Nešťastie s názvom meditácia

V súčasnosti je veľmi frekventovaným slovo meditácia a spolu s ním i všetky praktiky s týmto pojmom súvisiace. Ide o praktiky, ktorých účelom má byť duchovné pozdvihnutie, transformovanie vedomia, alebo prežívanie spojenia so Stvoriteľom. Žiaľ, vo vzťahu k pojmu meditácia a vo vzťahu k praktikám, ktoré za ňou stoja sa tak v drvivej väčšine vôbec nedeje. Deje sa skôr pravý opak! Namiesto Svetla sa človek spája a viaže s temnotou.

Ježíš se modlí v Getsemanské zahraděAby sme pochopili, v čom sa skrýva zrada meditácie, porovnajme ju s tým, čo je správne. Porovnajme si ju s modlitbou! Treba ale zvlášť zdôrazniť, že so správnou a skutočnou modlitbou a nie s bezmyšlienkovitým odriekaním nejakých naučených slov, v ktorých niet ani štipky citu. Takýto druh modlenia, iba čisto z povinnosti, to sú len prázdne slová bez obsahu, ktoré sa rozplynú v nič. Je to niečo úplne bezcenného, pretože modlitbu robí modlitbou iba vrúcnosť citu.

Správna modlitba spočíva vo vzbĺknutí citu, smerujúceho nahor. Ak sa nás zmocní radosť, alebo hoci aj bolesť, či úzkosť, to všetko sú silné city, ktoré sa nám môžu stať podnetom k skutočnej a pravej modlitbe. Silné city sú ako krídla, ktoré môžu v modlitbe povzniesť nášho ducha k Výšinám, odkiaľ ku nám v spätnom účinku začne prúdiť radosť, pokoj, mier a vyrovnanosť.

Modlitba bez citu je ako vták bez krídel. Vták, ktorý nemôže lietať a preto smutne vláči iba po zemi. A to je práve oná, už vyššie spomínaná, povrchná a bezmyšlienkovite odriekavaná modlitba, v ktorej niet citu.

Vrúcnosť citu pri modlitbe určuje výšku, do akej sme sa schopní dostať. V najvrúcnejšom cite a pri najsilnejšom citovom prežívaní, akého je človek schopný, môže jeho modlitba vzlietnuť až ku stupňom trónu Najvyššieho.

Ale vráťme sa späť k problematike meditácie. Kým správna modlitba letí na krídlach citu okamžite prudko nahor, pri meditácii tomu tak zväčša nie je. Meditácii chýba jednoznačnosť ťahu smerom hore. Rozptyľuje sa skôr do šírky, pričom v nej ide o zameriavanie sa buď na samého seba a svoje pocity, koncentrovanie sa na nejaké predmety alebo pojmy a podobne.

Pri správnej modlitbe býva cieľom všetkých snáh jednoznačne vždy iba to najvyššie a ten Najvyšší, kým pri meditáciách tento ústredný cieľ chýba a je nahradený cieľmi inými. Ako už bolo povedané, trebárs koncentráciou na niečo, na nejaký bod, na určitú čakru, na nejakú mantru a tak ďalej. K čomu však pri tom dochádza?

Okrem hmotnej reality, ktorú človek vníma svojim denným vedomím, existuje ešte aj iná, jemnejšia realita, ktorú je možné vnímať v zmenenom stave vedomia. V prirodzenosti zákonov univerza sme ale vo svojom dennom vedomí akoby múrom oddelení od tejto jemnejšej reality. Ak sme dostatočne vnímaví, môžeme samozrejme vycítiť, že niečo takéhoto existuje. Že jednoducho existujú veci medzi nebom a zemou.

No a hlavným účelom meditácie, ktorá na rozdiel od správnej modlitby nesmeruje vždy bezpodmienečne nahor, je prostredníctvom rôznych mentálnych techník umelým navodzovaním zmeny vedomia postupne odstrániť ochranný múr denného vedomia a vytvoriť v ňom prienik do onej spomínanej, jemnejšej reality bytia. A to sa podľa druhu citlivosti meditujúceho darí buď rýchlejšie, alebo pomalšie.

Ak sa to podarí, a účelom meditácie je aby sa to podarilo, človek začne vnímať, vidieť a prežívať túto inú, jemnejšiu realitu. Veľké nebezpečenstvo sa však skrýva v tom, že nie všetko, čo sa nahádza tam na druhej strane, je dobré a čisté. Skôr naopak, pretože okolie našej zeme obklopuje žiaľ zväčša nízkosť, nečistota a zlo, pretože práve toto ľudia preferujú. Či už vo svojich vonkajších vzťahoch medzi sebou, alebo vo svojom skrytom, vnútornom živote.

Preto je teda viacej zla a nízkosti aj na druhom brehu v inej, jemnejšej realite bytia v okolí našej zeme, kam odchádzajú duše pozemských ľudí po fyzickej smrti.

Pravdepodobnosť, že v týchto úrovniach natrafíte na nízkosť, nečistotu ba až zvrhlosť, je omnoho vyššia ako pravdepodobnosť, že tam natrafíte na čistotu, vznešenosť a ušľachtilosť.

Správnou modlitbou, ktorá je vždy jednoznačným ťahom smerom nahor, sa človek automaticky vyhne všetkým takýmto nebezpečenstvám. Avšak meditácia, prostredníctvom ktorej sme dosiahli priechodu v múre denného vedomia do jemnejšej reality, nás priamo a nepripravených vrhá do obrovského nebezpečenstva, pretože vinou spôsobu života a myslenia ľudí sa aj tam, na druhom brehu, nachádza omnoho viac nízkosti a zla, ako ušľachtilosti a dobra.

Naivné nadväzovanie spojenia s jemnejšou realitou bytia, ktoré ponúka množstvo meditačných mentálnych techník, môže teda človeka nesmierne zaťažiť a spôsobiť mu netušené duchovné škody. Dobrovoľne tým totiž podáva ruku zlému a nečistému, ktoré sa tam nachádza vo zvýšenej miere. Veď nie náhodou sme svojim denným vedomým od všetkých týchto nebezpečenstiev veľmi dobre chránení.

Skutočná, pravá modlitba smerom k Najvyššiemu preletí vysoko ponad tieto nížiny, ktoré netreba vôbec poznať. Ak máme v modlitbe ako cieľ pred sebou iba to najvyššie a toho Najvyššieho, nijaké nebezpečenstvo nám nehrozí.

Ak však chce niekto prežiť, zažiť, skúsiť a vidieť prostredníctvom rôznych meditačných techník a podľahne klamlivým prísľubom duchovného vzostupu, ktorý mu ponúkajú rôzni duchovní majstri, zbytočne sa tým vystavuje kontaktu s nízkym, ktoré sa na neho naviaže a duchovne ho strhne nadol.

Človek sa má v prvom rade snažiť žiť čistý a spravodlivý život podľa Zákonov Najvyššieho, čiže podľa Desatora i podľa učenia Krista a prostredníctvom skutočnej modlitby citu je mu daná možnosť nadviazať spojenie so Svetlom Stvoriteľa. To mu dodá istotu poznania existencie Boha a pevné presvedčenie vo víťaznú silu dobra, čistoty, ušľachtilosti a spravodlivosti, ktoré sa bude snažiť presadzovať vo svojom každodennom živote s o to väčšou silou a oduševnením.

Toto je správna cesta, pri ktorej človek nepotrebuje poznať nijaké nížiny, ktoré mu s falošným prísľubom duchovného vzostupu zavádzajúco ponúka meditácia.
 

Milan Šupa
http://kusvetlu.blog.cz/

38 komentářů

Přidat komentář
  1. Dovolím si poznámku. Modlitba je subjektívna výpoved, ktorú nikto nepočuje a ani odosielatel modlitby neverí v to, že ju niekto zachytí. Zoberme si Titanic, keby ráditelegrafista nevyslal SOS, darmo by sa všetci cestujúci aj s námorníkmi vrhli na kolená a s citom umierajúceho chceli dovolať pomoci, nito by ich nezachránil, a všetci by umreli , utopili by sa . Zoberme si další prípad. Umiera starý páprda Poliak vo Vatikáne. Tisícky ludí sa na Vatikánskom námestí modlí, aby prežil.. A čo sa stane? Jahve sa naňho doslovne ,,vysral“ a ON umrel ako starý, obyčajný , opustený a chorý muž, akoby nebol ani pápežom. Problém bude asi v tom, že Jahve nemal o NEHO ako neobrezanom záujem , ani taký, ako je špina za jeho nechtom.

    1. Pravá modlitba je oslavou života a vyjáddřením díků za něj. Taková modlitba je „slyšena“.

    1. Přece se ale vnucuje otázka, kterou autor článku nerozvíjel. Jaký je důsledek meditace u člověka, který má řekněme „temné“ zájmy, snahy, aniž by chápal důsledky, aniž by chápal svou nevysokou úroveň?
      Tím směrem lze promýšlet autorovy názory.

      1. Odpověď na tuto otázku je podána níže – výsledkem meditace je „BUM – a je tam zloun!“ (viz. příspěvek Vahriona)
        Vaše připomínka byla dost dobrá, neboť dneska je moderní meditovat a většina jedinců si vůbec neuvědomuje, na co všechno hrozného z astrálu se může napojit.

        1. Musím upřesnit, odpověď „BUM …“ je u článku „Štěstí s názvem meditace?“ – autor Vahrion.

  2. Neštěstí se jménem pan Šupa… o meditacích ví úplný kulový, ale odsuzuje je velkohubě.
    Kdypak mu mimochodem asi dojde, že je naopak naprosto nutné poznat ty nížiny, aby se člověk dostal skutečně někam „výš“? V tomhle životě to koukám už asi nebude.

  3. Nešťastie s menom Šupa.
    Je zrejmé, že pan Šupa je iba ďalším fanatikom s patentom na rozum.
    Milý pán Šupa, prečítajte si niečo od amerického senzibila (inak hlboko veriaceho človeka) Edgara Cayceho, ktorý meditáciu doporučoval spolu s modlitbou. (Podľa neho při modlitbe hovoríme k Bohu a pri meditáciu naopak hovorí Boh k nám – ale chce to pochopitelne úsilie sa to naučit).

  4. V tomto přejatém článku je na konci informace na M.Šupu. Odkaz – zdroj jeho příspěvků, na který se můžeme podívat :
    Milan Šupa
    http://kusvetlu.blog.cz/

    Když si to najdete, zjistíte, že pod stejným textem je další odkaz : / a ještě mimochodem – článek „Nešťastie s názvom meditácia“ byl na „kusvetlu“ zveřejněn v červenci 2013 a neměl ani na Slovensku žádnou diskuzi, jen dvě ohodnocení tzv.“karmy“ /

    M.Š. spolupracovník časopisu „Pre Slovensko“
    http://www.pre-slovensko.sk/

    Když se dostanete na tento časopis, zjistíte hned na úvodní stránce, že pan Šupa je „dvorním“ dodavatelem článků i zde. Ale, v celém časopisu „pre Slovensko“ není pod články otevřena diskuze.

    Na ty první stránky jsem se podíval pod nějaký článek pana Šupy – konkrétně :
    http://kusvetlu.blog.cz/1402/ako-bude-zem-ocistena-od-zla#komentar111012077

    Má název „Ako bude Zem očistena od zla“.

    Je tam totiž pět diskuzních příspěvků a odpovědi – buď redakce nebo pana Šupy. Nevím, a tak jsem tam poslal můj krátký diskuzní příspěvek.

    Proč takové pokusy činím?
    Je mi jasné, že p.Šupa zřejmě existuje. Je mi jasné, že pan Kukliš sem se souhlasem jeho nebo redakce dává články, které jsou dost na zdejším gnosis.9 diskutované.

    Jeho témata jsou vesměs duchovní a někdy se tu rozhoří až vášnivá diskuze. Opravdu mne proto zajímá, zda pan Šupa někde diskutuje a nebo to, co napíše máme považovat za dogmatický text, o které se nediskutuje / z jeho pohledu /?

    K samotné meditaci. V předchozích zdejších čtyřech příspěvcích cítím, že meditace se nedá tak jednoduše odvrhnout. Pro mne je meditace alfa a omega duchovní cesty. Propagovaná modlitba – ano, ne však za plnění věcí pozemských – má opravdu směřovat k „Výšinám“, jako projev lásky a touhy k návratu k božské podstatě. Bůh ví, co potřebujeme, ale také ví, co si máme z našich dluhů „vyžrat“ či i dostat sladkou odměnu; tedy zákon karmy.

    O samostatné meditaci se teď zmiňovat nebudu – je to na samostatný článek.

    Závěrem jen sdělím můj již dávný pocit – zatím se mi jeví pan Šupa jako dogmatik.

    Pokud dostanu nějakou odpověď ze slovenských stránek, seznámím Vás s ní.

    Pěkný den
    Venda /Václav Žáček /

    1. Mno, víte že se jednou i stalo, že pan Šupa tady na gnosis diskutoval? Je to už nějaký pátek a nijak daleko se s diskusí nedošlo, protože s dogmatikem těžko diskutovat-ale stalo se. Bohužel, po pádu serveru už se nedá diskuse dohledat.

  5. Vzhledem k tomu, že stará diskuze byla smazána, v tomto případě ještě jednou zopakuji svůj názor, který jsem psal před tím. Všechny články pana Šupy, co jsem četl jsou jednoznačně inspirovány Poselstvím Grálu (Ve světle Pravdy) – viz.název jeho blogu kusvetlu.blog.sk. To si dovoluji tvrdit proto, že jsem PG četl. Autor této knihy (Abd-Ru-Shin) je falešný prorok a mesiáš a to z toho důvodu, že odvádí lidi od hledání Krista (tedy od skutečné Pravdy), dosazuje se na jeho místo a prohlašuje se za „Syna člověka“ apod… Co se děje skutečně? Abd-Ru-Shin zve své následovníky do „svého“ posmrtného astrálního ráje, který ale není stav „království nebeského“, kam nás živě vede Kristus (tedy stav plného spojení s Bohem/věčností), navíc ještě před naší fyz.smrtí!

    Moc mě potěšilo, že když tu p.Šupa uveřejní další svůj článek (plný lží a polopravd) ozývá se početná řada diskutujících, kteří po právu nesouhlasí. To, že meditace může být škodlivá (dle mého názoru) platí, ale pouze za předpokladu, je-li prováděna čistě za osobním cílem získání nějaké duševní síly, případně násilného otevírání čaker. Toto platí především o spojitosti s různými východními technikami, jelikož naše astrální a mentální těla jsou mírně odlišná od lidí narozených na východě. Jinak platí přesně to, co říká již zmiňovaný E.Cayce (viz.citace pana uda).

    Pan Venda to přesně vystihl, p.Šupa píše jako ukázkový fanatický dogmatik (tedy přesně jak psal Abd-Ru-Shin).

    1. Pane LM, myslím že by jste neměl hodnotit to, co nedokážete pochopit. Velice si ubližujete. Světlý člověk hledá cestu a tou následně klidně kráčí. Co se ho nedotýká, nebo čemu nerozumí nechává stranou. Pokud doporučuje, tak to, co ho na této cestě oslovilo. Temný má potřebu odsuzovat a varovat. Vnímá sám sebe většinou jako bojovníka za světlo, ale přitom se propadá do temnot. Když se zaměříme na jeho nitro, tak nás většinou zachvátí znechucení a odpor. Přemýšlejte o tom.

      Vahrion
      slovopravdy.webnode.cz/

      1. Pane Vahrione, když čtu po sobě to, co jsem v rychlosti napsal výše, je tam z toho patrné jisté odsouzení, což mě zpětně netěší, ale i to je další poznání sebe sama. Možná je to dáno moji „alergií“ na PG, kdy jsem svého času patřil mezi podobné uctívače PG. Díky Bohu, jsem včas měl možnost prohlédnout a Abd-Ru-Shina, kterého jsem slepě stavěl i nad samého Krista, opustit. Výše uvedenou reakci jsem psal v návaznosti na měsíc staré reakce, které byly smazány s přechodem na starý server a neuvědomil si, jak necitlivě to (především na osobu p.Šupy, kterého neznám) může působit. Za to se omlouvám a nebylo to tak myšleno. Za obsahem si však víceméně stojím, pozor na čtení PG a braní ho za jediný zdroj – tyto slova adresuji především těm, co mají tendence snahu upínat se právě na jediný zdroj a nezjistili, že Pravdu nelze vtěsnat do knihy. Nic víc. I tak moc děkuji, Vaše reakce mi zase trochu poodhalila něco dalšího o sobě samém.

        1. No a pohleďte, pro mě je PG základním úhelným kamenem. Na cestě hledání jsem k němu byl přiveden a našel jsem tam všechny odpovědi, které u jiných směrů zůstávali prázdné. Díky němu dokážu vidět svět v dokonalost a v úžasu nad ním se přibližovat svým díkem k Bohu.

          Je mi jasné, že někoho tato kniha neosloví, nebo oslovi, on se snaží, ale nedaří se mu ji správně pochopit. To vše ale vychází z podstaty člověka, ne knihy.

          Co se týká Pravdy. Pravda je mnoho vrstevená. My, lidé se na ni můžeme dívat z různých úhlů a do různé hloubky. Nikdy ji nepoznáme celou, protože Pravda je Život. Tedy vše co je Bohem stořené. A když půjdeme hlouběji, tak Pravda je pouze Bůh, protože vše stvořené je pouze kopií jeho samotného. Odrazem v zrcadle. PG přináší ucelenou část. Pohled z velmi vysokých výšin. Z výšin, které žádný lidský duch nemůže dosáhnout.

          Vahrion
          http://slovopravdy.webnode.cz/

          1. „Díky němu dokážu vidět svět v dokonalost a v úžasu nad ním se přibližovat svým díkem k Bohu.“ To Vám přeji, to je jistě něco fantastického. Ovšem mám dotaz, mohu-li.

            Jak je možné, že tuto „ucelenou část Pravdy“, jak Vy píšete, Abd-Ru-Shin sepsal, pokud v další větě píšete, že žádný lidský duch výše úrovně této pravdy nemůže (a tedy ani nemohl?) dosáhnout? Kdo podle Vás je/byl Abd-Ru-Shin, že této úrovně dosáhl? Chápu dobře, že jej nepovažujete za lidského ducha?

          2. Pro LM

            Podle jeho díla, ale i podle dalších důkazů jsem přesvědčen o tom, že byl Abdrushin vyslancem Světla.

    2. V každém případě bych nechal každému možnost si udělat svůj názor a nevynášet soudy. Obecně mám výhrady k různým textům například v Koránu, Bibli a mnoha jiným. Týkají se však mé osoby a je na mně, abych si udělal jasno v tom, s čím se setkám. Nenálepkujte tedy něco jen proto, že k tomu máte Vy sám výhrady. Mám na Abdrushinovo dílo zcela jiný názor než Vy, ale to neznamená, že bych se cítil oprávněn soudit jiné, když kráčí svou cestou. Každý ať dospěje k poznání svým vlastním úsilím a nepřebírá slepě názory druhých…

      1. „Každý ať dospěje k poznání svým vlastním úsilím a nepřebírá slepě názory druhých…“ Děkuji, souhlasím.

    3. Většinou to funguje tak, že čím víc „protivníků“ se ozve a veřejně nesouhlasí, tak má člověk zavětřit, zda nenarazil na Pravdu. Skutečné bláboly člověka k odporu neaktivizují, tiše mávne rukou a jde dál. Nestojí to skutečně za vlastní prozkoumání, když ty články pana Šupy vyvolávají tolik kritiky a nesouhlasu?

      1. ….že čím víc „protivníků“ se ozve a veřejně nesouhlasí, tak má člověk zavětřit, zda nenarazil na Pravdu.

        A z dalšího Vašeho textu – vůbec si nejsem vědom, co je, jak uvádíte „tolik kritiky a nesouhlasu“? Kdyby se tady kriticky vyjádřilo dvacet lidí, a to se nevyjádřilo, je to dostatečně „tolik“?

        Pan Šupa tu hodí kost s různým množstvím masa na ní, a naše ega se předhánějí v tom, kdo a kolik si svým „tvůrčím“ přístupem oderve. Mnohem lepší je reagovat uceleným článkem, který může navazovat na téma pana Šupy. Ale hlavně! Je nenormální, že pan Šupa své myšlenky neobhajuje.

        Může se za tím skrývat třeba jen:
        – jeho pohrdání názorem jiného člověka
        – jeho nezájem o získání reakce na své sdělení
        – absence jeho potřeby v diskuzi získat pro své myšlenky i jiné lidi
        – taková ideová ukotvenost v jeho poznání, která mu nedovoluje nic na svých vývodech měnit

        Venda

      2. „Nestojí to skutečně za vlastní prozkoumání…“ Máte pravdu, děkuji. Zde jen dodám SVŮJ názor, že jakkoliv by PG obsahovalo Pravdu, tak ji nikdy nemůže popisovat celou a kompletní (což, nepletu-li se) právě Abd-Ru-Shin (a jeho zastánci) o svém díle tvrdil.

  6. Tak konečne sme sa dočkali daľšieho „bonbónika“ od pána Šupu a ako zvyčajne si za svoj názor vyslúžil ostrú kritiku na svoju osobu. Nie za svoj názor, ale za svoj nekompromisný postoj k prežívaniu duchovného života. Preto ho tu označujú za „dogmatika“. Ja ho za dogmatika nepovažujem, lebo je schopný svoje názory meniť, ak sa presvedčí o pravde a badám u neho aj duchovný rast, čo ho v mojich očiach ctí. Považujem ho za moralistu, ale nie za dogmatika, lebo sa dosť výrazne odlišuje od dogmatického učenia KC.
    Čo sa týka obsahu jeho nového príspevku na tému „meditácia“, ja by som sa pod neho s kľudným svedomím podpísal. Je pravdou, že skutočná modlitba podľa Ježiša je vlastne skutočnou meditáciou, ako by sme ju mali chápať. Mala by nás povznášať k Bohu a nie nás vláčiť v bludoch našich ilúzií, poverách a legendách, ako sa to často stáva. Preto je tá pravá modlitba (meditácia) ako píše: „Správna modlitba spočíva vo vzbĺknutí citu, smerujúceho nahor“, spojená s citovým výtriskom a nie s chladnou kalkuláciou a túžbou niečo vyššieho poznať a zažiť. Preto sa podpisujem aj pod jeho následné vety o vrúcnosti takejto meditatívnej modlitby.
    Už menej sa stotožňujem s jeho názorom, vyjadrenom v predposlednom odstavci, že „Desatoro“ (ako Zákon Najvyššieho) je garantom čistého a spravodlivého života. Myslím, že Ježiš postavil svoje učenie na vyšších etických princípoch, ako je „zákon“. Je to LÁSKA, ktorú by sme mali prežívať a nie ju ako „Zákon“ zachovávať…

    1. Degone, můžu slyšet jediný příklad, kdy pan Šupa změnil nějaký svůj názor tady na Gnosis? Podle mně píše už roky úplně to samé.

      Od dogmatického učení KC se pan Šupa sice odlišuje, ovšem dogmata KC nejsou jediná dogmata na světě.

      1. Mé označení pana Šupy = dogmatik – není nutné spojovat s KC.

        Dogma je ustrnulá poučka, tvrzení, teze nepřipouštějící pochybnosti, námitky nebo kritiku.

        Venda

        1. Pane Vendo,
          nemienim tu robiť p. Šupovi obhajcu, ale mám faktickú poznámku: Učitelia múdrosti, akým bol napr. Ježiš tiež obhajovali svoje učenie, aby vyvrátili u poslucháčov ich pochybnosti, námietky, alebo kritiku? Myslím, že nie a popritom ich nikto neoznačil za dogmatikov. Hlásali pravdu tak, ako ju samy vnímali a ponechali na poslucháčovi, aby si o tom utvoril svoj vlastný názor. Ak sa niekto tvrdohlavo bije za ten svoj pohľad na pravdu, nie je známka niečoho iného? Napr. extrémneho ega?

          1. Pane Degone, na úvod – nejprve k podstatě, k jádru Vaší faktické poznámce. Vyjímat fakta z např.Ježíšova života je dosti odvážné. Zkuste se podívat do svých zdrojů historických informací o jeho životě z dobových, doložitelných zápisů a informací, které zachytili konkrétní lidé žijící v jeho době – určitě víte o těch autentických. Napovím. Existují čtyři starověké historické zmínky o Ježíšovi. Lze je najít v pracích židovského historika Josepha Flavia, v dílech římských historiků Tacita a Suetonia a v listech Plínia mladšího, římského správce Bithýnie. A všechny dohromady by zabraly necelou stránku jedné knihy. Opravdu o něm mnoho údajů není! To jen tak na úvod.

            Píšete však otázku : „Učitelia múdrosti, akým bol napr. Ježiš tiež obhajovali svoje učenie, aby vyvrátili u poslucháčov ich pochybnosti, námietky, alebo kritiku? “

            Moje odpověď by mohla být stručná – ANO, ano a samozřejmě.

            Vycházím-li z evangelií, zapsaných nějakých 30 až 70 let po jeho smrti, upravovaných,v kdoví jakém zájmu světské moci, kdoví jak dobře či špatně překládaných a přepisovaných. Ale to také není podstatné. To podstatnější je, co z toho pro Římem vytvořenou církev, která se pak později dále rozdělovala, zůstalo a jak moc může dnešní člověk, po všech těch neblahých zákazech vlastnit Bibli, číst ji, se dnes tázat, diskutovat o ní? Faktem ale je, že z Ježíšova učení zůstalo mnoho moudrosti, mnoho především rad, morálních a etických principů života ve spravedlnosti a v pravdě.

            Leccos mohou být také až legendy či mýty, ale církve tyto „dobré zprávy“ berou jako fakt. Dobře. Fakt je, že Ježíšova moudrost se projevovala v jeho učeních a v jeho kázáních a podobenstvích, obzvláště určených jeho učedníkům. To učení zástupů? Umíte si představit, že sedíte na hoře a kolem se tísní dav tisíců lidí – bez jakékoliv ozvučovací aparatury jim je kázáno? Zkuste si test, zkuste promlouvat k lidem, vzdálených od Vás pouhých 50 metrů / např. /, udělejte si trychtýř s dlaní a řvěte – blaze chudým v duchu….!

            Podívejte se do Matouše, kapitola 5 Blahoslavenství verš první: 1:Když spatřil zástupy, vystoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. / asi usedli v první řadě, ne ? Možná aby slyšeli?/
            Verš druhý :2:Tu otevřel ústa a učil je. / učedníky především, proto to byli učedníci / Učil učedníky – to bylo jeho poslání, jak sám na mnoha místech říká – ty Otcem označené.

            Na mnoha místech evangelií je také uvedeno, jak Ježíš, abych použil Vaše slovesa ve vaší výše citované otázce :
            – obhajoval svoje učení
            – vyvracel u posluchačů jejich pochybnosti, námitky či kritiku

            Kdyby tomu tak nebylo, mohla být evangelia značně stručnější, ne ?
            Pár příkladů :

            Matouš, kap.9 :
            11:Farizeové to uviděli a řekli jeho učedníkům: „Jak to, že váš Mistr
            jí s celníky a hříšníky?“
            12:On to uslyšel a řekl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.
            Jděte a učte se, co to je: ‚Milosrdenství chci, a ne oběť“. Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky.“

            14:Tehdy k němu přišli Janovi učedníci a ptali se ho: „Jak to, že my a
            farizeové se postíme, ale tvoji učedníci se nepostí?“
            15:Ježíš jim řekl: „Mohou hosté na svatbě truchlit, dokud je ženich s
            nimi? Přijdou však dny, kdy od nich bude ženich vzat; potom se budou postit.

            Kapitola 12:
            Verš 10:A byl tam člověk s odumřelou rukou. Otázali se Ježíše: „Je dovoleno v sobotu uzdravovat?“ Chtěli ho totiž obžalovat.
            11:On jim řekl: „Kdyby někdo z vás měl jedinou ovečku, a ona by mu v
            sobotu spadla do jámy, neuchopil by ji a nevytáhl?

            Verš 47:Někdo mu řekl: „Hle, tvá matka a tvoji bratři stojí venku a chtějí s tebou mluvit.“
            48:On však odpověděl tomu, kdo mu to řekl: „Kdo je má matka a kdo jsou
            moji bratři?“
            49:Ukázal na své učedníky a řekl: „Hle, moje matka a moji bratři.
            50:Neboť kdo činí vůli mého Otce v nebesích, to je můj bratr, má sestra i matka.“

            Kapitola 21:
            Verš 23:Když Ježíš přišel do chrámu a učil, přistoupili k němu velekněží a starší lidu a řekli: „Jakou mocí to činíš? A kdo ti tu moc dal?“
            24:Ježíš jim odpověděl: „Já vám také položím otázku; jestliže ji
            zodpovíte, i já vám povím, jakou mocí to činím.
            25:Odkud měl Jan pověření křtít? Z nebe, či od lidí?“ Oni se mezi
            sebou dohadovali: „Řekneme-li, ‚z nebe‘, namítne nám: ‚Proč jste mu
            tedy neuvěřili?‘
            26:Řekneme-li však ‚z lidí‘, máme obavy ze zástupu; vždyť všichni mají
            Jana za proroka.“
            27:Odpověděli tedy Ježíšovi: „Nevíme.“ Tu jim řekl i on: „Ani já vám
            nepovím, jakou mocí to činím.“

            A nebo evangelium Jana, kapitola 6:
            Verš: 30:Řekli mu: „Jaké znamení učiníš, abychom je viděli a uvěřili ti? Co dokážeš?
            31:Naši otcové jedli na poušti manu, jak je psáno: ‚Dal jim jíst chléb
            z nebe‘.“
            32:Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám, chléb z nebe vám nedal
            Mojžíš; pravý chléb z nebe vám dává můj Otec.
            33:Neboť Boží chléb je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu.“

            Pane Degone, nejsou to odpovědi na otázky, které objasňují, vysvětlují pochybnosti…..atd.?

            A co teprve Bhágavatgíta a otázky Ardžuny na Krišnu ? Bylo jich neurekom!

            Na svoji otázku jste si ale i sám odpověděl-cituji Vás : „Myslím, že nie a popritom ich nikto neoznačil za dogmatikov. Hlásali pravdu tak, ako ju samy vnímali a ponechali na poslucháčovi, aby si o tom utvoril svoj vlastný názor.“ ………ano, ale z evangelií můžete vidět, že se Ježíše přece ptali. Nebo to tak necítíte? A Ježíš odpovídal. Nebo se pletu?

            Pan Šupa je jistě vzdělaný muž, má přehled o duchovních věcech, je jistě věřící, ale nechodí sem odpovídat, byť jen na jednu jedinou otázku otázku. Co s tím? Pan Kukliš s ním může mít dohodu, že bude přetiskovat jeho moudré články a on sem nebude chodit. Prostě, jsou to jen témata.

            Ale z pohledu mého se to, co pan Šupa říká, k čemu nabádá, před čím ve svých příspěvcích varovně „zdvihá prst“, může nakonec jevit, tím, že nevysvětluje, jako dogmatický přístup. Proč se ale mám v dnešní době internetu o něčem přít s tím či oním diskutujícím, proč nevznést dotaz přímo na autora?

            Na závěr přiznávám, že Vaším posledním dvěma větám, dostáváte s v nich v samém závěru opět k egu, nerozumím.

            Pěkný večer
            Venda

          2. Pane Vendo, som rád, že ste venoval toľko času a úsilia k odpovedi na moju reakciu týkajúcu sa otázky, či „učitelia múdrosti“ obhajovali svoje učenie polemikou s poslucháčmi. Ako vidno, nemožno to jednoznačne preukázať, nakoľko oni sa vyjadrovali o mnohých veciach, ktoré ani tak nesúviseli s podstatou učenia, ale samotného pozemského života. P.Šupa si zrejme vzal príklad od kňazov na kazatelnici, kde sa len káže, ale nediskutuje. V mnohých otázkach ide skôr o chápanie (ako o dokazovanie), na čo je potrebný aj dlhší čas (človek určité pravdy musí akoby stráviť).
            Čo sa týka nášho ega, ten je často podmienený našou povahou a tak každý na podnety reagujeme odlišne. (Cholerik reaguje inak, ako sangvinik). To ale nemusí byť charakteristika duchovnej vyspelosti.
            Meditáciu nemožno posudzovať ako dobrú, alebo zlú, ale treba posudzovať človeka, či je schopný konať takú meditáciu, ktorá vedie k dobru, alebo ku zlu. Za svoj zbabraný, alebo úspešný život nemôžeme viniť životné cesty, ale našu vlastnú vôľu, či sa vnútorne rozhodneme pre Boha,(svetlo a lásku), alebo diabla (svetskú moc a pozemskú kariéru). Potom už na nás pôsobí „zákon príťažlivosti“, ktorý jedného ťahá k dobru a toho druhého ku zlu.

          3. Pane Degone,
            všechny ty naše diskuze, které jsem začal tvrzením, že pan Šupa vykazuje znaky dogmatického přístupu, nevedly ani k objasnění tohoto drobného sporu. zavedl jste to jinam, abyste mi pak na závěr sdělil, že „Preto som aj ja skeptik na schopnosť chápania pravdy pomocou diskúsie na internete.“

            O to ale vůbec nešlo, jakou roli hraje internet a jaké je chápání pravdy. Opravdu se Vám pan Šupa nejeví jako dogmatik. Napíše tu různá varování, závěry,nabádá nás k něčemu, vysvětluje co je správné, co je dobro, co zlo, zkrátka leccos….., a pak, když má někdo nejasnost, chce se popř.na něco optat, chce něco objasnit, pan Šupa není! Tisíckrát mohu napsat – jste tu, pane Šupa – odpovědí bude mlčení. Nic jiného.

            O cestě k chápání pravdy si tu spolu můžeme povídat kdykoliv. S panem Šupou ale nikdy.

            Venda

      2. Milá Šárí,
        myslím, že Vám môžem dať viacero príkladov, kedy p. Šupa zmenil svoj názor tu na Gnosis.
        Dňa 3.9.2011 tu zverejnil svoj príspevok s názvom „Zásadný omyl mystikov“ kde píše: „Všetci mystici, ktorí tvrdia, že majú „osobnú skúsenosť“ s Bohom sa mýlia a to veľmi podstatným spôsobom, pretože si sami neuvedomujú, čo vlastne prežili. Ich vnútorné prežitie totiž nikdy nemohlo byť ich osobnou skúsenosťou s Bohom samotným. To je úplne vylúčené!“
        V terajšom príspevku však už takúto mystickú prax „skutočnej modlitby“ pripúšťa, keď píše: Človek sa má v prvom rade snažiť žiť čistý a spravodlivý život podľa Zákonov Najvyššieho, čiže podľa Desatora i podľa učenia Krista a prostredníctvom skutočnej modlitby citu je mu daná možnosť nadviazať spojenie so Svetlom Stvoriteľa“.
        To je výrazný posun vpred, ako to vystihuje aj „matka“. Okrem toho podmieniť
        mystickú meditačnú modlitbu s citovým splanutím ako podmienku stretnutia sa s Bohom je dosť závažná novinka nielen u p. Šupu, ale aj vo všeobecnosti.

        1. Panu Degonovi na jeho příspěvek z 8.3. z času 10:12 hod..
          Jaksi nemáte u svého příspěvku modrý obdélníček „odpovědět“, proto ten začátek.

          Rozhodnutí zda k dobru nebo ke zlu závisí jen na nás, na naší síle, zda odoláme vášním vlastní mysli v uspokojování smyslových požadavků, přání, zvyků a tužeb, které vedou často ke zlobě, závisti, chtíčům, chtění, lpění, egoismu a nebo opačně, zda půjdeme cestou pokory, tolerance, odpouštění, lásky ke stvoření, neubližování, pokání, spokojenosti s tím co mám….. atd..

          Pane Degone, můj příspěvek byl o tom, že jsem se pokusil hledat odpověď na Vaši otázku, na kterou jste si pak odpověděl sám :
          Vaše otázka – “ „Učitelia múdrosti, akým bol napr. Ježiš tiež obhajovali svoje učenie, aby vyvrátili u poslucháčov ich pochybnosti, námietky, alebo kritiku? ““

          Vaše odpověď – „„Myslím, že nie a popritom ich nikto neoznačil za dogmatikov. Hlásali pravdu tak, ako ju samy vnímali a ponechali na poslucháčovi, aby si o tom utvoril svoj vlastný názor.“

          U Vás je již téměř příznačné, že se nějakým způsobem vyhýbáte reakce – tedy v tomto případě bych očekával, že k moji odpovědi na Vaši otázku, doloženou navíc citacemi z evangelií, zaujmete stanovisko, tedy jestli platí Vaše : „myslím, že nie…..“.

          Že Ježíš odpovídal na dotazy, vysvětloval své učení, své myšlenky, je jisté.

          Pan Šupa, ač jste napsal, že nejste jeho obhájce, nikdy nic tady nevysvětloval v následné diskuzi po jeho články! A tak můj první diskuzní příspěvek, kde jsem si nevšímal ani tak námětu článku pana Šupy, ale jeho osoby a nazval jsem jej dogmatikem, tak na tom si nadále trvám.

          Jinak, vše dobré.

          Venda

          1. Pane Vendo:
            Neviem, prečo sa na konci niekedy objavuje tlačítko „odpovědět“ a inokedy nie.
            Ak by sme mali zhrnúť podstatu Ježišovho učenia do jedinej vety, tak by sme ju označili ako „učenie LÁSKY k Bohu a blížnym“. To je podstata celého Ježišovho posolstva ľuďom a ako viem, nikde a nikdy nehovorí a nevysvetľuje – prečo? Všetky ostatné Ježišove citáty sú podružné v porovnaní s týmto jeho základom.
            Čo sa týka Vami spomínanej Bhágavatgíty a dialogu Ardžuny s Krišnou, v ktorom sa odkrýva celé učenie, je to epos Máhabharaty. Ani ja som dlhé roky nechápal ten zdanlivý rozpor medzi týmto indickým a kresťanským učením v pojme „spravodlivá vojna“. Dnes to už chápem, ale nie zásluhou onoho výkladu, ale zásluhou priameho mystického zjavenia, lebo mnohé veci sa nedajú slovami tak vyjadriť, ako mystickým zjavením. Preto som aj ja skeptik na schopnosť chápania pravdy pomocou diskúsie na internete.
            Pekný víkend!

          2. Pánovi Vendovi na jeho reakciu zo dňa 8.3.2014:
            Aký má zmysel polemizovať o tom, čo je p. Šupa dogmatik, alebo nie? Ja ho považujem za silného moralistu so snahou ľudí priviesť na správnu duchovnú cestu. Či je tá jeho snaha reálna, alebo naivná, neviem posúdiť. Faktom však je, že svoje príspevky uverejňuje asi na 100 rôznych webových stránkach internetu a tak je technicky nemožné na všetky reakcie odpovedať. Asi je to jeho „koníček“ sa takýmto spôsobom zamestnávať.
            Iná vec sú ale nejasnosti nás samotných k rôznym otázkam bytia, stvorenia a reality. Tu je veľký problém nakoľko sú naše predstavy ovplyvnené naším subjektívných vnímaním, rôznymi legendami, tradíciami, povermi, ilúziami a rúškou maji a tak často nevieme čo je pravda a čo ilúzia pravdy. Ľahko sa môže stať, že celý život veríme niečomu (a podľa toho aj žijeme) čo sa napokon ukáže ako fikcia pravdy a tak sme svoj život doslova premrhali na ilúzie.
            Ježiš nám tu radí vieru a pravdu skúmať tak, ako sa skúma zlato (v ohni). Je známe, že PRAVDA je iba u Boha a tak je veľmi rozumné ju hľadať tam. Ale ľudia si to skomplikovali tým, že si vytvorili rôzne fikcie aj o Bohu a tak pravdu hľadajú na nesprávnom mieste. Tu nám náš rozum veľmi nepomôže. Ale správnu cestu pozná naša vlastná duša, ktorá z Boha vyšla a je mu ako emanácia veľmi blízka. Otázkou je, či sme so svojou dušou nestratili kontakt a či schránka našej telesnosti už nie je prázdna…

  7. Kdysi na Novinkách pan Šupa rovněž psal. A jestli se nemýlím, tak se objevil i v diskusi. Sice velmi vyjímečně, ale myslím že ano, případně na komentáře odpověděl v dalším článku.
    Je-li dogmatik? Myslím, že stejný, jako každý z nás zde. Prochází zkušenostmi a je jen na každém z nás, jaký z toho vyvodíme čin. Ustrnout v dogmatu nemá smysl. Navíc každý okamžik je z lidského hledinka novým okamžikem přítomnosti, který následuje za minulým přítomným okamžikem,…. atd. Zvláštní, spojit vše v jednom jediném bodě, nebo dokonce bodu.

  8. Podobně jako sex je přínosem teprve pro vyvinutá a připravená těla, tak i meditace je přínosem pro duše teprve tehdy, až jsou vyvinuté a připravené.
    Vždyť všechno, co je předčasné, je škodlivé.

    Mám kamaráda, který dokáže v meditaci dovést člověka v duši ke kontaktu s Kristem – ale duše, která na to není vibračně připravena, vidí ze všeho nejdříve démony.
    Musí to tak být, protože lidská duše má tři složky: pudy (nižší Já), mysl a Kristovo Já. Proto duše v nízkých vibracích musí nejdříve projít stavem pudů (a ty nedokáže ovládat).
    Duše, která pudy už vědomě ovládá, má vyšší vibrace, takže svět démonů se jí netýká a meditace pro ni bude přínosem. Teprve tehdy má být protržena „panenská blána“ duše.

    Nebezpečí „zdola“ je ovšem vyváženo i nebezpečím „shora“ – a to je snaha dosáhnout meditací stav nirvány. Bůh nás nestvořil proto, abychom viseli ve stavu nicnedělání a dřív nebo později to každou takovou duši „vykopne“ zpět.

  9. Meditácia ako aj modlitba bola súčasťou raného kresťanstva. V praxi sa však môže stať, že to s meditáciou človek preženie a skončí na príslušnom oddelení.
    Liečenie cez modlitbu nemusí byť správne, môže uškodiť. Veci ale nemusia znamenať, že meditácia je zlá celá a rovno ju zatratiť. P. Šupa, keď sa chcete modliť, musíte sa pred tým trochu „skľudniť“, nie?

  10. Pohled prezentovaný v článku vnímám jako hodně jednostranný.
    Představte si, že jste v jeskyni, která má členitý strop a jen některé trhliny vedou z jeskyně ven. Teď si představte, že jeskyni zaplaví voda a vy se chcete dostat ven – s přístupem autora článku budete logicky plavat pouze nahoru – když budete mít štěstí, najdete cestu ven, v opačném případě najdete jen uzavřenou kapsu, ze které nebude jiného úniku než směrem dolů.
    Jsme příliš krátkozrací, abychom dokázali posoudit co je dobro a co je zlo, protože pohledy na stejnou věc z různých úhlů se liší a proto bych si nedovolil takto soudit.

  11. Z výkladů Edgara Cayce:
    Otázka: Navážu s Mistrem kontakt v tomto životě?
    Odpověď: … Bude s vámi hovořit, když se budete snažit jednat v souladu s Jeho přikázáními. (2405-1)
    Chovejte se tak, aby s vámi mohl hovořit tváří v tvář. Dovolte Mu, aby se stal vaším vůdcem během vaší meditace – nebojte se. (537-1)

    Pramen:
    Bruce McArthur: Miluj svůj život, Eko-konzult 2001, str. 171

  12. No do haja, pan Supa zas produkuje „perly Bozie“. Naviac potvrdene odvolavanim sa na vlastne prispevky. V tomto je ako sucastna veda. Aj ona aj p.Supa sa odvolavaju na Najvyssich…
    Tento clanok ma vypovedaciu hodnotu len pre nabozenskeho fanatika. Pre kohokolvek ineho je len chabym ekvilibristickym cvicenim.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2016