V čem se klimaskeptici nemýlili?

Tato otázka je poměrně velkým oříškem, protože nejprve je nutné vědět, co vlastně termín „klimasteptik“ znamená. Bohužel v současné době se takto tituluje kde kdo, takže bych se nedivil, že v tom má leckdo hokej.

Trend průměrné roční teploty vzduchu v Antarktidě v letech 1957-2006

V článku kritizovaný obrázek – trend průměrné roční teploty vzduchu v Antarktidě v letech 1957-2006. Zdroj: Steig a kol. 2009, NASA

Určitě bude dobré začít tím, že uvedu na pravou míru několik věcí z falšované klimaskeptické kuchyně. Vím, člověk si to nesmí tak brát, ovšem všímá si toho dost lidí a dokonce tomu pak i věří.

Nedávno vyšel na vzdělávacím portále „Osel.cz“ článek Vítězslava Kremlíka o Antarktidě. Nepochopil jsem, proč se tomu říká vzdělávací portál, a už vůbec ne, proč se tím ještě autor navíc chlubí. Zajímavý humor. O co vůbec jde…

Autor si opakovaně pod hlavičkou termínu „klimaskeptik“ přivlastňuje vědecké poznatky, které vyplývají z vědeckého výzkumu. V článku tvrdí, že globální oteplování není globální. Jinými slovy se najde řada míst, kde se výrazně neoteplilo, nebo dokonce i ochladilo. Věřte tomu, že tento poznatek nemá s klimaskeptismem nic společného, to je prosím pěkně všeobecně známá věc už dávno.

„Globálního neoteplování“ si lze všimnout na teplotních mapách, které se prezentují např. i ve vědeckých zprávách IPCC. (Autor zmiňuje ve svém článku pouze Antarktidu, zřejmě mapku anomálních teplot nikdy neviděl.) Spojovat to s klimaskeptismem je hloupé. Navíc mnoho falešných klimaskeptiků neví, co to vlastně globální oteplování znamená. Jen tak pro úplnost – globální oteplování pojednává o průměrné globální teplotě, nikoliv o regionální variabilitě. Zkrátka pan Kremlík nejdříve pohrdá vědeckým výzkumem, ale poté si přivlastní zjištěné poznatky, které v jeho vyjádření klimaskeptici obhajují. Obhajovat, že se na celé Zemi neoteplilo, to chce mít v sobě opravdu velkou dávku „exhibicionismu“.

Falešní klimaskeptici si také rádi pohrávají s pojmy a chtějí je mezi sebou zaměňovat, přitom každý termín má nějaký svůj význam. Dohadují se, zda-li je správnější používat termín „globální oteplování“ nebo „globální klimatická změna“. Těžko jim asi vysvětlíte, že jde o dva různé pojmy.

Tak a teď se konečně dostávám k jádru problému. Co vlastně ve skutečnosti termín „klimaskeptik“ znamená. Není to nic nového, v seriózních knihách se o tom píše, ale přesto tento pojem v původním významu vyšuměl. Pokusím se to vysvětlit.

Termínem „klimaskeptik“ se označovali lidé, kteří nějakým způsobem byli kompetentní a měli schopnost se seriózně vyjadřovat k vědeckým výsledkům. Měli by to být tedy klimatologové, ale výzkum se týká více vědeckých disciplín, takže to mohli být vědci s různým zaměřením, kteří z nějakého vážného důvodů měli připomínky. Dost možná mohlo jít často o technické úpravy, o kterých má význam diskutovat pouze v uzavřeném kruhu vědeckého bádání.

Potíž je v tom, že termín „klimaskeptik“ vznikl v dobách, kdy kolem změn klimatu bylo poměrně dost nejasností. V současné době se výsledky zpřesnily a klimaskeptik v pravém slova smyslu se bude hledat obtížněji, přesto věřím, že lze takto označit ještě poměrně dost vědců. Často jde o přístup a týká se to především technických detailů či přípomínek, které nejsou pro veřejnost důležité. Většinou by se měl termín týkat těch vědců, kteří na tom pracují a je to jejich živobytí. Pokud si dovolím spekulovat, dovedu si představit například takto označit české klimatology Radima Tolasze a třeba i Jana Pretela – a určitě i další… Také dánský ekolog Bjorn Lomborg by se dal takto označit, ale snad pouze v tom, kde se vyjadřuje k problematice boje proti klimatickým změnám. Skutečný a seriózní klimaskeptik by v žádném případě neměl příliš vybočovat od klimatologických tématik a měl by se vyjadřovat v souladu s vědeckými poznatky. Rozhodně k nim nepatří Christopher Monckton, Luboš Motl a třeba i Václav Klaus, atd., atd.

Odchylky průměrných teplot vzduchu v letech 2001 až 2013 ve srovnání s průměrem za 20. století. Zdroj: NASA/GISS

Odchylky průměrných teplot vzduchu v letech 2001 až 2013 ve srovnání s průměrem za 20. století. Zdroj: NASA/GISS

Možná kroutíte hlavou nad tím, když jsem jmenoval i Václava Klause, protože ten je označován za zarytého klimaskeptika. Já si myslím, že je to pouze uměle a neodborně udělený titul, protože pan Klaus je liberální ekonom a je jasné, že v oblasti opatření má mnoho negativních připomínek. To je vlastnost liberála, ale s klimatem pan Klaus nemá vůbec nic společného.

Bohužel termín „klimaskeptik“ se stal oblíbeným a zlidověl. To by snad ani nevadilo, ale je velice znepokojivé, když místo věcných argumetnů v oblasti klimatologie naopak této vědní disciplíně se záměrně škodí a vůbec se nerespektují pravidla základních postupů. Správně by méně všímavý čtenář nebo divák neměl vůbec poznat, zda se jedná o klimaskeptika nebo nikoliv. Klimaskeptik v pravém smyslu slova příliš nevybočuje od klimatologie a používá správné interpretace. Politická orientace zde nemá hrát žádnou roli.

Musím tedy konstatovat, že velká většina lidí vydávajících se za klimaskeptiky vytvořila něco, co se dá nazvat spíše karnevalem nebo šaškárnou.

V čem se tedy klimaskeptici nemýlili? Ti falešní se mýlí neustále, u těch pravých jde hlavně o serióznost vědy a upřesňování různých technických detailů… Je to ale jenom označení, to v podsatě neznamená tolik, protože vědec by skeptický být měl, obzvláště, když existuje mnoho nejistot.
 

Petr Hlinomaz, 11.8.2014
http://hlinomaz.blog.idnes.cz
 

hodnocení: 5
hlasů: 1

6 komentářů

Přidat komentář
  1. Dobrý den Pane Hlinomaz,

    sice to není úplně k tématu, ale rád bych se zeptal na Váš názor ke globálnímu oteplováním? Konkrétně mě zajímá jedna věc.
    Nedávno jsem si prohlížel Arktidu v GoogleEarth a vidím, že tam není snad vůbec žádný led.
    Když to porovnám s obrázky z dob před deseti nebo dvaceti lety +/- stejné období co si vyhledám přes google, vypadá to, že tam led bývával.

    Děkuji za odpověď.

    GinBaw

  2. Také mne něco podobného napadlo, když jsem četl článek pana Hlinomaze. Jako malý kluk jsem četl něco od pana Běhounka, který se zúčastnil výpravy vzducholodi Italia k severnímu pólu. Výprava ztroskotala a zachránil je ledoborec Krasin. Bylo to tuším na jaře. Tak si říkám, zda nyní vůbec severní ledový oceán zamrzá a pokud ano, tak do jakých zeměpisných šířek ? Dá se nyní plavit bez „bourání“ ledu podél ruského pobřeží do Tichého oceánu, aniž by byl potřeba ledoborec v čele?

    Vím, že je to trochu mimo článek, ale někde jsem viděl v T.V., jak se letní průzkum severního pólu stává právě pro malé zamrznutí, nebezpečným. Ale na druhé straně jsem zase někde četl zprávu, že Antarktida více a více zamrzá /tedy opačný pól /. Je to pravda?

    Venda

  3. Dobrý den, na Arktidě se průběžně a výrazně v průměru otepluje. To je spojeno i s úbytkem ledové pokrývky. Severní část území je právě globálním oteplováním nejvíce postiženo. Na GoogleEarht jsem se nedíval, takže nemohu Vaše tvrzení vyvrátit ani potvrdit. Přesto doporučím kvalitní přednášku Pavla Proška o polárních oblastech. Trvá to přes hodinu, ale určitě si myslím, že to stojí za to se na to podívat. Věřím, že vás to bude zajímat.

    https://www.youtube.com/watch?v=bfwdsjXr3_o

    1. Kremlíkův objev nárůstu plovoucího ledu
      http://osel.cz/index.php?clanek=7709
      Antarktidy vědci netají a není výpovědí o klimatu celé Antarktidy a vůbec ne o klimatu celé Země.
      http://en.wikipedia.org/wiki/Climate_of_Antarctica
      http://en.wikipedia.org/wiki/Climate_of_Antarctica#mediaviewer/File:Antarctic_surface_temperature.png
      Graf ukazuje v zimě isothermu 0°C a -5°C v Antarktidě. Značný rozdíl plochy tedy může navíc zamrznout, pokud je voda méně slaná.
      http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/99/Antarctic_Temperature_Trend_1981-2007.jpg/450px-Antarctic_Temperature_Trend_1981-2007.jpg

      http://gnosis9.net/snimky/SeaIce.gif
      Plovoucí led Antarktidy roste hlavně v jižní zimě v maximu zalednění ( skoro o 2 mil. km2 od 1980). Lze to vysvětlit např. tím, že oteplování pobřeží zvláště Antarktického poloostrova vede k většímu tání. Sladká voda zůstáva na povrchu chladné slané vody a snáze mrzne. Slaná voda v oceánu podle větru mrzne až při -3,5 °C. Vyšší teplota oceánu zanamená více vodních par a více srážek. Čerstvý sníh má vysoké albedo ( přes 80%) a odraz napomáhá udržení ledu. Jinak řečeno: oceán je v NĚKTERÝCH jižních částech teplejší, ale led ze zmrzlé sladší vody se udrží i v mírně teplejší vodě.
      Viz obrázek z článku P. Hlinomaze:
      http://hledani.gnosis.cz/wp-content/uploads/teplotni-anomalie-2001-2013.gif?t=1408036433304
      Chladný mořský proud obíhá celou Antarktidu, změna teplot oceánu je tam pomalejší, než u Arktidy, kde led je rozehříván ze spodu Golfským proudem

      http://www.ncdc.noaa.gov/sotc/service/global/lo-hem/201401.gif
      Oteplování jižní polokoule probíhá prakticky od 70 .let a blíží se hodnotě 0,5°C. Teplota jižního pólu a stanice Byrd
      http://www.realclimate.org/images//t_compare_rc.jpg
      http://noconsensus.files.wordpress.com/2009/04/south-pole-temp-1957-2007.jpg
      Je to těžké, když těžko najít současné trendy teploty jižního pólu, kde léta stojí americká meteorologická stanice.

  4. Venda: Já podrobnosti neznám, ale výše uvedená přednáška je velice bohatá na obsah informací, takže doufám, že budete spokojený …

    Petr

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017