Pro lidi intelektuálního zaměření mají abstraktní pojmy malou přitažlivost. Jejich mysl chce být uspokojena nejen odhalenou pravdou, ale i rozmanitými pohledy na ni. V těchto pár úvodních větách prezentuji i mé určité poznání ze zdejší diskuze. Pak jsou ale mezi námi jinak hledající lidé, kteří dojdou až k poznání mysticismu, který je transcendentálním (smysly přesahujícím) věděním, jehož počátek lze získat u Mistrů.
Mistři, a šlo by to doložit mnoha citacemi z mnoha vzácných knih, jsou doslova Boží synové, sestupující výhradně z nejvyšších nebes, aby vedli lidstvo k vyššímu duchovnímu životu. Nejznámější pojmenování z naší kulturní oblasti je pro ně – vtělené Slovo, Synové Boha Otce. Duchovní život, který přinášejí, se nachází výhradně v nitru člověka a přesahuje všední život nás všech zde, v nejnižší části stvoření. Přicházejí, aby nás vzali zpět do původního věčného domova, kde mír a blaho, jednota a harmonie, panují jako nejvyšší Síla. Jenom oni mohou, použiji-li nedokonalé přirovnání, proměnit kus železa ve vzácné zlato a transformovat tak lidskou bytost v Boha, do té podstaty, ze které její základ, duše, vzešla.
Člověk je tvořen důvěrně známým fyzickým tělem, myslí a duší jako oživujícím principem. Všemu životu pak vévodí tvořivý životní proud, který má mnoho označení již od počátků věků, od počátku písemných záznamů. Slovo, Logos, Šabd, Tao, Kalma, Nám…, je tím, co realizovalo tvořivý záměr Boha, co udržuje svými rozličnými formami a projevy tuto Sílu pro život nyní i v budoucnosti.
Již od léta 2012 tu postupně kladu zásadní otázky, kterými se zabývají filosofie a různá náboženství. Kopíruji jeden odstavec tohoto základu:
“Kdo a co jsme? Co je to vše, co vidíme okolo sebe? Co je důvodem tohoto stvoření? Jaké je naše poslání v tomto stvoření? Existovali jsme před svým narozením? Jestliže ano, v jaké podobě a v jakých podmínkách? Budeme „existovat“ po smrti? Pokud ano, v jakém stavu se budeme nacházet? Co je realitou nebo základní esencí našeho bytí? Co je lidský život? Byli jsme sem posláni? Jestliže ano, kdo nás sem poslal a proč? Co jsou všechny jevy našeho univerza? Proč je vše takové, jaké je, proč to není jiné? Co je hlubokou realitou či významem všeho? Bylo toto vše stvořeno? Jestliže ano, kým? Kdo je Stvořitel? Co je jeho přirozeností a bytím? Skutečně existuje Bůh? Jestliže ano, jaké jsou jeho vztahy k nám? Co je to čas? Co je to prostor? Bude celé toto stvoření nakonec zničeno? Jestliže ano, proč a kdy to nastane? Co bude po tomto zničení? Co je to smrt? Co je po smrti? Je smrt skutečně bolestivá? Jestliže ano, jak můžeme tuto bolest odvrátit a rozluštit její tajemství?“
Z těchto mnoha otázek vytvořím nově některé základní:
“Co či kdo je Bůh? Skutečně taková bytost existuje? Co je síla, která oživuje univerzum a nutí je jednat podle plánu? Je tato síla silou vědomou, či inertní? Pokud je nevědomá, jak je možné, že naše Slunce, planety, měsíce těchto planet a ostatní hvězdy se pohybují ve svých drahách podle zákona? Jsme s touto silou nějak spojeni?“
Dnešní člověk má mnoho možností poznávat historické prameny, dávné i ty novější, a v nich hledat odpovědi. Intelektuální poznání má svoji nespornou váhu. Ale lze, a to je velmi důležité, prožít svými nově otevřenými smysly vnitřní a vyšší uspořádání, které dá přímou zkušenost. Pro lidi v Evropě je vodítkem třeba Bible.
“Já a můj Otec jedno jsme” – to je v Novém Zákonu hlavní téma. Duše je ve spojení s Pánem – “Já jsem v Otci a Otec je ve mně”. Jsme odděleni od Boha a musíme s ním opět splynout. Bůh je v tomto těle, na které se odvolává Ježíš jako na “chrám živého Boha”. Proto, když je Bůh uvnitř nás, musíme ho hledat právě tam! Pak říká, “Cesta je přímá a úzká”- cesta, po které půjdeme, abychom uvnitř sebe našli Boha. “V domě mého Otce je hodně příbytků…” – to znamená, že budeme muset projít mnoha stupni, než dosáhneme skutečný domov a poznání. Pak nám říká, “Klepej a bude ti otevřeno” – v našem domě (v našem těle) jsou dveře, a na ty uvnitř sebe musíme klepat. Ne nikde venku, hledat Zdroj v dalekých galaxiích. A tyto dveře musí být otevřeny dříve, než se vydáme projít ony stupně. A když se dveře otevřou, co uvidíme? “Hledej a najdeš” – musíme hledat cestu vedoucí k našemu domovu. Dosáhneme Ho, jen když budeme tuto cestu následovat. Potom najdeme to, co hledáme.
Dlouhá staletí minula ve filosofických zápasech nad otázkou: Jak? Proč? Ale diskuze o Bohu je stále tam, kde byla v okamžiku, kdy tyto otázky byly prvně vysloveny. Lidské mysli jsou úžasným nástrojem a jsou schopny velkých vzletů a představivosti, ale jejich pochybnosti neubývá, protože Bůh není rozumem dosažitelný; a tak člověk stále bloudí džunglí svého intelektu!
Blíží se nové jaro a vnímající člověk pozná tvořivý proces Přírody. Probouzení sil přírody a nového života v ní. Stále máme možnost se přesvědčovat o koloběhu tvoření. Ten, který vnímáme v našem okolí, se může jevit jako něco běžného. Ale i ten jaterník či medvědí česnek tu před pár týdny ještě nebyly. V daleko větším měřítku probíhá koloběh života ve vesmíru, opakující se zrody, zrání a konce. Vše ve hmotném stvoření má svůj čas.
V “Útržcích…“ si budu všímat některých „běžných otázek“ a pokoušet se hledat na ně i odpovědi. Doplním ještě jednu objasňující myšlenku. Představme si, že jsme zabloudili – jsme v neznámém prostředí, kde nás zastihla tma a ticho. Budeme se určitě snažit zachytit nějaký zvuk, který by pomohl orientaci? Budeme hledat záblesk světla mezi stromy neznámého lesa, světlo, které nás z bloudění vyvede? V takové roli je většina lidí. „Je-li tedy tvé oko čisté, celé tvé tělo bude mít Světlo“. A pak již není daleko k nalezení smyslu lidské existence.
Václav Žáček /Venda/
zdroje v poznávání „Jógy slyšitelného životního proudu“
Poslední články autora:
