Útržky k zamyšlení… (2.)

Po otevření internetu se mi nedávno nabídnul k přečtení tento článek – celý na Novinky.cz.

Mohu souhlasit s Karlem Nešporem, který se domnívá, že pro dnešní lidi je zásadní nalézt vnitřní mír a uklidnit se? Obrovské množství problémů prý způsobuje to, že svá rozhodnutí neděláme s klidnou myslí. Ano, stokráte ano, souhlasím. Z článku dále vyjímám.

meditaceZpůsobů uklidnění je řada. Lze brát léky, sportovat, dělat jógu, meditaci. Léky jsou rychlým a pohodlným řešením, ale nemusí být vždy tím nejlepším, varuje v úvodu Nešpor.

Dosáhnout duševní pohody bez léků určitě lze. Klidu pomáhá třeba to, když se nezabýváme tím, co bylo. Odpustit různé domnělé i reálné chyby jiným i sobě. A meditovat. Autor popisuje řadu jednoduchých technik, které převzal z buddhistické tradice. Jistě ne proto, že by chtěl vypadat exoticky, ale prostě proto, že fungují.

Popisuje také různé druhy smíchu, které lze nacvičit – zkvalitňují život a uvolňují tělo a mysl. I když to Nešpor přímo neříká, smích nakonec není nic jiného než forma meditace. Při smíchu nemyslíme ani na minulost, ani na budoucnost. Tak čistou mysl jako smějící se člověk má málokdo.

Dodám, a není to náhoda. Ve čtvrtečním jógovém cvičení jsme se v součtu asi deset minut smáli; jen tak, jako provádění uvolňovací techniky dechu, a to i v ásanách. A jde to a o příjemném působení nebylo žádného sporu.

A tak dnešním prvním útržkem pro snad budoucí poskládání celku /vždy se to však bude jevit subjektivním/ je shrnutí do jedné mé věty; nalezení vnitřního klidu a míru!

Druhým útržkem může být to, co nás nutí ke stále ostřejšímu běhu na trati, kterou bych mohl pojmenovat jako oblast přání. Vytvořím pro to název „Filosofie neulpívání Bhagavadgíty“, této skvělé studnice poznání, jenž aktuálně hovoří i k dnešku a může hovořit i k dnešním, tzv. moderním lidem. A současně naznačím, že jde o „nahlédnutí“ /podle mne/ k části jedinečného Poznání.

Ač to nemohu nijak dokázat, tak mystikové vyšších transcendentních regionů kladou důraz na činnost bez přání. Krišna v této vzácné knize vykládá o činnosti bez vztahu k jejím výsledkům. Nabízí se zcela přirozená otázka – jak může člověk jednat, aniž by neměl nějaké přání? Co vede člověka k jednání, nejsou to právě ta naše přání a touhy po výsledku? Řečeno pohledem psychologa, to, co nás nutí jednat, je zájem, který na věci máme. A zájem vzbuzuje jistou formu přání. Nemá-li konající člověk žádný zájem či přání, pak zde asi není nic, co by jej přimělo k akci. Otázka – můžeme vůbec bez přání jednat? Věda studující chování lidí, jejich prožívání, myšlení, city…,atd., stručně psychologie, říká, že nikoliv, mysticismus naopak říká, že je to možné. Jak tedy jednat, aniž bychom uspokojovali svá přání.

Zkusím se spolu s Gítou zamyslet. Jako člověk nemusím být nijak zainteresován na akci, kterou konám, protože můj zájem spočívá v něčem jiném, co ale tuto akci v sobě zahrnuje. V takovém případě akce samotná není konečným cílem, ale pouze způsobem dosažení konečného cíle a můj zájem na této činnosti je pouze nepřímý. Není-li tedy to, k čemu jsme připoutáni a pro co podnikáme danou akci, zájem světský, ale je-li to Bůh samotný, pak můžeme v jistém smyslu říci, že na samotné činnosti nejsme přímo zainteresovaní, ale že ji provádíme proto, že má jistý význam v našem úsilí poznat Boha. Ve skutečnosti ani to není akce bez přání, ale je to první krok, který ke skutečnému jednání bez přání může vést.

K tomu tu mám tři citace z Bhagavadgíty (ze tří různých překladů), které jsou ale v podstatě stejné:

Zpěv II/ 47:

„Ať tvé činy nejsou spjaty s ovocem tvých činů! Nechť odměna není podnětem tvých skutků! Ale neoddávej se ani nečinnosti!“

Tentýž verš:

„Máš právo plnit svou předepsanou povinnost, ale nemáš nárok na plody svého jednání. Nikdy se nepovažuj za příčinu výsledku svých činů a nikdy nelpi na tom, že bys nekonal svou povinnost.“

A do třetice:

„Máš právo pouze na činy, nikdy však na jejich plody. Plody činů nesmějí být pro tebe pohnutkou, avšak neulpívej ani na nečinnosti.“

To znamená, ač nemusí se mnou někdo souhlasit, že bychom bychom svoji činnost konat jako službu a dále se již o její úspěch či neúspěch nezajímat. Jen tak nebudeme závislí na jejím výsledku. Budeme-li jednat pouze proto, že víme, že jednat musíme, pak nebudou tuto činnost doprovázet žádná přání. Pak jednáme pouze proto, že si Bůh přeje, abychom jednali.

Bhagavadgíta – zpěv IV/20:

„Kdo zanechá ulpívání na plodech činů, je trvale spokojen a nezávislý, ten, i když tone v činech, nekoná vůbec nic.“

Pro ujasnění druhého dnešního útržku snad tato slova z moudré knihy starobylé kultury stačí. Zmíním ještě poučku toho mystika vyššího transcendentního regionu, jinými slovy toho, jehož mystický transport došel k nejvyššímu řádu. „Žij ve světě, ale nepatři světu.“

Dnešní závěr bude pro příští „Útržky…“ již i jejich úvodem. K dokreslení toho, že si máme neustále uvědomovat důvod, proč jsme na tomto světě, naše směřování a třeba i to popsané konání bez ulpívání, přidám drobný příběh německého filosofa /Cesta zenu/ Eugena Herrigela. Ten jednou obědval se svým Mistrem v jedné restauraci ve dvacátém patře jistého japonského mrakodrapu, když začalo zemětřesení. Celá budova se v krátkém okamžiku zatřásla jakoby se měla zřítit a všichni přítomní se v panice hrnuli k východům. I Herrigel okamžitě zapomněl na filosofickou diskuzi se svým Mistrem a stejně jako ostatní se tlačil ven, za záchranou. Najednou si však vzpomněl na Mistra a otočil se zpět. Uviděl ho, jak stále sedí u stolu, nehybný a se zavřenýma očima. Podobně jako je jehla přitahována magnetem, vrátil se i Herrigel zpátky ke stolu. Jakmile zemětřesení odeznělo, Mistr otevřel oči. Herrigel se zeptal: „Proč jste neutíkal ven jako ostatní?“ A Mistr krátce odpověděl: „Já utíkal. Jediný rozdíl byl v tom, že ostatní utíkali vně a já utíkal dovnitř. Oni utíkali pryč od smrti a já běžel smrti do náruče.“
 

Václav Žáček /Venda/
/zdroje v poznávání „Jógy slyšitelného životního proudu“ /

Poslední články autora:


hodnocení: 5
hlasů: 7

41 komentářů

Přidat komentář
  1. Nalezení vnitřního klidu a míru? Toť je téma jedním slůvkem – obtížné. Dokazují to časté odchylky od normálního chování. Zřejmě jako výsledek neexistence klidu a míru. Vraždy, sebevraždy, znásilnění, loupeže, mučení, do toho starosti o rodinu, o zdraví, o pofiderní úspěch. A metla financí zametá ty lidi, kteří se nepřizpůsobí často do odpadlictví; mezi ty, kteří to nezvládli. Vyprávěla mi jedna známá, že jejich kluk, který hraje v 10ti létech dobře tenis, donesl z tréninku seznam, co by měl na sezónu mít. Trička, troje šortky, dvě rakety a ty loňské boty již jsou zase malé……. A malý tenista prý nechce, aby mu ty kraťasy šila babička, když prý je podle něj tak jednoduché koupit ty značkové v obchodě. A internetovém. Vybral si tričko NIKE za jenom 590,- a boty LOTTO za necelou tisícovku. Tlak nejen na rodiče roste; jak to unýst? Své sehrává i výchova ve školách a tak téměř bezpečně vím, že získat klid mysli je obtížné. Co to jsou ty plody činů?

    A smrt? To je téma mimo světského člověka. K tomu se tu nikdo nevyjádří. A přitom je to přirozené a v nějakém čase života se s tím přemýšlením o ní a očekání, jaká bude, setká skoro každý.

    1. Luboši, napsal jste dvě stručné otázky.
      Co to jsou ty plody činů a otazník jste dal ke slovu smrt?
      Mohl bych sdělovat mnohá poznání a odkazovat na slavná díla z minulosti. Ta citace z II.zpěvu Bhagavdgíty je jen počátek – těch zpěvů je celkem osmnáct. Krišna v této kapitole začíná objasňovat rozdíly mezi pomíjejícím hmotným tělem a duší, která je naopak věčná. Kdysi jsem byl tady peskován za to, že jsem uváděl příklady pro objasnění z Bible, nejčastěji z Nového zákona. Kdo se snaží o pochopení podstaty prvotních nauk, které pak vedly k takovým dílům, zjistí, že základ je stejný. A tedy, kdo přistoupí k tomuto dílu z dávné Indie bez předsudků a se zájmem o poučení, třeba jen v té rovině morálních a etických aspektů, nemůže od Gíty odejít neuspokojen. Budu se jí věnovat více, protože je to též vzácná perla lidského poznání.
      A smrt? V některé části světa domorodci pláčí nad zrozením nového človíčka, protože chápou narození sem, do světa hmoty jako určitý trest a naopak oslavují smrt člověka, který se tímto aktem osvobozuje. Se smrtí se musí počítat a rozumný člověk se na ni připravuje. I tomuto tématu se chci věnovat.

      Pěkný den.
      Václav Žáček

      1. Nedávno jsem přemýšlel, jak mnoho se mění člověk. Technika, technologie, to ano. A člověk? Byl před třemi tisíci léty zcela jiný a nebo je stejný. Zamiloval se? Nenáviděl? Chtěl mít úspěch, který se projevil v lásce k rodině, dětem, chtěl mít pro ně dostatek jídla a měl rád svůj majetek, dům, koně, velbloudy, ovce, krávy…? Asi ano. Že je dnešní člověk stejný bude asi jisté. Jen spektrum jeho chtění se zmněnilo a je moderní, poplatné době. Plně si uvědomuji, i pod dojmem různých příspěvků, článků, knih, když jde o duchovní život, a snahu určitého pochopení, že bude chtění spíše na překážku. Rozrušuje mysl. I to jsou asi plody přání. Chudý se asi bojí, že ten konec strádání je blízko, bohatý se bojí, že o své bohatství příjde. Pročítám si z Gíty něco z kapitoly druhé a také je mi jasný i tento /možná nepřesný / citát z novozákonní bible o ukládání svého bohatsví u Boha než tady, kde jej může kdokoliv ukrást, zničí ho moli či rez. Rozumím pojmům jako je skromnost, nesobeckost, pokora, spokojenost s tím, co mám. A děkuji za to každý den ve své tiché modlitbě. Mí kolegové z práce by se asi smáli, ale přejí si zřejmě to stejné.

        Smrt si nijak nepředstavuji; jednou příjde ten poslední výdech. Jak se na ni připravovat, to netuším. Snad by mohlo stačit mít čisté svědomí, nežít s pocitem, že jsem někomu ublížil. Nikdo neví dne a hodiny, ale opomenu-li nějakou nehodu jako důvod náhlé smrti, měl by člověk dávat své věci a vztahy „dohromady“. Ujasňovat si probíhající život a to, co je podstatné.

        A pro Gilgamešovu Nohu – žádného Hospodina jsem svou větou nechtěl nasrat. To označení „skoro každý“? Na tom není nic divného. Ne každý myslí na smrt, ten konec další cesty v etapě vývoje. Myslet na smrt až doslova na smrtelné posteli, to může být i pozdě.

        A tak přeji zdraví všem a těším se na další doplnění článku u tohoto nelehkého tématu.

        1. Luboši, doporučuji Vám Zpěv V. Bhagavadgíty. Píše se v něm o tzv. karma józe, o tom, kdo je skutečně moudrý člověk. Člověk provádí různé činnosti ale to zřeknutí se plodů zapřičiní dosáhnutí odpoutanosti a klidu. Podrobnosti napoví i sloka 7. tohoto zpěvu – kam upřít svoji mysl / na Mistra, na Boha Otce, na Boha Ducha svatého…./ a proč ovládnout své smysly. Člověk, který je takto „vybaven“ není tím, co by ubližoval. Více za tím vybavením hledat nebudu. Docela bych chtěl použít přirovnání ke slovům Mistra Ježíše Krista, ale to by se mohlo nelíbit. Také je zajímavá sloka 13., kde je uvedeno, proč je člověk šťasten ve svém těle s devíti branami. Ale také, proč trpí, když se ztotožňuje se svým tělem. Ve sloce 14. je naznačen hlavní důvod připoutanosti. Tzv.kvality hmotné přírody a ve spojení s nevědomostí…., to je pak doslova boj o přežití. / stejně člověk nepřežije /. Jsem rád, že se o to zajímáte. Gíta je studnice a stále má co říci dnešnímu člověka. Ovšem jen tomu, kdo si v nitru připustí myšlenku, že i mnoho let před Kristem žili lidé se stejnými přáními, kvalitami, utrpeními i radostmi, s hledáním východisek.
          Doporučuji i Zpěv 16. o božské a démonské povaze. Kopíruji sloku 1 – 3, kde je mnohé napsáno :

          1. Opět promluvil Vznešený: „Neohroženost, čistota srdce, vytrvalost ve cvičení a vědění, velkodušnost a dokonalá vláda nad smysly, oddanost, čtení svatých písem a sebekázeň,
          2. trpělivost, pravdivost, jasný klid, sebezapření, mírumilovnost, soucit, laskavost, pokora, pevné předsevzetí a neznalost škodolibosti a závisti,
          3. velkomyslnost, statečnost, čistota a přátelskost – toto, ó potomku králů, jsou vlastnosti předurčené pro stav božský!

          Každá vlastnost je hodna k zamyšlení? Jsem takový, nejsem, chci být, nechci ? Pro ty, kteří mají ten negativní postoj /nejsem, nechci/ je ve sloce čtvrté toto a lze si vytvořit i opaky, které mohou být pro cestu k věčnosti:
          4. Ale kdo je domýšlivý, sobecký, zpupný, hašteřivý a nevědomý, Ardžuno, je zrozen pro stav zkázy!

          Stav zkázy potká určitě člověka s démonickou povahou – a k tomu poslední citace :
          6. Na tomto světě se lidé rodí ve dvojím vtělení: ve vtělení božském a ve vtělení démonském. Vtělení božské jsem již vyložil. Teď poslyš o duších démonských.
          7. Tyto duše nevědí, jak smysly klamou, ani co je svádí z pravé cesty. Neznají čistoty ani obřadu, neboť v nich není poznání.
          8. Říkají, že není ve světě ani pravdy, ani řádu ani Prozřetelnosti, že vesmír nemá základů a že vše je jen pouhou hrou náhody.
          9. A tak jsou tyto nevědomé duše bez vedení a libují si v krutých činech. Narodily se jako nepřátelé tohoto světa jen proto, aby jej ničily.
          10. V jejich tepnách vře sžíravá žádostivost. Tonou v marnivosti, domýšlivosti a okázalosti. Podlehli klamu a věčně bloudí v kole svých hříšných činů.
          11. Jsou zatíženy nespočetnými starostmi až do smrti a jsou stálí jen ve své chtivosti.
          12. Jsou chyceni v pasti klamných nadějí, bičováni hněvem a žádostí a sníží se ke každému prostředku, aby se domohli bohatství a požitků.

          atd. …………cituji z vydání Gíty v překladu Rudolfa Janíčka z r.1989.

          Jak jsem psal dole, letím do lékárny.

          Ještě se k druhé části Vaší odpovědi vrátím.

          Václav Žáček

          1. Nerad odkazuji na mé předešlé články. Ale proč to nepřiznat, proč se nad tím tak nějak nezamyslet – psal jsem i proto, abych objasnil toto dosti důležité téma. Již před léty jsem cítil jeho důležitost pro ujasnění si života člověka v jeho komplexnosti.
            Odkaz první :
            http://hledani.gnosis.cz/zdanlive-jednoducha-otazka-co-je-po-smrti-1-cast/

            a druhý díl :
            http://hledani.gnosis.cz/zdanlive-jednoducha-otazka-co-je-po-smrti-2-cast/

            Luboši, berte tak, že to není problém otevřít, když budete mít zájem. Někteří autoři tu odkazují na své knihy či články z časopisů. Já žádnou knihu nemám a ani nic v časopisech. Zůstanete, když budete mít zájem, ve zdejší sekci „Hledání světla“.

            Přišel jsem dnes domů pozdě, dosti jsem se nalítal. Ještě že mám kolo. Zítra, budu-li mít čas, se opět začtu do Gíty či i jiných nauk. Téma smrti bude určitě dominovat mému třetímu útržku.

            Smrt je věčné téma. Jak říkali staří Římané – smrt se nám směje a my se smějeme jí. Ale tak bych to nebral. Jde o zlehčování a zastírání i určitých obav.

            Zítra snad více.

            Pěkný večer.
            Václav Žáček

          2. Bude to vypadat, jako bych odbíhal od tématu. Z dřívější doby mám uloženo takové hodnocení od Svámího Vivékánandy. je to určité hodnocení církví, náboženství. Ale cítím za tím víc.
            “ Konečným cílem všech náboženství je realizace Boha. Může existovat tisíce paprsků, ale všechny se sbíhají do jediného centra, a tím je realizace Boha. Cosi vysoko nad světem smyslů, nad světem nekonečného jídla a pití a neustálého mluvení hloupostí, nad světem falešných stínů a sobectví. Cosi nad všemi knihami, nad všemi věrami, nad všemi marnostmi tohoto světa – a to je realizace Boha v lidském nitru. Člověk může věřit ve všechna náboženství na světě; může nosit v hlavě obsah všech svatých knih, jež byly kdy napsány; může být pokřtěn ve všech řekách na zemi – dokud však Boha přímo nevnímá, budu jej mít za nejpustějšího ateistu. A stejně tak nemusí člověk nikdy vstoupit do jediného chrámu ani mešity, nemusí vykonávat žádné obřady; jestliže však v sobě uskutečnil Boha, a je tak pozdvižen nad marnosti světa, pak tento člověk je člověk Boží, světec, nazývejte jej jak chcete….. . Dodal bych, že je dobré se v církvi narodit, ale špatné v ní zemřít. Je dobré narodit se dítětem, ale špatné jím zůstat. Chrámy, obřady, symboly, to vše je dobré pro děti; ale když dítě vyroste, pak musí ztratit buďto církev, anebo samo sebe.“

            V poznání Boha nejde asi o nějaký pocit a ani o metafyzickou spekulaci či logický výrok. Je to něco, co moc nelze popsat. Počátek je přirovnán k dětskému věku a pak přijde dospělost. Knihy, jako je Bhagavadgíta, pomáhají prvotní orientaci a navíc jsou nutné pro to, aby se člověk stal jiným, změnil své „dětství“. Moc ji ještě neznám. Není to žádný návod, jak ovládnout kupříkladu dvourychlostní vrtačku s příklepem.
            Díky za Vaše slova, budu o nich přemýšlet.

          3. Luboši, díky za postoj, který je z mého pohledu dosti totožný s mým. Nedávno jsem tu obdržel upozornění, že téma, které píši, je nějak vyčpělé / tak nějak – nechce se mi to hledat /. Toto téma je ale věčné, ať si o něm myslí kdo chce, co chce.

            Ano, diskutuje tu teď málo čtenářů, ale to není signál, že by někteří čtenáři nerozuměli té podstatě, kterou jste tu nastínil. Někteří se určitě modlí, denně vyznávají svoji lásku k Bohu, k Ježíši. Další žijí svým životem, o kterém si myslí, že je čistý a může tomu tak být. Každý jsme nějak jiný, nejen otisky prstů či oční duhovky. Po stránce duchovního snažení? Zásadně jde o přímou zkušenost. Ta se nedá nikde koupit a je nesdělitelná. Té se člověku o ni usilující dostane až tehdy, když proto něco dělá. To je jediné přání, které má váhu, které není tím, co by hledajícího brzdilo. Ano, cesta návratu k Bohu. Cesta duše člověka, kterému, když dosáhne počátku poznání, toho, v čem spočívá smysl života, se tento změní. Může to být v jednom okamžiku a nebo také ještě v dlouhém časovém období, kdy se mysl musí naučit rozlišovat a pak se podle svého pokroku chovat a jednat.

            Dnes již více nenapíšu. Nějak se pro čtvrteční odpoledne chystá na mne spousta světských dění. Něco v nich je tím, co musím vykonat a vím, co jsou plevy a co je pravá rostlina, která si zaslouží péči.

            Díky a pěkný den.
            Václav Žáček

  2. Přikládám jedno ktátké 1O minutové video.
    https://www.youtube.com/watch?v=JL2SxikvRTo
    Je to o srovnávání biologického a sociálního času. Pokud to vezmeme do důsledku, tak v důsledku zrychlování toho sociálního času se člověk jednou musí nutně zbláznit a společnost zkolabovat. To je objektivní nutnost. To je dáno. Myslím si, že jediný rozumný způsob, jak se člověk (jedinec) může zachránit je, návrat k tomu biologickému času. Tedy návrat k přírodě, na vesnici, chov zvířat a pěstování rostlin.

    1. Nějak se tu změnilo okno a při odpovědi zjistím kdo píše tak, že se musím podívat do sumáře odpovědí. ???

      Zdravím, Milane. To video jsem viděl a přemýšlel o něm asi před týdnem. „Čas spěchá“ a všechno je překotné. Člověk s nějakými biorytmy dnes není ve shodě. Například. Někdo žije podle televizního programu. Ví, že v pondělí se podívá na Ulici, v úterý na Ulici, ve středu, čtvrtek a pátek totéž, a další dva-tři seriály, chlap navíc vidí reklamu na fotbal – úterý, středa, čtvrtek, pak další seriály, sobota zábava a nějaký noční film, do toho zase sport, a otázky Moravce; tak si někdo naplánuje život podle televizního programu. Dříve se plánovalo podle slunce- končila zima, chystalo se nářadí, osivo, brambory na sázení, ošetřovaly se stromy, pak se selo, sázelo, zalévalo, okopávalo a začala sklizeň a v některém čase dozrávalo to či ono, v přírodě byl lípový květ a pak třezalka a další byliny,jahody, houby maliny a borůvky a příprav topiva na zimu a pozemky začaly dávat úrodu a stromy taky, a chystalo se uskladnění potravin na zimu, zavařovalo se, sušilo a pak se upravila půda, dodal hnůj, prozalívaly se stromy…..a to jsem záměrně vynechal domácí zvířectvo a starost o děti. Člověk žil v souladu s cykly v přírodě. Dnes si všechno, na co má,zaplatí a koupí, topení a teplou vodu má téměř kdykoliv a informace a informace a pohodlí a k tomu z něho nemoci a zlenivění střev a přemýšlení. A u domu stojí auto, přece nepůjdu pět set metrů do lídlu pěšky, a auto i k zubaři a podívat se na hřbitov – proč pěšky….všeho je dostatek a nedá se to poměřit s dřívějškem. Ano, dost lidí zblbne, a bude blbnout víc a víc, protože se neuchytí v této náročné době. Vypěstuje si nové choroby, nejen proto, že by dříve nebyly a neuměl je pojmenovat, až tehdy, když přišly přístroje, ale i proto, že tlak na psychiku, zklidnění, na chtění života bez stresů roste. Lidé budou utíkat do světů co nejvíce mimo realitu a budou v tom i více a více podporováni ……………. ty tečky proto, abych si uvědomil, že je zbytečné vymýšlet dál.

      V příspěvku jsem uvedl jednu větu, která z něho vypadla – zněla :“nalezení vnitřního klidu a míru!“ jako nutnost to nalézt a k tomu moudro, které z citace Bhagavadgíty také vypadlo :„Žij ve světě, ale nepatři světu“.
      A to je, o co jde. Ale také je to to, co je velmi obtížné.

      Pěkný večer.
      Václav Žáček

      1. Včera jsem tu strašil, že z mého článku vypadly nějaké věty a že se změnilo odpovědní okno. Chyba byla u mně. Asi tři hodiny poskytovatel internetu naše město odpojil a po připojení bylo něco jinak. Vše se vrátilo do původního stavu po restartu. Holt, technika má navrch. A ten rozdíl se bude zvětšovat.
        Inu, jak je to v tom videu od Milana.

        Tato věta od Milana se moc krásně čte a při představě realizace z toho čiší i romantika. „Tedy návrat k přírodě, na vesnici, chov zvířat a pěstování rostlin.“ Ale v podstatě realizace by nabídla práci a zase jen práci, byť s jasnou devizou = na čerstvém vzduchu. Většina dnešních lidí / i já to za sebe přiznávám / dosti zpohodlněla a opravdu jsme v područí třeba jen toho vyhledávání informací.

        Pěkný den.
        Václav Žáček

        Pěkný den.
        Václav Žáček

        1. „Ale v podstatě realizace by nabídla práci a zase jen práci, “
          No a to je další z hlavních důvodů dnešní krize. Dělat se holt nikomu nechce.

    2. Milane, není možný všeobecný návrat k přírodě, život na vesnici, chov zvířat a pěstování rostlin bylo 100 let a více nazpátek. Zemědělstvím se zabývalo 80 % lidstva. Dnes v ČR méně jak 2,9 % lidí pracuje v zemědělství. Přitom před 100 letu žilo v Čechách také 10 milionů lidí. V roce 2100 má být na světě asi 11 miliard lidí. Motykou, kosou a vidlemi se neuživí.
      Zrovna jsem se díval na Prima Zoom ( 11.4.) Cestování červí dírou s Morganem Freemanem II. Bylo to o lidském mozku, který je patrně na hranici možností vývoje, spotřebovává i ve spánku 20 % energie. Na zpracování informací třeba vizuálních a pohybových potřebuje moc energie proti třeba hloupějším ptákům dravcům. Je jako sportovní nadupané auto s velkou spotřebou v dopravní zácpě, kde se plouží s pomalými vozidly. Děti se nemůžou rodit s větším mozkem a mít ještě delší dětství. Evoluce nesměřuje primárně k vyšší inteligenci, ale statisticky vyčleňuje jedince schopné přežít a mít potomstvo. Lidské rasy se vyvíjely odděleně a různých podmínkách nejméně 50 000 let. IQ podle pořadu v USA : Hispánci 80, černoši 85, běloši 100, asiaté 105, židé 110. Silně zpochybněno podmínkami v nichž vyrůstají i samotným postupem měření IQ. Rozdíl IQ mezi sourozenci je průměrně 12 bodů, mezi náhodnými dvěma lidmi 17 bodů. Což nesouvisí s tím, že dva chytří lidé budou mít pravděpodobně chytré všechny děti. Nyní dochází k mísení ras, což by mělo vést k určitému sjednocení a z hlediska evoluce se mohou příznivě uplatnit odlišnosti potřebné k přežití. Měla by se při řešení problémů zásadně změnit schopnost komunikace a spolupráce mezi lidmi pomocí mobilní on-line techniky, informatiky, internetu. Obávám se osobně , že se zásadně změní i možnosti páchání zločinnosti a sociálně patologických jevů všeho druhu.
      Vaše video
      https://www.youtube.com/watch?v=JL2SxikvRTo
      říká, že každý rok se množství informací zvýší o 6%, což údajně ( pokud si to dobře pamatuji za 50 let po ukončení např. VŠ, prostě ke konci života ) zvětšení informací 50x. Matematicky to nevychází mělo by to být +8%. Pak 1,08^50 = 47 x víc informací. Hodně informací bylo i 19.století a v hlavě většiny tehdejších lidí byl z toho zlomek.Prostě lidstvo žije trvale s tím, že v  hlavě s omezenou kapacitou je zlomek možných informací, o to se stará sám mozek zapomínáním.
      Video a jeho frekvence a rezonance. Nesmysl. Rezonance nastává při přesně stejné frekvenci, ta se během uvedeného 20.století plynule zvětšovala. Přenos energie rezonancí může nastat jen tehdy, když se energie ( přenesená vlněním nebo prostřednictvím síly ve vhodném okamžiku jako u toho zbořeného mostu v Petrohradě 1905) přenáší se stejnou frekvencí, jako jsou kmity vlastní rezonátoru n straně příjmu. Co za energii a frekvenci přenáší cyklus narození dětí za generaci údajně za 25 let, když ten interval je od 15 do 40 let? Kam se tato frekvence (bez energie) může rezonancí přenést? Do továren, vědeckých ústavů nebo do mozku člověka, to těžko. No věřit si může každý, čemu chce.

      Mnoho článků a diskutérů zde se snaží vytunelovat se časem zpět a najít univerzální moudra v počátcích náboženství. Tato exponenciální křivka nárůstu informací směrem dopředu by nás měla varovat před přeceňováním návodů pro život, hledání štěstí, zdraví atd. v minulosti. Informací tam je velmi málo, jejich rozumná aplikace na současný život je nutně velmi ovlivněna právě tou současností, kterou prvotně tento směr takřka odmítá.
      Skandinávci měli boha Odina, nesbírali houby, Slované měli Peruna a Svantovíta, nepijí krev z živého soba nebo nešplhají po kokosové palmě jako Polynésané ani nežijí v polopoušti jako Židé. Čili spousta historických zkušeností je takřka bezcenná. Kvůli pravdě Husově vznikl dvojí lid, který nás dovedl až k Bílé Hoře.Jestli jsme si z toho vzali poučení, to si nejsem jist.
      Oppenheimer si sice četl Bhagavadgítu, ale atomovou bombu zkonstruoval.

      1. „Co za energii a frekvenci přenáší cyklus narození dětí za generaci údajně za 25 let, když ten interval je od 15 do 40 let? Kam se tato frekvence (bez energie) může rezonancí přenést?“
        Že by do jemnohmoty?

  3. Diky Vendo,

    Po delsi dobe jsem nakouknul sem na stranky gnosis,a tvuj clanek mi dopral klidu,ze vse je v poradku :-). Nemam k tomu co dodat.

    Preji krasny den

    1. Marťasi, díky. I bojovník, lépe, především bojovník, musí znát, co je to klid mysli. Soustředění se na sebe, na svoji tvůrčí vnitřní sílu a její využití. A smrt? To je soupeř, který jde porazit.

      Zdar na Floridu.
      Václav Žáček

  4. Luboš, napísal si :

    ….a v nějakém čase života se s tím přemýšlením o ní a očekání, jaká bude, setká skoro každý…

    To si teda touto vetou poriadne nasral svojho Hospodina vo svojej hlave. ..Že setká skoro každý…

    Ty máš príslub, že Teba Smrťák obíde, ako kohúta, ktorému sedliačka odťala hlavu, že bude nedeľná polievka a…hlava sa vrátila na krk?

    Nedelňajší obed bol v čudu. A to len preto, že Smrťák sa ožral. Glo-glo-glóriá…

    Takto si Ty predstavuješ, že Ťa ,,to“ akože obíde, alebo hocikoho iného???

    Našťastie stále platí : Odtiaľto potiaľto a potom ,,punktum“…

    Žiadne Nebo, Očistec , Peklo a iné náboženské dristy. Tma,pohoda, klídek. Ani ten tabáček už nebude..

    Našťastie…..

  5. Vendo,

    dúfam, že pod pojmom ,,letím do lékarny“ máš na mysli ozajstné lietanie, čiže vznášanie sa vo vzduchu za pomoci ,,nadprirodzených síl“, ktoré máš tak rád…

    Som presvedčený, že nepoužívaš také ,,neprirodzené“ prostriedky ako sú Tvoje nohy, či velocipéd , nedajbože motorové približovadlo…

    Veľmo by si ma sklamal.. Proroci a iné ,,pochybné“ bytosti sa presúvali aj ,,lietajúcimi kobercami“s béžovými hviezdičkovanými vzormi, či bežeckými ,,tretrami“, ako mal ten prvý bežec na polodiaľkové trate, ten Malý Muk.

    Ani sa neodvážim predpokladať, že sa približuješ k svojmu cieľu najnovšími prepravnými prostriedkami, akými sú sedemmíľové čižmy, ktoré používali ďalši to ,,približovači“…

    Amen, ako hovoria Jehowisti, ktorí sa zapáčili aj Manituovi….

    1. Človíčku, vždyť významný vědec, o jehož kvalitách nikdo asi nepochybuje vyřkl to, že jsme lidé a naší přirozeností je létat. Tady nejde o to, jestli mám něco rád či nemám. Ale přiznám se, že dám na moji vlastní zkušenost a sejdu z třetího poschodí po schodech a dole povyskočím, jestli vzletím. ?? Nebudu bezmezně věřit vědci a nerozletím se ihned z balkonu.
      Tak zdar a mnoho inspirací od vědců i laiků.
      Václav Žáček

      P.S. – také mohla být chyba v překladu. On to pan Hawking asi ví, že to není naší přirozeností.

  6. Vendo,

    si Ty ale vykutálenec, keď píšeš:

    …..Človíčku, vždyť významný vědec, o jehož kvalitách nikdo asi nepochybuje vyřkl to, že jsme lidé a naší přirozeností je létat…

    Pomôžem Ti, aby si Vendo netápal v hmlovinách neznáma. V našich guberniálnych končinách žije jedna ,,národnostná menšina“, ktorá má pôvod ,,neľudský“, lebo sa vraj vyliahli z vajca, nakoľko matka bola vaginálnou bytosťou človekového typu a otecko vták – Mrchožrút…

    Táto kombinácia by navodzovala dojem, že žijúci príslušníci tohoto kmeňa by mali ovládať ,, leteckú techniku“, ale predstav si, kde nič, tu nič. Bol som sice okatým svedkom jediného prípadu, kedy jeden z príslušníkov onoho kmeňa ,,lietal“,
    ale to bolo vtedy, keď ,,letel“ z krčmy, lebo nemal prachy, obyčajné hlúpe prachy, aby zaplatil za skonzumovanú ,,barack pálenku“…

    Takže ak si sa nedokázal odlepiť od zeme Ty Vendo, je to vážne na zamyslenie, či si sa ,,narodil“ do správnej krajiny a do správnej rodiny , keď to už aj vedci viacmenej predpokladajú…

    Ale upokojám Ťa. Aj ja som asi z toho istého cesta, ako Ty Vendo, lebo počas spánku, imitácie smrti, sa v snách preháňam po nebeských výšiných, ako lastovka, ale v realnom živote, kde nič, tu nič. Ani sa nezdvihnem, ani ten pol cenťáku nedám. Darmo sa otrepávam, nafukujem a dýcham v rytme paso-duble…

    Kristova noho, a sme my ,,nelietavci“ potom vôbec normálni potomkovia Adama a jeho pomocníčky – ženomuže, či mužoženy ???

    Však takíto ,,evolučne nedovyvinutí“ sa nedostaneme po ,,otrčení kopýt“ ani do Predočistca. Budeme ako ten starčok Mojžiš, len kukať, ako si ostatní v Očistci mastia svoje ,,nafúkané duše“…

  7. Ano, létání ve snu, to mi také jde.
    Jinak ale o žádnou siddhi / nadpřirozenou vlastnost / neusiluji. Je jich v literatuře jógy popsáno osmnáct, ale získat některou z nich by bylo na nic. Pak se takový člověk stane pyšným, posílí mu to ego a přihlásí se třeba spolku Sisyfos a vyhraje tu slíbenou odměnu a pak by třeba s tím, že rozumí řeči zvířat začal jezdit po vystoupeních, byl slavný a začal by počítat peníze a ukládat je v daňových rájích a začal se bát o své bohatství. Nic, nula. Ptáci ať létají, ryby ať plují pod hladinou. My, lidé, máme zase svoje.

    Tak pěkný den a do krčmy jen s penězi na zaplacení. Ať pak nevyletíte s otiskem boty na zadní části těla.

    Václav Žáček

  8. Jednat bez přání?-z mého života-jdu po ulici a pomohu babce,prodavačka mi vrátí víc než má a já(ačkoliv jsem v nouzi) jí to okamžitě řeknu,přírodní mladík v létě před pokladnou počítá drobné na rohlíky a rybí salát a já sáhnu do peněženky a dám mu 200,-….takových okamžiků je v mém životě mnoho a je to bez přemýšlení,samo a bez PŘÁNÍ. To je ten BŮH?

  9. Jdete po ulici a pomůže babce. Očekáváte snad od ní za to něco? Nebo od okolí, které Vás mohlo při tomto aktu, projevu lidskosti, pozorovat, nějakou pochvalu či obdiv ? Ne.

    Prodavačka Vám vrátí víc a Vy ji na to upozorníte. Děláte to snad proto, abyste získala od prodavačky nějaký projev vděku? Určitě ne.

    Dala jste mladíkovi 200,-Kč a nic neočekáváte. Ano, jak píšete, je to bez přemýšlení, bez přání, samo!

    Tak proč se ptáte „To je ten Bůh?“ ???

    Ivánek v Mrazíkovi věděl od dědečka hříbečka, že se zbaví medvědí hlavy až vykoná dobrý skutek. A tak je začal konat – dětem na houbách nabízel dobrý skutek, ale nevěděl jaký, honil je po lese a řval, jaký dobrý skutek pro vás mohu vykonat? Vyděsil je. A nic. Slepému, chromému žebrákovi dá pěťák a ihned se prohlíží v zrcadla, jestli jeho hlava zmizela? Opět nic – myslel na sebe. Nesl babku i s roštím a myslel si, že to je ten dobrý skutek, který ho zbaví té medvědí hlavy. Ta byla ale slepá, nevěděla, že ji nese Ivan – medvěd. Vztekle rozbil zrcadlo a naříkal. Pak si však všiml, že babka s roštím tam nechala svoji hůlku. Jak asi bude bez ní chodit, a řekl si, že ji zanese babce. To byl skutek bez přání, lidský a ihned se roztočil a změnil se v Ivánka.

    Proč po „Vaší babce, po Vaší prodavačce, po Vašem mladíkovi“ se ptáte na Boha?

    Pěkný den.
    Václav Žáček

  10. Vendo,

    … vy osobně nacházíte nějakou spojitost mezi Bráhmou, Šivou, Višnou
    versus
    ..X..
    křestanským pojetím světa ?

    eventuelně versus
    ..X ..
    čistě komerčním pohledu na svět jako je nerovnost, utrpení chudých popř i rozmarnost bohatých atd … ?

    1. Davide, ano, nacházím nějakou spojitost. / mezi 1. a 2. částí Vaší otázky /

      Nerozumím však poslední /třetí/ části Vaší otázky, která zní:
      eventuelně versus
      ..X ..
      čistě komerčním pohledu na svět jako je nerovnost, utrpení chudých popř i rozmarnost bohatých atd … ?

      Zkusím ten přívlastek „komerční“ přeložit do češtiny ve spojení s podstatným jménem pohled – asi tam má být množné číslo.

      Komerční pohled je obchodní pohled; nebo je to, jinak řečeno, pohled zaměřený na zisk; nebo je to pohled přitažlivý pro širokou veřejnost; nebo je to pohled na umění nízké kvality produkující rychlý výdělek…….. . Ve světě je mnoho nerovnosti /např.sociální/, mnoho utrpení lidí a také mnoho projevů rozmarnosti bohatých. / že by rozmařilosti bohatých ? / Pohled je pohled; komerční pohled na svět, jak to souvisí s nerovností, utrpením chudých popř. i s rozmarností bohatých atd…?

      Ještě jeden příklad a můj „překlad“ pro objasnění Vaší otázky – „Vendo, Vy osobně nacházíte spojitost mezi křesťanským pojetím světa proti čistě komerčním pohledům na svět /nebo komerčnímu pohledu na svět/….. . Spojujete /nějak/ komerční pohled na svět s nerovností, s utrpěním chudých, s rozmarností bohatých ?

      Omlouvám se, Davide, že jsem Vám neporozuměl.

      Ještě je tu jedna možnost. Když vynechám z Vaší třetí části otázky slova „čistě komerčním pohledu na svět jako je“, tak by vznikla otázka :
      Vendo, Vy osobně nacházíte nějakou spojitost mezi křesťanským pojetím světa proti nerovnosti, utrpení chudých popř. i rozmarnosti bohatých atd …?

      Na závěr si i já dovolím jednu otázku na Vás :
      Vy cítíte ve Vámi položené otázce nějakou souvislost s tématem mého článku, s myšlenkami, které jsou vyjádřeny citací z článku pana Nešpora /vnitřní mír a uklidnění/, s tématem „Neulpívání dle Bhagavdgíty“ nebo s částí, kde je uveden příběh německého filosofa Eugena Herrigela?

      Díky za případnou odpověď.

      Pěkný večer.
      Václav Žáček

  11. Vlasto,

    pýtaš seba sa:

    ……….To je ten BŮH?..

    Nie, musím Ťa sklamať. To nie je Boh, je to ,,vychcanosť“ . Tvoja, jedine Tvoja..

    Že prečo? Ak za ,,dobrý“ čin čakáš hneď odmenu, ako cirkusový slon, keď si položí pravú nožičku po zaznení klaksónu na pódium , toto nie je TO pravé orechové dobro…

    To nie je čin vychádzajúci z genetického základu, ale je to vychcanosť elefanta, ktorý pochopil, že keď už je v  cirkuse, musí ,,sekať“ dobrotu, lebo keď nie, dostane železným bodcom po ,,guliach“..

    Takže sumárom suma, konať ,,dobro“, je pojem čisto ,,ludský“, v intenciach doby …

    Nie je to objektívny pohľad na Svet,je to ,,prelúdium“ citov, ktoré podliehajú emočnému tlaku okolitého Sveta…

    Ale nemusíš sa hanbiť, je to také prirodzené , skoro až zvieracie. Keď vezmeme do úvahy, že sme ,,produktom“ evolúcie, tak je to vlastne O.K..

  12. Vendo,

    ano, nepochopili jsme se. Prosím tedy o zodpovězení otázky č 1.

    … vy osobně nacházíte nějakou spojitost mezi Bráhmou, Šivou, Višnou
    versus
    ..X..
    křestanským pojetím světa ?

    1. Davide, to, že jsme se, jak píšete, nepochopili, jsem za sebe objasnil i s omluvou. Pokud byste měl zájem, mohl jste Vaši otázku změnit popřípadě ji objasnit.

      Na Vaši zkrácenou otázku odpovídám – Davide, ano, nacházím nějakou spojitost. Ale tak jsem Vám již jednou odpověděl. Dodám jen, že nacházím analogii ve vzniku Stvoření, jeho udržováním a zánikem; obě strany otázky jsou trojicí; v křesťanském pojetí světa ve známé Trojjedinosti.

      Pěkný den.
      Václav Žáček

    2. Zřejmě jsem se vyjádřila velice nesrozumitelně,všem,komu jsem zvedla tlak se omlouvám.Má písmenka jsou o něčem jiném.

  13. Hinduismus, doslova přeloženo z perského slova „Hindu“, který značí prostě Ind, tedy „indismus“, není v pravém smyslu náboženstvím. Ale o to tu asi nejde. Roli jistě hraje čas, jde o něco dva tisíce let před vznikem křesťanství, kdy jsou první záznamy o učení Véd, ze kterých se hinduismus vyvinul. /osobně se domnívám, že Védy jsou mnohem starší, přenášely se ústním podáním a jejich nositelé se je učili zpaměti /. Srovnání božstev hinduismu a křesťanského pojetí světa dost v základním smyslu otázky pokulhává. Mám dobré zdroje, kde Brahma, Šivu a Višnu jsou aspekty působení tvůrčích / i ničitelských / sil na úrovni fyzického těla a celé to starou kulturu Východu vedlo k poznání člověka i Poznání stvoření v jeho vyšších formách až k samotnému splynutí s Jediným. Křesťanské pojetí, to je také moc široký pojem.
    Nedivím se proto panu Vendovi, že odpověděl tak krátce. Myslím, že pan David by měl uvést své znalosti a v jakém pohledu je jeho stručná otázka vlastně nasměrována. Více ji konkretizovat.

    1. Ve starobylém světě ovládli Peršané během prvního tisíciletí ty části Indie, které dnes známe jako Afgánistán, Irán, Irák a Sýrie. Časové určení stanovené pro toto období moderními vědci se značně liší od časového určení, které stanovily Védy a Purány. V každém případě před 2500 lety se Indie nejmenovala Indie, ale Bharatavarsa, což je jméno pocházející ze sanskritu a znamená „oblast jíž kdysi vládl Bharata Maharaja, syn Rsabhadevy“. Indie je anglické slovo a bylo odvozeno z řeckého slova Indika, odkazující na krajinu v údolí Indu.

      Jinak „hindu“ je perske oznaceni pro oblast za rekou Hindus – dnes Indus.

  14. Luboši,
    ..také se nedivím tomu, že autor článku odpověděl jak odpověděl. Tedy velmi krátce a povrchně. Přesně tak jak to uměly dříve i dnes katolicky založené evropské církve. Podobně jako spolek feudálních vykořisťovatelů.
    Skrývat se za Hinduismus je sice hezké, avšak v dnešních podmínkách v ČR krajně transparentně nevhodné.

    Jiné otázky k tomuto tématu nemám.

    1. Davide, Vaši otázku jsem pochopil jako jednoznačnou. Kopíruji ji znovu.

      Položil jste mi tuto otázku :

      vy osobně nacházíte nějakou spojitost mezi Bráhmou, Šivou, Višnou
      versus
      ..X..
      křestanským pojetím světa ?

      A já odpověděl – ano, nacházím nějakou spojitost. A ještě jsem i něco navíc dodal, ač jsem na to nebyl tázán.

      Vy jste se mne neptal jakou spojitost, v čem ta spojitost spočívá, proč je to tak, jaké jsou historické kořeny….. – Vy jste se ptal opravdu jen zda ano či ne, zda nacházím či nenacházím.

      Na tu otázku jsem Vám odpověděl dostatečně – šlo opravdu odpovědět jen jedním slovem – ano nebo ne. Přečtěte si tu otázku po sobě a zkuste zapojit to, co máte v hlavě a znalosti jazyka českého.

      Proč bych se měl rozepisovat, když jste se na nic jiného neptal?

      Omlouvám se, že Vám vstupuji do diskuze s Lubošem. Velmi mne ale mrzí, když mne někdo neprávem kritizuje.

      Zcela nechápu Vaši repliku – „Skrývat se za Hinduismus je sice hezké, avšak v dnešních podmínkách v ČR krajně transparentně nevhodné.“

      Mohl byste to prosím objasnit?
      Děkuji.

      Václav Žáček

      P.S. již mnoho let vlastním knihu „Šen Šu“, kde si formulujete otázku a pak na ni v moudrosti staré Číny hledáte odpověď pomocí kombinace čísel z orákula. Ta otázka musí znít tak, aby na ni nešlo odpovědět ano nebo ne. Např. bude zítra pršet?

      Musí znít např.:

      „Jaká je moje situace, pokud jde o vztah mezi mojí ženou a mnou“?

      “ Co lze říci k situaci v dnešním světě“?

      „V čem tkví problém mojí dcery v jejím mladém manželství?“

  15. Vendo,

    ….hele tak sorry.
    Neměl jsem v úmyslu jenom kritizovat.
    Mě jen zajímalo, kde se u Vás vzal ten přerod, kdy se z katolíka stává hinduista popř. sklon k „multi-religiozní“ proměně.

    Děkuji za velkou radu o zapojení své hlavy se znalostmi českého jazyka, začnu na tom fakt makat.

    To, že neustále vstupujete do komunikace ostatních lidí jsem Vám odpustil.

    David

    1. Davide,

      nevím jak dlouho se zúčastňujete zdejší diskuze, kolik jste přečetl ode mne článku z těch více jak 70ti. Prozradil jsem tu, že jsem příznivec učení SANT MAT, že „dělám“ Jógu slyšitelného životního proudu, tzv. Surat Šabd YOGU, že jsem byl přijat a zasvěcen Mistrem v Indii v duchovním centru Déra ve státě Punjab.

      Učení, či věda o duši, jak je nazývána, čerpá z poznání všech kořenů všech nauk, které sem byly v minulosti přineseny a neinklinuje k žádnému náboženství, které tu pak pozdější následovníci těch proroků, mistrů, rišiů, zřeců, učitelů, Synů…..založili.

      Psal jsem nedávno o Pravdách s velkým P, které lze vyčíst v novozákonní části Bible a předkládal i vysvětlení podobenství ve srovnání s naukami tzv.Východu, které jsou v souladu s učením Ježíše Krista. Nevím jestli již i Vy, ale vyčítali mi tady mnozí, že roubuju „východní“ prvky na staré dobré a zlaté křesťanství.

      Ale východ slunce je stejný na západě i východě, hvězdná obloha též, vzduch a voda, sůl a cukr, láska i nenávist….. . Chci tím říci, že jsem se o něco snažil a nyní jsem přešel na objasňování dalších téma, ne těch, které jsem sem již přinesl. A jdu ke kořenům s odkazy na bibli hinduismu, Bhagavadgítu a postupně učení Véd a Upanišád a dále se dostanu až k TAO. Malá odbočka – když v Indii, Číně, již byla značně rozvinutá kultura, tady byla doba bronzová, zřejmě bez Slovanů o písmu ni řeči; kde byly počátky křesťanství na Moravě a v Čechách, když země Východu již měli své matematiky, filosofy, hvězdáře… ? Ježíše teď zmiňuji nepatrně a ponechávám případnému čtenáři, aby Bhagavadgítu pochopil svým zdravým selským rozumem i jako fantastický kodex pro morální a etické chování a jednání zde na Zemi. Důležité – kodex poplatný dnešní době, poplatné morálce dnešní doby, dnešnímu člověku, který je ve svých destruktivních vášní mysli stejný dnes, i jako ten před tisíci léty. Jen se naučil vyrábět mocné zbraně, škálu předmětů a prožitků pro chtění a chtivost. Když to ale někdo nechce, nechá být. Mám záměr napsat celkem 8 pokračování „Útržků….“ a ta témata jsou hodnotná a lze je vysledovat i v Bibli, zoroastriánství, u Mandejců, učení Blavatské, Steinera… . Prostě, člověk na této planetě vychází postupným vývojem a nemůže své zkušenosti z historie svých předků, z úsvitu svých dějin, jen tak hodit za hlavu. Může, ale je to krátkozraké.

      Takže nejde u mne o žádnou multi-religiozní proměnu, jak jste napsal.

      V Indii jsem byl 3x, prošel jsem tam i některá centra mimo můj duchovní zájem; na jihu Indie i velmi rozšířené křesťanství díky apoštolovi Tomášovi.

      Nedělám zde žádného machra, nedělám si reklamu na žádné knihy / žádné jsem nenapsal / ani na četnost mých neexistujících článků v renomovaných časopisech. Neprodávám kameny, zářiče, vitamíny, CD či DVD. Rád diskutuji a sdělím svůj názor, když mám co k danému tématu říci.

      Postupně odsud odcházelo mnoho výborných lidí. Jakoby by tady působil nějaký troll ve službách kdo ví koho, aby odrazoval diskutující. Ale u mne jde o poznání, o vnitřní zkušenost a jednou jsem tu naznačil, jak jsem se na svoji Cestu dostal – a moje zdejší působení může někomu také pomoci?! Zasvěcení, křest, znovu se narodit…., je k této mé /nejen mé/ Cestě nezbytné. Každý nějak dospívá. Z např. 4 milionů dospělých lidí ČR sem denně přijde jen nějaká desítka lidí. Většina z nich je doslova v zajetí hmotného světa, světa tužeb a přání, kdy je navíc v dnešní moderní době manipulována a ovládána – reklamou, politikou, kulturou, filmy…. .

      Davida, omlouvám se trošku mého odhalení sebe sama.

      Do komunikace ostatních lidí vstupuji jen pod mými články. Zdá se to pochopitelné, když jsem autor. A ctím, když si to někdo nepřeje a nebo mi zakáže, abych diskutoval.

      Vy to možná nevíte, ale jsem za ta léta a za ty diskuze vyškolen, abych si dával pozor na český jazyk, na sloh, abych tam, kde je to nutné uváděl zdroje /pokud jsou dostupné/….atd.. Proto každou reakci k mému tématu podrobím určité analýze, jestli je v tom otázka, jaká, jestli na ni umím odpovědět. Kupodivu, někteří zdejší diskutující mi otevřeně napsali, že moje články nečtou a ani mé diskuzní příspěvky, ale přesto diskutovali a přinášeli sem pohledy, které byly na hony vzdáleny tématu. Hodnou chvíli mi trvalo, než jsem je pochopil. Dnes tu již jsou minimálně.

      Nepovažuji účast na těchto stránkách za nějakou hru, krácení si dlouhé chvíle nebo prosazování svého ega. Snad jsem Vám to objasnil.

      Pěkný den.
      Václav Žáček

  16. Vendo,
    děkuji za objasnění.
    Vaše články si sporadicky přečtu, je v nich mnoho osobních zkušenostní.
    Jsme však v Čechách, plných všeobecné nejistoty a prapodivných manýrů v neujasněné době.
    Jiné pohledy, než ty šedo-černé se “ nenosí “ ….. články jsou čitelné a je určitě dobré, když svým poznáním přispíváte k rozvětvení poznání ostatních lidí.
    Všiml jsem si, že jste velmi komunikativní a sdílný člověk. Určitě byste měl vydat knihu o svých cestách po Indii i s fotkami. K  zafinancování Vám pomůžou např. http://www.zonky.cz. Určitě si je jako jeden z prvních zakoupím .

    Co se týče zasvěcení lidí do „ultra-nirvány“, jsem velmi skeptický, neboť si každý člověk na vše musí přijít sám/a.

    S pozdravem

    1. ad./
      „Jsme však v Čechách, plných všeobecné nejistoty a prapodivných manýrů v neujasněné době.
      Jiné pohledy, než ty šedo-černé se “ nenosí “ ….. “

      Netýká se to jen Čech. Jaká selanka vládla třeba jen na internetu před 6-7mi léty. Byla sice krize, ale Rusko se teprve začínalo probouzet do reality a Amerika, ta mnohé zaspala a těšila se snad z věčného ovládání světa. A dnes je to zcela jinak.

      Ale na druhou stranu, proč se tomu věnovat, proč mít nějakou všeobecnou nejistotu? Jde mi v duchovním světě o prapodivné manýry v neujasněné době a moje zapojení do jejich řešení? Po to všem, co jsem již poznal, a to jsem pořád jen na začátku, nejde.

      Podstata člověka často převléká svůj pomíjející kabát, své hmotné tělo. Z hlediska času, věků, se tak děje mnohokráte. V dalších „Útržcích…č.3“, které jsem již poslal do redakce, se opět s Bhagavadgítou v ruce věnuji i těmto starostem člověka ve zdejším světě. Stojí vůbec za to? Až otřepané klišé je – chci li změnit svět, musím změnit sám sebe. A to mne zajímá.

      Ty šedo-černé pohledy….? Opět je to naše volba a ve výsledku vítězství nad egem a přechod k zářivým barvám spektra. Bylo by však chybou toto vítězství nějak dávat najevo či je oslavovat. Alespoň za sebe, vše podstatné a trvalé se děje uvnitř, kde je ta nezničitelná podstata. Tam je jas, záře, barvy, harmonie zvuků, které každého jednotlivce mohou vést zcela jinam, než ty šedočerné stíny hmotného světa. To je naděje a ten útěk do náruče další přeměny.

      Pěkný den.
      Václav Žáček

  17. Horátius v Ódách řekl :“Nač se rázně za tolika věcmi ženem v krátkém čase žití“

    O víkendu jsem byl z větší části v přírodě. U nohou mi tam pod žlutou strání bublal potůček, asi jen půl metru široký, na břehu všelijaké byliny. K tomu zpěv ptáků, již i motýli, modrá obloha….prostě klid. Klid mysli, jak jste tu nedávno citoval. Vzpomenul jsem si na čistotu a vyrovnanost mysli, která patří do poznání. Kde jinde, než v přírodě, s uvědoměním si toho, co život k němu nabízí. Patří sem i včely a životabudiče. U toho potůčku jsem si uvědomil, na jakém „útržku“ části /velmi nepatrné/ žiju a jaký se mi nabízel klid. Jiný útržek by mohl nabídnout třeba kus krajiny se žlutým pískem a kamením a do toho střelba děl a tanků…… . A najednou jsem byl „vyrušen“ hlasem – oběééééd! Brambory, ještě staré, ale díky dobrému sklepu žluťoučké, špenát z kopřiv žahavek a kdo chtěl, mohl si dát k tomu čínu ze sojových nudliček. Na pití buď pramenitá voda a nebo syrovátka z výroby domácího tvarohu. Idyla, klid mysli a debata o míru v ní….tedy žádní islamisté, pražská kavárna, opoločenci či američtí mariňáci! Známým jsem dal odkaz na zdejší Vaše články na gnosis. O poznání měl každý zájem.

    Díky.

  18. Jo, většina lidí se opravdu žene za něčím a pak je i málo času. Krátký čas žití, ano, ten Říman měl pravdu.
    A Vy jste sem přenesl Vaše milé prožitky z jarní přírody. Příští víkend má být již docela teplo a já jedu na jógu do Krušných hor- nedaleko Jáchymova, pod Klínovec ! Již se těším na výpadek běhu času – tedy jisté zpomalení. Meditace v tichu hor, bude to prostě úúúžasné.
    Pěkný večer všem.
    Václav Žáček

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2016