířat?
    Jak nejčistší Láska stvořila zvířecí vlastnosti, mezi něž patří i boj o život?

    A k citátu 36: Kdo věří v Syna, má život věčný. Kdo Syna odmítá, neuzří život, ale hněv Boží na něm zůstává…
    Jak vznikl hněv Boží a kdo je jeho zdrojem?

    Za odpovědi děkuji

    1. Pane Jiří,
      díky za dotazy. Nejsem sice vykladač Bible, ale samozřejmě mohu mít na „věc“ svůj vlastní názor. Milerád se o něj podělím a doufám, že pak naznačíte i svůj vlastní pohled na Vaše „jak?“. Avšak nejlepší by bylo zeptat se přímo Boha. To však Vy a ani já neumíme.
      Na např.Nový Zákon se odvolávám často, protože :
      – je jednak v našich končinách více známý
      – je základem náboženství, které je tu dominantní

      Podle mého názoru je Janovo evangelium nazýváno mystickým a to se mi sem, pro mé články o mystice hodí a byť v něm není nic moc z esoterického učení Ježíše, náznak Cesty v něm ale je.

      Jak jistě víte, Jan nepíše nic o zvířatech a jejich vlastnostech, tedy v souvislosti s úvodem jeho evangelia. O zvířatech se více dozvíte v Mojžíšově 1., kniha Genesis. Po jejich stvoření, celé rozmanité škále tvorů, řekl Bůh….a bylo to dobré.

      V kontextu Stvoření, pouze v něm, v jeho záporné části / pokud přijmu tézi, že Bůh sídlí v té pozitivní, bezhmotné části věčného Světla a harmonie /, a zřejmě jenom v ní, sahá a působí svými vlivy duální svět. Se všemi plusy a mínusy, co jich jen je. Vy, pokud se nepletu, nemáte rád či neuznáváte např.indická učení. Ale jedno se mi hodí. Již také proto, že rozhled „evropský“ nedává tak jasné vysvětlení. Stvoření hmotného vesmíru bylo vytvořeno, mimo dalších vlivů, z pěti tattev.Jsou to esence, dá se říci i prvky. Jsou jimi v českém jazyce: země / vše, co je v podstatě hmotné /, voda / vše, co je v tekutém stavu /, vzduch / vše, co má charakter plynu, oheň / vše co přijímá a vydává zářící energie/ a nakonec éter, to jest prvek, který má jen ve své skladbě člověk. Ten nemají funkční ani zvířata, ryby, ptáci, brouci a ani rostliny. Co to znamená je na dlouhé vysvětlování. Zjednodušeně – člověk disponuje vlastnostmi jako intelekt, paměť, rozum, předvídavost, představivost, jedná podle svých přání, posuzuje, hodnotí, lže, krade, zabíjí, když mu to přinese výhody, miluje, nenávidí…. atd..
      Zvíře naproti tomu jedná pudově, má vrozené instinkty.

      V tomto světě duality je neustálý boj o přežití. Vyšší tvorové se živí nižšími, ptáci loví hmyz i ryby, ryby loví menší ryby a jiná vodní zvířata, šelmy loví všechno, býložravci žerou byliny, a člověk, ten sní vše, co mu chutná. Láska se podílela na stvoření nižších světů, to je pravda, ale podíl hmoty v nich, oddělenost od Boha, používání tzv.svobodné vůle, odlišuje tento svět. Ostatně, když řekneme, že TAM je nejvyšší Zákon právě ten zákon Lásky, je těžké si za tím něco představit.
      Na závěr se Vám svěřím – já si pod tím představuji to, že v duchovním světě není potřeba k přežití „zabíjet“ svoji potravu. Výživa pro čistou duši je tam to přímé vyzařování Síly Ducha…..,východní nauky to poeticky pojmenovávají jako nektar lásky, amrit, jako nápoj nesmrtelnosti, elixír či ambrosie. Ale kdo o tomto cokoliv ví?

      Hněv Boží, také mi to příliš nepasuje. Církev ráda držela své věřící ve strachu z Boha, v poslušnosti. Takový ovládací mechanismus, kde rádoby autorita ovládala strachem své poddané ovečky. Také to může být chyba překladu, chyba v přepisování a pak i také záměr pro výše uvedené ovládání.

      Bůh sám je přece celý Stvořením. Bez něj nevypadne ani vlas. Vše má pod kontrolou. Tady by se mohlo namítnout – a co války, proč je člověk rozpoutává? Již v té otázce je odpověď. Člověk si je rozpoutává sám a sám si také, jako jedinec, sklidí za své přístupy k nim své plody. Myslím si, že Bůh se nehněvá. On ví. Bůh chce, a řekl to jeden z jeho Synů, abychom se vzájemně milovali. Odpouštěli si, nečinili druhému, co nechceme, aby bylo činěno nám. Bůh ví, že k dokonalosti dospíváme mnoha a mnoha životy. Oddělili jsme se od něj, jako duše, a tak nám určil tuto Cestu. např. „vrátíte se, až dospějete k dokonalosti“ Pošle nám svého Syna, vtělené Slovo; my ho ukřižujeme, nebo upálíme, nebo zaživa stáhneme z kůže….. . Ale ani tady se nehněvá a nás, tedy sám sebe nezatracuje. Vše je pro naše poučení právě k tomuto cíli dokonalosti. To….ve verši 36 “ hněv Boží na něm zůstává“ si vysvětluji tak, že kdo nechce jít dobrovolně na cestu návratu, kdo podléhá pokušením a nástrahám, uspokojuje své smysli,zůstává od Boha oddělen, zmaten a popleten, neustále hledaje cosi, aniž by tušil, co vlastně hledá? A zaplétá se do sítí……ale jednou může nastat okamžik, kdy dojde k nápravě. A to je velký příslib.
      Krásný příklad – syn se vydá do světa, promrhá tam celé jmění, nakonec nemá nic a žere mláto s prasaty a prosí o návrat a Otec se nejen slituje, ale je rád, vystrojí marnotratníkovi hostinu……, protože On nás všechny miluje. Na všechny nechá svítit slunce či padat déšť.

      Pěkný den
      Venda / Václav Žáček /

  5. Pane Vendo,

    Vaše odpověď na mé dva dotazy je ve skutečností odpovědí na otázku, jak rozumíte tomu, o čem píšete.

    Ad: Avšak nejlepší by bylo zeptat se přímo Boha. To však Vy a ani já neumíme…

    Zde máte pravdu jen na padesát procent – totiž každý, kdo miluje Boha nade všechno, to umí. (Mám Vám to sdělit právě takto, protože Vám to pomůže.)

    Ad: Vy, pokud se nepletu, nemáte rád či neuznáváte např.indická učení. Ale jedno se mi hodí. Již také proto, že rozhled „evropský“ nedává tak jasné vysvětlení…

    Není pravda, že neuznávám indická učení. Vím však, že v našem prostoru se k nim často obracejí ti, kteří plně nepochopili Kristovo učení (podle vzoru, že lidi kolikrát nezajímá, jak zlepšit vlastní život, ale strašně je zajímá, zda je život na Marsu).
    Skutečností je, že kdo plně pochopil Kristovu nauku, pochopil všechny nauky, Sumerem počínaje (tedy i tu indickou).

    Ad: Láska se podílela na stvoření nižších světů, to je pravda…

    Dříve než v hmotě existovala zvířata, existovaly v duševnu jejich vlastnosti. To dává mimo jiné odpověď na otázku, zda bylo dříve vejce nebo slepice – nejdříve byly vlastnosti slepice (v projektu Boha Otce), kterým Kristus dal skrze Ducha Svatého optimální tvar. Jenže tyto vlastnosti, jakož i všechny zvířecí vlastnosti, by Otcova dokonalost nikdy stvořit nedokázala (jak chcete třeba z páry a jen z páry stvořit led, tedy něco jiného, než páru?)
    Zvířecí vlastnosti stvořil Odpůrce Boha (Antikrist), vzdálený od zdroje Lásky, jenž má ovšem sídlo v Bohu a je živen Bohem – je tedy součástí Boha.

    Z něho také pochází „hněv Boží“. Neexistuje totiž „sféra bez vlivu“ – buď je člověk ve sféře vlivu Krista, nebo ve sféře vlivu Antikrista. To je také logické vysvětlení citátu: Kdo věří v Syna, má život věčný. Kdo Syna odmítá, neuzří život, ale hněv Boží na něm zůstává…

    Ad: Bůh se nehněvá. On ví. Bůh chce, a řekl to jeden z jeho Synů, abychom se vzájemně milovali. Odpouštěli si, nečinili druhému, co nechceme, aby bylo činěno nám. Bůh ví, že k dokonalosti dospíváme mnoha a mnoha životy…

    To je taková pravda, že se sluší dodat: Amen.

    Mějte se pěkně.

    1. Pěkné ráno, pane Muladi.
      Díky za reakci. Vidím, že se vzájemně doplňujeme a nejsme v nějakém rozporu.
      Jsem za to rád.

      Jen se optám – kdo stvořil Antikrista? Píšete o něm…..“Odpůrce Boha (Antikrist), vzdálený od zdroje Lásky, jenž má ovšem sídlo v Bohu a je živen Bohem – je tedy součástí Boha.“

      Pěkný sluneční den. Také máte pocit, že již by mohly přijír vydatné předjarní srážky?

      Venda / Václav Žáček /

      1. Pane Vendo,

        pochopit genezi Antikrista je dost komplikované, člověk k tomu musí znát spoustu dalších faktů (a dokud v tom nemá jasno, nemůže mít jasno ani v mystice).
        Matka to zde řekla velmi jednoduše a s právně (až na slovo „teorie“ – místo něj si dosaďte „realitu“). Rozumím ale všem, kteří by k tomu, že Bůh stvořil i Antikrista, chtěli vědět něco víc.

        Genesis, jejímž vrcholem je stvoření i pád Adama, popisuje až šestou etapu Boha a jeho tvorby.
        (Etapa „Ježíš Kristus“, v níž se nacházíme i my, je sedmá a stojí na Milosrdenství.) Jiní sice mohou mít jiné dělení, jako třeba Vy u čaker, ale já mluvím o principech, kdy existuje sedm etap a každá je složena ze sedmi zásadních kroků.

        Pátou etapu, kdy byl Lucifer svržen z Nebe Kristem, jenž následně Nebe osídlil, zmiňuje kratičce Izajáš 14 (Bible kralická):
        Jakž to, že jsi spadl s nebe, ó lucifeře v jitře vycházející? Poražen jsi až na zem, ještos zemdlíval národy. Však jsi ty říkával v srdci svém: Vstoupím do nebe, nad hvězdy Boha silného vyvýším stolici svou, a posadím se na hoře shromáždění k straně půlnoční. Vstoupím nad výsosti oblaku, budu rovný Nejvyššímu…

        Kdo chce dobře pochopit předešlé čtyři etapy, o kterých v Bibli není nic, měl by nejdřív nastudovat egyptskou, sumerskou a řeckou mytologii – nebo se ptát svého srdce.

        Obecně pak platí, že každý život se rodí v bolestech. Výstižně to řekli třeba pánové Voskovec a Werich: „Napnelismus způsobuje cukaturu.“
        Odpůrce Boha je onen „napnelismus“, fyzikálně řečeno – tlak. Je trvalou součástí Boha a v různých etapách byl různě formován (s různými jmény), přičemž bez něho by tvorba nebyla možná.
        Ostatně, Vše jsou formy (elektromagnetického) vlnění a podívejte, jak vlna vzniká: nejdříve se musí na hladinu zatlačit a vznikne údolí vlny, aby následně vznikl vrchol vlny.

        Takže ilustračně řečeno, údolí vlny je Odpůrce Boha, vrchol vlny je Kristus, a jak bude vlna vypadat, to určuje Bůh Otec silou Ducha Svatého (jenž ovšem po zmrtvýchvstání Ježíše předal vládu Kristu).
        A kde jsou lidé? Ti jsou tou vodou, v níž se Vše odehrává a vytváří přitom vlastní pidivlnky nahoře i dole – což Kristus respektuje a Bůh Otec miluje.

        Mimochodem, kdyby do kteréhokoli člověka vstoupila naplno Láska Otce, jeho duše by to nevydržela a jeho tělo by se v částicích rozlétlo do všech koutů vesmíru. Neměli bychom Mu tedy lásku za takových okolností aspoň maličko vracet?

        1. Přečetl jsem si Vás příspěvek, pane Jiří, a nevěřím svým očím.
          Těch zvláštních vět a zvláštních myšlenek.

          Jen třeba….“kdyby do kteréhokoli člověka vstoupila naplno Láska Otce, jeho duše by to nevydržela a jeho tělo by se v částicích rozlétlo do všech koutů vesmíru“ ?!?!?!

          Duše je podstata! Tělo, těch jsme již měli, ta se promění v prach, zůstanou tady ve hmotě a nebo se do hmoty – vesmíru rozletí na tisíce kousků, není to jedno?

          Ale, pane Jiří, co potom ta duše, do které by vstoupila Láska Otce naplno, co by stalo s ní? Moc prosím o informaci.

          Díky a dobrou noc.
          Zítra ještě se vrátím k Vašemu neobyčejnému příspěvku – z mého pohledu neobyčejnému.

          Venda/Václav Žáček/

          1. Pane Vendo,

            můj příspěvek se jen zlehka dotknul nejzákladnějších kamenů Boha a jeho tvorby – a vy nad ním nevěříte svým očím. Odtud vedou jen dvě cesty: buď změníte mysl tak, aby „Vaše oči uvěřily“, nebo musíme změnit úroveň diskuse (ono opravdu není všechno pro všechny).

            Ad: co potom ta duše, do které by vstoupila Láska Otce naplno, co by se stalo s ní?

            Řeknu to obrazně: napětí 12 voltů vydrží každý. Ale napětí 10 000 voltů nevydží nikdo při zachování života. Něco podobného by se stalo třeba s Vaší duší, kdyby do ní nyní vstoupila Láska Otce naplno – rozplynula by se v Jeho energii. Jenže na tom nemá zájem ani Otec Vaší duše, ani Vy. A jsme tady mimo jiné proto, abychom se v lásce otužovali, čili abychom jí dokázali dát i přijmout co nejvíce.
            Právě kapacitou lásky určuje člověk sám své postavení vůči Bohu Otci po tomto životě (ne tím, zda „věřil svým očím“).
            Slovy fyzika: člověk si určuje sám frekvenční pásmo, prostředí (ve kterém bude „po smrti“ nějako dobu žít dál). To je hlavní důvod, proč máme milovat Boha nade všechno. Nikoli slovy, ale skutky.

            Ukážu to na příkladu, kterému by „Vaše oči mohly uvěřit“:
            Pžijde duše (člověk) k Bohu Otci a říká: „Víš, Otče, já tě miluji, ale upřímně, sousedovic Fanynku miluji víc, svého syna Arnošta taky a neumím si představit, že bych se obešel bez své milované whisky…“
            Bůh Otec zvedne obočí a řekne: „No dobře – ale co v tom případě chceš dělat u mne? Běž si za Fanynkou, Arnoštem a whiskou. Já ti ve štěstí stát nehodlám a i kdybys tu zůstal, srdce by tě stejně táhlo jinam…“

            Zkrátka, kdo nemiluje Boha víc, než cokoli jiného, z vlastní svobodné vůle u Něho neskončí – aniž by byl Bohem trestán.
            Ale za to, co pro nás Bůh udělal a dělá (vždyť nám mimo jiné dává život každou sekundou, stojí v pozadí všech krás a ničím se nechlubí), za to bychom ho nejvíce milovat mohli, co říkáte?

        2. Dobré ráno,
          vstal jsem a dříve než začnu cvičit jsem se podíval na vaši odpověď.
          Nekomentuji ji.

          Ale – píšete :… „Něco podobného by se stalo třeba s Vaší duší, kdyby do ní nyní vstoupila Láska Otce naplno – rozplynula by se v Jeho energii. Jenže na tom nemá zájem ani Otec Vaší duše, ani Vy.“

          Duše je nesmrtelná, rozplynutí, splynutí duše v Jeho energii je ostatně cíl, pro který se duše vtělila do lidského těla, ne? Aby se navrátila, to je dokonce i Zákon Cesty, stanovený Bohem-Otcem. Na tom návratu má zájem i Bůh. A jen lidská bytost, nejvyšší forma života v hmotném světě, je schopna dovést tuto duši k Bohu. Nechci se již v popisu opakovat. Přesto jedno ale. Zase si o lidském egu myslíte, alespoň to tak z té části, kterou od Vás kopíruji vyplývá, že je více než duše. „Můj zájem, ego, je více než zájem duše??“

          Kdyby to tak mohlo být a Láska Otce vstoupila do mé duše. Ale nejde to. Čtěte prosím pozorně – v příspěvku „Mystika-intermezzo“ píši o roli Syna, který nás přivádí na Cestu návratu, o chrámu lidského těla, kde si musíme, a ne lehce vydobýt poznání sebe sama a své duše a pak nastává teprve, když se to podaří, těžká Cesta návratu té nepatrné esence, oživující duše zpět k Otci. Nemám rád slůvko „kdyby“ a zvláště ne u spekulace typu….“kdyby Láska vstoupila….tak se tělo roztříští…..“

          Postup je přesně opačný. My musíme usilovat o postup, o Cestu vzhůru… za života ve fyzickém těle ! Ostatně, napsal jsem to v mém článku.

          Pokud, jak jste mi napsal, uvádíte a máte fakta, doporučuji Vám, nepoužívejte v nich kdyby. Pak se to celé jeví jako teorie. Lépe řečeno spekulace, nikdy nepotvrzená.

          Pane Muladi,pěkný den.
          Fyzika a matematika, přiznávám za sebe, Vám jde lépe – viz.dva Vaše příspěvky s bohatou diskuzí pana Lubka a Pardála.

          Venda / Václav Žáček /

        3. Nějak se v tom novém uspořádání diskuzních příspěvků nevyznám. Např.tento Váš příspěvek, pane Muladi, jsem kdesi objevil, ale teď ještě stále není v seřazených příspěvcích pod Mystika – intermezzo ?

          Jiří Muladi { Stále se posouváme dopředu. Také to tak cítíte?… Právě, že to tak necítím, pane Vendo. Mám pocit, že se zabýváte myšlenkovým chaosem, někdy až hloupostmi. Viz Vaši otázku: Co by se stalo… A když já odpovídm: Kdyby se to stalo… Vy reagujete: nepoužívejte slovo kdyby. Ad: Dovolím si k tomu dotaz – takže po smrti Ježíše Krista v roce 33 n.l. /cca/ již Duch Svatý nepůsobí? Tento dotaz mne přesvědčuje o tom, že z dosavadní diskuse se mnou jste si nic nevzal. Jasně jsem tady přece psal, že Ježíš Kristus působí skrze Ducha Svatého. Duch Svatý je výkonná moc, životodárný projev Boha. Bůh Syn je Moudrost, která tímto projevem vládne a Bůh Otec je Láska, která vládne této Moudrosti. Tak si říkám, proč Vám nabízet zlato, které Vy chápete jako bláto a které Vás akorát oslepuje? Když toto vím, pak to není Vaše chyba. Je to moje chyba a nemám ji dělat. Mějte se pěkně } – 13.03.2014 15:16

          Na pár dní odjíždím mimo ČR. Ještě stihnu napsat, že Vaše věta, na kterou jsem reagoval dotazem není vůbec jasná. Napsal jste:
          „Takže ilustračně řečeno, údolí vlny je Odpůrce Boha, vrchol vlny je Kristus, a jak bude vlna vypadat, to určuje Bůh Otec silou Ducha Svatého (jenž ovšem po zmrtvýchvstání Ježíše předal vládu Kristu).“

          Když jsem to přečetl, zapůsobilo to na mne tak, jak jsem zareagoval tím dotazem! Prostě, český jazyk Vám zcela nejde a vyjadřovací schopnosti jsou podivné – anebo jsem já úplně mimo. Vaše souvětí může mít i výklad, který jste asi nezamýšlel. Podmět – kdo co určuje – Bůh Otec. Předmět – kým čím v 7.pádě „silou“, přívlastek – jakou silou, silou Ducha Svatého a k tomu mi vyplynulo po té závorce, že se to vztahuje k Duchu Svatému, který předal vládu Kristu po zmrtvýchvstání Ježíše. Ještě poznámka – neznalý člověk by si mohl myslet, že Kristus a Ježíš jsou dva – z toho, jak to uvádíte?

          S Vámi, pane Muladi, je diskuze velmi zvláštní. Nu, snad se to ještě naučím.

          Do pondělí, moc prosím o Vaší odpověď na otázku ohledně mýtů Sumerů a Egypta – z jakých pramenů jste čerpal. Rád bych se poučil.

          Pěkný den i dalším diskutujícím a ještě jednou – na netu budu až v pondělí ráno. Pokud bude nějaký dotaz na mne pod „Mystika-intermezzo“ či „Třetí světová válka“, odpovím až po neděli.

          Venda/Václav Žáček/

    2. Něco o Antikristovi, jak se to pojímá v Novém zjevení.

      Re: Zvířecí vlastnosti stvořil Odpůrce Boha (Antikrist), vzdálený od zdroje Lásky, jenž má ovšem sídlo v Bohu a je živen Bohem – je tedy součástí Boha.

      1. Jméno Boha je Pán Ježíš Kristus (od roku 1987)

      2. Re: Odpůrce Pána Ježíše Krista (Antikrist), vzdálený od zdroje Lásky – s tímto naprosto souhlasím, ve smyslu, že pojem Antikrist značí všechny sentientní bytosti (vědomé si svého Já), které obývají antivesmír, který se nazývá Zona vymístění. Proto jsou vzdálení. Můžete ho však pojmout jako vůdce těch, co odporují Pánu Ježíši Kristu.

      3. Re: jenž má ovšem sídlo v Bohu a je živen Bohem , je tedy součástí Boha. – Antikrist není v Pánu Ježíši Kristu, je vně (vymístěn). Naopak Pán Ježíš Kristus je v Antikristu ( v jeho schopnosti svobodně volit a měnit se), bez toho by nemohl mít jsoucno a bytí. On to
      však popírá a proto je duchovně mrtvý-není v něm ani špetka Lásky a Moudrosti pouze nenávist a bláznovství). Láska a moudrost je od Pána, dobro a pravda od Ježíše a pozitivní skutky a víra od Krista. Kdo toto popírá, nic z toho nemá.

      4. Rostliny a zvířata – toto je nesentientní život. Je nižšího stupně nežli sentientí. Sentientní bytosti mají život z Pána Ježíše Krista, je to vztah z absolutního k relativnímu a žijí na věčnost. Nesentientní život je obrazem a odrazem relativní sentientní mysli, neboli něčeho co je uvnitř ní, jak se to pojímá v bajkách (liška-vychytralost, zajíc- zbabělost atd.)
      Zvíře na naší planetě nejblíže obrazu Pána Ježíše Krista je lev (král), ke spasitelství Krista beránek (oběť).
      Zvíře nejblíže obrazu Antikrista je nejspíš nějaký dravý pták (sova,sokol,orel nebo tak něco).
      Sentientní bytost nikdy nemůže být nějakou rostlinou nebo zvířetem, toto je nepravda a
      nepravdami nás krmí negativní stav, neboli drak, neboli Antikrist. Tam je zdroj všeho opačného k Pánu Ježíši Kristu, který je absolutně pozitivní a svatý.

      1. Pane Karle,

        já Vám Vaši víru v žádném případě nehodlám brát.
        Ovšem u mého příspěvku jste se zachoval tak, že jste do něj narouboval Vaši víru a pak jste z toho vyvodil, že je vše jinak.

        Vy tvrdíte, že jméno Boha je Pán Ježíš Kristus. Já tvrdím, že je to jméno Boha Syna (kterému Bůh Otec předal vládu nad Nebem a Zemí).

        Vy tvrdíte: Antikrist není v Pánu Ježíši Kristu, je vně (vymístěn). Naopak Pán Ježíš Kristus je v Antikristu…

        Tento výrok vnímám z hlediska logiky jako nesmysl. Nitrem Antikrista nemůže být Ježíš Kristus, protože pak by se Antikrist musel chovat jako Ježíš Kristus. (Vždyť je-li v nitru člověka ušlechtilé srdce, šíří kolem sebe dobro a naopak.)
        Anti-krist je protipólem Ježíše Krista, proto nemůže být jeden v druhém – jako nemůže být plusový pól magnetu v jeho mínusovém pólu. (V tomto příkladu ilustruje celkový magnet i s jeho účinky celého Boha, v němž samozřejmě Antikrist je. Nemůže být mimo Boha, stejně jako mínusový pól nemůže existovat mimo magnet.)

        1. Re:Vy tvrdíte, že jméno Boha je Pán Ježíš Kristus. Já tvrdím, že je to jméno Boha Syna (kterému Bůh Otec předal vládu nad Nebem a Zemí).

          Bůh neměl tělo, měl jen ducha a duši(absolutní)
          Poslal syna(inkarnoval se na naší planetě)- Božství bylo učiněno lidským
          Syn bojoval s negativním stavem a úplně zvítězil-to lidství bylo učiněno Božským, tělo bylo vzato k Bohu.
          Bůh vpojil fůzí to tělo v přirozenost Boží a stal se Pánem Ježíšem Kristem.

          Bůh – pro hmotný svět je někdo nehmatatelný-pouze obraz (pro nás slunce)
          Pán Ježíš Kristus(od roku 1987) – pro hmotný svět konkrétní osoba, která se může zjevit každému a všude současně(toto neplatí na naší planetě – zatím).
          Takto já to pojímám.

          Re: Nitrem Antikrista nemůže být Ježíš Kristus, protože pak by se Antikrist musel chovat jako Ježíš Kristus. (Vždyť je-li v nitru člověka ušlechtilé srdce, šíří kolem sebe dobro a naopak.)

          A nitrem Antikrista může být Bůh? Vždyť Ježíš Kristus je hmotným obrazem Boha, ve smyslu sentientní bytosti. V otci i synu není nic negativního, tak kde se to vzalo v Antikristu? Postavíte-li se k Pánu Ježíši Kristu (otci+synu) zády, nemáte nic od něho a stáváte se Antikristem.

          1. Pane Karle,

            Vy si protiřečíte. Jednou tvrdíte, že „Pán Ježíš Kristus je v Antikristu…“ a když to popírám, tak říkáte: „A nitrem Antikrista může být Bůh? Vždyť Ježíš Kristus je hmotným obrazem Boha…“

            Já jsem jasně uvedl, že Antikrist je protipólem Krista, a proto nemůže být jeden v druhém. V nitru Antikrista je pouze Antikrist.
            Zároveň je faktem, že jediný – zdůrazňuji jediný – kdo umí dávat život, je Bůh Otec skrze Bohyni Matku (Ducha Svatého). Takže ptáte-li se, kdo dává život Antikristu, odpověď zní: Bůh Otec – a nepochybně dobře ví, proč (a taky to ani trochu nesnižuje fakt, že je dokonalou Láskou, ke které máme směřovat).

            Navíc: Ježíš Kristus se jako osoba zjevoval už apoštolům a dalším lidem, nemá tedy tuto schopnost až od roku 1987, jak tvrdíte.

            Nicméně, pokud Vaše cesta vede skrze skutky jasně k Ježíší Kristu, je to dobře a tento spor je malicherný – v realitě se jenom „doladí“.

            Mějte se pěkně

          2. Pane Jiří,
            já si neprotiřečím, pouze jsem se Vás ptal a vy mi potvrzujete, že Antikrist je v Bohu a není v Ježíši Kristu. Vy je od sebe oddělujete a ještě přidáváte Ducha Svatého.

            Žádný Bůh ani Ježíš Kristus již není(jsou to prázdné pojmy), ve smyslu, že co bylo už není.
            Je pouze PÁN JEŽÍŠ KRISTUS,
            nová přirozenost Boží, která vznikla fůzí těla Ježíše Krista a Boha otce.
            Tímto počal druhý příchod Pána Ježíše Krista, v tom nejniternějším pravého
            stvoření(pozitivní stav) a bude se šířit z nitra navenek.
            Změnila se přirozenost Boží, vše ostatní se změní.
            Pozitivní stav směrem k daleko vyšší kvalitě.
            Negativní stav se souvztažně stane horším a zuřivějším, protože ví,že je to jeho konec.
            Toto se projeví i na naší planetě. Je to jediné místo, kde se tyto
            dva stavy střetávají(prostřednictvím sentientní mysli). Vše se bude víc polarizovat a řadit, podle toho, kdo je kdo.
            Potíž je v tom, že negativní stav je v úplně dominantním postavení a nakonec i zdánlivě zvítězí.
            Ale má tomu tak být, kvůli poučení.

            Ducha Svatého možno pojmout jako působení Božské prozřetelnosti Pána Ježíše
            Krista.
            Negativní stav(antikrist) nemůže být v Pánu Ježíši Kristu, protože ho nenávidí, on však je v něm, ale pouze v tom základním pro život, ve schopnosti svobodně volit a měnit se. Jinak by Negativní stav nemohl mít jsoucno a bytí. Není jiný zdroj života než Pán Ježíš Kristus.
            Negativní stav žije z odpadu pozitivního stavu, konkrétně
            z duchovní ideje, že kdokoli může odmítnout lásku a moudrost Pána Ježíše Krista. Všichni tu ideji odhazují a jak padá do zony vymístění duchovního světa, zobrazí opačnou realitu k pravému stvoření, zonu vymístění zprostředkujícího a nakonec hmotného světa (vesmír, který mi vidíme)
            Bývala vždy prázdná, až pseudotvůrci začali experimentovat s tou idejí odmítnutí a vypadli ven z pravého stvoření.
            Následky a důsledky tohoto experimentování cítíme všichni na vlastní kůži a vyhlídky do budoucna jsou neradostné.

            Nějak takto je to popsáno v Novém zjevení. Můžete to přijmout, nebo odmítnout, máte přeci svobodnou volbu.

          3. Pane Karle,

            rozumím tomu tak, že co já vnímám jako tři různé funkce jednoho Boha, Vy vnímáte sjednoceně. Tady celkem nevidím spor, protože já říkám ilustračně: v člověku mají srdce, mozek i ruce specifické funkce, zatímco Vy říkáte: je to jeden člověk. A obojí je pravda.
            (Funkce Antikrista v tomto smyslu znamená něco jako trávící trakt.)

            Prosil bych však stručně (v bodech) ujasnit: z čeho je podle Nového zjevení složena Vaše duše a co je jejím cílem?

          4. Re: Prosil bych však stručně (v bodech) ujasnit: z čeho je podle Nového zjevení složena Vaše duše a co je jejím cílem?

            1. Odpověď na Vaši otázku je jedno veliké NEVÍM.

            2. Vím , že duše je souhrn mentálních procesů a cítění.
            V takovýchto diskuzích si navzájem odhalujeme naše duše.
            Nedá se z toho nic definitivního vyvodit, je to pouze hodně
            rozmazaný obraz toho, co je kdo zač.

            3. Hmotný obraz člověka je nejkonkrétnější celkový obraz (chování,
            vzhled, mluva, pohyby atd.)
            Situace na naší planetě je naprosto chaotická a nedá se z toho
            vyvodit nějaký konkrétní závěr. Není zde vůbec žádná jistota o
            ničem a o nikom.

            Proč je tomu tak, je patrné z knihy Poselství z nitra:

            Každý, kdo přichází na planetu Zemi, přináší s sebou vše potřebné k tomu, aby účinně a úspěšně splnil účel vlastní inkarnace na Zemi. Nic nechybí.

            Stav, proces, kondice, obsah, rozsah, stupeň, kvalita a kvantita vlastních schopností, nástrojů, darů, talentů či jejich nedostatku a podobných věcí jsou určovány specifickou volbou, kterou jeden učinil před inkarnací na Zemi, aby se tato volba úspěšně a efektivně aktualizovala, realizovala, projevila a přinesla plný a úplný užitek, plody a vyčerpání takové volby.

            Existují mnohé možnosti toho, jak se taková volba aktualizuje a realizuje.

            (1)
            Někteří lidé si zvolili být a žít určitým způsobem a v určitém rozpoložení během trvání jejich délky života v přírodním stupni a ve fyzickém těle, když jsou na Zemi.

            (2)
            Jiní si zvolili postupovat v krocích, od jednoho bodu ke druhému, volíce určité změny ve svém životním stylu, aby tak mohl dojít plodného uzrání poslední, nejdůležitější účel jejich života na Zemi. Tyto druhé případy mohou zahrnovat v následnosti dva či více zcela odlišných životních stylů, velmi často protikladných. V tomto případě nemůže finální volba vlastního bytí na Zemi dojít plodného uzrání bez prožití předchozích voleb.

            Ať je to jakkoli, každému je plně poskytnuto vše, co za tímto účelem potřebuje. Nic více, nic méně. Méně by vedlo k selhání v realizaci vlastní volby. V tomto případě by příležitosti, které by u jednoho byly přítomny, nemohly být náležitě zužitkovány. Více by znamenalo porušení vlastní svobody volby, což by blokovalo jedincovo náležité projevování se v rámci jeho volby.

  6. ad.Přímé prožití mimosmyslových zkušeností, což je velmi důležité, mi osobně, přiznávám za sebe, stále ještě chybí.

    Zcela určitě je máte,jen si jich nejste zatím vědom,protože jste přijal lživé
    představy od těch,kteří tyto představy přijali(jako císař „šaty“)a maskovali
    (a maskují)jimi svou nevědomost.

    ad.Určitě mi čtenář může dát za pravdu, když řeknu, že tento náš svět nabízí běžně např. výklady dějin, které nemusí být nutně objektivně pravdivé a záměrem takové až lži může být to, že slouží např. manipulaci či zištným politickým cílům.

    Manipulace zde je od počátku a zcela záměrná.Je to čistě jen na Vás,jestli lži
    přijmete a osvojíte si je,nebo je začnete prací na sobě samém vylučovat.Proto je
    nezbytná práce prvně na sobě samém,nebo-li poznat sám sebe vpravdě.Je to jediná
    možnost nejen pro Vás,jak nejdříve najít v sobě samém „perlu“ a posléze jít
    úzkou cestou,plnou nástrah a nebezpečí „domů“.Bez té „perly“(„prstenu“) cestu
    zpět nikdo nezvládne.“Perla“ je zároveň Spravedlností a jedinou jistotou nejen
    na cestě „údolím smrti“,ale i „doma“ a na jakékoliv další cestě.

    ad.Snad se tu nevyskytne zásadní nesouhlas, když úvod ukončím myšlenkou a otázkou, že může být u mnoha lidí i značný rozdíl v chápání světa, v hledání odpovědí na základní otázky existence člověka o jeho místě ve Stvoření, a to z pohledu již zmíněných různých kultur a jejich postupného vývoje, jako třeba ve své době v dominantních centrech civilizací – v egyptských, iránských /Persie/, indických, čínských, židovských, římských, řeckých…, až k poznání v naší současné tzv. vyspělé civilizaci?

    Rozdíl v chápání světa…atd.vznikl a JE v předávaných a slepě přijímaných informacích,neověřovaných ze strachu nebo pýchy z Boha,či před Bohem.Neznalost
    přírodních zákonitostí a sebe samého vpravdě vedly k modlářství,tradicím, tzv.
    zázrakům,ale i k egoistické chamtivosti mocnářství,zotročování,atd….,
    ale i k iluzi,že lidé konají dobro pro Boha.

    Bůh je Jednota,Celek,Plnost,jehož jsou všechna srdce(vědomí) součástí,a kde
    hlavní Slovo mají Matka-Otec pro své zkušenosti.
    Jestliže si to UVĚDOMÍM,pak jsem si vědom i toho,že všechny kultury a všechna
    náboženství pochází z Jednoho Zdroje a nesou v sobě popis cesty „domů“.

    Starý Zákon v sobě neskrývá žádná PROROCTVÍ,obsahuje přesný popis MYSTICKÉ CESTY
    DOMŮ,DO SVÉHO „SRDCE“.A tím zároveň ODHALUJE lživou Historii.Jakmile jste našel
    „perlu“ ve svém srdci,začnete „vidět“ souvislosti,všechny nitky.To je to,co nejen
    s Vámi pořádně zatřese.
    Janovo Zjevení,Davidovy Žalmy,Izajáš,..ba i Nostradamus,to jsou ti,co přijímali
    poselství od Pravdy z Nevědomí.Jsou v nich popisy cesty Domů.Odhalují Pravdu.
    Pravdu lze uzřít v plné parádě jen díky Lži,tedy díky plevelu a jeho nánosům.

    př.:
    Do jídla mi dali žluč, když jsem žíznil, dali mi pít ocet. Žalm 69:21

    Znamená:
    *Do vzájemné lásky,úcty a důvěry namíchali mi spory(hádky),starosti a nemoci,
    když jsem se topil v marných nadějích na zlepšení těchto citových vztahů,
    tak místo soucitu počastovali mne žárlivostí,arogancí a trpkými chvílemi.

    př.:
    „Kdo mě milovali, moji druzi, odtáhli pro mou ránu, moji nejbližší stojí opodál.“Žalm 38:11
    Znamená:
    „Ti,co se tvářili,že mne milují,že mne podporují,přerušili přátelství pro mou bolest srdce,
    mí nejbližší (má rodina)jsou zdrojem mé nesvobody(připoutání se zpět k falenému egu-filmové roli).“
    ——–
    Žalm 69:21 a 38:11 se uvádí jako důkaz existence Ježíše,no je v nich popsáno
    přímé prožívání mystika,cesta sebepoznávání,cesta bytostného přerodu Vědomí.

    PS:Syn Boží=Dítě Boží.S pohlavím člověka nesouvisí.

    1. Paní hvězdičko, reagujete i na mne a moje sdělení. Jsem za to rád. tentokráte je to docela srozumitelné.

      Píšete hned v úvodu :
      ad.Přímé prožití mimosmyslových zkušeností, což je velmi důležité, mi osobně, přiznávám za sebe, stále ještě chybí.

      Zcela určitě je máte,jen si jich nejste zatím vědom,protože jste přijal lživé
      představy od těch,kteří tyto představy přijali(jako císař „šaty“)a maskovali
      (a maskují)jimi svou nevědomost.

      Tady si říkám. Co Vy o mne víte? O tom, čeho si jsem vědom, že jsem něco přijal?
      Samozřejmě, že spekulovat, a to v rámci a mantinelech Vašeho poznání můžete o komkoliv a čemkoliv. Za sebe říkám, ne, díváte se na to špatně, ale nemůžete za to. Právě pro tu neznalost

      Pěkný den

      Venda

      1. Před kým si,pane Vendo,leštíte svůj „pohár“?
        Copak nechápete,že Ten,Kdo Stvořil ten „pohár“(tělo,v němž vhlížíte do nicoty),
        stvořil i jeho „obsah“?Maska žádnému srdci nepomůže.Před Otcem neskryjete nic.
        Jste v Něm a On ve Vás.Tak jako každičká bytost.
        No a Toho znám srdcem velmi dobře.♥:)

        I Vám plný den.

        1. Píšete :

          „No a Toho znám srdcem velmi dobře.♥:“

          A já jen dodám. A to jsem tomu upřímně rád.

          Pěkný den

          Venda

  7. Milý pane Muladi, tak se ještě vrátím drobně k dvěma posledním příspěvkům z Vašeho pera – včerejší odpolední a poté večerní.

    Souhlasíte tedy s realitou, že tzv.Antikrista stvořil Bůh. Já též. S jakým záměrem objasním v dalším mém příspěvku k „Mystice“ příští týden. O Antikristu jsme si psali již u příspěvku pana Šupy.

    Milosrdenství a jeho důležitost ve svém výchozím článku také zmiňuji. Bude ještě více „rozebráno“.

    Tzv.Lucifer a jeho úkol, kterým ho Bůh pověřil je zajímavá a pevně daná. Také se o ní zmíním více – zasluhuje si to.

    Dále píšete, že k pochopení „předešlých čtyřech etap,o kterých v Bibli není nic…..“ je třeba studovat. Viz. doporučujete egyptskou, sumerskou a řeckou mytologii. Můžete pro zajímavost uvést zdroje, ze kterých lze toto nastudovat? Obzvláště ty první dvě jmenované. Předpokládám, že jde o starověké texty. Měl bych zájem do těch přístupných nahlédnout, ale podotýkám, že sumerské písmo, ani egyptské hieroglyfy, koptské písmo či arabštinu neovládám.

    Vaše sdělení….nebo se ptát svého srdce? To je prosím metoda, kdy přesně odhalíte „zákulisí“ vzniku náboženství, mýty, legendy, např.starých Sumerů?

    K náznaku „napnelismu“, odborně a Vámi řečeno fyzikálně- tlak, který byl v různých etapách různě formován – to by si od Vás zasloužilo větší a ucelenější objasňující příspěvek v samostatném článku. Uveďte mi prosím, pokud chcete a můžete, alespoň některá z těch různých jmen. Ať si udělám představu, jestli je mi o tom něco známé.

    K vlnám – znám nějakou definici a jejich funkci z indických nauk, ale nechci tím teď zdržovat.

    Píšete: „Takže ilustračně řečeno, údolí vlny je Odpůrce Boha, vrchol vlny je Kristus, a jak bude vlna vypadat, to určuje Bůh Otec silou Ducha Svatého (jenž ovšem po zmrtvýchvstání Ježíše předal vládu Kristu).“

    Dovolím si k tomu dotaz – takže po smrti Ježíše Krista v roce 33 n.l. /cca/ již Duch Svatý nepůsobí?

    Ještě dotaz k tomu „rozletění těla do všech koutů Vesmíru“ po přímém vstupu Lásky do kteréhokoliv člověka? Již se to někdy někomu stalo – je to z lidské historie doloženo?

    Děkuji za informace a další nové a nové názory, fakta, popis reality či svědectví.
    Stále se posouváme dopředu. Také to tak cítíte?

    Venda /Václav Žáček /

    1. Stále se posouváme dopředu. Také to tak cítíte?…

      Právě, že to tak necítím, pane Vendo.

      Mám pocit, že se zabýváte myšlenkovým chaosem, někdy až hloupostmi. Viz Vaši otázku: Co by se stalo… A když já odpovídm: Kdyby se to stalo… Vy reagujete: nepoužívejte slovo kdyby.

      Ad: Dovolím si k tomu dotaz – takže po smrti Ježíše Krista v roce 33 n.l. /cca/ již Duch Svatý nepůsobí?

      Tento dotaz mne přesvědčuje o tom, že z dosavadní diskuse se mnou jste si nic nevzal. Jasně jsem tady přece psal, že Ježíš Kristus působí skrze Ducha Svatého.
      Duch Svatý je výkonná moc, životodárný projev Boha. Bůh Syn je Moudrost, která tímto projevem vládne a Bůh Otec je Láska, která vládne této Moudrosti.

      Tak si říkám, proč Vám nabízet zlato, které Vy chápete jako bláto a které Vás akorát oslepuje?
      Když toto vím, pak to není Vaše chyba. Je to moje chyba a nemám ji dělat.

      Mějte se pěkně

  8. Vážení,
    ľudská fantázia (a imaginácia) nám poskytuje nekonečný priestor sebauplatnenia, najmä ak sa opiera o mytologické špekulácie typu: „Kdo chce dobře pochopit předešlé čtyři etapy, o kterých v Bibli není nic, měl by nejdřív nastudovat egyptskou, sumerskou a řeckou mytologii – nebo se ptát svého srdce“ (Jiří Muladi 12.3.2014 (16:33) .
    Želám pekné snívanie!

    1. Zvláštní svět kolem sebe máme,
      sněním si jej utváříme,
      tak, jako v pohádce kráska a zvíře,
      měnila princezna zvíře svým sněním
      v člověka.
      Kolik takových snů, myšlenkových proudů na tomto světě je?
      Mnoho miliard….

    2. Pane Degone,

      tento Váš příspěvek je nesmyslný. Není pravda, že se opírám o „mytologické špekulácie“. Opírám se o Boha. A když chtějí lidé (i Vašeho typu) vědět něco víc o Jeho historii, doporučuji jim nejdříve prostudovat zásadní mytologie, protože v nich jsou (pod balastem) ukryta zrna pravdy. Ale neříkám, že je musíte nalézat a neříkám, že musíte znát historii Boha.
      Zato vážně říkám pravdu zásadní, zjevenou už dva tisíce let: máme milovat Boha nade všechno.
      Ovšem až to u Vás takto bude, je velmi pravděpodobné, že budete chtít rovněž znát Jeho historii (a nebudou Vás napadat nesmysly). Pak začnete správně chápat i mytologie.

      1. Pane J.Muladi:
        Ďakujem za Vašu snahu ma poučovať z toho, že jestvuje niečo ako „historie Boha“. Historii mýtov o Bohu uznávam a tiež som si o tom niečo ako detské rozprávočky prečítal, ale to je iba tak pre malé deti a dospelých s detským rozumom. Tí, o ktorých je tu reč sa však domnievajú, že aj satam má svoj pôvod v Bohu, lebo naivne dúfajú, že na tom poslednom súde sa budú môcť prániť poukazom, že slúžili satanovi ako „Božiemu synovi“ a tak im to nemôže byť nikým vytýkané…
        Kľudne spite aj naďalej a snívajte si svoje sny…

        1. Pane Degone,

          ad: naivne dúfajú, že na tom poslednom súde sa budú môcť prániť poukazom, že slúžili satanovi ako „Božiemu synovi“ a tak im to nemôže byť nikým vytýkané…

          To je Váš názor, který mne ani nenapadl a se kterým já nemám vůbec nic společného – tak se nesnažte tento nesmysl jakkoli se mnou spojovat.

  9. podle evangelisty Jana, kdy na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh! Je nekonečně Moudré, je i Matkou Stvoření.
    Jednému nerozumiem, tisícky oviec a baranov už stovky rokov opakuje tento nezmysel .
    Slovo je napísaná, alebo vyslovené myšlienka. Ako môže ,,myšlienka“ poletovať vo vesmíre len tak. A čo Duch svätý a iné totálnr hovadiny.Ozaj ked čítam niektoré články a názory, zdá sa mi, že mnohí ludia nemajú čo roboť a šulajú si Františka a pritom vypotia také bludy, že to nadvihne aj mrtvolu.Skúste si niečo prečítať o vzniku vesmíru z hladiska súčasnej vedy a potom skúste porovnávať nezmysli z najodpornejšej knihy -Biblie, ktorú spisovali desiatky anonymných židovských autorov pred tisíckami rokov. A kde sa dnes podeli vizionári, veštci a iný gnostici, kde v perdeli sú…

    1. „Studiem atomu bylo zjištěno, že je tvořen elektrony, protony a neutrony, částicemi, které v době jejich objevu byly považovány za materiální objekty dále nedělitelné. Jsou to tedy první známé základní, tzv. elementární částice. Podle současných představ chápeme elementární částice jako částice, které nemůžeme považovat za soustavy složené z jiných, jednodušších, samostatně existujících částic. Např. neutron považujeme za elementární částici, i když se rozpadá na proton, elektron a antineutrino, protože nemůžeme tvrdit, že by se z těchto částic skládal. Naopak např. deuteron není elementární částicí, poněvadž je to soustava dvou samostatných částic – protonu a neutronu….“

      Takže buďte rád, že jste samostatnou částicí, než se přijde na to, že i vy jste schopen „protone“ se dále dělit, či dokonce rozpadnout.
      Zkusíte-li si dát dohromady teorii dle bible a teorii fyziků, třeba mají jiná slova, ale význam podobný. Tak opatrně se slovy, mohla by se Vám uskutečnit.
      Říká jedna samozvaná … z perldele….

  10. matke a tým ostatným,

    ja som chcel len svojim výkrikom do tmy upozorniť na to, že ,,nejaký pobehaj“ virtuálny Ján, rybár, či žobrák, či čo vlastne bol, by dokázal pochopiť vesmír, stvorenie vesmíru, prípadne zánik vesmíru, ked chudáčik ani nebol dalej od svojej rodnej dedinky. Niektorí mudrci vymysleli ,,Ducha svätého“. To je univerzálny pojem, ako je v kartách žolík. Táto karta je taká univerzálna , že nahradí akúkolvek inú kartu.A takto vznikol univerzálny žolík ,,Duch svätý, s ktorým sa dajú zaplátať akékokolvek udalosti a pojmy.Takže ani atom už nie je definovaný ako nedelitelný, kedže sa objavili kvarky a ďašie väzby, struny, atd. A pýtam sa, je možné aby to chápali miništranti okolo Ježiška? A vôbec je dôkaz o tom, že tento Ježišťok vôbec existoval ? Nie sú to len dristy ,ktoré mali pomôcť ,,biednym“ prežiť krutosť doby ? Pretože NÁDEJ umiera posledná…

    1. No ale hele člověče, to je tolik otázek, … ani na ně nelze odpovědět. Protože pro člověka je více než 2 tisíce let příliš dlouhá doba, aby byl schopen přesně říci, co se tehdy vlastně stalo, či nestalo. Natož aby řekl, jestli případná existence Ježíše a „jeho ministrantů“ znamenala něco jako uvědomění si, či začátek hledání….
      Ale fakt je, že hledání je lidem vlastní. Ale od kdy?
      A „….dristy, ktoré mali pomôcť ,,biednym“ prežiť krutosť doby ? Pretože NÁDEJ umiera posledná…“ pak to snad byla pro „biedné“ pomoc, ulehčení údělu. Pokud to ovšem nebylo něco vytvořené (či dodatečně vytvořené) a využívané pro snadnější ovládání lidí. I to je možné.

    2. Pane Pozitrone,

      dal jste si poněkud falešný pseudonym, alespoň pro tuto diskusi, protože pozitivního jste nepřidal nic – akorát negativní bláboly. Kdybyste místo nich uvedl, že Bohu ani Bibli nerozumíte, měl byste pravdu. A kdybyste mlčel, mohl byste dokonce být považován za moudrého.
      Nehledě k tomu, že i Vy (s velkou pravděpodobností) jednou poznáte Lásku Otce. Pak se veškerá Vaše zpupnost rozplyne, budete „takhle maličký“ a velmi, velmi se Vám uleví. Na to si ovšem budeme muset, spolu s Vámi, počkat.

      1. Ajaj, omlouvám se,
        Pozitron je z jiné diskuse, patří místo něj: Proton. Vše ostatní, až na falešný pseudonym, platí.

        1. Matičko,

          nepochopil jsem, co máte na mysli tím „naopak“. A srdcem Protona může číst jenom Proton – já jeho srdce mohu akorát chápat (a přiměřeně mu pomáhat, bude-li o to stát).

          1. Vím, napsala jsem to trochu zmatečně a tedy nesrozumitelně. Ale to nevadí, třeba se časem vyčasí :-)
            Více k tomu nemám co psát :-)

  11. Nehledě k tomu, že i Vy (s velkou pravděpodobností) jednou poznáte Lásku Otce…píše Jiří Muladi.

    Raz som tu na Gnosis 9 čítal článok venovaný Biblii. Ked si túto knihu prečíta ktokolvek, zarazí ho množstvo totálnej neznášanlivosti, krutosti, falošného sebaklamu a kopec, kopec hnoja nakydaného na každého, kto nie je Žid. Ako sa mohlo kresťania stožniť s týmto mne neprijatelným, útočným, masovým vrahom Jahvem. Čo ešte nevidíte, že táto kniha má viac ako 2.000 rokov a bola písaná ešte v dobe bronzovej, ked žena bola len ,, nádobou na semeno“, ktorá bola stvorená ako stroj na deti, prípravu žrádla pre mužov a upratovačka, a umývačka riadu. Toto vy uznávate ? Ste obyčajní ,,džihádisti“, pretože tam je to jednoduché- šaríja.Kradneš, ujebú Ti ruku, smilníš ,ukameňujú Ťa, protivíš sa vrchnosti – ukameňujú Ťa. Takže toto chcete, mohli zostať pod Stalinom a Klémou, Gustíkom a Jakešom a mohli ste prežívať ďalej ,,biblické udalosti“, ktoré v Biblii, tak vrúcne obdivujete….

    1. Pane Protone,

      Bible je duchovní literatura a kdo ji chápe hmotně, nemůže jí rozumět. Duch k nám totiž nemůže mluvit jinak, než v symbolech a kdo těm symbolům nerozumí, musí tápat.
      Zároveň však platí, že tím, jak člověk vnímá Bibli, naprosto zřetelně ukazuje stav své duše. Jinými slovy, co Vás v Bibli osloví, čemu se v Bibli věnujete, takový ve skutečnosti jste. (A od hromad mrtvol, až po nejryzejší lásku, je v ní vše.)

      1. Pane Muladi,
        ad.Bible je duchovní literatura a kdo ji chápe hmotně, nemůže jí rozumět. Duch k nám totiž nemůže mluvit jinak, než v symbolech a kdo těm symbolům nerozumí, musí tápat.

        To jste napsal pěkně.Zajímalo by mne,jak byste Protonovi přiblížil obsah
        Bible Vy sám.Tedy jak Bibli rozumíte.

        ad.Zároveň však platí, že tím, jak člověk vnímá Bibli, naprosto zřetelně ukazuje stav své duše.

        Dodám jen tolik,že to vnímání velmi výstižně zobrazuje i celá pozemská
        civilizace.

        ad.Jinými slovy, co Vás v Bibli osloví, čemu se v Bibli věnujete, takový ve skutečnosti jste.

        Tak tady nemáte pravdu.Starý Zákon obsahuje naši Podstatu:jak vznikla,
        kým je a kam směřuje.Starý Zákon velmi detailně popisuje cestu bytostného
        přerodu,jak nakládat s poznáním a hlavně cestu „domů“.

        ad.(A od hromad mrtvol, až po nejryzejší lásku, je v ní vše.)
        Tento Svět je mrtvola.Lépe řečeno:živí nežijí,jsou mrtvolami a mrtví
        neumírají.Proč?Na nejryzejší lásku ve svých srdcích zapomněli a tak
        Živého ignorují,mrtvoly raději opěvují a mrtvoly živé dál zabíjejí.

        PS:Deset ran egyptských stále běží,no rána desátá již také udeřila,by mrtvým z hrobů pomohla vstávat,by mrtvoly konečně ožily.

        1. Paní Hvězdičko,

          Ad: Zajímalo by mne,jak byste Protonovi přiblížil obsah
          Bible Vy sám.Tedy jak Bibli rozumíte…

          Ze všeho nejdříve bych u pana Protona musel vidět zájem a pak bych mu doporučil mnohem lehčí duchovní literaturu, než je Bible. (Je přece nesmyslem cpát prvňáčkovi středoškolské učebnice.)
          A jak Bibli rozumím já sám? Ve všem co potřebuji: dobře.

          Ad.Jinými slovy, co Vás v Bibli osloví, čemu se v Bibli věnujete, takový ve skutečnosti jste. Tak tady nemáte pravdu…

          Bible je něco jako švédský stůl. Když vidím, co si z něj člověk vybírá, jakým způsobem to do sebe souká a hlavně – jak to umí strávit, řekne mi to o jeho duši to nejpodstatnější (což platí i ve Vašem případě).
          Takže v čem „tady nemám pravdu“?

          Ad: Tento Svět je mrtvola… rána desátá již také udeřila,by mrtvým z hrobů pomohla vstávat,by mrtvoly konečně ožily…

          Hvězdičko, s takovými výroky zacházejte mnohem, mnohem opatrněji.
          Vždyť co byste si myslela třeba o učiteli, který žákům ze všeho nejdříve oznámí, že jsou blbci a pak by do nich zašal hustit sáhodlouhé školské vyhlášky s výkladem?
          (Nehledě k tomu, že tento svět není mrtvola. Je mateřskou školou pro Boží děti.)

          1. Pane Muladi,

            ad.Ze všeho nejdříve bych u pana Protona musel vidět zájem a pak bych mu doporučil mnohem lehčí duchovní literaturu, než je Bible. (Je přece nesmyslem cpát prvňáčkovi středoškolské učebnice.)

            Jak jste vydedukoval to,že pan Proton nemá zájem tomu všemu(co se děje
            v něm a okolo něj)POROZUMĚT?Základním právem každé bytosti je:
            nepřijímat vše slepě.Jeho text je zároveň Otázkou(zájmem) jeho srdce.
            Jeho oponentura „naučné“ mysli je zcela oprávněná a velmi dobře ji
            rozumím.Právě je samotným Otcem seznamován s tzv.sebelítostí(která je
            největším zlem),aby ji prožil a posléze i porozuměl.Zůstane tato
            zkušenost bohatstvím jeho vědomí,pokud ji s láskou přijme a promění
            na moudrost.Jak můžete vidět,děje se vše pod taktovkou Otcovou,a
            člověk si toho v dané chvíli nemusí být ani vědom.
            Bible není těžkou literaturou pro toho,kdo zná počátek a PŘÍBĚH
            O zlomeném srdíčku.Tedy již zná sebe samého vpravdě.Navíc si svou
            cestu může díky tomu Písmu ověřovat.
            Slovo,Slovo Boží,to je Obraz složený z obrazů.Obraz,to jsou frekvence,neboli tóny.
            Bible a nejen Bible,ale i ostatní Písma různých náboženství,vypráví
            STEJNÝ PŘÍBĚH.Je jedno jakou slámou a přžvýkanou slámou je obalen,
            je Jeden.Příběh je zároveň Cestou Domů z Iluze.

            ad.Bible je něco jako švédský stůl. Když vidím, co si z něj člověk vybírá, jakým způsobem to do sebe souká a hlavně – jak to umí strávit, řekne mi to o jeho duši to nejpodstatnější (což platí i ve Vašem případě).
            Takže v čem „tady nemám pravdu“?

            Bible je Příběh a Cesta Domů,do svého Srdce,podaný v různých slovních
            variantách,vydávajících však OBRAZ stejný.To,co je vydáváno za Proroctví,je ve skutečnosti popis MYSTICKÉ CESTY,tedy bytostného i
            Bytostného přerodu.
            Soukat do sebe slova bez obrazu a zvuku je nesmysl.Zrovna tak je holý
            nesmysl posuzovat člověka podle toho,jak vypadá nebo koná,či myslí,
            protože to je jen jeho „filmová role“,pohár stvořený Otcem přesně
            na míru.Duše nic nekoná,jen vhlíží.S Polem ji seznamuje Znalec toho
            Pole,to jest Otec.

            ad.Ad: Tento Svět je mrtvola… rána desátá již také udeřila,by mrtvým z hrobů pomohla vstávat,by mrtvoly konečně ožily…

            Hvězdičko, s takovými výroky zacházejte mnohem, mnohem opatrněji.
            Vždyť co byste si myslela třeba o učiteli, který žákům ze všeho nejdříve oznámí, že jsou blbci a pak by do nich zašal hustit sáhodlouhé školské vyhlášky s výkladem?

            Tak jednak: právě díky těmto výrokům a nepochopením komunikace
            Vědomí s Nevědomím(specifická řeč:)),se člověk „naučil“ přebírat
            nesmyslné PŘEDSTAVY tzv.rozumářů,jež vzali „slova“ této ŘEČI doslovně.
            Proč myslíte,že TV je plná zoombie?:))Že lidé jsou těmi chodícími
            mrtvolami,co žijí a nežijí,to již „nevidí“.Je to příšerná podívaná.

            Za druhé:učitelů,kteří řeknou dětem,že jsou blbci a pak začnou hustěním sáhodlouhé vyhlášky,jsem si užila a zažila.
            Jsou to „mrtvoly“.

            ad.(Nehledě k tomu, že tento svět není mrtvola. Je mateřskou školou pro Boží děti.)

            Všechna srdíčka jsou z Boží Podtaty.Žádné není více,ani méně.Žádný
            člověk není více,ani méně.Všechna jsou si rovna.

            „Jsem“ napsala a „Já“ přečetl v mysli člověka,jenž Otce ve svém
            vědomí poznal a zůstal s Ním Jedním: Blažený je lev, kterého pozře člověk, takže se lev stane člověkem, ale zavržený je člověk, kterého pozře lev, takže se člověk stane lvem.

            Blažená je Pravda,kterou si osvojí člověk ve své mysli srdce(vědomí),takže se stane Člověkem,ale zavržen(zavřen v Iluzi)
            je mysl člověka,která slepě přijala a osvojila si falešné představy,
            takže se člověk stal „mrtvolou“(iluzí,Lží).


            60 (Viděli) Samařana, který nesl jehně a šel do Judska. (Ježíš) řekl svým učedníkům: (Proč jde) s jehnětem? Oni mu odpověděli: Aby ho zabil a snědl. On jim řekl: Dokud žije, nebude ho jíst, ale až ho zabije a bude z něj mrtvola. Oni řekli: Jinak to udělat nemůže.
            Řekl jim: Vy sami si hledejte místo spočinutí, abyste se nestali mrtvolou a nesnědli vás.

            PS:Co tvoří člověka,jeho tělo a mozek?
            Naučené představy,iluze,vzpomínky,tradice,rituály,předsudky,….
            Když s nimi nepracuje vědomě s láskou,stává se „mrtvolou“,která
            tyto tradice,představy,atd. předává i potomkům(v důsledku zase jen
            sobě samému) nejen v mysli,ale i geneticky,což se projeví zákonitě
            i ve spolunažívání celé „civilizace“ živých-neživých zoombie.

          2. Srdce se srdcem může komunikovat.
            Srdce srdce neposuzuje,
            nesoudí, jen cítí.
            Jedno malé srdíčko,
            ve vesmíru ztracené,
            steskem znavené,
            na své pouti potkalo
            srdce zářící,…
            paměť srdce zůstává,
            duch lásky je svobodný.
            Duše tiše sní.

          3. Paní Hvězdičko,

            mám z diskuse s Vámi tento dojem (příklad):
            já řeknu, že modrá je modrá a Vy řekne – nemáte pravdu, protože růžová je růžová.
            Tak si myslím, že byste si měla odpovědět na hlavní otázku všech diskutujících: chci ostatním pomáhat, nebo před nimi excelovat?
            Tomu pak přizpúsobte optimální formy (a je to stejně pracné a důležité, jako obsah příspěvků).

            Mějte se pěkně

          4. Pane Muladi,

            ad.mám z diskuse s Vámi tento dojem (příklad):
            já řeknu, že modrá je modrá a Vy řekne – nemáte pravdu, protože růžová je růžová.

            To je Iluze falešného ega.Nic víc.Kamarády falešného ega jsou
            strach a pýcha.

            ad.Tak si myslím, že byste si měla odpovědět na hlavní otázku všech diskutujících: chci ostatním pomáhat, nebo před nimi excelovat?

            Tak především záleží na tom,co si pod slovem pomoc představujete.:)A excelovat?Co to je?A k čemu je to dobré?
            Ne náhodou jen k natřásání falešného ega?Tedy k odvedení
            mysli „autopilotem“,který „šoféruje“ falešnou mysl,
            od vlastní individuality?

            ad.Tomu pak přizpúsobte optimální formy (a je to stejně pracné a důležité, jako obsah příspěvků).

            Ono bude velmi dobré si uvědomit,nejen pro Vás,že „nemluvím“(nepíši)k Vašemu falešnému egu(šatům,které máte na sobě),nýbrž
            k duchovní bytosti uvnitř každého z vás.Ona mým slovům rozumí,
            kdežto,nejen Váš mozek(mysl falešného já),se tomu vzpírá.
            Je to logické,protože mysl ulpěla na falešných představách,
            formách,tradicích,..iluzi.

            Lidské tělo je forma,stvořená(naprogramovaná)programátorem.

            Slova a způsoby vyjadřování,nezávisí od nějakého chtění
            falešného ega.Slova a způsoby vyjadřování jsou obrazem toho,
            kam jste se na své cestě dostal.Jsou-li to slova srdce,Otec
            je velmi rád tlumočí.Jsou-li to slova falešného ega,jedou
            na autopilota,tzv.rozumování rozumem,pod dozorem Otce.

            Bez Otce nevyslovíte ani hlásku,nenapíšete jediné slovo,
            nenavaříte si,neumyjete se,..ani si zadnici na VC neutřete.:))

            PS:To Vy se máte „obrátit“.Pak by jste i „viděl“ a začal číst
            srdcem.

          5. Paní Hvězdičko,

            Bůh Otec je Láska, spolu se Synem, který je Moudrost.
            Ale tady jste ze sebe vyndala jen výčitky a mentorování.
            U koho si myslíte, že takovým způsobem můžete uspět?

            Vždyť se tím snažíte excelovat jen sama před sebou – bez lásky a bez moudrosti.

  12. Janovo zjevení 6

    1Tu jsem viděl, jak Beránek rozlomil první ze sedmi pečetí, a slyšel jsem,
    jak jedna z těch čtyř bytostí řekla hromovým hlasem: „Pojď!“
    2A hle, bílý kůň, a na něm jezdec s lukem; byl mu dán věnec dobyvatele,
    aby vyjel a dobýval.
    3Když Beránek rozlomil druhou pečeť, slyšel jsem, jak druhá z těch bytostí
    řekla: „Pojď!“
    4A vyjel druhý kůň, ohnivý, a jeho jezdec obdržel moc odejmout zemi pokoj,
    aby se všichni navzájem vraždili; byl mu dán veliký meč.
    5Když Beránek rozlomil třetí pečeť, slyšel jsem, jak třetí z těch bytostí řekla: „Pojď!“
    A hle, kůň černý, a jezdec měl v ruce váhy.
    6A z kruhu těch čtyř bytostí jsem slyšel hlas: „Za denní mzdu jen mírka pšenice,
    za denní mzdu tři mírky ječmene. Olej a víno však nech!“
    7A když Beránek rozlomil čtvrtou pečeť, slyšel jsem hlas čtvrté bytosti: „Pojď!“
    8A hle, kůň sinavý, a jméno jeho jezdce Smrt, a svět mrtvých zůstával za ním.
    Těm jezdcům byla dána moc, aby čtvrtinu země zhubili mečem,
    hladem, morem a dravými šelmami.
    9Když Beránek rozlomil pátou pečeť, spatřil jsem pod oltářem ty, kdo byli zabiti
    pro slovo Boží a pro svědectví, které vydali.
    10A křičeli velikým hlasem: „Kdy už, Pane svatý a věrný, vykonáš soud a za naši
    krev potrestáš ty, kdo bydlí na zemi?“
    11Tu jim všem bylo dáno bílé roucho a bylo jim řečeno, aby měli strpení ještě
    krátký čas, dokud jejich počet nedoplní spoluslužebníci a bratří,
    kteří budou zabiti jako oni.
    12A hle, když rozlomil šestou pečeť, nastalo veliké zemětřesení, slunce zčernalo
    jako smuteční šat, měsíc úplně zkrvavěl

    13a nebeské hvězdy začaly padat na zem, jako když fík zmítaný vichrem shazuje
    své pozdní plody,
    14nebesa zmizela, jako když se zavře kniha, a žádná hora a žádný ostrov nezůstaly
    na svém místě.
    15Králové země i velmoži a vojevůdci, boháči a mocní – jak otrok, tak svobodný,
    všichni prchali do hor, aby se ukryli v jeskyních a skalách,
    16a volali k horám a skalám: „Padněte na nás a skryjte nás před tváří toho, který
    sedí na trůnu, a před hněvem Beránkovým!“
    17Neboť přišel veliký den jeho hněvu; kdo bude moci obstát?
    ——————————————-
    překlad:
    1Tu jsem „viděl“(nahlížel),jak Láska vstoupila vědomě do první z neprobádaných oblastí
    vlastní Mysli(Psýché,Duše),
    a k vlastnímu užitku jsem si uvědomil(„slyšel“),jak jedna z těch čtyř podstat Osobnosti
    vyzývá Božím hlasem:“Usiluj se!“

    2 A vida,Poznání nevědomí(sebepoznání ), ochotně a vstřícně přijalo příležitost poznávání
    maličkostí,ze kterých se skládá život(kruh) a jenž zahání chudobu srdce(zlo)-nevědomost,
    aby aktivním přístupem („bojem“)překročilo práh smrti mezi vědomím a nevědomím a
    zjistilo vlastní bytostný přerod.

    3Když Láska vstoupila vědomě do druhé z neprobádaných oblastí vlastní Mysli(Psýché,Duše),
    k vlastnímu užitku jsem si uvědomil(„slyšel“),jak druhá z těch čtyř podstat Osobnosti vyzývá
    Božím hlasem:“Usiluj se!“

    4A přišla další síla nevědomosti,emoce, vztek, sexuální závislost,aktivní příležitost ukáže
    vědomí jeho závislosti(připoutanosti),čímž vyburcuje emoce mysli v protikladech,aby se
    všechny připoutanosti (jejich pochopením )navzájem zrušily přijetím ve své vlastní podstatě.,
    pomocí rozumu dosáhne velké vítězství nad zlem(svou chudobou srdce).

    5Když Láska vstoupila vědomě do třetí z neprobádaných oblastí vlastní Mysli(Psýché,Duše),
    k vlastnímu užitku jsem si uvědomil(„slyšel“),jak druhá z těch čtyř podstat Osobnosti vyzývá
    Božím hlasem:“Usiluj se!“A vida,tajemná životní síla nevědomí,přátelí se se Spravedlností.

    6 A v Jednotě těch čtyřech Osobností jsem si uvědomil(„slyšel“)k vlastnímu užitku hluboko v srdci:
    „Za trochu námahy jen trochu úspěchu a zdraví,za trochu námahy tři trochy blahobytu a zdraví.
    Na duchovní pomazání a duchovní cestu sebepoznání však zapomeň!“

    7 Když Láska vstoupila vědomě do čtvrté z neprobádaných oblastí vlastní Mysli(Psýché,Duše),
    k vlastnímu užitku jsem si uvědomil(„slyšel“),jak čtvrtá z těch čtyř podstat Osobnosti vyzývá
    Božím hlasem:“Usiluj se!“

    8 A vida,nevědomost o ženské složce duše,a pravdou tohoto aktivního přístupu je Zrod nové
    osobnosti smrtí falešného ega,a svět bolestných emocí zůstával za ním.
    Těm aktivním příležitostem byly dány možnosti ukázat vědomí,aby čtrvtinu citů zrušili přijetím
    pomocí rozumu,těžkostí ,zmobilizováním oslabených citů a nepředvídatelnými změnami.

    9 Když Láska vstoupila vědomě do páté z neprobádaných oblastí vlastní Mysli(Psýché,Duše),
    viděl jsem k vlastnímu užitku ty,co nespoléhali na vlastní síly(byli nesamostatní)
    a nechtěli se ničeho vzdát,ty,kdo byli obětováni pro „Obraz“ Živého a pro schopnosti a
    zkušenosti,které uplatnili.

    10 A vzrůstající touhy(citový problém) prosazovaly vlastní zájmy bez ohledu na mínění druhých:
    „Kdy už,nastane konec trápení(klid v duši) dlouhý život beze změn,zaplatíme své dluhy a
    za naši přílišnou horlivost ega potrestáš viníky,co řídí život na Zemi v nevědomosti?“

    11 Tu všechny rozpoznaly v chování druhých vinou prodchnuté myšlenky a
    oblečeny do šatu nevinnosti pocítily úlevu od vtíravých obrazů viny a trestu a
    bylo jim ukázáno,aby trpělivě hleděly k zemi(nemít nos nahoru),nesly následky svých chyb,
    dokud si neuvědomí rozsah dominance, povýšenosti(pýchy)
    a vše negativní i pozitivní v sobě samých,aby mohly být zrušeny přijetím(pochopením) jako i ony.

    12 A vida,Když Láska vstoupila vědomě do šesté z neprobádaných oblastí vlastní Mysli(Psýché,Duše),
    došlo uvnitř Psýché k prudkým změnám,mužský princip naplnil(pokryl) mysl negativitou osobnosti
    na rozločenou s falešným egem(deprese,temno),ženský princip se velmi bolestně loučí
    s myslí falešného ega

    *zkušenost(podlil se krví synův hrudník-bezmocnost pomoci při umírání -otevírá „okno“ ze srdce
    Láskou bezpodmínečnou=lámání srdce)

    13 a duchovní myšlenky rychle pronikaly do vědomí a zraňovaly život světský(materialistický)
    ztrátami,finančními problémy,neštěstím v denním životě,stěhováním,jako když Láska obklopena
    problémy na všech stranách v osamění ztrácí poslení dobré vyhlídky(odevzdání),

    14 náplň mysli se bolestně čistí,jako když něco končí a začíná nové(duchovní náplň),a duchovní
    podstata se pohybuje(tančí)nad pudovou částí(sexualitou) v mysli i nad city.

    15 Všechny iluze: Štěstí,pocta,peníze i uctívaní a moc,váženost,majetky,moc nad druhými lidmi-
    jak snaha být s každým zadobře,vášně,připoutanosti a chtění,tak svobodná vůle,
    všechny tyto iluze spatřily nové obzory, nové možnosti,a pokrytecky se zamaskovaly „maskou“,
    tedy city falešné pudové lásky a rozumářstvím(falešné duchovní pýchy).

    16 a žádaly city i mysl této „masky“:“Jsme zranitelní a máme strach
    před varováním toho,Kdo vládne našemu vědomí,a před zkouškami z“maličkostí“ Lásky.

    17 Neboť k tomu,kdo se usiloval,postaví do cesty „maličkosti“(zkoušky),zda se mu již podaří
    udržet své city v rovnováze,kdo s Ním(vládcem) naváže svou vytrvalostí důležitý vztah?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2016