Speciální teorie relativity (3.) – informatická

Pokud by se základy světa blížily principu současných počítačů, pak by užité postupy, jež fyzika nachází, měly co říci k religiozitě. Jsou snad naše životy podložené informatikou? Ta by sama od sebe nevznikla.
 

Osy perspektivního prostoru

Práce Fyzika hledá smysl připomínala známou souvislost – body, přepočtené z diskrétního do perspektivního prostoru, si ponechají stejnou vzdálenost od počátku a stejné souřadnice (obr. 8). Například bod C [2, 3] má od počátku vzdálenost 5 – v obou prostorech. V diskrétním prostoru se pohyb uskutečňuje výhradně po krocích, a to svislých nebo vodorovných.

K vystižení perspektivního prostoru zrakového a sluchového smyslu vede, umocníme-li souřadnice Euklidova prostoru na druhou.
 

8prevod-diskr-persp

Obr. 8. Převod bodů mezi diskrétním a perspektivním prostorem

 

Speciální teorie relativity – v perspektivě

Při hledání souvislostí STR zdůrazněme smyslové zážitky; v souladu s přístupem fyzika – filosofa Ernsta Macha:

„Mach je přesvědčen, že zvláště fyzika získá největších vysvětlení od biologie, a sice od analysy smyslových počitků. Předměty vnějšího světa nezpůsobují počitků, nýbrž komplexy počitků tvoří tělesa.“ [0]

Hledejme – co je za našimi vjemy? Jsou informace smyslových vjemů tvořeny hmotou anebo informatikou?
 

Obr. 9. Převod z perspektivního do bodového prostoru přemění kružnici ve čtverec

Obr. 9. Převod z perspektivního do bodového prostoru přemění kružnici ve čtverec

 

Je běžné uvažovat kružnici v Euklidově prostoru. Totéž v souměrném diagramu STR (obr. 3). Ale nezanedbejme ani posouzení v perspektivě lidského vnímání (obr. 9 – vpravo). Pak od časoprostorové kružnice můžeme přejít do diskrétního prostoru (obr. 9 – vlevo). Kružnice se převodem do bodového prostoru – do šachovnice, změní ve čtverec, postavený na svůj vrchol.
Nakreslený modrý obvod kružnice není výstižný. Ve skutečnosti ji tvoří 20 bodů, takže čára by neměla být spojitá. Teprve obrovský počet bodů dokáže poskytnout spojité vjemy našeho světa.
 

Speciální teorie relativity – v bodovém prostoru

Důležitého postupu užil Max Planck v začátku dvacátého století. Jeho výpočet prokázal, že světlo je vyzařované po kouscích, a nikoliv souvisle. Pak, z výpočetního vzorce, fyzika zjistila nejkratší délky prostorové a časové, v našem světě: 1,61624·10-35 metru a 5,39121·10-44 sekundy. Nabízí se svět, složený z bodů, do jejichž mezer již nevnikneme.

Bodový prostor, v němž body hmoty se nacházejí jakoby na políčkách šachovnice, připomíná podstatu dnešních počítačů. I ony pracují s bodovými informacemi.
Tento uvažovaný prostor je nespojitý, takže například čas, jenž sledujeme na svislé ose, může být tvořen pulsy. A pohyb se vyjádří přesunem bodů vodorovným směrem. Jenže pulsy jsou jediného druhu, jediné podstaty, pak jaká je možnost jejich rozdělení na čas a pohyb?

Využití pulsů zkusme jediné; na pohyb geometrickým prostorem. Informace, o obsazení posice, bude pulsy posunovaná ve vodorovném směru souměrného obrázku. Zmíněnou informací rozumějme bod hmoty. Zdroj dodává stále další pulsy obrovským tempem. Jak obrovským množstvím bodů je tvořen elektron, foton a další částice, se zde nesleduje.

Nevyužitý puls ať zde nemá fyzikální význam, ať hmotu neovlivňuje. Jinak může být využitý v Obecné teorii relativity. Vlastnosti Zdroje pulsů nejsou nijak přiblíženy; k jeho možné existenci vede snaha zkusit právě toto provedení STR.
 

Obr. 10. Děje v bodovém prostoru

PL – puls využitý na přeskok do sousední posice
PT – puls nijak nevyužitý – základ času
z – počet zdrojových pulsů

Obr. 10. Děje v bodovém prostoru

 

Vyberme 20 pulsů z těch, jež uskutečňuje potenciální – skrytý vesmírný Zdroj (obr. 10).

  • Postava je nevyužila nijak, její čas pokračoval nejrychleji.
  • Hvězdolet využil z1 = 20 pulsů napůl. Deset jich užil na pohyb (PL) a deset nepoužil (PT).
  • Foton přeskákal do vzdálenosti 20 PL. Odedávna se učíme poznatku STR, že foton nemá čas.

Žlutá plocha značí činnost, jež se odehrála v minulosti.

Pohyb spojitým časoprostorem uvažuje perspektiva (obr. 11). Obrázek je zjednodušený. Když jsou osy perspektivního prostoru děleny pouhými sedmi pulsy, pak by graf neměl uplatňovat šikmé pohyby. I perspektivní prostor by měl dodržet posice z diskrétního prostoru.
 

Obr. 11. Zdroj pulsů určuje pohyb ve spojitém perspektivním časoprostoru

Obr. 11. Zdroj pulsů určuje pohyb ve spojitém perspektivním časoprostoru

 

Navržené využití pulsů ladí s obvyklými výpočty – nabízí: pohybem se zpomaluje čas. Zdroj tvoří pulsy neustále. Jestliže se více pulsů spotřebuje na pohyb hmoty, potom množství těch nevyužitých se zmenší; čas se zpomalil. Přitom graf dodržuje Lorentzovu transformaci; sleduje body na kružnici, která je obrazem zmíněného časoprostorového přepočtu.

Nabízí se uvažovat o fyzikální, nikoli filosofické definici času, již nabízí pulsace. Ta může být podstatou, potřebnou pro vytvoření spojitého perspektivního časoprostoru. Ten ať je geometricky rozvržen přepočtem z diskrétního časoprostoru.
 

Literatura

[0] Positivismus ve fyzice – Božena Dratvová. Praha, JČMF 1924
 

Bohumír Tichánek
http://www.tichanek.cz/

Hodnocení článku

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017