Příroda není nic jiného než Bůh ve věcech

K veškerému přirozenému množství existuje veškeré záporné množství. Tak jako přirozená čísla reprezentují existující stavy věcí, tak záporná čísla zastupují existující opačné stavy věcí, neboli neexistující stavy věcí. Existující opačné stavy věcí se dají vykládat např. jako záporné hodnoty fyzikálních veličin, nebo jako v běžném smyslu použití záporných čísel. Kde něco přebývá, tam jsou kladné hodnoty, kde něco naopak chybí, tam se vyskytují záporná čísla. Přirozených i záporných čísel je stejně mnoho, přirozené množství se dá zobrazit na záporné množství a opačně ω → -ω, -ω → ω. Obě tyto množství jsou tedy stejně mohutné, můžeme vytvořit řadu, kde se sčítá první prvek přirozeného i opačného množství, druhý prvek, … Výsledek se dá zjednodušeně zapsat ω + -ω = {0, 0, 0, …}, jelikož 0 + 0 = 0, 1 + -1 = 0, 2 + -2 = 0, atd. Takto sečteme všechny prvky popořadě obou množin a výsledek je množina obsahující nekonečně mnoho nul. Co taková množina reprezentuje? Je to množina všech existujících nulových stavů věcí. Všimněte si, že 0 byla součástí přirozeného množství i opačného množství. Výsledné nuly lze chápat jako vynulování existujících i neexistujících stavů věcí. No a to se děje z povahy prostoru v každém jeho bodě. Takže, než přistoupíme k širším definicím prostoru, budeme výslednou množinu brát jako předdefinici prostoru a prvky této množiny budou body prostoru. Prostor je tedy veškeré nulové množství a jako fakt spadá do světa. Značme a nazývejme nulový prostor null = {0, 0, 0, …} a platí ∞ = {ω, – ω, null, …}.

O povaze takového světa můžeme říci, že se rozpadá do faktů, ale sám faktem není, má jinou povahu, než fakta, ze kterých se skládá, propojení věcí ve stavech věcí se ve světě neprojevují v celkovém souhrnu jako jediné propojení věcí. Svět je veškerá existence, tedy pojímá existence nižšího řádu, existující stavy věcí. Proto lze o světě hovořit spíše jako o třídě, než množině. Svět je třída a ne množina. Jako množina by byl stejného charakteru jako množiny, které obsahuje.

Ve výkladu faktů budu radikálnější než Wittgenstein. Podle mne se svět rozpadá do faktů, ale do nekonečna. Svět je celkem faktů a nikoli věcí. A i když jsou stavy věcí propojením věcí, lze tato propojení rozkládat až do nekonečna, aniž bychom narazili na věci. Fakta se tedy mohou rozpadat na elementárnější fakta, atd. Atomární fakt je pak limitou všech rozpadajících se faktů, neboli lim fn, kde platí, f1 ⊇ f2 ⊇ f3 ⊇ … ⊇ f∞. Tedy každý fakt reprezentovaný množstvím jako množinou je nadmnožinou elementárnějšího faktu a ten je taktéž nadmnožinou a protože se pohybujeme na kladných číslech, nebo záporných, vždy musíme skončit na 0. Proto jsem nadefinoval 0 do obou množin ω, . Nejelementárnější, rozpadlý, atomární fakt pak bude mít hodnotu 0. Ale nebude obsahovat žádnou věc. Atomární fakt pak můžeme rozkládat dále a vždy bude výsledkem atomární fakt, tedy f ω+1 ⊇ f ω+2 ⊇ f ω+3 ⊇ … ⊇ f ω+ω. Fakta můžeme počítat dolním indexem pomocí takzvaných ordinálních čísel, která jsou prodloužením konečných přirozených čísel, tedy ω+1, ω+2, …, ω+ω, ω+ω+1, ω+ω+2, atd. Nezáleží, kam až zajdeme, stále bude platit fn = 0, pro libovolné n od n = ω a dále, protože vždy platí 0 ⊇ 0 ⊇ 0 ⊇ … ⊇ 0. Jakmile dojdu k nulovému množství reprezentujícímu existující nulový stav věcí, dalším rozkládáním se již k věcem nedostanu. Tedy svět se rozpadá do faktů, nikoli věcí. A atomární fakt s hodnotou 0 nemůžu prohlásit za věc, protože bych dostal spor, že svět skládá z věcí. Takže vše kolem nás jsou existující stavy věcí, ale k věcem se nikdy nedostanu.

Jak souvisí nulový prostor null = {0, 0, 0, …} s atomárními fakty? Dalo by se prohlásit, že z nich sestává. Nuly zde jsou existující i neexistující stavy věcí a atomární fakta zároveň. Prostor světa obsahuje existující i neexistující stavy věcí, jejich vynulované možnosti, které jsou absolutně nejelementárnějšími fakty. Filozoficky by šlo prohlásit: všude ničeho nekonečně mnoho jest. V takovém prostoru mi mohou chybět souřadnice, body prostoru nemohu označovat pouze přirozenými a zápornými čísly. Zde se hodí zavést racionální čísla, protože racionální čísla jsou hustě uspořádaná, mezi každými 2 zlomky mohu najít jejich aritmetický průměr, např. na intervalu <0,1> nejdříve 0,5, pak 0,25 a 0,75, pak 0,125; 0,375; 0,625; 0,875, atd. Racionální čísla tedy mohou označovat body prostoru s atomárními fakty. Každý fakt je se svým atomárním faktem provázán pomocí svého rozkladu. Každý fakt pak bude mít svůj atomární fakt. A protože víme, že racionálního množství je stejně jako přirozeného množství, bude prostor úplně vyplněn fakty. Prostoru faktů říkal Wittgenstein logický prostor. A každý fakt má podle něj svou logickou souřadnici. Já „redukuju“ úvahy o logickém prostoru na úvahy o klasickém geometrickém prostoru. Zkoumání logického prostoru je pro mne zkoumáním geometrického prostoru. Jaký to má přínos, se ukáže v dalších částech mého pojednání o matematické filozofii. Racionální množství bude tedy q = {a/b| a, b ∈ ω; b ≠ 0} a bude mít taky své opačné množství -q = {-a/b| a, b ∈ ω; b ≠ 0}. ∞ = {ω, – ω, null, q, -q, …}.

Nadpis mého článku zmiňuje slavný citát slavného středověkého filozofa Giordana Bruna. Je na něm zajímavé to, jak metaforicky souvisí s mou prací o matematické filozofii, logickém prostoru a poznání, že fakta nelze rozložit na věci. Jeví se, že příroda musí fungovat tak, jak Bruno naznačuje. Od zdola, ne od shora. Fyzikální zákony by měly fungovat v bodech prostoru, ne nad ním, nebo mimo něj. Jeví se mi velmi intuitivní, že podstata světa tkví v bodech prostoru. Ale jak jsem psal, rozpadáním faktů do nekonečna dostaneme pouze atomární fakta bez věcí. Pokryjeme tedy prostor atomárními fakty v racionálním množství. A pokud budeme rozšiřovat nulový prostor o další nuly, nikdy se nedostaneme k reálné hustotě prostoru (hustotě bodů reprezentované reálnými čísly).

Při zamýšlení nad komplexností světa jsem přišel na několik principů. První princip nazývám inverzní princip. Vychází z následující úvahy. Pokud vytvořím konečně mnoho vět o stavu věcí, nepopíšu tento stav dokonale, vždy bude něco, co bych ještě mohl popsat. Konečný jazyk nebude stačit na popis stavu věcí. Nekonečným rozkladem faktu na atomární fakt obdržím hodnotu 0. Zatímco existenci stavu věcí popisuji hodnotou konvergující k nule, složitost mého popisu roste k nekonečnu. Což mne přivedlo přímo k myšlence, že samotné stavy věcí budu reprezentovat nekonečnými ordinály typu ω.

Další princip už byl zmíněn: prodlužující princip. Počet nul v nulovém prostoru mohu stále prodlužovat, stále jich tam bude nekonečně mnoho (ω).

Stlačující princip {0, 0, 0, …} → {0}. Nulový prostor lze stlačit na jediný bod. Tento princip je fundamentální a díky němu nadefinuji reálné body reprezentované pomocí iracionálních souřadnic a stavy věcí budou nabývat vyšších hodnot, než jakých nabývají ordinály typu ω.

Krátké shrnutí fundamentálních závěrů:

  1. Opačné množství reprezentuje existenci opačných stavů věcí.
  2. Sečteme-li všechna přirozená čísla a záporná čísla, obdržíme množinu všech nulových stavů věcí, existujících i neexistujících.
  3. Nulový stav věcí můžeme chápat jako atomární fakt kdekoli v logickém prostoru rozloženého faktu. Z logického prostoru faktů ve světě se stává klasický geometrický prostor.
  4. Nulové stavy věcí reprezentují v geometrickém prostoru body.
  5. Bodů je v prostoru racionální množství.
  6. Rozkládáním faktů v prostoru, tedy existujících stavů věcí, nelze nikdy dosáhnout věci bez svého propojení.
  7. Fakta se tedy rozkládají do nekonečna na atomární fakta, i za použití nekonečných ordinálů.
  8. Existence stavů věcí nabývají konečných hodnot, zatímco stavy věcí nabývají nekonečných hodnot.

 

Jan Kozohorský
14.12.2017
 

Poslední články autora:


hodnocení: 3
hlasů: 7

36 komentářů

Přidat komentář
  1. JanKo píše :
    „záporná čísla zastupují existující opačné stavy věcí, neboli neexistující stavy věcí.“
    Chápu opačné stavy věcí některých třeba typu úspory/ dluhy, které se mohou vynulovat. Ale rozum se nevynuluje s neexistujícm rozumem. Neexistující rozum znamená, že rozum je nulový, ne záporný.
    Západní vítr se nevynuluje s opačným východním, protože západní je mnohem častější.

    Článek píše :
    „Takže vše kolem nás jsou existující stavy věcí, ale k věcem se nikdy nedostanu.“
    Komentář : to je buhužel pravda, ke smysluplným věcem jste se nikdy nedostal.

    Prostor má fyzikální rozměr délky (plochy, objemu). Je tedy jedno, jestli malá racionální čísla vyjadřujeme pomocí obecných zlomků nebo pomocí desetinného rozvoje- desetiny, tisíciny,miliontiny atd. Nebo zvolíme malou jednotku ( mm, mikrometr, nanometr, pikometr), která se k popisu malých částí lépe hodí, ale stále má fyzikální rozměr délky ( třeba metr) Což je podstatné.
    Mám metrový klacík a čo je, súdruh Kefalín, hentaký záporný metrový klacík?
    Když prostor budu měřit nějakým klacíkem, můžu dostat leda nějakou hodnotu, tedy čísla, zlomky čísel. Musím ale uvést jakou jednotku používáme, což se rovná definici jednotky, pomocí níž měříme. Číslo je spjato s jevem, který vyjadřuje, nelze sčítat jablka a hrušky.
    Už třetí díl autorova množinování čísel od + nekonečna do – nekonečna je o ničem. Teď se řeší prostor.
    Veličiny ( délka) se dají vyjádřit pomocí fyzikálních jednotek, které mají fyzikální rozměr ( metr). Autor nechápe, že čísla sama o sobě i ta nejjasnější přirozená čísla 0,1,2,3… neznamenají vzhledem k diskutovanému prostoru vůbec nic. Čísla něco znamenají ve spojitosti s něčím : žádný dluh, jedna láska, dvě myšlenky, tři zlaté vlasy Děda vševěda.
    Článek píše :“A pokud budeme rozšiřovat nulový prostor o další nuly, nikdy se nedostaneme k reálné hustotě prostoru (hustotě bodů reprezentované reálnými čísly).“
    No konečně, z nul nedostaneme reálný prostor. Děkujeme, odejděte : tvrdil jste, že vše se skládá z 0 ( z nul).

    1. „Takže vše kolem nás jsou existující stavy věcí, ale k věcem se nikdy nedostanu.“
      „Komentář : to je buhužel pravda, ke smysluplným věcem jste se nikdy nedostal.“
      *
      Něco v tom směru buhužel nebuhužel tvrdili i důležitější vědci – nedostat se k věcem. Vnímáme okolní předměty, ale jde právě o vjemy, jaká je skutečnost? Nakonec jinakost věcí prokázala kvantová teorie.

      1. Pane Tichánku, výraz „nedostat se k věcem“ není kvantová fyzika a princip neurčitosti, na který patrně narážíte. Stačí si přečíst základní informaci:
        https://cs.wikipedia.org/wiki/Princip_neur%C4%8Ditosti
        Píšete :“Vnímáme okolní předměty, ale jde právě o vjemy, jaká je skutečnost?“
        Kvantové jevy smysly nevnímáme, některé jevy lze ukázat pokusy. Já třeba taky nevnímám, že výška dveří ve futrech je 197 cm, potřebuji k tomu metr. Jinak vnímám dveře já a jinak dvoumetrový chlap, ten ví, že se má sehnout. Takže kategorii věci a vjemy řešit kvantovou fyzikou, asi ne.

        1. „“Kvantové jevy smysly nevnímáme, některé jevy lze ukázat pokusy.““

          Jde vidět, že úplně vaříte vody. A lidská mysl je co, prosím? Nekvantový jev?

          Ano, principy mechaniky jsou právě to, co poukazuje na správnost mých tvrzení, jenže fyzika se zarazí na 10-35 m a dále už kvůli svým rovnicím nejde, smutné… Délka neskládající se z ničeho?

        2. Pro Pardal 17.12.2017 (9:45)
          „Heisenbergův princip neurčitosti (též relace neurčitosti) je matematická vlastnost dvou kanonicky konjugovaných veličin.“ – nabízíte nepodepsaný názor Wikipedie.
          Ve fyzice se namísto hmoty přeceňuje matematika. Zkusím jinak:
          „princip neurčitosti je fyzikální vlastnost“ – hmoty.
          V diskusi nedbáme na výstižnost sdělování. Vy přesně píšete: kvantové jevy nevnímáme.
          Ovšem vnímáme jejich následky.

    2. Změť informací beze smyslu.

      1. Jak může proudění částic versus proudění částic být opačný stav věcí (to, že tomu přidáte přívlastek západní, nebo východní, je to stále proudění)
      2. Nulový rozum není neexistující rozum, ale není to rozum vůbec. Protože fakta, když se rozpadnou na atomární fakta, tak jsou všechna stejná, nuly.
      3. Kdy si už konečně přiznáte, že svět se neskládá z věcí. To vám řekne každý částicový fyzik, že v atomech je jen prázdný prostor.
      4. Prostor v mém podání může, nebo nemusí mít rozměry. Mimochodem ještě jsem je tam nezavedl. A ani bych nemusel, co to řeší prosím???
      5. Další nepravda, čísla nemusí být spojena s jednotkami. Jednotka je dodatečná informace a právě k rozměru. Číslo je bezrozměrné. A číslo musí být spjaté ve světě s něčím. Jak jsem už psal číslo 3 se dá definovat jako množina o třech prvcích, ale vzhledem k uspořádání všech existujících stavů věcí ve světě, všech faktů obsahujících 3. Ale matematika je už abstraktní a nemusí zmiňovat propojení všech existujících stavů věcí 3. A na měření prostoru tedy jednotky opravdu nepotřebuji. Stačí mi čísla. Protože ty uchovávají ty poměry veličin.

      Čtenář Pardal nechápe vůbec nic a očividně ani nechce chápat. Každý prostor je definován číselně a bez jednotek.

      Očividně si děláte srandu, protože má tvrzení jsou zřejmá a argumenty už Vám dávno došly.

      1. JanKo, východní a západní víte jsou opačné směry, součet dlouhodobě není nulový ( záleží na intenzitě a četnosti toho proudění). U Vás je to proudění, a kde máte to opačné proudění, které se sečte na nulu?
        Píšete :“4. Prostor v mém podání může, nebo nemusí mít rozměry. Mimochodem ještě jsem je tam nezavedl. A ani bych nemusel, co to řeší prosím??? ..Každý prostor je definován číselně a bez jednotek. “
        Ale, ale, už jste zavedl že vše se skládá z nul a dal jste poučení, že čísla ( tedy i nula) rozměr nemá.
        Prostor má fyzikální rozměr délky se základní fyzikální jednotkou metr [m].
        Píšete :“fyzika se zarazí na 10^-35 m“. Myslíte Planckovu délku a jak správně uvádíte, má fyzikální rozměr metr. Takže prostor se dá těmito jednotkami měřit.
        Číslo je bezrozměrné, sčítat je můžete i navzájem vnulovat na 0. Tak jo. Mám 1 milion dluhu a 1 korunu úspor, dohromady mám nulu.
        Přeji Vám hodně zdaru s Vašimi od nulami, které jsou všude od +nekonečna do -nekonečna.

        1. A nebude například směr proudění třeba jiný stav věcí? No ne, že jste to nazval jiným pojmem, ale po mé teorii chcete, aby se chovala nelogicky. Nebo se ve Vaší nelogice třeba ztrácíte už vy. Já bych tedy řekl, že proudění částic je nějaký existující stav věcí a směr proudění je jiný existující stav věcí, ale nechci bourat váš nelogický svět…

          Rozměr lze zavést jako dodatečnou matematickou veličinu, protože třeba můžu prohlásit, že prostor obsahuje 3 množiny bodů, tím pádem to bude 3D prostor.

          Prostor, který se rozkládá do nekonečna na body nepotřebuje jednotky. Stačí zachovat čísla a jejich poměry. Planckova délka je výmysl fyziky, nikde není řečeno, že to je atomární fakt.

  2. Nedivím se, že pan Cantor byl na konec života úplný cvok.

    ad/ K veškerému přirozenému množství existuje veškeré záporné množství.

    Za chvíli jdeme s Vendou do lesa. Ten lese má pojmenování „U rybníka“. Je v něm nějaké přirozené množství stromů, smrků, borovic, jedlí a listnáčů. Odhaduji je třeba na 2000. V sumáři je to množství veškeré. Jsem zvědav na existenci toho záporného množství stromů, kde asi bude existovat?

    ad/ Tak jako přirozená čísla reprezentují existující stavy věcí, tak záporná čísla zastupují existující opačné stavy věcí, neboli neexistující stavy věcí.

    Přirozená čísla se dají přiřadit ke stromům. Z nějaké strany mohu počítat – strom číslo 1,2,3……824,825…..ne nekonečno, a označit si je i malými cedulkami s číslem. Nevím, jak tato přirozená čísla reprezentují stav věcí; třeba stáří stromu, jeho naklonění, napadení kůrovcem, suché stromy….atd.. Tyto stromy záporná čísla nemají a není tudíž nic, co by zastupovalo opačný stav těch samých stromů. Nebo ano? Strom nakloněný s určitým přirozeným číslem, nemaje záporné číslo, je stále pořád nakloněný. Neexistující stavy těchto stromů tak prostě nejsou.

    ad/Krátké shrnutí fundamentálních závěrů:

    1/Opačné množství reprezentuje existenci opačných stavů věcí.

    Zdvořilý dotaz – v daném lese je jistý – skutečný počet stromů. Co je tím opačným množstvím stromů v tomto konkrétním lese „U rybníka“, které reprezentuje jejich opačný stav /věcí/ ?

    Celé se mi to jeví jako uhozené a nedivím se kolegovi Vendovi, že na tuto diskuzi v tématu „na pomezí rozumu“, pardon, na pomezí vědy, nechodí.

    Pane JanKo, jen abyste se z toho nezbláznil jako Váš matematický idol p.Cantor.

    1. Ještě bych do toho říkání zapletla dvojpaprsek, ale to je z jiného ranku.
      jo a nezapomeňte – každý strom má i kořenový systém, který ač nevidíte, tak existuje. Jo a řídící (matečný) strom v lese mnozí též nevidí,….

    2. AuV

      To jsou naprosto přirozené úvahy a nedivím se, že jim nikdo nerozumí. V dnešní době přirozeně rozumět světu není jednoduché.

      ad/ Jsem zvědav na existenci toho záporného množství stromů, kde asi bude existovat?

      No, to je taky jednoduché. Místo prostoru je ovlivněno 3 aspekty:
      1) že v daném místě něco je – existující stav věcí, to číslo 2000
      2) že v daném místě něco může být – možnosti existencí stavů věcí
      3) a že něco v daném místě není – opačné stavy věcí

      A to, že Vaše myšlenky zobrazují fakta světa znamená, že můžete vidět ten les, nebo si můžete představit, co by tam mohlo být, anebo si můžete představit, co tam není. Logické možnosti se tedy projevují tak, že můžete myslet nejen o obrazech faktů, ale i o možnostech jejich existence, nebo o opačných faktech. Kdyby ve světě neexistovaly logické možnosti, tak ani Vy nemůžete myslet něco, co není! To by bylo hezké, ne? Bavit se jen o tom, co je!

      Píšete, že ve světě může existovat jen konečně mnoho stavů věcí… hmm. Tak to teda nesouhlasím, jelikož je svět rozlehlý do nekonečna. Ale zároveň je nekonečně složitý, to znamená, že vezmete-li libovolný stav věcí, tak jej můžete do nekonečna rozkládat na menší stavy věcí a počty Vám půjdou do nekonečna jen u jednoho se rozpadajícího faktu!

      Přirozená čísla reprezentují existenci stavů věcí (jejich počty), ne stav věcí samotných. Jak jsem psal stavy věcí samotné budou reprezentovat množiny typu ω, kvůli nekonečné složitosti stavů věcí.

      Vám se to zdá uhozené, ale je to zcela logické, kdyby měl svět fungovat podle Vás, tak nefunguje protože Vy byste mu dal těch 2000 stromů, ochudil byste jej o možnosti. Váš svět by prostě byl, ale nic více.

      Opakuji, Cantor se nezbláznil z idejí, ale z toho, že byl společensky dehonestován. Až papež jej musel rehabilitovat. Takže dělat si srandu z lidského neštěstí, to Vám jde.

      1. Kozma Prutkov: „Mnohé věci jsou nám nepochopitelné ne proto, že náš rozum je slabý, ale proto, že jejich podstata nezapadá do okruhu našich pojmů.“

        To bude asi trefné vystižení této diskuse.

      2. A jsme zpět. Vycházka O.K..

        ad/ K té první větě ve Vašem článku – „K veškerému přirozenému množství existuje veškeré záporné množství. “ jste napsal.

        No, to je taky jednoduché. Místo prostoru je ovlivněno 3 aspekty:

        1) že v daném místě něco je – existující stav věcí, to číslo 2000 /POZOR – moje poznámka – to číslo 2000 není stav věcí a proč ho sem pletete ? /

        2) že v daném místě něco může být – možnosti existencí stavů věcí /POZOR – v té Vaší myšlence jste neoperoval s žádným stavem věcí – ještě jednou, podívejte se nahoru /

        3) a že něco v daném místě není – opačné stavy věcí /opět POZOR – proč k definici, že k veškerému přirozenému množství existuje veškeré záporné množství přiřazujete opět opačné stavy věcí?/

        V čem spočívá v tom lese „U rybníka“ k veškerému přirozenému množství / tady stromů v počtu 2000 ks / existence veškerého záporného množství /stromů/? Jak si to představit?

        Tím jste tedy, při vší úctě k Vám, ale neodpověděl na moji jednoduchou otázku – Jsem zvědav na existenci toho záporného množství stromů, kde asi bude existovat v lokalitě lesa „U rybníka“?

        K bodu třetímu – Váš aspekt – 3) a že něco v daném místě není – opačné stavy věcí – to se dá vyložit takto ?

        ……v daném místě konkrétního lesa není např. panelákové sídliště / či pěti hektarový rybník, pole, kvalitní část dráhy silničního okruhu pro závody automobilů…../, což má ukazovat na nějaké opačné /neexistující/ stavy věcí?

        V článku nahoře jste napsal fundamentální závěry- já si vybral jen jeden:

        1/Opačné množství reprezentuje existenci opačných stavů věcí.

        A položil Vám zdvořilý dotaz, který se přímo nabízí na konkrétním případě lesa /přirozeného/

        V daném lese je jistý – skutečný počet stromů. Co je tím opačným množstvím stromů v tomto konkrétním lese „U rybníka“, které reprezentuje jejich opačný stav /věcí/ ?

        A ještě jednou zopakuji Vaši výchozí myšlenku a můj dotaz k ní :

        ad/ Tak jako přirozená čísla reprezentují existující stavy věcí, tak záporná čísla zastupují existující opačné stavy věcí, neboli neexistující stavy věcí.

        Přirozená čísla se dají přiřadit ke stromům. Z nějaké strany mohu počítat – strom číslo 1,2,3……824,825…..ne nekonečno, a označit si je i malými cedulkami s číslem. Nevím, jak tato přirozená čísla reprezentují stav věcí; třeba stáří stromu, jeho naklonění, napadení kůrovcem, suché stromy….atd.. Tyto stromy záporná čísla nemají a není tudíž nic, co by zastupovalo opačný stav těch samých stromů. Nebo ano? Strom nakloněný s určitým přirozeným číslem, nemaje záporné číslo, je stále pořád nakloněný. Neexistující stavy těchto stromů tak prostě nejsou.

        Odpovědi jste se vyhnul.

        Jak může přirozené číslo reprezentovat existující stav věcí ? V případě lesa – stromů? Z jakého přirozeného čísla poznáte, že ten strom je suchý, roste křivě, napadený kůrovcem ?

        Napsal jste mi : „Vám se to zdá uhozené, ale je to zcela logické, kdyby měl svět fungovat podle Vás, tak nefunguje protože Vy byste mu dal těch 2000 stromů, ochudil byste jej o možnosti. Váš svět by prostě byl, ale nic více.“

        Z čeho usuzujete, z čeho je logické, že když by svět měl fungovat podle mně, že by nefungoval, protože bych mu dal les se dvěma tisíci stromy a proč si myslíte, že jsem tím svět ochudil o jeho možnosti? A co myslíte tou větou, že můj svět by prostě byl, ale nic více?“

        Žádnou srandu z lidského neštěstí si nedělám. Někde jsem četl, že Cantorovi se něco z jeho „matematiky“ nedařilo dokázat a tak se snad jako důsledek dostavily nějaké významné změny na stavu jeho psychiky. Možná o tom víte více?

        Ono totiž, i ve Vašem případě, vysvětlit jednoduše to, co píšete, co světu má přinést podle Vás významný pokrok /?/, nejde. Ani Vám. A to je velmi smutné od autora.

        1. AuV,

          promiňte, ale připadám si jako Alenka v říši divů. Na něco odpovídám a potom jsem nařčen, že jsem na to neodpověděl.

          Takže znovu a pomalu…

          První, co mne na světě, který mne obklopuje, zajímá, je to (a myslím, že by to asi mělo zajímat každého), že stavy věcí kolem mne existují a existenci stavů věcí reprezentují přirozená čísla, zatímco neexistenci stavů věcí reprezentují tedy logicky záporná čísla. Tedy s existencí stavu věcí propojuji logicky číslo, udávající počet. Tedy existence stavu věcí je kvantifikátorem stavu věcí. Ale stále nemluvíme o samotném stavu věcí. A opačný stav věcí je nadefinovaný jako neexistence stavu věcí, takže na 2000 stromech mne vůbec v této chvíli nezajímají jejich vlastnosti. Až budu mluvit o samotném stavu věcí, tak budeme hovořit o vlastnostech a složitosti celého stavu věcí. Takže opačný stav věcí je číslo -2000, které se ale konkrétně v daném místě vyskytuje, jelikož v každém místě prostoru je dáno, že nějaké stavy věcí existují, nějaké stavy věcí mohou existovat a nějaké stavy věcí neexistují. Tím je dáno jednoznačně místo prostoru.

          Tedy konečná čísla zastupují existence…
          Zatímco stavy věcí budou reprezentovat nekonečná čísla.

      3. K JanKo 17.12.2017 (12:00)
        Hlouběji do zde předkládaných názorů nejdu. O Vesmíru víme málo, skoro nic. V závěru 19. století čekali, že už ví skoro vše. V začátku 18. století mohli cítit také dost vysoko. Pouze:

        Už mnoho desítek let se píše o částicích, jež mají zápornou energii, takže v našem prostoru – ve vakuu – se objeví a mizí hned. Že tedy vakuum není prázdným prostorem. Tři janKovy body „1) 2) a 3)“ můžou specialistovi posloužit k zamyšlení a k vyvrácení nebo k přepracování…
        Je tam něco – není tam nic – je tam něco opačného.

        1. A taky je dobré vědět, že v matematice se studují matematická nekonečna, která jsou z principu něco jiného než případná nekonečna v reálném světě anebo ve fyzice.

          A příroda je Bůh…….Bůh je Vše, to říká všechno.

          A v chemii, žádným vzorcem Boha nedokážeme.
          Matematikou, žádnou rovnicí či teorií Boha nenajdeme.
          Fyzika je na tom úplně stejně.

          1. Zatím ukazuji, že matematická nekonečna krásně zapadají do popisu světa.

            Bůh je ve věcech, podle výroku Bruna a dává to logiku, ale Bůh není vše. Svět je vše!

            Vaše hypotézy nesdílím, já ukazuji pravý opak.

          2. K Anonym 17.12.2017 (16:35)
            „Matematikou, žádnou rovnicí či teorií Boha nenajdeme.
            Fyzika je na tom úplně stejně.“
            Lze namítnout:
            1) Jednou možností je nepřesně vykládat svět – bezvýslednými výpočty. To využívá věda.
            2) Druhou – svět vždy racionálními výpočty, přesně.
            Tato druhá možnost určuje náš svět daný výhradně umělou konstrukcí, lidskými zážitky, za nimiž není hmota. Taková konstrukce našich vjemů obchází názor „Boha nenajdeme“.

          3. Nesdílejte. Ukazujte si, co chcete. Ale zkuste popsat matematicky svět v jeho obrovské rozmanitosti.
            Zkuste popsat matematicky nádherný vztah matky k miminku v jeho náručí, u jejího prsu. Zkuste popsat matematicky neúnavnou práci včel na udržování světa a zkuste matematický popis činnosti člověka, který ničí včelám podmínky pro jejich práci v přírodě. Zkuste matematicky popsat zoufalství člověka, kterému na rakovinu umírá jediné dítě. …………..

            Zkuste srozumitelně definovat, co, čím, kdo je svět, o kterém píšete, že je vše?

            Vy ukazujete něco, co je nesrozumitelné a co lidem nic nepřinese.

          4. Já ukazuji, co bude vysoce srozumitelné a bude mít snadné filozofické důsledky.

          5. Anonym z 18.12.2017 (9:47)
            patrně píše k autorovi janKovi:
            „Nesdílejte. Ukazujte si, co chcete. Ale zkuste popsat matematicky svět v jeho obrovské rozmanitosti. Zkuste popsat matematicky nádherný vztah matky k miminku v jeho náručí,“

            Jenže „maminka, práce včel, zoufalství“ – k tomu se vyjadřuje výstižně jak idealismus, tak ateismus. Nic takto mezi sebou nerozhodnou o podstatě světa.
            Proto jsem psal v 17.12.2017 (18:22). A odlišný přístup, současnou vědou nepoužívaný, zdůvodňuje i axiomy speciální teorie relativity. Což může být zajímavé pro technicky vzdělané čtenáře.

        2. Na své studii ukazuji, že pomocí logiky lze o světě říci opravdu hodně, pokud propojím filozofii, logiku a matematiku způsobem, kterým ukazuji.

  3. JanKo,
    diskutující tady myslím se právem podivují nad tím záporným stavem věcí. Dovolím si sem zkopírovat můj příspěvek pod jiným Vaším článkem, na který jste nedal uspokojivou odpověď:

    „Mám-li baterii 9V, tak ta má póly +9V a -9V. Pokud uzemním pól -, baterie má póly 0V a +9V. Pokud uzemním pól +, baterie má póly 0V a -9V. Rozsah je vždy 9.

    Dám si do spořitelny 9 Kč, já mám na kontě +9 Kč, spořitelna na tomtéž kontě má -9 Kč.

    Mám-li kolem sebe tlak vzduchu 1 bar, pak co je víc, je přetlak, co je míň je podtlak. Můžu říci ale, že tlak kolem mě je 0 barů a vakuum je pak -1 bar.

    Neboli se dostávám k jádru pudla: Vždycky je třeba definovat, odkud se na danou věc dívám. Je třeba rozlišovat subjekt a objekt, pozorovatele a pozorovaného.“

    Ono se matematicky hezky zavede záporné množství či záporná čísla. Dá se to graficky zobrazit v Kartézské soustavě souřadnic. Ale chtěl bych Vás upozornit, že Descartes, autor této soustavy pravoúhlých souřadnic, nikdy neprodloužil ty osy do záporného směru. Ač za ním jeho kolegové matematici chodili a přesvědčovali ho, aby to udělal. Nikdy to neudělal. Asi věděl proč a tušil, že to tak udělat nelze, že prostor vypadá jinak. Prodloužení těch os x, y, a z do záporných směrů bylo provedeno až po jeho smrti.

    Takže podle mě by např. osa x začínala v bodě 0 a končila v nekonečnu, osa -x by měla mínus nekonečno v bodě 0 osy x a 0 v nekonečnu osy x. Ty osy by se překrývaly a zase záleží na pozorovateli, kterou osu vezme jako výchozí bod pozorování. Je to jako s tím uzemněním baterie.

    1. Zdejší diskutující stále nechápou, že platí:

      fakt = existence stavu věcí
      stav věcí = stav věcí
      fakt ≠ stav věcí

      Fakta tedy z podstaty věci reprezentují přirozená čísla, neexistence stavů věcí jsou záporná čísla. Místo prostoru je jednoznačně určeno nejen tím, co je, ale co může být nebo taky tím, co není. To je základní logika celé existence.

  4. Poslyšte, JanKo, stíháte u těch Vašich úvah a jejich zaznamenávání plnohodnotně žít? Tedy vnímat, cítit, radovat se, nepřemýšlet, ale prostě jen být a vnímat maximální radost a štěstí z bytí samotného? Vypadá to, že bude klíčová nejen dvojice pojmů být či mít (Erich Fromm), ale i vnímat (cítit a pociťovat) či přemýšlet (hloubat, dumat).
    Je to tedy spíše řečnická otázka (toto píšu spíše pro jistotu, abyste nezačal rovnicemi popisovat to cítění a pociťování).

  5. Toto nic nového pro poznání sebe sama člověku nepřinese, Role jazyka i čísel je daná. Vyvíjí se, ale tímto směrem.

    1. Role jazyka a čísel se vyvíjí, ale zcela mimo jazyka a čísla. Nemůžete vědět, kam směřuji, toto jsou pouhé základy.

  6. Zjistil jsem, že pro někoho mohou být mé matematicko-filozofické formulace složité, tak jsem se rozhodl, že pod každým článkem budu vždy zveřejňovat i zjednodušený filozofický výklad.

    Můj článek o „Bohu ve věcech“ popisuje, že čísla existují v realitě jako množství. Čísla nejsou pouze v hlavách lidí, ale projevují se ve spojení, objektech kolem nás. Množství pak mohou být přirozená, to znamená, že objekty kolem sebe počítáme. Ale můžou být množství i záporná. Tak jako v účetnictví někde mohou chybět částky, proto jsou záporné, mohou i v realitě chybět nějaké objekty. Je to snáze pochopitelné, když si uvědomíme, že si lze představit, že na nějakém místě něco není. Lze to odůvodnit tak, že to, že nějaký objekt není na nějakém místě, není důsledkem pouhé fantazie, ale provázanosti z realitou. Protože nějaké místo je vymezeno nejen tím, že v něm něco je, ale také tím, že v něm něco není. A to, že nějaký objekt není, že neexistuje jako stav věcí, jak píšu ve své terminologii, se označuje zápornými čísly. Někdo zde namítnul, že neexistence by měla být označena 0. To ale bohužel nejde, protože musíme rozlišovat, že neexistence stavu věci, to znamená, že nějaký objekt není na určitém místě, je typ slabé neexistence. To znamená daný objekt může existovat jinde, ale neexistuje na daném místě. 0 pak můžeme označit jedině takový stav neexistence, kdy opravdu nic není. Proto jsem napsal, že existence stavů věcí se dá rozkládat až na nulu, kdy tu existenci rozložíte až v podstatě na nic. Nulový stav věcí je tedy takový typ existence i neexistence stavu věcí zároveň, kdy nelze už dále rozkládat. Atomárním faktem je, když nic není. Toto už je složitější na pochopení, ale ospravedlňuje to používání nuly při popisu reality. Prostě existuje nulový stav věcí, kdy o nulové části světa nelze nic říci.

    No a tyto nulové části světa tvoří to, co lze nazvat body. A tyto body tvoří dohromady to, co vnímáme jako prostor. Takže svět se rozkládá do nicotných částí a pak se opět skládá dohromady do prostoru, jak jej známe. A tady lze najít opodstatnění nekonečen, protože když by se svět skládal z konečného počtu nulových částí, nikdy by nevznikl „plný“ svět, jak jej známe.

    1. ad.: čísla existují v realitě jako množství.

      Při čtení tohoto mě napadl jeden vtip.
      Slováci počítají kopce: ta jedna, ta dva, tatry.

      Janko, napřed byly Tatry a potom se teprve počítalo do tří.

      1. Čísla, jak je zná člověk, jsou pouhé symboly, které si vymyslel. V jeho mysli ale reprezentují obrazy faktů jako logické zobrazení faktů ze světa, existence stavů věcí, což jsou super abstraktní entity, čísla z reality. To, že si člověk vymyslel čísla, je jen důsledek toho, že ve skutečnosti existují. Člověk totiž může myslit pouze to, co je logicky možné. Jenže logické možnosti určuje svět, ne člověk! :-)

      2. Ještě to řeknu přesněji, logika je zrcadlový obraz světa. Takže…

        Logická uspořádání objektů o množství „n“, neuvádím konkrétní číslo, jsou symboly světa, které reprezentují abstraktní množství = čísla světa… A ty se zobrazují do našich myslí, jako naše čísla, ke kterým si vymýšlíme symboly, číslice, 0, 1, 2….

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017