Pohledy na … FILOSOFIE

Nebudu spekulovat nad tím, kdo, proč a kolik lidí si myslí, že život, tak, jak ho tady známe, vznikl nějakou postupnou neřízenou organizací změn a vývojem ve hmotě a následkem nějakého neřízeného procesu v čase a prostoru se vyvinul až do dnešní podoby. Anebo druhá možnost, která je uznávaná mnoha lidmi – jestli je možné, že jeho vznik byl zapříčiněn nějakou tvůrčí neznámou silou, která mu v jiných dimenzích předcházela, aby pak, do příhodných podmínek, byl reflektován nějakým nám nyní nepochopitelným přenosem /nepíši dnes záměrně uvozovky a ani velká písmena pro některé pojmy/. Ta druhá varianta neznamená žádné klonování či manipulaci s DNA někým či něčím, tak, jak ho /ji/ dnes známe.

Nebudu ani spekulovat nad tím, jak dlouho je tady nynější civilizace, kterou mohou vědci a historikové zkoumat a výsledky dokládat podle záznamů, nálezů různých pozůstatků z dřívějších dob. Určitě je nějaká mlhavá představa o tom, co mohlo existovat v čase osm až deset tisíc roků zpět. Co ale bylo před 20ti, 60ti či 150ti tisíci léty…, kdo to ví spolehlivě? A to již vůbec nemluvím o řádu pouhopouhého jednoho milionu let, který je jen jednou tisícinou z miliardy. A těch prý bylo u naší planety cca 4,5. Nutno ovšem přiznat, že dlouhou dobu tady podmínky pro život, jak jej známe dnes, prostě nebyly.

Svět, stvoření, vesmír se vyvíjel dlouhý čas bez účasti člověka a jeho svědectví a pozdějších zákonů, které až postupně přicházely na světlo světa. Ale ta první tři slova předchozí věty se vztahuji jen ke hmotě. I když věda neuznává nic, co nemůže změřit, zvážit, prohlédnout si přístroji či dokázat teorií, existoval zcela jistě stav, kdy ještě ani ta hmota neexistovala, a to v žádné formě.

Málokdo si asi umí představit, že hmotě předchází působení světa neviditelných sil a energií. A tyto síly a energie, bez pojmenování a nebo s názvoslovím z určité kultury, které tu není přijímáno, jsou tady i přes to neustále a drží svět dohromady. Jak nesmírně daleko bylo, je a bude ve vývoji od zdánlivého nic /před tzv. velkým třeskem/, kdy z ničeho, jak vysvětluje pozemská věda, vzniklo následně něco i se zákony vývoje…, až to celé dostoupilo ke stvoření života ve hmotě s později objevenými zákony přírody. Biosféra, to je pro mne velký zázrak, který tu s dalšími vědomými bytostmi, jako vrcholem organizovaného života, mohu vnímat. Naše nedokonalé smysly, naše mysl, naše myšlenky v neustálém víru, intelekt, snaha o poznání… to vše tu existuje.

Od počátku stvoření existuje neviditelný svět, ve kterém se projevuje věčný boj neviditelných sil jiných úrovní, které mohou být nazvány dimenzemi či regiony. Tento svět, ve kterém žijeme, je doslova polem, kde se ten boj odehrává tak, že se vzájemně prolíná za pozitivního i negativního působení nepoznaných sil a energií. Za sebe mohu napsat, že pak vnímám jevy světa; svět se projevil, stvoření působí. Jeho krásy ale i deformace, jeho zdánlivou dokonalost i cesty další evoluce mohu vnímat a nebo jen tušit.

Co je realita? Například realita světa? A co je vlastně náš svět? Je tím, čím se nám jeví být, nebo se jeho skutečná realita skrývá pod jeho vnějším zdáním? Určitě nejsem sám, kdo ví, že vše, co v našem světě existuje, se mění každým okamžikem, že vše podléhá trvalé a stálé změně; stádiu zrodu, určitého trvání a zániku s další přeměnou. Existuje něco, co se neproměňuje? Co je realitou stojící za viditelnými jevy? Známe ji? V běžném životě poznáváme pouze jevy /fenomény/ neboli zdání /appearance/. Realita je pro nás /snad to není ode mne troufalé/ zapečetěnou knihou. Ale nemusí tomu být napořád.

Snad se dá zkoumat i realita samotného člověka, cíl lidského života, realita času a prostoru a dojít se dá /myslím, že se musí dojít/ až k nejvyšší bytosti. Vždy její role přijde na přetřes, protože rozum neví, kam a jak dál. Na tomto světě se zdá být každá věc relativní; existuje a je důležitá pouze ve vztahu k ostatním věcem. Je tato relativita pravdou? Jestliže ano, pak tento svět může být pouhým klamem. Může existovat pouze relativně, vzhledem k nám samým.

Těch velkých otázek a nejasností z nich plynoucích je mnoho a jsou různorodé. Tak, jako je pestrý svět jevů světa. Vnímavý člověk může pojmenovat základní otázky svého světa jako problémy bytí, problémy morálky, bídy, krutosti a smrti… atd.

Filosofie jde na vysvětlení těchto otázek zbraněmi rozumu. Hlavním nástrojem filosofie je intelekt, pomocí schopnosti myšlení se filosofové pokoušejí vyřešit tyto problémy, které jsem tu neúplně uvedl.
 

(pokračování)
 

Václav Žáček /Venda/
 

Poslední články autora:


hodnocení: 5
hlasů: 4

79 komentářů

Přidat komentář
  1. Díky za úvodní článek. Nevím, jaká budou dál pokračování. Téma je to ale veliké. Vy však, autore, dokážete nabídnout ivelký krajíc. Skoro každý je filosofem, tedy poznání přečteného, a to může vyvolat často i třenice.
    Sam jsem se zajímal o růzé směry filosfie, ale časem jsem zjistil, že existují tzv. třešničky na dortu. Ty vycházejí z interních zkušeností, které však má jen mizivé procento lidí. Tedy z vnitřních zkušeností duše, spojení s Duchem, transcendentním putováním.
    Tak jo, těším se na další díl; asi již půjde více do hloubky.

  2. Souhlasím s důležitostí postupu v přímých zkušenostech. Pro poznání transcendentních jevů je náš intelekt naprosto neodpovídajícím nástrojem.
    Mějte se hezky.

    1. Troufám si říci, že je intelekt mnohdy i na překážku.
      Jenže – intelekt současně působí jako jakýsi strážce pro odhalení nedobroty, falše, lži,… totiž pokud odhalí nějakou nesrovnalost, je to varování, že v celku došlo k výskytu něčeho, co není v pořádku. To dokáže intelekt. A může tak zabránit mnohému.

    2. Vendo, píšete :
      „Pro poznání transcendentních jevů je náš intelekt naprosto neodpovídajícím nástrojem.“

      Takže přeloženo do češtiny : trancendentní jevy (přesahující smyslové i rozumové možnosti) jsou pro náš itelekt (rozum, schopnost myšlení, usuzování a racionálního poznání) neodpovídajícím nástrojem. Už se těším na sdělení, jaké jsou odpovídající nástroje, kterými se jevy smyslové a rozumové možnosti překračují. A jak vůbec tyto nástroje uchopit, když ne myšlením a smysly.

      Můj názor :
      V křesťanství je Bůh transcendentní, protože není součástí světa, ale jeho původcem, který každou skutečnost přesahuje. A aby to nebylo tak jednoduché, tak hlavní cestou k Bohu je v Boha
      (a Ježíše) uvěřit. Podle listu Jakubova: „Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá“ (Jak 2,17)“.
      No a k těm skutkům je třeba silně zapojit intelekt (rozum, schopnost myšlení, usuzování a racionálního poznání).
      Takže rozumové a smyslové schopnosti zapojené pro dobré skutky jsou cesta pravé víry a naprosto odpovídajícím nástrojem cesty k Bohu, který je transcendentní.

      Je to jednoduché : kvazilogicky a neemociálně jsem interpretoval transcendentní abstraktní koncept kombinující dvě či více entit.

      1. Vendo, píšete :
        „Pro poznání transcendentních jevů je náš intelekt naprosto neodpovídajícím nástrojem.“

        Takže přeloženo do češtiny : trancendentní jevy (přesahující smyslové i rozumové možnosti) jsou pro náš itelekt (rozum, schopnost myšlení, usuzování a racionálního poznání) neodpovídajícím nástrojem.

        Přeložil jste si to do českého jazyka špatně – transcendentní jevy nejsou žádným nástrojem. (Pardale, často jsem Vám psal, že v mnoha případech nechápete smysl přečteného – ta moje věta, kterou si překládáte je přitom větou jednoduchou. Stačí jen malý větný rozbor, umíte?)

        Abyste to dokázal, trochu Vám to zjednoduším :

        „Náš intelekt je pro poznání transcendentních jevů naprosto neodpovídajícím nástrojem“

        Kdo umí česky, pak může napsat, že je něco pro překládání jednoduché.

        A s Vaším názorem, že Bůh není součástí světa, nemohu vůbec souhlasit.

        Takže dál zatím s Vaším příspěvkem nepracuji.

        1. Vendo, píšete :“Přeložil jste si to do českého jazyka špatně – transcendentní jevy nejsou žádným nástrojem.“
          Já jsem to nikde nepsal, že trancendentní jevy jsou nástrojem, ani Vy jste to nepsal, až teď jste mi to přišil a hned to popřel. Jste zralý do diskuzí v senátu.
          Píšete:
          „A s Vaším názorem, že Bůh není součástí světa, nemohu vůbec souhlasit.“
          https://cs.wikipedia.org/wiki/Transcendence
          „V teologii a ve filosofii může transcendence znamenat všechno to, co přesahuje smyslovou skutečnost. Tak je v křesťanství Bůh transcendentní, protože není součástí světa, ale jeho původcem, který každou skutečnost přesahuje.“
          Takže jsem se jen pokusil vyložit, co vlastě píšete a co je trancendentní. Ale nevadí používejte trancendece dál, vypadá to hezky vědecky.

          1. Pardale, s kolegou AuV jsme se museli /trošku/ pousmát. Opravdu neumíte česky.
            Zkuste se zeptat na větný rozbor svých vnoučat /např./ dětí nebo manželky.

            Takhle jste si to přeložil do češtiny:

            …. trancendentní jevy (přesahující smyslové i rozumové možnosti) jsou pro náš itelekt (rozum, schopnost myšlení, usuzování a racionálního poznání) neodpovídajícím nástroje (doplním tam na úvod chybějící písmena , a tak:

            Takže přeloženo do češtiny : transcendentní jevy (přesahující smyslové i rozumové možnosti) jsou pro náš intelekt (rozum, schopnost myšlení, usuzování a racionálního poznání) neodpovídajícím nástrojem.

            Zeptejte se na podmět, který je vždy v 1.pádě :
            Kdo-Co jsou pro náš intelekt neodpovídajícím nástrojem.
            Odpověď:
            JEVY s přívlastkem transcendentní.

            Ano a máte pravdu, když jste napsal : „Já jsem to nikde nepsal, že transcendentní jevy jsou nástrojem, ani Vy jste to nepsal, ……

            Já jsem skutečně napsal: „Pro poznání transcendentních jevů je náš intelekt naprosto neodpovídajícím nástrojem.“

            Zkrátka, Vy o jevech, já o intelektu.

            Pardale, přeji Vám mnoho překladatelských úspěchů. Až pochopíte tuto moji jednoduchou větu, tak se ozvěte a uveďte jiný překlad.
            Díky.

            Váš Bůh zde, na zemi, WIKIPEDIE….., to již znám.
            Díky, nechci.

            Pěkný den.
            Václav Žáček

          2. Dobře, intelekt není odpovídajícím nástrojem pro transcendentní jevy. Myslel jste to tak a já to tak pochopil, což je v předchozí reakci jasné. A s tím si teď rady nevíte. Díky, už jste psal, že to nebudete rozvíjet. A ejhle, jazykový rozbor.
            Už jsem se jednou ptal, když intelekt není odpovídajícím nástrojem, co tedy jím je. A nic, nehodící se -nereagujete a máte klídek.
            Stejně tak můj odstavec :
            Můj názor :
            V křesťanství je Bůh transcendentní, protože není součástí světa, ale jeho původcem, který každou skutečnost přesahuje. A aby to nebylo tak jednoduché, tak hlavní cestou k Bohu je v Boha (a Ježíše) uvěřit. Podle listu Jakubova: „Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá“ (Jak 2,17)“.
            No a k těm skutkům je třeba silně zapojit intelekt (rozum, schopnost myšlení, usuzování a racionálního poznání).
            Takže rozumové a smyslové schopnosti zapojené pro dobré skutky jsou cesta pravé víry a naprosto odpovídajícím nástrojem cesty k Bohu, který je transcendentní.

          3. Pardale, takže mám tomu rozumět tak, že na této své větě s převráceným významem již netrváte a že Váš překlad mé věty do češtiny byl špatný ? (zase jsem tam přidal chybějící písmena )

            „Transcendentní jevy …. jsou pro náš intelekt … neodpovídajícím nástrojem.“ /vynechal jsem ty závorky /

            A chápete tedy, co jsem chtěl říci touto větou:

            „Pro poznání transcendentních jevů je náš intelekt naprosto neodpovídajícím nástrojem.“ ??

            Pokud ano, tak mohu pokročit k Vaší netázací větě :
            „Už se těším na sdělení, jaké jsou odpovídající nástroje, kterými se jevy smyslové a rozumové možnosti překračují. A jak vůbec tyto nástroje uchopit, když ne myšlením a smysly.“

            Tady si dovolím vsuvku – Vaše vyjadřovací schopnosti v českém jazyce jsou někdy dost kostrbaté. Možná byste mohl komunikovat ve Vám bližším – jiném jazyce, ne? Zkrátka, moc tomu Vašemu prvnímu souvětí v závěru nerozumím.

            Vaše souvětí začíná hlavní větou – „Už se těším na sdělení, jaké jsou odpovídající nástroje“, ….tato věta hlavní je v pořádku a pokračujete ….“ kterými se jevy smyslové a rozumové“…..musím důrazně dodat, že jsem ale přece nepsal jevy smyslové a rozumové, ba naopak jsem napsal jevy transcendentní !? A souvětí jste doplnil nečesky = „možnosti překračují“. Viz. celé znění o pár řádků nahoře. A pokračujete . „A jak vůbec tyto nástroje uchopit, když ne myšlením a smysly.“

            Ještě pro jistotu kopíruji význam slova transcendentní, který jev kontextu mé myšlenky nutné znát :
            transcendentní >> nadskutečný, přesahující smyslové i rozumové možnosti, běžnou zkušenost, za hranicemi poznání (tudíž nepoznatelný); převyšující, přesahující obvyklé meze, nadřazený; přesahující materiální skutečnost, vesmír, na nich nezávislý; univerzálně platný či významný

            Pardale, dost jsme spolu diskutovali o duši člověka. Nebudu připomínat Váš postoj k ní. Musím však ve své odpovědi na Vaše těšení se sdělit Vám následující : v určité fázi svého výstupu po smrti svého obalu – hmotného těla – začíná duše chápat, vnímat a komunikovat bez smyslů, které má ještě i v astrální úrovni. Ta určitá fáze výstupu, do určitého regionu či hierarchie, je již nad možnostmi smyslového a rozumového poznání. Duše se ocitá za hranicemi světa a je v transcendentní úrovni. Navíc pro celkové doplnění – duše před tím odkládá i svoji mysl a smysly, bez které a kterých tady, v hmotném světě, nemohla existovat.

            A k Vaší závěrečné, opět netázací větě:
            „ A jak vůbec tyto nástroje uchopit, když ne myšlením a smysly.“ Z předešlého – duše již nemá žádné nástroje, tudíž není co uchopovat. Nemá mysl, nemá smysly.

            Již chápete?

            Nemusíte mi však na tuto otázku odpovídat, protože Váš názor na duši znám.
            Znovu zdůrazňuji k Vaší vyjádřené myšlence můj opětovný nesouhlas – „V křesťanství je Bůh transcendentní, protože není součástí světa,“…..ne, Bůh je součástí světa. Svět je v Bohu a Bůh je ve světě, jinak řečeno – Bůh je vše.

            Ještě doplním pár citací z evangelií, protože křesťanství je pro Vás to nedělní vyznání. Doplňují má předchozí vysvětlení, ale nemusíte je uznat:

            Jan,16:25 „Dosud jsem k vám mluvil obrazně. Přichází chvíle, kdy k vám už nebudu o Otci mluvit obrazně, ale otevřeně.“
            Jan, 10:38: Ježíš říká, že….že Otec je ve mně a já v něm.“ A Jan 13:31: …..„Syn člověka je teď oslaven a Bůh je oslaven v něm.“ A Jan 14:10……..

            Pěkný večer.

          4. Vendo, chápu píšete „Pro poznání transcendentních jevů je náš intelekt naprosto neodpovídajícím nástrojem.“
            Vyjádřil jste, že transcendentní jevy ( smysly nepoznatelné jevy) nelze poznat intelektem ( smysly). Taková větně správná věta, obsahově duplikát.
            Doplnil jste to jazykovým rozborem a citátem z Wikipedie, které se vysmíváte, když na ni odkazuji. Nevím proč. Zdá se, že jste pochopil, že i v knihách mnohou být pěkné nesmysly. Jen se to hůř dohledává. Jak máme ten kapitalismus, tak se knihy taky píší a u nás i překládají, aby se na tom vydělalo.

          5. Vendo, možná, že byste tu výuku češtiny mohl obrátit k sobě :“že jsem ale přece nepsal jevy smyslové a rozumové, ba naopak jsem napsal jevy transcendentní “
            No právě, jevy trancendentní jsou ty , co smysly překračují, což jsem psal a Vy jste to i z  Wikipedie vykopíroval.
            A pak už tvoříte své obvyklé astrokousky :“v určité fázi svého výstupu po smrti svého obalu – hmotného těla – začíná duše chápat, vnímat a komunikovat bez smyslů, které má ještě i v astrální úrovni. “
            Takže dle Váš duše chápe, vnímá a komunikuje bez smyslů. Smysly má duše v astrální úrovni po smrti. Za živa nic, až za mrtva. A teď tu o Karkulce.
            Celá diskuze vlastně jedno duplicitní sdělení, že myslí neuchopitné a nepoznatelné trascendetní jevy jsou neuchopitelné a nepoznatelné. Hlavním obsahem toho sdělení je, že používáte cizí slova.
            Píšete, že Bůh není transcendentní( jak jsem psal u vysvětlení slova transcendentní), ale je součástí tohoto světa..Bůh je vše.
            S tím bych i souhlasil. Boha si člověk stvořil ve své mysli, je tedy součástí tohoto světa. Dokladem toho je třeba to, že různé národy si stvořily různé bohy a mnohé národy žily a žijí v polytheiumsu.
            Píšete :“Pardale, dost jsme spolu diskutovali o duši člověka. Nebudu připomínat Váš postoj k ní.“
            No, chtělo by to chápat tu češtinu : nebudete připomínat můj postoj k duši, ale připomínáte to a ještě naznačujete, že můj postoj je špatný.

          6. Pardale, buď nechápete to, co čtete a nebo jste takový rejpal.

            ad/
            Takže dle Váš duše chápe, vnímá a komunikuje bez smyslů. Smysly má duše v astrální úrovni po smrti. Za živa nic, až za mrtva. A teď tu o Karkulce.

            Napsal jsem Vám k duši, mysli a smyslům toto v čase 10.11.2017 (19:57)

            „Musím však ve své odpovědi na Vaše těšení se sdělit Vám následující : v určité fázi svého výstupu po smrti svého obalu – hmotného těla – začíná duše chápat, vnímat a komunikovat bez smyslů, které má ještě i v astrální úrovni. Ta určitá fáze výstupu, do určitého regionu či hierarchie, je již nad možnostmi smyslového a rozumového poznání. Duše se ocitá za hranicemi světa a je v transcendentní úrovni. Navíc pro celkové doplnění – duše před tím odkládá i svoji mysl a smysly, bez které a kterých tady, v hmotném světě, nemohla existovat.“

            Již tato část z mého předchozího sdělení /viz.níže/ připouští smysly – to je to „ještě i“!

            ….v určité fázi svého výstupu po smrti svého obalu – hmotného těla – začíná duše chápat, vnímat a komunikovat bez smyslů, které má ještě i v astrální úrovni.“

            Má je ještě i v astrální úrovni po smrti svého obalu – hmotného těla.

            No a pak jsem to na konci odstavečku doplnil, abyste to i Vy, vědec s menšími jazykovými znalostmi a citem pro jazyk, pochopil:

            „…….Navíc pro celkové doplnění – duše před tím odkládá i svoji mysl a smysly, bez které a kterých tady, v hmotném světě, nemohla existovat.“

            Takže o Karkulce nic.

            Pane Pardale, kdybyste mé vysvětlení nepochopil, přiznejte to a objasním Vám to ještě jednou.

            Zeptám se, opravdu si myslíte, že jsem tu sdělil, že duše nemá v hmotném těle za živa smysly a mysl ?

            Dobrou noc.

          7. Vendo, píšte :
            „po smrti svého obalu – hmotného těla – začíná duše chápat, vnímat a komunikovat bez smyslů“
            Chápu, co sdělujte.
            1)Člověk má smysly a mysl. Duše dle Vás má v hmotném těle za živa smysly a mysl. Bez nich by duše na Zemi nemohla existovat. Které smysly ta duše má : čich, hmat a vnímání teploty, sluch, zrak, ústrojí rovnováhy?
            2)Když umírá, tak má (duše) mysl i smysly „ještě i“.
            3)Astrální duše chápe, vnímá a komunikuje bez smyslů. Je trancendentní.
            Takže nesmrtelná duše se změní – začíná duše chápat, vnímat a komunikovat bez smyslů.

            Chápu, co píšete a nesouhlasím s tím. Prázdná slova, nejlíp hodně zakroucená, aby se dalo vykličkovat.
            Ono to tak složité nebude. Při smrti opouští člověka mysl a smysly, zanikají s koncem činnosti mozku. A dál – uvěř tomu kdo chceš, čemu chceš, piš si co chceš.

          8. Hoši, nechápu Vaše handrkování. Je řada lidí, která smysly duše používá již nyní, ve fyzickém těle. Jsou to lidé, kteří běžně v těle za plného vědomí vidí astrální úrovně. Chápu, že kdo takové lidi nezná, nemusí uvěřit.
            Pokud nevěří Pardal funkčnosti smyslů na astrálním těle a odmítá je, bude mu to zajisté dopřáno, poznat realitu tohoto přání. Není takový sám.

          9. Jane,
            tak to máte zase další astrální verzi :
            „Jsou to lidé, kteří běžně v těle za plného vědomí vidí astrální úrovně.“
            Zatím Venda :
            1)Člověk má smysly a mysl. Duše dle Vás má v hmotném těle za živa smysly a mysl. Bez nich by duše na Zemi nemohla existovat. Které smysly ta duše má : čich, hmat a vnímání teploty, sluch, zrak, ústrojí rovnováhy?
            2)Když umírá, tak má (duše) mysl i smysly „ještě i“.
            3)Astrální duše chápe, vnímá a komunikuje bez smyslů. Je transcendentní.

          10. Pardale, já umím číst. Nemusíte mi to rekapitulovat. To, že Vy jste z toho vyjeven, to není můj problém. Napsal jsem to, s čím mám ve svém okolí desítky let zkušenosti (kromě jiného to není v literatuře nepopsaný a nevysvětlený jev).

          11. „Je řada lidí, která smysly duše používá již nyní, ve fyzickém těle. Jsou to lidé, kteří běžně v těle za plného vědomí vidí astrální úrovně. Chápu, že kdo takové lidi nezná, nemusí uvěřit.“

            Jane,
            prosím Vás, mohl byste mi vysvětlit, jak dotyčný pozná, že používá smysly duše a ne smysly těla? Když někdo vidí astrální úrovně, tak to přece interpretuje mozkem, nikoli duší. Neberte to jako posměch, opravdu mě to zajímá. Děkuji za případnou odpověď.

          12. Jane, já to rekapituluji kvůli tomu, že jste ve sporu s místním guru přes astrální duše Vendou. Když máte zdroje pro své tvrzení, uveďte je.

          13. Pardale, snad již naposledy.
            Napsal jsem Vám a pak ještě znovu okopíroval toto:

            Pardale, dost jsme spolu diskutovali o duši člověka. Nebudu připomínat Váš postoj k ní. Musím však ve své odpovědi na Vaše těšení se sdělit Vám následující : v určité fázi svého výstupu po smrti svého obalu – hmotného těla – začíná duše chápat, vnímat a komunikovat bez smyslů, které má (ale) ještě i v astrální úrovni. Ta určitá fáze výstupu, do určitého regionu či hierarchie, je již nad možnostmi smyslového a rozumového poznání. Duše se ocitá za hranicemi světa a je v transcendentní úrovni. Navíc pro celkové doplnění – duše před tím odkládá i svoji mysl a smysly, bez které a kterých tady, v hmotném světě, nemohla existovat.

            (kontrolní otázka – povšiml jste si v těchto větách něčeho nového? Nemusí to tam však být, protože ten, komu je jazyk český blízký, ten to pochopí)

            No a z tohoto napsaného Vás znovu, již potřetí, upozorňuji i na tuto větu : „Ta určitá fáze výstupu, do určitého regionu či hierarchie, je již nad možnostmi smyslového a rozumového poznání. Duše se ocitá za hranicemi světa a je v transcendentní úrovni.“

            A proto jsem ze slovníku cizích slov ABZ.cz překopíroval pro Vaše poznání a pochopení i význam pojmu transcendentní:
            transcendentní >> nadskutečný, přesahující smyslové i rozumové možnosti, běžnou zkušenost, za hranicemi poznání (tudíž nepoznatelný); převyšující, přesahující obvyklé meze, nadřazený; přesahující materiální skutečnost, vesmír, na nich nezávislý; univerzálně platný či významný

            Pardale, nevadí mi, že to nechápete.

            V závěru mého článku jsem napsal :
            „Filosofie jde na vysvětlení těchto otázek zbraněmi rozumu. Hlavním nástrojem filosofie je intelekt, pomocí schopnosti myšlení se filosofové pokoušejí vyřešit tyto problémy, které jsem tu neúplně uvedl.“

            Zkusil byste objasnit zdejším diskutujícím, Janovi, opět i Lojzovi, nedávno Milanovi Kučerovi a předtím zase Lojzovi, jak moc věříte v duši??????????

            Děkuji za Vaše pokusy o přiblížení se intelektem k tomu, co nejde „jeho zbraněmi“ pochopit. Vy jste toho zářným příkladem.

            Přátelsky bych Vám něco významného doporučil, ale zatím by to byl z mé strany pokus mimo Vaše možnosti základního chápání.

            Zdravím Vás.
            Václav Žáček

          14. Vendo,
            je hezké, že vyzýváte k odpovědi na mou otázku Pardala, ale vy byste odpovědět uměl?
            Co udělá duše po smrti je a vždy bude jen předmětem spekulace. To neví nikdo. Mě by ale zajímalo, co dělá duše při tzv. astrálním cestování, co nám tady popisuje mnoho let např. p. Staněk. Jestliže se duše za života člověka dostane do astrálu, tak má ještě ty smysly nebo už ne? Co si pamatuje, co ta duše v astrálu viděla – mozek nebo duše?

          15. Vendo, klidně tady přesvědčujte lidi, že nechápu, co píšete, když nemáte co na práci. Chápu, co píšete, psal jsem to ve třech bodech. Tvrdím opět, že co říkáte o astrální duši není pravda. Astrální duše v bibli neexistuje. Prostě Vám pomáhá představa, že astrální duše „začíná chápat, vnímat a komunikovat bez smyslů“.
            Zkopírováno nejméně 5x, čím víc kopií, tím větší pravda. A kdo Vaši představu nechápe, má smolíka.
            Astrální duše chápe, vnímá a komunikuje? Když už nevíte čím komunikuje, tak alespoň s kým nebo s čím komunikuje? Na to Vendo odpovězte. Můžete vykopírovat ( ze slovníku cizích slov, ten uznáváte), co je komunikace, jedna ruka netleská. Když odhlédneme od toho, že komunikovat nelze bez dodání energie.
            Moje představa o duši je, že je to dědictví dávných civilizací. Duše faraona musela se zachovat a letět ke slunci bohu Ra, aby se zachoval svět i pro obyčejného dělníka pracujícího na pyramidě. No a to už nerozdýcháte, ještě co je ta duše.Pozor, abyste při tom duši nevypustil.
            https://cs.wikipedia.org/wiki/Du%C5%A1e
            „Duše (od dýchat, dech) je velmi široký a často neurčitý pojem, který původně znamená princip života, to, čím se živá bytost liší od mrtvoly. K tomu později přistupuje i představa duše jako jedinečné osobní identity, důležitá zejména v křesťanství. Starou náboženskou představu, že duše člověka nějak přežívá, vyjádřili řečtí filosofové jako nesmrtelnost, případně představou reinkarnace jako v některých východních náboženstvích.
            Protože se tyto představy nedají empiricky doložit ani zkoumat, v moderní vědě se pojem duše neužívá a i psychologie, která jako věda o duši vznikla, jej nahrazuje pojmem vědomí nebo mysli, v širším pojetí pojmem psychika. Pokusy o výklad duše jako „energie“ a podobně nestojí tudíž na žádném vědeckém základě. V náboženství, v běžné řeči, v umění a v mnoha metaforách však stále znamená oživující princip, nositele osobní jedinečnosti a odpovědnosti, citu a smyslu.“
            Už jsem psal, že po smrti zanikne mysl, intelekt i představa o duši. Můžete psát pořád dokola, že duše nezanikne. Je to otázka pouze víry. Je to mysl přesahující a věřte si čemu chcete.
            Když Vám napíšu, že v kosmu létají čápi, tak řeknete, že je to blbost. A o čápech v kosmu víme stejné kulové jako o té astrální duši.

          16. Pane Pardale,
            máte to popletené a nebo nechcete číst pozorně a nebo si jen tak hrajete.

            Nikde jsem tu nic nepsal o astrální duši ale o duši, která se dostane do astrální oblasti.

            A ať žije Váš nevysychající zdroj – wikipedie.

        2. Dobře Vendo, máte jasno :astrální duše není duše v astrálním prostoru.
          Dodejte jazykový rozbor a další kus himalájštiny.

          1. Pardale, nepoužil jsem žádné slovo z cizího jazyka, tedy ani ne ze sanskrtu, jak Vy říkáte, himalájština.

            Duše prochází mnoha a mnoha regiony od svého stvoření. Ale k čemu Vám to je, když na ni nevěříte?

            A protože se zřejmě nudíte, nedoporučím Vám koupit si medvídka mývala /Postřižiny od Hrabala/, ale můžete se zamyslet nad například tímto článkem:

            https://aeronet.cz/news/video-laboratore-cernu-narazily-na-podivnou-barieru-nasi-fyzikalni-reality-vubec-bychom-nemeli-existovat-proc-umela-inteligence-umi-resit-existencni-paradox-lepe-nez-zivy-clovek-desiva-souvislost/

            Je tam třeba i toto :

            „Švýcarský CERN před zhruba dvěma týdny vypustil do světa znepokojivé zjištění, které vyplynulo z posledních pokusů na urychlovači LHC (Large Hadron Collider) po spuštění zařízení do plného a ostrého provozu. Fyzikové prováděli pokus se srážkami částic a sledovali proces vzniku antihmotových prvků, konkrétně anti-vodíku. Pokusy odhalily základní princip, že antihmotové částice mají stejné strukturální vlastnosti a jedná se o dokonalé zrcadlové kopie hmotných prvků běžného vodíku. Jenže pokusy při sebevětší snaze neodhalily jev, který je hmatatelný v celém našem vesmíru, kde je zjevný nadbytek hmoty nad antihmotou, což odporuje těm nejzákladnějším fyzikálním energetickým zákonům.

            A co je ještě větší problém, že pokud by opravdu vesmír vznikl při Velkém třesku, jak se dosud uvádí, potom by nikdy nevznikl časoprostor a tím pádem ani vesmír. Pokusy na LHC měly odhalit mechanismus, kdy při kolizi částic vzniknou kopie jevů toho, co proběhlo v mnohem větším měřítku při Velkém třesku, ale k tomu při testech nedochází. Video v úvodu obsahuje rozhovor s teoretickým fyzikem Dr. Michio Kakem,….“

            No uznejte, není toto Vaše parketa ?

            A prosím, nehledejte za tím něco, co by Vás mělo odlákat od diskuze kolem duše. Na závěr Vám jen řeknu, že Vaše vnitřní poznání se rovná téměř nule. Vaše příspěvky mají znak vyčtených informací….znáte to – metrák knih na zádech jednoho zvířete, ale ono neví, co je podstatou.

            A teď již dobrou noc.
            Čeká mne ………….. /raději to nepíšu, zase byste se chytil něčeho, co jde mimo Vás – prozatím – věřím totiž že každý jednou pozná /.

          2. Nenudím se, tak jste už opravdu na konci s argumenty, zase aeronet.cz a CERN. Buďte v klidu, vesmír vznikl a jak a z čeho, to Vy nevyřešíte. Dejte si pozor, abyste ten naznačený osel s nákladem knih na zádech nebyl nakonec Vy sám.
            Píšete Lojzovi :“Astrál je prvním duchovním regionem, kde astrální tělo duše, jeden z obalů duše má podobné smysly, jako tělo hmotné. Paměť patří do mysli, ta se smrtí hmotného těla neumírá.“
            Duše mění vlastnosti a paměť neumírá, hezky. A jaký rozdíl je mezi astrální duší a duší v astrálu zase nic, to jste zklamal. Ale blížíte se mi, v citované větě chybí čárka. To je na větný rozbor. Na druhou stranu další kopec nesmyslných pojmů, třeba „astrální tělo duše“.

  3. Intelekt nás odlišuje od zvířat. Od těch nižších živočišných pudů. Někdy ještě ale prorazí. Strážce, asi ano, ale současně je to součást mysli. Přes ni se dějí věci, ne že ne.

    1. Ano, je to celý komplex, nikoliv jen mysl, pudy, intelekt. Záleži, jak všechny vzájemně složky spolupracují a tvoří. A také snad jaká je prvotní myšlenka, či záměr.

      1. Kdy vzniká, předpokládám, že myslíte člověka, ta prvotní myšlenka. Při jeho narození, ve věku 10, 20….50 let?

          1. Výborně, rozumím. Pro Vás je tedy každá myšlenka či záměr neustále tím prvotním.

          2. ad. AuV 10.11.2017 (10:10)
            Nikoliv, procházejí sítem a některé, i když nejsou prvotní, člověk uskuteční. Ale ano, myšlenková centrifuga pracuje skvěle, jen je třeba správně určit ony prvotní myšlenky :-)

          3. Matko, kolega AuV již pro dnešek odešel domů.

            Váš příspěvek – odpověď na Auv konstatování trošku proletěla doprava – doleva, prostě „narážela“ chvilku v nějakých mantinelech. Některé nejsou prvotní a někdy je potřeba správně určit ony prvotní.

            Součást mysli je intelekt, v učení Mistrů tzv. buddhi, který posuzuje vjemy z okolního světa předávané kontinuálně smysly / ne příliš dokonalými a pokud nejsou vyřazeny třeba spánkem / a neustále, jako ta Vámi nazvaná centrifuga, vybírá myšlenky, které propouští do vědomí a k výkonné části mysli. A ty myšlenky, již jen ale některé, nad těmi má člověk /duše/ možnost se zamyslet. A buď uvažuje promyšleně a nebo emocionálně a může je nakonec „propustit“ k vytvoření skutku, činu, reakce…. . I neblahého. Celý ten vír myšlenek, který neustále klokotá v mysli, nelze však vědomím nikdy rozlišit. Náš reakční potenciál má totiž nějaké své parametry.
            Na závěr mého malého vstupu – včera v 17:23 jste napsala :
            „Ano, je to celý komplex, nikoliv jen mysl, pudy, intelekt. Záleží, jak všechny vzájemně složky spolupracují a tvoří. A také snad jaká je prvotní myšlenka, či záměr.“

            Použila jste jednotné číslo – prvotní myšlenka, či záměr.
            Nyní jste elegantně přešla do množného čísla? Ale rozumím Vám.

            Dobrou chuť k obědu.

          4. ad. Venda 10.11.2017 (11:44)
            Zvláštní den, oběd uvařen, snězen, zítřejší připálen, ale jen tak trošičku, lze to ještě spravit, aby měla rodina v mé nepřítomnosti co jíst.
            Zvláštní den, potkala jsem po dlouhé době spolužačku a to Vám Ti byla škola :-)
            Co se týká mého stylu vyjadřování – je to někdy bludiště plus centrifuga dohromady, snad i chrlič. :-) Ale jak říkala dopoledne ona spolužačka – důležité je, aby se zlo nedotýkalo srdce. ona na to má mentální řeznickou zástěru, po které vše klouže dolů a nedotýká se negativně jejího srdce.
            Zvláštní den, čeká nás večer cesta, zítra znova,… a tak jsem vlastně ráda, že ona cesta vede tam i zpět :-)

  4. Lojzovi – pane, z principu zákonitostí můžete stejné nahlížet jen stejným, tak jako vítr a éter nebudete zkoumat motykou. Tedy fyzické fyzickým a astrální astrálním. Všechna těla máte v sobě jako matrjoška, někdo o tom jen neví a ne všichni je všechna používají stejně. Mají je všichni, ale použití je rozdílné. V principu to chodí tak, že přechodně na malinkou chviličku nehledíte fyzickýma očima, ale očima na svých jemnohmotných tělech – použiteje ten orgán na tom těle, kam se chcete a jste schopen se dívat, není jen astrální úroveň. To, co vidí ten, kdo je k tomu uschopněný, je mírně u každého uschopněného různé, záleží také, zda to potřebuje vidět k léčení, či kvůli jinému úkolu (třeba zjištění pachatele). Samozřejmě že má-li viděné popsat rozumově sobě a někomu dalšímu, používá k tomu už běžná slova a zajisté i přední mozek a tedy i rozum, celkově svůj intelekt. Proto také když bude několik zřeců hledět na totéž, každý to bude popisovat svou řečí (jinak zřec typu kopáč ulic bez vzdělání a jinak zřec profesor na vysoké škole s mnoha tituly). Protože se mezi takovými lidmi pohybuji desítky let, a samozřejmě i mě především zpočátku zajímalo jak a proč, tak mi to už přijde skoro přirozené, běžné. A jak pozná, čím hledí – pokud hledí na šroub někde uvnitř kyčle, tak rozhodně pozná, když vidí bok, nohu fyzickýma očima a rozhodně pozná, když vidí šroub s možností zaměřit na jeho detail a energetické proudy s tím spojené – tedy vidí narušené energie a vidí jejich proudění a druh. Řada léčitelů to používá, ale pochopitelně to nebudou vykládat kde komu na počkání. Nepíšu to, abych kohokoliv přesvědčoval či rozebíral pro nevěřící. Někdo se s tím setkává běžně, někdo k tomu holt zřejmě teprve asi musí dozrát.

    1. „Tedy fyzické fyzickým a astrální astrálním.“

      Jane,
      děkuji za odpověď. Můj problém je v tom, že si myslím, že to fyzické a astrální musí spolupracovat.
      Uvedu příklad ze života:
      Moje kamarádka se vybourala v autě. Její matka se ve 3. hodiny v noci ráno probudila a řekla: „Barbora se vybourala v autě!“
      A teď mi, prosím, rozeberte, co je astrální a co fyzické.
      Mozek Barbory vyslal nějakou energii (telepatie, skrze astrál, skze duše, atd.), ale na vstupu byl mozek Barbory a na výstupu mozek její matky. A tak mi prozraďte, jak může fungovat astrální bez fyzického.

      Pro Vendu:
      ad.:„Co udělá duše po smrti je a vždy bude jen předmětem spekulace. To neví nikdo. “
      Dodám jen, že jsou lidé, kteří to ví.

      Vzpomenu na Gilgamešovu nohu, který napsal, že dosud se z onoho světa nikdo nevrátil a nepopsal nám to, jak to tam vypadá. Ti, co popisují nějaké astrální zážitky, jsou vždy živí.

        1. Jane,
          nechápu Vaši odpověď. Jasnovidectví, telekineze, telepatie, to nepatří k mimosmyslovému vnímání? Vždyť se to tak jmenuje! Určování nemocí léčiteli, zjišťování pachatelů, vyhledávání ztracených atd., to jsou všechno přece ty samé věci – ty mají ten „astrální“ (mimosmyslový) původ.

      1. Duše s jinou duší může komunikovat. Proč také ne. Nehodlám tu být vykladačem různého používání duše a jejích schopností v různých souvislostech. Web je útočný a ve své podstatě někteří jeho účastníci reálné děje popírají. Tak nevím, proč bych zde působil a vykládal své názory a poznatky. Také ani nevím, co se tu komunikovalo dříve. Reagoval jsem čistě na neproduktivní a osoby snižující handrkování Pardala s Vendou, který byl označen na gurua. Reagoval jsem na základě zkušeností řady lidí, celé skupiny lidí, za dobu desítek let. Toť vše. Klidně se tu perte a žerte, ale beze mne, já na takovou atmosféru neslyším.

          1. Pane, nepůsobíte tu jen Vy, okamžitě (!) se projevoval Pardal. Promiňte, ale tento web není pro tyto rozbory vhodný. Já se jich zde zúčastňovat nebudu.

        1. Má-li o to někdo opravdu zájem, doporučuji ke studiu např. knihy Břetislava Kafky a zkoumání schopností tzv. vidoucích léčitelů. Základní principy fungování tak jistě poznáte.

          1. Děkuji za tip. Od Břetislava Kafky jsem přečetl asi 4 knihy, přesto mám názory takové, jaké mám:-)

          2. Lojzo, není ale nad přímou zkušenost /ta je ale velmi těžko přenosná/. Ale kdo umí číst a chápe smysl přečteného, ten může být některými knihami uspokojen v oblasti svého intelektu – inspirován, a to mu může „pootevřít“ dveře k dalšímu studiu sebe sama – člověče, poznej sám sebe. A po poznání již knihy nejsou potřeba.

            Tento můj článek bude mít pokračování ještě jednou k filosofii, pak k náboženství.

        2. poznámečka –
          * web není útočný, pouze lidé zde různě komunikují. Někteří i stylem ataků, aby získali informace, energii,… že to lze i jinak, netuší, či nechtějí ani vědět, ani tušit.
          * Jak se tu komunikovalo dříve? Působili zde i lidé, z nichž vyzařoval klid a ostatní je zbytečně nedohenestovali.
          * Guru – guru nehledá žáka ale žák gurua. Tedy je-li správný čas, učitel přijde. Nikoliv naopak. Pokud se stane, že přijde hledající žák a učitele najde, časem se z žáka stane učitel a z učitele žák.
          * ad. klidně se tu perte a žerte,…. beru si pogumovanou řeznickou zástěru, po které sklouzne či dokonce zklouzne ze všech mých těl vše, co by mne mohlo užírat, případně vyzývat k praní se,…. :-) Tedy ne že by se mi vždy dařilo :-)
          Hezký den :-)

      2. Pro tzv. astrální zážitky není nutné zemřít. Ovšem po smrti je bude mít již každý.

        Lojzo – Milane, zkuste prosím mystiku. Slovo dnes již téměř zapomenuté a také možná, protože není přístupná každému, značně neoblíbené. Kdo je mystikem? Záleží na jeho vlastním intelektu, cítění a emocích, když se zabývá vyššími prožitky individua, přímými zkušenostmi, které leží za (anebo nad) sférou myšlení a cítění? A co je tedy nástrojem mystika? Může to být nadlidská síla boží podstaty v nás, samotné duše, která jediná může umožnit svému „uvězněnému vědomí“ přímé poznání nadhmotných světů.

        Je něco v našem stvoření a v životě jeho nejvyšší formy, v člověku, co zásadně převyšuje práci jeho pěti základních smyslů a intelekt? Co umožňuje, pokud to vůbec existuje, jedinečné nadsmyslové spojení individuálního vnímání s univerzálním? A nakonec, co proniká povrchem jevů a dovoluje našemu vnitřnímu zraku to, že spatří skutečnou podstatu reality a pravdy? Odpověď tu již ne jednou zazněla! Je to, a to ještě jednou zdůrazňuji, síla naší duše.

        Podstata mystiky je všeobecně chápána jako transcendentní zkušenost ve sféře vědomí. Tolik jedna celkem suchopárná definice, která však vysvětluje vše. Ve stavu bez vědomí totiž nelze žádnou takovou zkušenost získat. Tato definice tak i jemně naznačuje, co to vlastně vědomí je. V mystice jde vždy o to, co člověk žije, ne o filosofii či doktrínu, kterou čteme či až pracně studujeme. John Davidson, současný anglický humanista, má elegantní definici:

        „V nejširším smyslu jde o rozšíření normálního vědomí, o probuzení skrytého potenciálu, například tím, že se člověku zvnitřní chápání za hranicemi normálního lidského uvažování a rozšíří se jeho duševní aktivita.“

        Mystický stav je tak stavem určité extáze, transportu za plného vědomí k vnitřní radosti, prožíváním až silné rozkoše či nadsmyslového prožitku jedince, jehož vyvrcholením je setkání s Bohem.
        – – – – – – –
        To závěrečné souvětí je významné. Děje se tak za života konkrétního usilujícího člověka, mystika.

        Každý může, po splnění jistých podmínek a jisté změny sám u sebe, tento stav prožít.

        A podat i svědectví. Těch svědectví jsou desítky – stovky. Jen vědu neuspokojí – nelze z tohoto transportu pořídit žádné fotografie či videodokument.

        Ve Vaší knize nic o mystice nemáte?
        Dovolím si odkázat na mých šest článků zde na webu.
        První z nich :
        http://hledani.gnosis.cz/mystika-trocha-teorie-a-praxe-dil-prvni/

        Jsou tam i citace vhledů významných lidí.

        Pěkný den.

        1. „Mystický stav je tak stavem určité extáze, transportu za plného vědomí k vnitřní radosti, prožíváním až silné rozkoše či nadsmyslového prožitku jedince, jehož vyvrcholením je setkání s Bohem.“

          Vendo,
          žijete v klamu a bludu a asi Vás strčím do stejného pytle jako p. Staňka. Ten také ve svých zážitcích „vidí do tváře Boha“. To je celé hloupost. K Bohu se my vůbec nemůžeme přiblížit, natož ho spatřit. Protože by nás to zničilo. Myslím, že v Bibli je dostatek odkazů na to, že Boha spatřit nelze – vyhledávat se mi to nechce.

          Když jsem byl mlád, tak jsem chtěl mít právě tyto mystické zážitky, umět astrálně cestovat, používat jasnovidectví, telepatii, atd. Dnes jsem rád, že jsem se to nenaučil. Protože mám za to, že všichni tito lidé, kteří to umí, sklouzli do jakéhosi sebeklamu a vidí ten svět velmi pokřiveně. Své představy a astrální zážitky vykládají za pravdu, nebo dokonce za Pravdu! A to už nemluvím o jakési nadřazenosti z toho, že vidí pánu Bohu do kuchyně. A přitom to není kuchyně, je to jen součást našeho stvořeného světa! Bůh je mimo tento hmotný svět i mimo ten astrální svět.

          1. Lojzo, strkejte mne kam chcete, to je Vaše věc.

            ad/
            Vendo,
            žijete v klamu a bludu a asi Vás strčím do stejného pytle jako p. Staňka. Ten také ve svých zážitcích „vidí do tváře Boha“. To je celé hloupost. K Bohu se my vůbec nemůžeme přiblížit, natož ho spatřit. Protože by nás to zničilo. Myslím, že v Bibli je dostatek odkazů na to, že Boha spatřit nelze – vyhledávat se mi to nechce.

            Píšete – k Bohu se my vůbec nemůžeme přiblížit…..

            Koho myslíte tím „my“?

            Díky.

          2. Vendo,
            opravuji se. K Bohu se můžeme a máme přibližovat. Ale nikdo nemůže spatřit „jeho tvář“.

          3. ad/ K Bohu se můžeme a máme přibližovat. Ale nikdo nemůže spatřit „jeho tvář“.

            Neodpověděl jste na otázku – „Koho myslíte tím „my“?

            Já tu odpověď ale až tak moc nepotřebuji. Spíše mi šlo o uvědomění si, že nejde zde, na tělesné úrovni usilovat o setkání s Bohem, setkání lidského těla. Tady je třeba si uvědomit naši lidskou omezenost, třeba jen smyslů – lidského zraku – v jakém rozsahu vidíme, v jakém rozsahu slyšíme sluchem, v jakém rozsahu cítíme nosem ?

            Jiný pohled však na to vrhá lidské vědomí /vědomí lidské duše/, především naučení se obrátit vůlí jeho směřování. A tady je to podstatné – vědomí není z tohoto světa /zrovna jako duše/. Jen zde působí.

            Bůh ustanovil pro, když to zjednoduším, setkání se s touto Jeho silou svého tzv.Syna. A stejně ale neporušil svůj zákon. Slovo – Duch svatý se musí zrodit do lidského těla novorozence, absolvovat vývoj od dětského věku a pak být iniciováno; to vše, aby mohlo s lidmi komunikovat. Bůh sem nepošle nic /nikoho/, kdo by se vymykal jeho zákonům.

            Pokročilým lidským duším, ale v lidském těle, se může zjevit hovořící entita z jiné duchovní úrovně, ne však jako hotový člověk z masa a kostí. Je to zase na úrovni vhledu, rozšířeného vědomí, a to ovládat není dáno každému /nepatří sem užití drog /. I touto formou přicházejí k lidem poselství.

            Sanskrt má pojmenování pro vlastnosti Boha jako je agam – nepřístupný v jeho oblasti , akála, jako ten, který je mimo plynutí času, alákh – neviditelný či nepopsatelný, anhad – neomezený jako nekonečný, anám – bezejmenný. To je člověku v této pozemské podobě celkem jasné, to , že nikoho takového nemůže nikdy poznat.

          4. ad.:“Neodpověděl jste na otázku – „Koho myslíte tím „my“?“

            Já, ty, on, ona, ono,
            my, vy oni, ony.
            Chápete, co je to „my“?

            ad.: A tady je to podstatné – vědomí není z tohoto světa /zrovna jako duše/.

            A tady jste mi připomněl Milenium, kvůli kterému jsem změnil nick. Jestliže něco vnímám jako minulost, přítomnost a budoucnost, pak mám vědomí a mohu přemýšlet nad minulostí, přítomností a budoucností. Jestliže minulost, přítomnost a budoucnost mi splynou v jedno velké NYNÍ, pak nemohu přemýšlet a jsem nevědomý. Bůh nepřemýšlí, protože je to věčnost, jedno velké NYNÍ, a proto ani přemýšlet nemůže. Na přemýšlení má nás lidi s vědomím.

            ad.:To je člověku v této pozemské podobě celkem jasné, to , že nikoho takového nemůže nikdy poznat.

            Alespoň v něčem se shodneme.

          5. To „my“ je prostě člověk. Bylo mi to jasné. A skutečně nejde se setkat s Bohem „tváří v tvář“. Použiji přirovnání, o kterém doufám, že nenabudí některé kolegy diskutující k novým myšlenkám. Může si člověk prožít na vlastní kůži /smysly/ epicentrum jaderného výbuchu? Chápete?

            Napsal jste :
            „Jestliže něco vnímám jako minulost, přítomnost a budoucnost, pak mám vědomí a mohu přemýšlet nad minulostí, přítomností a budoucností.“

            Vnímat minulost? Mysl disponuje pamětí a na svoji minulost si vzpomínáme.
            Přítomnost prožíváme právě nyní, uvědomujeme si ji.
            Budoucnost si představujeme, máme tedy možnost představivosti, a to je opět nástroj mysli.

            Dále jste napsal:

            „Jestliže minulost, přítomnost a budoucnost mi splynou v jedno velké NYNÍ, pak nemohu přemýšlet a jsem nevědomý.“

            Takové splynutí, jako nerozlišování minulosti, přítomnosti a budoucnosti, to bych nenazval jako být nevědomý, ale jako poruchu, nemoc, nefunkčnost.

            V závěru píšete….Bůh nepřemýšlí…..atd. . Za sebe, v jaké jsem jako člověk pozici, abych o Bohu vůbec mohl takto přemýšlet a přidělovat mu něco, co dělá či nedělá.

            Pěkný den.
            Václav Žáček

        2. Vendo píšete:“Pro tzv. astrální zážitky není nutné zemřít. Ovšem po smrti je bude mít již každý.“
          Odkud to víte, to se už ani neptám. Zase bude: vlastní zkušenosti, knihy, setkání s Mistrem, připravenost vlastní duše…
          Prostě diskuze tady mi připomíná několikrát ohřívanou polévka navařenou do zásoby, která mezi tím zkysla a je k ničemu.

          Já bych to nepřeháněl s tou náboženskou horlivostí a suopervysvětlováním čehosi, teď zrovna téma duše v astrálním světě. Historie ukazuje, že asi 1500 let křesťansví hlásalo pěkné bludy, zvláště přírodovědné, údajně vycházející z bible. Vědecké poznatky rozvinuté satrověkými Řeky byly zapomenuty.
          Nicméně křesťanství přineslo později gramotnost většiny Evropanů a tím otevřelo cestu k technickému pokroku a dnešní civilizaci.
          Chápu křesťanství jako dědictví hodnot morálních, mezilidských a rodinných, uměleckých, stavitelských, státotvorných atd.
          Dále chápu křesťanství jako oporu pro člověka v duchovní nebo materiální tísni, jako oporu proti strachu o sebe a blízké. A to bez přímé souvislosti s věkem, vzděláním nebo postavením ve společnosti.
          V Německu je asi 11 milionů muslimů a 12 milionů (římských) křesťanů, katolíků celkem asi 60 milionů a počet stále klesá ( i ve většině Evropy).V Německu v některých oblastech došlo ke zrušení až 90 % dřívějších farností a je tam přes 2 000 mešit. My jsme hodně atheistická země, ale z toho neplyne, že jsou skvělé a potřebné všechny duchovní úvahy (dříve zavrhované a potlačované, nyní bobtnající na internetu) . Civilizace nepochybně vychází k křesťanských kořenů a je otázka, zda blízké vykoření tohoto vlivu nepřinese těžká pochybení v kvalitě života člověka, ačkoli máme stále silnější vědu a techniku.

          Zajímal by též názor Lojzy.

          Zaujal mě článek pana Uhlíře o historii křesťanství na
          http://neviditelnypes.lidovky.cz/historie-zapas-mezi-vedou-a-nabozenstvim-f12-/p_veda.aspx?c=A171009_223304_p_veda_wag

          1. Ad.: Zajímal by též názor Lojzy.

            Někoho tady zajímá názor Lojzy? Já jsem se ale historií křesťanství nikdy moc nezajímal. Církev byla vždy proti vzdělání a pokroku, aby si udržela svoji moc. Hloupý dav se ovládá lépe než dav vzdělaných.

            Ad.: Civilizace nepochybně vychází k křesťanských kořenů a je otázka, zda blízké vykoření tohoto vlivu nepřinese těžká pochybení v kvalitě života člověka, ačkoli máme stále silnější vědu a techniku.

            Křesťanství jako takové je podle mě už ve smrtelné agónii. Nezachrání ho už nic, ani pravoslaví tlačené sem z Ruska.

            Tady bych vzal znovu do úst jméno Staňkovo. V jednom s ním souhlasím: Musí přijít vyšší úroveň náboženství; křesťanství ani islám na toto stačit nebudou. Bude to ale pravděpodobně velmi dlouhodobý a těžký proces a neobejde se bez vážných a těžkých sociálních a společenských otřesů. Vše se vždy rodí v bolestech.

          2. Napsal jste :

            Odkud to víte, to se už ani neptám. Zase bude: vlastní zkušenosti, knihy, setkání s Mistrem, připravenost vlastní duše…

            Navléknu moji odpověď na vědu. Nějaký vědec něco významného objeví. Vlastní zkušenosti, jeho práce, mu to umožnily. Vycházel i z knih a sám o tom objevu mohl napsat i vědeckou práci. Tedy zase knihy. Před tím se mohl setkat s jiným učencem svého oboru /Mistrem/ a získat inspiraci. Připravenost duše tohoto vědce ? Proč ne, kdyby nebyl k objevu připraven, nesměřovalo mu k tomu jeho vlastní úsilí, jak by se to vyvíjelo?

            A teď si představte, že by ten vědec učinil ten objev, ale nikomu by to neřekl, nic o tom nenapsal. Nechal si to pro sebe. Co by se stalo. Asi nic. Za třeba 50 let by to objevil někdo jiný a ten by se s lidmi o to asi podělil.

            Existovali mezi námi a stále existují velmi pokročilí lidé, s velmi pokročilou duší, kteří dokáží ve vědě o duši /nevadí, že ji věda neuznává/ učinit významné objevy a poznání. Nejde v nich však o hmotu, minerály, atomy, neutrony, hadrony, mezony, teorie strun, kvazičástice, černé díry, červí díry. Tito lidé dokáží poznat sám život, dokáží nahlédnout do jeho tajemství, dokáží se přiblížit k silám, které jsou v hmotném světě nepoznatelné. A jejich vědecká činnost se opírá o směřování do jejich nitra, k silám, které dokáží využít k poznání. A to světu sdělují, samozřejmě, že v rámci možností, které ta která populace pochopí.

            Pardale, nad mým neumělým popisem se nemusíte vůbec zamýšlet. Chtěl jsem něco z toho, co jste mi napsal – citace nahoře – objasnit. Vy jste vědec a možná doufáte, že se k podstatě života dostane věda přes výsledky bádání ve hmotě.

            Ale ta hmota je nejnižší stádium stvoření, které vnímáme našimi smysly. Je navýsost zajímavé, že hmota není inertní. „Život“ v ní se projevuje pohybem těch nejmenších částic. Již miliony roků tu leží například nějaký kámen. Co mu dává energie k tomu, aby uvnitř existoval neustálý pohyb jeho atomů? To Vám psát nebudu, to byste těžko rozdýchával.

            Napíšu však jednu zásadní informaci. Na Počátku nebyla hmota, ale Slovo. A to je potřeba zkoumat, k němu se přibližovat svým poznáním. A přes to Slovo, v případě nás, lidí, se můžeme vracet……..?

            Ateisté s tím ale mají problém.

            Pěkný den.
            Václav Žáček

          3. Vendo, dobře. Když jste u konce s dechem, tak máte na starosti vědu, jak píšete atomy, neutrony, hadrony, mezony, teorie strun, kvazičástice, černé díry…
            A závěrečná moudrost- napasovat na mně atheistu a je vyhráno. Atheista je něco jako smrdutý skunk. Nejsem atheista ani úplný křesťan, psal jsem mnohokrát. Divím se, že když máte vysoko nad vším svého dokonalého Mistra, nemáte mezi svými úvahami něco pro lidi. Zatím se jevíte jako polobudhista nebo polohindusista a zbytek křesťan nebo co jste, zatím jste se nevyjádřil ani k tomu. Prostě nábožensky nějaký mix. A to je to pravé, co tu hlásáte. A proč? Proč ne něco jiného?
            Protože vše ostatní je špatně a hotovo.

          4. Pardale, vše ostatní není špatně a Vaše hotovo. Musel byste to vytřídit – zvlášť dobré, zvlášť špatné.
            Ale všechno je relativní.

            Uvedl jsem Vám dobrý příklad na Váš postup – vlastní zkušenosti, knihy, setkání s Mistrem, připravenost vlastní duše… . Jednají tak i lidé, jako jste Vy.

            Napsal jsem v článku – četl jste ho? Zareagoval jste totiž až na můj první diskuzní příspěvek.

            „Od počátku stvoření existuje neviditelný svět, ve kterém se projevuje věčný boj neviditelných sil jiných úrovní, které mohou být nazvány dimenzemi či regiony. Tento svět, ve kterém žijeme, je doslova polem, kde se ten boj odehrává tak, že se vzájemně prolíná za pozitivního i negativního působení nepoznaných sil a energií. Za sebe mohu napsat, že pak vnímám jevy světa; svět se projevil, stvoření působí. Jeho krásy ale i deformace, jeho zdánlivou dokonalost i cesty další evoluce mohu vnímat a nebo jen tušit.

            Co je realita? Například realita světa? A co je vlastně náš svět? Je tím, čím se nám jeví být, nebo se jeho skutečná realita skrývá pod jeho vnějším zdáním? Určitě nejsem sám, kdo ví, že vše, co v našem světě existuje, se mění každým okamžikem, že vše podléhá trvalé a stálé změně; stádiu zrodu, určitého trvání a zániku s další přeměnou. Existuje něco, co se neproměňuje? Co je realitou stojící za viditelnými jevy? Známe ji? V běžném životě poznáváme pouze jevy /fenomény/ neboli zdání /appearance/. Realita je pro nás /snad to není ode mne troufalé/ zapečetěnou knihou. Ale nemusí tomu být napořád.

            Snad se dá zkoumat i realita samotného člověka, cíl lidského života, realita času a prostoru a dojít se dá /myslím, že se musí dojít/ až k nejvyšší bytosti. Vždy její role přijde na přetřes, protože rozum neví, kam a jak dál. Na tomto světě se zdá být každá věc relativní; existuje a je důležitá pouze ve vztahu k ostatním věcem. Je tato relativita pravdou? Jestliže ano, pak tento svět může být pouhým klamem. Může existovat pouze relativně, vzhledem k nám samým.

            Těch velkých otázek a nejasností z nich plynoucích je mnoho a jsou různorodé. Tak, jako je pestrý svět jevů světa. Vnímavý člověk může pojmenovat základní otázky svého světa jako problémy bytí, problémy morálky, bídy, krutosti a smrti… atd.

            Filosofie jde na vysvětlení těchto otázek zbraněmi rozumu. Hlavním nástrojem filosofie je intelekt, pomocí schopnosti myšlení se filosofové pokoušejí vyřešit tyto problémy, které jsem tu neúplně uvedl.“

            – – – – – – – – – – –

            Co proti tomu můžete mít? Víte to? V čem Vy vidíte cíl lidského života ?

          5. Vendo, píšete :“V čem Vy vidíte cíl lidského života ?“
            Cíl vidím mimo jiné v tom, ze samé moudrosti a řešení nitra nezblbnout.

          6. I když to nebyla otázka ne mne, tak napíšu jak to vnímám ze své pozice poznání. Cíl, nebo spíše smysl lidského života vidím v samotné cestě životem při které duše čerpají zkušenosti. Z tohoto pohledu je každý život stejně hodnotný, i když z lidského pohledu si určité jedince vyvyšujeme a jiné máme za zbytečné.
            Duše je částečka Ducha ještě bez patřičných zkušeností ve hmotě. Duše mají načerpat naprosto vše co se dá v této realitě zažít. Až duše projde všemi inkarnacemi může se navrátit do jednoty, splynout s Duchem.

          7. Milénium píše :“Duše mají načerpat naprosto vše co se dá v této realitě zažít. “
            Napadá mě takový Kajínek, ten čerpal v realitě hodně. Čili jak říkáte, konal správně.

          8. ad.: Duše mají načerpat naprosto vše co se dá v této realitě zažít.

            Ó jaký duchovní veletoč! Ještě před týdnem jste nám radilo snižovat a utlumovat ego a o hmotný satanův svět se naprosto nezajímat a nyní máme načerpat naprosto vše?
            Už jsem začal dle Vaší rady utlumovat ego a teď abych začal znovu.

          9. Lojzo

            Nevím o tom, že bych někomu něco radil, naopak konzistentně píšu, že to nemáme e svých lidských rukou.
            Probíhá proces, v procesu je mnoho jedinců v první, druhé, třetí, čtvrté…. třídě, a až ty v poslední mají umožněno odložit egoismy a dožít se pokory, pochopení a kristovství.

          10. Milenie, zdejší diskutující se Vám snaží více či méně jasně naznačit, abyste nečekal, až Vás „někdo nebo něco“ pošle do poslední třídy, kde se učí pokoře a kristovství. Pokud nechcete nebo nejste schopen si to zvolit již nyní, je to jen Vaše věc. Druzí té „Vaší poslední třídě“ ale spěchají maximálně vstříc a je zřejmé, že od Vás se nenechají zdržovat. (diskutovat o tom nebudu a ponechám zcela na Vás, zda se tím inspirujete, či nikoliv; nepíšu to rýpavě, ale v dobrém a právě proto se k tomu již nebudu vracet)

          11. Sofie,

            děkuji za Vás výklad situace. Vidím spěch denně všude kolem, ale skutečné moudrosti a pokory by jeden pohledal. A spěch není na místě jak za mamodem, tak za čímkoli jiným, ono nakonec vždy jsou za tím touhy ega, slyšela jste někdy pojem zduchovnělé ego, nebo duchovní pýcha? Egu je jedno v čem se realizuje, pokud už zkusilo vše, nebo je to zrovna v kurzu bude se zabývat a realizovat třeba ve spirituální oblasti.

          12. Mám-li říci pravdu, tak já s pojmem ego nepracuji. Pracuji s pojmy vědomí a mysl. (žel tyto pojmy včetně pojmu ego vlastně křesťanství ani nezná)

            Všemu je třeba věnovat tolik prostoru, kolik si to zaslouží. Ne více, ani méně.

            Pýcha vždy ve všem předznamenává pád, tedy i v duchovní oblasti. I proto se sem nesnažím v principu vstupovat s tím, jak věci jsou (podle mě), ale chci-li si udělat úsudek o stavu věcí mezi ostatními, táži se jich. (narážíte-li na mé kolegiální upozornění, bylo pouze o tom, že ostatní na těchto stránkách, v podstatných věcech nejsou s Vámi zajedno, ostatní je na Vás a chcete-li v něčem vidět pýchu, máte možnost takové volby)

          13. A ještě, mám-li se opět upřímně vyjádřit, tak se domnívám, že v drtivé většině případů diskutující na veřejných stránkách tak činí právě kvůli něčemu, co nazýváte realizace ega. Duchovní práce je především vnitřní práce (byť ani k tomuto křesťanství příliš nevyzývá) a přílišnou realizací na webech pro ni nezbývá dostatek času a prostoru. Věřím ale, že většina jedinců se snaží dělat to nejlepší, čeho jsou schopni.
            Toť vše, nehodlám být zatažena do vzájemných teorií, prosazování názorů, přesvědčování o pravdách jednotlivých účastníků.

          14. ad.:Pracuji s pojmy vědomí a mysl.

            Sofie, prosím, jak byste definovala pojmy „vědomí“ a „mysl“?

            Děkuji za případnou odpověď.

  5. Pardal napsal: Jane, já to rekapituluji kvůli tomu, že jste ve sporu s místním guru přes astrální duše Vendou. Když máte zdroje pro své tvrzení, uveďte je.

    Mě nezajímá, koho zde považujete za guru. Pokud zde působíte, rozhodně víte, že já nikoliv, jsou to velmi občasné výjimky. Popsal jsem Lojzovi, tak si mou odpověď přečtěte. Více jak 20 let zkušeností, zájmu o věc … duchovní psané zdroje by také byly k mání, ale ty jsou určeny ne pro materialisty, ale výlučné pro pokorné duchovně orientované jedince. Je z principu naprogramováno, že „přijdou samy“, když je žák připraven. Pokud jste na ně nenarazil, nebudete tedy na studium duchovních textů připraven. Pokud připraven jste, nemůžete je minout.

    1. Lojzo alias pane Kučero,
      napsal jste knihu. Nicota a polarita. Určitě musíte mít v ní své odpovědi na své otázky. A možná se v ní věnujete i Bohu, duši, člověku, stvoření. Zkrátka, máte své poznání, jinak byste do sepsání knihy nešel, ne?
      Pan Staněk Vám asi moc neodpovídá. Já s Vámi pod Vašimi různými nicky diskutuji již dost dlouho a stále tato témata nějak rozebíráme.

      Napsal jste mi a konstatoval jste :
      „Co udělá duše po smrti je a vždy bude jen předmětem spekulace. To neví nikdo. “

      Dodám jen, že jsou lidé, kteří to ví.

      Jedním dechem píšete, že nevíte, co dělá duše po smrti /těla dodávám/, ale současně víte, že se „pohybuje“ v astrálu. Astrál je prvním duchovním regionem, kde astrální tělo duše, jeden z obalů duše má podobné smysly, jako tělo hmotné. Paměť patří do mysli, ta se smrtí hmotného těla neumírá. /mozek ano/ Aby to člověk, který se zajímá o duchovní cestu pochopil, musí znát i kosmogonii. Ale hlavně, jak píše Jan, když je duše žáka připravena, Mistr se objeví. A to s sebou přináší zcela novou kvalitu. Nechci se příliš rozepisovat a také nevím, jak mnoho chcete o tom číst. Pokud ale ano, lze najít mé informace zde :
      http://hledani.gnosis.cz/zdanlive-jednoducha-otazka-co-je-po-smrti-1-cast/
      a zde:
      http://hledani.gnosis.cz/zdanlive-jednoducha-otazka-co-je-po-smrti-2-cast/

      Dobrou noc.
      Václav Žáček

      1. ad: Ale všechno je relativní.

        Fascinující théze. Notabene a s přihlédnutím kolik jste toho sem a vůkol sebe nasral.

  6. Pardale, nechápu, proč se „angažujete“ ve věcech, kterým absolutně nerozumíte. Není lepší si přiznat, že třeba na rozdíl od ostatních jste se tomu desítky let nevěnoval, a tedy prostě o některých věcech nic nevíte? Jen co jsem sem vstoupil, již jsem zde zaregistroval nesmyslné handrkování. Ti, co desítky let zasvětili duchovním zkušenostem a studiím také trvale neotravují materialistické vědce a obecně materialisticky vzdělané lidi s tím, že některým „jejich“ pojmům nerozumějí.

    1. Jane, věnoval jste se astrálnímu cestování desítky let a je to, bohužel, vidět.
      Duchovními záležitostmi se zabývalo mnoho přírodovědně vzdělaných lidí ( A.Eintein.., u nás Václav Hořejší).
      Jen, co jste vstoupil, hned jsme zmoudřeli, díky.

      1. Nevěnoval, nikdy jsem astrálně necestoval (neumím to) a to, o čem mluvím, nemá s astrálním cestováním absolutně nic společného. Co jsem popsal, probíhá naprosto normálně v průběhu hovorů, kontaktů s druhými lidmi a při naprosto bdělém vědomí i bdělém fyzickém těle. Potvrzujete, že jste úplně mimo. Máte však stále potřebu útočit. Zmoudřet musí každý sám, nikdo to za Vás udělat nemůže, ani Vašimi vstupy tu nikdo jen tak mávnutím kouzelného proutku nezmoudřel. Druhý Vás může inspirovat a je na Vaší svobodné vůli, čím se inspirujete, a zda vůbec.
        Komunikuji pouze tam, kde je pokora, zájem o danou věc a kde se i já mohu obohatit, tedy kde i u druhého je jistá znalost věci. Jinak nikoliv. Nemám to vůbec zapotřebí.

        1. …odmítá… jenže někdy opakování matka moudrosti a leknín vyrůstá z bahna a přec se bahnu nepodobá….

  7. A ještě dodatek – z některých jedinců a jejich příspěvků zde přímo čpí: podle sebe soudím druhé. Co já neznám a neumím, to nemůže znát a umět ani druhý. Je to k politování.

  8. ad: Cíl, nebo spíše smysl lidského života vidím v samotné cestě životem při které duše čerpají zkušenosti.

    Jste si jistý, že opravdu vidíte?

    1. Anonyme, jak jsem uvedl, píši ze své pozice poznání, přirozeně píše tak každý, tedy i Vy svůj dotaz na jistotu, o které platí, že jedinou jistotou je, že nic není jisté.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017