Tresty přes generace (1.)

V duchovním poznání

Navazující 2. díl (Ve vědeckém poznání) naváže prací Rodinná terapie psychosomatických poruch – Ludmila Trapková, Vladislav Chvála.

* * *

Kain po vraždě Ábela (1897)

Životní návody bývaly různě dodržovány, po staletí. Víc dbali ušlechtilých zásad obyčejní lidé anebo společenské špičky, lidé u moci? V pohádkách často chudí lidé dovedli pomoci člověku v nouzi – spíš než ti bohatí. Ovšem skutečnost jednoznačná není. Na druhé straně – i ta nejhorší vláda bývá potřebnější – lepší než bezvládí.

Starý zákon v Bibli popisuje, jak důkladně Bůh trestá chyby. Sleduje přes více generací. Jenže, kdo tomu může věřit – vždyť taková důslednost se nám zdá být až nesmyslná – opovážlivě soudí dnešní doba. Vesmír je snad nespravedlivě sestrojeným působištěm?

Však dosud má mnoho lidí odpor k představě Boha, vůbec k nějaké existenci bodu Omega – Ω. Jakobychom nevhodně Bohu přidružovali fyzikální veličinu – ohmický odpor, rezistenci, odpor – R [Ω].

Náš svět vnímáme jako příležitost k dobrodružstvím:

Jak dopadne ten hokej? ~ Zda tu laťku přeskočím – 80 cm, to už je nepříjemná výška pro primána! ~ Jak zvládnu blížící se zaplacenou dobrodružnou letní cestu na Dálný východ?

Bývá vhodné hledat poznání – jak vyřešit otázky, právě z těch nejhlubších.

Civilizace dnes opomíjejí potřebnou základní otázku – proč jsme ve světě? Jakoby neznalost byla odpovědí. Proč byla tato stavebnice promyšlená, zkonstruovaná – a nyní je provozovaná? Vznikla snad sama od sebe? To nikdo neví, jak ví snad kdekdo?

Věda – fyzika popisuje, hledá a nabízí jak. Ale odmítá odpovídat proč. K čemu je náš Vesmír – to prý není otázka pro ni. Nejhustší voda má teplotu 4° C, takže ta klesne na dno. Voda teploty 0° C se dostane nad ni. Rozvrstvení vod, s vyšší teplotou na dně, prospívá přežití ryb. Pouhá náhoda v bezdůvodně vzniklém Vesmíru? Ale i tuto fyzikální souvislost posuzuji tím filosofickým základem, o kterém jsem už dlouho přesvědčen.

Vesmír zde není beze vzniku. Původní názor časového nekonečna vyznávala věda ještě dlouho ve 20. století. Ale pak teorie velkého třesku přiblížila víru v začátek, v promyšlený nebo nepromyšlený vznik Vesmíru.

* * *

Bible [1]

Váháme nad trestáním životních chyb přes více generací. Ve Starém biblickém zákoně nacházím takové důsledky dvakrát. Obsahují je Mojžíšovy knihy – druhá (Exodus) a čtvrtá (Numeri). Z ekumenického vydání vypisuji:

„Hospodin, Hospodin! Bůh plný slitování a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný a věrný, který osvědčuje milosrdenství tisícům pokolení, který odpouští vinu, přestoupení a hřích; avšak viníka nenechává bez trestu, stíhá vinu otců na synech i na vnucích do třetího a čtvrtého pokolení.“ 2. Mojžíšova (Exodus) 34,6

„Hospodin je shovívavý a nesmírně milosrdný, odpouští vinu a přestupek, ale viníka nenechá bez trestu, vinu otců stíhá na synech do třetího i čtvrtého pokolení.“ 4. Mojžíšova (Numeri) 14,18

* * *

Korán

Kromě pokynů pro národ pastuchů, dávno před Kristem, je zde také mladší kniha. V sedmém století po Kristu vznikl Korán. Zakladatel Muhammad:

Byl mužem pevné vůle, cílevědomým, do hloubi duše přesvědčeným o svém poslání, soucitným a laskavým, avšak nesmiřitelným k tomu, co pokládal za bezbožné a nečestné. Přestože se mu dostalo nepatrného vzdělání a ani jeho rozhled nebyl příliš široký, projevil neobyčejné intelektuální schopnosti a kvality, které mu umožnily vyrovnat se s obtížemi, s jakými se málokterý tvůrce nového náboženství a společnosti setkal. [2] s.43

Z Koránu vybírám, ohledně předků a potomků, tyto dva úryvky:

170. A když je nevěřícím řečeno: „Následujte to, co Bůh seslal!“, odpovídají: „Nikoliv, my budeme následovat zvyklosti, jež u otců svých jsme nalezli.“ Avšak což když otcové jejich ničemu nerozuměli a nebyli správnou cestou vedeni?

171. Ti, kdož jsou nevěřící, se podobají dobytku, na nějž se volá a který slyší jedině křik a výzvy: hluší, němí, slepí – ničemu nerozumějí. Súra 1. – OTEVIRATELKA KNIHY

83. Pane, daruj mi moudrost a připoj mě k bezúhonným
84. a učiň mě pro pokolení budoucí jazykem pravdomluvným
85. a dej, ať jsem jedním z dědiců zahrady slastí,
86. a odpusť otci mému, že patřil mezi bloudící, Súra 26. – BÁSNÍCI

* * *

Hinduismus

Velmi starým náboženstvím je Hinduismus. Učí, že jedinec žije v opakovaných vtěleních. Po návratu na svět prožívá zcela nový, odlišný osud. Ten však závisí, značnou měrou, na skutcích z minulého života.

Hinduismus, narozdíl od náboženství, se kterými jsme lépe obeznámeni, nemá historického zakladatele – žádný Ježíš ani Muhammad ani Buddha – a žádný pevný bod v čase, kdy by se dalo říct, kdy začal. — I když můžeme sledovat jeho běh velice daleko – je nejstarším z velkých náboženství -, jeho vlastní počátky leží ještě před ranou védskou dobou a příliš daleko v čase, než aby se to dalo rozpoznat. [3]

* * *

Ani v Islámu, ani v Hinduismu nenalézám nic o určitých následcích pro další generace. Ovšem do dvou významných náboženství jsem jen nahlédl.

Jinak v poznatcích Lazareva, hluboce znalého duchovního činitele. Počítá následky chybného jednání do budoucna – lidem, kteří se narodí mnohem později.

* * *

Lazarev

„Jednou jsem prohlížel dítě postižené vysokou dávkou podvědomé agresivity. Vinna byla sestra jeho otce, jeho teta. Těsně před narozením dítěte se dopustila nemorálního skutku. Proto vždy existoval pojem rod, který vychází z bioenergetických zákonů. Právě rod, obvykle až do čtvrtého kolena, důkladně stmeluje všechny své příslušníky v rovině pole.“ [4] s.99

* * *

„Ještě jsem nevěděl, že v našem poli jsou jakési matrice příbytků pro duše našich příštích dětí a že ty se dají pošpinit přesunem zla do budoucna – do třetího, sedmého, třináctého kolena atd. Nevěděl jsem, že je třeba modlit se za duše příštích dětí a modlitbami je očišťovat. Často nemůžeme vyléčit těžkou chorobu jen proto, že duše našich příštích potomků jsou příliš potřísněné.“ [5] s.43

„Všechny pocity křivdy a příkré odsudky je třeba odčinit modlitbami a pokáním. Totéž se týká i žárlivostí a nechuti k životu – aby tyto neduhy byly sejmuty nejen z vaší duše, ale i z duší dětí a vnoučat a jejích dalších potomků až do sedmého kolena. Za vše, co jsme v životě vykonali, jsme odpovědní hned čtyřnásobně: za to, co jsme udělali v minulých životech, za to, co jsme udělali v tomto životě, za to, co jsme předali svým dětem, a za to, co jsme předali vnukům, pravnukům a vzdálenějším potomkům. Čím silnější je agrese, tedy nepřijetí božského principu, tím hlouběji proniká do duše, tím více generaci potomků vnitřně pošpiníme a tím déle a vážněji na to budeme my i oni doplácet.“ s.137

Proste o odpuštění za to, že láska k pozemskosti je ve vás doposud větší než láska k Bohu, že jste ji vnukli i svým potomkům až do sedmnáctého kolena, kajte se za to, že jste nepřijímali očistu duše skrze pohanu, klam a křivdy, že jste místo toho ještě víc nenáviděli, odsuzovali a hněvali se, a za to, že jste tuto tendenci předali svým dětem, i za škody, které jste jim tím způsobili. s.160

„Kdybyste úspěšně absolvovala zkoušku a negovala program agrese proti němu i proti sobě, pak byste program zkázy otce a dětí uzavřela. Vy jste však nevydržela, takže jste nejen nedokázala program uzavřít, ale naopak jste duše potomků pošpinila až do sedmého kolena. Teď se musíte modlit nejen za sebe a své ženské předky, ale i za všechny potomky.“ s.166

* * *

Blahořeč Bohu za každou situaci, kdy ti blízcí lidé způsobují nepříjemnosti. Je to tvá jediná šance, jak přežít. A modli se za sebe a za sedmnáct generací svých potomků, pros o odpuštění za to, žes pozemskou lásku povznesl nad lásku k Bohu a nepřijímal očistu, která na sebe vzala podobu duchovních bolestí. [6] s.65

„Modli se za sebe a za své děti, za všechny své potomky až do sedmnáctého kolena, aby Boha milovali víc než to, co považují za své největší pozemské štěstí, a to vše přijímej s povděkem. Z otcovy i z matčiny strany máš v sobě přání povýšit rodinu nad Boha a taky obrovskou žárlivost.“ s.67

V úryvcích, které jsem nalezl, Lazarev popisuje následky až do 3., 4., 7., 13. nebo 17. kolena. Je v tomto seřazení nějaký zákon? Nenacházím možnost číselného zobecnění. Snad strůjce současného přestupku má být do života zařazen právě jen v některé z těch vyčíslených vzdálených generací? Anebo na pořadí nezáleží?

Jistě má být zařazen ve skupině lidí, se kterými měl minule hodně co společného. Ve prospěch spravedlnosti vůči ostatním zúčastněným duším. Podobných upřesnění může být vícero. Ve které době se objeví

  • z hlediska její přínosnosti pro vývoj rodu
  • z hlediska poškozeného světa, jak si ti kteří lidé zaslouží pykat a napravovat
  • z hlediska setkání s úplně cizími dušemi, se kterými však spolupracoval kdysi dávno…

Je známo, že aktuálně nachystanou budoucnost dovede ovlivnit včasná změna jednání sledovaného člověka. Tak Lazarev nabízel svým pacientům. Zkoušel ovlivnit pacienta samého a tím i navazující budoucí generace jeho potomků.

Duchovně znalý Ind nahradil budoucnost dokonce svým okamžitým zásahem. [viz 7]

Jsou snad léčitelovy požadavky nejen na činy, ale i na smýšlení člověka, náročné až přespříliš [4], [6]? Uvádí jich mnoho, ve svých knihách, kde pacientům vytýká jejich nesprávné životní přístupy. Jenže velkou náročnost, kladenou na člověka, popisuje i Božena Cibulková – ve svých přenosech z neurčených míst [8].

Starší generace, kdysi ještě nábožensky vychovávaná, dovedla dítě upozornit: „Neumíš odpouštět?“ Ale nezbední potomci dovedli opáčit spíš narážkou na vodu v umyvadle. Školám stále chybí každoroční povinný vyučovací předmět – životní filosofie.

Kdysi jsem byl svědkem, jak stará prababička ošemetným postupem vedla k jídlu malinké dítě, ze vzdálené generace:

„Jiřinka všechno spapá, nikomu nic nedá.“

„František všechno sní, nikomu nic nenechá.“

Ponoukl jsem ji, že by snad nemusela dítě učit sobectví. Jen se tomu zasmála, podceňovala důležitost pravdy. Anebo svůj lidský vliv? Kam až můžou vést takové chyby…

Nakonec vkládám příklad; ten však lze rychle přejít. Je to jen představa vztahů, možnost uspořádat lidi C1 – C6, aby vždy další rodinné generace byly tvarované těmi předchozími.

Člověk C3 nevhodně ovlivnil budoucnost, zle si počínal. On sám se může vtělit jako vzdálený potomek C6 – ta samá duše z C3. A co ostatní předci C2 a potomci C4, C5, zdánlivě nevinné inkarnace? Předek C2 mohl mít podíl na nevhodné výchově označeného viníka C3. Zda snad původní předek C1 nepoužíval nepřátelské postupy? Klacek, zavírání do temnice, klečení na hrachu a trestání hladem, nenávistný vztah už vůči C2? A oni C1 nebyli snad sami povahově tvarovaní lidmi, co byli jejich předky a později se stanou jejich potomky?

Proto se zásadním jeví pokyn – odpouštět.

V druhém díle této práce následuje výtah z vědecké knihy [9] – Rodinná terapie psychosomatických poruch – Ludmila Trapková, Vladislav Chvála. Je zajímavá už v začátku; autoři popisují, jak se dostali ke svému oboru. Ať už studiem mediciny, matematiky, a pak psychologie či tance.
 

Literatura

[1] Bible. Ekumenický překlad, Praha 1985

[2] Korán. Vydal Odeon, Praha 1991. Přeložil Ivan Hrbek.

[3] Hinduismus – Stephen Cross. Vydala Euromedia Group, k. s. Praha 2001. Přeložil Jaroslav Vacek. (Orig. Element Books, Dorset 1994), s.20

Poměrně starou a pro hinduismus důležitou myšlenkou je nauka o reinkarnaci (v plné šíři se objevuje už v Upanišadách). Lidská duše se podle ní po smrti znovu narodí do jiného těla. Kde a v jakých podmínkách se narodí určuje tzv. karmanový zákon (od karman = čin). Člověk si svými činy vytváří buď dobrou nebo špatnou karmu, která se mu postupně hromadí a plně se projeví až v jeho příštím zrození. Tento zákon je zcela nezávislý na bozích – je to prostě příčina a účinek a není možné uprosit boha, aby se člověk vyhnul dopadu své karmy. Karmu vytváří i mluvení či myšlení.

[4] Diagnostika karmy. Kniha první. Soustava autoregulace pole – S. N. Lazarev. Raduga Verlag, 2009. (Orig. 1993)

[5] Diagnostika karmy. Kniha druhá, část 1. Čistá karma – S. N. Lazarev. Raduga Verlag, 2010. (Orig. 1996)

[6] Diagnostika karmy. Kniha druhá, část 2. Čistá karma – S. N. Lazarev. Raduga Verlag, 2010. (Orig. 1996)

Duch národů

V živém organismu pole proudí do hmoty každou vteřinu, což znamená, že genotyp pole ve spolupráci s genotypem chromosomovým naše tělo obnovuje. Čím hlubší je úroveň vlivu, k tím výraznějším změnám dochází. A je tu ještě jeden moment.

Když k mohutnému porušení zákonů dochází v případě jediného člověka, může nakonec zahynout nejen on, ale i celý rod. Při studiu struktur pole jsem pochopil, že genotyp pole se od fyzického liší především vysokou úrovní jednoty. To znamená, že existují struktury pole, které ovládají vědomí, osud a život jedinců i skupin. Můžeme tedy hovořit o genotypu pole příbuzných, národů, o genotypu, který spojuje celé civilizace a nakonec i vše živé.
Když do lidského těla vniká chirurg a dopustí se chyby, utrpí jen jeden člověk. Pokud se však při léčbě dopouštíme vpádu do struktur pole, můžeme způsobit škodu velkým skupinám lidí. V zásadě je možné smísit genotyp člověka i zvířat; o důsledcích takových proměn raději ani nepřemýšlet. s.165

[7] Vlastní životopis jogína – Paramahansa Jogananda

Babaji může být viděn, jen když si to přeje. Někdy se zjevil svým oddaným přátelům s vousem, někdy bez něho. Jeho tělo nepodléhající stáří nepotřebuje potravu. Jen zřídka jí, například jako projev úcty přijme nabídnuté ovoce, nebo rýži vařenou v mléce a s máslem. Jsou mi známy dva případy z jeho života, pokračoval Kabalananda. Jeho žáci seděli jednou v noci kolem velikého ohně, zapáleného k oslavě Védických obřadů. Guru náhle uchopil hořící větev a lehce se jí dotkl ramene žáka, který seděl blízko ohně. Byl přítomen Lahiri Mahasaja a vzkřikl: Pane, jak kruté? Babaji odpověděl: „Chtěl bys ho raději vidět shořet na popel před tvýma očima, jak velí jeho karma? Osvobodil jsem ho dnes před bolestnou smrtí. Zákon karmy je uspokojen krátkým utrpením od ohně.“ Potom položil svou uzdravující ruku na znetvořené rameno a žák byl jako dříve.

[8] Úvod k úryvkům z díla Boženy Cibulkové
 

(pokračování)
 

Bohumír Tichánek
 

Poslední články autora:


Hodnocení článku

1 komentář

Přidat komentář
  1. Pane Tichánku, hezký článek. Nicméně těžká nelogičnost hinduismu je, že reinkarnace se může projevit mimo genetické následníky, prostě duše je potrestána a někde někam někdy se musí vrátit k dožití svých přestupků. Křesťanský princip sleduje generace, což má prehistorické předkřesťanské kořeny, prokletí někoho i jeho dětí. Například kdo zradil krále, tak jeho děti a možná i vnuci to budou mít u krále těžké. Pronásledování dětí z rodin nesympatizujících s režimem údajně nebylo ani v sovětském Rusku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017