V botaskách na stadion i ke zkoušce

Pravidelní čtenáři Magazínu Gnosis si zajisté už všimli, že většina mých článků mapuje vysokoškolské prostředí, které je mi v současné době velmi blízké. Patřím sice ke skupině starších studentů, ale mnohdy naše chování a jednání na vysokoškolské půdě není jiné než studentů na prezenčním studiu. Nejen my, dálkoví studenti, ale i studenti denního studia máme jeden nešvar, kterému bych se ve svém článku ráda věnovala. K dobré vysokoškolské kultuře by měla náležet otázka odívání nejen pedagogů, ale především nás studentů. Mnohdy se dostavíme ke zkoušce v oblečení „a la volný čas“, kdy s přáteli trávíme nedělní odpoledne na místním fotbalovém hřišti. Zajisté, toto prohlášení nezní příliš optimisticky, ale co bychom si nalhávali, protože dnes se považuje za zcela normální, když se porušují zavedená společenská pravidla, a na půdě vysoké školy to platí dvojnásobně.
 

Společenská událost

Každý z nás studentů, nejen z denního studia, ale i z dálkového studia, by si měl především uvědomit, že vysokoškolská zkouška je společenskou událostí, ale i jistou a významnou průpravou do budoucího profesního života každého z nás. Po zdárném ukončení studií na vysoké škole se mnohdy budeme pohybovat ve společnosti, která bude od nás pravidla společenského chování nekompromisně požadovat, ale rovněž i formální styl oblékání, kdy nám budou mikiny a džíny striktně zapovězeny.
 

Nešvar doby

Kritika stylu oblékání na vysoké škole samozřejmě padá i na moji studentskou hlavu, neboť v rámci neformální skupiny vždy panují nepsaná pravidla, která se snažíme dodržovat. Každý vysokoškolský ročník je uzavřená skupina, kde platí jeho vlastní pravidla, aniž bychom si to mnohdy sami uvědomili. K těmto skupinovým pravidlům patří, jak jinak, i odívání. Pokud se skupina obléká ke zkouškám do civilního oblečení, my jako jedinci si neoblékneme společenský oděv, čili v případě pánů sako a jiné náležitosti, a v případě žen kostýmek nebo společenské šaty. V případě, že jsme jako skupina společensky vyzrálí a oblékáme se ke zkouškám podle pravidel, ve většině případů nám zůstane jedna součást sportovního oblečení.
 

To snad nemyslíš vážně!

Už jste tato slova také slyšeli, a byla Vám velmi nepříjemná. Ano, tato slova většinou pronesou naše maminky, když nás uzřely, jak jsme se ke zkoušce oblékli. „No, mami, ale ostatní chodí stejně.“ Naše maminka samozřejmě nesouhlasí a odpoví nám slovy: „Uvědom si, že ty nejsi ostatní.“ Tato slova našich maminek vystihují realitu, kdy si sice oblékneme společenský šat, ale na nohy si obujeme botasky.

Sama se ke zkouškám oblékám do černého svetříku a černých společenských kalhot, ale moje příprava vždy doprovází slova maminky: „…a zase si k tomu vezmeš botasky!“.
 

S přáním hezkého dne Ivana Kryllová, studentka Vysoké školy regionálního rozvoje
 

Poslední články autorky:


hodnocení: 4
hlasů: 6

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2016