Útržky k zamyšlení… (5.)

albert-einsteinV pátém pokračování „Útržků….“ začnu, z pohledu Bhagavadgíty, netradičně. Bude to uvedením dopisu neověřeného autorství od slavného Alberta Einsteina, který napsal své dceři. Neumím, možná se mi ani nechce hledat na internetu, zda je to opravdu jeho dopis. Prostě se objevil na internetu a má „svůj život“. Představa, ve které slavný otec píše své dceři a myslí přitom na budoucnost v souvislosti s láskou i vědou, je však pro mne zcela fascinující. A také se tento slovutný vědec dostal z oblasti svého vědeckého zkoumání hmoty a energií na „led“, který pro někoho může zavánět imaginací až neslučitelnou s vědcem tohoto formátu. Ale říkám si; jestli je to Einsteinův dopis, je zřejmé, že milující dceři chce zrovna toto své poznání sdělit.

POZNÁMKA ADMINISTRÁTORA: Dopis je s největší pravděpodobností podvrh. Blíže k tomu např. tento odkaz (v angličtině).

Dopis pro Lieserl Einstein:

Když jsem navrhl teorii relativity, velmi málo lidí mě pochopilo a to, co odhalím a přinesu lidstvu, teď rovněž koliduje s nepochopením a s předsudky světa.

Žádám tě, abys chránila dopisy, jak dlouho bude nutné. Roky, dekády, dokud se společnost nevyvine na takovou úroveň, aby akceptovala to, co vysvětluji níže.

Existuje extrémně mocná síla, pro kterou zatím věda neobjevila formální vysvětlení. Je to síla, která zahrnuje a řídí všechny ostatní síly a dokonce je obsažena ve všech fenoménech, které operují ve vesmíru, ale přesto jsme ji nedokázali identifikovat. Tato univerzální síla je láska.

Když vědci hledali sjednocující teorii vesmíru, zapomněli na nejmocnější, nespatřenou sílu. Láska je světlo, které osvětluje ty, co ho dávají a dostávají. Láska je gravitace, protože způsobuje, že jsou někteří lidé přitahováni k ostatním. Láska je síla, protože násobí to nejlepší, co je v nás a dovoluje lidstvu nevyčerpat se svým slepým sobectvím. Láska odkrývá a odhaluje. Pro lásku žijeme a umíráme. Láska je Bůh a Bůh je Láska.

Tato síla vše vysvětluje a dává životu smysl. Je to proměnná, kterou jsme příliš dlouho ignorovali možná proto, že se lásky bojíme, jelikož je to jediná energie ve vesmíru, jíž se člověk nenaučil podřídit své vůli. Abych lásku učinil viditelnou, jednoduše jsem zaměnil hodnotu ve své nejslavnější rovnici. Pokud bychom namísto E = mc² akceptovali, že energie k vyléčení světa může být získána skrze lásku násobenou čtvercem rychlosti světla, došli bychom k závěru, že láska je nejsilnější existující silou, protože nemá žádný limit.
Po selhání lidstva ve snaze kontrolovat ostatní síly vesmíru, které se tak otočily proti nám, je velice urgentní, abychom sami sebe naplnili jiným druhem energie…

Pokud chceme, aby náš živočišný druh přežil, pokud chceme najít smysl života, pokud chceme zachránit svět a každou živou bytost, jež ho obývá, láska je jedinou odpovědí.

Možná zatím nejsme připraveni postavit bombu lásky, zařízení dost silné na zničení veškeré nenávisti, sobectví a chamtivosti, na zničení vlastností, které devastují planetu. Nicméně, každá individualita s sebou uvnitř nosí malý generátor lásky, jehož energie čeká na vypuštění do světa. Pokud se naučíme tuto vesmírnou energii dávat a dostávat, drahá Lieserl, potvrdíme tak, že láska zvítězí nad vším, je schopná přesáhnout všechno a nic, protože láska je kvintesencí (podstatou) života.

Hluboce lituji své neschopnosti vyjádřit to, co je v mém srdci, jež pro tebe tiše bije po celý můj život. Možná je už pozdě se omlouvat, ale protože čas je relativní, potřebuji ti říci, že Tě miluji a díky tobě jsem dosáhl k ultimativní odpovědi!

Tvůj otec Albert Einstein

Po tomto úvodu navazuji na předchozí čtvrté „Útržky…“, kde jsem naznačil, že příštím tématem bude téma transcendentálního poznání, kterému se citovaná perla mezi posvátnými knihami, Bhagavdgíta, také věnuje. Když se však ještě na okamžik vrátím k dopisu A. E., rád za sebe konstatuji, že tento vynikající učenec měl (zřejmě) vjemy pocházející z nadvědomí a ty v jeho případě nepotlačovaly v žádném případě funkci dobře fungujícího rozumu, ale naopak přinášely inspiraci pro pokrok vědy, jejímž byl reprezentantem. Důkazem pro mne jsou i myšlenky, které by leckterý ryzí materialista otloukl A. E. o hlavu, ale se kterými já naopak pokorně souhlasím. (Pro představu o tomto vědci – jeho životopis zde: http://zivotopis.osobnosti.cz/albert-einstein.php.)

Ve Zpěvu 14. se Bhagavadgíta věnuje třem kvalitám přírody, silám, které ji spoluvytvářely. A protože člověk není nad přírodou, vytvářely i jeho existenci (vřele doporučuji k samostatnému studiu). V posledních slokách je pak uvedeno, jak se u člověka projevuje transcendentní úroveň poznání – povznesení. 21. sloka nabízí otázku Ardžuny, který se Pána ptá:

Podle čeho se pozná ten, kdo se povznesl nad tyto tři vlastnosti? Jak si počíná a jak je přemáhá, Pane?

(Ty síly, tady vlastnosti či kvality a jejich pojmenování jsem mírně objasnil v předchozích „Útržcích“.) Jinými slovy, jak se pozná ten, kdo za života překonává hmotné kvality a dostává se do transcendentní úrovně? Někdo by mohl namítnout, že bytí v úrovni Nejvyššího vědomí musí nutně předcházet zvládnutí nižších procesů, kupříkladu úrovně podvědomí nebo alespoň tělesnosti v nižších čakrách fyzické existence. Nemusí. Myslím si to proto, že stoupá-li někdo na horu, nemusí jeho výstup začít nutně u úpatí, nevrací se k bodu nula, ale svůj výstup začne tam, kde se nachází, ve stavu uvědomění si své cesty. V dalších slokách Pán Kršna odpověděl:

22. Vznešený odpověděl: „Přemáhá je ten, potomku králů, kdo netouží po výhodách Čistoty, ani po plodech Činorodosti, ani po ovoci klamu zplozeného Temnotou a nemá je ani v nenávisti.

23. Přemáhá je ten, kdo se od nich odvrací, a přece si je vědom jejich hry, kdo nalézá v sobě sebe sama a nikdy nekolísá.

24. Přemáhá je ten, kdo pohlíží stejně na radost jako na bolest, stejně na kámen jako na hroudu zlata, stejně na chválu jako na hanu a kdo je stálý v náručí lásky či v opuštěnosti samoty.

25. Přemáhá je ten, kdo je stejný ve cti jako v potupě, stejný k příteli jako k nepříteli a kdo není nutkán k ziskuchtivým činům. Věz, že takový člověk se opravdu vyprostil z vlivů tohoto světa!

Slovy výkladu podle „Bhagavad-Gíty taková jaká je“ je adept v transcendentálním postavení tím, který necítí k ničemu a nikomu žádnou nenávist a po ničem nedychtí. Komplex bytosti, vtělené do hmotného těla člověka, je pod vlivem jedné ze tří kvalit /sil/ přírody. To je zákon stvoření. Oproštění se od tohoto vlivu nastává až po opuštění limitujícího těla. Velké štěstí má tedy člověk, který se již za života v těle dostává ke službě Pánu, tím se učí stavu a prožitkům, které přicházejí až po smrti. Pro většinu lidí je vědomí a mysl zaměřena na hmotné tělo a jeho nesčetná přání po smyslových prožitcích. Vlastní já, oživující podstata – duše – se v transcendentnu ještě za života vymaňuje z nežádoucích vlivů a vášní a je osvobozena. Tyto citované verše mohou být zájemcům o duchovní cestu celkem jasné; říkají a objasňují vše podstatné. Končí pak jednoznačným… „Věz, že takový člověk se opravdu vyprostil z vlivů tohoto světa!“ O tomto vyproštění se by šlo opravdu popsat další a další stránky. Ať je to boj s myslí, snaha o potlačení destruktivních vášní či žití takového života, který vytváří karmu v již jen nepatrném budoucím působení.

Ještě ve stejné souvislosti vzpomenu slavného Inda, který žil v minulém století – od vědce jménem Lékh Rádž Puri – který vysvětluje TRANSCENDENCI MYSTICISMU.

„Pro mystiky je skutečný jen Bůh, vše ostatní je neskutečné. Je to jen a jen ON, který se projevuje v mnoha formách a podobách, ale tato mnohost je iluzorní. Realita je jedna, jediná, samotná, neanalyzovatelná, nedělitelná; je nejvyšším duchovním vědomým Bytím.“ /z knihy „Duchovní cesta mysticismu – I. díl“/

BhagavadgítaJe vždy jen pokusem vtělit do slov to, co skuteční mystikové vidí ve svém duchovním transportu. Tato duchovní zkušenost je ve skutečnosti zcela absolutně transcendentní a nemůže být proměněna ve slova. Existuje konečný bod duchovního vzestupu a mystici jej popisují jako oceán absolutního blaženství a krásy. Co si ale pod tím představit? Slavná Bhagavadgíta nabízí nejdůvěrnější poznání a také i Jeho bohatství, které je Synem sdělováno a dáváno nám, lidem. Je to však jen a jen kniha – byť spis plný moudrosti, etiky a morálky o tom, jaký má být člověk, jak jednat v tomto světě, jak postupovat k vyšším transcendentním regionům, k Bohu.

Příště se navrátím k samotnému shrnutí obsahu této perly mezi knihami našich lidských předků – Bhagavadgíty. Povětšinou to bude ze Zpěvu druhého.
 

Václav Žáček /Venda/
 

Poslední články autora:


hodnocení: 4.8
hlasů: 6

65 komentářů

Přidat komentář
  1. Co se mi stalo po přečtení tohoto článku ?
    http://prvnizpravy.parlamentnilisty.cz/zpravy/politika/nyt-usa-se-pripravuji-na-valky-budoucnosti-s-mnoha-frontami/

    Představa naší planety. Z výšky, třeba 15.000 km. Její modrá, zelená, žlutá i bílá barva. Okem není odsud vidět na její sluncem ozářené straně působení civilizací. Dávných ani současných. Přesto vím, že tam dole jsou miliardy lidí a další miliardy jiného projevu života. Lidé pracují, starají se, jiní se jen zrovna baví, další bohužel zabíjejí, mnoho jich právě vytváří něco smysluplného, další spí či sní.

    Ta komentátorka Helena z NYT má pro tento válečnický článek asi i válečnickou povahu. Přinejmenším náladu, když tento článek, možná na příkaz šéfa svého oddělení, psala. Za týden bude třeba psát o nějakém městě v Kansasu, kde probíhá oslava nějakého místního svátku třešní a článek bude mít jiný charakter. Ten její článek v odkazu však vytváří u čtenářů myšlenky. Evokuje představy. Ty jsou adekvátní náladě, pocitům,a doložení ilustračními fotkami může pocit blíže k válce ještě umocnit. Ty nejsou zrovna těmi, které nabízejí pohledy míru – kojící matku, hrající si koťátka a děti či rozkvetlé záhony holandských tulipánů. Ne! Ozbrojení mužové. Jako by zrovna toto bylo to, co lidé mají nejraději. Ale proč se toto vše kolem myšlenek v článku, které se různě, v různých modifikacích ztvárňují, děje? Je snad či má být válka smyslem života lidí? Usiluje Rusko a Čína o to, aby si přivlastnila území Kanady, USA, Japonska, Francie, Anglie, Německa, Argentiny? Teď se hraje mistrovství ve fotbale. Potom /snad/ bude olympiáda v Riu. A bude mnoho řečí politiků o míru, o lásce, o bratrství národů. Ale v ty samé dny budou nabíjeny další zbraňové systémy a v zájmu někoho se bude po jiných lidech, jejich domovech, po školách a továrnách střílet.

    Smyslem života, jak tu mnohokráte zaznělo, je poznání sebe sama. V mnoha různých pohledech byla tu tato otázka formulována. Poznám snad bližního svého a sebe sama tím, že ho chci zabít? Je cesta válek a hrůz z ní plynoucích tou pravou cestu pro morální a etický vzestup lidstva. Nesmysl!

    Z Gíty: „Ten kdo ovládá smysly pomocí své mysli, ó Ardžuno, a jehož smyslové orgány jsou nezúčastněné, ten vykonává jógu skrze činnost.Ten je hoden. / III:7 – podle někoho to nemusí být přesná citace / Ovládnout svoje smysly pomocí mysli a pouhé vůle je však obtížné. Vůlí může člověk snad kontrolovat své popudy, může uposlechnout či neuposlechnout svých přání. Chce-li je však překonat, musí pro tento nástroj – mysl, najít něco, co ji přitáhne více, než potěšení smyslů. Odpírání se světu je však cesta špatná. Žiji v něm, stále konám. Mysl dá však přednost jediné síle a tou je vědomá cesta do nitra člověka, kde může dojít k pravému poznání v působení Ducha, tvůrčí síly, která je do celého Stvoření stále, každou sekundou vysílána. A působením Ducha může / ale nemusí / dojít pak k poznání vlastní pravé podstaty člověka. Ne jeho těla, tělesných funkcí, mozku, ale toho hlavního a základního principu, který obdržel tělo, ve kterém má konat a koná. Tam, v nitru, když si toto uvědomuji, je pak pravé poznání / volně podle mých článků k mystice zde na tomto webu /.

    Vracím se tím k démonické složce člověka, k Útržkům č.4. Démon v nás vede neustálý boj a vítězství všeho toho negativního, co se obecně dá nazvat jako proces proti žitému dobru. Démon dobro nechce. Kdysi jsem použil k formulaci dobra pár slov – je to vše to, co nás vede k Bohu. A opak, zlo je to co, co nás vede od Boha. Svět je plný rozporů až paradoxů. A lidé se neumí se vším vypořádat. Každý je jiný a jeho podstata má v různé míře své nástroje ještě nezvládnuty. Jako vodič loutek se učí ovládat loutku, tak i náš životní princip se učí ovládání těla, smyslů, mysli. Útěk do samoty, do odříkání, útěk před působením světa, to není pravé řešení. Jediný útěk, ale vědomý, připravený s láskou je ten do svého nitra. Útěk však evokuje vlastnost jako zbabělost. Ne! Utíkám k Bohu, na světě ale žiji. Plním si zde své povinnosti, k rodině, k sobě samému, ale nechci být démonickou silou ovládán a ani nechci nikoho jiného ovládat. Plním si svoje povinnosti, ale nelpím na výsledcích. Stále znovu a znovu usedám ke svému zklidnění a nabízím mysli mír. Zvu ji dovnitř, vypínám smysly, trpělivost a pokora mne provází ve světě ticha, kde se dá tušit tvořivý proud, Duch, ke kterému se takto konající člověk přibližuje. Krůček po krůčku.

    To je možná i to, o čem v závěru píše Marťas. Dětský dudlík je šidítko. Dítě ho žvýká, saje a po určitou dobu jeho vývoje bývá nutný. Pak jej však v pozdějších létech již nepotřebuje. Drogy, alkohol…..to jsou šidítka. Marťas napsal berličky. Je třeba i ty odhodit. Vyléčit se z choroby, kdy jsme měli falešný pocit, že je potřebujeme. A jít vědomě k vyššímu cíli.

    Nadsmyslová zkušenost jako poznání přijde u toho, kdo se s Láskou k ní přibližuje. Jak je daleko, nikdo ale neví. Láska, trpělivost a pokora. Hledat, prosit, klepat.

    Pěkný den.
    Václav Žáček

    1. Vendo,denne narážím na podobne clanky jako je ten Vas z odkazu. A casto se sam pristihnu ,ze na to reaguji vztekem,smutkem,apod. A sam si pak rikam,ty vole zase se nechavas negativne ovlivnovat psanym slovem,vzdyt uz davno podobne veci neresis ani se o nich v diskuznich forech nehadas,tak proc si myslis ze je dulezite si precist o valceni,nasili a jinych soucasnych „veselostech“.
      O co tady jde ?
      Jde o to,se sam sebe zeptat,zdali ma pro me smysl podobne clanky vubec cist. Jiste,chci byt informovan o tom co se deje. Misto TV dnes cteme news na internetu a do toho si to korenime podobnymi clanky. Ale je to pro me osobne nejak prinosne se tim zabivat ?
      Jak pisete,smyslem zivota je poznat sam sebe,a ja s tim jedine souhlasim. Soucasti poznavani sebe sama je i poznavani sveho okoli,prostredi,kde ziju. Poznavani systemu ve kterem ziju atd. Nekdo chape v cem zije,nekdo nechape a zije tak v iluzi a nekdo pochopi a jde dal. Ja se na to divam jako na usek cesty ,ktery jsem nutne musel projit,abych mohl jit dal. Nemohu pochopit sam sebe,paklize nechapu prostredi kde ziju a jak to prostredi funguje,co a kdo ho ridi,apod. Jakmile vsak tusim o co jde v tehle hre a paklize nejsem z tech,kterym se libi byt v iluzi,vim ze musim pokracovat na sve ceste. Potom zajem nad podobnymi tematy a clanky jasne postupne opada,protoze vim ze cil me „cesty“ je mnohem zajimavejsi a skutecnejsi nez vse predchozi.

      Proto veskere zamysleni se nad podobnymi udalostmi je nepodstatne a Vy to Vendo vite :-)).

    2. K Vašemu příspěvku jen dodám. Je zajímavý a podnětný. Takový stupínek k poznání, pro toho, kdo to tak chce chápat. Vy jste použil označení útržek nebo dříve střípěk.
      http://zahranicni.eurozpravy.cz/amerika/158701-omar-mateen-chodil-do-gay-baru-v-orlandu-casto-popijel-a-byl-agresivni/
      Přečetl jsem si dnes tento stručný článek. Píše se v něm mj.: „Dnes ráno washingtonského času Obama rovněž vystoupí na tiskové konferenci po zasedání Národní bezpečnostní rady, jejímiž hlavními tématy budou právě střelba v Orlandu a boj proti organizaci Islámský stát.“ Dále se v něm píše, že vrah byl hostem tohoto podniku. Opil se tam, a ne asi jednou. Možná se seznámil i s drogami. Kdo či co v něm jednalo při plánování a vykonání tohoto činu? Složka bytosti s atributy lásky k lidem či démon, který se zrodil na základě jeho chápání světa kolem něho? Asi to druhé, co v působení a vyvolání emoce nebo naopak chladného kalkulu vedlo. Dnešní negativita mohla na něho působit tak, že tato pak ve vidění a cítění světa převládla. A vedla pak k hrůzné akci. Kde hledat u mladého člověka příčinu jeho zkratu? Je v něm? Nebo ve společnosti kolem něho? Každý však v konečné fázi odpovídá za sebe a sám si nese následky. Dobře to doplňuje i Marťas.

      V neděli jsem seděl na místě výhledu do kraje. Zvlněná krajina s dvěma malými vesničkami. Vítr v koruně lípy, která byla na tom návrší a již asi i dost pamatovala. V tom tichu s písní mladých listů mi přicházely myšlenky klidné. Násilí v nich nebylo, spíš pohoda a radost. Jak se ale může cítit člověk, který v nějakém velkém městě je jen anonymním „atomem“, vidí spěchající lidi, špatně se mu dýchá z dusné ulice? není to snad i záměr démonických sil předídlovat nás z venkova do anonymních měst, kde jsme navíc snáze ovládáni?

      V řízený únik pro vnitřní poznání a do vnitřního poznání věřím. Jen to jak, to je složité. Existují však nauky, moudra lidí, kteří, byť i z dávné minulosti, si tím prošli. A popsali to, co je důležité. Větším štěstím je však takového vůdce potkat osobně. Ale jak, jak tomu jít v ústrety ?

      1. Pane Luboši, vidíte názorně, jak mysl pracuje? Napsal jste slovo vůdce a již je tu úvaha našeho kolegu.

        Takové člověka, který své žáky a příznivce v duchovním snažení vede lze nazvat Učitelem, Přítele, Mistrem, Rádcem, Synem…….. .

        A buďte naprosto bez obav. Existuje jedno dávné moudro, ba přímo zákon na duchovní cestě, které upravím do našeho jazyka :
        „Jakmile je duše žáka připravena, Učitel /……../ se objeví.

        Buďte klidné mysli.

        Pěkný den.
        Václav Žáček

  2. Luboš,píšeš:

    …A popsali to, co je důležité. Větším štěstím je však takového vůdce potkat osobně. Ale jak, jak tomu jít v ústrety ?…

    Hľadáš Vodcu, tak pozor, jeden tu bol pred niekoľkými desťročiami na západ od Teba , v tom Nemecku. A asi vieš, ako to dopadlo…

    Takže hľadať Vodcu, je tragický omyl, tak isto ako je hľadanie svojho Boha…

    A načo Ti evolúcia ,,posadila“ na krk Hlavu s tým sopľom, ktorý vie aj premýšlať, kombinovať, a dosahovať cez ,,pracovné nástroje“ svoje Ciele?

    Ak si to neuvedomuješ, tak sa rozhodni a ,,skoč“ . Ešte v tú sekundu budeš u svojho virtuálného Stvoriteľa…

    Už Hamlet ,,koumal“ : Žiť, či nežiť ? Keď Ti chýba lebeň, vykop si ju na cintoríne …

  3. Vendo, zaujala ma vyššie Tvoja myšlienka, keď si napísal :

    ………Smyslem života, jak tu mnohokráte zaznělo, je poznání sebe sama…..

    To je za prežitých cca 70 rokov života príliš málo, aby si našiel len ,,poznání sebe sama“…..

    Ja viem, je to básnicky myslené, ale zaručujem Ti, že seba samého nenájdeš nikdy a nikde.

    Lebo toto poznanie je nebezpečné pre hľadača a môže končiť aj jeho ,,smrťou“, keby zistil, ,,čo je v skutočnosti zač“.

    Toto tajomstvo je hlboko ukryté v podvedomí, v tej najtemnejšej pivnici, pod siedmymi zámkami…

    Časť toho ,,idividuálneho tajomstva“ sa môžeš dozvedieť len v okamihu, keď Ti pôjde ,,o kejhák“…

    Vtedy zistíš, ,,smerovanie“ Tvoho ozajstného JA, ale nič viac…

    Ja osobne, som do dnešných dní napríklad nezistil, ani to, načo som sa vlastne ,,narodil“.

    Aký smysel mal môj doterajší život, lebo okrem hovadín, ktoré som narobil, som veľa toho zožral, veľa vypil, veľa vysral, veľa vyšťal, veľa vydýchal, ale prečo to bolo nutné ,som naozaj nepochopil..

    Mám pocit, že vegetácia, zvieratá, ľudia sú stvorené len preto, že evolúcia si nevedela rady, čo s tolkou biologickou hmotou, ktorú sa jej v ,,laboratóriu života“ náhodou podarilo vyprodukovať ,,len tak“.

    Bez nejakého konkrétneho cieľa a budúcnosti.Život je určite produktom náhody, ktorá nemusela vôbec nastať, lebo nieto zmyslu a cieľa v tejto náhode..

    A evolúcia ,,nevie“ čo ďalej a tak len prešľapuje na mieste, ako prostitútka, čo si nevie uloviť klienta, lebo všetci sú ,,zalezení“…

    PaneBože, čo nás len čaká?…

    1. Gilgamešova Noho,

      když čtu Vaše příspěvky a Vaše myšlenky či přímo dotazy, říkám si, že nimi tak trochu pokoušíte mne, jako druhou stranu k, ve Vašem případě, mému dlouhému objasňování. A stejně pak, v určité části diskuze přejdete od zdánlivé serioznosti k PanBožkovi a k Protožidům a Protoegypťanům, k Nebeskému Taťuldovi či Prvému Úplatkárovi…. . A diskuze se pak stane určitou fraškou.

      U nás se říká takové přísloví – „hodil něco do křa“ / do křoví/. Vysvětlení – za účelem, aby vzbudil reakci, aby z toho křa něco vyběhlo. Nevím, jestli mi rozumíte. Vy jste napsal větu, se kterou prostě nemohu souhlasit :
      „Život je určite produktom náhody, ktorá nemusela vôbec nastať, lebo nieto zmyslu a cieľa v tejto náhode..“
      Hodil jste do křoví……a já na to nebudu reagovat. Proč? Protože o pravém opaku píšu v mých desítkách článků. Vy tu nedokážete tu náhodu vzniku života, já tu nedokážu opak, jako chtěný záměr stvoření života. Protože jsme pod článkem, kde si všímám Bhagavadgíty, dám Vám odkaz na II.zpěv, verše 26 až 28. Zkuste si to najít, máte-li zájem. Leccos to objasňuje. / předpokládám, že jako pravidelný návštěvník těchto stránek v části „Duchovní cesta, Hledání světla“ ji máte k dispozici /.

      A k úvodu Vašeho příspěvku. Opět nesouhlasím – ad/ „………Smyslem života, jak tu mnohokráte zaznělo, je poznání sebe sama….. To je za prežitých cca 70 rokov života príliš málo, aby si našiel len ,,poznání sebe sama“…..“

      Můžete si myslet cokoliv, můžete sníst a vypít cokoliv, vysrat a vychcat cokoliv, vydýchat cokoliv….., můžete žít takto či i jinak. A zase, diskutovat o tom s Vámi, o tom, co je či není příliš málo, je celkem velká ztráta času. Mohu Vás mít svým způsobem i rád, mohu Vám přát vše nejlepší, ale na Vaší cestě Vám nepomohu víc než jen tím, že buď Vám něco otevře oči a nebo ne. Zatím jste v zajetí své mysli, svého ega a nejste „puštěn“ dál.

      Tedy na rozdíl od Vás si opravdu myslím, že člověk není jen inteligentní /tu více, tu méně / dvounohé zvíře stvořené náhodně pro uspokojování svých živočišných potřeb jen pro přežití. Naopak. Člověk má ve stvoření jiné poslání. Lépe – má mít. Ale může i přežívat, jíst, pít, plodit děti, čůrat a dýchat, klevetit a shromažďovat, nenávidět i mít rád, ulpívat a lhát, tvořit i bourat a krást……! Jaký to ale pak má význam?

      Ještě jednou překopíruji část, kterou jsem tu již napsal :
      „Ovládnout svoje smysly pomocí mysli a pouhé vůle je však obtížné. Vůlí může člověk snad kontrolovat své popudy, může uposlechnout či neuposlechnout svých přání. Chce-li je však překonat, musí pro tento nástroj – mysl, najít něco, co ji přitáhne více, než potěšení smyslů. Odpírání se světu je však cesta špatná. Žiji v něm, stále konám. Mysl dá však přednost jediné síle a tou je vědomá cesta do nitra člověka, kde může dojít k pravému poznání v působení Ducha, tvůrčí síly, která je do celého Stvoření stále, každou sekundou vysílána. A působením Ducha může / ale nemusí / dojít pak k poznání vlastní pravé podstaty člověka. Ne jeho těla, tělesných funkcí, mozku, ale toho hlavního a základního principu, který obdržel tělo, ve kterém má konat a koná. Tam, v nitru, když si toto uvědomuji, je pak pravé poznání “

      Jen pro vysvětlením zformuluji jednu moji myšlenku jinak. To působení Ducha, to vysílání každou sekundou……lépe je, my jsme ponoření v Duchu, v Jeho tvořivé síle, a to neustále, jen si to většina neuvědomuje a „tvoří“ svojí živočišností něco jiného, nepodstatného.

      Jsme tu vskutku duchovními bytostmi, uvězněnými do pomíjejícího těla a pomocí nástrojů daných Stvořitelem se dříve či později budeme snažit z pout hmoty vymanit. kdo se má vymanit – i to jsem tady mnohokráte popsal. Je nutné se vykašlat na honění se a vytváření tzv.pokladů tady. Tu jsou na nic. Jít za poklady, které si můžeme vytvářet jinde, a kde je pak pro nás, když se s jejich pomocí dostaneme zpět k Němu, život zcela jiný. Pochopitelně bez toho smrtelného těla. To má svoji důležitost jen jako pomíjivý nástroj pro ten božský princip v nás, bohužel, ve Vašem i v mém případě, stále ještě uvězněný.

      Ještě jedna citace toho, co jsem napsal: „Nadsmyslová zkušenost jako poznání přijde u toho, kdo se s Láskou k ní přibližuje. Jak je daleko, nikdo ale neví. Láska, trpělivost a pokora. Hledat, prosit, klepat.“

      Zkušenost v poznání sebe sama – a vskutku to může trvat i těch sedmdesát roků. Zátěž karmy může být totiž velká. Ale postup i přes mnoho zrození je jistý. Postup a hledání je individuální. S láskou, trpělivostí a pokorou.

      Pěkný den.
      Václav Žáček

      P.S. zkusím se Vás ještě zeptat. Píšete:
      „Mám pocit, že vegetácia, zvieratá, ľudia sú stvorené len preto, že evolúcia si nevedela rady, čo s tolkou biologickou hmotou, ktorú sa jej v ,,laboratóriu života“ náhodou podarilo vyprodukovať ,,len tak“.“

      Co je to „evolucia“? Co to znamená, že si nevěděla si rady? To je nějaká vědomá tvořivá bytost? nebo ji někdo nějak řídí?

      Evoluce znamená postupné vyvíjení; nepřetržitý rozvoj od nižšího k vyššímu. V tom postupném vyvíjení se má být nějaká náhoda?

      Díky za odpověď.

  4. Vendo,

    zákon premeny kvantity na kvalitu hovorí, že časom sa musí, teda ,,zákonite“ nastane možnosť, že sa z ,,hovna“ vyvinie niečo kvalitnejšie, lepšie.

    Či tým nástrojom premeny ,,kvantity na kvalitu“ je Evolúcia, to naozaj neviem, ale pripúšťám flexibilitu , to znamená, že k tomu možno prispeje aj Druhá veta termodynamická, či ,, Zákon o rozťahovaní plynu pri príležitosti zvyšovania teploty“, samozrejme v uzavretom systéme, bez prístupu vzduchu…

    Čo na to hovorí ďalší zákon , ten ,,O štatistikej možnosti, že tento dej nastane“, to neviem, vtedy som na hodinách chýbal…

    Tak či tak, je zaujímavé sledovať, čo na tieto otázky povie VEDA, lebo NÁBOŽENSTVO ako také je v koncoch, lebo ukončilo svoj VÝVIN . Knihy sú uzavreté tak, ako aj ich ,,nablblé myšlienky“, ktoré z nich mali sršať…

    Preto, lebo ani Biblia, či Nový Zákon už nepriberajú ďalšie nové informácie, lebo tie ,,na nitiach z hovna“ by sa už neudržali ani 2 stotiny sekundy….

    1. Jste naozaj chytré chlapák. Jen si někdy odporujete. Ale obecně, že toho dost, jako lidstvo, nevíme, co? A ještě malé podotknutí – nic neukončilo svůj VÝVIN. Vše je v pohybu, v přeměně. Váš povzdech:“PaneBože, čo nás len čaká?…“ Jistě Vás čeká další poznávání a také, jako završení, smrt fyzického těla, které si dalo nick Gilgamešova Noha. A to čeká každého člověka na této planetě.

      Pěkný den.
      Václav Žáček

  5. Vendo,

    aby to ,,nevyzeralo“, tak, že sme na ,,bojisku“ zostali len my dvaja, žiadam a prosím aj iných čitateľov, aby zareagovali na uvádzané myšlienky a postoje..

    Verte, vraj máte ,,slobodnú vôľu“, tak ju ukážte. Zaručujem vám prezumciu neviny aj v ,,očiach Stvoriteľa“ tohoto Slzavého údolia, kde nás OSUD, či čo to bolo, vyvrhol…

  6. Měl jsem nyní více času k přemýšlení. Být bez netu není vůbec špatné. Přemýšlel jsem o všech těch svatých knihách, které postupně „dohánějí“ lidstvo v jeho spirituálním vývoji. Proč dohánějí, není až tak složité. Taková kniha byla sepsána vždy později, jinak, morálka a etika v různých knihách byla sepsána až po dění, po útrapách, po té, co inspirovala autory, lidi, k sepsání, kdy jim doslova dala materiál k psaní. Někdo namítne. No nemohlo být přece napsáno kázání Ježíše na hoře před tím, než se uskutečnilo. Jasně, má to logiku. Ale ta Bhagavadgíta byla sepsána jako morální a etický kánon staletí před Ježíšovým kázáním. Zrovna tak před Gítou učení či filosofie Véd. Co bylo ještě před tím, těžko vyhledat. Vše se tu točí kolem Boha a člověka, o poměru člověka k Bohu, o lásce, náboženství a o víře. Smrt a nový život a snaha o něco lepšího, ale také obavy z něčeho, co člověka postihne -zemětřesení, sopky, záplavy či sucha nebo války. A do toho kontemplace, mystika, meditace, mysl a rozum, duch a duše. Ego chce sdělovat, jiné ego mlčí. Jak se může člověk povznést, když vůbec nevěří, že je něco takového možné. Co mění civilizaci? Není to i síla lidské myšlenky? A může se člověk obrodit duchovním životem a co ho čeká v budoucnosti. Jedni tu poukazují na „výdobytky“ rozvoje lidstva vědou či ekonomikou, jiní v tom působení vidí problém. Jiní si všímají možné proměny díky novému putování lidí s jiným náboženstvím. Někteří hledají štěstí u astrologických numer a konstelací. Já to tu často vidím jako směsici egoistických výstupů. Pane Vendo, možná byste měl své „Útržky ….“ ukončit. K Bhagavadgítě bylo napsáno dost. Kdo chce pochopit, zamyslet se, musí mu to stačit. A pak je to již na každém, to, jak s tím naloží. Jednou jste si tady povzdechl, co lidí z této diskuze již odešlo. Nijak jsem to nezkoumal. Ale možná odešlo zčásti i díky Vám a lidem, kteří sem dají poučení a své zkušenosti. Těm s menším poznáním třeba i otevřou oči. A o to může jít i takovým „malým“ autorům, jedním z nich jste i Vy. Poslední něco k zamyšlení – poznání a síla! Asi mi rozumíte, že?

  7. Pane Luboši, měl jsem teď v končícím školním roce dost aktivit a moje účast na zdejších stránkách byla horší. Samozřejmě, že nikde není určeno, že bych tady měl být stále a diskutovat a diskutovat. Mám však rozepsán další „Útržek…“, a to celkem zajímavé srovnání Gíty s jednou mystickou knihou J.A.Komenského. I přes značnou rozdílnost doby vzniku je úžasné potvrzení, jak mystická cesta a transcendentní zkušenosti, co by přímé prožití, jsou totožné.
    Vašemu závěru rozumím – poznání a síla rozumím a děkuji za připomenutí. Stále je nutné si toto připomínat.
    Pěkný den.
    Václav Žáček

  8. Anonyme, v tom článku sa píše aj toto :

    …Jak říká, viděl tam Ježíše, který sletěl k němu dolů a vzal ho přes světlo do takzvané „Trónové komnaty Boha“…

    Nehnevaj sa, keď týmto ,,dristom“ veríš, mal by si navštíviť urýchlene Dr. Chocholouška a vybaviť si tam ,,pečiatku“ , že si ,,momentáne postihnutý“…

    Keď ti vyženú ,,diabla z tela“, opustíš Ústav už ako trvalo postihnutý…

    A že vraj veriaci, fuj tajbl…

    1. V článku se píše i toto – Když pochopíme, že vše je v podstatě jedna energie, pak idea Boha jako osoby je jen projekce z našeho vlastního vědomí. Vědomí samotné je tvořeno touto energií. Neexistuje nějaký její speciální stvořitel. Vše, co existuje, je touto energií.

      Otázkou pro někoho může být, kde se ta „jedna energie“ vzala?

      O Chocholouška tady vůbec nejde !

      1. Tvůrce teorie strun Machio Kaku se domnívá, že vesmír byl stvořen univerzální inteligencí.
        http://nevsedni-svet.cz/vesmir-byl-stvoren-tvrdi-vedec-svetove-extratridy-michio-kaku/
        „Kaku je ale přesvědčen, že žijeme Matrixu. V jeho chápání, je vesmír symfonií vibrujících strun vycházející z Boží mysli, rezonující přes jedenáctirozměrný hyperprostor.“
        Japonsko-americký fyzik říká, “fyzici jsou jediní vědci, kteří mohou vyslovit slovo Bůh a nečervenat se.”
        “Pro mě je jasné, že žijeme v plánu, který se řídí pravidly, které byly vytvořeny a tvarovány univerzální inteligencí a ne náhodou,” dodává.
        Můj názor : Vesmír vznikl a vyvíjí se proto, že právě to je jeho základní vlastnost, kterou duchovně těžko plně uchopíme a můžeme se ji tedy v chápání přibližovat různě.

        1. Na jedné straně je „tvůrce teorie strun“ a na druhé straně je stvoření vesmíru univerzální inteligencí.

          Jestliže bych přijal to, že v prvním případě nejde o žádnou teorii strun, ale o faktickou existenci strun, kdo stvořil struny ?

          Tady je článek, který zřejmě nemá žádnou vědeckou hodnotu :
          http://prvnizpravy.parlamentnilisty.cz/zpravy/zpravy/lidi-vydesil-portal-do-jineho-sveta-nad-urychlovacem-cernu/

          V jeho úvodu se píše: „Velký hadronový urychlovač, který se nachází v laboratoři fyziky vysokých energií CERN (Evropská organizace pro jaderný výzkum) opět překvapil a vyvolal starost vědců a obyčejných lidí, píše The Sun.“

          Je tam uveden velmi relativní pojem „laboratoř fyziky vysokých energií CERN“. Jak moc vysokých energií? S čím si to srovnat? Například začátkem 20.století měly tehdejší tzv.vysoké energie jakou hodnotu ve srovnání s dneškem a co předpokládat v dalším vývoji poznání? Mohou být někdy v budoucnu ty současné tzv. vysoké energie naprosté nic proti energiím, které vědci poznají? A ne v teorii, ale v praxi?

          Vědec Kaku ví / myslí si / něco o jedenácti rozměrném hyperprostoru. Kde, za vývoje bez destrukce lidstva, bude další vědec v nějaké jiné teorii třeba za 200 roků?

          Duchovní chápání je to, co přesahuje to neduchovní, a to právě o ten nedefinovatelný „rozměr“ duchovnosti, který je v tomto „rozměru“ světa – my v něm žijeme – nepoznatelný.

          Díky, Pardale, za přínosný příspěvek.

          Václav Žáček

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017