Príťažlivosť záhadológie

obeNa internete existuje veľké množstvo stránok s duchovnou tématikou. Niektoré majú návštevnosť väčšiu, iné menšiu. Tie najvyššie návštevnosti zaznamenávajú zväčša stránky, na ktoré sa veľmi dobre hodí pojem – záhadológia. Ide o prezentovanie rôznych mystických javov a súvislostí, rôznych záhad a vecí tajomných či neznámych. Ide o čítanie zaujímavé, napínavé, ba neraz až mraziace v chrbte. Prevádzkovatelia stránok poskytujú tieto informácie svojim čitateľom mnohokrát v dobrej viere preto, aby mohli rozširovať svoj rozhľad a aby mohli duchovne rásť.

Ale môžu ľudia takýmto spôsobom naozaj duchovne rásť? Môžu nás naše početné návštevy záhadologických stránok naozaj duchovne posúvať smerom nahor? A nie je to snáď skôr opačne? Nie je to skôr tak, že ľudí v ich skutočnom duchovnom vzostupe brzdia a bránia im v ňom? A ako vôbec môže človek rozlíšiť to, čo ho môže posunúť nahor od toho, čo ho naopak duchovne iba spútava a strháva nadol?

Ak máme byť úprimní a povedať si pravdu, tak v oblasti duchovna je na internete podľa môjho osobného odhadu približne 98 percent balastu a len dve percentá informácií pravej hodnoty. Za balastom sa skrýva temnota a za hodnotami Svetlo. Balast ľudí ťahá dolu, kým jedine skutočné hodnoty ich ich môžu dvíhať smerom nahor – k Svetlu. Bude teda určite na mieste, aby sme sa zmienili o kritériách, na základe ktorých je to možné rozlíšiť.

Základné rozlíšenie spočíva v tomto: To, čo pochádza zo Svetla, kladie požiadavky. To hovorí o hodnotách a o nevyhnutnosti človeka pracovať na sebe samom, aby tieto hodnoty dosiahol.

To, čo pochádza z temnoty, nekladie požiadavky. To sa predovšetkým snaží sprostredkovávať rôzne zaujímavosti, vždy nové a neraz doslova fantastické, ktoré priťahujú a pútajú pozornosť, ale v skutočnosti od nikoho nič viac nevyžadujú.

Týmto je temnotou sledovaný jediný cieľ: zadržiavanie od pravého duchovného vzostupu. Premrhávanie času, ktorý nám jedného dňa môže tragickým spôsobom chýbať.

Na jednej strane máme teda požiadavku naplňovania skutočných hodnôt a na druhej strane voľné a nezáväzné prijímanie rôznych duchovných informácií a zaujímavostí.

Čo z toho si priemerný človek radšej vyberie? Odpoveď je až príliš prostá: no predsa to jednoduchšie, príjemnejšie a pohodlnejšie. A práve v tomto tkvie vysoká návštevnosť záhadologických stránok, ktorých obsah spútava ľudské duše a to bez toho, že by to v mnohých prípadoch prevádzkovatelia a zriaďovatelia podobných stránok vo svojom dobrom chcení vôbec tušili.

Mnohí ľudia si však vo svojej dobrosrdečnosti povedia: ale ja tam predsa len vždy nájdem niečo dobré. Áno, aj tam sa nachádza dobro, ale len ako návnada! Len ako chutné sústo, ktoré skúsený rybár chystá pre naivné ryby. A okolo plávajúca ryba po tomto súste lačne siaha, avšak v jeho vnútri je skrytý háčik. Keď sa ryba chytí, rybár ju pomaly pritiahne k sebe a jej život sa končí.

Temnota teda dáva zrniečka pravdy a dobra len ako návnadu, na ktorú sa mnohí naivne chytajú aby napokon, absorbovaním všetkého okolitého vedomého i nevedomého zavádzania boli pomaličky ale isto stiahnutí nadol. A ak aj nie nadol, tak aspoň zadržiavaní od skutočného duchovného vzostupu, čo temnote taktiež úplne postačuje.

Temno teda dáva návnadu, naivný človek sa jej chopí a potom už nemusí celkom nič robiť. Iba sa nechať ťahať. Viac nie je od neho nič vyžadované a je to vskutku pohodlné. Konečným osudom takýchto ľudí je však duchovná smrť tak, ako je smrť konečným osudom naivnej ryby chytenej na háčik.

Inak je to ale pri Svetle! Svetlo dáva záchytné lano a je úlohou človeka chytiť sa ho a potom sa sám po ňom začať šplhať nahor, smerom k Svetlu a duchovným Výšinám. To však vyžaduje určitú námahu. A práve túto námahu ľudia nie sú ochotní vynaložiť. To ich odradzuje od správnej cesty. Ak im totiž niekto ponúkne ako alternatívu niečo, čo nijakú námahu nevyžaduje, tak je okamžite rozhodnuté. Už ďalej niet o čom uvažovať. Človek vykročí po ponúkanej, širokej a pohodlnej ceste, ktorá je ale istou cestou do záhuby.

Nie teda všetko, čo býva spojené s prívlastkom „duchovné“, nás je schopné naozaj povzniesť. Človek nesmie zabúdať, že skutočne povzniesť ho môže iba práca na sebe samom, iba vlastné úsilie a snaženie smerom nahor, totožné s nadobúdaním a získavaním tých najvyšších duchovných a morálnych hodnôt, aké vôbec existujú.

Duchovný vzostup je práca a boj! Práca na sebe samom a boj so sebou samým! Duchovná smrť je oddanie sa pohodlnosti a lenivosti, oddanie sa smerom, snahám a učeniam, ktoré od nás nič nevyžadujú, prípadne nás ubezpečujú, že všetko za nás urobí niekto iný.

A jednou zo smutných skutočností je, že tomuto lákadlu duchovnej pohodlnosti neodolalo ani kresťanstvo. Kresťanstvo, ktoré tvrdí, že ľudstvo bolo spasené obetou Krista na kríži. Človek je totiž hriešny a nie je sa vraj schopný sám svojim vlastným úsilím týchto hriechov zbaviť. Preto poslal Stvoriteľ svojho Syna a ten sa obetoval za hriechy sveta. Svojou obetou z nás vraj sňal všetky hriechy, očistil nás a tým nás spasil. No a človek, ktorý príjme Krista ako svojho Spasiteľa a uverí v jeho obetu na kríži, takýto človek bude spasený.

Neuveriteľnou tragédiou kresťanstva je, že nepochopilo a stále nechápe pravý zmysel a účel príchodu Ježiša Krista na našu zem. Kristus k nám neprišiel preto, aby sa za hriechy sveta obetoval na kríži a tým nás spasil. Kristus prišiel v skutočnosti preto, aby vo svojom učení, vo svojom Slove ľuďom ukázal, čo majú robiť, ako majú myslieť a žiť, aby mohli byť spasení. Prišiel, aby im ukázal cestu k spáse, po ktorej však už musia kráčať oni samotní. Spasený teda môže byť iba človek, ktorý žije podľa Slova Kristovho! Iba ten, kto sa v tomto smere snaží a namáha! Život človeka je spojený s osobnou zodpovednosťou a teda i so zodpovednosťou za vlastné spasenie, o ktoré sa musí zaslúžiť predovšetkým on sám.

To ale samozrejme nie je pre pohodlných ľudí také lákavé a príťažlivé ako tvrdenie, že niekto iný sa už obetoval za naše hriechy a nám stačí iba v túto obetu uveriť a budeme spasení.

Človeče nedaj sa preto zlákať pohodlnosťou! Áno, je síce príjemná, takmer nič od teba nevyžaduje a môže byť dokonca odetá i do veľkolepých slov, ale nie je to cesta k duchovnému vzostupu. K skutočnému duchovnému vzostupu vedie vždy iba cesta vlastnej námahy a vlastného snaženia.

Človeče, nauč sa preto prísne rozlišovať. Prísne rozlišovať medzi tým, čo je ti príjemné, čo je pre teba pohodlné a tým, čo je pre teba naozaj užitočné. Lebo jedine to, čo od teba vyžaduje istú mieru vlastnej námahy, ťa môže posunúť skutočne duchovne nahor, kým to, čo od teba takmer žiadnu námahu nevyžaduje, spôsobuje tvoju duchovnú stagnáciu a úpadok. Veď nakoniec nič sa v živote človeka nedosahuje bez námahy. To je predsa zákonitosť! A prečo by táto zákonitosť mala byť iná práve v duchovnej oblasti?

Treba si preto vybrať medzi duchovnou námahou a duchovnou pohodlnosťou. V jednej je skrytý vzostup a život, kým v druhej stagnácia, úpadok a smrť.
 

Milan Šupa
http://kusvetlu.blog.cz/

hodnocení: 2.1
hlasů: 7

66 komentářů

Přidat komentář
  1. Na článkoch pána Šupu sa dá vždy dobre zabaviť, najmä ak sa snaží moralizovať. Tentokrát sa presunul do oblasti teológie a filozofie, kde nie je celkom „doma“ a tak jeho definovanie Boha a Diabla, respektíve Svetla a temnoty, alebo Ducha sv. a ducha zla, prípadne spásy a zatratenia ako, že:
    „Základné rozlíšenie spočíva v tomto: To, čo pochádza zo Svetla, kladie požiadavky. To, čo pochádza z temnoty, nekladie požiadavky“,
    vyznieva nepresvedčivo, alebo až demagogicky.
    Snaha je možno dobrá, ale efekt dobrý nie je! Ale, posúdiť to musia čitatelia…

  2. Již si připadám, jako když čtu naše noviny – i tam si stačí přečíst, kdo je autorem článku a dál již nemusím ani číst, protože předem vím, co bude v článku.

  3. p. Degon,

    a vysvetlite mi , aký je rozdiel medzi Svetlom p. Šupu a nejakými bohmi , Ježiškom, Alláhom, Modrým krokodýlom, čí inými nadprirodzenými silami iných blogerov a diskutujúcich. A čo ked je to uplne inak a tieto predstavy ludských jedincov ,,urážajú“ Toho Jediného, Toho s velkým J, doteraz ešte nikým nestotožneného. Nebojíte sa, že sa ,,rúhate“. Súdruhovia, spamätajte sa, kým je ešte ČAS… Mám nejasné tušenie, že všetko je inak, ako si to tu na tomto portáli ludkovia myslia…

    1. Milý Anonym:
      Aj tento web slúži práve k tomu, aby si ľudia konfrontovali a ujasňovali svoje predstavy o svete, Bohu a posmrtnom živote. Myslím, že Boha neuráža, že ľudia majú odlišné predstavy, veď takým nás stvoril a preto nemôže reptať na svoje dielo. Máme slobodu žiť podľa svojich predstáv a tak aj odmietať každú vierouku, ktorá mi práve nepasuje. Rád by som si s Vami na túto tému „pokecal“, ale uznáte, že to tu nie je možné…

  4. Anonymní napsal, “ … že všetko je inak, ako si to tu na tomto portáli ludkovia myslia“.
    To, že si tu v podstatě téměř každý myslí něco jiného, to také v této souvislosti o něčem vypovídá …

  5. Asi bych neviděl ve veškerém balastu dílo zla jako pan Šupa, ale faktem je, že fantasmagoriemi se podobné zdroje hemží. Před nedávnem jsme překročili „magický“ rok 2012 a jistě máme ještě v živé paměti závody záhadologů o nejfantasknější předpověď. Nic se nesrazilo, z galagie jsme neodlétli a ocásků DNA nás šimrá v každé buňce pořád stejně -)). Jen jsme promarnili čas. Namísto poklidného pozorování příčin a důsledků (z čehož se dá poučit a povyrůst), řada lidí trávila předcházející roky sněním až blouzněním o čemsi, co se rozplynulo. Z toho pohledu balast k duchovnímu růstu opravdu nevede. Možná, že rok 2012 (či některý jiný) bude přelomový, ale jistě nebude na hlavu postavený a k duchovnímu růstu vede poznávání (i přelomových) skutečností „s rozumem v hrsti“. Záhadologie je odreagování, budiž, ale pokud se stane závislostí, pak je škodlivá. Vytěsní skutečnost, jako virtuální prostředí sociálních síti umí vytěsnit skutečný život a skutečné přátele. Nejen oheň je dobrý sluha, ale zlý pán …

    1. Pane Honzo,
      vítám Vás späť na tomto fóre, už ste mi chýbal ako stály návštevník. Niektorí fantastovia zmĺkli, ale noví sa opäť rodia a tak je potreba im trochu pristrihnúť ich krídelka…
      Pekný deň!

      1. Aby je někdo nepřistřihl Vám! Většinou to funguje tak, že co >objednáváme< pro druhé, objednáváme pro sebe …. a neříkejte, že tuto funkčnost jste ještě nikdy nezažil. Tomu bych stejně nevěřil.

        1. To tu ešte nebolo, Anonymní reaguje na Anonymního. Nie je schíza, ale tvrdohlavosť druhého Anonymusa, takže k jeho vete:

          Aby je někdo nepřistřihl Vám! Většinou to funguje tak, že co >objednáváme< pro druhé, objednáváme pro sebe ….

          Asi to patrilo p. Degonovi, ale je to až príliž ludské, také prízemné. Kto druhému jamu kope, ten do nej padne. To už poznáme z detstva ako riekanku. Lenže je to pravda len velmo vzdialená, lebo tí kopáči, skoro na 99% unikajú bez újmy …

          Zoberme si Džugašviliho, Hitlera, Šaňa Macedónskeho, ked pôjdeme za hranice pred n.l. A čo, títo masový vrahovia ,,sice" otrčili kopytá, ale zlikvidovali tisíce životov, niektorí aj miliony. Jeden život za miliony. To nie je ani náhodou Božia spravodlivosť, je to prukázatelne Božia vôla, aby takýto sadisti sa zrodili, vyhriali sa na Slnku, povraždili a ticho odišli..

          Ich život bol scenáristicky pripravený v Nebesiach, nezabúdajme na to . A čo duší bolo odovzdaných Bohu, to bola poriadna žatva…

          A kolko rokov potrvá, kým sa pripraví nová žatva, sú duše nedostatkovým tovarom a sú nejako tam Hore zneužívané? A čo potom ,,naše" modlitbičky, počúva ich vôbec NIEKTO ?

          1. Tedy třeba v mém životě se jevy zmiňovaného typu projevují docela rychle, takže jsem je u sebe a i u lidí ve svém okolí již vícekráte postřehl.

            Těžko budete projev té zákonitosti hledat např. na Stalinovi, Hitlerovi apod., když nemáte vhled na to, co přesně detailně se v jejich životech dělo a co se s nimi děje dál.

            A ještě přidám následující svůj názor – život konkrétního člověka není připravený scénáristicky ve všem, detailně, včetně „povinných“ reakcí na dějící se události. Já kromě dané kostry scénáře rozhodně vidím možnost svobodné volby, JAK k dějícím se věcem přistupovat.
            Kdo zastává fatalismus totální předurčenosti, tak je podle mě neochotný převzít zodpovědnost za svá rozhodnutí a fatalismus je použit jen jako výmluva.

  6. Milí páni anonymní, také se mi pletete, ještě že jeden hovorí po slovensky -)).
    Tedy pane slovenský anonymní, čtu mnoho pesimismu mezi vašimi řádky. Nechci se hádat, dovedu si představit životní zkušenosti, po kterých to jinak ani nejde, ale vřele nesouhlasím! Těžko zabíhat tam „nahoru“, co se kde „připravuje“. Ještě nikdo se odtud nevrátil a snahy náboženských a filosofických směrů a vysvětlení a popis tamního jsou sice ušlechtilé, nějak to řešit musíme, ale nepodložené. Osobně si myslím, že to „nejvyšší“ je dobré a žádné škaredé scénáře nekuje. Otázkou ovšem je, kolik kolem obíhá špatného, co by mohlo kout pykle a přitom má také solidní vlivy. Takový obraz „nebe“ mi přijde logický, neboť ho kopíruje i obraz země. Takto to totiž vypadá v lidských společenstvích.
    To, že nevidíme „kopáče“ bezprostředně padat do svých jam je opravdu jen omezeností našeho rozhledu. Oni totiž se ty „jámy“ v čase a prostoru neuvěřitelně kroutí. Věřte tomu, že vykopaná jáma může čekat i za rohem! S takovým Hitlerem bych neměnil ani za mák … víte co musel zažívat stresu? Koukněte se na dnešní bohaté či vlivné, vždyť si toho vůbec neužijí! Půl života nežijí, lžou a kradou, aby to vydřeli a druhou půlku se třesou, aby o to nepřišli … nejsou snad zapadlí ve své „jámě“?? Boží mlýny melou, jen my máme kapku problém s fyzikou … -))

  7. Články pana Šupy přečtu, zamyslím se, to ano, a pokud tam je něco, co mne zaujme, tak i drobně reaguji.

    Dnes / se zpožděním / k jeho závěrečné myšlence :
    „Treba si preto vybrať medzi duchovnou námahou a duchovnou pohodlnosťou. V jednej je skrytý vzostup a život, kým v druhej stagnácia, úpadok a smrť.“

    Ježíš říkal něco o úzké stezce k poznání a o široké cestě k záhubě?!

    Pod termínem duchovní námaha je možné si představit naplňování ušlechtilého cíle, který by měl být jediným a kterému podřídím vše. Duchovní pohodlnost, jako nějaký protiklad předchozího, je však čirý nesmysl. Pohodlnost či lenost nikdy není duchovní. Pro mne skvělé učení véd dalo světu informaci o třech základních vlastnostech či kvalitách – gunách – jejichž smíšení se podílelo na stvoření světa hmoty. Ta třetí guna, tamóguna, je opakem pro dvě předešlé / harmonii a aktivitu / – je v ní netečnost, lenost, nečinnost a temnota.

    Kdyby pan Šupa diskutoval, zeptal bych se ho na to poslední slovo – smrt. Cílem duchovního vzestupu je stát se účastníkem života věčného. Jednou pro vždy se vymanit z koloběhu smrti a již se do regionu smrti nevracet.
    TAM je již skutečně jen život.

    Venda

    1. Já si myslím, že duchovní lenost, duchovní pohodlnost existuje. Spatřuji ji například v tom, přebrat automaticky duchovní směr jiného člověka, věřit kde jaké duchovní teorii bez jejího zkoumání.
      Konkrétně ji například vidím u církví, a to nejen u členů (sympatizantů) církve, ale i jejích představitelů. Např. klást zpochybňující otázky vůči daným církevním axiomům (dogmatům) z řad členů není vítáno, a proto je členové již ani nekladou. Nebo slepě věřit nějakému výkladu apod.
      Pokud toto výše uvedené nepovažujete za duchovní pohodlnost, tak tedy za co?

      1. Dovolím si doplniť pána Vendu v jeho argumentácii na názor pana Šupu, (Treba si preto vybrať medzi duchovnou námahou a duchovnou pohodlnosťou. V jednej je skrytý vzostup a život, kým v druhej stagnácia, úpadok a smrť), že nie každé úsilie je dobré a nie každá nečinnosť je zlá a teda vedie k duchovnej smrti. Niekedy môže byť úsilie dokonca kontraproduktívne, ak je zamerané nesprávnym smerom. A dokonca môže viesť aj k záhube, ako naznačil pán Venda pri ceste života a ceste smrti.
        Najskôr je potrebné si vybrať tú správnu cestu života a až potom na nej byť usilovný…
        Týmto pána Vendu pozdravujem! (On vie, že je na tej správnej ceste).

        1. Obecně „nadhazuji do pléna“ otázku – co dělat, když člověk vidí, že někdo si vybral nesprávný směr? Vyvíjí v něm značnou aktivitu a je přesvědčen o správnosti vybraného směru, přestože ostatní vidí, že je to minimálně „nábližka mohutného formátu“?
          Nehovořím o nikom konkrétním, ale mám známé, kteří „podlehli“ sektě. Je dle Vás možné jim pomoci? Jak?

        2. Pane Degone,
          také Vás pozdravuji.
          Vybrat si správnou cestu životem není vůbec jednoduché. Je to ten Ježíšův vstup úzkou branou, velmi těsnou a také nepohodlnou; mnohdy totiž vítězí široká vrata.
          Ale to Vy víte.

          Venda

          1. Pane Vendo:
            Súhlasím s Vašim názorom, že „Vybrat si správnou cestu životem není vůbec jednoduché“. – Aj ja som nad touto témou v poslednom čase dosť uvažoval. Svet, ale aj ľudia sú (vo svojom vnútri) rozvrátení a skutočne nevedia, ako je treba žiť, aby sme naplňovali – tie pre nás dosť záhadné požiadavky nášho nebeského Otca a získali pokoj v duši, ale aj účinne pracovali pre mierovú prosperitu sveta.
            Je potrebné spojiť tú východnú múdrosť s praktickým a racionálnym životným postojom západu v ktorom by sa vylúčila ilúzia, mýty a lži, ale by sa uplatňovala Božia pravda a láska. Takúto životnú cestu PRAVDY (Satyagraha) spojenú s nenásilím (Ahimsa) a vnútorným mystickým životom som našiel u Veľkého ducha Indie Máhatma Gándhiho a jeho ceste zjednotenia náboženstva a politiky, ktorý sa vyslovil takto: „dnes mohu bez zaváhání říci, že ten, kdo tvrdí, že náboženství nemá s politikou nic společného, vůbec neví, jaký je význam víry“.
            O význame mystiky povedal: „Boha nikdy nemůže poznat ten, kdo nemá čisté srdce“ a následne: „Cesta sebeočištění je však nesnadná a strmá. Kdo chce dosáhnout dokonalé čistoty, musí se zcela oprostit od vášní v myšlenkách, ve slovech i v činech, musí svou vlastní osobu pozvednout nad rozpor panující mezi láskou a nenávistí, mezi přitažlivostí a odpudivostí“.
            Pekný a výstižný článok o ňom možno nájsť od Barbary Fripertinger na: http://www.kruhzivota.sk/mahatma-gandhi-sila-pravdy.
            On prakticky naplňuje džinizmus, vieru, mystiku, náboženstvo aj politiku a hlásia sa k jeho odkazu všetci výzmaní ľudia, akými sú: L.N. Tolstoj, M.L.King, Silo, I.Kant, H.D.Thoreau, J.Ruskin, N.Mandela, a iní…
            Pekný deň!

        1. Děkuji za odpověď. Pro mě je to ale jednoznačně lenost na vlastní duchovní cestě. Na duchovní cestě je třeba trvale pracovat, trvale usilovat. A to zvláště, když něco nevím nebo když mi něco není jasné, či dokonce když je něco obecně sporné nebo nejasné. Nečinit to není nevědomovost, ale lenost posunout se v poznání i praxi dále. Vědomě se spokojit s nevědomostí je navíc podle mě lenost.
          Jinak souhlasím s tím, že nesprávným směrem vyvinuté úsilí může být přímou cestou do pekel. Jsem však zastáncem toho, že lenost na duchovní cestě je příčinou pádu … lidově se říká, kdo chvilku stál, už stojí opodál … ve stvoření je žádaná činorodá aktivita, pohyb, nikoliv nečinné zahnívání. Alespoň já jsem o tom naprosto přesvědčen.

          1. Buď vím, a tak jsem vědomý, a nebo opačně nevím a jsem nevědomý.
            Člověk obecně činí či koná neustále. Pan Šupa v té své poslední větě neříká nic o spokojenosti.

            Souhlasím a doplňuji, na duchovní cestě je potřeba být k sobě i pravdivý, je potřeba umět rozlišovat, být opravdový, poznat v sobě skutečnost…, to je pár základů, a uznávám, že to není jednoduché.

            Vzpomenuté guny z učení véd. Ideální je smíšení gun pro duchovní cestu – satóguny, radžóguny a tamóguny tak, aby nebyla ani v jedné převaha. Být v harmonii, být aktivní, být netečný / k nástrahám světa /.

            Vím, že je to složité. Jednoduché je také napsát o nutnosti být pokorný, trpělivý, čestný a spravedlivý….. Příčin pádu na duchovní cestě je vícero, nejen lenost. I diskuze kolem činorodosti či aktivitě může být obsáhlejší; je nutné si být vědom, o jaké činorodosti či aktivitě pro duchovně hledajícího člověka je řeč.

            Ještě k Vašemu příspěvku, kde používáte pro mne výraz „„nábližka mohutného formátu“? Co to je? Nerozumím. Ale k tomu, co je pro jednoho dobré či zlé, zda někdo jde z mého pohledu směrem, který se mi může zdát špatným, je těžké rozhodnout.

            Jak to mohu objektivně jako subjekt posoudit – obecně? Zmeškáte např. vlak, kterým byste jel na důležitou schůzku, zoufáte si. A za tři hodiny se dozvíte, že vlak vykolejil, nebo se srazil na přejezdu s kamionem….. a byli i zranění? Co my jen víme? O sobě, o druhých?

            Jak posuzujete – zřejmě myslíte duchovní – u druhého nesprávný směr?
            Jak víte, že již podlehli?

            Duchovní cesta je stručně řečeno cestou návratu. na závěr si dovlím malou definici / je mírně pro Vás upravena z jiné definice /. Vše, co mne / nebo mé přátele / může přivádět a nebo již přivádí na cestu návrat, je dobré.
            Vše, co mne odvádí je špatné.

            Na Vaši závěrečnou otázku -„Je dle Vás možné jim pomoci? Jak?“ – poradím za sebe. Můžete-li, vysvětlete svým známým svůj postoj, proč si myslíte, že Vaše cesta je správná, v čem je podle Vás jejich cesta špatná….. . A pak to nechte na nich. Jejich rozhodnutí – kdo zná tu absolutní pravdu o správnosti, o tom, proč se tak rozhodli?

            Pěkný den.
            Venda

          2. Stručná reakce:
            U člověka nestačí být vědomý, ale měl by se stát sebe vědomý – vědomý si svého původu a všeho, co s tím souvisí. Domnívám se, že v tomto rozsahu tu takto sebe vědomý bude málokdo, to by tu totiž už nejspíš ani nebyl.

            V mém okolí všichni běžně používají termín nábližka, ale uznávám, že oficiální slovník českého jazyka toto slovo znát nebude. Jak to přeložit? Zbytečné bloudění. Nábližka mohutného formátu je tedy mohutné bloudění.

            Člověk dost dobře nemůže posoudit, co za prožití, zkušenost je pro člověka potřebné a co nikoliv. Nicméně dám příklad toho, o co mi šlo – můj bývalý známý si na své cestě zvolil satanismus a černou magii (tohoto jedince jsem si vůbec nevymyslel!). Je pravděpodobné, že na základě svých bývalých tendencí se s tímto musel nyní setkat, „popasovat“, prostě měl být ve směru „satanismus líbí či nelíbí“ prozkoušen. Aby se od něj mohl oprostit, byl s ním konfrontován, aby mohl výrazně vyjádřit již nelíbí. Jenže on se v této své volbě nyní vyžíval a nehodlal ji opustit (možná ještě vyžívá, to nevím).
            Domnívám se, že drtivá většina duchovně směřujících (a dokonce možná i duchovně nesměřujících) bude usuzovat, že jeho zarytá volba satanismu a černé magie přímou cestou k duchovnímu cíli není. V lepším případě je to nábližka – zdržení na cestě k cíli. Alespoň mně se jeví, že je lepší se takovým zdržením vyhnout, nejsou-li nezbytná. A kdy mohou být nezbytná? Když je třeba je vyrovnat na základě čehosi stejnorodého v minulosti. Ale i potom je dobré tomuto směru co nejrychleji vystavit hodnocení nelíbí.

            Uvedený případ nebyl vymyšlen, ale jsou samozřejmě i méně vyhrocené případy. Různých sekt a špatných směrů, i nebezpečných, je podle mého docela dost …

          3. ad – V mém okolí všichni běžně používají termín nábližka, ale uznávám, že oficiální slovník českého jazyka toto slovo znát nebude. Jak to přeložit? Zbytečné bloudění. Nábližka mohutného formátu je tedy mohutné bloudění.
            _________________________

            „Nábližka“, jak už sám obsah slangového pojmu napovídá, je „na-blížit“, „při-blížit“. Jednoduše tedy „zkratka“.
            Jít nábližkou = jít zkratkou, zkrátit si cestu.
            Váš výklad slova je chybný, a tím pádem je zmatený i obsah celého komentáře.

          4. V mém okolí všichni používají termín nábližka slangově ve smyslu zbloudění (je to myšleno jako opak slova přiblížit). Proto jsem ale dal termín do uvozovek.
            Po dotazu p. Žáčka jsem zamýšlený význam vyjasnil.
            Netušil jsem, že se to běžně jinde nepoužívá, já to slýchal již od dětství.
            Myslím ale, že to není zas tak podstatné. Jak jsem tak hleděl, tak zde v těchto diskusích téměř nikdo nepoužívá český nebo slovenský jazyk zcela vzorově, bez různých chybných variací.
            Nicméně jsem klidně pro, nasadit zde pro všechny laťku vysoko za sémanticky i gramaticky správné používání jazyka.

          5. ad – V mém okolí všichni používají termín nábližka slangově ve smyslu zbloudění (je to myšleno jako opak slova přiblížit).
            ______________________________

            U nás na Vysočině se „nábližka“ nepoužívá, ale ten výraz je mi znám. Má stejný slovní základ jako např. „bližní“ = blízký.
            Někdy se používá v ironizujícím zabarvení – „vzal jsem to nábližkou“, což vyjadřuje : chtěl jsem si zkrátit cestu a namísto toho jsem si ji nechtěně prodloužil.

            http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4904
            Cit.:
            „…V oblasti II došlo — podle mého vlastního nářečního povědomí z Vysokomýtska — k vyrovnání s touto tendencí tak, že se u jména stezka / stežka zachoval poněkud obecnější význam (dosvědčují to také přípisky vyplňovatelů, kteří porůznu uvádějí spojení jít stezkama / stežkou, po stezkách, popř. dodávají názvy nábližka, nablížovačka = ‚cesta, kterou se dojde dříve k cíli‘ — z Hořicka) „

          6. Věra k výrazu nábližka kromě jiného napsala:
            „vzal jsem to nábližkou – chtěl jsem si zkrátit cestu a namísto toho jsem si ji nechtěně prodloužil“.
            Ano, přesně v tomto smyslu to používáme. :-)

          7. Tak v magiích se příliš nevyznám. Zda je to cíl nebo prostředek, k čemu? Nevím. Satanismus to má již ve svém názvu. V životě člověka figurují i tendence způsobené prožitky z minulých životů a ty mohou být i záporného typu.

            My tu /většinou/ hledáme světlo.

            V praktikování jógy lze získat tzv.siddhi, jako ovládání nadpřirozených sil. Moje duchovní cesta je vysloveně zakazuje, protože toho, kdo by je přijal to sráží z této cesty.

            Pěkný den.
            Venda

          8. Případ člověka, kterého jsem kdysi potkal, jsem uvedl proto, jelikož jste zdůrazňoval, že se nedá usoudit, zda druhý jde (nebo nejde) správnou cestou. Já se domnívám, že právě např. u satanismu se dá říci, že kdo se k němu hlásí, nejde správnou cestou. Zrovna tak u černé magie.
            Nezmiňoval jsem to z žádného jiného důvodu.

          9. Reaguji ještě jednou na Váš stručný příspěvek, který je v RSS komentářích, ne ještě zde pod článkem pana Šupy není.

            Napsal jste v něm:
            Případ člověka, kterého jsem kdysi potkal, jsem uvedl proto, jelikož jste zdůrazňoval, že se nedá usoudit, zda druhý jde (nebo nejde) správnou cestou. Já se domnívám, že právě např. u satanismu se dá říci, že kdo se k němu hlásí, nejde správnou cestou. Zrovna tak u černé magie. Nezmiňoval jsem to z žádného jiného důvodu.

            Rozumím Vám a zrovna tak jste Vy porozuměl i mně. Reagoval jsem pouze na Váš vyjádřený postoj, že si o někom myslíte, že jde špatnou cestou. Doslova jste napsal :“Obecně „nadhazuji do pléna“ otázku – co dělat, když člověk vidí, že někdo si vybral nesprávný směr? “ Až jste cítil, že z obecné roviny musíte upřesnit tu špatnost cesty konkrétně a upřesnil jste směr – satanismus – může být i moje reakce zcela odlišná / a konkrétní /.

            Ještě se také vrátím k začátku Vašeho příspěvku ze včerejška 18:02.
            Podle mne vědomý člověk předpokládá být si vědomý sama sebe. Jako doslova zlatá nit se v mých různých příspěvcích vine nutnost poznání sebe sama. To je vykročení na duchovní cestu /SVĚTLA/.

            Zdánlivě odbočím a dám Vám odkaz na můj poslední článek k mystice :
            http://hledani.gnosis.cz/mystika-6-cast-cesta-za-hranice-tela-a-mysli-zaver/

            V závěru je část „Role Mistra“ s popisem, kdo je Mistrem, jak se pozná, kdo předává nauku, kdo radí v teorii i praxi…. . Vzpomínám to proto, že je to Cesta.

            Neznám vůbec praxi satanistů, možná mají nějaké rituály, obřady, nevím nic. Ale co vím, je-li to pro někoho cesta, pak pro mne se zcela záporným znaménkem. Myslím si, že na ni nehraje žádnou roli láska k bližnímu svému, láska k Bohu, k jeho Stvoření.

            Václav Žáček /Venda/

  8. Záhadologický pán Šupa, ktorý nikde nediskutuje, ale svoje moralizujúce články rozposiela po všetkých možných aj nemožných blogoch. Po pol roku záhadologicky dorazí jeho článok aj na Gnosis . Milan Šupa je skutočné plodný autor na kecy o morálke , sexe, vzťahoch atď.
    Najlepšie sa v spomínaných témach „orientujú“ takí, čo žiadne deti , rodinu ani ženu nemajú …
    http://supa.blog.sme.sk

    1. Zajímavé je, že pan Šupa v letošním roce má na tomto blogu téměř třicet příspěvků, ale ani jeden nemá reakci nějakého diskutujícího.
      Asi je to vše čtenářům jasné nebo-li kdo mlčí, zdá se že souhlasí.
      Ale vždy ty příspěvky někdo čte. Také ale nikdo neznámkuje pro karmu článku.

      ? ? ?

      Václav Žáček /Venda/

      1. ad – Asi je to vše čtenářům jasné nebo-li kdo mlčí, zdá se že souhlasí.

        Pane Vendo, kdo mlčí, neznamená a-priori, že souhlasí. Možná se mu jen nechce debatovat s idioty, víte?

        1. Dobrý večer,
          odpovídám – nevím. Myslím si však, že na těchto stránkách nedebatuje žádný člověk, postižený idiocií, tedy nějaký slabomyslný či blbec.
          Zrovna tak články pana Šupy na blog.sme.sk zřejmě nečtou žádní takto postižení lidé.

          Venda

          1. ad Myslím si však, že na těchto stránkách nedebatuje žádný člověk, postižený idiocií, tedy nějaký slabomyslný či blbec.
            Zrovna tak články pana Šupy na blog.sme.sk zřejmě nečtou žádní takto postižení lidé.
            ___

            Pane Vendo, možná jste ten bonmot nepochopil tak, jak byl myšlen, ale to nevadí.
            A co se týká obsahu článků pana Šupy, zdravému člověku to stačí dvakrát – třikrát, aby poznal, jakým duchem je mysl pana Šupy vláčena. Opravdu není třeba šlapat do hovna každý den znovu, aby se člověk přesvědčil, že hovno skutečně a doopravdy smrdí. Moudrému to stačí jednou, blbec potřebuje opakovat.

            Přeji pěkný den v plném vědomí boží přítomnosti.

          2. Reagovala jste na tyto moje věty :
            „Zajímavé je, že pan Šupa v letošním roce má na tomto blogu téměř třicet příspěvků, ale ani jeden nemá reakci nějakého diskutujícího.
            Asi je to vše čtenářům jasné nebo-li kdo mlčí, zdá se že souhlasí.“

            A doslova jste mi napsala :
            „Pane Vendo, kdo mlčí, neznamená a-priori, že souhlasí. Možná se mu jen nechce debatovat s idioty, víte?“

            Trocha češtiny, abych si ujasnil ten Váš údajný bonmot a mohl se případně i zasmát.

            Já píši v množném čísle = „těm čtenářům je to asi jasné…..“ Vaše reakce „možná se mu / jedinci, v tomto případě jedině panu Šupovi / jen nechce debatovat s idioty…“ je divné konstatování? Pan Šupa totiž nemá na co reagovat, s kým debatovat.

            Možná jste měla správně napsat:“Možná se jim jen nechce debatovat s idiotem / s panem Šupou /, víte?“

            Jestli je toto bonmot? Hmm, nevím. Asi jsem nechápavý.

            Nedávno, když jste z tohoto diskuzního fóra odcházela, tak jste napsala, že výchozí články většinou nečtete a reagujete až na reakce diskutujících. Potvrzujte to diskuzí k např. „nábližce“.

            Já jsem pod článkem pana Šupy přiznal, že jej přečtu a reaguji jen na něco /někdy/. A v tomto článku jsem reagoval na :
            „Dnes / se zpožděním / k jeho závěrečné myšlence :
            „Treba si preto vybrať medzi duchovnou námahou a duchovnou pohodlnosťou. V jednej je skrytý vzostup a život, kým v druhej stagnácia, úpadok a smrť.“

            Jaký na to máte názor, paní Věro?

            Díky
            Venda

          3. ad – „Treba si preto vybrať medzi duchovnou námahou a duchovnou pohodlnosťou. V jednej je skrytý vzostup a život, kým v druhej stagnácia, úpadok a smrť.“

            Jaký na to máte názor, paní Věro?
            ____________________________

            Je to bohapustá fráze, pane Vendo.

          4. Díky za reakci k myšlence pana Šupy.
            Když dovolíte ještě jeden dotaz, co by podle Vás měla obsahovat, aby byla „bohaplná“ a nebyla to fráze ?

            Pěkný den.
            Venda

          5. Pane Vendo, recept na bábovku bych Vám poskytnout mohla, recept na „bohaplnost“ nikoliv. Oduševnělý text působí jinak než stereotypně fanatické blábolení pana Šupy. Zkuste třeba Jana Hellera.

        2. Věruš keďže p Šupa sa nezapája do debaty so svojimi čitateľmi,možno si on myslí že všetci okrem neho sú idioti bez vlastného názoru. Alebo nechce debatovať s nečistými dušami aby ho nestiahli do pekla. Borec jeho formátu čo všetkých varuje pred všetkým a všetkými sa bojí aj potykať si s niekym z určitého, len jemu známemu dôvodu.Vôbec mu nezávidím strach zo všetkého a zo všetkých. Určite najviac sa bojí seba samého…
          Preto pozor na tykanie!Všetkým pekne vykať !Ešte lepšie by bolo onikať…:-)
          Dnes sa rysuje celkom dobré počasie, tak hor sa do záhrady medzi kedlubny…

  9. ad Satanismus

    Kdysi jsem četl i Satanskou bibli (ne celou, protože mě začala nudit). Ale musím přiznat, že ten, kdo Boha nezná a sám se pasuje (třeba i podvědomě) ve své spravedlnosti do role boha, ten může být přesvědčen o pravdivosti tohoto díla.
    Všichni zanícení svatoušci, pedantští rozumáři a fanatikové čehokoli – zejména pak bojovníci za cokoli – jsou tou nejlepší vodou na mlýn Satana.
    Pak je ještě odnož lidí, kteří jsou přesvědčeni, že Satan neexistuje. Ti mu také dělají velmi dobře. A to všechno jsou ony „široké cesty a dláždění dobrých skutků“ směřující do pekel.

    Satan a jeho legie nesmějí lidi svévolně ničit, ale ponoukat mohou jakoukoli špatností. Podívejte se třeba na projevy Hitlera: byl přesvědčen, že ho podporuje prozřetelnost, ačkoli ho ve skutečnosti podporoval Satan. A když v sobě rozpumpoval emoce, tak právě Satanovi iniciativně předával vládu nad celým svým tělem a vědomím.
    Přestože mnozí lidé to dnes nedělají tak okatě, ani v takovém měřítku, a místo afektu používají třeba slizkost, principiálně jde u nich o totéž. (A dostává se jim za to mimořádných světských odměn – proto to také dělají.)

    Co se pak týká samotné bytosti Satana, objektivně musím říci, že v jeho prospěch mluví tři závažné argumenty.
    Za prvé, bez něho by Boží tvorba nemohla existovat v takové podobě, v jaké je.
    Za druhé razí vůči lidem dogma: Na mně se děláte lepšími – a za to chcete do mě kopat?
    A za třetí: kdo si myslí, že je takový bůh, že dokáže bojovat se Satanem, ten ať se ukáže.

    Nad Satanem, který je skrze hmotu opravdu vládcem tohoto světa, nikdy nikdo nevyhrál a nevyhraje jinak, než mírem. Jiný slovy, kdo ve svém srdci nepochopí Satana a nepřestane s bojem, ten se dostane kamkoli, ale nikdy k Bohu.
    Teprve mírem v srdci a tím, že si člověk přizná, co je doopravdy zač, teprve tím v sobě probudí Lásku.
    A teprve až toto člověk uskuteční, začne pro něho platit: čistému je vše čisté. Doslova vše.
    V praxi to pak například znamená, že když na plamínek svíčky hodíte lejno, ona zhasne. Ale když stejné lejno hodíte do kovářské výhně, ona se ještě více rozzáří.

    1. K správnému pochopení potřebujeme vědět, proč je vládcem tohoto světa. A je nutno dodat – jakého tohoto světa….? Skrze co může satan působit…? To jsou zásadní otázky jejichž zodpovězení teprve ukáže, jestli to chápeme nebo jen tápeme… Tedy je podstatné znát princip – jak to funguje.

      1. Pane Weissbach,
        tohoto světa:

        Je omylem předpokládat, že pekla, na příklad, jsou jedním místem v duchovním světě, soustředěným v jedné specifické oblasti paralelně se Stvořením. Zóna vymístění je antivesmír, který sestává ze svých vlastních obsáhlých tří dimenzí:

        (1)
        antiduchovní dimenze, čili jejího pseudosvěta, jenž je lidským tvorům obecně znám jako PEKLA;

        (2)
        z antiintermediální dimenze, čili jejího pseudointermediálního světa;

        (3)
        z antipřírodní dimenze, čili jejího pseudofyzického světa.

        Každá z těchto dimenzí sestává z vlastních pseudogalaxií, pseudoslunečních soustav a pseudoplanet. Všechny jsou pod vládou pekel – jejich pseudonejniternějšího pseudoduchovního světa. Navíc má zóna vymístění jednu zvláštní podivnost v rámci své říše, jež aktuálně a specificky nesouvztaží s ničím – a to je planeta Nula (Země). Souvztažnosti planety Nula jsou difuzní a nespecifické. Její divná a speciální role vyžaduje toto uspořádání.

        STRUKTURA ZÓNY VYMÍSTĚNÍ
        HIERARCHIE

        PSEUDOTVŮRCI +
        (jejich pozice je nyní zabrána PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM – od doby po ukřižování JEŽÍŠE KRISTA).

        1.PSEUDOMOCNOSTI A PSEUDOSERAFÍNI ++
        2.PSEUDOPOTENTÁTI, PSEUDOCHERUBÍNI A PSEUDOTERAFÍNI +++
        3.ĎÁBEL++++
        4.SATAN +++++
        5.LUCIFER ++++++
        6.DÉMONI +++++++
        7.PSEUDOARCHANDĚLÉ i člověk ++++++++
        8.PSEUDOANDĚLÉ – ANDĚLÉ TMY i člověk +++++++++
        9.DUCHOVÉ – a) negativní duchové b) zlí duchové i člověk ++++++++++

        Poznámka: Lidský tvor z planety Nula – Země se dostává v případě své vlastní volby v pozemském životě po smrti těla do max. posledních 3 úrovní negativního stavu (jak je znázorněno). Jsou to ti lidé, kteří se velmi aktivně podílí na nepravostech v pozemské civilizaci (často řídící pracovníci s kariérním způsobem myšlení, kteří intenzivně spolupracují s negativním stavem a jsou odpovědní za množství zla v lidské společnosti (v jejich subjektivním pohledu žádné zlo nepáchají). Většina lidských tvorů, vstupujících do pekel ze své vlastní volby, stává se buď negativními, nebo zlými duchy.

        Zdroj: Nové zjevení Pána Ježíše Krista.

    2. Pane Muladi, to jsou pseudologické spirály. Píšete :“Nad Satanem, který je skrze hmotu opravdu vládcem tohoto světa, nikdy nikdo nevyhrál a nevyhraje jinak, než mírem. Jiný slovy, kdo ve svém srdci nepochopí Satana a nepřestane s bojem, ten se dostane kamkoli, ale nikdy k Bohu. Teprve mírem v srdci a tím, že si člověk přizná, co je doopravdy zač, teprve tím v sobě probudí Lásku.“
      Možná by to šlo jednodušeji. Hmota vládce nepotřebuje, má dané vlastnosti, které se navenek projevují jako fyzikální ( chemické..) vlastnosti a přírodní (fyzikální…) zákony. Takže se to bez Satana klidně obejde. Hlavní problém, co bylo před Velkým třeskem neexistuje, protože před tím neexistovalo PŘED, neexistoval čas.
      Nerozumím výkladu jak se Satanem k míru, s mírem v srdci k Lásce.
      Vaše jakoby logické serpentiny uhání jako splašené hovězí, trochu jste uklouzl na tom praktickém příkladu s čistým lejnem. Staré vesnické rčení, když kus hnoje někomu cáklo do obličeje, bylo : je to čisté h****, ještě nespadlo na zem. A druhé přísloví sedí rovněž : čím víc se s tím ….mažeš, tím víc smrdí.
      Hitler byl cvok a fanatik, na to Stana nepotřeboval. Nebo myslíte, že islámští teroristé, nebo šílenci, kteří nechaji ženu, která odmítla islám rodit v řetězech, jsou podporovaní Satanem. Nemají oni na to hodného Alláha?

      1. Pane Pardale, s dovolením vstoupím se svým názorem. Netuším zda je možné, materiálně smýšlejícímu člověku, dokázat existenci Satana a jeho bytostí – stejně jako Boha samotného (i když jste psal něco ve smyslu, že existenci Boha nevyvracíte? Kdyžtak mě prosím opravte). Možná proto Kristus mluvil tolik o víře. To jsou prostě ty nekonečné diskuze ve smyslu věda a náboženství, kdy jen zrnko lidí je schopno vidět vzájemnou propojenost obojího. Ale kdo to dokáže, ten rovněž musí být vědět o tom, že vše materiální má svoji duchovní podstatu. Pokud toto člověk popírá (a každý má na to svaté právo), tak se dále nikam nedobere. Člověk, který ví, že vše vyvěrá z Ducha, by měl toho materiálně založeného člověka chápat, jelikož ví, že je v náruči Satanově (či Ahrimanově, asi není důležité jak jej nazveme) – který je (máte to i v Bibli) „skutečný vládce / kníže tohoto (materiálního) světa“.

      2. Pane Pardale,

        já vím, čím jste vybaven a chápu to. Jenže s touto Vaší dosavadní výbavou Vy nikdy nemůžete pochopit, co vím já.

        ad: Hmota vládce nepotřebuje, má dané vlastnosti…

        Co myslíte, kdo jí ty vlastnosti dal?
        Jste zahleděný do fyziky, tak odpovězte na jednoduchou otázku: proč každý atom kmitá?

        ad: Hlavní problém, co bylo před Velkým třeskem neexistuje, protože před tím neexistovalo PŘED, neexistoval čas…

        Promiňte, co teď řeknu (a není to nic proti Vám): Vy tento výrok považujete za logický a vědecký, ale já ho vidím jako trapný a slabomyslný. Je to typické „zametání problému pod koberec“ a stačí jen se přitom tvářit vědecky, aby to byla věda.
        Vždyť pokud před Velkým třeskem neexistoval ani čas, pak nemohlo existovat vůbec nic, co by způsobilo Velký třesk – to je správná logika.
        Nehledě k tomu, že rovnice 0 = Všechno
        je čiré šarlatánství v hávu vědy.

        ad: Nerozumím výkladu jak se Satanem k míru, s mírem v srdci k Lásce.
        Věnujte tomu pozornost a aspoň desetinu toho, co věnujete nasávaní vědeckých poznatků. Pak porozumíte. (Z Vašich současných kolejí mysli musíte vykolejit, abyste to pochopil – jinak opravdu nepochopíte.)

        ad: Hitler byl cvok a fanatik, na to Stana nepotřeboval. Nebo myslíte, že islámští teroristé, nebo šílenci, kteří nechaji ženu, která odmítla islám rodit v řetězech, jsou podporovaní Satanem. Nemají oni na to hodného Alláha?

        Slyšel jste už někdy o tom, že lidé lžou a mají rozpor mezi slovy a činy? Slyšel jste už někdy někoho říkat, že je nástrojem Satana, přestože jeho činy byly satanské?
        Navíc jsem to napsal jasně: Všichni zanícení svatoušci, pedantští rozumáři a fanatikové čehokoli – zejména pak bojovníci za cokoli – jsou tou nejlepší vodou na mlýn Satana.
        Kromě toho, i ti islámští teroristé byli kdysi roztomilými batolaty. Jinými slovy, když je Satan přijímán do lidské mysli, tak to není naráz, ale plíživě a postupně.
        Mimochodem, zamyslel jste se už někdy nad tím, jak daleko sám sebe vidíte od pedantských rozumářů?

        1. Pane Muladi, o jednom, kdo pedanticky poučuje o Bohu, Stanu a atd. bych věděl. A co ten vznik hmotného světa říká věda, přímo akademici ? Pusťte si animované video s pohodovým výkladem

          http://www.youtube.com/watch?v=MLXHFzWvI2o

          Já v tom srozumitelném videu žádného Stana nevidím ani jeho vliv. Nuže, kdy Satan začal pracovat ( miliardtinu sekundy po Velkém třesku nebo až ve stádiu vzniku hmoty z atomů, nebo až po vzniku Země nebo snad až v době člověka?). Jednoduchá otázka, odpovědi se nedočkám. Najdete na tom videu dokonce i to, že před Velkým třeskem neexistoval čas a tedy otázka, o bylo před velkým třeskem postrádá smysl. No Vy v tom máte jasno- je to slabomyslné.

          Není mi jasné, zda svět hmotných částic a záření vznikl díky vlastnostem samotného vakua jak říká Lawrence Krauss. Nevadí mi, že neznámý jev, který byl původním hybatelem vzniku našeho vesmíru se pojmenuje Bůh. Nechápu to, proč když Bůh stvořil hmotný svět, předal hmotu pod vládu Satana ( jak sdělujete), a který ještě ve volném čase fušuje do psychiky Hitlera a spol.

          Proč atom kmitá? Odpověď školské fyziky : pohyb je nerozlučně spjatý s  hmotou, je to její vlastnost. Při nízké teplotě pohyb atomů se zpomaluje. Při absolutní nule by už nešlo z tohoto pohybu ubrat,zůstávají základní vibrace proto 0 [K] nelze dosáhnout. Ani ve vesmíru není absolutní nula ale asi 3 K ( teplota reliktního záření). Mohl byste sdělit proč Bůh nebo ten Váš vládce hmoty Stan stvořil reliktní záření, které je dokladem Velkého třesku?

          Nemáte ještě nějakou dobrou otázku, třeba proč živočich dýchá? Je hmotné podstaty, patří dle Vás do říše Satana, ale nemá duši. Já se svým psem rozumím bezvadně, je to pro mě milá živá duše.
          Prostě mě od Stana nemusíte zachraňovat, vrhněte se s výkladem na někoho jiného, kdo si to víc zaslouží.

          1. Pane Pardale,

            smiřme se s tím, že s Vaší současnou úrovní poznání Vám nemohu vysvětlit zásadní duchovní pravdy. Vždyť když jste chtěl vědět něco o fyzice, musel jste se to učit. A když chcete vědět něco o duchovnu, musíte se to také učit (přestože můžete mít pocit, že ne).

            Zkuste si uvědomit aspoň to, že veškeré fyzikální a matematické zákony jsou duchovními zákony: nic hmotného v nich není – a právě proto je lze aplikovat na jakoukoli hmotu.
            (Například pojem „tři“ je naprosto nehmotný a neviditelný. Teprve tři prsty, tři domy, nebo tři auta jsou viditelné, ale je jasné, že prsty nejsou totéž, co domy.)

            ad: Nemáte ještě nějakou dobrou otázku, třeba proč živočich dýchá?…

            Mám odpověď, proč živočich dýchá.
            Duchovno k nám nemůže mluvit jinak, než v symbolech. A duchovně vzdělanému člověku dýchání stejného vzduchu různými živočichy říká, že tím nejjemnějším – tím, bez čeho nemůžeme žít – jsme všichni spojeni. Jsme jako různé buňky v jednom těle.
            (A vodní živočichové nám říkají, že existují i jiné světy, s jinými podmínkami života, ale se stejnými principy.)

          2. Pane Muladi, ano studovat. A taky si něco pamatovat. Píšete minońoviny :“Zkuste si uvědomit aspoň to, že veškeré fyzikální a matematické zákony jsou duchovními zákony: nic hmotného v nich není – a právě proto je lze aplikovat na jakoukoli hmotu.“
            Aha. Tak ve 2.Newtonově zákonu F= m*a není nic hmotného. A já myslel, že hmotná je ta hmotnost m a má fyzikální rozměr[kg], to těžko odpářete duchovnem.
            Nebo objevem, že číslo tři je nehmotné. Souhlasím, že tři domy jsou hmotné. Ale tři blbosti jsou nehmotné, ještě to dořešte

          3. Pane Muladi, nechal jsem se unést, ale už to chápu. Myšlena je hybatelem všeho. Stojím v Aši na nádraží a myslím na fyzikální (nehmotný) zákon F=m*a. A toto myšlenou se rozjede vlak hmotnost m ve Znojmě se zrychlením a.

          4. Pane Pardale,

            ad: nechal jsem se unést…
            O.K., tak příště více rozvahy

            ad: …ale už to chápu…
            Musím Vás zklamat – co se týká duchovna, evidentně nechápete ani nejjednodušší principy.

            Zkuste pochopit aspoň toto:
            Fyzikální a matematické zákony jsou duchovní pravdy.
            Člověk na ně může (nebo nemusí) myšlením přijít.
            Ale hmota se musí podle nich vždy chovat.
            (A objevuje-li člověk záhadu v chování hmoty, pak jedině proto, že nezná příslušný zákon, čili duchovní pravdu.)

            No a co říci na to, že prý Vaší myšlenkou rozjedete vlak ve Znojmě – a neurazit? Nemusím všechno komentovat, že?

          5. Pane Muladi, tak říkáte 1) na příkladu lokomotivy, že myšlenka (lidská) není přímým hýbatelem hmoty. Dobře, nic jiného netvrdím, jen jste to pochopil až po mé nadsázce.
            2)Primárním hýbatelem je dle Vás duch ( Bůh). Tvrdíte, že existuje věčně a stejně jako čas. Což je v rozporu s Velkým třeskem.

            http://www.youtube.com/watch?v=MLXHFzWvI2o

            3) Stále jsem se nedozvěděl v jakém stádiu (viz odkaz nahoře video o Velkém třesku) se zapojil ten Váš Satan.
            4)Přesvědčujte mě, že vlastnosti hmoty a záření jsou takové, že z nich plynou přírodní zákony, které známe a zřejmě ne všechny. Je dobře, že jste to nezávisle vymyslel, tvrdil jsem to asi dva příspěvky před tím.

          6. Pane Pardale,

            ad: říkáte 1) na příkladu lokomotivy, že myšlenka (lidská) není přímým hýbatelem hmoty.

            Nic takového neříkám. Říkám, že když nejste ve Znojmě, Vaše myšlenka není schopna rozjet lokomotivu ve Znojmě. Ale když jste u klávesnice, Vaše myšlenka je schopna přímo rozpohybovat hmotu Vašich prstů tak, abyste mačkáním tlačítek dokázal skrze hmotné prostředky lidem sdělit, co je obsahem jiné Vaší myšlenky.
            Ale vysvětlovat Vám tak základní věci, to je opravdu fuška.

            ad: Tvrdíte, že (Bůh) existuje věčně a stejně jako čas. Což je v rozporu s Velkým třeskem.

            Ano. Velký třesk je velký nesmysl. A je mi divné, že Vám rovnice 0 = Vše
            divná nepřipadá.

            ad: Stále jsem se nedozvěděl v jakém stádiu (viz odkaz nahoře video o Velkém třesku) se zapojil ten Váš Satan.

            Pana Pardale, obrazně řečeno, odmítáte pochopit komutativní zákon a přitom po mně chcete, aby Vám vysvětlil násobilku. To opravdu nejde. Tak to nechejme být. Ostatně, není pravdou, že Vám všechno musím vysvětlovat já – leccos si můžete i sám nastudovat. Viz například Rudolf Steiner, Jakob Lorber, nebo Emanuel Swedenborg (ten byl navíc za své přínosy vědě povýšen do šlechtického stavu).

            ad: Přesvědčujte mě, že vlastnosti hmoty a záření jsou takové, že z nich plynou přírodní zákony, které známe a zřejmě ne všechny…

            Přesně naopak, pane Pardale. Z fyzikálních zákonů vyplývají vlastnosti hmoty. Duch je totiž vždy prvotní a zákony jsou záležitostí ducha.

          7. Pane Muladi, tak jo. Fyzikální zákony a příčiny těchto zákonů jsou dle Vás záležitostí ducha. A důkaz máte po ruce, přímo po prstu. Když si usmyslím, tak ťuknu do klávesnice. Kdežto když si usmyslím v Aši, že ťuknu do klávesnice ve Znojmě, tak to nejde. Takhle duch vládne nad celým vesmírem, kromě toho Znojma.
            Nemám nic proti tomu, že nerozumím počátku světa a možná mu nerozumí ani věda. Ale světu kolem se fyzikálně rozumět dá. Na to nemusím studovat Satana, který tomu materiálnímu světu údajně vládne.

      3. Hitler byl cvok a fanatik, na to Stana nepotřeboval. Nebo myslíte, že islámští teroristé, nebo šílenci, kteří nechaji ženu, která odmítla islám rodit v řetězech, jsou podporovaní Satanem. Nemají oni na to hodného Alláha?

        Pane Pardale, máte své představy o tom, jak to funguje postavené vzhůru nohama (typická pozice negativního stavu).
        Duchovní světy, neboli světy myšlenek jsou nadřazené fyzickému světu.
        Odtamtud pocházejí ty síly, které uspořádávají atomy do svých forem, říká se tomu duchovní souvztažnost.

        Lidský mozek není sám o sobě schopen vytvořit myšlenku. Hmota není schopná vytvořit myšlenku, jelikož je v podřízené pozici. Tu buďto přejímá ze zevního prostředí pomocí senzorů (zrak, sluch atd.), nebo ji přijímá od své duše která je v intermediálním (duševním) světě pomocí jakési antény. Zevní mysl je spojená nití stříbrnou (asi nějaké vlny) s vnitřní myslí (duší, která je v intermediálním světě) a vnitřní mysl je zase spojená s nejniternější duchovní myslí, která je v duchovním světě.
        Mozek dokáže ty myšlenky třídit, spojovat a uchovávat.
        To co přichází do Vašeho mozku z intermediálního světa hodně ovlivňuje to, jaký jste a
        napoví kdo jste. Nedá se to příliš ovlivnit zvenku (výchovou).
        Hitler rozhodně nepřišel z nebe a napověděl, jaké myšlenky se skrývají v peklech.
        Nepochybuji o tom, že jsou tam i horší.

      4. ad.Hlavní problém, co bylo před Velkým třeskem neexistuje, protože před tím neexistovalo PŘED, neexistoval čas.

        Co by bylo.Před ním byl další jakože Velký třesk,a před ním další,co měl tak
        jen vypadat,…krom opravdu toho Prvního.Před ním však „čas“ již existoval.

        To,co má vypadat jako Velký Třesk,tak to se opakuje zcela pravidelně každých
        15 miliard let-lidského času.

          1. Pane Vendo,

            ad: někteří lidé míchají do počátku čas…

            Předpokládám, že to myslíte jako kritiku Velkého třesku.

            Ve svém materiálu o prostoru jsem mimo jiné napsal:
            Prázdno, a s ním spojený vždypřítomný (stojící) čas, jsou dva různé, „na sobě ležící“ nestvořené i nekonečné objekty, podmiňující počátek všeho.

            Zde je skutečný základ nekonečného Boha, tedy Boha bez počátku a bez konce, Boha se vždypřítomným časem.
            Veškeré „počátky“ se tedy nemohou vztahovat k existenci samotného Boha, nýbrž pouze k jeho tvorbě.

          2. Pane Muladi, dobré ráno,

            předpokládejte si, co chcete. Co Vám vyhovuje. Vytvářejte si materiály o prostorech, objektech, podmiňujících také cokoliv. Oznamujte svá zjištění o základech nekonečného Boha. Jste svobodný člověk.

            A jste také věřící člověk, Boha znáte, říkáte mu tati, jak jste tu informoval. Jen jeden verš ze Starého zákona – Bůh se zeptal Jóba :
            / kniha Jób /, kap.38-4: „Kde jsi byl, když jsem zakládal zemi?“

            Je pro mne až úsměvné i Vaše doslovné tvrzení:“Veškeré „počátky“ se tedy nemohou vztahovat k existenci samotného Boha, “

            Přečtěte si pozorně první verš mystického evangelia sv. Jana, verš první:

            „Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh.“

            Proč hledat nějaký počátek? Odpovědí by mohlo být poukázání na to, že přece ani žák základní školy nemůže ihned vstoupit do osmé třídy. Do procesu nabývání vědomostí musí vstoupit prvními základními krůčky, naučit se např. číst pomocí slabikáře. Verš evangelia říká to podstatné a prvotní, že před vznikem stvoření neexistovalo nic, absolutně nic, s výjimkou Boha. Vše, co bylo potom stvořeno, není nic, než zhmotnělá představa, odraz či projev Jeho samotného a mezi Slovem a Duchem svatým, neboli, řečeno modernějším jazykem, mezi božským tvořivým zvukovým proudem (Slovo, Logos), není žádného rozdílu; to vše jsou jen jména jednoho Jediného. Vše, co jsme schopni ve fyzickém světě dnes spatřit, ale i to neviditelné či jen dosud nepoznané, vše to je Jeho stvoření, Jeho vlastní projekce.

            „To bylo na počátku u Boha.“

            Slovo s Ním bylo na počátku, je s Ním nyní a vždy s Ním bude. Jen Bůh samotný je Pravdou, věčnou a neměnnou. Všechno, co vidíme, jednou zanikne, ale Slovo, Síla, Duch svatý nezanikne.

            „Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest.“

            Nic nebylo stvořeno někým jiným ani zde nikdo jiný nebyl. Bůh je všude a my žijeme a dýcháme v Něm. Ve stvoření není nic, co by nebylo stvořeno tímto jeho Slovem božím, a není nic, co by tímto Slovem nebylo udržováno při životě. On sám a jeho Síla jsou samotnou Láskou, která je u Něho nejvyšším zákonem.

            Dodám jen a neberte to prosím na sebe. Je pro úsměvné, že lidské ego dokáže „hodnotit“ to, co nikdy nepochopí tady, v této úrovni.

            Přeji Vám klid v duši, mír a lásku.

            Venda

          3. Pane Vendo,

            už jen z toho, že Bůh je nekonečný, musí vyplývat, že nemá žádný počátek. A kdybyste Nový zákon nevnímal přes filtr hinduismu, možná byste mu lépe rozuměl.

            ad: „Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl (nikoli bylo) Bůh.“

            To má přesně tento význam:
            Na počátku (tvorby toho, co kulminovalo stvořením člověka) byl Kristus a ten Kristus byl u Boha Otce a ten Kristus byl Bůh Syn (pro něhož platí: kdo mne vidí, Otce vidí).
            Tím je vysvětleno vše – počátek, Slovo, i Bůh.

            Řečeno snad ještě srozumitelněji: Na počátku diskusního příspěvku v životě pana Vendy byla mysl pana Vendy a ta mysl byla u pana Vendy (je totiž všude kolem něho) a ta mysl je pan Venda.

            Až budete milovat Boha nade všechno, bude Vám vše jasnější.

          4. „nikoli bylo“ píšete v závorce a opravujete tím můj text.

            Opět čerpáme každý z jiné Bible – já mám překlad podle ekumenického vydání z r.1985 a tam je „bylo“. Ostatně, vztahuje se tento tvar slovesa býti v minulém čase bylo jako přísudek k podstatnému jménu Slovo, a to je středního rodu.
            Kralická bible to má jinak. Ale to je detail a není to podstatné.

            Tento Váš odstaveček reprezentuje Vaše zásadní nepochopení – píšete: „Na počátku (tvorby toho, co kulminovalo stvořením člověka) byl Kristus a ten Kristus byl u Boha Otce a ten Kristus byl Bůh Syn (pro něhož platí: kdo mne vidí, Otce vidí).
            Tím je vysvětleno vše – počátek, Slovo, i Bůh.“

            Ale s tím, pane Muladi, nic nenadělám. Dosti jsem se snažil vysvětlit v mnoha předchozích článcích a diskuzích roli Syna, Ježíše Krista, kterou má od Boha.

            Přesto jednu kontrolní otázku. Souhlasíte, že byl nějaký počátek a poté to od něj došlo /tvorbou/ až ke stvoření člověka? Kulminovalo to. Myslíte si, že byl nějaký úsek mezi samotným úplným počátkem / který popisuje evangelista Jan / a kulminací v tvorbě – ke stvoření člověka, který by se dal vyjádřit nějakým časem? Všiml jste si, že Kristus v Janově evangeliu není od počátku? Jen ten počátek – Bůh – Slovo.

            A píšete na závěr v závorce ( pro něhož platí: kdo mne vidí, Otce vidí). Ano, toto říkal Ježíš svým učedníkům, ale až mnohem a mnohem později. Cítíte v tom ten rozdíl – počátek /!/ a……..dlouhý vývoj jako realizace „záměru Boha v tvorbě Ducha svatého /Slova/……a pak, v reálném čase počátku našeho letopočtu Ježíšovo sdělení kdo mne vidí ……..?!

            Mějte se hezky a snažte se to konečně pochopit. V Trojjedinosti – Bůh – Otec, Syn a Duch svatý máte pořádný zmatek.

            Venda

          5. Pane Vendo,

            napřed napíšete: Úsměvné je, že někteří lidé míchají do počátku čas.
            A pak vehementně po svém rozvádíte:„Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh.“

            Z toho vyplývají tři otázky:
            1) Jaký je podle Vás vztah počátku a času? (Počátku se čas týká nebo netýká?)

            2) Je Bůh nekonečný, nebo má počátek?

            3) Jaký je podle Vás vztah mezi Bohem a Slovem: Bůh je Slovo, nebo Bůh bylo Slovo – a už není?

            Vaše vysvětlení, prosím, dokladujte.

          6. Pane Jiří,

            moje předchozí otázky jste nezodpověděl. Naopak, pokládáte nové a ještě je chcete dokladovat. Jak směšné! S Vámi je diskuze zvláštní. Když čtu vaše tři otázky tak si říkám, jestli vůbec čtete moje diskuze s Vámi, jestli nad nimi přemýšlíte. Odpovědi totiž byly již v předchozím mém textu a příspěvku pro Vás. A tak ještě jednou a snad již, jako člověk milujícího Boha pochopíte :
            „Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh.To bylo na počátku u Boha.Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest.“
            Verše evangelia /Jan 1, 1 – 3/ říká to podstatné a prvotní, že před vznikem stvoření neexistovalo nic, absolutně nic, s výjimkou Boha. / to je ta jeho nekonečnost, chápete? / Vše, co bylo potom stvořeno / bráno jako počátek /, není nic, než zhmotnělá představa, odraz či projev Jeho samotného a mezi Slovem a Duchem svatým, neboli, řečeno modernějším jazykem, mezi božským tvořivým zvukovým proudem (Slovo, Logos), není žádného rozdílu; to vše jsou jen jména jednoho Jediného, Boha-Otce. /my, lidé hledáme počátek z hlediska času, ale nikdo z lidí tu na samém počátku ještě nebyl a tak je toto hledisko zcela zbytečné / Vše, co jsme schopni ve fyzickém světě dnes spatřit, ale i to neviditelné či jen dosud nepoznané, vše to je Jeho stvoření, Jeho vlastní projekce.

            Slovo s Ním bylo na počátku /tvoření/, je s Ním nyní a vždy s Ním bude. Jen Bůh samotný je Pravdou, věčnou a neměnnou. Všechno, co vidíme, jednou zanikne, ale Slovo = tvůrčí Síla = Duch svatý nezanikne.

            Nic nebylo stvořeno někým jiným ani zde nikdo jiný nebyl. Bůh je všude a my žijeme a dýcháme v Něm. Ve stvoření není nic, co by nebylo stvořeno tímto jeho Slovem božím, a není nic, co by tímto Slovem nebylo udržováno při životě. On sám a jeho Síla /Slovo = Duch svatý/ jsou samotnou Láskou, která je u Něho nejvyšším zákonem.“

            Jestli v tom nenajdete odpovědi / ještě jsem přidal vysvětlivky v závorkách pro obzvláště nechápavé /, tak to pak již nemá cenu.

            Bůh je nekonečný, ale jeho tvůrčí Síla /Slovo/ měla svůj počátek.

            Čas je relativní a vztahuje se k nám, lidem, kteří ním poměřují – zítra, před hodinou, sto let zpět, před narozením, po smrti….. . Není to jedno, jestli Bůh-Duch svatý svým Slovem začal tvořit před 8 miliardami, před čtyřmi, nebo před 3.999.999.999 léty? Protože Bůh je nekonečný, „neřeší“ otázku času. Čas a smrt jsou ale v našem světě důležité. Bůh to ví a proto nám i přidělil správce času / a karmy /. Ježíš / a Mistři / o něm mluví, ale to Vy nikdy nepochopíte.

            Venda

  10. Hvězdička píše:

    To,co má vypadat jako Velký Třesk,tak to se opakuje zcela pravidelně každých
    15 miliard let-lidského času.

    Toto vyzerá, že Hvězdička trafila hlavičku po klinci, alebo ,,nejak“ podobne. Túto variantu vývoja vesmíru pripomína nie ,,vták Ohnívak“, ale ten druhý vták,
    no, myslím toho, čo vyrastie, potom zhorí a z jeho popola vznikne nový vták.
    Ano jedna z vesmírnych bájok hovorí o tom, že vesmír sa rozpína, rozpína, až sa natiahne tak, že už to dalej nende a vesmír sa začne zmršťovať, až do toho Bodu singularity a všetko začne znovu. Prečo v Indii zaznelo : Čas je semenom vesmíru. Čo to znamená ?
    A kde sa vzal pri tomto procese Boh? Bol vyliačený ešte pred najprvším Treskom ?
    Nie je aj Boh produktom Velkého tresku?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2016