Náboženství… a co dál?

Před rokem jsem sem přinesl článek „Slabikář duchovního života“, kde významná osobnost východních duchovních směrů sděluje některá svá moudra. Dnes bych se chtěl s tématem FILOSOFIE-NÁBOŽENSTVÍ… již rozloučit a v dalším pokračování nahlédnout do světa zklidnění mysli, do mystiky a jejího nástroje meditace, která nabízí jisté a osvědčené řešení pro poznání problémů světa. Ale k Dalajlamovi se ještě vrátím.

Svůj první článek k nahoře zvýrazněném tématu jsem tu začal v listopadu sdělením, že nebudu spekulovat nad tím, kdo, proč a kolik lidí si myslí, že život, tak, jak ho tady známe, vznikl nějakou postupnou neřízenou organizací změn a vývojem ve hmotě a následkem nějakého neřízeného procesu v čase a prostoru, až se vyvinul do dnešní nám známé podoby. Mnoho lidí by mohlo k této variantě říci, že to byla snad „nějaká“ náhoda? Otazník má svoji důležitost. Anebo druhá možnost, která je uznávaná také mnoha lidmi – jestli je možné, že jeho vznik byl zapříčiněn nějakou tvůrčí neznámou Silou /to velké písmeno značí moji úctu k Ní/, která mu v jiných dimenzích předcházela, aby pak, do příhodných podmínek, byl reflektován nějakým nám nyní zcela nepochopitelným přenosem.

Jsem přesvědčen, i když nemohu podat žádný relevantní důkaz, že od počátku stvoření existuje také neviditelný svět, ve kterém se projevuje věčný boj tvořivých neviditelných sil jiných úrovní, které mohou na náš nižší svět působit způsobem nám nepochopitelným a které mohou být nazvány dimenzemi či regiony vyšších, nám neznámých a v tomto světě nepoznatelných světů. A k tomu jsem pak uvedl některé ze základních otázek filosofie, která hledá vysvětlení…, jako např. co je realita? Realita světa? A co je vlastně náš svět?
……

Těch otázek je mnoho a lidský rozum či inteligence si s nimi nemusí umět poradit. A uvedl jsem ty „přízemní“ a nazval je jako problémy bytí, problémy morálky, bídy, krutosti a smrti, atd.

V druhém článku jsem psal o tom, že žití našeho života se odvíjí ve světě plném rozporů, doslova uprostřed boje, který zuří (někde méně, někdy více) na všech stranách. Každý z lidí se snaží, aby žil co nejdéle a co nejpříjemněji. A pro naprostou většinu z lidí se stává tento boj konečným smyslem existence. Naše myšlení je tak obráceno výhradně k přítomnému světu. Uvědomuji si tak, že filosofie používá pro orientaci lidských zkušeností jako celku a pokouší se dojít ke skutečnosti skryté pod povrchem jevů světa pomocí rozumu.

Existující filosofické teorie jsou však často konfliktní, a proto i matoucí. Rozum je věcí proměnnou a jeho „kvalita“ záleží na mnoha věcech. Intelektuální poznání často neovládá náš osobní rozvoj, naše životní činy jdou často proti nám samotným. Aby bylo naše uvažování možné, musí existovat nejméně dvě jsoucna, poznávající subjekt a poznávaný objekt. Jedno bez druhého nemůže existovat.

A pak jsem již přešel k náboženství. Lidstvo dnes většinově uznává vědecký přístup k životu a ten začal v oblasti světa hmotnosti převládat. Chemie se vymanila z plenek alchymie, astrologie „porodila“ astronomii a matematika má být tím, co kupříkladu pomáhá chápat nové závislosti a vztahy. Nabízí se však otázka – je věda spásou lidstva? Zatím mnoho vynálezů a objevů lidem na jedné straně pomáhá, na druhé straně ničí třeba „jen“ životní prostředí. Když zůstanu v našem civilizačním okruhu /EU/, říkají politici a navíc to dávají do preambulí různých dokumentů, že člověk je složen třemi úzce provázanými složkami; je z ducha, mysli a fyzického těla. Opírání se o tzv. židovsko-křesťanské kořeny. Věda uznává mozek, tělo, rozum. Ale Ježíš mluví o tom, jak a čím máme milovat Boha. A při „studiu“ a praktikování lásky k Bohu pak přichází proces myslící, který přináší teorie a koncepce, které již nemohou být chápány jen smyslovými tělesnými orgány. Jinými slovy, existuje prostor pro duši, která může žít a vnímat již mimo oblast omezené mysli. A to poznávání Boha? Čím, jak, kterým směrem se máme vydat? Je vůbec Bůh poznatelný lidskými smysly? Dá se spatřit v mikro světě či v makro vesmíru? Dá se vypočítat pomocí rovnic, dá se k Němu dojít pomocí teorií, hypotéz, odhadovat, co je Jeho, co Jeho není? Jak se věda staví k Bohu? Pomáhá filosofům, pomáhá náboženské praxi?

Přicházejí pak zarputilí teisté a neméně fanatičtí ateisté. Obě skupiny mají něco společného. Člověk vlastní pro svůj život hmotné tělo, mysl a rozum /a má i duši/. To první mu slouží k fyzickému prožívání a kupříkladu i k hromadění pozemského bohatství. Je to to pravé? Tělo slouží tělu, mysl mysli, ale ze všeho je pro člověka nejvzácnější duše. Ale co to je? Pár molekul či atomů v těle nějak působících za přispění nějakého nepoznaného záření, energetických vlivů? Kdo ví, jak působí vnější činitelé na to, co nazývám duší, na to, co je nadpozemské, co je z jiného světa. A kdo zde, na zemi, přináší člověku dar poznání duše, což je první krok toho největšího náboženství, popisu Cesty ke sjednocení s Bohem? No, věda to určitě není. Náboženství vznikala z nějakých kořenů a i přes velkou rozmanitost, od epochy a kultury vzniku až po mnoho rituálů a obřadů, mají přesto mnoho společného. Lze to vystopovat. Nejméně to, že ho přinesl nějaký člověk. Vždy jen nějaký člověk, mohu ho pojmenovat jako posla, učitele, mudrce, mistra! Začal učit, kázat a jít příkladem pro své nejbližší následovníky. Zpravidla pak po smrti této vůdčí osobnosti se ale leccos změnilo, protože následovníci často celou nauku za jeho života nepochopili a pak se tento nedostatek projevil třenicemi o moc a vliv. Takových případů je známo mnoho. A bohužel, náboženství dokázalo být ve svém prosazování se konfliktní a je jisté, že ty základní otázky, problémy lidí, stejně nedokázalo zodpovědět. Smutné je, že od jejich zakladatelů postupně duchovnost a původní čistota upadala s tím, jak přicházela více a více propracovanější organizace, řády kněží a povinnost věřit dogmatům. Sám jsem si také povšiml, že jednotlivá náboženství kladla důraz na žití morálního života dle přijatých etických zásad. To bylo a je vždy dobré, ale – žije se podle nich? V úvodu jsem vzpomenul Dalajlámu. Ten na dotaz nějakého novináře – které náboženství je nejlepší stručně odpověděl: „Nejlepší náboženství je to, které z tebe udělá lepšího člověka.“ A dodal: „Cokoli, co tě udělá více soucitným, citlivým, objektivním, milujícím, lidským, odpovědným, etickým. Náboženství, které tohle dokáže, je pro tebe tím nejlepším.“

Musí to být nutně jen náboženství? Lze jistě věřit i tomu, že to může být i některý významný filosofický směr. V každém případě si však myslím, že pro duchovní cestu poznání sebe sama, pro cestu do svého nitra, není třeba znát dělení, násobení, sčítání a odčítání nekonečen či nul. Co člověku pomůže zjištění, že vydělením konečného čísla nekonečnem lze obdržet nulu. Poznám z toho svůj osud, co mne čeká a co dělat pro to, abych nastolil rovnováhu vlastních činů oproti působení jejich důsledků a hlavně, přibližoval se spáse, Jeho milosti?

Člověk je zde silně v působení svého ega a myslí si, že „MŮŽE“. Vzpomínám na román Johna Steinbecka „Na východ od ráje“, kde je právě v závěru toto sloveso objasněno – v hebrejském jazyce je to slovo „timšel“. Člověče, můžeš, ale vždy poneseš následky; tedy uplatňuj možnost svobodné vůle ve svém konání, myšlení, ale k tomu patří neodlučitelně i tvoje zodpovědnost za své případné hříchy. Sděluj lidem svoji pravdu, přesvědčuj je o lecčem, ale pomni, že nad tebou je Síla, která tě mnohonásobně přesahuje, která přesahuje vše, která o tobě ví. Dala ti i jeden nástroj – svědomí. A její tvořivá složka je tou, která vše stvořila. A kde jsi byl, člověče, ptal se Hospodin Joba, když jsem tvořil svět? Teď tu jsi a hledáš, jak si zvýraznit svoji pomíjivou sílu a důležitost.

Naposledy se vrátím k intelektu. Ten nám byl Stvořitelem, Otcem, Bohem /jak kdo chce/ propůjčen pouze k činnosti v tomto světě jevů. Je schopností, která nám umožňuje uchovávat a analyzovat hlavní dojmy vyplývající z našich zážitků v tomto světě. Dle těchto analýz můžeme /i/ výhodně jednat. Je-li rozsah intelektu takto daným světem omezen, jak bychom mohli s jeho pomocí proniknout hloubkou duchovní reality. Nelze očekávat, že náš slabý, omezený rozum může pouhou hrou intelektu porozumět duchovním hlubinám. Vždyť i ve světské oblasti je tolik jevů a věcí, které přesahují jeho schopnosti. Co potom můžeme dokázat ve světě, který existuje mimo smysly.

Milí čtenáři, za sebe upřímně říkám; hledejme Boha. Hledejme Ho v sobě, nikde jinde není, není v oblacích, není v hlubinách vod a ani v dálavách vesmíru. Ukryl se na jediné místo, kde bychom Ho nikdy nehledali. Je v nás. Mistr Eckhart vyslovil vzácnou větu: „Kdo Boha hledá v nějakém přijatém tvaru a lpí na něm, ztrácí Boha, který je v něm skryt.“

Mé závěrečné radě snad porozumí ten, kdo je již na cestě. Neposilujte své malé oddělené JÁ /ta oddělenost není na věky/. Každé takové posílení má za následek pokles uvědomování si božské Skutečnosti v nás. O temnotě a Světlu v našem světě a v nás samotných hovořil Ježíš. Nechme, alespoň se prosím pokoušejme, aby vítězilo právě a jen to Světlo.

To je i mé novoroční přání všem upřímným a pokorným hledačům pro rok 2018.
 

(pokračování)
 

Václav Žáček /Venda/ – čerpáno z vlastních zkušeností na Cestě a z učení Sant Mat
 

Poslední články autora:


hodnocení: 4.9
hlasů: 10

55 komentářů

Přidat komentář
    1. Díky za odkazy.
      Sahadža jóga a surat šabd jóga jsou stejné, vycházejí ze stejného principu.

      Někomu přednáška může pomoci.

      Václav Žáček

  1. Vendo, pěkný filozoficko-náboženský elaborát na konec roku. Dal jsem za 5*. Jen, bohužel, nemohu souhlasit, že duchovní cesta, mými slovy, může vést k poznání Boha. Tato cesta může vést pocítění existence něčeho, prostoru, hmoty, světa, Boha. Ale tato cesta nevede k poznání a nemůže vést. K poznání jsou potřeba prostředky a rozum může vést jedině prostřednictvím uspořádávání myšlenek k poznání všeho.

    Dále jste narazil na to, že vydělení konečného čísla nekonečným a obdržení nuly je poznatek k ničemu. Na to zajisté musím reagovat.

    Tato operace ukazuje totiž základní povahu prostoru. Rozpadá se do ničeho a skládá se zpět do něčeho. A toto se může dít nekonečněkrát. A zároveň se prostor z nekonečně mnoha nul může stlačovat do jediné nuly a zase zpětně rozpínat. Toto tvoří jediný skutečný pohyb ve vesmíru, rozpínání nebo stlačování prostoru. Myslím, že to jsou dosti podstatné poznatky o světě.

    A může člověk něco říci o Bohu, když nepochopí elementární povahu světa? Proto si myslím, že duchovno může být pouze mystickou cestou, nikoliv cestou poznání.

    1. Díky za Váš příspěvek. Zareaguju až večer, jsem na odchodu. Jen se tak v duchu ptám, kam si asi myslíte, že vede mystická cesta?

      1. Pane Kozohorský,
        jsme každý trochu jinde. Bedlivě sleduji Vaše převratné teorie. Jak jsem Vám napsal, téma „Na pomezí vědy a vesmírné záhady“ mne však příliš nezajímá. Odvádí mne mimo mé směřování. Dá se to možná vycítit z mých více jak sta autorských článků.

        K Vašemu příspěvku.
        Pakliže je matematika ryzí duchovní věda, určitě se k něčemu dopátráte. Jiná, než duchovní cesta ale k Bohu nevede. Dost jsem v mých článcích psal o meditaci a i v dalším pokračování k ní něco bude. Hlavně však je nutné mít přímou zkušenost s mystickým transportem / v meditaci/. Není v něm místo pro „pocítění něčeho, prostoru, hmoty, světa….“ Boha ano, ale není to vůbec jednoduché.

        Nevím také, o jaké potřebě prostředků píšete. Rozum jsem již dříve pro cestu k poznání Boha identifikoval, nemá žádnou relevanci. Uspořádávání myšlenek je intelektuální proces. Myšlenky je ale třeba naopak zastavit a tím vyřadit z tohoto procesu naši mysl. Ta by byla překážkou – znáte její vášně, kterým v tomto světě podléhá?

        Základní povaha prostoru, rozpadání do ničeho a skládání se zpět do něčeho. Inu, je to Vaše vč. toho, že se to může dít nekonečněkrát. Rozpínání a stlačování- to je popsáno i v Bhagavadgítě – zkuste kapitolu 8, sloky 17 a 18. Není potřeba znát více, protože Vaše stlačení do jediné nuly, u toho již člověk není a stejně tak tam není člověk ihned od počátku Vašeho zpětného rozpínání.

        A jak nelze Boha pochopit/ a poznat / rozumem, smysly, tak tato cesta k Němu nevede ani přes elementární povahu světa. Bůh sem nestvořil člověka proto, aby mu dal cíl a smysl jeho života pro pochopení elementární povahy světa. Ten svět je totiž pomíjivý a bylo by to plýtváním času.

        Kam vede podle Vás mystická cesta, když ne k poznání, těžko z toho Vašeho příspěvku usuzovat? Sám k tomu něco napíšu později.

        Pěkný večer.

        1. Ok. Chápu, že naše zaměření není stejné. Možná ani podobné?

          Už Wittgenstein psal, že o čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet. A je mystické to, ne jak svět je, ale že je. A zde jde vidět vysvětlení mezi našimi zaměřeními. Vy se zabýváte mystičnem existence, prostě existence je. Já popisuji jak je. Takže kdybych to měl převést do nějaké matematicko-filozofické úvahy, tak Vaše obzory vnímání světa konvergují k nule, zatímco já se snažím vytvářet stále komplexnější popisy světa konvergující k nekonečnu. A ještě jinak, když použijeme pojem jazyk jako prostředek popisu světa. Tak Vy směřujete k nulovému jazyku (oním vyřazením mysli) a já komplexním popisem světa k nekonečnému jazyku (kde nelze samozřejmě nikdy dojít). Tedy naše přístupy jsou inverzní (opačné). Takže Vaši duchovní cestu pojmenovávám jako mystickou, protože jdete k nule, kde nelze takřka nic smysluplného říct, takže raději nemluvit. Zatímco já vyplňuji popisem světa svůj život. To byla taková úvaha.

          Není podle Vás naplňující mluvit o okamžicích (Velký třesk, rozpínání prostoru, smršťování, atd.), kterých se z podstaty nemohl člověk účastnit? Mě to naprosto fascinuje.

          Zatím ale vypadá, že já jdu směrem od Boha, protože jak Milan psal, tak Bůh je na konečných číslech (0, 1), a tudíž v základních stavebních kamenech světa. Zatímco já jdu k nekonečnům.

    1. Krásné je žít? Skvělá píseň.
      Ovšem pro jistotu jsem vyslovila i „dar putující“:

      „Ty za to stojíš, i Ty v srdci lásku máš. Nikdy a nikým si ji nedej vzít….“

      A též „… A nezapomeň, že nikdy není pozdě začít cokoliv nového….“

      Nu, už aby začal nový rok.

  2. Nemůžu si pomoci, ale články k filosofii a ještě i náboženství mi jsou od kolegy Vendy podávány srozumitelnější formou. Asi se již matematické filosofie /autor JanKo/ a jejího přínosu pro člověka a civilizaci nedočkám.

    1. Bohužel nemám nějaký video materiál, nějaké přednášky, kterými by se dalo mé vysvětlení světa Vám urychlit. Jsem odkázán na postupné zveřejňování materiálů. Určitě se ale dočkáte mé ucelené teorie. Jen doba nějakého dopadu na civilizaci je sporná.

          1. Bez poznání světa („Božské dílo“) nelze poznat, popsat, či definovat Boha.

          2. Křesťane, díky ! Souhlasím s Vámi.

            Pane JanKo, i když poznáte mikro a makro svět, Boha nepoznáte. Přes pomíjivý svět se nedostanete k Věčnému.

          3. Svět je veškerá existence, je souhrnem všech faktů. Veškerá existence nemůže být pomíjivá, tedy ani všechna fakta. Stavy věcí můžou být proměnlivé, ale věci jsou věčné. Takže možná můžete tušit, kde by mohl být Bůh.

          4. „Boží hněv se zjevuje z nebe proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, kteří svou nepravostí potlačují pravdu. Vždyť to, co lze o Bohu poznat, je jim přístupné, Bůh jim to přece odhalil. Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu.“ (Římanům 1:18-20)

            Každý, alespoň trochu inteligentní člověk, může (a má) ze stvoření poznat, že Bůh je. To ale neznamená, že Boha lze poznat skrze stvoření. Boha poznáte skrze Boha-Syna (Ježíše) a dokonce skrze Něj můžete mít s Bohem vztah jako Jeho dítě:

            „Boha nikdy nikdo neviděl; jednorozený Syn, který je v náručí Otcově, nám o něm řekl.“ (Jan 1:18)
            „Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi.“(Jan 1:12)

          5. ad/ „Bez poznání světa („Božské dílo“) nelze poznat, popsat, či definovat Boha.“

            Nemohu si pomoci, ale Vaše „poznat, popsat, či definovat Boha“ je zcela mimo pochopení duchovní cesty návratu k Němu, o který při tzv.“Hledání Světla“ jde především. Pyšný člověk, a dal by se tak nazvat, který žije v omylu, nevědomosti, si může myslet, že Boha pozná, popíše či definuje. Ale to je hloupost. Je to jako byste skočil do pekla erupce činné sopky a ujišťoval lidi kolem, že jim pak zavoláte mobilem, jaké to tam je. Pro mne je zábavné, že Vy chcete k tomu použít nul, nekonečen, stav věcí či fakta…. . Vaše „matematická filosofie“ je pro Vás smyslem života, ale je to cesta, byť Vaše a svobodná, která po nesrozumitelném definování stejně nedospěje k ničemu, co v historii hledala filosofie či náboženství .

            Jestliže chcete přivést svět, civilizaci, do nového ohromujícího poznání, musí být Vaše nabídka průzračně čistá a přitom i velmi jednoduchá. To, co nabízíte nebude nikdy pro změnu lidského směřování v dalším vývoji fungovat.

            Tím nejprostším základem, ale současně tedy prvním krokem k návratu k Bohu, je poznat sám sebe.

            „Bůh je ve všech věcech. Čím více je ve věcech, tím více je mimo věci; čím více je uvnitř, tím více je vně.“ Mistr Eckhart

            Jednou jsem byl na satsangu, kde jsem si poznamenal, možná sice nepřesně, ale pro mne zcela srozumitelně, jeden citát z taoismu:

            Člověče, není třeba se ptát, zda je Původ – Bůh v tom či onom. Je ve všech bytostech, v celém viditelném i neviditelném Stvoření. Proto Ho nazýváme nejvyšším, všeobsahujícím a úplným… . On nám, lidem, zařídil to, že všechny věci mají být /a jsou/ omezené. On jediný je však jedinečně a ničím neomezený / ani prostorem, ani časem, ani vícerozměrným prostorem, ani vícesměrným časem/ a je tím i nekonečný. Pokud se týče Jeho projevení, způsobuje původ, to, že všechno postupně vzniká, On však sám tomuto postupu nepodléhá. Je tvůrcem zcela jasných příčin a následků, avšak sám není těmito příčinami a následky. Je tvůrcem zhuštění a rozpouštění, ve smyslu zrození a smrti, ve hmotě jejího vzniku a změn stavu není však sám těmito zhuštěními a rozpouštěními. Všechno ve Stvoření z něho pochází, od Počátku z Něho vše emanuje, on sám však nepodléhá žádnému vlivu. Nic není mimo Něj, chápete? Je tak ve všech věcech, ale není s nimi totožný, neboť není ani rozlišený a není ani nikterak omezený.

            Dodáme ještě, že On nám dává nám nepoznatelným mechanismem působícího vskutku vyššího vědomí tu Milost, že se k němu můžeme v jistém období své cesty /cesty duše/ navrátit. On nám svojí Vůlí dává to, že můžeme vidět, setkat se a následovat Jeho Syna. On jediný nám dává pravý chléb Ducha, který nás /naši podstatu/ vyživuje v tomto Jeho Stvoření.

            Zkuste obdobně srozumitelně vyjádřit svůj vztah k Bohu Vaší matematickou filosofií, tedy Vaším jazykem nul,veličinami faktů, nulových stavů věcí a nulových veličin, prostoru ničeho, ∞,přirozených čísel a přirozeného množství, čísel konečných a transfinitních, ω + a – ….atd. .

            Obávám se, i když teď napíšete, ať vyčkám dalších osm – deset Vašich pokračování, že Vám ani potom nebudu rozumět. A nač mi pak je taková cesta?

          6. Proto jsem předtím mluvil o mystické cestě. Nepoznat, nepopsat a nedefinovat svět je cesta duchovní, totiž cesta nulového poznání. Můžeme tak řečnit, ale neřekneme nic.

            „„Bůh je ve všech věcech. Čím více je ve věcech, tím více je mimo věci; čím více je uvnitř, tím více je vně.“ Mistr Eckhart“

            V uvedeném citátu souhlasím pouze s první větou. Všechno ostatní je logický nesmysl, pěkné povídání, řečnění o ničem, mystika jak uvést člověka do pocitu, ale nedovolit mu poznat nic.

            Ve svých teoriích jsem zatím neukázal vůbec nic, to jsou pouhé základy. Pro běžné lidi budou spíše zajímavější interpretace. Teorie relativity taky změnila svět a nikdo ji nezná nazpaměť.

            Nad Vašimi poznámkami o Bohu:

            „“Jednou jsem byl na satsangu, kde jsem si poznamenal, možná sice nepřesně, ale pro mne zcela srozumitelně, jeden citát z taoismu:

            Člověče, není třeba se ptát, zda je Původ – Bůh v tom či onom. Je ve všech bytostech, v celém viditelném i neviditelném Stvoření. Proto Ho nazýváme nejvyšším, všeobsahujícím a úplným… . On nám, lidem, zařídil to, že všechny věci mají být /a jsou/ omezené. On jediný je však jedinečně a ničím neomezený / ani prostorem, ani časem, ani vícerozměrným prostorem, ani vícesměrným časem/ a je tím i nekonečný. Pokud se týče Jeho projevení, způsobuje původ, to, že všechno postupně vzniká, On však sám tomuto postupu nepodléhá. Je tvůrcem zcela jasných příčin a následků, avšak sám není těmito příčinami a následky. Je tvůrcem zhuštění a rozpouštění, ve smyslu zrození a smrti, ve hmotě jejího vzniku a změn stavu není však sám těmito zhuštěními a rozpouštěními. Všechno ve Stvoření z něho pochází, od Počátku z Něho vše emanuje, on sám však nepodléhá žádnému vlivu. Nic není mimo Něj, chápete? Je tak ve všech věcech, ale není s nimi totožný, neboť není ani rozlišený a není ani nikterak omezený.

            Dodáme ještě, že On nám dává nám nepoznatelným mechanismem působícího vskutku vyššího vědomí tu Milost, že se k němu můžeme v jistém období své cesty /cesty duše/ navrátit. On nám svojí Vůlí dává to, že můžeme vidět, setkat se a následovat Jeho Syna. On jediný nám dává pravý chléb Ducha, který nás /naši podstatu/ vyživuje v tomto Jeho Stvoření.““

            Nad těmi poznámkami se zamyslím a odpovím na ně, ale teď jdu na výšlap.

            S pozdravem JanKo

          7. „“Člověče, není třeba se ptát, zda je Původ – Bůh v tom či onom. Je ve všech bytostech, v celém viditelném i neviditelném Stvoření. Proto Ho nazýváme nejvyšším, všeobsahujícím a úplným… . On nám, lidem, zařídil to, že všechny věci mají být /a jsou/ omezené. On jediný je však jedinečně a ničím neomezený / ani prostorem, ani časem, ani vícerozměrným prostorem, ani vícesměrným časem/ a je tím i nekonečný. Pokud se týče Jeho projevení, způsobuje původ, to, že všechno postupně vzniká, On však sám tomuto postupu nepodléhá. Je tvůrcem zcela jasných příčin a následků, avšak sám není těmito příčinami a následky. Je tvůrcem zhuštění a rozpouštění, ve smyslu zrození a smrti, ve hmotě jejího vzniku a změn stavu není však sám těmito zhuštěními a rozpouštěními. Všechno ve Stvoření z něho pochází, od Počátku z Něho vše emanuje, on sám však nepodléhá žádnému vlivu. Nic není mimo Něj, chápete? Je tak ve všech věcech, ale není s nimi totožný, neboť není ani rozlišený a není ani nikterak omezený.““

            Vendo, pokud je Bůh ve všem, není to tak, že je ve všem a ne nad vším? Co když je to tak, že je nekonečně malý a z něj se skládá existence? Pokud je všude, je základním stavebním kamenem. Z něj bylo utvořeno universum, protože ani pyramida se nestaví od vrcholu! Jest základním kamenem, cementem pojícím realitu. Jestliže je Bůh všude, ve všem, tak je základní jednotkou reality, a jelikož je vědomí odvozené od reality, je i stavebním kamenem vědomí.

            Jestli je tedy naše stavební jednotka „Božská základní částice“, tak jsme výsledkem Boha. Pokud je základní stavební jednotka základní materií světa, tak existují procesy, které nás činí vědomými. Jsme tedy vyšší forma než Bůh?

    2. No, když se operuje s Nejvyšším stvořitelským principem (Bohem), jako s bezobsažnou nulou, tak se nemožno dočkat nic pozitivního, ale jenom samé 000. To dá rozum, ne? Nula je potom všude – nahoře, dole, ale i v hlavě!

      1. Nulový prostor je nulový. A prostor věcí je z nekonečně malých veličin. A svět je veškerá existence. Tak kdepak se Bůh nachází?

          1. Má podle Vás lidská kreativita meze? To je zásadní otázka!

          2. Podle mě lidská kreativita je omezena naším mozkem a naší schopností chápání. Jinou kreativitu měl rybář či pastevec před 2000 lety, jinou kreativitu má třeba současný vědec.

          3. Existuje 10^10^16 možných kombinací synaptických propojení. Člověk je nemůže samozřejmě docílit naráz, musel by jeho mozek propojit všechny neurony najednou, což je technicky nemožné. Ale i když nebude mít dost času, aby tyto kombinace propojení prošel, i tak může k libovolnému propojení dojít, to znamená, že mysl člověka může logicky zobrazit jakoukoliv pravdu o světě. Takže podle mého názoru má člověk z hlediska myšlenkové kreativity možnost být Bohem. Je jen otázka, jestli může libovolně k danému propojení mozku dojít a tím libovolně dojít k dané pravdě o světě. Nebo vše potřebuje svou cestu?

          4. :-)

            Zrovna přemýšlím, jak svou tvůrčí Podstatu, či kreativitu využít, a to momentálně sama pro sebe, pro návrat k prvotní dokonalosti, co se zdraví týká :-)

          5. Včera jsem byl v lékárně, kde si nějaká paní stěžovala lékárníkovi, že je jí teprve padesát let a už má vysoký krevní tlak. Nějak se nemohla smířit s tím, že stárne.
            Lékárník pokrčil rameny a řekl: „Člověk není bezchybný stroj a opotřebovává se.“
            Až paní odešla, tak říkám lékárníkovi: „Moje paní doktorka mě taky léčí stylem: „Nějak to už do té smrti musíte vydržet.““ A já jí dávám za pravdu, ono to ani jinak nejde, s přibývajícím věkem se už nic nezlepšuje.
            Takže, matko, k prvotní dokonalosti se už asi nevrátíte, ale popřát brzké uzdravení Vám mohu:-)) Hodně zdraví v novém roce!

            P.S.
            Prý na tom oném světě už záda ani zuby nebolí – zpívá se v jedné písničce:-)

          6. matka pro Lojzu 11.1.2018 (7:43)
            Přeji i Vám hodně zdraví v novém roce.
            Mám trošičku jiný názor na rčení: „…nějak to už musíte vydržet do smrti…“
            To rčení je možná pokus o srandu, ale je to dost hrubé.
            Totiž když jsem byla za matkou pár hodin před tím, než zemřela, bylo pro mne velmi důležité, když mi doktor sdělil: „…. My už pro ni nic udělat nemůžeme, jediné co můžeme zajistit, aby netrpěla bolestí,…“
            A tak se stalo.
            Co se týká mého zdraví – kdysi mi přišlo, i jsem se kdysi učila, jak je možné léčit (nejen stravou, zdravým životním stylem,…), pokud lékař tvrdí, že to nějak do smrti musím vydržet.
            Oproti včerejšku jsou tedy mé bolesti o 90 % mírnější bez použití léků, s použitím masáže zad a dalšího. :-) Takže tak :-)

          7. Díky, matičko, jednak jste odpověděla sama sobě, že jste bohyně Tvůrkyně, ale i JanKo-ovi, aj Lojzovi – lidská kreativita meze nemá…jste toho dalším živoucím důkazem…😋

          8. ad. Zdenek 14.1.2018 (19:34)

            Vzpomínáte na film Avatar? Tam rostl zvláštní strom. To, co tvořil, co z něj vycházelo? Krásný tvůrčí princip „stromu“ :-)
            Hezké dny Vám přeji :-)

          9. Juju, matičko, takový výlet na Pandoru, tam se nechat restartovat Eywou, to by bylo žůžo!🤗…nu, Avatar, trilogie Matrix, Atlas mrakū a také Co my jen víme – to jsou mé srdcovky!
            Mějte pohodový večer 😎

  3. Píšete Lojzovi – to znamená, že mysl člověka může logicky zobrazit jakoukoliv pravdu o světě.

    Jakákoliv pravda o světě, kolik jich asi je? 3, 250, 112.850 ? Člověk má v sobě jiskru Boha, je jí duše. Propojení mozku je Jeho /Boží/ Milost. To jste nevěděl? On, Bůh, je vším, tedy i každým tím neuronem.

    S matematiky je problém, zvláště s těmi teoretickými.

    1. To není jednoduchá otázka a odpověď na ní je ještě složitější. Bolzano dokázal, že matematických pravd o světě je nekonečně mnoho. Jenže matematická pravda je pravda vyšší podstaty. Takže máme pravdy o světě nižší podstaty. To jsou např. fyzikální pravdy, těch je konečně mnoho. A to mnoho je nepředstavitelné číslo.

      Já bych spíše řekl, že Bůh je ve všem, jako materie.

      S teoretickými matematiky je veliký problém, protože oni řeší jen veliké problémy a nikdy jinak.

      1. Veliké problémy na bázi teoretické matematiky. Co se tím dá dokázat, hmatatelně a v čem to člověku s konkrétními problémy pomůže? To já nevím a neumím si to představit..

        Bůh je ale třeba v žaludu dubu. Těch žaludů z jednoho dubu uzraje několik tisíc, dubů jsou statisíce. Žaludy mají rády prasata. Prasata jedí lidé. A v tomhle není žádný problém, to je hmatatelný svět Boha, a to jen ta hmotná úroveň. Kde se tam pohybují body, protínají přímky a točí kružnice a v čem je teoretická pravda? Co to člověku, mimo teoretické problémy matematiky, přináší? Neumím posoudit.

        Venda se dnes večer vrací. Opatruji mu tady kočku. Tak snad na Vás zareaguje.

        1. Teoretická matematika je blíže pochopení reálného světa, než se může zdát. Čím více složitější matematiku používáte, tím více se blížíte nejjednodušší podstatě světa a naopak, když používáte jednoduchou matematiku, tak Vám ukážu, že popíšu nejsložitější pravdy o světě. Body, přímky a kružnice jsou ideální tvary, které vymyslil člověk, ale jež se v realitě neprojevují. Stejně jako nulový bod je součástí nulového prostoru a nulové body jsou centry singularit, tak přímka v zakřiveném světě není přímka a kružnice v gravitačních působeních není přímka.

          1. ad/Teoretická matematika je blíže pochopení reálného světa, než se může zdát.

            Teoretická matematika je nějaká entita, jsoucnost, disponující vlastním intelektem? Jaké má smysly, jaké má vědomí, kde existuje?

            V reálném světě existuje konflikt mezi např. Palestinou a Izraelem. Jak to chápe teoretická matematika? Co již pochopila z tohoto konkrétního reálného světa a v čem je blíž či jaké řešení lidem tam nabízí?

          2. Odkazuji i na odpověď níže Vendovi. Ale rozvedu!

            Teoretická matematika je apriorní konstrukt člověka, ale ne ledajaký, pouze smyšlený jako báseň. Ten konstrukt vychází z reálných vlastností světa, třeba z toho, že všude kolem Vás jsou množství ve světě, které nemusíte označit čísly a stále tam ta množství jsou, ale úplně všude! 3 keře, 5 paneláků, 2000 stromů u rybníka, miliardy atomů ve hmotě, bilióny kvarků a elektronů všude. To jsou množství a na množstvích se pak zakládají složitější struktury.

            Ve své teorii jsem nadefinoval jednu fundamentální entitu a tou je vlna. Je to stav prostoru věcí. Prohnutí vlny do kladných čísel znamená existenci stavu věcí, třeba elektronu, když se vlna prohne opačně, do záporu, je to neexistence stavů věcí. Když ta vlna bude kmitat na místě, z kladu do záporu, tak nám vzniká vlnění/kmitání. Když se prostor věcí bude takhle měnit v různých místech, tak se ta vlna šíří, pohybuje se…

            Toto je mikrosvět a ten je daleko na hony vzdálen makrosvětu, Palestině vs. Izraeli, ale souvisí to spolu, jenže to je moc komplexní jev.

          3. Tak je teoretická matematika blíže pochopení reálného světa nebo není?

            Nezdá se mi, z toho, co jste mi napsal, nic jiného, než to, že jste na hony vzdálen /jak jste to sám označil / makrosvětu. A tedy i případu pochopení Palestina v.Izrael, protože je to pro Vás, a teoretickou matematiku, moc komplexní jev. Ale jde přece „jen“ o malý kousíček světa v rámci tohoto obrovského hmotného kosmu, třeba jen 40.000 km2. To je prkotina, co? A na tomto území operuje několik milionů lidských myslí. Jak ale potom chce teoretická matematika poznat realitu věčného Boha v tomto pomíjivém světě, když jen tak malá epizodka Palestina v. Izrael je jevem moc komplexním?

          4. Jenže Palestina nerozhoduje o tom, co se stane s kosmem. Ale zákon entropie, temná energie a gravitace.

          5. Svět se skládá od zdola, od nejjednodušších jevů až po nejsložitější. Když totiž pochopíme, jak vzniká svět z mikrosvěta, dost to napovídá tomu, jak svět funguje jako celek.

  4. JanKo, založím nové povídání. To modré tlačítko pro odpověď je moc daleko.

    Odpověděl jste mi ve dvou vstupech
    4.1.

    ad/ „Proto jsem předtím mluvil o mystické cestě. Nepoznat, nepopsat a nedefinovat svět je cesta duchovní, totiž cesta nulového poznání. Můžeme tak řečnit, ale neřekneme nic.“

    Nepoznat? Asi nemáte osobní vnitřní zkušenost.
    Nepopsat? Tady je problém, protože se mystickým transportem dostáváte do jiného světa, jiné dimenze a věřte, že k tomu chybí slovní zásoba. Je to tak, jako byste měl popsat vůni fialek.
    Nedefinovat svět ? Jsme v jeho části, kam ve své tělesné schránce patříme.
    Nulové poznání? To může napsat člověk, který „tam“nebyl.

    K mystice jsem napsal několik článků, ale nijak Vám je nevnucuji :
    http://hledani.gnosis.cz/mystika-trocha-teorie-a-praxe-dil-prvni/
    http://hledani.gnosis.cz/mystika-intermezzo/
    http://hledani.gnosis.cz/mystika-intermezzo-druhe-pokracovani/
    http://hledani.gnosis.cz/mystika-4-cast-za-primou-cestu-budiz-pochvalena/
    http://hledani.gnosis.cz/mystika-5-cast-souvislosti-svobodna-vule/
    http://hledani.gnosis.cz/mystika-6-cast-cesta-za-hranice-tela-a-mysli-zaver/

    Je tam několik desítek kvalitních diskuzních příspěvků od lidí, kteří sem již přestali chodit / nediskutují/. V těch článcích a ani příspěvcích není zmíněna teoretická matematiky ani související filosofie.

    Teorie, jakákoliv, je prostě teorie. Můj kamarád má teorie, že když bude 256.000 roků / tedy x 52 týdnů x 2 tahy / sázet stejná čísla ve sportce, ani jednou nevynechá, že je velká pravděpodobnost, že vyhraje první cenu. Dobrá teorie.

    „„Bůh je ve všech věcech. Čím více je ve věcech, tím více je mimo věci; čím více je uvnitř, tím více je vně.“ Mistr Eckhart“

    Píšete, že co řekl Mistr Eckhart o Bohu – čím více je ……atd. je logický nesmysl. Zajímavé označení pro nesmysl. Mystika ale naopak přivádí člověka v vnitřnímu poznání a dovolujeme mu poznat. Samozřejmě, že se nejedná o poznání pomíjivých věcí v lidském, pomíjivém životě. Myslíte si, že mystik potřebuje poznat, kde je třeba ložisko zlata či uranu? Ne, transport přivádí mystika do jiného stavu vědomí. A tam je poznání „NĚČEHO“. Ale to jde mimo teoretickou matematiku.

    Pane JanKo – píšete:

    ad/ Ve svých teoriích jsem zatím neukázal vůbec nic, to jsou pouhé základy. Pro běžné lidi budou spíše zajímavější interpretace. Teorie relativity taky změnila svět a nikdo ji nezná nazpaměť.

    No nevím. Základy čehokoliv nemohou být nic. Znáte o stavbě domu na skále z Nového zákona a nebo stavbě téhož na písku? Základy jsou snad nejdůležitější. Když nemáte základy, k čemu pak jsou interpretace. Když se muzikant nenaučí noty, nikdy houslový part nezahraje.

    A jen pro zajímavost. „Teorie relativity změnila svět……“? Jak? Díky ní skončila první světová válka tak, jak skončila, kvůli ní vypukla revoluce v Rusku, kvůli ní byla Velká hospodářská krize či Hitler se dostal k moci, zapřičinila neúrodu v roce 1947 či Únor 1948 ? Jak jste to myslel ? Uveďte příklad, kdy a jak se v praktickém životě lidstva projevila a jakou změnou.

    Tak, teď něco mám, k včerejšímu Vašemu příspěvku se vyjádřím později.

    Díky
    Václav Žáček

    1. Vendo,

      pokud je poznání definovatelné v jazyce, tak poznání bez jazyka není poznání, můžete to nazvat krkolomně jiné poznání, ale ani tak bych to nenazýval, protože je tam stále to slovo poznání…. Proto jsem to nazval nulové poznání! Což jsem nemyslel pejorativně.

      To, čemu říkáte transport (mystický) do jiné dimenze, je opět nastavení synapsí, množina nějakých kombinací propojení, z toho máte pocit, ten nepopíšete jazykem, ale pořád se to děje ve Vaší hlavě. Je to nulové poznání, beze slov.

      Děkuji, postupně přečtu.

      Bohužel teorie v matematice má úplně jiný význam, než teorie fyzikální, nebo obecně chápaný význam slova teorie. Teorie se v matematice skládá z matematických pravd, které spolu pomocí logiky souvisí. Matematické pravdy vycházejí z předchozích zkušeností, takže jde o aposteriórní poznání. To je aplikovaná matematika. Na té ale staví teoretická matematika a dále staví už bez smyslových zkušeností. Většina matematických pravd je apriorních, čistě z logiky. A jaký myslíte, že má teoretická matematika vztah ke světu? Ten nejniternější, pomocí logiky, která je transcendentální, prostupuje svět vnitřně a tudíž i do našich myslí.

      Stále trvám na tom, že se dá matematicky popsat vše, i když na některé věci se ještě nepřišlo. Taková teorie pocitů už se matematicky zpracovává, kvůli umělé inteligenci.

      Když jsem řekl, že v mých základech zatím není nic, tak tím říkám, že stavím základy mrakodrapu. Ze základů můžete pouze usuzovat, jak bude budova veliká, ale co bude v jejich místnostech, nechte se překvapit, bude to netriviální, fatální a fundamentální poznání! Tato pravda je otevřena pouze lidem, jež mají mysl otevřenou a Vy jste jedním z nich, tak dávejte pozor :-).

      Jako každá matematická teorie měla i teorie relativity, nejen vědecký dopad, ale vědecko-společenský, později i technický a celospolečenský. Je to jako mozaika, dáte tam jeden kamínek přesně do své polohy a všechno do sebe přesně zapadne. Ani Vaše mysl není stejná, jako než předtím, když Hawking vymyslel teorii Velkého třesku a nekonečného prostoru.

      1. JanKo, tak odpovím na Vašich pár myšlenek z 10.1.

        Již na úvod mám jisté pochybnosti, zda rozumím česky – píšete „Vendo, pokud je Bůh ve všem, není to tak, že je ve všem a ne nad vším? ????????? Napsal jsem Vám – „Všechno ve Stvoření z něho pochází, od Počátku z Něho vše emanuje, on sám však nepodléhá žádnému vlivu. Nic není mimo Něj, chápete?“ A ještě jednou bych doporučil nad citátem Mistra Eckharta.

        Pokud je vším, je ve všem, je tedy i v mikro světě, ale sám je i makro světem a je jisté, že je prapůvodem existence, jsoucna, bytí. On svoji tvůrčí Silou vytvořil vše. Vy jste mi 4.1.napsal divnou myšlenku, pojmenoval jste Vaše teorie – „Ve svých teoriích jsem zatím neukázal vůbec nic, to jsou pouhé základy.“ Když jsem poukázal na důležitost základů, tak najednou mne poučujete o tom, že se pyramida nestaví od vrcholu. Bůh je realitou samou a není třeba, abyste tady prováděl nějaké eskamotérství. Vaše otázka – „Jsme tedy vyšší forma než Bůh?“ mi ukazuje, jak zatím zcela nic nechápete. je vyloženě hloupá. Mohu Vás však ujistit, i když Vaše příspěvky a diskuze pod Vašimi články nečtu, jsou mimo můj zájem, že Vašimi teoriemi a filosofií matematiky, tedy rozumem, nikam k poznání Boha a sebe sama nedojdete.

        Zítra další moji reakci na Vás – z 11.1.

        Dobrou noc.

        1. Vendo,

          svět se rozkládá do nejmenších nekonečně malých částí, které obalují nulové body. Zde jsou základy geometrie světa. Zde je vše, z čeho se svět skládá zpět. Svět se rozkládá a skládá v okamžiku. Tak je tvořeno bytí. Jsoucno je pak vyšší složení bytí. Nejvyšší jsoucno nemůže být Bůh, protože by nebyl elementem světa. Bůh je pouze v elementech světa. Otázky bytí v a vně nejsou relevantní. V takovém světě nelze nic takového uvažovat.

          Svět je nekonečný absolutně. Obsahuje vše, co se rozpadá do atomárních faktů a atomárních stavů věcí. Nic není mi tyto elementy. Takže už víte, kde je Bůh.

          Vyšší jsoucna, to znamená složená jsoucna, jsou složením elementům světa. A člověk je blíže nekonečnu než Bůh.

          1. Oprava překlepu:

            Nic není MIMO tyto elementy. Takže už víte, kde je Bůh.

      2. Pane Žáčku,
        dříve než odepíšete znovu zcela jinak zaměřenému člověku, chci Vás o něčem ujistit. Ve Vašich článcích a v mnoha diskuzích jsem četl od Vás, co je to poznání. Co je mystika. Dovolím si něco napsat vlastními slovy tak, jak jsem to pochopil nejen od Vás. Za sebe opravdu přijímám tu skutečnost, že mystické prozření má málo co společného s lidským rozumem a smysly. Ono je totiž zcela mimo intelekt. Je přímou nadsmyslovou zkušeností ve zcela subtilní duchovní realitě. Tu při něm prožívá duše. Je to začátek i přímého poznání Boha. A to je úplně nezávislé na lidském myšlení a uvažování. Vystoupit při něm ze svého těla a mysli překročením fyzických a rozumových světů. Pomocí opravdu jemných schopností duše tak vystoupit do čistě duchovní úrovně. A to, jak Vy již víte, je mimo poznání vědy. A dodám i té matematiky, kterou tady pan Kozohorský šíří. On ve svých teoriích, jak píše, neukázal zatím vůbec nic a přitom tím nabídl, jak přiznává, prý jejich základy. A dokonce i mrakodrapu. Do těch místností bych se obával vůbec jen vkročit.
        Těším se na Vaše další pokračování.
        Krbec

        1. Pane Krbče,
          především se omlouvám, že jsem v záplavě příspěvků k nekonečně malým, konečným, polo nekonečným a nekonečným objektům, k úsečkám a kružnicím, bodům a přímkám a prostoru a singularitě, přehlédl Váš příspěvek.

          Není mnoho co k němu říci. Teď se tu „nehledá“ Světlo, teď jsme na pomezí vědy. Panu Kozohorskému jsem hned zpočátku sdělil, že toto téma jde zcela mimo mně, a proč to neříci, nerozumím tomu. Obzvláště to nejde nijak naroubovat do filosofických či náboženských témat.

          Teď se v dalším článku dostanu k mystice, i když jsem panu JanKo /nejen jemu/ poskytl odkazy na mé dřívější články k ní. Vám již jen sdělím, že těžko lze optikou a teoriemi pana JanKo přijít k realitám světa, ke stupňům reality. Zrovna tak jevy (fenomény) jednotlivých oblastí stvoření nebudou náplní jeho místností v jeho mrakodrapu, u kterého stále staví základy. Jak matematicky vyjádřit usebrání rozptýlené mysli člověka a jeho přímý prožitek mystického transportu? Těžko to vůbec předpokládat, že to srozumitelně nějak objasní.
          Ale za rok, za dva tu bude možná jasno. Víte proč si to myslím? protože pan JanKo, jak tu nedávno napsal, si udělal analýzu vývoje do roku 3000. No pak na tom nestavte, když víte.

          Přeji pěkné dny a jsem rád, že jste něco z mých amatérských článků něco získal.
          Václav Žáček

  5. https://www.youtube.com/watch?v=lsV97Mm35Q8

    Člověk! Kdo v něm vidí body a nuly, úsečky a nekonečna, jak ho vyjádřit v jeho celistvosti nějakými prostory a singularitami?

    Člověk! Mnoho složitých tkání, tělních tekutin, teplých pulsujících orgánů, kostí, hladká kůže, hlas, uši, oči, pohyby končetin, žvýkací svaly dávající pohyb čelistem, více a nebo méně oblečení, nápady, myšlenky, city i necity,……jak jeho život vyjádřit teoretickou matematikou, jak ní vyjádřit sám život, jeho podstatu? Každá buňka živého stvoření ukazuje vysoce organizovanou aktivitu. Každým okamžikem v nich probíhají tisíce interakcí ve velmi širokém působení života. Kdo z teoretických matematiků je objasní nějakou rovnicí?

  6. Omlouvám se za pozdní odpověď.

    Svět se rozpadá do nekonečně mnoha singularit. Na singularitách probíhají určité procesy. A matematika je nejzákladnějším jazykem světa.

    Člověk je komplexní forma, která se neskládá přímo ze základních elementů, ale jejich kombinací na hierarchii uspořádání prostoru a hmoty vznikají komplexní procesy.

    Svět je ale na nejzákladnějších úrovních velmi prostě uspořádaný, přestože kombinacemi elementů světa vznikají nejkomplexnější formy.

  7. Zdravím Vendu, děkuji za článek i přání v závěru, které opětuji. Děda můj říkával, na mnohé nemáme kategorie, přesahuje to naše myšlení i chápání.. Již je tam, kam každý jednou odejdeme.. A věřím, že již poznal jak to jest. .

    K Bohu jeden citát, –

    „Bůh sám jest vše: temnota i světlo, láska i hněv a oheň… je sám v sobě Propastí, bez vůle a proti přírodě a tvorům věčně nic. Jest nic a vše a jest jedinou Vůlí, v níž spočívá celý svět a celé stvoření. Není ani světlo, ani temnota, ani láska, ani hněv, nýbrž jest věčné Jediné.“ – Jakub Böhme

    Další k dobru -> http://forum.gnosis9.net/viewtopic.php?f=3&t=22

  8. Taky Vás zdravím, Márty !

    Překopíruji z Vašeho odkazu ten „zbytek“.
    Z knihy Osvícení – Eduard Tomáš >>

    Říká se Bůh! Ale co je to Bůh? Někteří z vás, kteří jdete buddhistickou cestou, můžete namítnout, že něco takového ani neexistuje, neboť Buddha, jak známo, se bez Boha odjakživa obešel a nikdy o něm ani nemluvil. Jenomže tohle není tak docela pravda. Buddha nepoužil slova Bůh, protože v hinduistickém náboženství tehdy existovalo příliš mnoho bohů, vlastně představ o bohu, které chtěl Buddha vymýtit. Ale řekl výslovně (a tato teze se dodnes zachovala v obou sbírkách, tj. mahájánském i hínajánském koši súter) :

    „Existuje něco, co je nezrozené, nepočaté, nestvořené a nesložené,mniši, a kdyby nebylo toho, co je nezrozené, nepočaté, nestvořené a nesložené, nebylo by ani toho, co je zrozené, počaté, stvořené a složené. Nebylo by úniku ze strasti.“

    Tímto způsobem popsal Buddha Boha v obou jeho aspektech.Jako bytí člověka a kosmu. Bůh je vždy jednak v klidu, v situaci sku-tečné a neměnné, v nekonečnu a pro člověka v nedotknutelnu,přičemž je jádrem vědomí a inteligence bez tvaru, jednak podléhá běhu dvou protichůdných sil vzájemně se protínajících a činorodých.

    – – – – – – – – –

    Děkuji za odkaz. Hledat Boha je hlavní náplní lidského /vědomého/ života. Jiné hledání je ztráta času.

    Přeji pěkný den do Šumperka.
    Václav Žáček

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017