Trump! Svet dostal šancu! Využije ju?

Donald Trump, 6.2.2017Koncom roka 2016 balansoval náš svet takmer na pokraji vojenského konfliktu USA a Ruska, s tendenciou jeho eskalácie až do jadrovej konfrontácie. Atmosféra priam hmatateľného napätia, s podtextom blízkeho svetového konfliktu mocností však povolila okamžite po zvolení Trumpa za prezidenta USA a v súčasnosti je možné badať v tomto smere naozaj značné uvoľnenie.

To samozrejme neznamená, že by bolo zrazu všetko absolútne bezproblémové, ale minimálne o vojne mocností sa už ako o skoro hotovej veci prestalo hovoriť.

Zvolenie Trumpa bolo značným šokom pre mocenskú elitu, spojenú s americkými zbrojárskymi firmami. Jej prezidentskou kandidátkou bola Hillary Clintonová. Bol to šok i pre všetkých mediálnych, politických, treťosektorových a mnohých ďalších prisluhovačov tejto elity, ktorí za jej peniaze presadzujú jej agendu, bez ohľadu na záujmy vlastných národov, ktoré zrádzajú.

Elite, jej prisluhovačom, ako i malým a veľkým zradcom národov aj napriek takmer stopercentnému ovládaniu veľkých svetových médií, aj napriek obrovským finančným prostriedkom, použitým za účelom víťazstva Hillary Clintonovej, však tentokrát predsa len klapli zuby na prázdno.

Obyčajní, jednoduchí, pracujúci Američania totiž nepodľahli rozsiahlej mediálnej manipulácii, ktorá sa ich intenzívne snažila presvedčiť o tom, čo je pre nich a pre Ameriku skutočne dobré. Obyčajní a jednoduchí Američania už totiž začali mať plné zuby agresívnej mocenskej elity, ktorá sa z nadbytku peňazí nemôže už celkom spratať do kože a cielene ženie svet do konvenčnej, či dokonca až jadrovej konfrontácie mocností.

Obyčajní a jednoduchí Američania totiž pochopili, že práve oni by na to najviac doplatili, pretože práve oni by sa stali, ako sa to hovorilo v minulosti, onou „potravou pre delá“ a bezbranným cieľom prvých odvetných úderov.

Obyčajní a jednoduchí Američania pochopili, že sú len obyčajnými pešiakmi vo veľkej rozohranej šachovej partii mocných a bohatých tohto sveta. Obyčajnými pešiakmi, ktorých môže byť kvôli najrozličnejším geopolitickým a mocenským záujmom pokojne a bez najmenších výčitiek svedomia obetovaných akékoľvek množstvo.

Veď nakoniec plné právo na život má len najužšia elita najbohatších a najmocnejších, zatiaľ čo všetci ostatní a všetko ostatné je tu len na to, aby slúžilo ich zámerom. A ak sa tieto zámery podarí uskutočniť, potom aj tak bude predsa nakoniec počet všetkých týchto zbytočných ľudí zregulovaný na „zlatú miliardu“ otrokov elity, ktorá im milostivo dovolí živoriť odmenou za to, že jej môžu slúžiť.

Toto všetko stelesňovala prezidentská kandidátka Hillary Clintonová, pričom ona samotná bola iba poslušnou bábkou a poslušným nástrojom v bezohľadných rukách elity.

Donald Trump, aj napriek všetkým jeho chybám, predstavoval naopak vzburu proti snahám mocenskej elity. Predstavoval odpor obyčajných ľudí, ktorí vytvárajú skutočné hodnoty a budujú Ameriku voči elite najbohatších a najmocnejších. Tí totiž mnohokrát iba špekulatívne profitujú z ich práce a vo svojej zaslepenej chamtivosti a mocibažnosti chcú dohnať Ameriku i svet do novej veľkej vojny dúfajúc, že sa na nej zase opäť dobre nabalia tak, ako tomu bolo v podstate doteraz vždy vo všetkých posledných vojnách.

Nech už je to akokoľvek, nech si už boli bežní Američania všetkých týchto vecí plne vedomí, alebo ich vnímali a vytušili iba podvedome, každopádne sa im podarila veľká vec. Podarilo sa im aspoň dočasne zvíťaziť nad chobotnicou moci a jej propagandistickými mediálnymi lžami.

A práve týmto prehliadnutím a prebudením sa obyčajného amerického občana dostal svet šancu. Dostalo sa mu uvoľnenia napätia a priestoru pre rozvíjanie normálneho a pokojného života. Dostalo sa mu toho, o čo by s najväčšou pravdepodobnosťou prišiel po zvolení Hillary Clintonovej, ktorá by v poslušnom plnení príkazov elity iba stupňovala napätie a hnala svet k seba zničujúcemu konfliktu.

Bol nám teda všetkým darovaný čas. Tento čas, ako sa vraví v ekonomike, však „nesmie byť bez úžitku prejedený“, to jest premrhaný. Tento čas musí byť správne využitý, pretože deštruktívna temnota, skrývajúca sa za zámermi najbohatších a najmocnejších nášho sveta, sa so stopercentnou istotou nevzdala svojich zámerov.

Ako ale má svet správne využiť darovaný čas?

Ľudia by mali v prvom rade pochopiť, že tam, kam sme sa dostali na sklonku roku 2016, to jest na prah novej svetovej vojny, sme sa dostali práve prostredníctvom hodnôt, ktoré preferujeme a ktoré vo všeobecnosti považujeme za dôležité a prioritné.

Aké sú to „hodnoty“?

Peniaze, majetky, kariéra, moc, postavenie, sláva, užívanie si a konzumný spôsob života. Absolútne a bezvýhradné podriadenie sa týmto „hodnotám“ však so sebou nevyhnutne prináša bezohľadnosť, chamtivosť, podvod, klamstvo, nečestnosť, nespravodlivosť, nemravnosť a mnoho iného. Lebo absolútna a bezvýhradná orientácia na hodnoty nižšieho druhu nemôže so sebou prinášať nič iného, ako iba nízkosť a zlo. Zlo, ktoré sa nabaľuje ako lavína, aby nakoniec dopadlo na svet v jeho najhroznejšej podobe, vo forme vojnového šialenstva.

Nikto samozrejme netvrdí, že mať peniaze, majetok, určité postavenie, atď je zlé. Nikto netvrdí, že je zlé užívať si radostí tohto sveta. Zlé však je, ak sú v hierarchii ľudstva tieto hodnoty na prvom mieste. Ak už nad nimi, alebo aspoň popri nich nič nie je a jedine oni sú tým najdôležitejším, o čo ľudia usilujú.

Ak totiž nepostavíme vysoko nad peniaze, majetky, kariéru, moc, slávu, či užívanie si česť, spravodlivosť, ľudskosť, dobro, mravnosť a ušľachtilosť, stratíme to najpodstatnejšie, čo z nás robí ľudí a prostredníctvom čoho by sme mohli poľudštiť svoj prístup k peniazom, majetkom, moci, k užívaniu si radostí života, či k čomukoľvek inému.

Jednoducho povedané, iba prostredníctvom cností sa človek stáva človekom. Človekom, schopným pristupovať ku všetkému v živote správne.

Naopak, absencia cností berie ľuďom potrebný nadhľad nad vecami a oni sa stávajú ich otrokmi. Otrokmi peňazí, majetkov, moci, kariéry, slávy, či užívania si. Tým pádom sa im však tieto veci stávajú prekliatím namiesto požehnania, pretože k ich nadobudnutiu neváhajú použiť akýchkoľvek menších, či väčších nemorálností. Neváhajú sa stať jedni druhým vlkmi.

Ľudstvo bez cností je ľudstvom kráčajúcim cestami zla. A toto zlo postupne prerastá celou spoločnosťou a silnie až do takej miery, že napokon vyústi do podoby zničujúceho vojenského konfliktu, ako do akéhosi vrcholného bodu koncentrácie všetkého zla.

Ak náš svet dokázal prostredníctvom zvolenia Donalda Trumpa odvrátiť toto zlo, pretože ľudia konečne vedome, alebo aspoň podvedome pochopili, že „hodnoty“, ktorými žijú a ktorými nás ustavične masírujú médiá poplatné záujmom elity, nebudú asi správne, ak sme prehliadnutím aspoň určitej časti obyvateľstva získali ešte šancu, musí byť táto šanca využitá. Bezpodmienečne využitá k nadobudnutiu vyššie spomínaných cností, ktoré postavíme vysoko nad všetky ostatné hodnoty, pretože jedine tak budme stáť správne, čiže v princípoch dobra a našim údelom nemôže byť potom nič iného, ako dobro.

Ak ale ľudia opäť premeškajú darovaný čas a nevyužijú ho k nadobudnutiu cností, ak budú aj naďalej bezvýhradne slúžiť iba peniazom, majetkom, moci, kariére, sláve, užívaniu si, konzumu, či iným podobným „hodnotám“ ignorujúc a prehliadajúc cnosti, zlo takýmto spôsobom nimi samými živené a podporované napokon zhustne natoľko, že sa znovu po nejakej dobe nevyhnutne dostaneme na pokraj toho, o čo zlu vždy v konečnom dôsledku ide. Na pokraj skazy a pustošenia ako vrcholného ideálu zla, zhmotneného do podoby seba zničujúceho vojenského konfliktu.

Až sa teda prostredníctvom nášho vlastného života bez cností opäť dostaneme k podobnému zlomovému momentu, ako koncom roka 2016, môže sa nám stať, že zlo, stelesnené snahami svetovej elity, bude schopné prevážiť misky váh na svoju stranu a náš svet nedostane žiadnu podobnú šancu, akú dostal v súčasnosti zvolením Donalda Trumpa. Potom totiž nakoniec, v nevyhnutnom reťazení udalostí, môže dôjsť k tomu, že zhubné dôsledky našej vlastnej nemorálnosti a nášho vlastného ignorovania cností nás všetkých, alebo aspoň prevažnú časť jednoducho vymažú z povrchu zemského.
 

Milan Šupa
http://kusvetlu.blog.cz/
 

Poslední články autora:


hodnocení: 4
hlasů: 4

23 komentářů

Přidat komentář
  1. Navrhuji přesunout se sem. Tady bude místa habaděj:

    Lojza pro Milenium 10.2.2017 (7:36)

    ad.:“Proč je tak důležité kde, kdo a jak? Jsem tu nový.“

    Protože píšete pod 2 roky starým článkem. My jsme si tu za tu dobu ledacos „objasnili“ a nechce se mi to s Vámi „objasňovat“ celé znovu. Navíc příspěvky pod starými články velice rychle mizí a nikdo třeba pak ani neví, že jste tam něco napsal. Takže, pokud chcete i nadále diskutovat, prosím Vás, přesuňte se na nějaký novější článek.

    V těch názvoslovích máte veliký „hokej“ a zaplétáte se do toho čím dál víc.
    Definici „vědomí“ jsem opsal z odborné literatury, to není názor Lojzy z Vidlákova. Naopak Vy píšete:

    ad.: „Člověk je nevědomý“
    ad.: „Duch je naopak vědomý“
    ad.: „Pokud se duše vyváže z těla, člověk ztratí vědomí, “

    Jak může člověk ztratit vědomí, když ho podle Vás nemá? A navíc jsem se ptal na ducha a ne na duši.

  2. Aj keď si mnohí myslia, že k uvedenej Šupovej politickej téme nebude mať nikto žiadne pripomienky ja by som predsa len poukázal na určitý spoločenský aspekt tejto „zmeny“ v USA.
    Mnohí sa pýtajú, čo sa to vlastne deje v USA? Je to skutočne zmena k lepšiemu?
    – Amerika svojou agresívnou politikou už doma aj v zahraničí pripomínala starú a schátralú barabiznu a nebola už lákadlom pre vyberavých návštevníkov a tak majitelia povolali „upratovaciu čatu“, aby to všetko dala do poriadku a trochu tu poupratala. U nás platí heslo, „ak to nejde po dobrotky, tak to pôjde po zlotky“. V USA si to trochu pozmenili na heslo „ak to nejde po zlotky, tak to musí ísť po dobrotky“. Ale, inak na podstate USA sa nič nemení…

    1. V Číně lidé pracují za dolar a hamburger denně. Toto zboží pak vozí do USA. Už vidím, jak lidé v USA po dobrém si dají říct a při jejich životní úrovni a konzumu začnou pracovat za dolar a hamburger denně.
      Tak hodně úspěchů Doníku!

      1. Vilo Amalko, tá americká elita si nechce brať príklad od ČÍny, ale od Nemecka, ktoré je na tom ekonomicky perfektne, preto si tiež zvolili rodom nemca. Tí, to vedia lepšie ako dajaký privandrovalci …

    1. Donald Trump je americký Gorbačov a má za úkol rozložit USA (pokud možno bez jaderné války). V USA žije 5% občanů a spotřebovávají 50% zdrojů Země. To se musí změnit.

        1. Konečně někdo mluví přímo z epicentra. Ty čísla možná tak úplně přesná nejsou, nicméně obrovský nepoměr tady je. Kdyby všichni obyvatelé planety chtěli žít jako v USA, tak je planeta do týdne sežraná. Prý kdyby se všichni Číňané chtěli dosyta najíst, tak za 11 dní dojde jídlo.

          1. Vílo Amálko, kto Ti viac leží v žalúdku, Donald Trump, alebo Čína? Kto je pre nás väčšou hrozbou USA so svojou NATO, alebo Čína so svojím hladom?
            Čo sa týka Nemecka, buďme radi že ho máme v EU a že sa na Európu tiež nevykašle, ako to Anglicko. To by sme tu mali podobnú situáciu, ako je tá v Číne…

          2. Mně neleží v žaludku ani USA ani Čína ani EU ani Německo. A to se mám třepat strachy, aby se na nás Německo nevykašlalo? Mně je přece úplně jedno, čí jsme kolonie. Německo nás neživí, my se svými montovnami živíme Německo.
            Před rokem 1989 jsme byli jako Československo potravinově soběstační, vyráběli jsme bižuterii, sklo, auta, autobusy, trolejbusy, nákladní auta, letadla, turbíny, atd., atd.

  3. Pod články pana Šupy nepíši- někdy ale jen minimálně. Dnes platí to druhé.

    Divím se, že člověk, který se pasuje / na svých stránkách / do nějaké duchovní bytosti, je tak plně zaujat světem a jeho /pomíjejícími / problémy.

    Vždyť život člověka v kontextu jeho vývoje v mnoha postupných inkarnacích až k dosud nejznámějšímu možnému vtělení, je jednou z mnoha epizod, která něco přináší podle neměnného zákona, který platí v tomto regionu smrti. Poznat svět? Mohu. Poznat sebe sama, měl bych, za sebe spíš, musím. Poznat se mohu v podmínkách života domorodce na Borneu, či špičkového podnikatele v západním světě. Do těch podmínek mne právě dovede ten důležitý zákon.

    K čemu mi pomůže přemýšlet o vztazích Trump, já, vývoj světa, Rusko…..a stovky dalších vazeb.

    Tady je třeba kousek z článku:

    „Plán na likvidaci Slovanů

    Nyní zpět ke vloženému videu staršího data, které nyní považuji za aktuální a místo „Plán na likvidaci Slovanů“ jsem si jej nazvala „Tažení na Rusko nikdy neskončilo“. Nenechme se mýlit tím, že tehdy byl plán popsán jako plán Spojených států proti Rusku – lidé, kteří jej stvořili, jsou veskrze postavami globalistů (GP) a v souhrnu členové Římského klubu a Výboru 300. Ukončením Pax Americana se proto na plánu nic nezměnilo. Ve slovenské audio verzi je text zde, ve slovenské psané verzi je text zde. A z textu cituji některé části:

    „Špeciálna časť tohto plánu je osud slovanských národov tak, ako to bolo už v Hitlerovom pláne Barbarosa. Američania dokonca uviedli v projekte konkrétne čísla. Totálna likvidácia 300 miliónov Slovanov, spolu s nimi aj všetkých Židov. Týchto totiž najskôr použili na svoje ciele na rozkol a zničenie slovanských národov, a potom ich čaká ten istý osud. V procese likvidácie Slovanov prišli (židia) k veľkému majetku a o tento sa s nimi Svetová vláda nehodlá deliť. Svoju úlohu splnili. Toto je v projekte napísané jasne a nedvojzmyselne, Židia sú určení na likvidáciu hneď za Slovanmi.“

    I takto bych mohl směřovat můj pohled, mé snažení se o pochopení. Ale k čemu mi to pomůže? Vymaním se snad z koloběhu rození se a umírání? Ne. Tudy cesta nevede. Ale pochopení, kontext s tím či oním, to není ještě dostupné pro každého.

    Celý článek, ze kterého je úryvek je tady :

    http://aeronet.cz/news/d-trump-rozpad-nato-nova-evropa-tazeni-na-rusko-nikdy-neskoncilo-video/

    Pěkný den.
    Venda

    P.S.
    Byl jsem teď tři dny v Berlíně. Zajímavé postřehy, ale článek typu „Cesta na severozápad“ to nebude. Poznání lze uskutečnit i jinou cestou, stručně bych ji nazval, interními zkušenostmi za změněného stavu vědomí.

  4. Vendo zdravim Vas,

    Nerad rejpu,ale sam jste nekolikrat komentoval ci se primo ucastnil volebnich udalosti na mistni urovni. A ted se podivujete nad autorovym zamerenim na pomijejici zalezitosti s Trumpem apod. To uz me pripada mnohem vice pomijejici se zajimat o vysledky ve fotbale,ci ho primo sledovat,o kterem zde obcas pisete.
    Takze k otazce „K cemu mi pomuze premyslet o Trumpovi,vyvoji sveta,Rusku,apod. „? Stejne jako “ k cemu je mi dobre se zabyvat se politikou na lokalni urovni,ci fotbalem,kdyz jak pisete,ze „tudy cesta nevede“.

    Hazky den Vam preji

    1. Marťasi, nechte Vendu, buďme rádi, že se nám vrátil z Berlína a nezůstal „za kopečkama“. Alespoň bude živější diskuse:-))

    2. Marťasi, z Vaší strany v žádném případě nejde o žádné rejpání.

      Mým přesvědčením je, že člověk má konat tak, aby jeho vlastní život měl hodnoty – autor uvádí ctnosti = česť, spravodlivosť, ľudskosť, dobro, mravnosť a ušľachtilosť. Nic proti tomu.

      Každý však musí začít jen a jen u sebe. Změnit sebe, poznat sebe, svoji podstatu. A naprosto jednoznačně musí především porazit svoji mysl, která je ovládána vášněmi a plní i nesčetná přání smyslů. Abych byl takovým člověkem se ctnostmi, není pro mne potřeba, aby v USA byl například ten či onen prezident.

      Nedávno tu pan Šupa uvedl to, co je dobrým chtěním :

      Ak človek chce dobre iba sebe samému a toto jeho chcenie vyvoláva disharmóniu a spôsobuje nepríjemnosti, ak ním poškodzuje iných ľudí a dokonca im spôsobuje bolesť a utrpenie, nie je to žiadne dobré chcenie, ale číry egoizmus.

      Ak človek chce dobre sebe samému a svojim najbližším a toto jeho chcenie vyvoláva disharmóniu a spôsobuje nepríjemnosti, ak tým poškodzuje iných ľudí a spôsobuje im bolesť a utrpenie, nie je to žiadne dobré chcenie, ale opäť iba egoizmus.

      Ak človek chce dobre sebe samému, svojim najbližším a svojej firme, ale toto jeho chcenie vyvoláva disharmóniu a spôsobuje nepríjemnosti, ak poškodzuje iných ľudí a spôsobuje im bolesť a utrpenie, nie je to dobré chcenie, ale taktiež iba egoizmus.

      Ak človek chce dobre sebe samému, svojim najbližším, svojej firme i svojmu národu, ale toto jeho chcenie vyvoláva disharmóniu a spôsobuje nepríjemnosti, ak poškodzuje iných ľudí a iné národy a spôsobuje im bolesť, či utrpenie, nie je to dobré chcenie, ale egoizmus.

      Ak človek chce dobre sebe samému, svojim najbližším, svojej firme i všetkým národom na zemi, ale toto jeho chcenie ničí prírodu, utláča zvieratá a spôsobuje im utrpenie, nie je to dobré chcenie, ale egoizmus.
      . . . . . . . . . . .

      Dobro a zlo – jak mám vidět do hlav ministrů nové vlády USA, do hlavy Trumpovi, do hlav bankéřů, majitelů korporací, do hlavy Putinovi, Merkelové, jejich generálů? Těžko, ale vidím do té své, do svých malých myšlenek.

      Pan Šupa ve svých myšlenkách pokračoval a uvedl to dobré – doslova napsal :“ Jedine ak človek chce dobre sebe samému, svojim najbližším, svojej firme, všetkým národom na zemi, všetkým zvieratám i celej prírode, jedine to je človek skutočne dobrého chcenia. Človek, ktorý seje dobro a preto aj dobro zožne!“

      / tak často diskutovaný zákon odplaty, akce a reakce, karmy …../

      Ano, to je krásné a skoro úplné. Jen tak mimochodem, kdo tady z nás by nepřál všechno dobré zvířatům? Ale zítra má na oběd kuře, k večeři guláš z vepřového, pozítří kousek z kravičky……?

      Já tenkrát panu Šupovi odpověděl :
      „Otázka dobra a zla je důležitá a měl jsem tu k tomu před dvěma léty poměrně obsáhlé články. Jak známo, pan Šupa tu nediskutuje a tak jen taková malá otázka. Je dobro absolutní nebo relativní?
      Při řešení otázky dobra a zla se naskýtá i nutnost rozlišení termínů nebe a pekla, které jsou často citovány a se kterými často manipulujeme. Nebe a peklo existují v prvé řadě jako stavy vědomí. Nebe je vědomí naší jednoty s nejvyšším Otcem a do nebe proto nevcházíme, nýbrž do něj zrajeme, neboť každá duše dospívá v chrámu svého těla k uvědomění. (Známá je Ježíšova výzva k hledání Boha v chrámu našeho těla – jinde ho totiž nelze nalézt!) Peklo je tedy opakem řečeného, vědomím, kdy jsme se Jednotě a Souladu vzdálili. Skutečným zlem je tedy ten prvotní vzpurný duch, který může narůstat tím, že ho nějak přiživujeme a otevíráme se tak jeho vzrůstajícím vlivům. Říká se – zmiň se o ďáblu a on se objeví! Znamená to, že existuje-li v našem vědomí zlo, pak je i ono stále s námi a v nás. Také ale říkáme, že věříme v Boha. Proč tedy nedat raději prostor své důvěře v něj.

      Je špatné, když je naše mysl ovládána svými smysly, když není mysl dobrým sluhou duše, ale jejím spíše špatným pánem. Smysly vytvářejí přání, tužby, chtíče, přes smysly a mysl se pak projevuje zlost, hněv, nenávist, závist a sobeckost, lpění, chtivost a zbytnělé ego…… . Obecně, tyto negativní vlastností jsou tím, co nás v našem člověčenství degraduje.
      Proto i na závěr malá rekapitulace mého postoje k dobru a zlu :
      „K zásadní orientaci v chápání dobra a zla se nabízí z tisíců lidských zkušeností, potvrzených učeními velkých Mistrů, Proroků, Mystiků minulosti, jednoznačná a jednoduchá definice: „Cokoliv v sobě nese kvalitu nebo charakter některé z pěti vášní / chtíč, zlost, chtivost, lpění, egoismus /, nebo jakýmkoliv způsobem překáží či zdržuje duši při jejím výstupu k duchovní svobodě, je zlem. Cokoli pozvedá vědomí vzhůru, je dobré.“

      Pro snadnější pochopení souvislostí by se mohlo uvádět mnoho příkladů, ale vrátím se ještě na začátek. Skutečně řešení otázky dobra a zla je v nás samotných, protože si je sami, našimi postoji, činy a jednáním, vytváříme. Poznávejme proto sami sebe, zkusme si vyhodnocovat, zda to, co myslíme, říkáme, co chceme udělat a děláme, je správné z pohledu působení na život kolem nás. Myšlenka, skutek či čin jsou jako šíp vložený do luku. Jakmile jej vystřelíme, je již na své dráze a žádnou mocí ho nelze vrátit zpět. Říká se, že zlo je jen menší dobro a je opravdu dobré přijmout myšlenku, že účelem prožívání zla a utrpení v jakékoliv formě je přimět lidi, aby se obrátili na cestu lásky a pochopení jeden pro druhého.“

      . . . . . . . . . .

      Jeden diskutující se pak přidal a popsal cestu, jak člověk upadá či se povznáší :
      „Na začátku vývoje každého ducha jsou před něj rozloženy různé druhy vlastností ve formě duchovních proudů a myšlenkových center a duch může ve svobodné vůli ochutnávat jakoukoli z nich. Jako nabídka švédského stolu. Některá vlastnost se mu líbí více a některá míň. V určitém momentu si vybere ty, které se mu líbí nejvíce a ty začne rozvíjet. Začne je konzumovat. Stále více se na tyto proudy a centra připoutávat. Z těchto míst působí vyzařování zpět na tohoto ducha a podněcuje ho, aby uskutečňoval tyto vlastnosti a stále více a silněji tím se dál a více připoutával na tyto centra. V určitém momentu nastane stav, kdy se stane pouto tak silné, že se vyzařování z těchto center stane silnější než je síla onoho ducha. V tento moment je takový člověk plně pod vlivem těchto center. Nemůže jednat jinak. Už se od nich nedokáže odtrhnout, protože na něj působí moc velkou ovlivňující silou. Nedokáže se vzepřít. Ztratí svobodnou vůli a je vláčen. Nedokáže se již rozhodovat a jedná automaticky. Jeho mysl je plně formována těmito centry. Samozřejmě, že posilování spojení stále pokračuje dál.

      Je jasné, že základní roli hraje to, zda se duch napojuje na světlé nebo temné proudy. Zatímco ty temné jsou hutné a svazující, srážející dolů, světlé ducha povznáší a zušlechťují.

      Ze závislosti na světlých proudech se může člověk ještě odtrhnout a vydat se cestou k hutnosti. Ty vychází z jejich jemné, neinvazivní podstaty. Ze závislosti na temných vlivech se lidé již nemají šanci vyprostit, protože již leží na samém dnu stvoření, takže není kam dál odstoupit a klesnout.“

      – – – – – – – –

      Pan Šupa se velmi změnil. Z duchovního hledání je u něj preferována cesta poukazování na jiné, na Ameriku, Hilary, Trumpa / to je jen příklad /…… . Ale, a to zopakuji, každý má začít u sebe !

      Co myslíte, Marťasi, jak mnoho se to týká Trumpa, jeho ministrů, jak do toho světa politiky jdou – zištně, nezištně ?

      Mějte se hezky.

      Opět jdu, jako každý večer, heledat sám u sebe; vnitřní cestou a ne luštěním zpráv co kdo kdy proč a jak….. . Bude-li válka, tak její oběti jsou těmi, kteří mají být obětováni.

      Vždyť ten lidský život je taková krátká epizoda. Někdo zemře v desíti létech, někdo ve dvaceti, čtyřiceti, další se dožije osmdesátky, ba stovky… . Ale co pozná, s čím předstoupí ?

      Marťasi, zcela výjimečně jsem se rozepsal pod článkem pana Šupy, kam již dlouho diskutovat nechodím.

      1. Vendo,neresim jestli Trump jde do toho zistne nebo nezistne,pouze jsem souhlasil s tvrzenim,ze Trump ma ukol pretransformovat USA. A to se taky zacina jiz tady dit. Ja jen sleduji deni,abych lepe chapal co se okolo nas deje. Dale pak reaguji na Vas komentar,protoze si protirecite.

        „Abych byl takovým člověkem se ctnostmi, není pro mne potřeba, aby v USA byl například ten či onen prezident.“

        Fajn,ale sam jste se zde nejednou vyjadroval k tomu ci onomu politickemu deni. Sledovanim a fandenim u fotbalu treba,se rovnez nestanete ctnostnym clovekem,to Vam zarucuju. Zkratka,jen jsem se Vam snazil pripomenout,ze kdyz se zde sam vyjadrujete k politice nebo nadsene mluvite o fotbalu,tak je pak divne ,kdyz napisete –
        „Divím se, že člověk, který se pasuje / na svých stránkách / do nějaké duchovní bytosti, je tak plně zaujat světem a jeho /pomíjejícími / problémy.“

        Mejte se

  5. Martasi, Martasi, neuvedomujete si, kolik dobra pro Vás Venda dela, když Vas poucuje o tom,co je dobré a co zlé? Jenom nevi, čím se živi lidska pýcha. No, prece poznaním dobra a zla, jako v pripade Adama, který taky ochutnal to zapovezene ovoce poznani dobra a zla. Proto musel jit z kola ven…

    1. Youtuberka Kat Martinová to mosí vědět, esli to bóchne nebo ne. Dyž má už 40 000 let spožďení, tak to može byt aj zétra.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2016