Princip Krista a smysl života

Myšlení člověka je normální (přirozené neboli duchovní podstaty) jen tehdy, když jeho první otázkou, která před ním vyvstane, je proč žije, proč existuje? A za ní následuje navazující otázka, proč jsem se jako bytost ocitla právě v těch konkrétních národních a rodinných okolnostech, ve kterých se po celý život nacházím.

svetloPokusím se na tyto otázky odpovědět po ponoření se do svého vlastního „nevědomí“ a opět se z tohoto ponoření vědomě vrátit na tento svět.

Tedy na počátku jsem kdesi existoval a blaženě hleděl na příjemné Světlo. V důsledku tohoto zahledění jsem byl šťastný, ale zcela nevědomý. Lidově řečeno „úplně blbý“. Náhle se ve mně pobudila touha více ono blaho vyzařující Světlo poznat, více se mu přiblížit. Dalo by se i říci, že jako bych slyšel: „Poznej (pojez jablko poznání) a budeš Bohem!“ Nějaká síla tuto moji touhu zaregistrovala (při pohledu na Boha se každé přání stává okamžitě skutečností) a já jsem se ocitnul náhle v jakémsi chlupatém zvířecím těle (opičím) v přírodě planety, které teď říkáme Země. (Možno popsat jako vyhnání z duchovního ráje touhou po poznání.)

Minulý pocit nevědomého a bezstarostného štěstí vystřídal neustálý boj o život, střídaný touhou po návratu minulé blaženosti. Uprostřed této nové situace jsem si všiml, že celá realita, do níž jsem ponořen, je složitější, než jsou moje smysly a moje mysl (rozum) schopny zachytit. Že některé smyslům neviditelné stránky reality mohu zachytit jen za určitých změněných stavů vědomí. A že musím bedlivě všechny, i skryté rozměry sledovat nejen proto, abych zažíval občas pocity blaha, ale i jen proto, že mě ono skryté může včas varovat před nebezpečím všeho druhu. Proto, abych ve všude rozvinutém boji o přežití vůbec udržel své tělo na živu.

Také jsem prostřednictvím stavu rozšířeného poznání (vnímání mimosmyslového rozměru reality) došel k poznání, že smrtí mého zvířecího těla moje existence nekončí. Dnes archeologie zjišťuje, že první pralidé na planetě Gaia se kardinálně odlišují od opic a všech zvířat právě proto, že své mrtvé pochovávají!!! A to proto, že s mrtvými příbuznými již tehdy dovedli komunikovat. Oni jim často ve snech radili a varovali je. Právě z toho důvodu vznikla i první náboženství! Zemřelí rodiče a vůdcové kmene v extázi sdělovali své životní a „záhrobní“ zážitky svým živým blízkým. Žijící v touze častěji hovořit s moudrými zemřelými praotci začali pořádat změněný stav vědomí navozující rituály a vyhledávat obluzující drogy, aby jim tyto navodily stav vědomí, umožňující komunikaci s mrtvými i přírodními silami. Dosáhnout pravidelně extatických stavů se dařilo ovšem jen části lidí a ti se z toho důvodu stali privilegovanými, vlastně prvními vědmami a kněžími.

Po jisté době pobytu mimo zemřelé tělo ve zvláštní rovině reality, dnes nazývané záhrobí, astrální (snová) dimenze, očistec a podobně, kde jsem probíral děje a spojitosti právě skončeného života, jeho štěstí i prohry, jejich příčiny, původ a smysl, jsem se vždy a vždy znovu ocital v těle novorozence v hmotném těle. A zase jinde a jinak. Někdy „za odměnu“ v dobrých okolnostech a dobách, jindy za trest ve špatných a bědných. Za odměnu píši v uvozovkách, protože zrození je darem vždy! Špatné zrození umožňuje totiž vymanění se duše z tmavého záhrobí, lidově pekla.

Postupem času a prožitím řady inkarnací jsem pochopil, že směřuji-li svým usilováním v životě k Bohu, neboli Světlu, neboli poznání Pravdy, svou karmu neboli příští kvalitu znovuzrození zlepšuji. Jdu-li za svým okamžitým osobním prospěchem jakéhokoliv odstínu, neboli za ukojením tužeb těla, svou následnou karmu zhoršuji. Hledal jsem tedy poradu u moudřejších tohoto světa, jak optimálně žít. Bylo tam mnoho moudrého a dobrého, ale pořád to nebyly skutečné návody, jak se vrátit do stavu blažené, ale tentokrát již vědomé existence. Neboli se stálým pohledem na vše naplňující Světlo.

Takových na světě žijících duší, hledajících východisko z většinou bídné existence vázané na tělo lidské, původně zvířecí, bylo mnoho. Nakonec tito nejstarší a nejmoudřejší duchové poznali, že bez pomoci Světla samého se vymanit ze zajetí hmoty nedokážou. Vždy a vždy totiž narazili ve své skoro nadlidské snaze na bytost, která je oklamala, zavedla do slepé uličky a srazila zpět do cyklu reinkarnací. Této bytosti začali říkat Satan a začali jej považovat za původce všeho zla a nenávidět ho. Jakmile ale začne někdo nenávidět cokoliv existujícího, včetně Satana, dostává se do jeho obluzující a jas Světla zahalující moci! Tím se jim jiní lidé začnou jevit jako jejich štěstí hatící satanisti. A kdosi jim vnukne myšlenku, že zpátky do nebe se dostanou jejich zabíjením! A že právě to je ta pravá bohoslužba. T.č. vede tato myšlenka náboženské fanatiky zabíjející jinověrce.

Se Satanem je to totiž složitější. I on koná jemu Světlem uloženou roli! Z poslušnosti k Bohu, Podstatě světa, přijal roli strážce nejvyššího Prahu, neboli přechodu z hmotné do duchovní dimenze reality. A nesmí přes něj pustit vstupu do nebe nehodného. Aby uložené mohl nemilosrdně vykonávat, musel po dobu trvání stvoření odložit vibraci lásky a tím stálé spojení se Světlem. Nesmí proto ve svém působení mít slitování ani s nesmírně mnoho se snažícími a obětujícími, ale ještě všestranně „nezralými“ dušemi. Do věčnosti (nebe) prostě nesmí vstoupit nikdo, kdo nemá kvalitu hodnou blízkosti Živého Boha neboli Světla, Podstaty a Tvůrce všech dimenzí světa. Protože takový by ihned v žáru věčnosti „shořel“!

Když toto již dávní moudří duchové, včetně mne, poznali, že ze své síly nejsou schopni prohlédnout nástrahy Satana a ten je z Prahu vždy a znovu svrhne zpět, (Ježíš: Obchází kolem světa jako řvoucí lev a hledá, koho by pohltil!) prosili Boha, Světlo, aby jim poslalo Vysvoboditele (Vykupitele), který by je naučil Satana překonat. V Persii to byli třeba Zoroastrovci, v Izraeli esejští Židé, v Řecku řečtí myslitelé. Osobně za největšího a nejpřesnějšího proroka příchodu Mesiáše považuji Sókrata. Platón vlastnosti Mesiáše popsal v Sókratově dialogu, známém jako „Podobenství o jeskyni“! V něm Sókratés říká, že správně může popsat poměry (zákony) dimenzí stvoření jen ten, kdo není z tohoto světa a pochází ze světa nadhmotného, dokonalého! Komplexnost nemohou popsat tedy jednotliví uvolnění „zajatci těla“ (proroci), kteří se na chvíli z těla uvolní. Vidí jen část jiných rozměrů reality a na chvilku! (Jasnovidci a gnostici.) Stejně jejich vhledům do jiných světů lidé nevěří, protože jas a barevnost vyšších dimenzí nepatří k prožitkům lidí v hmotném těle.

Osobně „vzhlédnu-li ke Světlu“, vidím jeho absolutní Prozřetelnost. A ta mi ukazuje, že dříve než vznikl hmotný svět, před „velkým třeskem“, věděl Tvůrce vesmíru o této budoucí potřebě jím putujících duší. Tedy těch uvolněných ze sladké nevědomosti, které skrze hmotnost budou se k němu jako vědomé navracet. A proto Světlo ze sebe vydělilo částečku, která na sebe může vzít mužskou nebo ženskou formu. Tu onehdá Židé nazvali Mesiáš, dnes jej můžeme lépe nazvat „kosmický princip Krista“. (Ježíš: Dříve nežli kdokoliv byl, jsem já.) Tento kosmický princip Krista existuje a duchovně vyzařuje ve vesmíru na všechny planety a civilizace. Hledá na jakékoliv planetě a v jakékoliv civilizaci ve vesmíru v místě zrozeného ducha, který by byl té čistoty, se kterou by se mohl spojit!!! Dojde-li k tomu, dojde vlastně ke vtělení principu Krista v nejprve ženské a následně v mužské podobě. Tím se tito na dané planetě stanou průvodci o k přiblížení Bohu usilujícím duchům. Na planetě Gaia (Země) se to stalo zrozením Panny Marie a Ježíše Krista.

Tím byl duchům putujícím hmotností na Zemi, usilujícím o vymanění se ze zajetí hmotnosti a Satana, inkarnován pomocník z božské dimenze. Vlastně dán průvodce životem a záhrobím! Ježíš to byl, který byl schopen odrazit všechny nástrahy Satana. I když ten na něj pomocí zatmělých lidí uvalil kříž! Svými slovy a příkladem prorazil vtělený Syn boží průchod světlým duchům na této planetě do dimenze dokonalosti, věčnosti. Právě ono „proražení Prahu“ z hmotnosti do věčnosti viděli jasnovidní pod křížem v obrazu „roztržení chrámové opony“! Hmotná opona v židovském chrámu zůstala přece celá. Tehdejší lidé neznali děje a později přesněji určené pojmy a proto duchovní děje, působící na jejich nitro, považovali za zemětřesení!

Kosmický princip Krista je ve vesmíru stále (Ježíš: Já jsem s vámi až do konce světa!) a stále vyzařuje na všechny lidi na Zemi. Já jej od doby prozření stále vnímám a vděčím mu za všechno poznání a dobré, co ve mně je. Každý večer děkuji Bohu, Podstatě světa, za Ježíšovo a Mariino poselství a za to, že se k mně dostalo skrze rodiče a svaté.

Nyní se můžeme vrátit k zodpovězení otázky smyslu neboli cíle života každého žijícího člověka. Je to úsilí o již vědomé zpětné přiblížení k Bohu, Světlu, Podstatě světa. Děje se tak skrze poznání jeho zákonů ve stvoření. Kdo pozná zákony Tvůrce reality, začne automaticky intuitivně vnímat jejich Zdroj, Světlo! A toto vyciťování Boha, „rozkmitávané“ láskou ke Kristu a Panně Marii, jej pak provádí všemi realitami jeho života. Jak by správněji mělo být přeloženo v Otčenáši: Světlo Živého Boha proveď nás vším pokušením života!

Zákony stvoření, které máme při životní pouti poznat, jsou trojího druhu. Ve hmotnosti platí zákony vědecké, v jemnohmotnosti zákony astrálních a záhrobních dějů, v duchovnosti zákony duchovní. Proto smyslem života jakéhokoliv člověka má být úsilí o prohlubování svého poznání rozumového (vědeckého), transcendentního neboli duševního a duchovního neboli zákonů věčnosti! Naštěstí pro mnohé lidi, vlastně z boží milosti, kdo žije, ať chce či nechce, vždy se poučuje. Jde jen o velikost poučení neboli rychlost duchovního růstu. Čím kdo rychleji v poznání všeho druhu roste, zejména skrze zkušenosti z práce a aktivit všeho druhu, tím více naplňuje svoje inkarnační poslání. Lidskou terminologií „je Bohu milejší“. Pracovní a studijní aktivitou dává vlastně průchod své touze po Světle. Tím v duchu principu „tlučte a bude vám otevřeno“, jak nám Ježíš radil, má jistotu, že jednoho dne projde Ježíšem otevřenou „branou“ do dimenze věčnosti, do schopnosti znovu stále hledět na jas Světla úžasnosti.
 

Josef Staněk
 

hodnocení: 4.2
hlasů: 16

338 komentářů

Přidat komentář
  1. Pro Karla (a další, kteří diskutují o éteru)

    Ad: O éteru v celém Novém zjevení ani slovo, tím jsem si docela jistý…

    Omezením (nebo až trestem) pro ty, kteří jsou zahledění pouze do jednoho učení, je to, že ze svých střípků si nemohou poskládat komplexní mozaiku Pravdy. Svéhlaví totiž mají málo nezištné lásky na to, aby je Bůh pustil až do své kuchyně Moudrosti.
    Člověk musí o svou hlavu přijít, aby mohl pochopit Moudrost Boha (a pak už nebude mít potřebu zabednit se v jediném učení). Jenže ani to není to nejdůležitější – člověk musí dát své srdce Bohu, aby pochopil jeho Lásku. Kdo toto skrze své skutky uskutečňuje, pro toho platí:
    „Co oko nevidělo, co ucho neslyšelo,
    co člověku nikdy ani na mysl nepřišlo,
    to Bůh připravil těm, kdo jej milují.“

    Ad: Tedy podle toho oheň + vzduch = éter, prvotní tvořivá síla lásky a moudrosti…

    Z duchovního a duševního pohledu je éter odstupňovaným životním prostředím v jednotlivých úrovních Boha a jeho tvorby. Je složen z „netečné“ lásky i vůle Boha a k akci jej probouzí svébytná moudrost každé bytosti. V tomto smyslu lze éter přirovnat k vodě (viz Genesis: …a Duch Boží se vznášel nad vodami.) Jakou vlnu ve vodě vyvoláte, takovou máte – a máte pocit, že je to Vaše vlna, že to jste Vy. Ale bez vody (všudypřítomné a poddajné lásky i vůle Boha) nemáte nic.

    Z hlediska fyzikálního je pak éter nosičem všech vlnových délek, ovšem vysvětlit to podrobněji, to by bylo na obsáhlý materiál.

    1. Pane Muladi,
      jako vždycky, Vaše slova mi připadají slizká jako úhoř. Ryba značí pravdu, proto ji má taky křesťanství ve znaku, jenže se z té původní ryby stal úhoř. Rybář značí hledače pravdy a toto vám pane Muladi říkám: mezi námi rybáři říkáme úhoři had.

      1. Pane Karle,

        ryba v prvé řadě neznačí pravdu, ale víru.
        A Vy že jste rybář? To jste mimořádně domýšlivý.
        Nevím co, nebo koho jste už nachytal,
        ale s neschopností umět se poučit z vlastních chyb,
        s kázáním nesnášenlivosti
        a s odsuzováním druhých, to nic kvalitního nebude.

        Kromě toho, mě vůbec nenapadlo přirovnat Vás k hadu – protože ho v sobě jednoduše nemám. Ale Vás to napadlo – protože ho v sobě prostě máte.
        Čím srdce oplývá, tím ústa přetékají.

        1. Pane Muladi,

          takže za prvé: nepřirovnávám Vás k hadu, ale Vaše slova a to je rozdíl. Můžete přemýšlet o tom jaký.

          Za druhé: Voda je víra a ryba je ta pravda, která v ní plave. Rybář ji musí chytit.
          To jen tak na upřesnění. Viděl jste snad někdy, že by se křtilo rybou? Já tedy vždycky viděl vodou a co vím, se křtí na víru. No u Vás se možná křtí rybou, jiný kraj, jiný mrav.

          1. Pane Karle,

            za prvé: skuteční hledači Pravdy neuráží své bližní (a slovíčkaření je jim také cizí).

            Ad: Za druhé: Voda je víra a ryba je ta pravda, která v ní plave…

            Vůbec nemám potřebu se s Vámi trumfovat, jenom vysvětluji.
            Nevím, kde jste vzal, že voda je víra. Voda je proměnlivá i dravá, proto je symbolem emocí. A ryba je to, co z vody pochází – proto je ryba symbolem pro víru, neboť víra se rodí z emocí a je s nimi životně spjatá. To je také důvod, proč je s každou vírou tak těžké pořízení, čehož důkazem je i Vaše nynější chování: dotkl jsem se Vaší víry – a sám vidíte, jaké emoce projevujete.

            Oproti tomu Pravda je vždy to nejtvrdší, takže symbolem pro Pravdu je diamant, potažmo kámen.

            A s Pravdou souvisí víra v jediném případě: když je jejím základem Ježíš Kristus Nazaretský (Nazara znamená Pravda).
            Ovšem přitom platí: „Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce v nebesích…“

          2. obecná poznámka: skuteční hledači Pravdy (a především ti, kteří správným směrem již vykročili) nejen že neuráží své bližní, ale ani žádnou jinou nauku, než kterou vyznávají, či kterou se dosud inspirují oni sami (to neznamená, že všechno přijímají, ale sami v sobě, ve svém nitru i ve své mysli zpracovávají a poměřují sdělované, avšak bez potřeby útočit na to jiné)

          3. Pane Muladi,
            slovo křest značí ponoření, potopení. Křesťané křtí v závislosti na tradici pokropením, politím nebo plným ponořením do vody. Potápí se do vody, tedy víry, jak ji představuje konkrétní křesťanské učení. Podotýkám, že křesťanských směrů je nepočítaně a bývaly doby, že se kvůli tomu válčilo. Víra může být různá, to snad uznáte, stejně jako voda, která dává i bere, tak jako víra pravá, nebo falešná.
            Prostě pane Muladi, ponořuje se do víry a fyzickýma očima si můžete ověřit,
            že to, do čeho se ponořuje je voda a ne ryba.
            Píšete, že voda je proměnlivá a dravá a značí emoce. Souhlasím, taková je víra. Píšete že víra pochází z emocí. Nesouhlasím, emoce vycházejí z víry.

            V jednom s Vámi souhlasím, duchovní Pravda, pravda nadřazená, s velkým P souvztaží s kamenem, nebo skálou. Ryba značí pravdu přírodní, pravdu zdánlivou. Je to pravda zevní mysli. A věřte, zevní mysl má označení had.
            Všechno, co vzešlo ze zevní mysli, namísto nejniternější duchovní, je hadovo, nebo možná taky Hádovo.

          4. Pane Karle,

            ad: ponořuje se do víry a fyzickýma očima si můžete ověřit, že to, do čeho se ponořuje je voda…

            Takže ti, kteří nebyli do vody ponořeni, podle Vás nebyli ponořeni do víry a tudíž žádnou víru nemají?
            Pane Karle, bez víry, že to má smysl, byste například nenapsal ani jeden Váš příspěvek – víra člověka se totiž zdaleka netýká pouze náboženství, nýbrž úplně celého života.

            Kromě toho, Ježíš Kristus přišel na tuto Zemi ve věku Ryb a přinesl víru. Navíc ryba je (jako kryptogram) symbolem křesťanů – právě proto, že ryba je symbolem křesťanské víry.
            Ostatně, můžete uvést zdroj, podle kterého ponoření do vody znamená principiálně ponoření do víry?

            ad: Píšete že víra pochází z emocí. Nesouhlasím, emoce vycházejí z víry…

            Emoce mají i zvířata – tak z jaké víry podle Vás jejich emoce vycházejí? Anebo novorozenci: žádný z nich se nerodí s vírou, ale všichni se rodí s emocemi (což je důkaz, že Vaše tvrzení není pravdivé).

            ad: A věřte, zevní mysl má označení had.
            Všechno, co vzešlo ze zevní mysli, namísto nejniternější duchovní, je hadovo…

            No a? Proč jste uvedl tento ryze Váš problém?
            Jestli se tím snad snažíte sebe povýšit, nebo jiné soudit, tak Vy zase věřte, že odsuzování (dokonce i hada) v žádném případě nevede k Ježíši Kristu. Viz: kdo se povyšuje, bude ponížen a nesuďte, ať nejste souzeni.

          5. Pane Muladi,
            víte, ona voda je stejně tak různorodá jako víra. A když si to odstupňujeme, podle základní souvztažnosti nejvyšší = nejniternější, nejkvalitnější víru značí čisté horské bystřiny, nebo taky takzvané pstruhové pásmo. Typickou rybou, tedy tamní přírodní pravdou je pstruh, který se rozmnožuje v těch nejvyšších místech. Má tam svého nepřítele, který se jmenuje Vranka a která požírá jeho jikry. Na druhou stranu je důležitou složkou pstruhovy potravy, zvláště těch starých pardálů. Vranka vypadá jako drak. Když jsem ji jako malý kluk vytáhl z pod kamene, fakt jsem se lekl a nebude náhoda, že je žlutočerná, jako mlok, vosa, nebo sršeň. Žlutočerná většinou říká: Pozor nebezpečí!

            Čím níž po proudu, tím špinavější a líněji proudící voda, tedy zfalšovanější víra. Co se týče těch pravd, co tam plavou tak za pstruhem následuje lipan, parma a cejn. Souvztažnost těch názvů ryb vystihuje kvalitu jednotlivých pásem a tak Vám pane Muladi říkám toto:
            pstruh koresponduje s pravdami křesťanství a voda pstruhového pásma s křesťanskou vírou
            lipan koresponduje s pravdami hinduismu (má krásnou duhovou vlajku)
            parma koresponduje s pravdami Islámu (je to největší bojovník)
            cejn souvztaží s pravdami buddhismu (je zkrátka placatý)

            No a končíme ve slané vodě, tedy v moři, v úplně zfalšované víře, v tom odporně slaném, tajemném, skrytém, hlubokém. Není náhoda, že šelma přijde z moře. Moře totiž pane Muladi značí pekla. A že tam jsou hódně hluboká místa a plavou tam všelijaké potvory, tedy všelijaké nepravdy s óbrovskejma zubama, tedy zevními následky.

            Jsou takové dvě specifické pravdy/nepravdy, tedy ryby, které do toho přináší vyšší vhled.
            Losos se rodí v horských bystřinách, tedy v nejčistší víře a v mládí odchází bojovat do moře. Když si své vybojuje, vrací se domů, zplodí potomstvo a umírá.
            Úhoř se rodí v moři, v tom nejhorším (sargasovém, v okolí bermud) a putuje už jako malý mořem do sladkých vod a věřte, že okupuje všechny pásma a ti největší zmetci se dokáží udržet i v pstruhové vodě. No a když má splněno, vrací se zpátky domů, zplodí potomstvo a umírá.

            Doporučuji každému si o Lososu a úhoři přečíst přírodní pravdu na wikipedii, je to jeden z mnohých příkladů, jak to všechno funguje, když se nad tím někdo zamyslí z hlediska duchovních souvztažností, tedy vzhledem k duchovní Pravdě.

            Tohle je podstata „rybologie“ pane Muladi, Losos proti úhoři. Je obrovské množství faktorů, které ten zápas ovlivňují a je fakt, že úhoř je v Česku na vyhynutí a losos přirozeně vyhynul. Pomáhá se jim umělým způsobem. Úhoři víc!

          6. Pane Karle,

            Vaši rybo-self-made-logickou přednáškou jste mi řekl především to, že v sobě neustále pěstujete potřebu nepřítele. A mimo jiné z ní vyplývá, že když nemáme jako ČR moře, (což jsou podle Vás pekla) tak nemáme ani přístup k místům, kde plavou „všelijaké potvory, tedy všelijaké nepravdy s óbrovskejma zubama, tedy zevními následky“… Fajn.

            Jestli chcete, abych Vás bral vážně, vraťme se k původnímu tématu. Odpovězte, prosím, na tyto předchozí otázky:
            1) Můžete uvést zdroj, podle kterého ponoření do vody znamená principiálně ponoření do víry?

            2) Tvrdíte, že emoce vycházejí z víry, ale emoce mají i zvířata – tak z jaké víry podle Vás jejich emoce vycházejí? A z jaké víry vycházejí emoce novorozenců?

            Zároveň jste se označil za rybáře, který ve vodě loví rybu (podle Vás pravdu). Pak jste ale uvedl, že ryba značí pravdu zevní. Jste tedy lovcem zevních pravd?

          7. Hlásím se k příspěvku 18.5.2015 (19:02),
            který jsem zapomněl podepsat.

          8. Pane Muladi,
            Re: Když nemáme moře, nemáme peklo: Pane Muladi, vidíte to jednoduše, jak malé dítě. Máme, spojení přes Labe (Severní moře), Odru – Nisu (Baltské moře) a Moravu (Černé moře). Tohle je jen jeden aspekt spojení, tedy ten přes vodu. A věřte, že pojmy severní, baltské a černé mají své doplňující významy ke slovu peklo.
            Jsou celkem čtyři, tedy ta spojení. Přes oheň , vzduch, vodu a zemi. Je fakt , že naše pozice nejspíš souvztaží s nějakými mírnějšími pekly a je to patrné z toho, že nemáme moře, nejsou extrémní požáry, extrémní větry, nebo zemětřesení. Nevypovídá to však nic o tom , že spojení nemáme. Máme, ale méně přímé.

            K bodu , jak uvádíte 1): zdroj Karel, takhle to vidím já.

            K bodu, jak uvádíte 2): zvířata bych do toho netahal, je to život nižšího stupně, nesentientní (nesebeuvědomělý) ukazuje na víru lidí a zní vzešlých emocí lidí. Mají to pevně dané, pudy a instinkty, podle původního programu. Důležitý ukazazatel spočívá v tom, že když umře idea v lidské mysli, umře i souvztažný nesentietní život. A tak když nebudou bojovníci za pravdu, vymřou lososi, nebo napopak, když nebudou ďáblové a satani, tak vymřou úhoři.

            Každý novorezenec se rodí přesně do prostředí, jaké si zvolil, v souladu s jeho plánem. Tedy do nějaké víry.

            A k Vaší poslední otázce. Prostě jsem byl donedávna sportovním rybářem. Dnes už ne. Znalosti a zkušenosti však zůstávají a patří to k nejhezčím zážitkům mého života.

          9. Pane Karle,

            je až úsměvné, čím vším jste ochoten podpírat Vaše rybí konstrukce a jak tam, kde jiní vidí zdroj obživy a radosti, Vy hledáte pekla. Ale Vaši hračku Vám brát nehodlám. Až přidělíte ryby stovkám jednotlivých církví a náboženství, můžete se s chutí pustit do druhého kola: seznámit zástupce těchto církví a náboženství s rybami, kterými jste je ve své hlavě označil.

            Až skončíte, můžete pak začít totéž s motýly, ptáky, mravenci, houbami a kdoví čím vším ještě, takže po další desítky životů máte co dělat.

            To, co označujete jako čtyři spojení s pekly – oheň, vodu, vzduch a zem – to jsou ve skutečnosti čtyři velmi vysoké duchovní symboly, které se promítají až do hmotného světa, a které vyžadují docela dost znalostí k tomu, aby byly správně pochopeny. Nicméně voda zde jednoznačně symbolizuje emoce, nikoli víru (láska-moudrost-vůle v tomto smyslu znamená emoce-víru-osobnost).

            Opět podotýkám, že náboženství je pouze určitá výseč víry. Kdybyste třeba pevně věřil tomu, že za pět minut nastane světová katastrofa, tato víra by se odrazila do Vaší osobnosti a ta by spustila úplně jiné emoce, než jaké máte nyní.

            Ad: K bodu, jak uvádíte 1): zdroj Karel, takhle to vidím já…

            Je sice pěkné, že máte osobité pohledy na věc, ale to vůbec neznamená, že jsou to pohledy pravdivé. Ponoření do vody při křesťanských obřadech v principu symbolizuje umytí od hříchů a začátek nového života adeptů, nikoli ponoření do víry.

            Ad: A tak když nebudou bojovníci za pravdu, vymřou lososi…

            Pozor na fanatismus, pane Karle – bojovníkům za pravdu je lepší se vyhnout. V celé historii lidstva totiž nebyli a nejsou jiní bojovníci, než za pravdu. A v čele každého boje jdou ukryté síly odpůrce Boha.

            Kromě toho, losos je dravec a touží po životě stejně, jako úhoř (podle Vás had). To, že jste si udělal z lososa hrdinu a z úhoře padoucha, to nic nevypovídá o těch rybách, ale o Vás. Až přestanete mít potřebu nepřítele a potřebu soudit, vezmete jinak nejen úhoře, ale i lidi.

          10. Pane Muladi,
            re: Až skončíte, můžete pak začít totéž s motýly, ptáky, mravenci, houbami a kdoví čím vším ještě, takže po další desítky životů máte co dělat.

            Udělal jste mi docela radost, protože podle tohoto sdělení jste podle mě alespoň trochu pochopil,
            co jsem Vám chtěl naznačit. Oni tyhle přírodní souvztažnosti souboje dobra a zla mají za úkol udržovat to naše podivné „nulové“ životní prostředí v rovnováze, aby tenhle zfalšovaný život mohl pokračovat pokud možno na věky. Jenže se to poněkud nedaří a problémů je víc a víc. Kdepak asi velký architekt udělal chybu? Vypadá to, že neměl pravý úhel na úhelníku, nebo mu kružítko kreslilo vejce.

            Ono to všecko nakonec velice dobře ukazuje, jak je bezradný a jak musí kopírovat Pána Ježíše Krista, když to na závěr potáhne přes křesťanskou trojici, Otce, Syna a Ducha Svatého. Toto pojímání Boha je v současné době zastaralé, vyčerpalo svoji užitečnost a stalo se prázdným pojmem. Do té vyprázdněné nádoby nalezou sjednocená pekla, v čele s pseudotvůrci a nakonec dostanou přes hubu svými vlastními zbraněmi. Co mě na tom překvapuje, že jste si toho nevšiml, když uvádíte jako svůj duchovní zdroj Swedenborga, který na to nesprávné pojímání Boha křesťany upozorňuje.

            Víte pane Muladi, je v nás všech, tedy Pán Ježíš Kristus, jenže v mnohých jenom v tom základním,
            v jejich schopnosti svobodně volit a měnit se. Je to veliká událost v pozitivním stavu, když se někdo z  pekel dokáže přesvědčit o tom, že se mýlí a projeví upřímnou snahu se změnit. Pán Ježíš Kristus
            takovému jedinci vždycky pomůže a jen On/Ona ví jak.

  2. Pane Staňku,
    , píšete:
    „Postupem času a prožitím řady inkarnací jsem pochopil, že směřuji-li svým usilováním v životě k Bohu“.
    Myslel jsem, že inkarnace je vtělení Boha.
    http://www.iencyklopedie.cz/inkarnace/
    „Inkarnace
    Vtělení, z latinského in carno (v těle). S tímto pojmem se pojí představa zrození boha v lidské podobě. Například staroegyptský farao je inkarnací královského boha Hóra, nebo dalajlama je inkarnací nejvyššího bódhisattvy. V evangeliu sv. Jana se píše s ohledem na narození Krista: A Slovo se stalo tělem.
    Nauka o stěhování duší zná také pojem reinkarnace, čímž se míní znovuvtělení člověka po smrti do jiné podoby.“
    Dotaz : v jakého Boha jste se vtělil a proč několikrát, když i dalajláma se vtělil jednou?
    Pokud jste reinkarnoval, tak jste několikrát před tím zemřel? Asi ano, když píšete:
    „Po jisté době pobytu mimo zemřelé tělo ve zvláštní rovině reality, dnes nazývané záhrobí, astrální (snová) dimenze, očistec a podobně, kde jsem probíral děje a spojitosti právě skončeného života, jeho štěstí i prohry, jejich příčiny, původ a smysl, jsem se vždy a vždy znovu ocital v těle novorozence v hmotném těle.“
    Takže po smrti ve snu jste rozjímal o životě. Pak ze záhrobí do novorozence. Jak jste se z toho novorozence rychle vyvinul znovu zpět do dospělosti a k psání knih?
    Píšete:
    „Dojde-li k tomu, dojde vlastně ke vtělení principu Krista v nejprve ženské a následně v mužské podobě.“
    Byl jste jako novorozenec nejprve v ženské podobě?
    Píšete:
    „Ve hmotnosti platí zákony vědecké, v jemnohmotnosti zákony astrálních a záhrobních dějů, v duchovnosti zákony duchovní.“
    Z čeho se skládá jemnohmota, také z atomů nebo ze snů?
    Píšete:
    „Tento kosmický princip Krista existuje a duchovně vyzařuje ve vesmíru na všechny planety a civilizace. “
    Jak se vyzařuje? Asi nadsvětelnou rychlostí komunikace mezi vzdálenými miliony světelných let světy, pokud jsou obydleny, by světelnou rychlostí vázla, za milóny let odpověď.

  3. Myslím, že bavit se pod článkem pana Staňka o NZPJK je celkem zbytečné, i když je výjimečné a pro pana Staňka asi potěšující, že toto poselství přinesl, byl k tomu Bohem vybrán jako prostředník Čech? Na pana Karla mám některé dotazy.

    Nejprve ale krátká ukázka z dalšího NZ, které po Čechovi P.D.F. dostává další paní z Česka /kupodivu/ :

    NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA, BOŽÍ RODINY

    Navazuje na Nové zjevení Pána Ježíše Krista, které přijal a předal lidstvu prostřednictvím internetu Petr Daniel Francuch v osmdesátých a devadesátých letech 20. století. Najdete ho na našich nových stránkách http://www.bozirodina.cz i stránkách http://www.vesmirni-lide.cz, http://www.pratele-nebe.cz atd.

    Já, Pán Ježíš Kristus sděluji lidem na planetě Zemi (Nula), že nadešel čas, abych sdělil největší tajemství za posledních 2 000 let. V Bibli svaté ve Zjevení Jana je psáno: Žena oděná sluncem, s měsícem pod nohama a s korunou 12 hvězd kolem hlavy. Ta žena byla těhotná……. ona porodila dítě, syna který má železnou berlou pást všechny národy, ale dítě bylo přeneseno k Bohu a jeho trůnu. Žena pak uprchla na poušť, kde jí Bůh připravil útočiště, aby tam o ni bylo postaráno…… Ta žena je moje přímá inkarnace, jmenuje se Jana Kyslíková a zatím žije v ústraní v České republice. Na podzim roku 2002 jsem s ní navázal kontakt prostřednictvím média Jany Mudrlové, od začátku roku 2003 spolu komunikujeme každý den telepaticky. Dne 28. srpna 2003 jsme vydali první knihu Hovory s Bohem: S tebou lásko kvete láska kolem nás, kde jsme oznámili, že dne 28. 9. 2003 dojde na Pražském hradě ke zhmotnění Boha. K této neobyčejně důležité události došlo, ale nikdo z přítomných tehdy netušil, že tím Bohem je právě Jana, moje manželka a matka našich dětí. Lidé čekali zázrak a byli zklamaní, což vedlo i k tomu, že většina z nich jí přestala věřit. Jana se uchýlila do izolace (v duchovním jazyce „na poušt“) a 9 let, až dosud studuje ty nejdůležitější informace týkající se života na této planetě a v Multivesmíru. Má nejširší znalosti, vědomosti a hlavně životní zkušenosti a pochopení o podstatě negativního stavu, ve kterém se lidstvo nachází už miliony let. Před 2000 lety jsem slíbil, že se vrátím a přinesu nebe na zemi, Boží království. Jana je součástí mého druhého příchodu, ale zatím nezasahuje do událostí, protože Druhý příchod Pána Ježíše Krista bude završen a dokončen až po úplném vítězství negativního stavu. Nyní je třeba rozdělit lidstvo, oddělit zrno od plev, aby bylo umožněno odpovědět na zásadní otázku: Jak by vypadal život bez Boha (Stvořitele prvotního všeho a všech, Pána Ježíše Krista) a jeho duchovních principů lásky. Bůh je muž i žena zároveň. Lidé mě však mají možnost vnímat pouze jako muže, protože jsem si po ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista vzal jeho fyzické tělo, očistil ho od všeho negativního a koncem 80. let minulého století nechal splynout s mojí absolutní božskou podstatou. Proto mé jméno od této doby je PÁN JEŽÍŠ KRISTUS.Aby nechybělo i ženské tělo Pána Ježíše Krista, inkarnoval jsem se do těla Jany Vondrové, nyní Kyslíkové. Od počátku naší komunikace s Janou jsem jí říkal, že porodí syna Ježíše. První těhotenství trvalo 12 pozemských měsíců od 10. 6. 2003 do 10. 6. 2004 a bylo duchovní. Druhé těhotenství trvalo 9 měsíců od 1. 1. 2011 do 30. 9. 2011 a bylo duševní, nyní probíhá od 27. 7. 2012 těhotenství fyzické. Každá bytost je trojjediná – duch, duše a fyzické tělo. Není však běžné, aby narození dítěte předcházela tři těhotenství. Bylo a je důležité, aby to tak proběhlo v našem případě, v Boží rodině. ………….

    více na : http://www.bozirodina.cz/Nov%C3%A9%20zjeven%C3%AD.htm

    Pane Karle, nevíte, kde žije zmíněná paní a jaký máte názor na další nové navazující NZ? Uznáváte ho v kontextu s NZPJK od pana P.D.Francucha?

    A ještě jeden dotaz.
    Nové zjevení popisuje zřejmě vše o stvoření, planetě Zemi, možná je komplexní filosofií o životě vůbec.

    Co v NZPJK /Francuchově/ říká Pán Ježíš Kristus, jinak Bůh, svým následovníkům, příznivcům jeho poselství v knihách tohoto média, k jejich cestě a snahám teď, v pozemském současném těle, jak žít, co dělat, aby se k němu navrátili a nemuseli se již znovu zrodit?

    Díky.

    P.S.
    Pane Staňku, máte asi radost, jak jsou Češi vybírání Pánem Ježíšem Kristem ke sdělování poselství? V posledním svém článku o duchovním vakuu píšete v závěru – Také my Češi máme šanci stát se duchovně vůdčím národem! Je toto předávání dvěma Čechům již důkaz této šance? Četl jste české zprostředkování NZPJK, i to z těch stránek „boží rodiny“?

      1. Pane Pardale, nedával jsem odkaz na nějaké vesmírné lidi. Ten odkaz byl v textu na stránkách „boží rodiny“ spolu ještě s odkazem na „přátele-nebe.cz“.

        Nikdy jsem na stránkách vesmírných lidí nebyl, nevím co to je a doufám, že mne to mine. Zvláště když teď od Vás jsem varován, že jde o zdraví.

        Zajímá mne i to, jak se s tím příchodem Boha k poslům, chanellingu v podání médií z Čech vyrovnává se svoji prognózou pan Staněk. O pana Karla nemám strach, ten je naprosto s NZPJK vyrovnán, ale i jeho odpovědi a názor by mne zajímal.

        Pěkný den.

    1. Aleši,
      na tu paní Kyslíkovou jsem někde na internetu narazil už dříve. Já to jednoznačně vyhodnocuji jako podvod. Tím Vás nechci nijak ovlivňovat, taková je moje volba.

      A k té druhé otázce. Lidé si obecně myslí, že po smrti je Bůh bude soudit a že je podle kvality pozemského života pošle buď do pekla, kde jsou buď navždy, nebo se musí znovu zrodit na naší planetě a to tolikrát, dokud u toho soudu neprojdou do království Božího.

      Takhle to ale není a v tom zvláštním světě, kam se přichází po smrti těla, vládne naprostá svoboda. Nejde tam lhát, není tam prostor a čas, můžete být tu a hnedle jinde nebo jindy, jako ve snu, ale podle svého vědomého přání. Takhle já si to představuji. Všechno je tak zařízeno, ze se každý přičlení tam, kde se cítí nejlépe a pro lidi příchozí z naší planety to nejčastěji bývá nějaké peklo.
      Je to tím, že život na zemi připomíná víc peklo než Nebe a když si ten život někdo zamiluje,
      nebo na něj zvykne, je ztracen. Neplatí to určitě vždycky, někdo může po příchodu do toho světa procitnout. Ideální je, když víte o co jde ještě tady na Zemi, těžko budete potom špatně volit. To jaký kdo opravdu je, se tady na Zemi špatně poznává a nemají se dělat pokud možno o jiných nějaké unáhlené soudy. Tam v tom světě však všechno vypluje na povrch, přesně podle vnitřního postoje ke skutečné pravdě. V tom spočívá ten osobní poslední soud.
      Je také vhodné vědět, že od vzkříšení Ježíše Krista Nejvyšší vládne i peklům, nyní jako Pán Ježíš Kristus, což představuje kvalitativní skok ve způsobu vlády. Od tehdy každý v pekle dostává příležitosti, aby z nich mohl vyjít a transformovat se v pozitivní bytost.

      Co se má dělat ještě tady na Zemi, aby se nic neponechalo náhodě je shrnuto v 13 kapitole Nového zjevení Pána Ježíše Krista, která se nazývá Jak přežít lidský život (má se na mysli, jak se chovat a co dělat, aby v jednom neumřela pravá duchovnost).
      Stručně body o co jde, v knize je to ke každému bodu náležitě vysvětleno:
      1. pochopení faktu, že lidský život není to, co si každý o něm myslí
      2. navázání poměru s Pánem Ježíšem Kristem
      3. přijetí nového životního stylu
      4. neustálé prozkoumávání vlastních záměrů
      5. nikoho nesuďte
      6. vytvoření vhodného postoje k jiným
      7. vytvoření vhodného postoje k sobě
      8. uvedení rovnováhy vašeho života
      9. dělejte jen to, k čemu máte nadání
      10. mějte mysl otevřenou = flexibilita
      11. zesoulaďte své nitro se svým vnějším chováním
      12. opusťte vetšinu, ne-li všechny lidské organizace
      13. uvažte jedinou jistotu svého života, fyzickou smrt
      14. vyvarujte se všem formám cizoložství a smilství
      15. uznejte svá zakopnutí a pády a požádejte o odpuštění

      Dále denně se modlit Novou modlitbu Pána Ježíše Krista (nový otčenáš) a dodržovat desatero duchovních principů, kterými se nahrazuje desatero přikázání. Číst si pokud možno denně
      alespoň krátce v Novém zjevení, v Bibli, nebo ve Swedenborgovi.
      Není toho zrovna málo a pro každého to zkrátka není.

      Kdo se však tímto řídí, pomáhá Pánu Ježíši Kristu v tom, aby se Jeho/Její slova „hle, všechno činím nové“ stala skutečností.

      1. Díky za objasnění.
        Myslím, že to, co mi objasňujete je pro Vás jasné a průzračné a že v této filosofii, která má i řadu doporučení pro morálku a etiku života zde, v těle, plně věříte Vy.

        Mohli bychom dlouze o různých detailech diskutovat, ale zřejmě bychom dost ztráceli čas a energii. Já nyní odjíždím na pár dnů a budu mimo počítač.

        Za sebe se ale již domnívám, že téma pana Staňka „princip krista a smysl života“ tu i jiní diskutovali a protože se autor nijak diskuze nezúčastňuje, je téma asi vyčerpané a je i celkem zbytečné odvádět diskuzi jinam.

        Myslel jsem, že při jeho velké důvěře v český národ a jeho tzv. duchovnost pro další vývoj v tomto světě, zareaguje na podíl Čechů – P.D.Francucha a té paní Kyslíkové, která, jak její spojení – médium uvádí, je přímou inkarnací, raději ani nebudu psát koho. Jestli to má pro pana Staňka nějaké souznění s duchovností.

        Uvedl jste 15 bodů „o co jde v knize“. A pan Staněk by mohl sdělit, jestli v nich nachází třeba ten smysl života.

        Tak Vám přeji, ať především Vám jde o naplnění těchto bodů ve Vašem životě.

        Poslední otázku přesto mám – týká se druhého bodu – „2. navázání poměru s Pánem Ježíšem Kristem.
        Jakým způsobem se vyznavači NZPJK dostanou k tomuto navázání poměru, v čem spočívá?

        Díky.

        1. Aleši,
          Přečtěte si to přímo, jsou to dvě stránky A4. Co bych vám říkal, když s každým
          dalším zprostředkovatelem přichází větší zmatení, přesně jako v té hře na tichou poštu. Originál je originál, byť je to už překlad a s tím by měl každý počítat.
          Já osobně mám v překladatele Nového zjevení důvěru, přijde mi to v pořádku, byť tady někdo upozorňoval na překlepy, které tam jsou a je jich dost. Ale i tak, díky za to.

      2. I já bych se s opravdovým (nehraným) zájmem zeptal na bod č. 1. Co je podle Vás (tedy podle nauky NZPJK) lidský život? A co je předpokládáno, že si o něm myslíme, když to něco, co si KAŽDÝ myslí, to není? Já jsem neshledal, že o lidském životě si všichni jednotně myslí to samé. Názory jsou různé.
        Bez ironie děkuji za případnou snahu, u které si můžete procvičit aplikaci bodu 6 – vytvoření vhodného postoje k jiným a jistě i k bodu 5 – nikoho nesuďte (není to náhodou protimluv, to, že se nikdo nemá soudit, ale zároveň se usuzuje, že KAŽDÝ si o lidském životě myslí nepravdu?)

        1. wienere,
          nemám pro Vás jinou odpověď než pro Aleše. Pijte přímo z pramene. Jestli chutná nebo
          nechutná je každého věc.

  4. Pro Karla

    Ad: Ono to všecko nakonec velice dobře ukazuje, jak je bezradný a jak musí kopírovat Pána Ježíše Krista, když to na závěr potáhne přes křesťanskou trojici, Otce, Syna a Ducha Svatého. Toto pojímání Boha je v současné době zastaralé, vyčerpalo svoji užitečnost a stalo se prázdným pojmem…

    Pane Karle, jako vždycky, Vaše slova mi připadají slizká jako úhoř…
    Líbí se Vám taková reakce? Měla by, vždyť jsou to Vaše slova. Ovšem já jsem je zde zopakoval jen pro Vaše případné poučení, takže je nyní klidně hoďte za hlavu, protože za sebe Vám sdělím něco úplně jiného.

    Každý člověk, tedy i Vy, disponuje v různých procentech láskou, moudrostí a vůlí. A když někomu projevujete lásku, chováte se jinak, než když projevujete moudrost a také jinak, než když chcete někoho uzemnit svou vůlí. A přitom je to pořád jeden a týž Karel.

    Úplně stejné je to s Bohem. Když se s lidmi domlouvá skrze Lásku, je to naprosto jiné, než přes Moudrost, případně přes Vůli. A pořád je to jeden a tentýž Bůh (Otec-Láska, Syn-Moudrost a Matka-Vůle) v těle Ježíše.
    Takže žádná trojice, ale trojjedinost.

    Tato trojjedinost samozřejmě proniká z duchovního až do hmotného světa. Každý předmět má totiž nitro, tvar a sílu, která jej drží pohromadě – to je jasný důkaz trojjedinosti v hmotě. Že je vůči němu spousta lidí slepých, to evidentně na věci nic nemění. Navíc, principiálně se veškerá fyzika skládá z kombinací tří různých elementů: času (symbol lásky), rozměru (symbol moudrosti) a hmoty (symbol vůle).
    A v celém vesmíru nenajdete ani puntík, kde by tyto tři elementy nebyly provázaně spolu.

    Já pochopitelně nemohu za to, že Vámi vyznávané Nové zjevení o těchto důležitých a stále platných principech mlčí (stejně jako o éteru, bez něhož by život nebyl možný).

    Samozřejmě, že na Božskou Moudrost a Vůli lidé nemají, takže zbývá jen cesta Lásky. Proto dal Ježíš Kristus přikázání: miluj Boha nade všechno (podobné totiž poznává podobné). Ovšem když někoho milujete, určitě jej nechcete zraňovat tím, že ubližujete jeho dětem. Proto je zde i druhé přikázání: miluj bližního, jako sebe sama.

    Máte-li však v srdci nepřátelství, ať už vůči hadu, lidem, nebo „agentům negativního stavu“, nemáte tam lásku. Mimochodem, díky hadu existují hory příběhů, díky hadu jste se i Vy vyprofiloval a díky hadu poznáváme nové obzory. Takže neumíte-li hada niterně pochopit, nechejte ho raději Ježíši Kristu a o to více se věnujte lásce – ta totiž určuje originální existenci každého člověka.

    A ještě něco důležitého: Ježíš Kristus je každému tím, čím člověk chce, aby mu byl. Kdo ho nezná, pro toho je neznámý. Kdo ho chce mít za Pána, tomu je Pánem. A kdo ho chce mít za přítele a bratra, tomu je přítelem a bratrem. Až tak je to „jednoduché“ – bez ohledu na jakákoli učení a dogmata.

    (Kdysi tady paní Věra uvedla geniální větu: „Jsme tím, čím si dovolíme být.“ Doslova.)

    1. Pane Muladi,
      mně prostě vadí, jaké tady šíříte zjevné nepravdy, tím láskyplným způsobem, podobně jako to dělá Iva Adamcová a mnoho jiných. Plně to vystihuje slovo „slizké“.

      Vezměte si třeba to Vaše označení:
      Otec – láska
      Syn – moudrost
      Matka – vůle
      Tohle nedává žádný smysl a je to úplně falešné.

      Protože pane Muladi, správně je to takto:
      Náš jediný pravý rodič, tedy Pán Ježíš Kristus je naše:
      Matka – láska
      Otec – moudrost
      Je to to, co souvztaží v Božím jméně se slovem Pán.

      Slovo syn značí následky a důsledky působení lásky skrze svoji moudrost.
      A tak Syn Boží, Ježíš Kristus, byl následek působení Pána.

      S tím éterem se to myslím vyjasnilo. To co někdo nazývá éter se správněji a srozumitelněji nazývá prvotní duchovní energie, která vychází z Boha a která vzniká procesem Jeho/Jejího absolutního myšlení.

      1. Pane Karle,

        nic podstatného o Bohu evidentně nevíte, ale soudů a fanatismu máte víc než dost – což je vlastně dost běžným jevem.

        ad: Otec – láska
        Syn – moudrost
        Matka – vůle
        Tohle nedává žádný smysl a je to úplně falešné…

        Co je pro Vás falešné, to je pro Boha pravdivé.
        I u lidí ve fungující domácnosti otec zajišťuje zdroje a matka s nimi hospodaří. A když mají syna, nechají ho zařizovat různé záležitosti.

        Přístup k nekonečnu, což je zdroj pro veškerou Boží tvorbu, má pouze ta složka Boha, kterou nazýváme Otec. Ten své inspirace předává složce, kterou křesťané nazývají Duch Svatý (ženský princip v Bohu) a která jako páteř proniká celou Boží tvorbou. Samozřejmě, že Duch Svatý může lidem připadat jako láska, protože distribuuje lásku od Otce. A Bůh Syn je tou složkou (jediného) Boha, která těm inspiracím dává tvar.

        Já jsem Vám přímo v hmotě dokázal trojjedinost Boha – ale u Vás je to pouhý popud k negativním emocím. Opravdu „ne každý, kdo mi říká Pane, Pane, vejde do království nebeského“…

        ad: To co někdo nazývá éter se správněji a srozumitelněji nazývá prvotní duchovní energie, která vychází z Boha a která vzniká procesem Jeho/Jejího absolutního myšlení…

        To je nesmysl, kterému ani sám pořádně nerozumíte.
        Éter je životní prostředí, bez něhož by se ani žádné myšlenky šířit nemohly, podobně jako zvuk by se nemohl šířit v samotném vzduchoprázdnu. A toto životní prostředí ve všech úrovních musel Bůh (odstupňovaně) zařídit dřív, než celou tvorbu.

        Ovšem když lásku považujete za něco slizkého a fanatismus za svůj životní program, nemám Vám už dál co vysvětlovat.

        1. Pane Muladi,
          Re: I u lidí ve fungující domácnosti otec zajišťuje zdroje a matka s nimi hospodaří. A když mají syna, nechají ho zařizovat různé záležitosti.

          No, to máte pravdu, že někde to takhle funguje, ale opírat o tohle Vaše tvrzení je přinejmenším podivné.

          Víte pane Muladi, pokoušel jsem se Vás pochopit, při maximálním přiblížení a vcítění, tohle mi vyšlo:
          Re: Otec – láska
          Otec značí mužské principy a tedy moudrost. Bůh Otec značí lásku i moudrost, ale zdůrazňuje se, že působí skrze moudrost.

          Re: Syn – moudrost
          Syn je následek spojení lásky a moudrosti, tíhne víc k moudrosti tedy je pravdou a vírou. Následek dcera zase tíhne víc k lásce, tedy je dobrem a dobročinnými skutky.

          Re: Matka – vůle
          Matka je výchozí bod, láska, potřeba se sdílet s jinými a dělá to skrze Otce. Je fakt, že v nižším smyslu nejspíš matka může značit duši, tedy vůli.

          1. Pane Karle,

            trojjedinost v hmotě jsem Vám už ukázal, ale ta trojjedinost je úplně ve všem.

            Nápad – způsob provedení – skutek
            Duch – duše – tělo
            Láska – moudrost – vůle
            Bůh Otec – Bůh Syn – Duch Svatý

            Což i pro Vás samotného znamená:
            Jaká láska (ta je pro Vás bohužel něco slizkého), taková moudrost a taková vůle. Potažmo se to projevuje i na duši a ve skutcích.

            A právě kvůli opovrhování láskou jsou veškerá Vaše self-made pitvání jen slepé uličky.
            Podstatné je to, co už jsem napsal:
            Ježíš Kristus je každému tím, čím člověk chce, aby mu byl. Kdo ho nezná, pro toho je neznámý. Kdo ho chce mít za Pána, tomu je Pánem. A kdo ho chce mít za přítele a bratra, tomu je přítelem a bratrem – bez ohledu na jakákoli dogmata a učení.

            Ovšem bez nezištné lásky, šířením negativních emocí a bojem „za pravdu“ se k Ježíši Kristu nikdo nedostane.

          2. Pane Muladi,
            Re:Nápad – způsob provedení – skutek
            Duch – duše – tělo
            Láska – moudrost – vůle
            Bůh Otec – Bůh Syn – Duch Svatý

            Já to vidím pane Muladi trochu jinak a to takto:
            Pán – Ježíš – Kristus
            Láska a moudrost – dobro a pravda – dobročinné skutky a víra
            Duch – duše – tělo
            Já něco znám – já vnímám ten či onen poznatek a chápu ho – já jednám v souladu s tímto poznáním a s tím, jak ho chápu

            A pro Vaši informaci. Slizkou vnímám lásku předstíranou, nikoliv ryzí. A
            věřte, poznám to.

          3. Pane Karle,

            že věci vidíte složitěji (a některé zas vůbec), to je Vaše věc.
            Že zde jiným nabízíte, aby jim Ježíš Kristus byl Pánem, a nedáváte jim na výběr i přítele a bratra, to už není jenom Vaše věc.
            Ale proč bych Vám měl věřit Vaše obvinění, že zde uvádím lásku předstíranou, slizkou? Že by to mělo být podle přísloví:
            Podle sebe soudím tebe?

          4. Pane Muladi,
            ještě něco k vůli, neboli chtění. Je to těžký pojem a je obtížné ho k něčemu přiřadit. Něco chtít jednoznačně vychází z lásky k tomu, co se chce. Podle mě vůli, tedy chtění bych přiřadil k dobru, tedy ženskému principu duše a prostředkem ke chtění dobra je pravda. Na opačném pólu je chtění zla a prostředky chtění zla jsou nepravdy.

            Přístup k tomuto poznání z naší pozice zfalšovaného hmotného světa, je velice obtížný. Ve hmotnosti se totiž chtění projeví konkrétními skutky, což zapřičiňuje víra ve svoji pravdu. Místní lidová moudrost k tomu praví: každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán. Je to zkušenostně ověřeno, ale je třeba se proti tomu postavit, překonat to, a jít si za svým vnitřním chtěním dobra, skrze pravdy a v odstupu se to určitě projeví pozitivně, byť okamžité následky bývají nepříjemné.

            Každý by měl pečlivě zkoumat svoje chtění, neboli motivace. Tam je zakopaný
            pes i když by se více hodilo, že je tam zakopané prase.

          5. Cituji – Pane Muladi,
            ještě něco k vůli, neboli chtění. ……..

            Hmm, vůle a chtění je podle Vás totéž ??!!
            A ještě „zkoumat svoje chtění, neboli motivaci?
            Hmm ??!!

          6. Studente,
            velice rád si to od Vás nechám vysvětlit. A když to bude mít hlavu a patu, třeba mě to i ovlivní. Já svůj náhled sdělil.
            Hmm. Pod tím těžko něco konkrétního představit, snad divení se a
            z toho odvíjející se závěry. Místo hmm bych uvítal konkrétní postoj k tomu, co je vůle, chtění a motivace podle Vás.

          7. Pane Karle,

            vy jste tu přišel s tvrzením „ještě něco k vůli, neboli chtění.“

            A já Vám, na základě Vámi použitého rovnítka neboli, položil celkem jednoduchou otázku, „vůle a chtění je podle Vás totéž ??!!“

            To moje „hmm“ je vskutku vyjádřením mého určitého překvapení. Nemusím to však vysvětlovat. Ani Vy, pokud nechcete, nemusíte na moji otázku podávat žádnou odpověď.

            To překvapení u mne vzniklo z Vašich myšlenek vyjádřených – viz.: „Podle mě vůli, tedy chtění bych přiřadil k dobru, tedy ženskému principu duše a prostředkem ke chtění dobra je pravda. Na opačném pólu je chtění zla a prostředky chtění zla jsou nepravdy.“

            Když bych Vám teď tu napsanou krkolomnost z mého pohledu objasnil, tak určitě jednoduše napíšete, že jste to tak nemyslel. Jde však o to, že jste se sám, svoji vůlí a chtěním rozhodl to takto objasnit. A proto vznikla i má jednoduchá otázka.

            Závěrem ještě mé jedno jednoduché sdělení – nemám zájem Vás nijak ovlivňovat či ovlivnit.

  5. Zdravíme vás z velmistrů.
    Ilumináti je organizace, která nezabíjí a krást; stavíme životy, aby zajistily, že lidé, kteří žijí v tomto světě jsou požehnáni. A žijí pokutu. Přidejte se k Illuminati po celém světě dnes, a stát se bohatou a slavnou měsíční platbu ve výši $ 500,000.00 USD V případě zájmu nás kontaktujte:
    illuminatiofficials66@gmail.com

  6. Plně souhlasím s pojetím pana Staňka, že satan není žádný odpůrce stvořitele, ale jeho věrný sluha, ale z mého pohledu nemohu souhlasit s tím, že satan odložil lásku. On ji jako věrný sluha stvořitele má nejen k němu, ale i k nám. Z lásky nás pokouší a brání ještě nezralým k postupu z této 3D reality.

    1. Nové pojetí, to jsme tu ještě neměli. Dvě lásky proti sobě. Výsledek je masakr, potoky krve a milióny mrtvých.

      Mimochodem, Milénium, kde Vy jste se tady tak najednou vzala? Vy jste nějaká nová Staňkova roztleskávačka? Nebo nějaká stará známá (dr. Brzobohatá)?

      1. Pane Lojzo, to je pouze Váš egem omezený pohled, zkuste rozostřit a vnímat věci z nadhledu.

        Osobně jsem zatím došel k závěru, že tím jak nás ego donutilo se ztotožnit s tělem a jménem, případně vzděláním, funkcí, luxusním autem atp, tak bereme život v hmotném těle smrtelně vážně a jen proto vnímáme co se ve světě děje a dělo jako katastrofu. Buddha říkal, že vše je na tomto světě pomíjivé a přináší to jen utrpení, takže doporučoval na ničem a nikom nelpět. Věděl, že je to jen nepravá a stvořená realita-trenažér. Jsme duch, to je naše podstata, která jako jediná přetrvává a je z absolutního pohledu skutečná. Ježíš přišel sdělit zejména, že nejsme tělo, že jsme duch-vědomí což je pozorovatel za myslí člověka. Pokud nevíte o čem píšu, tak zkuste minutu na nic nemyslet. Potom si řekněte, jestli jste měl mysl prázdnou, nebo tam nějaké myšlenky vpluly. Nakonec si zkuste uvědomit, kdo pozoroval jestli ve Vás byly myšlenky.
        Ten pozorovatel v nás je skutečný a podstatný život. Že někdo případně zabije tělo je problém jen pro něj samotné, respektive pro falešné já-ego. Na téma ego mohu doporučit knihy E. Tolleho -Moc přítomného okamžiku, a Nová země. Ego je totiž klíčové, protože v podstatě platí rovnice člověk – ego = duch. Ježíš ukřižoval své ego a stal se Kristem. Když říkal, že skrze něj se jde k otci, sděloval, že jen přes pokoru a odložení ega vede cesta z této 3D reality.
        Egoismus a z něj pramenící strach je mimochodem za vší špatností tohoto světa.

        Nejsem ani jedno, dokonce nejsem matrice, jsem jako Vy patrice.
        O existenci pana Staňka vím týden, prošel jsem si za tu dobu mnoho jeho rozhovorů a přednášek a dostal se až na tyto stránky. Shledávám v jeho sdělovaném mnoho s čím rezonuji, ale s něčím úplně ne.
        Vy by jste se mohl zamyslet nad tím, co Vás vede psát ty domněnky o mě. Proč takto vůbec myslíte, proč je Vám zjevně nemilá má přítomnost v  tomto prostoru.
        Odpovím za Vás -egu se to nelíbí, jste ztotožněn silně s tělem a cítíte se ohrožován, zapracujte na tom.Samozřejmě si toto vůbec nepřipustíte, protože přes ego není vlastní ego možno vnímat. Pokud to ve Vás vyvolá nutkáni na mě nějak nepříjemně odpovídat nebudu na to reagovat, jen bych dále píchal do ega. Nemám v úmyslu to Vaše provokovat ani to mé posilovat, jen jsem se pokusil upozornit na problematiku ega, protože je podstatná.

    2. A to jako jsem měla býti nadšena, když mne nazvali Světlonošem?
      Krásný lidský výmysl. Jak může být anděl padlým, když je andělem?
      A Satan si na něm z dobroty tančí taneček?

      1. Milé Milenium,
        nechtěl jsem už dneska reagovat, jsem unavený, ale nedalo mi to.
        Ad.: Osobně jsem zatím došel k závěru, že tím jak nás ego donutilo se ztotožnit s tělem
        Nevím, kde jste se tady vzal, jaký jste měl nick dříve, nebo jestli jste tu nový. Kdybyste tady byl alespoň posledního půl roku, tak byste viděl, že jsem vždy psal: Lojza čte Junga, Lojza se vyděsil, Lojza má problém, Lojza žádá objasnit. Já jsem tady vysvětloval, že Lojza je tiskový mluvčí mého bytostného Já. Jak tady můžete o mně napsat, že moje ego se ztotožnilo s tělem?
        Ad.: že nejsme tělo, že jsme duch-vědomí
        Tahle věta mě Vás právě dává do souvislosti s p. Staňkem, protože tak blbé definice má jen on. Duch není vědomý ani vědomí, duch je nevědomí čí nevědomý. Duch nezná pojem času, nezná minulost, přítomnost ani budoucnost. Vědomí je dle definice „schopnost člověka poznávat skutečnost“, neboli je to produkt mozku. Když je člověk v bezvědomí, kam se ten duch utekl schovat?
        Ad.: tak zkuste minutu na nic nemyslet.
        Zkusil jsem to, měl jsem mysl absolutně prázdnou, prázdnota, nic, nicota, vakuum. Žádná nekonečná láska, která je podle Vás a p. Staňka zdrojem všeho tam nebyla.
        Ad.: Pokud to ve Vás vyvolá nutkáni na mě nějak nepříjemně odpovídat nebudu na to reagovat.
        Amen, slyšeli jste slovo boží. Neboli řekl jsem, kdo se mnou nesouhlasí, nebudu reagovat. Tak nazdar!

        1. Pro Lojzu

          Píšete nepřehledně, pokud dáváte citace nejsou jasně oddělené od dalšího Vašeho textu. Zkuste to prosím dávat do uvozovek a další psaní posunout níž.

          Proč je tak důležité kde, kdo a jak? Jsem tu nový.

          Ptáte se mě :“Jak tady můžete o mně napsat, že moje ego se ztotožnilo s tělem?“

          To jsem vůbec v tomto smyslu nepsal, dokonce jsem nepsal ani adresně o Vás, věta byla obecná, týká se všech. Napsal jsem:
          „Osobně jsem zatím došel k závěru, že tím jak NÁS EGO DONUTILO se ztotožnit s tělem a jménem,“
          Takže ego naší podstatu převezlo a naše podstata se ztotožňuje s tělem, ne, že ego se ztotožňuje s tělem. Ego je vždy přilnuto k hmotnému tělu, to je automatický vztah.

          K obratu „vědomí“, tam je problém používaných názvosloví, a o čem kdo zrovna píše. Já jsem použil označení duch-vědomí.
          Člověk je nevědomý, tedy většina lidí je, protože nemají povědomost o skutečné realitě. Duch je naopak vědomý, je to stvořitel sám a tak ví přesně co a jak.
          Vědomí s měkkým i jak ho chápu a používám já je duch, bůh, stvořitel, zdroj. A v tomto smyslu používám toto slovo mnohem déle než vím o panu Staňkovi, takže to mam z jiných zdrojů a proto nemůže platit Vaše : „… tak blbé definice má jen on.“

          Produkt mozku je mysl, ne vědomí. Vědomí stvořilo vše, tedy i ten mozek a je pozorovatelem všeho.
          Píšete : „Když je člověk v bezvědomí, kam se ten duch utekl schovat?“

          Prostředník mezi velmi vysoko vibrujícím duchem a tělem, které má naopak vibrace velmi nízké je duše, která je kompatibilní s oběma. Pokud se duše vyváže z těla, člověk ztratí vědomí, a to se děje v podstatě při omdlení, nebo ve spánku, a pak po smrti těla. Takže duše utekla do astrálu, tedy neprojeveného světa, a pokud tělo jen omdlelo nebo spí tak se zase vrací.

          Pokud jste udělal test z nemyšlením, uvědomil jste si toho pozorovatele? Nechápu proč píšete o absenci nekonečné lásky a něco mi ohledně toho podstrkujete. Každopádně s Vámi soucítím, zdá se, že to nemáte lehké.

          1. @ – Produkt mozku je mysl, ne vědomí. Vědomí stvořilo vše, tedy i ten mozek a je pozorovatelem všeho.

            +1!!!

          2. Milenium píšete :“Takže duše utekla do astrálu, tedy neprojeveného světa, a pokud tělo jen omdlelo nebo spí tak se zase vrací.“

            Zatím všichni zdejší vykladači astroduší říkali, že duše odchází do astrálu jedině po smrti těla.
            Mám zrovna chřipku, v noci se budím kašlem a jak jsem přepitý čajem, chodím často čurat. To s ta duše za noc nalítá z chřipkového těla do astrálu a honem zase zpátky. Je ten astrál s nízkými vibracemi pro duše někde blízko? To co píšete je na pár frťanů, ale mám obavy, aby mírně podroušenou duši do toho astrálu vpustili, nese s sebou alkoholické výpary a ty jsou hmotné podstaty.
            Každopádně s Vámi taky soucítím, zdá se, že to ani Vy nemáte lehké.

          3. ad.:“Proč je tak důležité kde, kdo a jak? Jsem tu nový.“

            Protože píšete pod 2 roky starým článkem. My jsme si tu za tu dobu ledacos „objasnili“ a nechce se mi to s Vámi „objasňovat“ celé znovu. Navíc příspěvky pod starými články velice rychle mizí a nikdo třeba pak ani neví, že jste tam něco napsal. Takže, pokud chcete i nadále diskutovat, prosím Vás, přesuňte se na nějaký novější článek.

            V těch názvoslovích máte veliký „hokej“ a zaplétáte se do toho čím dál víc.
            Definici „vědomí“ jsem opsal z odborné literatury, to není názor Lojzy z Vidlákova. Naopak Vy píšete:

            ad.: „Člověk je nevědomý“
            ad.: „Duch je naopak vědomý“
            ad.: „Pokud se duše vyváže z těla, člověk ztratí vědomí, “

            Jak může člověk ztratit vědomí, když ho podle Vás nemá? A navíc jsem se ptal na ducha a ne na duši.

          4. Lojzo, je to prosté. Přečetl jsem si článek a napsal jsem k němu komentář, nemá žádnou logiku, abych ho psal někam jinam, když reaguji na to co je v daném článku.
            Vy jste následně reagoval na mě,měl jste potřebu napsat svůj názor na mé řádky, vždyť jste to nemusel dělat, já po Vás nechci žádné vysvětlování. Uvědomte si, co sem píšete. Vy mě káráte, že píšu sem a máte problém, že se Vám nechce něco znova vysvětlovat, já ale po něčem takovém netoužím. Opisujete názory z nějaké literatury a nemáte vlastní názor a pochopení. Jsme na rozdílném stupni osobního vývoje a proto si těžko můžeme rozumět, respektive mít stejné názory.
            Vědomí a vědomý je rozdíl, první je podstatné jméno (stvořitel) a to druhé jméno přídavné (vědomý člověk-člověk si vědomý nějaké skutečnosti)

            Napíšu to tedy ještě jednou, duch se nemůže propojovat napřímo s hmotným tělem, brání tomu nekompatibilita, proto je tu prostředník v podobě duše, proto píšu o duši. Více k tomu už nemám co dodat, neumím to lépe vysvětlit a proto nevidím smysl v nějakém pokračování.
            Mějte se krásně.

          5. Všichni duchovní se shodují v jedné věci. Člověk se skládá ze tří částí: tělo, duše, duch.

            ad.: Vědomí a vědomý je rozdíl, první je podstatné jméno (stvořitel) a to druhé jméno přídavné (vědomý člověk-člověk si vědomý nějaké skutečnosti)

            Přesto doktoři, psychologové a psychiatři ví, že člověk má vědomí. Máte nějaké nové definice? Zkuste to těm doktorům říct, třeba Vás pochopí.
            Také jste neodpověděl na otázku, kde je duch, když je člověk v bez-vědomí. On je totiž v bez-vědomí, nikoli bez-vědomý.

            ad.: Opisujete názory z nějaké literatury a nemáte vlastní názor a pochopení.

            Už soudruh Lenin říkával: učit se, učit se, učit se… Co je na tom špatného, že studuji literaturu a tím si vytvářím vlastní názor.

            ad.: proto píšu o duši. Více k tomu už nemám co dodat, neumím to lépe vysvětlit a proto nevidím smysl v nějakém pokračování.

            Neumíte vysvětlit, co je to duch. A že nevidíte smysl v pokračování? Tak nepokračujte. Nebo, že by ženská musela mít vždycky poslední slovo?
            Nezlobte se, že to znovu opakuji, ale z Vašich příspěvků čiší arogance „paní učitelky“ Brzobohaté. Přišla sem obhájit p. Staňka. Ale je to neobhajitelné. Snažíte se marně – oba dva.

  7. Pardále, musí mít každý stejný názor?

    Ta chřipka omlouvá částečně Váš sarkasmus. Jistě už víte, že chřipka není z toho, že by se na zdravé tělo vrhla horda bakterií a tím vznikly projevy, kterým říkáme chřipka, ale že člověk dělá něco proti stvořiteli, negativní emoce a nezdravý životní styl, tím dochází k oslabení energií v těle a následnému odumírání buněk. Na mršiny tu máme odklízecí čety v podobě hyen, supů a bakterií. Takže by jste se z toho měl poučit, uvědomit si, co jste dělal v poslední době špatně, aby se to nemuselo opakovat. Naštěstí v tomto případě se práce ujímají jen ty baktérie, které po objevu mikroskopu označila západní medicína jako příčinu, i když je to jen následek nemoci-odumírání buněk. Pokud máte imunitní systém ještě celkem v provozu, tak si tělo zvýší teplotu a zmobilizuje bílé krvinky a stačí týden poctivě ležet, první 2 dny nezatěžovat systém trávením jídla, dát si hodně přírodních antibiotik v podobě cibule, česneku, zázvoru, kajenského pepře a zvýšit příjem vitamínu C a budete fit.
    Přeji brzké uzdravení.

  8. Milenium. Jsem rád, že nemám stejný názor jako Vy. Že bych se provinil proti stvořiteli tím, že jsem chodil dlouhé hodiny za silných mrazů venku ve sněhu po lese? Žasnu, co stvořitel má na starosti. Jsem skoro fit a přeji totéž Vám.

  9. Pardále, nejste si pouze ochoten připustit, že jste byl nedostatečně oblečen, nebo se zpotil a proto prochladl, nebo jste tam byl prostě moc dlouho a tělo na to nemáte trénované, zkrátka přivodil jste si svým chováním stav, který tělo neustálo a začaly odumírat buňky. Ale je přirozené, že toto si běžně lidé neuvědomují a nepřiznají si na situaci svůj podíl. Je pro ego přirozené tvrdit, že za to může něco mimo mě.
    Jsem rád, tak ať Vám to vydrží.

    1. nepřiznají si na situaci svůj podíl

      Jaký pak svůj podíl? Chřipka je virová infekce, tu může chytit kdokoliv a nemusí proto nic udělat. A dokonce ta ptačí chřipka, byla nebezpečnější u těch, co měli silnou imunitu, protože je zabila přehnaná imunitní reakce a teď babo raď?

      1. S tou imunitou to není možné. Silná imunita nedovolí rozmnožit bakterie ani viry tak aby propukla nemoc. Mimochodem viry i bakterie jsou všude a až jejich přemnožení tam, kde jsou pro to podmínky se silně rozmnoží a jsou důsledek, ne příčina nemoci. Jedna z příčin nemoci je, pokud člověk nebo zvíře konzumuje nevhodnou stravu. Pokud pták konzumuje neživou, tepelně upravenou pro něj nepřirozenou stravu, kterou příroda přirozeně nenabízí, tak se mu ve střevech změní mikrobiom a začnou převládat nevhodné druhy bakterií, které se živí tím mrtvím jídlem-(odpadem) Jak už je skoro 20 let známo, tak každý má ve střevech v ideálním stavu probiotické kultury, které potravu jednak rozebírají a také přeměňují její látky na jiné potřebné. Základ imunity je ve střevech, tam vzniká palivo, stavební látky a další potřebné pro fungování těla. Pokud druh nekonzumuje co je pro něj přirozené dojde k úhynu těch prospěšných a pomnožení škodlivých a imunita je ta tam.
        Takže ptáci ve velkochovech, ale i domácí chovaní pro vejce a maso dostávají průmyslově vyrobené krmení nebo zbytky od stolu člověka –mrtvé, tepelně zpracované, nepřirozené krmivo. Ty domácí mají většinou i šanci dostat i něco vyrostlého na zahradě. Nevím o případech, kdy by byli zasaženi divocí ptáci z volné přírody. Ti žijí ze své naprosto přirozené potravy, což jim při nezbytném množstevním dostatku přináší ideální imunitní stav. Chřipka se vyskytuje pouze u divokých ptáků jako labuť, divoká kachna, holub a to protože jsou krmeny lidmi pečivem v parcích a u okrajů řek. Pokud by nedostaly enzymaticky mrtvou upečenou mouku nevznikal by jim ve střevech problém vedoucí k oslabení imunity a následně podmínkám pro pomnožení virů a bakterií.
        Ze zdravotního hlediska by měl člověk konzumovat výrazně nadpoloviční množství živé neupravované potravy a zvířata pouze takovou.

        1. S tou imunitou to není možné. Silná imunita nedovolí rozmnožit bakterie ani viry tak aby propukla nemoc.

          Příklad: k porážce Aztéků pomohly Španělům nemoci a lest, nikoliv bitva

          Viry se vyvíjí stejně jako všechno. Můžou mít i nad silnou imunitou navrch, zvláště když ten vir je něco nového jako H5N1.

          Ostatní jste pěkně vysvětlil.

  10. Ještě doplním, Stvořitel nemá na starosti Vás kontrolovat a potrestat Vás. On pouze při stvoření stanovil zákony a podle nich se jednoduše vše automaticky řídí. Nemoc není nějaký trest, je to jen prostý následek příčiny ze kterého se máme poučit. Je to záležitost vyrovnání energií. Ale to je pouze zjednodušený pohled, protože on je vše co jest, není nic mimo něho, takže on je současně Vy, a je i všemi ději, tedy i tou chřipkou. Když toto člověk příjme a začne tímto žít, ukřižuje své ego stává se božským člověkem. Tím se stane součástí druhého příchodu Krista. Protože druhý příchod je v podstatě dozrání značného množství populace do stavu blízkého toho jako měl Ježíš.

    1. Obávám se, že druhý příchod Ježíše Krista se konat nebude. Ježíš je přece JEDONOROZENÝ Syn boží. A proč by chodil, už přece jednou řekl, co chtěl a ukřižovali ho za to. Nebo máte už nachystané kladivo a hřebíky?
      Všechny sračky, ve kterých se nacházíme si musíme vyžrat sami. Ježíš to po nás uklízet nebude.

      1. Ježíš je nejen jednorozeným, ale i prvorozeným (Ř 8,29, Ko 1,18), což jsou dva zcela odlišné významy. Jednorozený podle božské přirozenosti, jako věčné Slovo, skrze které vše bylo stvořeno a prvorozený souvisí s narozením tohoto Slova do těla, se smrtí a se vzkříšením. Pro „ty Jeho“ platí toto slovo:

        „Neboť ty, které předem poznal, také předem určil, aby byli připodobněni obrazu jeho Syna, tak aby on byl prvorozený mezi mnoha bratřími; které předem určil, ty také povolal; a které povolal, ty také ospravedlnil, a které ospravedlnil, ty také oslavil.“ (Ř 8,29-30)

      2. Pepku já píšu o příchodu Krista, o Ježíši nepadlo slovo. Ježíše jako takového se to netýká, a čím bude proroctví druhého příchodu naplněno jasně uvádím.
        Jěžíš Nazaretský se stal za života kristem, kristem se může a také stane časem mnoho dalších.

        1. „Pepku já píšu o příchodu Krista, o Ježíši nepadlo slovo.“

          Já jsem si až doposud myslel, že Ježíš a Kristus je jedno a totéž. Mohl byste mi, prosím, objasnit, jaký je rozdíl mezi Ježíšem a Kristem?
          Děkuji.

          1. Čeho titul? Od koho? Kdo mu jej dal? Co mám udělat proto, abych dostal titul kristus?

          2. Lojzo hovorí Ti niečo Kristove Vedomie ? Nie je vedomie jednotlivca ako Vedomie – celok ide o iný uhol pohľadu…

    2. Pro Milenium , reagoval jsem na Vaše .“ „Jistě už víte, že chřipka není z toho, že by se na zdravé tělo vrhla horda bakterií a tím vznikly projevy, kterým říkáme chřipka, ale že člověk dělá něco proti stvořiteli, negativní emoce a nezdravý životní styl, tím dochází k oslabení energií v těle a následnému odumírání buněk.“
      Nezdravý životní styl je zabývat se právě tím, co sem teď tlakujte. Chřipka, stvořitel a ukřižování svého ega.

      1. Pardale,
        vidím to jasně. Chřipku jste dostal za to, že jste chtěl Vendu zabít a poslat do práčovny duší – neboli KARMA!

        1. Pro Lojzu
          Práčovna duší je očistec. Nedostatečně bílé jdou z automatky ještě na valchu, když ani potom bílá není bílá, šušup do pekla. Andělsky bílé samozrejmě přímo do nebe.

        1. Nemoc si způsobujeme zejména svými egoismi.

          Námitka. Když budete konat dobré věci, bude se vám dařit dobře a očekávat dobré a když zlé věci, tak zle. Takhle svět nefunguje.

          1. Matrixi, je potřeba si uvědomit, cože je to egoistické chování, není to vůbec tak jednoznačné jak to chápete a proto se vyjadřujete dost od věci. Dokonce konat dobré věci z pozice chápání většiny populace se dá dělat zcela běžně z egoistických důvodů. Celé je to ještě provázanější a bez patřičného nadhledu to nevidíme.
            Například pokud Vám vezme bolest léčitel přiložením rukou, tak z Vašeho pohledu udělal dobro, z pozice stvořitele zlo, protože zasáhl do karmy, kterou jste si měl odžít aby jste se z toho použil a a léčitel to udělal z egoismu. Buď chtěl hlavně vydělat peníze, nebo chce být lepší než je,chce „zachraňovat svět“ a neuvědomuje si vůbec, že Vám v podstatě ublížil.

          2. V lékárně když dostanu na nemoc léky a ty mi zasáhnou do karmy, uleví od nemoci, tak zato může lékař a nebo lékárník. To by ten doktor měl hodně černou auru z těch všech pacientu kterým pomohl. Takové nesmysly prostě odmítám.

          3. To Milenium,

            Takze dle Vasi logiky,by jsme vlastne meli zavrit vsechny nemocnice,lekarny,doktory,sestry,lecitele,bylinkare,atd.atd. protoze vsichni tihle lide podle Vas (ano dle Vas,ne dle Stvoritele,protoze tezko muzete vedet,co si o tom mysli Stvoritel,pokud si vubec neco mysli,ci zda to vubec resi) vlastne konaji zlo.
            Uvedomujete si ,ze bolestí se nam snazi nase telo dat najevo,ze neco delame spatne ? Treba ,ze se spatne stravujeme ? Nebo bolesti po urazech . Chcete tvrdit,ze lecitel jez mi pomuze od bolesti po uraze,dela vlastne zlo ?

            FANTASMAGORIE jak vyšitá

          4. Pane Martas, je to přesně jak píšete, bolestí nám dává tělo najevo, že jsme dělali něco špatně, zároveň je bolest vyrovnávání karmy. Pokud to přečkáme bez zásahů proti bolesti a uvědomíme si, proč bolest přišla není nutné, aby se to opakovalo. Pokud si ulevím práškama na bolest, tak si snížím intenzitu, ale prodloužím dobu bolesti. Zároveň mi ta chemická látka svými četnými vedlejšími negativními účinky nějak zdravotně v těle uškodí . Takže nejlépe se obejít bez nedokonalých lidských prostředků a případně sáhnout po těch přímo od stvořitele, tedy přírodních, a zároveň se pídit po příčině. Podání léku od doktora a energetické léčení biotronikem apod. má odlišné dopady jak na zdravotní stav, tak na karmu. Víte ono to nefunguje kontinuálně na všechny stejně. Celkově je systém karmy nastaven tak, že je přísnější na ty vyspělejší. Takže můžete mít vedle sebe člověka, který podvádí, krade atd. a nic moc se mu neděje, a dalšího, který bude žít mnohem spořádaněji a přijdou na něj nějaké pohromy. Nedává vám to smysl a máte za to, že žádná spravedlnost není, že není žádný stvořitel a nebo není spravedlivý, když připustí trpění tomu, co je uvědomělejší morálně, případně věřící. Tomu více vyvinutému, s větší morálností a větší duševní vyspělostí nemůže být měřeno tak shovívavě jako tomu, co žije teprve čistě pudové až zvířecí životy. Zkrátka na ty co ještě nic o životě nechápou přichází korekční upozornění s menší intenzitou a s delší prodlevou. Musíme si uvědomit, že nejsme všichni stejní, jsme v různém stádiu vývoje, nejsme na zemi jedna třída. Obyvatelstvo odpovídá rozsahu od první třídy ZŠ až po poslední rok vysoké. Nelze poměřovat prvňáčka jako člověka před maturitou.
            Léčitel může mít klidně nižší IQ než doktor, ale EQ a povědomostí o skutečné podstatě stvoření bude výše. Doktor nevěří, že nás něco přesahuje, jen mu jeho intelekt umožnil vystudovat co naše společnost považuje za důležité pro daný obor. Proto jeho zásahy nemůžou být se stejnými dopady jako ty od léčitele. Tomu již bylo totiž zjeveno, že nás něco přesahuje, že jsou tu jisté energie ale i zákony. Pokud je léčitel již vyspělejší a nabyl patřičné zkušenosti, je si vědom také těch zákonů a tak už přikládat ruce na bolavá kolena, nebo posílat energii na dálku nebude dělat. Můžete namítnout, že Ježíš také léčil. Ano, ale od té doby uběhlo velmi mnoho času, a podmínky se za tu dobu změnily. Dokonce největší předěl v dopadech konání se stal kolem roku 2012. A zadruhé, on ve své době musel dělat zázraky, aby si ho lidé vůbec pořádně všimli a bylo co zaznamenat pro další generace.

          5. Pro Milénium, co když je to s těmi lékaři, léčiteli, léky jako v tom vtipu. Přece si nenechám je zanícený zub úplně vyhnít, jen abych rozpustil karmu, nebo umřel na slepé střevo.

            Uprostřed oceánu se topí človíček. Jede okolo loď a chlápek, co na ní pluje praví: Pojď, vylez si nahoru, já tě zachráním.
            Ale človíček odpoví: Né, mě zachrání Bůh!
            Za další okamžik jede okolo obrovský parník a kapitán človíčkovi hází záchraný kruh a křičí: Hééj, vy tam dole, chyťte se, my vás zachráníme.
            Ale človíček zase spustí: Néé, mě zachrání Bůh!
            Pak se človíčkovi zjeví nad hlavou vrtulník, hází mu lano a huláká: Haló, vy tam dole, chyťte se my, vás zachráníme.
            Človíček na to: Néé, mě zachrání Bůh!
            Po chvíli se človíček utopí, v nebi přistoupí k Bohu, poklekne si a praví: Ó Bože, já jsem celý život křesťan, věřím v tebe, modlím se. Prosím tě, řekni mi, proč jsi mě nezachránil? A Bůh na to: posílal jsem ti loďku, posílal jsem ti parník, posílal jsem ti vrtulník, můžu já za to, že ty jsi takový vůl?!!

          6. Prvně musím opravit můj výrok, že z pohledu stvořitele udělal léčitel zlo, že zasáhl do karmy. Z pohledu stvořitele totiž neexistuje ani dobro ani zlo, respektive vše je jak má být, odehrává se život a probíhá vývoj.

            Matrixi, ten vtip má pravdu, akorát to častování na konci je čistě
            člověčí.
            Netvrdím, že když mě bolí zub, že nepůjdu k zubaři, ale, když se to stane, měl bych přemýšlet nad příčinou a pokud to jde vydržet tak nebrat chemické oblbováky, nebo na sebe pouštět energie. V ideálním případě by měl člověk nemocem předcházet a vzdělávat se aby věděl jak si je nepřivozovat a případně si uměl poradit přírodními prostředky s jejich řešením. Zdaleka to ale není pro každého, viz různé vyvinutí populace zmíněné výše. A proto je také tolik nemocí a tolik doktorů. Vytržení zubu, nebo odstranění apendixu je ale jen odstranění následku. Medicína léčí, ale neuzdravuje, protože pro ní zatím neexistuje-není detekována oblast ve které nemoci vznikají. Navíc se jí to i hodí, protože je vyloženě v područí chemického průmyslu, ze kterého vyrostla farmacie. Nemocnost umožňuje obrovský byznys a my žijeme v kapitalismu, takže je to přirozené.

        2. Paní Brzobohatá,
          v knize od Dethlefsena „Nemoc jako cesta“ je jasně a správně řečeno, že nemoc si člověk způsobí vychýlením z rovnováhy jang a jin. Vy jste tuto knihu opsala a společně s p. Staňkem zkomolila v díle „Duchovní příčiny nemocí“ a vylezl Vám z toho chybný závěr, že:

          „Nemoc si způsobujeme zejména svými egoismi.“

          Ani opisovat neumíte.

          1. Lojzo, jste asi fanda konspiračních teorií a vykládat Vám, že já čůrám jako Vy ve stoje je zbytečné. Ale to je čistě Vaše věc.
            Ke knize Duchovní příčiny nemocí mam osobně také výhrady, protože duch je totožný se stvořitelem, vědomím a bohem, takže by mi osobně seděl ten název jako DUŠEVNÍ příčiny nemocí. Knihu od p. Dethlefsena jsem nečetl, a pokud tam píše, co popisujete, tak to nemohu neodsouhlasit, a dodal bych, že rovnováha se rozladí přes egoismy a tedy negativní emoce, čímž se zasáhne do čaker a potažmo hormonální rovnováhy.

    3. Druhý příchod Krista jako vnitřní přerod lidí??? Tak to chce hodně fantazie…

      „O tom dni a hodině nikdo neví, ani andělé nebes, ani Syn, jenom sám Otec. Neboť jak tomu bylo za dnů Noe, tak tomu bude i při příchodu Syna člověka. Jako totiž v oněch dnech před potopou jedli, pili, ženili se a vdávaly, až do dne, kdy Noe vešel do korábu, a nic nepoznali, dokud nepřišla potopa a všechny nesmetla, takový bude i příchod Syna člověka. Tehdy budou dva na poli, jeden bude vzat a druhý bude zanechán. Dvě budou mlít na obilném mlýnku, jedna bude vzata a druhá bude zanechána. Bděte tedy, protože nevíte, v který den váš Pán přijde. To však vězte, že kdyby hospodář věděl, v kterou noční hlídku přijde zloděj, zůstal by vzhůru a nedovolil by mu prokopat se do domu. Proto i vy buďte připraveni, protože neznáte hodinu, v níž přijde Syn člověka.“ (Matouš 24.kapitola, 36 až 44)

      1. „tak tomu bude i při příchodu Syna člověka.“

        Vždyť říkám, že Syn boží nepřijde, možná přijde Syn člověka. To jsou dvě různé osoby.

        1. Ale kdeže… Ježíš přímo o sobě nikdy nemluvil jinak než o „Synu člověka“. Ježíš Kristus = Boží Syn = Syn člověka. Podle Písma má Kristus dvě přirozenosti, plně božskou (Boží Syn), i plně lidskou (Syn člověka).

  11. Místo aby se naučil číst,obrátil se do svého nitra a naučil se vidět srdcem,tak neustále vytváří nové konstrukty(představy,domněnky) a tyto pak rozebírá,
    kritizuje,pře se o ně.
    A není to zbytečné odvádět svou pozornost jinam a k iluzím,když vše podstatné je již popsáno v Knihách Zákona,Bibli?

    např.:Jób 37 :7-13

    7 Přátelstvím,vřelým vztahem, příjem potvrzuje,aby všechny charaktery(lidské vlastnosti) nabyly poznání jak:
    8 Pudy vchází do nitra a přebývají v podvědomí(pudové obsahy mysli)
    9 duchovní prvky pronikají do vědomí z náplně mysli a duch(mysl) omezuje citové prožívání ve prospěch duchovního vědomí;
    10 nezávisle na vůli(podvědomě) čistí Bůh vědomí(bez pudů a emocí),že oddělí duchovní náplň vědomí(mysl a lásku bezpodmínečnou,soucit) od pudů a emocí;
    11 Duchovní vědomí zavlažuje city,poznáním a pravdou rozhání nevědomost,
    12 a ta se mění a obrací,jak on určí,a vše ,co mu přikáže,provede na názorech a vnímání v oblasti nevědomí(podvědomí);
    13 poznání používá k úklidu nebo k dobru své duchovní cesty,jako svědectví milosrdenství*.

    *milosrdenství-změna náplně Vědomí porozuměním přes božský stav soucitu a odpuštění k Moudrosti.

    PS:A já dosvědčuji,že tomu tak je.
    —————-
    Filón Alexandrijský
    *Vycházel z názoru, že Starý zákon je psán obrazným, jinotajným způsobem vyjadřování (řec. ALLEGOREIN), a při jeho výkladu se musí hledat nějaký hlubší, symbolický, věčně platný význam.

    AL= pláč => Láska bezpodmínečná=Soucit
    LE= položit
    GOR= jádro
    EIN= mé

    1. Tisková mluvčí Zdeňka Pohlreich to říká celkem dobře. Ovšem říká něco úplně jiného než Vy, Milenium. Nechápu, jak můžete říct, že píšete o tom samém.

      1. Netuším, co máte na mysli tím označením „tisková mluvčí“, a jestli nevnímáte, že se naše sdělované informace v mnoha prvcích shodují, tak nedošlo k pochopení jejích slov, nebo mých textů.
        Ale chápu, že to někdo může vnímat rozdílně :o)
        Jestli to vidíte jinak nemohu to změnit a nebudu Vám to vyvracet. Nikdo nás nespasí, to může pouze každý sám, ale pouze pokud se k tomu už prožil.

        1. Milenium napsal:
          Ad.: Netuším, co máte na mysli tím označením „tisková mluvčí“

          Dle mého názoru paní Pohlreich popisuje, jak se zrodila z ducha. Nazývá to sice mylně vědomí, ale jí bych to odpustil, je to žena. Ženy mají s popisem a „technickým“ vyjadřováním problémy. Ale Vy, Milenium, když čuráte vestoje, tak Vám ty blbé termíny neodpustím.
          Pojem „tiskový mluvčí“ já tady používám již delší dobu. Znamená to, jak paní Pohlreich vysvětluje, že se neztotožňuje s tělem, že její Já je někde jinde. (Viz. Po chodníku jde jen její tělo.) Když je na tom videu, tak její Já mluví prostřednictvím „tiskové mluvčí“ Zdeňky Pohlreich.

          Ad.: jestli nevnímáte, že se naše sdělované informace v mnoha prvcích shodují, tak nedošlo k pochopení jejích slov, nebo mých textů.

          Lojza: Ano, skutečně nevnímám, že byste mluvili o tomtéž.

          Milenium napsal:
          Nakonec si zkuste uvědomit, kdo pozoroval jestli ve Vás byly myšlenky.
          Pokud jste udělal test z nemyšlením, uvědomil jste si toho pozorovatele?
          Zdeňka Pohlreich řekla:
          Dokáži se ztotožnit se sklenicí vody a jsme jedno. Neboli není žádný pozorovatel.

          Milenium napsal:
          Napíšu to tedy ještě jednou, duch se nemůže propojovat napřímo s hmotným tělem, brání tomu nekompatibilita, proto je tu prostředník v podobě duše, proto píšu o duši. Více k tomu už nemám co dodat, neumím to lépe vysvětlit

          Zdeňka Pohlreich řekla:
          Duši je pro mě nepodstatná, mé tělo je přímo propojeno s duchem (sice řekla s vědomím, viz. Vysvětlení nahoře)
          Navíc ducha vysvětlila:
          – příklad s klidnou hladinou rybníka bez jediné vlnky
          – příklad kruhu z provázku bez jediného uzlíku, atd.

          Milenium napsal:
          Jsme na rozdílném stupni osobního vývoje a proto si těžko můžeme rozumět

          Lojza říká:
          Vaše názory jsou úplně něco jiného než paní Pohlreich. Pokud to nechápete, je mi líto.
          Opravdu jsme každý na jiném stupni osobního vývoje. Až se více vyvinete, tak přijďte diskutovat s Lojzou.

          1. Ego zaslepuje tak, že není přes samo sebe patrné a je vidět až z pohledu druhého. Zde se to krásně potvrzuje, včetně ukázky duchovní pýchy a nadřazenosti. Za takovýchto podmínek není možné se k něčemu kloudnému dobrat, ale přesto je to cenná zkušenost a děkuji za ni.
            A poslední slovo Vám v klidu přenechám, i v tomto se mýlíte.
            Přeji poznání všem, kteří ho hledají.

          2. Milenium napsal: 10.2.2017 (17:42)
            Jsme na rozdílném stupni osobního vývoje a proto si těžko můžeme rozumět, respektive mít stejné názory.

            Milenium napsal: 18.2.2017 (17:58)
            Ego zaslepuje tak, že není přes samo sebe patrné a je vidět až z pohledu druhého. Zde se to krásně potvrzuje, včetně ukázky duchovní pýchy a nadřazenosti.

            Děkuji za to poslední slovo. Amen.

          3. Z lásky k Lojzovi, protože si uvědomuji, že je jen jedno JÁ a do něj patří i všechny součásti Lojzi, tak stavím toto zrcadlo.

            Napsal jsem, že jsme na různém stupni osobního vývoje, a proto si nerozumíme. Neuvedl jsem, že se cítím být výše nebo níže, ale ego Lojza si to přefiltrovalo po svém a zareagovalo jasně hodnotícím způsobem,kdo je kde:
            „Opravdu jsme každý na jiném stupni osobního vývoje. Až se více vyvinete, tak přijďte diskutovat s Lojzou.“
            Nebudu již k egu Lojza cokoli dalšího uvádět, ale jeho vědomí považuji za část jednotného vědomí které ještě stále silně podléhá egu těla i když zde dává vehementně najevo opak.

          4. Z lásky k Mileniu:

            ad.: Napsal jsem, že jsme na různém stupni osobního vývoje, a proto si nerozumíme.

            Tak jak jste to mylel, když ne tak, že jste výš než já?

        2. ad „Nikdo nás nespasí, to může pouze každý sám, ale pouze pokud se k tomu už prožil.“

          Jetli něco Bible dost jasně sděluje, tak to, že člověka spasí pouze Bůh v Kristu, to znamená Ježíš Kristus. Proto Ježíše přijímali i ti největší hříšníci (celníci, prostitutky, vrazi…), naopak farizeové a zákoníci, kteří byli přesvědčeni o své samospravedlnosti u těch Ježíš, k jejich vlastní záhubě, s nabídkou spásy nepochodil. A platí to dodnes.

          Snaha o spásu z vlastních sil je pro Boha naprostá urážka (zvláště slyšel-li člověk o Kristu jako Spasiteli) a vede do záhuby.

          1. „Nikdo nás nespasí, to může pouze každý sám, ale pouze pokud se k tomu už prožil.“ – nevím, jestli bych s tím takto souhlasil.

            Důležité je obdržet milost – bez ní se k ní „neprožijete“.

            O spáse a Spasiteli píše dobře pan Žáček ve svém nedávném článku. Je tam i dost hodnotných diskuzních příspěvků.
            http://hledani.gnosis.cz/slabikar-duchovniho-zivota-2/

            Zajímavé – tady, pod tímto čl.p.Staňka, jsem psal ještě pod starým nickem.

          2. Jenže Venda nabízí misto Krista indické gurui – falešné spasitele. Za naše hříchy zemřel pouze Ježíš Kristus.

            „Toho, který hřích nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom se my v něm stali Boží spravedlností.“ (2. Korintským 5:21)

          3. To je celé pouze špatná interpretace a ještě navíc mnoha překlady a hlavně církví v pátém století překrouceného sdělení.

            Ježíš nezemřel za hříchy lidstva, a osvobození je možné pouze prožitím se do stavu pokory, kdy ego lehne a přijde kristovství, což je doba, kdy duch plně vládne hmotě. Proto si také po smrti svého těla dokázal zmaterializovat tělo nové.

          4. Milenium – povězte to miliónům znovuzrozeným křesťanům s duchovními dary Ducha svatého, kteří prožili nové zrození, když přijali Krista za Spasitele.

          5. Kde jste ty miliony spasených a jejich duchovní dary potkal? Já bych chtěl vidět alespoň jednoho. Poradíte mi?

          6. Jistě v každé místní církvi v daném městě jich pár bude. Pokud vám to stačí na PC, tak i na YouTube můžete vidět vyhánění démonů, léčení, mluvení jazyky, vše jak je v Písmu. Věřit tomu nemusíte, ostatně kdo nezažil jedinečnost a moc živého Krista, tak často neuvěří. Na YouTube můžete hledat videa Last Reformation, Todd White, u nás třeba skupina okolo Radka Bindera chodí mezi lidi a točí video o uzdravení skrze víru v Krista.

            A řekl jim: „Jděte do celého světa a vyhlašte evangelium všemu stvoření. Kdo uvěří a bude pokřtěn, bude zachráněn. Kdo neuvěří, bude odsouzen. Tato znamení budou doprovázet ty, kteří uvěří: V mém jménu budou vyhánět démony, budou mluvit novými jazyky, budou brát hady do rukou a vypijí-li něco smrtelného, nijak jim to neublíží. Na nemocné budou vzkládat ruce a budou se mít dobře.“ Potom, když jim to pověděl, byl Pán Ježíš vzat vzhůru do nebe a posadil se po pravici Boží. Oni vyšli a vyhlásili všude evangelium, Pán pracoval s nimi a potvrzoval to slovo znameními, která je doprovázela. Amen.(Marek konec 16.kapitoly)

            Jinak Ježíš samozřejmě není hlavně o darech Ducha svatého. Největší zázrak totiž je, když člověk přijde ke Kristu jako hříšník a pozná v Ježíši svého Spasitele a přijme jej do svého života, to je zázrak nad zázraky.

  12. Je zde vyčítáno, že pro stvořitele či ducha používají někteří včetně mě označení vědomí, protože vědomí je v oblasti psychologie používáno pro něco jiného. Pokud má někdo silnou potřebu při popisování toho o čem zde je diskuse,( o něčem tak křehkém, nehmotném a provázaném) komunikovat nějak exaktně a naprosto pregnantně přijde mi, že nechápe, že to nejde.
    Třeba slovo duch se používá pro označení i něčeho jiného, třeba průsvitné postavy a jsou rituály při nichž se vyvolávají duchové zemřelých.
    I když se dostaneme již k jednodušším záležitostem nemusí být vše jednoznačné. Použiju li slovo voda pro půl litru čiré kapaliny ve sklenici, je to stejná pravda jako když budu mluvit o znečištěné kapalině v louži, rybníce, nebo vláze vsáklé v zemi. Stejné
    Vědomí, duch, tao, podstata, bytí, stvořitel, bůh. Musíme přijmout, že v tomto případě je jednoduše používáno mnoho názvů, už proto, že existuje mnoho náboženství.
    Ramaha Maháriši říká:
    „Pro moudrého, jenž poznal Já zbožštěním se ve svém nitru, neexistuje kromě Já nic, co by mělo být poznáno. Proč? Protože jakmile zmizelo ego, jež ztotožňuje tělesný tvar s„já“, stává se mudrc beztvarým bytím-vědomím.„

    Můžeme tedy použít upřesňujícího přívlastku a máme tu lidské vědomí a prvotní vědomí.

    1. ad.: A poslední slovo Vám v klidu přenechám, i v tomto se mýlíte.

      Každý příspěvek ukončíte tím, že tento je už opravdu poslední.

      ad.: Stejné Vědomí, duch, tao, podstata, bytí, stvořitel, bůh. Musíme přijmout, že v tomto případě je jednoduše používáno mnoho názvů,

      Proč je tedy tolik slov na to samé. Vždyť každé slovo znamená něco jiného:
      Tao se dělí na:
      Tao neprojevené (nevědomí, bytí, Bůh) a na
      Tao projevené (vědomí, stvořený svět)

      Stvořitel je ve východním náboženství součástí trojjednosti Boha (Stvořitel, Tvořitel, Ničitel)

      Duch je spojován výhradně s člověkem.

    2. @ – Proč? Protože jakmile zmizelo ego, jež ztotožňuje tělesný tvar s„já“, stává se mudrc beztvarým bytím-vědomím.„
      Můžeme tedy použít upřesňujícího přívlastku a máme tu lidské vědomí a prvotní vědomí.

      Jistě, ovšem. Ale jak se tím někteří „místní“ popasujou, to už je jiný příběh.

      1. @ – Můžeme tedy použít upřesňujícího přívlastku a máme tu lidské vědomí a prvotní vědomí.

        Popasování je naprosto jednoduché. Prvotní vědomí, které všechno ví a všechno zná, si stvořilo nás lidské blbce, aby se s potěšením dívalo, jak se tady mydlíme atomovkama a umíráme v hladomorech.

    1. Každá je ve své funkci důležitá. Ale…
      V tomto světě si sami určujeme, v jaké „buňky“ vesmírného (pro vědoucí: božského) člověka se vyvineme.
      A buňka žlučníku nemůže existovat mezi buňkami srdce a ty nemohou existovat mezi buňkami oka. Ale spolupracovat budou všechny.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017