Příchod křesťanství k nám a kníže Václav

krestanstviTi, kteří zcela nerozeznali, že křesťanství je mezi náboženstvími na zemi kvalitativně novým duchovním impulsem, jehož žití následně umožňuje civilizaci vzestup, se ptají, zda jeho rozšířením nebyla vlastně lidstvu otevřena slepá vývojová ulička. Toto podezření dokládají třeba tím, že jeho převládnutí přivedlo k pádu tehdejší vrchol civilizace – říši Římskou. A pak, po jejím faktickém středověkém obnovení právě katolickou církví, křesťanské organizace (církve) potíraly svobodu myšlení a bádání.

Pohleďme proto nejprve obecněji, než se vrátíme k důsledkům příchodu křesťanství na naše území, proč rozšiřuje vnímání lidstva o nové a zcela klíčové duchovní impulsy. Takové, které v jeho koncentraci neobsahuje žádné tehdejší náboženství.

  • Je opřeno (jako židovství) o zjištění existence jediného Boha ve smyslu Stvořitele světa neboli Podstaty světa (Boha Otce).
  • Dává individuální smysl života a osobní odpovědnost každému, i nejposlednějšímu člověku.
  • Přivádí do myšlení a pohnutek každého jednotlivce Platónovo poznání podstaty dokonalé společnosti (Kristova království). Platón říkal, že lidská špatnost je jen projevem nepoznání chodu světa!!! Kdyby každý člověk věděl, že nemůže uniknout následkům svých špatných činů, nekonal by je a ihned by se vytvořila dokonalá společnost.(Obnovil by se ráj na zemi.)
  • Odkazuje na existenci absolutní Pravdy (objektivity) v množině subjektivních pravd a dává člověku povinnost přibližovat se k ní. Také pokáním neboli poučením se z chyb. O existenci absolutní pravdy sice věděli zasvěcenci antičtí, indičtí, čínští, ale nedovedli ji vysvětlit nevzdělané mase lidí!!! Ježíš to dokázal pomocí podobenství, zachycených v Evangeliích. Včetně ukázání cesty k Objektivitě skrze víru v existenci Boha a všelásku, neboli pozitivní myšlení.
  • Dává jednotlivci duchovní podporu v tělesném utrpení a zavádí možnost vyléčení zázrakem. Neboli léčebným účinkem duchovní energie. (U ateistů placebo efekt.) A několik desítek dalších principů, jimiž se řídí duchovní dimenze reality.

Právě pro tyto aspekty křesťanství masa obyčejných lidí pochopila a přijala. Potíže tohoto nového duchovního směru povstaly až následně. Jednak z toho, že všechny rozměry stvoření, jak je Ježíš viděl a popsal, následovníci nebyli pro své nevzdělání schopni plně pochopit. Nenaučili se vidět do skrytých rozměrů stvoření neboli gnosi. (Ježíš: “Tak dlouho jsem s vámi a nevidíte Otce /Boha/!“) Skrze plné nepochopení došlo k menší deformaci a štěpením pojetí již prvotní zvěsti Evangelií. Navíc jakmile se křesťanství propojilo se světskou mocí, deformace se staly fatálními.

Pravdu tedy měl, kromě jiných usilujících o hlubší pochopení, i náš husita Petr Chelčický. Napsal:

„Sieť viery pravé potrhali dva velryba veliká, císař a papež!“

Přes všechny své vady a prohřešky bylo začátkem letopočtu křesťanství zásadním civilizačním vzestupem kulturní Evropy, který nebyl obejitelný pro následný přechod do vyšší civilizace. (Nyní začal.) Neboť další vzestup evropské civilizace je možný jen skrze prožití a odhalení vad a neporozumění, které se do duchovního pojetí člověka a světa dostaly. Tento vzestup je v Evangeliích předpovídán jako „druhý příchod Krista s mocí“. S mocí proto, že plné pochopení a rozvinutí bytosti člověka (návrat do ráje) uvolňuje další, dosud jen tušené jeho dispozice. Jen jejich objevením a rozvinutím může lidstvo dokončit svůj vstup mezi duchovní civilizace stvoření. (Galaxie?)

Proto z hlediska nadčasového pohledu je nutno hledět na vstup křesťanství na naše území v 8. století jako na pozitivní, kvalitativní, duchovní vykročení našich předků. Potvrzuje to i dávné poznání: co je z Pravdy, přetrvává tisíciletí. A právě tisícileté nezapomenutí národa na duchovní energii prvních jeho šiřitelů, svatých Konstantina, Metoděje, Václava, Ludmily, Prokopa a Anežky, je takovým důkazem.

Zahaleny tajemstvím i účelovými manipulacemi světských vládců a hodnostářů katolické církve jsou počátky křesťanství u nás. Zejména jsou zamlženy záhadné vraždy a následná svatořečení kněžny Ludmily a knížete Václava. Je to škoda, protože nelogické legendy činí počátek naší národní duchovnosti před zkoumavým pohledem mladé generace nevěrohodným a nevysvětlují následné dějinné události. Proto se pokusím ponořit do tohoto přediva dějin skrze nahlédnutí do akašické kroniky. Vždyť kdo četl kroniky a legendy o Svatém Václavovi, musel si všimnout nelogičností a mlžení kolem důvodů zavraždění knížete Václava a Ludmily. Že tyto údajné záznamy byly žádoucně upraveny, nám vyjevily Kosmovy vlastoručně vepsané anagramy v jeho kronice. Doporučuji pokus o jejich rozluštění Františkem Borákem.

Na cestu k pochopení skutečných událostí 9. století nás tedy nepochybně přivedou jak zašifrované anagramy v Kosmově kronice, tak následné děje kolem a po zavraždění knížete Václava. Jsou to zavraždění Metodějem vysvěceného biskupa Gorazda a jeho kněží, babičky Ludmily, vyvražďování tzv. Václavových spojenců po jeho smrti, zmizení hrobu Metodějova, podivné oficiální důvody k svatořečení knížete Václava a kněžny Ludmily, zavraždění údajného Václavova spoluvraha Hněvsy a nakonec vyvraždění Slavníkovců ještě za života pamětníků skutečných dějů. To vše dohromady by mělo vrhnout více světla na skutečné pozadí a smysl tehdejších dějů.

Z mnohých následků atentátu nám jasně vyplyne, že podstatou těchto dějů byl zákulisní boj dvou stran o politický vliv: zbytku vlivu Velké Moravy a Francké říše, maskovaný bojem o katolické (francké) a byzantské (staroslověnské) pojetí křesťanství. Mocenská realita způsobila, že ač byli Konstantin, Metoděj, Gorazd, Václav, Ludmila osobnostně „čistšími“ křesťany než sasští a bavorští biskupové, byli vzdálenější pomoci mocenské. Velká Morava byla v rozkladu. Přesněji řečeno, kromě víry neměli politickou pomoc žádnou. A tak, jak to v dějinách chodí, jako „věroučný argument“ rozhodla síla a úskočnost. Kromě závisti Franků, že Slované měli Římem schválenou bohoslužbu ve svém jazyce a Frankové jen v latině!

Zavraždění svatého Václava

Zavraždění svatého Václava, ilustrace z iluminovaného rokupisu Gumpoldovy legendy, Kodex Wolfenbüttelský (před r. 1006)

Hnací silou celého spiknutí k prosazení latinské bohoslužby byla manželka knížete Slavníka Adilburka. Její vliv byl sice nenápadný, ale velký. Byla totiž nevlastní sestrou pozdějšího franckého císaře Oty I.! Adilburka s ženskou fanatičností nenáviděla Metodějovu pravoslavnou misi a to ona nechala zardousit Metodějem pokřtěnou kněžnu Ludmilu, silnou podporovatelku staroslověnské liturgie. A zabít biskupa Gorazda. A jakmile roku 936 onemocněl Václavův ochránce král Jindřich Ptáčník, svolala Adilburka pod záminkou křtu svého syna Strachkvase (Kristiána) na svoje sídlo konspirativní poradu k provedení mocenského, jakoby latinského puče. Zúčastnili se jí nevlastní bratr, budoucí císař Ota I. a Boleslav. Při ní Boleslav za slib jednotného zavedení latinské bohoslužby po své instalaci knížetem dostal nejen slib Oty I., že jej uzná po jakékoliv smrti Václavově vládcem, ale i slib Slavníkovců, že jej jako vládce budou uznávat. Proto přikývl k účasti na vraždě Václava. Dal svému družiníkovi Hněvsovi ve Staré Boleslavi rozkaz ukrýt ve svém domě dva Adilburkou poslané členy její ochranky. Ti měli vyčkat na Václavovu cestu na ranní mši. Při ní jej zabili, při čemž informovaný latinský „kněz“ přidržel dveře, aby se vražda nestala na půdě kostela.

Pak nastalo vyvražďování Metodějových kněží v celých Čechách. Hlavním cílem bylo zavraždění kněze a důvěrníka knížete Václava Mstiny. Ten byl biskupem Gorazdem vysvěcen jako jeho následník a žádost o uznání tohoto svěcení byla na cestě do Říma. Moci v zemi se za pomoci a s požehnáním prolatinské mocenské kliky chopil Boleslav. Ten byl také ihned císařem Otou I. ku podivu i jako „bratrovrah“ uznán. A za pokání, týdenní půst, i latinskou církví. Anebo že by její vedení vědělo více?

Vyvstal ale problém, který bylo nutné pro veřejnost obratně vyřešit. Kníže Václav byl pro své osobní a křesťanské vlastnosti všeobecně oblíben, dokonce i latinskými kněžími! Političtí hráči převratu tedy začali masově mást pohnutky a stopy atentátu. Po útěku kněžny Drahomíry na Moravu (ze strachu o život) jí bylo přisouzeno nesmyslné duchovní autorství vražd. I hodnostáři církve našli východisko k utišení svého svědomí: knížete Václava i Ludmilu uznali za svaté mučedníky zavražděné neznámými vrahy. (Svědek Hněvsa byl ostatně také hned odstraněn.) A slavnostní svatořečeni následně jen posílilo vliv církve. Neinformovaní byli spokojeni. Ani si příliš nevšimli, že z Čech „jaksi zmizeli“ kněží staroslověnského ritu. Čechy se za Boleslava I. staly jednotnými v latinské dikci víry! Na Moravě toto dílo sjednocení víry dokonal a při konání vyvraždil a rozehnal zbytek Metodějovy mise až Boleslavův syn Boleslav II. „pobožný“. Za jeho a Strachkvasova (Kristiánova) řádění při potlačování údajného „povstání“ na Moravě zmizel hrob Metodějův!

Avšak i v tomto případě se ukázalo, že karma rodu je neúprosná. Potomci Adilburky trestu neunikli! Všichni Slavníkovci, včetně malých dětí, byli roku 995 také zákeřně vyvražděni.

Z odkazu knížete svatého Václava a skupiny mučedníků legitimity kolem něj vyzařuje na český národ duchovní poselství pro jeho následné dějinné konání: být opravdový v touze po Pravdě, nezáludný ve výkonu moci a tolerantní k jiným pojetím víry. Vždyť Václav byl před křtinami varován, mohl Adilburku, Boleslava a latiníky předejít. Dokonce měl jako vládce oprávnění zákonů tohoto světa. A neučinil to, raději se obětoval. Latinskou bohoslužbu uznával, Metodějovy následovníky měl ale raději jako čistší. Svým konáním a sebeobětováním prokázal, že byl opravdovým následovníkem Krista a pravým neboli svatým mučedníkem víry v nenásilí a spravedlnosti. Pro národ bylo jeho sebeobětování o to cennější, jak se následně ukázalo, že z geografického hlediska bylo přiklonění se k latinské Evropě užitečnější. Proto přes veškeré historicky zachycené zmatečnosti kronik a legend, které o svatém Václavovi píší, prokázal se tento kníže jako pravý duchovní vzor. Pro své sebeobětování, pro lásku k Pravdě, zákonnosti, nenásilí, toleranci. Pro toto prokázané křesťanské myšlení a všeobecné osobní cnosti jej ze zapomenutí vyzdvihl druhý velikán českých dějin, císař Karel IV. Svým vnitřním viděním jej správně rozpoznal jako vzor, a tím jako patrona českého království.

Tisíc let tedy Svatý Václav duchovně vedl Čechy svým příkladem lásky k Pravdě, svou opravdovou snahou o její uchopení, svou tolerancí k odstínům pojetí víry, svým pojetím k nenásilí při výkonu světské moci, k mírovému vycházení se sousedy. V přicházejícím novém uspořádání věcí pozemských na to můžeme jen navázat a při pohledu na jeho vyzařující sochu na Václavském náměstí se naladit na důvěru ve vyšší pomoc.
 

Související články:
Očišťování rodových a národních kořenů (18.8.2014)
Očišťování národních kořenů odstraněním deformací výkladu dějin (25.8.2014)
Úsilí císaře Karla IV. o udržení zbytku gnostického rozměru křesťanství (4.9.2014)
 

Josef Staněk
 

hodnocení: 4.3
hlasů: 6

41 komentářů

Přidat komentář
  1. Dychberúci článok. Vďaka. Určite budú nasledovať zaujímavé komentáre. Pre mňa bola postava sv. Václava (len na základe prečítaných informácií) kontroverznou postavou. Tento vhľad ma posunul k zaujímavým súvislostiam. V súčasnosti pozorujem u ľudí českého národa zvýšený záujem o slovanstvo, len škoda, že väčšinou inklinujú k predkresťanským „pohanským“ kultúram. Úplně ignorujú proces integrácie kresťanstva medzi slovanov Veľkej moravy a Čiech cez osobnosti Cyrila a Metoda. Automaticky spájajú pokresťančovanie našich krajín s latinským politikárčením. Ceľkovo cítim z českej duše vanúť akýsi chlad voči kresťanstvu ako takému. Btw. Som slovák ale žijem v severných čechách.

  2. Pane Staňku.
    Zánik říše římské oficiálně 476 rozpadem na Zapadořímskou a Východořímskou říši nebyl konce římské vyspělé civilizace, Řím ovládli Ostrogoti, ale nezničili ho, chtěli být konečně Římany, kteří mají luxusní bydlení a oděv, vodu z akvaduktů atd. Vládu ponechali římským úředníkům a říše znovu sílila.
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Justini%C3%A1n_I.
    Řím vyvrátila válka císaře Justiniána s Ostrogóty a nakonec ostrogotské vyvraždění římských elit v sídelním městě Raveně. Tam se uchylila vláda napřed před Huny a pak snad před morem. Římskou říši zničil dýmějový mor, křesťanství asi ne. Justinián zemřel 565 n.l.
    Platón žil na přelomu 4.století PŘED naším letopočtem, jeho vliv na Kristovo království a ráj na zemi , jak sdělujete, nějak mechápu.
    Píšete:“Nenaučili se vidět do skrytých rozměrů stvoření neboli gnosi.“
    Genesis je stvoření ( zdroj, vznik) . Gnoze ( gnosis) je poznání a snad i směr jak se přiblížit dokonalému člověku.
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Gn%C3%B3ze
    Drahomíra a její tchyně Ludmila měly ženský spor o výchovu synů Václava a Boleslava. Orintace Ludmily na Bavorsko, Drahomíry na Sasko, které začalo vládnout franské ( dnes ve smyslu německé) říši. Bavorsko i Sasko měly latinskou liturgii. Drahomíra byla jistě matkou jen mladšího Boleslava, jestli i Václava není jisté. Taže podpora Boleslava by měla logiku.
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Drahom%C3%ADra_ze_Stodor
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Boleslav_I.
    Boleslav I, ač dle Vás příznivce latinské bohoslužby, 14 let bojoval s říšskými vládci šiřiteli latinské bohoslužby, ale na řece Lechu 955 už Češi mocně na straně Oty I. proti Avarům.
    Hodně zmatená je konstrukce, že Sv. Václav , ač měl raději staroslověnskou církev, nechal se mučednicky zavraždit, protože latinské bohoslužby se později pro národ ukázaly výhodnější. Když měl neomezenou moc knížete, mohl to rozhodnout a zavést cestou míru a ještě za podpory těch Slavníkovců. Mimochodem nebyli všichni Slavníkovci vyvraždění, biskup Vojtěch byl v té době v cizině.

    1. To o té Drahomíře jste se dověděl kde? Četl jste Kosmovy anagramy vyluštěné Borákem? Jinak Vám vaše názory a jejich logiky včetně pádu Říma přeji.

      1. Pane Staňku o Drahomíře a její podpoře Saska jsem se dozvěděl z odkazu Wikipedie, který jsem uvedl přímo pod tím.
        http://cs.wikipedia.org/wiki/Drahom%C3%ADra_ze_Stodor
        Článek o konci Říma díky válce Justiniána
        http://www.scienceworld.cz/clovek/soumrak-zapadu-konec-statu-ostrogotu-273/

        Dal jsem na

        http://pardalnet.wz.cz/

        svých 50 článků ve formátu .PDF dříve na gnosis9.net. Je tam i seriál o Keltech.

        A nestihám. Možnost, že Drahomíra nebyla matkou nejstaršího syna Václava jsem četl včera pozdě večer, myslel jsem, že odkaz snadno znovu najdu, zatím ho nemám, takže berte jako silně nepotvrzenou možnost. Jinak jsem o to neslyšel.
        Psal jsem :“Drahomíra byla jistě matkou jen mladšího Boleslava, jestli i Václava není jisté. „

        1. Což byla ovšem cenzurovaná, tj. správně vysvětlená redakce událostí katolickými vysvětlovateli. Na počátku jsem uvedl, že napsané je argument té vality, jako zprávy Rudého práva z 50tých let o situaci nebo našeho tisku nyní o Ukrajině.

      2. Pane Staňku, vražda knížete Václava a role Drahomíry- historici o tom vedou spory staletí, závěry jednoznačné nejsou. A rozbor Kosmových anagramů, které jsem nečetl, to nevyřeší, četli to jiní i před Vámi a nic se tím nezměnilo… Prezidenta Kennedyho zabili před kamerami a nevyšetřilo se jednoznačně nic.
        Pád Říma souvisel také s tím, že se dováželo drahé hedvábí a platilo zlatem na východ, odkud se nevracelo. Žoldnéřské armády římského impéria se platily zlatem, když nebylo, pretoriánské gardy a germánští bojovníci stát spíš podkopávaly, než držely.

        1. ad: …historici o tom vedou spory staletí, závěry jednoznačné nejsou. …
          …rozbor Kosmových anagramů, které jsem nečetl, to nevyřeší, četli to jiní i před Vámi a nic se tím nezměnilo…
          …Prezidenta Kennedyho zabili před kamerami a nevyšetřilo se jednoznačně nic.

          Stejně je ta historie takovej fakt móc pěknej koníček. Takové jedno velké NIC a hovno zároveň.

          1. Je to smutné, ale je to tak. Historii vždy píšou vítězové a proto to tak vypadá.
            Vlastně celou dobu jde hlavně o to, „jak tu historii vyložit“ tak, aby šla na ruku těm, kdo jsou zrovna na vrcholku mocenské pyramidy.
            To znamená: Něco se stalo, ale proč se to stalo-to je to oč tu běží…
            Takže většinou se zabýváme následky, ale příčiny se stále a úporně zastírají a zamlžují. Krásným příkladem je 11. září a „válka proti teroru“, nebo současná krize na Ukrajině. Jsem upřímně zděšen drzostí válečné propagandy a blbostí jejích konzumentů…
            Lidé nemají znát skutečné příčiny událostí, protože pak kladou hloupé otázky… K tomu, aby otázky nekladli, jsou vyškoleny davy politologů, pseudohistoriků a jiných lokajů, kteří jim denní dávku narkotických jedů podají. Jednou za Adolfa, jindy za Josifa, nyní za Baracka atd…

          2. Pane weissbachu,
            je to presne tak, ako píšete! Dokonca ani skutočná príčina oboch svetových vojen ešte nebola pravdivo objasnená. Víťaz predsa nebude na seba kydať hnoj…
            Ta história je pekné čítanie a hovorí sa, že nám slúži k poučeniu, ale má jednu veľkú chybu – nie je pravdivá!
            Pekný deň!

          3. ad: ale má jednu veľkú chybu – nie je pravdivá!

            to není (její) chyba, to je její vlastnost. Je pak (teda alespoň pro mě) docela zábavný sledovat „dyalog“ blázna Staňka s bláznem Pardalem, který je úplně o hovnu. Protože cokoli co stojí na lži, kejklení s realitou, toť o hovnu je. Jak známo, lež zůstává za všech okolností lží.

          4. ad: Historii vždy píšou vítězové

            Historii vždy píšou lumpové. Vysvětlení je přitom velmi prozaické, není vítězů, je jen poražených.

          5. Historii vždy píšou lumpové.

            Tvůj Vesmír ti nezávidím.

          6. ad: Tvůj Vesmír ti nezávidím

            „Můj“ Vesmír neznáš… Přesahuje veškerý tvý mentální možnosti a schopnosti… Po česku se tomu říká: o tom si můžeš leda tak zdát.

    2. Rozhodně se nechci vmísit do diskuze mezi Vámi a panem Staňkem, mám jen poznámka k Wikipedii.

      Wikipedie není korektní zdroj informací. Je nutné informace z ní ověřovat v dalších zdrojích. Do ní si může psát kdo chce co chce. Je manipulována a jsou najmutí trolové, kteří informace, jenž se někomu nehodí, upravují.
      Osobně bych se na Wikipedii nikdy neodvolával, zvláště u témat jako je historie, filosofie, náboženství, politika apod.

      Jedna ukázka manipulace na Wikipedii, na kterou naskočili i v renomovaných novinách píšících o divadle a kultuře. Vyšel u nich článek o básníkovi, který zahynul v koncentračním táboře. Fotku básníka převzali z Wikipedie. Člověk, který básníka osobně znal upozornil, že na fotce básník není. Následně se ukázalo, že se jedná o fotku dozorce z koncentračního tábora. Dost pochybuji, že tu fotku na Wikipedii dal původní autor textu.

      1. Pro gap.Doporučuji úvodní oslovení. Když se na mě obracíte a je nad tím víc jak 5 různě členěných odpovědí, tak se v tom těžko někdo vyzná.
        Jistě, Wikipedie je otevřená encyklopedie, informace může být chybná. Takže místo vypravování o záměně fotky by to chtělo napsat, v čem moje odkazy jsou chybné podle jiného hodnověrného zdroje. Nic víc netřeba.
        Vídám kolem sebe spoustu spokojených cyklistů, pejskařů nebo pěších v lese třeba na houbách. Na kole je možné se vyklepat, pes se může zamotat do cesty, v lese je možné chytit klíště. Na všechno je spoustu reálných příkladů těch, co měli smůlu. I s Wikipedií se stane, že rychlouživatel převezme ne úplně správnou informaci. Ale většinou funguje okamžitě, dobře a ke spokojenosti toho, kdo hledá informace zvláště z oboru, v němž plně nepracuje. Když se něco smysluplně hledá, je třeba o to dost vědět, a pak hledat klíčová hesla a spojení slov.
        Když si expert přes historii vyjede na kole do lesa na houby, tam chytne klíště a při cestě nazpátek se zraní, když se mu cesty zapletl pes, tak není špatná cyklistika, psi ani pobyt v lese. Jen to může mít občas chybu. A co chybu nemá?
        Takže, kde jsou chyby v uvedených odkazech na historii kolem S. Václava, Drahomíry, Říma atd.

        1. rychlouživatel

          :-))))

          to je věru moc hezkej slovní obrat, to musím uznat.

          ad: Takže, kde jsou chyby v uvedených odkazech na historii kolem S. Václava, Drahomíry, Říma atd.

          No cbyby jsou v tom, že je píšou (a teď ponechme stranou jestli vědomě či nevědomě) úplně stejní rychlouživatelé pro úplně stejné rychlouživatele. Vy to nevídíte?………..:-)))

          1. Pro gap a honza.
            http://cs.wikipedia.org/wiki/Drahom%C3%ADra_ze_Stodor
            Odkaz o Drahomíře má zdroje, které na rychloaurory nevypadají, naopak jsou to uznávané kapacity třeba Dušan Třeštík, autor knihy Počatky Přemyslovců, 658 stran.
            http://cs.wikipedia.org/wiki/Du%C5%A1an_T%C5%99e%C5%A1t%C3%ADk
            pracovník Historického ústavu Adkademie Věd
            ŽEMLIČKA, Josef. Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 497 s. ISBN 80-7106-759-8.
            TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců : vstup Čechů do dějin (530–935). Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 658 s. ISBN 80-7106-138-7.
            KAREŠOVÁ, Z.; PRAŽÁK, J. Královny a kněžny české. 1. vyd. Praha : X-Egem, 1996.
            KOŠNÁŘ, Julius. Staropražské pověsti a legendy. Praha : Vincentinum, 1933. Dostupné online. – kapitola O Drahomířině propasti na Hradčanech, s. 21-23.
            Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 130.
            VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 14. sešit : Dot–Dvo. Praha : Libri, 2011. 339–466 s. ISBN 978-80-7277-451-7. S. 355–356.
            Kategorie Drahomíra ze Stodor ve Wikimedia Commons
            Encyklopedické heslo Drahomíř v Ottově slovníku naučném na Wikizdrojích.
            Honzo o jednom rychlouživateli, kterému klávesy předbíhají případné myšlenky, bych věděl. Nepamatuji si, že byste shledal něco v pořádku, což vypovídá o Vás.

          2. ad: Nepamatuji si, že byste shledal něco v pořádku, což vypovídá o Vás.

            Mějte mi to třeba za zlé, ale co Vy si nepamatujete, je mi celkem u prdele. V blázinci je vše tak, jak má být.

          3. Honzo, zavedl jste zde do diskuze nový směr FAKALISMUS jako reakci na cokoli, co nezvládáte. Mažete se Vám to pořád do klávesnice. Zbývá ještě doladit směry Novofekalismus a Pseudofekalismus. Hulvátsky se vyjadřovat bez rozumné příčiny už zvládáte, teď to rozvíjet dál a šíř. K tomu mě doufám nepotřebujete. Přeji hodně zdaru v naznačeném filosofickém směru souvisejícím s osobní hygienou.

          4. Říkáte fekalismus? No výborně!, pak je všechno jak má být a „v pořádku“, to jen aby nedošlo k mejlce a abyste mi rozuměl.

            ad: K tomu mě doufám nepotřebujete.

            Ne, vůbec. Na co taky. Hrnete jen svý hovna před sebou, rozumná příčino..:-)))

        2. pro Pardal – Wiki

          Neumím posoudit, zda informace ve Vámi uvedených odkazech jsou chybné. Psal jsem obecně o Wikipedii.
          Pokud jste si jistý, ľe informace ve Vámi uvedených odkazech jsou bezchybné, tak jste nejspíąe čerpal i z jiných zdrojů. Já osobně bych uvedl ty jiné zdroje.

  3. „Kdyby každý člověk věděl, že nemůže uniknout následkům svých špatných činů, nekonal by je a ihned by se vytvořila dokonalá společnost.(Obnovil by se ráj na zemi.)“
    Ehm… to jako vážně?
    Třeba v takové Indii je víra v karmu široce rozšířená, a přece špatné činy tam lidé konají. Obávám se, že věci jsou poněkud složitější.

    Jinak obecně se mi zdá, že pan Staněk svými názory na historii především konstruuje cosi, co by on sám rád v dějinách viděl. Z vlastní zkušenosti vím, jak rád si člověk vlastní historii přibarvuje, jak do ní promítá různé své sklony a tužby.

    1. Ti lidé v Indii nevědí, ani nač je vzadu díra. Ne tak něco o filozofii společnosti. Kvůli vládě jejich karmických „znalostí“ to tam tak vypadalo, než tam přišli Angličané.Vědět je totiž něco jiného než slyšet od „učených“.

  4. Je to zajímavý pohled na okolnosti smrti knížete Václava a zákulisí intrik, které se v té době odehrávaly.
    Nás učili ve škole, že Vaclav, když uviděl agresi, běžel a hledal útočiště na půdě kostela, která je neutrální pro každého. Na schodech ho prý útočníci dohnali a zabili… zdá se mi to neproveditelné. Podle všeho byl kníže Vaclav chlap jak hora ve velmi dobré fyzické kondici. Měl take velmi dobrou průpravu v boji ve kterém by se mu na přimo málokdo postavil. Je proto paradox věřit tomu, že se ke klice kostela nedostal.
    Z obrazu honby na knížete Václava vychází fakt a věrohodnější vysvětlení, že mu tam ty dveře skutečně někdo přidržel. Vzhledem k důslednosti v myšlení mocenských panovníků a panovnic v Evropě za souhlasného pokyvování prohnilé církve se tomu nemůžeme divit ani dnes.

  5. Na historii mně nepřestává fascinovat, jak mezi lidmi, hlásícími se ke křesťanství bylo běžné vraždění svých odpůrců a další zločiny. Jací to byli křesťané, jak dodržovali Bibli, čím se omlouvali před Bohem za své činy? Církev upalovala kacíře aby „zachránila“ jejich duši…

  6. Člověk se spojuje s tím, čím je, a tím se pak také, než se rozhodne jinak, na určitou dobu stává. Ale má svobodnou volbu k výběru.
    Vybírejte!

  7. Já rozhodně nevolím komunikaci s fekalistou a jeho sympatizanty. Loučím se se zdejšími končinami a jsem a i Vy buďte s Bohem.

    1. Z rozpolcenosti, patrného už jen z vašeho nicku, nelze vlastně ani nic jiného očekávat. Je to přesně tak, jak to říkáte: Člověk se spojuje s tím, čím je, a tím se pak také, než se rozhodne jinak, na určitou dobu stává. Zkrátka i „666, nebo 777“ mají své dny.

      Sbohem: http://www.vrana.cz/princ/princ18.html

      1. Opět si tu někdo vytváří domněnky. Přece je věcí každého, jestli to tu hodlá navštěvovat, nebo nikoliv. (pro info matce: jak znám autora *666 – 777*, tak je skutečně nesmysl domnívat se, že ho ve vztahu k těmto stránkám něco bolí, fakt je ta úvaha naprostý Váš ústřel)

        1. To není úvaha, to je jen jedna jediná řečnická otázka, na kterou odpověď nečekám. Tedy nepotřebuji potvrdit ano či ne. To je opravdu záležitostí duše „666, nebo 777“, jaká je její volba a čin i vše ostatní.

          1. protože každý z nás kráčí cestou vlastního vývoje, který nelze „přeskočit“ ani „obejít“. Proto se dívám na ty, kteří kráčí přede mnou, jako bych se dívala sama na sebe. Protože ve skutečnosti se dívám na obraz vlastní dokonalosti, po které touží každá duše. Uvědomuji si, že z duchovního pohledu jsme si všichni rovni. A tak na každém člověku záleží, jestli tvoří tak, aby prožíval opravdovou radost duše. Pak se každý takový okamžik stává darem.

          2. Matko, a jak spolehlivě, bez omylu, poznáte ty, kteří kráčí před Vámi? Žádný běžný člověk nemá schopnost nahlédnout vše v druhém člověku, tedy skutečnou úroveň jeho duchovního stavu. A tak se klidně může stát, že někdo, koho někdo jiný považuje za někoho před sebou, se tak jen jeví, a ve skutečnosti to tak vůbec nemusí být. Navíc i ten, kdo je nyní vpředu, může v kterémkoliv momentě zakolísat a posunout se vzad. Kdo tedy ve skutečnosti kráčí jistojistě a neomylně před Vámi?

          3. Jak ho poznám? Protože kráčí všude okolo mne, jedno na jakém stupínku. Přesně, jak je to ve Vašem komentáři :-)

          4. Hmmmm.
            Píšete tedy, že všude kolem sebe se díváte na obraz vlastní dokonalosti. A spolu s poznámkou o vraždící sestře v nemocnici tedy i to považujete za dokonalost.
            Také názor.
            Přeji Vám, aby Vás ta dokonalost tak, jak ji definujete Vy, nedohnala.
            Pěkný den.

          5. sheone
            dohnala i předehnala, zahnala dokonce i na okraj propasti,…
            není jiná možnost, než odpuštění…

            Pěkný den i Vám

          6. Jo a z hlediska lidského, tedy lidského právního řádu, pro onu sestru samozřejmě doživotí, pokud vraždila úmyslně, z nenávisti, nelásky vůči pacientům.

          7. Matko, Vaše řečnické otázky jsou značně specifické.
            Při procházení „posledního konfliktu“ mě zarazila další podobná.

            matka napsal: 3.9.2014 (20:52) Honzo, Vy jí odpouštíte, že ano?

            V té době jste ale s Honzou diskutovala jen Vy a Anonymní, který všechny své příspěvky psal jako muž.

            Jak vážně má tedy člověk brát Vaše příspěvky? („řečnická“ otázka)

  8. Sheone,
    tou větou o odpuštění jsem reagovala na Honzu
    Honza napsal: 3.9.2014 (20:17)
    kde se píše o sestře, jíž umírali pacienti.
    Jak brát mé příspěvky? No, záleží na každém, kdo je přečte. Třeba tak, že ponechávají prostor pro zamyšlení, porozumění, přijetí, či nepřijetí,… tomu, kdo je čte.
    Další možnost, ignorovat je. Je to i úleva, moci ignorovat mnohé, také nečtu vše, … jde o to, jestli někdy člověka něco nedožene a pak se bude těžce snažit porozumět,… Takže – pokud Vás mé příspěvky obtěžují, nebo jsou nesrozumitelné, asi se od nich odpoutat.

  9. Zdravím Vás pánové. Pěkný článek. Dejme si ještě do kontextu pár věcí který autor tohoto širokospektrálního článku nevzal v potaz. Při násilném převracení na křesťanství (opravdu to tak bylo přečtěte si i první náš dochovaný zákoník od Metoděje „Zakon sudnyj ljudem“ (doporučuji vyhledat co nejstarší překlad překladu :-). Zákoník umožnoval prodat všechny co nepřešly na novou víru či vykonávání pohanských obřadů do otroctví a klasické římskokatolické rozdělení majetku. Nejsou sice důkazy ale dle dochovaných historických pramenů lidi velmi neradi přecházeli na nové víry. Slamníkovci jako největší tehdejší konkurent ,byli proti prodávání do otroctví (jediný kdo masakr přežil byl duchovní na misy. Taktéž neberete v potaz že Metoděj byl velice obratný diplomat (návštěva Chazarů a několik návštěv v Římě). Jako zástupce Byzance (pravoslaví) museli nechat obyvatelstvu zvyky a obřady (svátky přejmenovali, hlavní postavy změnili) jinak by museli všechny slovany vyvraždit. Slované v této době (beru z genofondu) se nacházeli od dnešního Německa přes celý Balkán , Irán, Rusko. Proto dovolili i kázání v staroslovanštině. Pokud vezmeme v úvahu védy a porovnáme staroslovanské písmo s řeckým (Soluň měla převážne Slovanské obyvatele, otrocké město), dojdeme k závěru že se dot znaků (písmen) shoduje.
    Rozpad říše římské dovolil vzestup jak křesťanství tak ale i islámu. Při střetu techto kultůr došlo na obilnice evropy ( hlavně egypt), taktéž ničení kulturních a národních památek bylo „populární“ od pálení model (tartárie a v zásadě célé území slovanů – sloupy vyjadřující jednotlivé bohy) konce severských bohů ( skandinávské védy končí příchodem nového boha) ničení egyptských, babylonských, iránských chrámů bylo na denním pořádku. Proto byla říše římskokatolická na kolenou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017