Videl jsom to zajtra – úryvok z knihy Júlie Sellers

oko14. októbra 2015 o 19.30 hod. bude v Bratislave, v historickej vínnej pivnici Bakchus na Hlbokej ceste 5 (oproti MZV SR), slávnostne pokrstená kniha autorky Júlii Sellers. Kniha má na slovenské pomery netradičnú tématiku: “mimotelové zážitky a astrálne cestovanie”.

Jej názov VIDEL SOM TO ZAJTRA nie je náhodný. Kniha totiž pojednáva o človeku, ktorý vidí veci z  budúcnosti. Je to skutočný príbeh muža žijúceho mimo tela a zároveň fascinujúce rozprávanie o človeku, ktorý si pamätá svoje narodenie aj svoju smrť. Sú v nej spracované autentické mimotelové zážitky a astrálne cestovanie muža, ktorý hodiny trávi mimo tela.

Kniha opisuje skutočný príbeh Michaela, Američana z Washingtonu D.C. Od ostatných sa odlišuje tým, že žije mimo tela. Vychádza z tela a cestuje. A to všetko pri plnom vedomí.

Autorka, občianka USA narodená v Bánovciach nad Bebravou, sama zažíva mimotelové zážitky a na 200 stranách prináša svedectvo z prvej ruky o tom, čo znamená nachádzať sa a existovať, ale hlavne fungovať mimo tela.

* * *

 

Vidím, cítim, počujem, ochutnávam a dotýkam sa na diaľku.

Michael mimo tela nepotrebuje oči. Vidí cez dotyk, pach, vôňu, ale aj chuť a zvuk. Predmety rozpoznáva na diaľku. Na diaľku je schopný zistiť tvar predmetu. Či je niečo guľaté alebo hranaté, môže zistiť cez cit. Nepotrebuje hmat. Okrem toho vie na diaľku určiť teplotu predmetu. Či je teplý, horúci alebo studený. Na diaľku sa dá určiť aj chuť predmetu. Bez toho, aby si ho ochutnal. Alebo sa ho dotkol jazykom. Každý predmet možno na diaľku aj počuť. Každý vydáva svoj vlastný zvuk. Buď vo forme ultravibrácií, infravibrácií, alebo v bežnom zvukovom spektre.

Mimo tela dokáže určiť aj hustotu predmetu na diaľku. Tiež, či je mäkký alebo tvrdý. Nemusí sa ho dotýkať. Hustota úzko súvisí s váhou predmetu. Aj tú vie určiť na diaľku. Bez váh a dotykov. Bez toho, aby si ho poťažkal.

Mimo tela, v rozšírenom stupni vedomia, sa vlastne dotýka všetko všetkého. Keď sa človek nachádza mimo tela, dotýka sa všetkého bez dotyku. Na diaľku. Nie iba to. Mimo tela človek na diaľku vidí, počuje, ochutnáva, cíti a rozpoznáva všetko o predmete bez toho, aby ho mal pred sebou, pozoroval ho alebo sa ho dotýkal. Ak potrebujete opísať nejaký predmet, ktorý sa nachádza na druhom konci sveta, stačí sa naň rezonančne naladiť. Okamžite sa stanete jeho súčasťou. Cítite jeho zloženie, skupenstvo, teplotu, farbu, veľkosť a ostatné charakteristiky. Akoby ste do neho vstúpili. A na chvíľu sa ním stali. Ste vlastne ním. Zároveň aj samým sebou. Vnímate oboje. Ste celok a zároveň aj jeho časti. Ste samým sebou ako samostatné indivíduum, ale ste aj ostatnými ľuďmi a predmetmi, ktoré vás obklopujú. A ste zároveň aj jeden nedeliteľný celok. Je to veľmi zvláštny pocit byť dvoma predmetmi naraz. Alebo v jednom momente sa nachádzať v dvoch rozličných ľudských telách.

„Keď sa nachádzam mimo tela, orientujem sa iba na základe mimozmyslového vnímania. Orientujem sa cez dotyky na diaľku. Sú vlastne niečo ako pocity a city. Moje vedomie, teda energetické kvantum, je rozliate v priestore. Cez pocity zachytáva informácie o pozorovanom objekte či osobe na diaľku“, vysvetľuje Michael.

Pokračuje: „Je to podobný princíp, ako zviera, ktoré v noci nevidí a predsa sa vie orientovať. Vibračno-oscilačná energia, ktorá je súčasťou môjho tela, ale zároveň je aj rozliata v širšom priestore, má schopnosť pokrývať moje videnie, cítenie, hmat, chuť, sluch a čuch. Fyzické oči, uši, nos, jazyk a kožu pri dosiahnutí určitého vibračno-oscilačného pulzu vo vašom tele nemusíte používať. Rezonančne sa totiž napojíte na vyšší rytmus pulzovania. Ten vám odkryje svet mimozmyslového vnímania“.

videl-som-to-zajtraMimo tela sa proste dokážete rezonančne napojiť na akýkoľvek proces, predmet, či osobu, ktorá vás zaujíma. Ak vás zaujíma, aký je to pocit byť určitým predmetom, zvieraťom, rastlinou, či človekom, stačí sa napojiť na rezonančný pulz ich morfogenetickej mriežky, teda poľa. Na ich vibračno-oscilačnú signatúru. Dostanete sa tak do tela osoby, alebo predmetu, ktorý vás zaujíma.

Takto môžete prežiť a na vlastnej koži pocítiť napríklad aj pôrod nejakej ženy. Stačí, ak sa do procesu pôrodu napojíte na energetickej úrovni. Na úrovni čisto len vibračno-oscilačných frekvencií. Ste to schopný prežiť, precítiť a pochopiť mimo fyzického tela. Len na čisto energetickej úrovni. Čo prežívate, cítite presne tak, ako by sa to dialo vo vašom tele. Ako by sa to odohrávalo vám.

Michael tento proces rozšírenia vedomia mimo tela a jeho následné napojenie sa, naladenie sa na predmet, osobu, či proces záujmu, využíva prakticky sústavne. Takto vie zažiť, ale hlavne precítiť, nálady, stavy, myšlienky a pocity iných ľudí. Na tej najvyššej úrovni. Tak, ako keby ich prežíval on sám osobne. 
 

Písmenká rozpoznávam iba cez tvar vzduchu vôkol mňa. Fyzické oči mi nefungujú.

Listujem v denníku a hľadám informácie o ďalších Michaelových zážitkoch.

„Mimotelové zážitky mám od útleho detstva. Pamätám si, že som opúšťal telo už ako batoľa. Mimo tela sa dostávam často. Niekedy každý deň. Inokedy s menšími prestávkami. Niekedy na dlhšiu, inokedy zase na kratšiu dobu. Niekedy zostávam mimo tela celé dni. Niekedy opúšťam telo veľmi rýchlo a jednoducho. Dalo by sa povedať, na želanie. Inokedy zase proti svojej vôli. Jednoducho, som vytiahnutý z tela automaticky. Neočakávane. A vtiahnutý veľakrát do situácií, či procesov, ktoré vôbec nechcem vidieť. Môžu mať neželaný a stresujúci obsah. Prípadne obsah, ktorý ma vonkoncom nezaujíma.

Intenzita mimotelových zážitkov ďalej závisí aj od počasia, ročného obdobia, dňa, mesiaca, geografického miesta, časového obdobia, či konkrétneho roku. Niektoré roky totiž majú zvýšenú aktivitu solárnych búrok a intenzívnejšieho žiarenia. Mimotelové zážitky môže dokonca ovplyvniť aj konkrétna hodina, nálada, ľudia v okolitom prostredí, ich zmýšľanie, city, emócie. Aj vek a pohlavie. Aj to, či už prešli alebo neprešli prvým pohlavným stykom. Hlavne u žien. Energia vyžarovaná u žien, ktoré sú ešte panny, je úplne odlišná od tých, ktoré už nie sú.

Niekedy mám problém vrátiť sa späť do tela. Niekedy sa vrátim do tela plynule. Bez problémov a automaticky. Zdá sa, že pri návrate do tela, existuje nejaký zvláštny mechanizmus. Nie je mi celkom jasný. Hoci som v tele, mám niekedy pocit, ako keby som sa do neho nevrátil úplne. Ako keby nejaké kvantum energie zostalo rozliate v priestore. Vtedy mávam časový sklz niekoľko minút. Je to akoby ste žili v ozvene, či v spomalenom alebo zrýchlenom filme. Je to podobný pocit, ako keď ste v jaskyni. Poviete niečo a stena vám to prostredníctvom ozveny zopakuje. Počujete tak dvakrát. Čosi podobné zažijete, keď si pustíte dva televízory vedľa seba. Pričom, jeden je najnovší model, teda HD prenos. Druhý je nejaký starší model, ktorý HD nepodporuje. Keď si pustíte naraz rovnaké programy, povedzme nejaký film, tak ho vidíte dvojmo, len s časovým sklzom niekoľkých sekúnd. To, čo ste videli na staršom type televízneho prijímača, vidíte o niekoľko sekúnd na HD prijímači.  Časový sklz, ktorý zažívam, aj keď som vo fyzickom tele, vzniká podľa mňa preto, že v tele sa nenachádzam úplne. Niekedy, keď sa vrátim do tela, nedarí sa mi nabehnúť na rovnaké fungovanie ako ostatní bežní ľudia.

Keď ste mimo tela, dostávate sa do rozličných dimenzií. Nie sú však podľa môjho názoru vzdialené milióny kilometrov, či svetelných rokov. Ako to predpokladajú vedci. Vlastne sú na dosah ruky. V tom istom priestore ako my. Len v inom priestorovom záhybe, ohybe.

Priestor je ako labyrint. Každý ohyb a záhyb má vlastný rytmus pulzovania. Naše vedomie ho vníma rozličnými spôsobmi. V závislosti od toho, na akej vibračno-oscilačnej frekvencii je nastavené. Nastavenie tejto frekvencie ovláda človek sám svojím vedomím. Aj keď väčšina z nás, si toho vôbec nie je vedomá. Naše hmotné telo nedokáže medzidimenzionálny priestor zmyslovo vnímať. Musí dosiahnuť určitú vibračno-oscilačnú frekvenciu. Tá mu bránu do tohto priestoru otvorí. Človek musí emitovať vlny len určitej vlnovej dĺžky. Ak sa nachádzate v astrále, v dimenzii o jeden stupeň vyššie, než je tretia, tamojšie frekvencie nie sú až tak vysoké. Návrat do tela je oveľa jednoduchší. Ťažšie to ide pri návrate z dimenzie oveľa vyššej. Čím vyššie postúpite, tým do väčšej hĺbky sa dostanete. Keďže výška vo fyzickom svete vlastne znamená hĺbku v nehmotnom. Tým ťažšie sa potom dostanete späť do tela.

Niekedy, keď sa zobudím, ak vôbec vlastne spím a snívam, neviem, ktorý je rok. Keďže bežne prechádzam z prítomnosti do minulosti a do budúcnosti. Žijem v rôznych realitách. Niekedy mám problém určiť, ktorá z tých realít je vlastne skutočná. Čiže uskutočňujúca sa v hmote.
Hmota neexistuje. Čo reálne existuje, sú len vlny. Sú vibračného a oscilačného, teda vibračno-oscilačného charakteru. Majú rôznu intenzitu, frekvenciu a teda vlnovú dĺžku. Hmota nie je nič iné, ako  hologram vytvorený samotnými ľuďmi. Ich interakciami s okolím. Spôsobom, ako nazerajú, vnímajú a pozorujú svet okolo. Teda to, čo je pozorované. Nálada, city, emócie a myšlienky pozorovateľa menia, čo pozoruje.

Často svoje mimotelové zážitky nedokážem kontrolovať. Aspoň si myslím, že to nedokážem. Nikdy som sa však o to, nejako špeciálne nepokúšal. Všimol som si, že sú aj dni, kedy mimotelové zážitky nemám. Naopak, niekedy ich mám absolútne šokujúce. Neznášam napríklad lietať v lietadle. Vo vysokých výškach sa okamžite dostanem mimo tela. A to aj proti vlastnej vôli. Jednoducho v takýchto výškach nie je možné udržať sa v tele. Potom, ako sa počas letu dostanem mimo tela, väčšinou pozorujem žraloky a obrovské morské kosatky. Dosahujú dĺžku aj niekoľko desiatok metrov. Zaujímavé, že sa s niektorými rybami komunikovať dá, s inými nie. Žraloky patria k druhu rýb, s ktorými je komunikácia prakticky nemožná.

V rámci mimotelových zážitkov ma však znepokojuje jedna vec. Ide konkrétne o to, že nie som adekvátne schopný opísať, čo mimo tela vidím a zažívam. Svoje mimotelové zážitky neviem dostatočne opísať. Ani o nich písať. Viem, že moje problémy s písaním, ktoré sa prejavili ešte v predškolskom veku, majú priamy súvis s mimotelovými zážitkami. Ide o to, že keď sa nachádzate mimo tela, vaše svaly sú oslabené a ruka nie je schopná udržať prstami pero. Teda ani písať. Dokázal by som toho toľko povedať. Ľudia však nevedia, ako so mnou komunikovať na úrovni mysle. Čiže telepaticky. Mohol by som ľudí učiť. Vysvetliť im rôzne nové vedecké teórie. Môj problém spočíva v tom, že slovami nedokážem vyjadriť informácie, ktoré som nadobudol. Všetky získané informácie dokážem vyjadriť iba základnými myšlienkami. Alebo opornými bodmi. Vnímam ich totiž v jednom celku. Cez symboly, geometrické tvary, farby a žiarenie. Čo vnímam, sa niekedy nedá dostatočne vyjadriť rečou. Neexistujú na to žiadne použiteľné výrazy v bežnom  jazyku. Jadro myšlienok, ktoré mám uložené v tele, nedokáže prostredníctvom mňa nikto prečítať. Tieto informácie nemám uložené v mozgu. Informácie, ktoré nasávam, sú uložené vo vnútri môjho tela. V mojom duchu. V mojom bytí.
Mozog je úplne malý pán v porovnaní s ľudským vnútorným bytím.

Mozog nie je riadiace centrum, ako sa domnievajú vedci. Keď sa nachádzam tu na Zemi, mám problémy s očami. Nečítam cez oči. Viem, že to znie bláznivo. Čítam však iba cez dotyky, pocity, city a cez myšlienky druhých ľudí. Vidím cez dotyk na diaľku. Cez chuť, vôňu a zvuky. Keď píšem na počítači, písmenká rozpoznávam len cez ich tvar a formu vzduchu, ktorý je v priestore. Keďže fyzické oči mi nefungujú. Mám ich akoby vypnuté.

Človek je schopný vidieť a počuť aj cez myšlienky, hmat, čuch, chuť, tvar a formu priestoru. Väčšinu času trávim mimo tela. Zvykol som si. Nie je to už pre mňa žiadny problém. Keď sa vrátim späť do tela, niekedy narážam do stien. Moje pozemské oči sú pre mňa dosť veľkým problémom. Neviem, čo si s nimi počať. A ako ich používať. Nefungujú. Sú mi prakticky zbytočné”.

 

Julia Sellers
http://www.juliasellers.sk/
 

29 komentářů

Přidat komentář
  1. Přeji čtenářům novou knihu tady v příspěvku avizovanou.

    Kdybych si měl vybrat, koupím si tu, které je na zdejších stránkách již delší dobu. S vyobrazeným symbolem třetího oka. / E.Tomáš /

    Z jejího obsahu:
    CESTAMI SEBEPOZNÁNÍ
    HLEDEJME – skrytý poklad v nás
    BHAKTIJÓGA – cesta lásky a sebeodevzdání
    DŽNÁNAJÓGA – cesta moudrosti a intelektu
    KARMAJÓGA – cesta altruistické činnosti
    ÁTMAVIČÁRA – cesta sebedotazování
    ČLOVĚK NENÍ (POUZE) TĚLEM – analýza těla, mysli a citů
    MEDITACE
    TAJEMSTVÍ DECHU A SRDCE
    ÚČINNÁ POMOC – mantry a relaxace
    DLOUHÁ A KRÁTKÁ CESTA
    RÁDŽAJÓGA – cesta královská
    ASPARŠAJÓGA – jóga nad protiklady

    A ještě poznámka. Ježíš navracel lidem zrak – duchovní zrak, k vidění po vstupu do svého nitra.

    Dva smysly, otevřené v našem vyšším Já, ne ale smysly fyzického těla, jsou potřebné. Mluvil o tom i Ježíš Kristus:

    Jan, kapitola 5., verš 24 „Amen, amen, říkám vám: Kdo slyší mé slovo a věří Tomu, který mě poslal, má věčný život a nepřijde na soud, ale již přešel ze smrti do života.“

    Matouš, kapitola 6., verš 22.: „Světlem těla je oko. Je-li tedy tvé oko čisté, celé tvé tělo bude mít světlo.“

    A nezapomínám ani na přerod, cestu zvnitřnění, meditaci, usebrání….. : Jan, kapitola 3., verš třetí:“ Ježíš mu odpověděl: „Amen, amen, říkám ti: Pokud se někdo nenarodí znovu, nemůže spatřit Boží království.“

    Sv.Augistin řekl:“Přišel jsem v těle skrze tělo k tomu, kdo je za tělem“

    Pozorný čtenář si jistě povšimne této věty z citace z nové knihy :
    „V rámci mimotelových zážitkov ma však znepokojuje jedna vec. Ide konkrétne o to, že nie som adekvátne schopný opísať, čo mimo tela vidím a zažívam.“

    Závěrem jen si dovolím – nejedná se o „mimotělo“ doslova, jde o vstup do nitra.

    Pěknou neděli.

    Václav Žáček

    1. Vendo, všetky knihy od E.Tomáša sú dobré, zopár som ich prečítala. V každej lepšej knižnici sa dajú požičať.

    2. Vendo, konečně.
      Mimotělní zážitky jsou vstup do nitra mozku ( ten má každý) nebo duše, tu má alespoň virtuálně ten, kdo na ni věří.

      1. Pane Pardale, konečně, trochu racia do té zdravovědy duchovní, že? Ano, je to tak, do duše se vstupuje skrze mozek a já jsem udělal tu zkušenost, že místem v mozku, kudy se vstupuje do duše je třeba nos, nosem lze vklouznout do určité vrstvy duše, která vibruje cca 15 cm nad tělem, …dále lze do duše vejít středem mozku, dostanete se do vrstvy duše, která vibruje zacykleně, celkem nepříjemný pocit, nazývá se to falešné samádhi, pak také lze vstoupit do duše skrze bod mozku mezi obočím, …výsledek celkem příjemné samádhi, …pak také lze vstoupit do duše skrze bod mozku vrcholu temene hlavy …asi nejlepší výsledek v samádhi, prostě, máte pravdu, do duše se vstupuje skrze fyzický uzel, mapu a postupy popisují různé jógy starověku, kdy byly tyto cvičení častější než dnes, …a hned vám řeknu proč: neexistovala televize, počítače, a veřejné osvětlení, …jakou to má spojitost? Vibrace, …vibrace světelných zdrojů, sám na sobě pozoruji, jak jsou škodlivé a pro duchovní rozvoj už vůbec, téměř každý zdroj světla dnes vibruje na frekvenci 50Hz, …to strašným způsobem namáhá centrum zraku v mozku, které má zvláštní hodnotu a důležitost při napojení se vědomí na duši, resp. při poznání vědomí, že je duše, …jak jsem začal používat počítač tak šly mé schopnosti napojení k šípku, …ale chtějte dnes po někom: Poznáš sebe sama, ale musíš si na rok, dva zcela odříci počítač, televizi, veřejné osvětlení, mobil, tablet, cokoli, co vydává zrak obtěžující světlo, …možná Vy, byste to dokázal, paradoxně vy tu jste adept na poznání duše největší, poněvadž dokážete myslet racionálně a tím pádem i nějakou dobu dodržovat racionální doporučení k mystické praxi nezbytně nutné. Tak co, jdete do toho: rok bez počítače?! :-)

  2. Jendo, píšete, že do duše se vstupuje skrze mozek a duše vibruje cca 15 cm nad tělem.. Vstup nosem , mezi obočím, temenem. Jestliže duše vibruje a někam vstupuje, musí mít energii, předpokládejme, že ji bere obecně z lidského těla. Takže duše dovnitř ( duše se tedy projevuje v mozku !) , energie ven….
    Děsit se vzařování z LCD monitoru je asi zbytečné. Staré monitory CRT používaly vysoké napětí ( 25 kV) a vyzařování bylo spíše vzadu, méně přes silné ochranné sklo vpředu. Frekvece 50 Hz střídavé elektřiny jsou prostě všude. Třeba když řežete dříví cirkulárkou, máte puštěnou doma pečící troubu, sporák, žehličku, myčku nádobí, varnou konvici ( ta má příkon relativně nejmenší zpravidla 2 kW, aby neshazovala 10 A pojistky). Obrovské proudy a napětí máte poblíž, když jedete vlakem s elektrickou lokomotivou, tramvají, trolejbusem, metrem. Kolejová doprava je založena na tom, že z pantografů jde elektřina do země a tou se na obrovském průřezu vrací elektrony zpátky do elekrárny. Někudy víc ( tzv. bludné proudy). Hlavní střídavé jsou 15 kV a 16,7 Hz ( Německo a Norsko, Švédsko, Švýcarsko) a 25 kV a 50 Hz ( jih ČR, jihovýchodní Evropa). Strojvůdci lokomotiv mají myslím větší problémy s neukázněnými řidiči na přechodech, než s tím, že v práci mají nad hlavou 25 000 V střídavých s 50 Hz. Tramvaje a metro bývají stejnosměrné.
    https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_nap%C3%A1jec%C3%AD_soustava
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Elektrick%C3%A1_trakce
    Takže 10 W -15 W úsporných zdrojů (kompaktní zářivka, LED svítidla) asi nebude hlavní problém, pokud s rekvencí 50 Hz problém vůbec je.
    Více diskutovaný je problém s Wi-Fi, kde jsou vysoké frekvence. Nebo mobil permanetně u hlavy. Ale vždy záleží na výkonu vysílání a vzdálenosti od zdroje, frekvence mohou rezonovat, ale lidské tělo je velmi nesourodé těleso a mozek už vůbec je pěkný uzlíček s asi 160 000 km nervových drah, elektrickými výboji desítek mV atd.
    Lidé pracují desítky let v blízkosti obrovských proudů ( třeba výroba elektrooceli) nebo velké elektromotory nebo svařování a nejsou popsány podstatné vlivy těchto proudů na zdraví.
    Klidně koukejte do počítače, nejvíc vadí očím, asijská velkoměsta mají až 80 % dětí se získanou zrakovou vadou plynoucí mimo jiné z málo četného mrkání. Problém je obecně spíš v tom, že vstupních vlivů a lákadel je ( na internetu) moc, což omezuje vlastní tvorbu a odtahuje od zaměření na své vnitřní duchovno.
    Závěr : 15 cm nad tělem vibruje duše, občas i duše v hmotném těle milé ženušky. A to potěší obě duše, na frekvenci nezáleží.

    1. Pane Pardale,
      děkuji za průřez problémem, ale já jsem měl na mysli spíše ono nepřetržité blikání, dnes se všude montují úsporné zdroje světla a ty mozek registruje jako blikající, a právě to nepřetržité blikání i LCD obrazovek způsobuje určité dílčí unavení centra zraku v mozku, protože Sluneční světlo nebliká, není tudíž mozek vybaven centrem zraku vývojově uvyklým tomuto fenoménu v lidských dějinách krátkého trvání, evoluce tak rychle nepracuje. Tudíž i s jógou budete mít problém, pokud pracujete na počítači 8 hod denně. Já nevím, do jaké míry máte Jógu za seriózní obor lidské činnosti, ale pokud byste se jí chtěl zabývat skutečně profesionálně, tak mé doporučení zní, opět to zopakuji: jeden rok bez počítače a teprve pak očekávat výsledky, …takže nejde tady o elektřinu, i když i s tou mám svoje neblahé zkušenosti (silný proud několika set ampér při přiblížení obličeje k silné indukční cívce dokáže mimoděk člověku rozvibrovat oči!!!), ale jde tu o světelné zdroje neustále vydávající pulzní světlo!!! …Já vím, zní to jako šarlatánství, ale oční lékařství by již mohlo patřičnou diagnosu znát! Také se omlouvám za termín vibrace duše, …ona samozřejmě nevibruje, to jsem si vypůjčil od elektrotechniků, kteří pořád lomcují jakýmisi vibracemi, …správně píšete, že vibrace je energie, …ale co když Vám řeknu, že duše žádnou energii nemá, poněvadž se jedná o zastavené vědomí, o zastavené myšlenky, tudíž i mozek v tomto stavu žádné frekvence neprojevuje, je jakoby mrtvý, …a nebo snad projevuje frekvence hlubokého útlumu, velmi nízké, to tedy až zas tak přesně netuším, …co jsem zažil ale dávalo ten pocit, že se vůbec nic neděje a že je to tak dobře, Blaženost Samádhi Sambódghakáji. Duše. Duše je zároveň psychický objem tělesnosti těla i poznatek, že nemyslíte, …duše je zároveň subjekt i objekt. Zároveň! Zároveň! Zároveň! :-):-):-)

      1. Jendo, jógu jsem cvičil více jak 20 let, nechal jsem toho kvůli pískání v uchu, což se mi po několika letech podařilo vytlačit z hlavy, i když mi doktorka řekla, že je to na vždy.
        Většina času, kdy se díváte do počítače je prakticky statická ( neblikající bílé pozadí na LCD a černá písmena), pokud nepaříte hry.
        Vytáhl jsem pár informací o obnovovacích frekvencích a blikání, i pro sebe, protože sám v tom chci mít jasno.
        LCD monitory mají obnovovací frekvenci 60 Hz ale i 130 Hz, což znamená znamená že se obraz obnovuje 60x ( až 130 x)za sekundu a bohatě to stačí. Obecně 60 Hz odpovídá 16,7 milisekundám zpoždění (odezva) PŘI ZMĚNĚ OBRAZU.
        Frekvence blikání zářivkových trubic, která je 100 Hz s LCD nesouvisí. Zářivka při střídavém proudu, když ten je právě na O V (nula voltů) prostě na okamžik zhasne a opačná půlperioda ji rozsvítí .
        https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1%C5%99ivka
        „U zářivek napájených střídavým proudem není intenzita světla konstantní, ale zářivka bliká a vytváří stroboskopický efekt. Při napájení ze sítě s frekvencí dvojnásobku síťového kmitočtu, v Evropě tedy 100× za sekundu.“
        https://cs.wikipedia.org/wiki/Kompaktn%C3%AD_z%C3%A1%C5%99ivka
        Kompaktní zářivky : „Jsou-li vybaveny elektronickými předřadníky, pracují při frekvenci desítek kHz, díky tomu se u nich nesetkáváme se stroboskopickým efektem (blikáním za chodu)“
        http://pctuning.tyden.cz/hardware/monitory-lcd-panely/27003-taktujeme-lcd-monitor-ziskejte-130hz-ostry-obraz
        Zjednodušeně : při hraní her může být rychlý pohyb trhavý.
        http://www.eizo.cz/podpora/caste-otazky.html?form-faq%5Buid%5D=71&cHash=9b7de97658eae920d575c68bfdfb265c
        „Tvorba celkového obrazu na LCD z nezávislých pixelů je natolik odlišným principem od vykreslování obrazu jedním paprskem u klasických CRT obrazovek, že pojem „obnovovací frekvence“ jako parametr u současných LCD monitorů ztrácí smysl a není třeba se obávat „blikání“ nebo chvění obrazu z důvodu nízké obnovovací frekvence jako tomu je u CRT monitorů. Doporučené nastavení frekvence digitálního signálu na grafické kartě pro LCD monitory připojované přes DVI je 60Hz.“
        Elektronický předřadník
        https://cs.wikipedia.org/wiki/Elektronick%C3%BD_p%C5%99ed%C5%99adn%C3%ADk
        „Elektronický předřadník (také vysokofrekvenční předřadník) je kompaktní elektronický přístroj, který zářivku rozsvěcí a po rozsvícení napájí střídavým proudem o frekvenci 30 kHz až 50 kHz. Elektronický předřadník nahrazuje soubor konvenčních přístrojů: tlumivku, startér, kompenzační kondenzátor.“

        1. Ano, právě to blikání podsvícení LCD obrazovek mi způsobuje drobnou ale důležitou oční vadu, která mi potom brání v meditaci. Pane Pardale, píšete, že jste se věnoval Józe 20 let a výsledek bylo jen pískání v uchu? …A Samádhi nic? Žádný transcendentální výsledek? Žádné poznání Duše? …To je divné, …to jste cvičil HA-Tha jógu, nebo jaký styl? …Nemusíte odpovídat pokud je to pro vás příliš osobní dotaz.

          1. Jendo, cvičil jsem Hathajogu asi 20 let a byl jsem spokojen kvůli svému tělu, např. lepší ovladatelnost chuti k jídlu, s jógou se netloustne. S meditacemi jsem to nepřeháněl, chápu jógu jako prostředek prokrvení mozku. Cvičil jsem, DOKUD jsem neměl potíže s pískáním v uchu, příčina je ve vnitřním uchu, ne v józe. Pískání časem v podstatě přešlo, místo jógy chodím hodně do přírody se psem.
            Nechápu jak Vám bliká podsvícení obrazovky a brání v meditaci, tu snad před monitorem neděláte. S oční vadou se chodí k doktorovi. To by měla oční vadu z LCD obrazovek půlka lidstva..
            Pamatuji na CRT obrazovky, které při nižší frekvenci někomu blikaly, někomu ne. Mně jo a bylo to hrozné.
            Blikat může cokoli včetně televize změnou jasu kolísáním napětí, dělají to tradičně staré bytové hliníkové rozvody elektřiny. Prostě zkuste, jestli Vám jinde a jiný LCD monitor bliká, to je výchozí bod.

          2. ad – Pamatuji na CRT obrazovky, které při nižší frekvenci někomu blikaly, někomu ne. Mně jo a bylo to hrozné.

            Hrozné jsou blikavé vánoční řetězy v oknech. Jak si takovou agresivní šílenost může někdo pověsit do obýváku nebo do dětského pokoje – tomu vážně nerozumím.

          3. Nevím jak odpovědět chybí zde tlačítko, pane Pardale, děkuji za odpověď, takže HA-tha jóga 20 let, to je úctyhodný výkon, meditace jste ale nedělal, takže do duše jste nenakoukl, ono je to takhle: když přemýšlíme, normálně žijeme, tak svou duši používáme a vnímáme ji jako radost, nebo bolest, to je ten pozorovatel, který vše hodnotí, když však myšlení zastavíme ihned se duše zjeví sama sobě, jako subjekt, jako „Jsem“, …no, to nevadí, ten druhý prožitek je prostě základ duchovního pokroku a kdo jej nezažil, tak stále jakoby něco hledá, ale ono není co, to hlavní má stále před očima, …a nechcete přece jen zkusit malou jednoduchou meditaci? Naučil bych Vás malé oční józe, která Vám spolehlivě zaručí zážitek Zastaveného procesu mysli, tedy: Duši! Duše je jak myšlení, tak nemyšlení, ale v onom módu nemyšlení vyzařuje z mysli ještě cosi navíc: Blaženost, …podle toho okamžitě Duše poznává sebe sama, …tak co, chcete naučit jednu meditaci? :-)

          4. Jendo, jak jste uhádl, nechci meditaci. Neříkám, že je to ztráta času, ale hromadu polen meditace nerozštípá. Když dvě tři hodiny štípáte kalačem, tak se dostaví i spokojenost mysli, že se v zimě zahřejete ještě jednou..
            Chodím ven se psem na louky nebo do lesa. Meditace, to je jakési vypnutí mysli, se do určité míry dostavuje, zatím jsem nic nevymyslel, jen si v hlavě dělám místo na objevy…Dívám se na psa jak má radost ze života, medituje leda o žrádlu a fenkách a je spokojený. Prostě jde příkladem páníčkovi a občas běží za svým malým právě probíhajícím štěstím dané chvíle.
            Všechno má rub a líc. Když budu spokojený kvůli meditaci, znamená to, že když meditovat nebudu, budu mít pocit neúplnosti atd. Před 100 lety většina lidí pracovala manuálně, asi 70% v zemědělství. Pracovalo se většinou asi na tři čtvrtě maximálního výkonu, ale celý den. A kolik krásných lidových písní se zrodilo třeba při monotónní práci. Prostě dnešní systém hurá kupředu, ať mám volno pro sebe a třeba čas na meditaci, tím nastavuje práci jako nutné zlo. A že dobře bude až potom. Dobře alespoň trochu by mělo být průběžně.

          5. To máte svatou pravdu, …meditací se vlastně má zabývat především MNICH, …mnich je povolán k meditaci přímo zacílením svého osudu, pokud máte radost z pozice pracujícího věřícího člověka, tak jste spokojený a nic Vám nechybí, to chápu, …měl jsem dojem, že byste přece jen chtěl porozumět hlouběji sobě, to potom jisté meditační techniky skutečně mohou pomoci, ale to náleží mnichům, …dobře, tak Vám popřeji všechno nejlepší a ať se Vám daří, rád jsem si s Vámi popovídal!

  3. http://blog.baraka.cz/2015/10/nemozne-se-stava-moznym/#more-11462
    cituji:
    *Osobně mám za to, napsala mi autorka v průvodním mailu, že energetické kvantum vysokofrekvenčního vibračně oscilačního

    pulzování, které nazývám duší, je schopné oddělit se od těla a existovat samostatně. O tom vlastně pojednává moje kniha a Michaelovy

    mimotělní zážitky. Vědomí ve formě mechanické zvukově kompresní cyklické stojaté skalární vlny v rámci rezonanční kavity je prvotní

    a je to vlastně to, co nazýváme cit a pocit (včetně lásky). Toto vědomí je prvotní, udává tón všem a všemu, dokáže manipulovat

    gravitací, EM radiací, silnou i slabou jadernou silou. Když správně funguje vědomí, i člověk je zdravý… Jakmile se čtenář oprostí od

    nánosu dnes již zastaralých a nás všechny blokujících iluzí (opustí trvalé mapy svého mozku), a nechá autorkou pozvat do fascinujícího

    světa, kde i nemožné je možné (a je jedno, jestli je vše jen výtvorem trénované mysli, které neřekli, že to není možné, anebo šamanské

    reality mnoha dimenzí), a také že autorka ve snaze vysvětlit často antropomorfizuje…, začnou se dávné iluze a bloky rozpouštět, a mysl

    otevírat…

    http://probuzeni.blogspot.cz/2015/10/videl-jsom-to-zajtra-julia-sellers.html

    cit.:
    Niekedy sa budúcnosť ovplyvniť, teda zmeniť, nedá. A to v prípade, ak sa časopriestorová energetická signatúra toho, čo ovplyvniť
    alebo zmeniť chcete, nachádza v určitej časti svetelného spektra. Čiže, ak prešla horizont alebo hranicu, na ktorej sa nachádza oranžová
    farba. Tej zodpovedá vlnová dĺžka 590 až 640 nanometrov.
    ————–
    synchro:

    http://www.suenee.cz/kvantova-fyzika-budoucnost-zpusobuje-minulost/

    cit.:Jak uvádí server News.com.au, problém, který stále mate vědce je: „Co vede foton k tomu, že se rozhodne být tím nebo tím?“:))

    cit.:
    Takže, jakou podobu na sebe vezme po průchodu první mřížkou, závisí na tom, zda druhá mřížka bude přítomna. Zda atom pokračoval jako částice a nebo jako vlna, bylo rozhodnuto až po té, co proběhly události v budoucnosti.

    Zdá se, jako by čas šel dozadu. Příčina a následek se zdají být porušeny, protože *budoucnost způsobuje minulost. Lineární tok času se náhle jeví, jako by fungoval opačně. Klíčovým bodem je moment rozhodnutí, kdy byla pozorována kvantová událost a bylo provedeno měření. Před tímto okamžikem se atom jeví v neurčitém stavu.

  4. Arlette Kolta je zubařkou s profesůrou na University of Montreal. Plete se ale do řemesla neurologům, zabývá se mozkem. I jí učili, že v tomto konglomerátu zhruba 75 miliard buněk každá jeho funkce závisí na schopnosti neuronů mezi sebou komunikovat. V neuron-centrické vizi, jak se momentálně nejuznávanější představě říká, neuronální elektrická aktivita a fungování mozku jako celku, se odvíjí od vnitřních vlastností neuronů a tedy toho, co si navzájem předávají. Úřední řečí neuronů je elektřina a podstata zprávy je zakomponována do určitých vzorů elektrické aktivity. Tímto způsobem si zakódované informace buňky předávají nejen v mozku, ale i v nervech spojujících periferii s ústředím. Americká stomatoložka s přispěním kolegů v této teorii řadu věcí tak trochu postavila na hlavu. A nebo na nohy?

    ad.Mozog je úplne malý pán v porovnaní s ľudským vnútorným bytím.
    Mozog nie je riadiace centrum, ako sa domnievajú vedci.
    ——–
    Tak,tak.Potvrzeno nejen zde:
    http://www.osel.cz/8244-sleduji-kazdy-nas-pohyb-kazde-sousto.html

    cituji:Co Kolta vlastně tvrdí?
    Něco dosti neslýchaného. Prý vzor elektrické aktivity posílané neuronem, řídí buňky gliové. To se řadě odborníků nebude ani trochu líbit. Tak trochu to z  našich „chytrých neuronů“, dělá do značné míry jen poslíčky, jen jakési „telefonní dráty“ a nastoluje to otázku, co vlastně je v našem mozku „to“ důležitější – neurony, nebo jim jsou nadřazené buňky gliové? Otázka je sice legitimní, ale špatná. Jako bychom se ptali, zda je na kole důležitější pneumatika, nebo ložisko. V každém případě tu jde ale o poznatek, který celou řadu věcí změní, včetně představy, jak funguje náš mozek.

    Zvětšit obrázek
    Toto barvení neumožňuje rozlišit jednotlivé typy neuronů, zato je na něm vidět, jak to v mozku vypadá. Neurony jsou doslova „zasíťovány“ bílými astrocyty. (Kredit: Jason Snyder. Licence: CC BY 2.0. Source: https://flic.kr/p/aDcSZ5)
    Toto barvení neumožňuje rozlišit jednotlivé typy neuronů, zato je na něm vidět, jak to v mozku vypadá. Neurony jsou doslova „zasíťovány“ bílými astrocyty. (Kredit: Jason Snyder. Licence: CC BY 2.0. Source: https://flic.kr/p/aDcSZ5)

    Jak k tak ponižujícímu závěru na adresu neuronů americký tým dospěl? Obyčejným měřením elektrické aktivity v trojklaném nervu.

  5. Ještě k některým sdělením z článku – „úryvok z knihy“ :

    „Je to skutočný príbeh muža žijúceho mimo tela a zároveň fascinujúce rozprávanie o človeku, ktorý si pamätá svoje narodenie aj svoju smrť. Sú v nej spracované autentické mimotelové zážitky a astrálne cestovanie muža, ktorý hodiny trávi mimo tela.“

    Tak muž žije mimo tělo /trvale?/ nebo tráví mimo tělo jen nějaké hodiny, jako třeba ve spánku? Může si pamatovat někdo něco, co ještě nenastalo? / svoji smrt?/

    „….skutočný príbeh Michaela, Američana z Washingtonu D.C. Od ostatných sa odlišuje tým, že žije mimo tela. Vychádza z tela a cestuje.“

    ??????

    „Michael mimo tela nepotrebuje oči. Vidí cez dotyk, pach, vôňu, ale aj chuť a zvuk. Predmety rozpoznáva na diaľku. Na diaľku je schopný zistiť tvar predmetu..“ !!!!!!!

    Oční vnímání je procentuelně tím největším vjemem lidských smyslů. Michael je mimo tělo slepý, zůstane mu jen sluch, chuť, čich a hmat…… a tím nahradí oči? Zajímavé. Vědci by to mohli snadno ověřit. Knihu kupovat nebudu, ale toto by mne zajímalo.

    Další mé názory jsou ale zbytečné. Pan Michal zřejmě nyní žije a takový člověk by měl být senzací vědecké populace = bádání současného vědeckého světa.

    Ale pozor, kdo se trochu věnuje astrálnímu cestování, ten ví, že být v astrálu neznamená být zde, tj. v tomto hmotném světě. A to také znamená, že v astrálu nejsou potřeba žádné fyzické smysly člověka.

    A závěr z článku:
    „„Keď sa nachádzam mimo tela, orientujem sa iba na základe mimozmyslového vnímania. …..!!!!!!!
    Tak jak to je? Výše kopíruji sdělení autorky článku, že používá ….dotyk, pach, vôňu, ale aj chuť a zvuk, tedy smysly ?????
    Tak jak to je? Používá smysly nebo nepoužívá???

    Mimochodem, dál jsem to nedočetl. Můžete mi někdo nastínit, jak je to mnou uvedené asi myšleno?

    Zdvořilý dotaz pro Pardala. Zareagoval jste na mne a píšete „Mimotělní zážitky jsou vstup do nitra mozku…“ nitro mozku? V jaké části mozku jsou mimotělní zážitky?? Jak byste klasifikoval „mimotělní zážitek“? Můžete uvést nějaký příklad? Nevím, ale ta Vaše věta je zcela nesmyslná. Nitro mozku podle Vás zprostředkuje, přivádí člověku mimotělní zážitky? Jak takový mozek pracuje, nepotřebuje smysly pro „svého“ člověka? Jak „sbírá – získává“ nitro mozku takové mimotělní zážitky? Jak tam do něho ty mimotělní zážitky vstupují? Správně česky by měla tato věta znít – „“Mimotělní zážitky jsou vstupem do nitra mozku…“ / 7.pád, jsou kým čím? / Pokud byste s takto upravenou větou souhlasil, lze se tedy do nitra mozku dostat jen mimotělními zážitky???

    Pěkný večer všem. Jdu fandit Slovákům pro postup na ME.

    Václav Žáček

  6. Vendo, jazykový rozbor je fajn. Takže správně ne: jsem tady diskutér, ale sedmý pád: jsem diskutérem. Nu což, inu toť. Je to správně česky? Asi jo, jinak o ničem.
    Vendo napsal jste 11.10 ráno o mimotělních zážitcích :
    „Závěrem jen si dovolím – nejedná se o „mimotělo“ doslova, jde o vstup do nitra.“
    Komentář, teď rozborujete, že já jsem nitrem rozuměl mozek. Pokud je mimotělním nitrem pravá nadledvinka nebo červovitý výběžek ( běžně zvaný slepé střevo), tak to upřesněte sám.
    Já jsem chtěl sdělit, že mimotělní zážitky si vytváří mozek, takže je můžeme brát tak vážně jako sny- mozek si prostě čistí prostor a většinu zrakových vjemů vzápětí odsouvá na okraj a ponechává jen některé, které mohou souviset se skutečnými minulými silnými prožitky nebo i s očekávanými situacemi většinou spojenými s obavami. Mozek si dopředu přehrává třeba to, kde si má zítra dávat pozor.
    Píšete :“lze se tedy do nitra mozku dostat jen mimotělními zážitky?“
    Komentář : zážitky mohou být i vnitrotělní, třeba průjem.

  7. ad: Hrozné jsou blikavé vánoční řetězy v oknech. Jak si takovou agresivní šílenost může někdo pověsit do obýváku nebo do dětského pokoje – tomu vážně nerozumím.

    Když si UVĚDOMÍŠ nebo aspoň „rozpopomeneš“ v čem žiješ, žijem, tak porozumíš… Debilizace a jedny velký sra*čky a hov*na je tenhle konzumní ráj.

  8. Nič v dobrom, ale takéto hovadiny sú možné len v troch krajinách vo svete. Prvou je bývalý ZSSR, druhou je USA a treťou krajinou je osttrov Kiribati ,niekde tam ,,dolu“, kde už pred 200 milion rokmi ,,kráčali“ OBRI z iného sveta…

    Tomu astrálnemu cestovatelovi prajem, aby stratil smer a nenašiel svoje TELO. To sa bude dotyčný len ,,kukať“, ako vyoraná myš, ked zostane ,,Tulákom po hviezdach“, až do skončenia sveta , keďže jeho ,,duša“ je už takpovediac mimo telo, čiže je vlastne nad tou virtuálnou Blanou nad tou našou Zemeplackou…

    To je však v rozpore s tými americkými ,,vedcami“, ktorí zistili, že duša ,,nie je kompaktná“, ale sa jedná o roztrúsené omrvinky v tvare toboliek, ale tie nie sú ,,hmotné“, sú kockaté a virtuálné…..

    Dotyčný asi ušetrí, keďže jeho telo bez duše, hodia len tak do jamy, niekde v okrese Michigen , ako raritu …

    To mi záreveň chuťovo pripomína príbeh Juldu Fuldu, ktorý v mimotelovom obehu navštívil raz krajinu, ,,Kde dnes bolo včera, alebo zajtra?…

    A na záver bych povedel, že v blázincoch sú oddelenia pre ,,astrálnych cestovatelov“. Sú to komôrky, obložené 60 cm hrubou gumou , dvere nemajú klučku
    z vnútra, okno nie je…

    Jedlo sa podáva raz za tristo rokov , však pacienti stále niekde poletujú…

  9. Vlastimil Marek, uznávaný český alternatívny hudobník, zenový budhista, publicista, lektor, spisovateľ a duchovný učiteľ vo svojej recenzii ku knihe píše: „Pritom je to, čo autorka tvrdí, dnes vlastne logické… citujem (a v zátvorkách komentujem): Slovo má určitú geometrickú podobu, ktorá zaplňuje určitý priestor. Každé písmeno má svoju úroveň vibrácií… (tvrdí už Talmud) Hmota ako taká neexistuje… (už pár desaťročí vedia kozmológovia a kvantoví fyzici) Vedomie vytvára jednotný nedeliteľný samoregulujúci sa a neobmedzený cyklický priestor… Existuje len vrodená inteligencia vesmíru, ktorá riadi výmenu explózie s implóziou v nikdy nekončiacom valčíku večného páru čiernej a bielej diery… (tvrdili už Májovia, ale i starí Indovia, napr. v teórii striedania jug) Vo vesmíre nič nevzniká a nezaniká, mení sa len forma…hovorí sa tomu perpetuum mobile… Svetlo a farba sú tiež podstaty (sú to elektromagnetické vlny)… (ako sa dnes učí na fyzikálnych fakultách vo svete) Existuje mnoho farieb, ktoré človek nedokáže vnímať. Niekedy sú pohybujúcimi sa geometrickými útvarmi… (viď teória entoptických vízií)…“

    Dodám jen. Transcendentní poznání existuje. Toto poznání je proto transcendentním, že není závislé na smyslech člověka. Překračuje všechno konečné rozumové chápání a všechny lidské představy ( malá moje vsuvka – tak jako se narodí člověk s obrovským talentem – třeba hudebním – tak se narodí člověk s obrovskou představivostí ) K prožití mystického – transcendentního transportu je potřeba věčné vědomí jako univerzální prozření, a to v prvé řadě předpokládá mít nadsmyslové schopnosti. I když to rozum nemůže pochopit, tento transport existuje právě tak, jako existuje sluneční svit. Duše člověka však musí proniknout závojem jevů a nahlédnout do hlubin númen. A pak…….? /raději žádné perly /

    Přeji na dálku vydavatelům a autorce knihy, aby se nejen na Slovensku dobře prodávala a panu Michaelovi, Američanovi z Washingtonu D.C. mnoho prožitků jeho představivosti.

    Václav Žáček

    1. Pro G.N.

      To jsem k té knize vaší paní Julie S., rodačky v Bánovciach nad Bebravou, nenapsal já, ale Vlastimil Marek. S tím je potřeba pro objasnění vést diskuzi.

      Václav Žáček

  10. Vendo, píšeš:

    …Vo vesmíre nič nevzniká a nezaniká, mení sa len forma…hovorí sa tomu perpetuum mobile…

    Takže podla Tvojej pomýlenej teórii hviezdy ako naša Slnko, nezanikajú po strate ,,paliva“, a nemenia sa na žiadnych modrých, zelených, hnedých trpajzlíkov, či Gigantov, nerozprsknú sa ako supernovy, či sa nepremenia na pulzary, ONI podla Tvojej teórie zmenia len formu..

    Omyl, oni zmenia svoju podstatu – kvalitu.

    Naozaj hviezdy sa aj uplne rozprsknú a uvolnená hmota sa možno raz stane základom pre ďalšiu hviezdičku, planetu, či mesiačik, a možno aj v Tebe a vo mne sú nejaké atómy z rozprsknutej hviezdy z dolného konca Galaxie…..

    A perpetum mobile ? Jediné zatial nevysvetlitelné perpetum je otáčanie elektrónu okolo jadra, a otáčanie planet okolo svojej osi a okolo Slnka, ktoré nejaký Hýbatel roztočil na počiatku a vrtí sa to dodnes…

    Ver tomu Vendo, tak ako my dvaja ,,zahynieme“- memento mori, tak skapína, doslovne zaniká všetko vo Vesmíre.

    Raz niekto skonštatuje : Všetko , ale naozaj všetko odniesol kamsi ČAS..
    Volakedy sa tomu hovorilo ,,Tepelná smrť Vesmíru“, teraz vedci hladajú vhodné slová , aby to nejako upratali pod koberec…

    Amen, hovorím vám na záver…

    1. Možná by Vás mohly zajímat výsledky nedávných pokusů australských vědců zaobírajících se studiem subatomárních částic. Pokud věříte „na vědu“ a „racio“, tak chování subatomárních částic právě ukazuje, že čas je velmi relativní veličina, stejně tak i existence hmoty je relativní (viz. dvojitá povaha subatomárních částic – někdy se projevují jako vlnění, jindy jako částice).

      http://www.casopis-sifra.cz/uzasny-objev-v-budoucnosti-lze-menit-minulost/

      Možná tedy, že to jediné co je stálé a trvalé je „vědomí“. To ostatní je „Theatrum Mundi“… ;-)

      1. Sup(e)rmane, pročetl jsem časopisy Šifra asi od ledna 2015 a jediné, čemu 100% věřím, je, že se živí sbíráním a hýčkáním senzací.
        Heslo Google: andrew truscott experiment
        http://www.smh.com.au/technology/sci-tech/single-atom-experiment-gives-scientists-a-reality-check-20150603-ghfw59.html
        http://www.iflscience.com/physics/measurement-rules-quantum-universe
        :“Nicméně, Truscott řekl (volně přeloženo) : „Tento experiment NELZE dokázat, že to je špatná interpretace… vzhledem k tomu, co známe odjinud, je mnohem pravděpodobnější, že pouze tehdy, když měříme atomy vytváří jejich pozorovatelné vlastnosti realitu“
        https://physics.anu.edu.au/news.php?NewsID=13
        https://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=en&u=https://physics.anu.edu.au/news.php%3FNewsID%3D13&prev=search
        Vylezlo mi z internetu něco ve smyslu : Atomový laser byl pozorován při teplotách miliontiny kelvinů na absolutní nulou a velmi krátkou dobu.
        Můj názor : Kvantový jev typu vlna-částice tedy může probíhat jen za extrémních podmínek. Prostě kvantové vlastnosti s rostoucí hmotností a velikostí částic rychle klesají na nepatrné hodnoty, s nimiž v realitě není třeba se zabývat.

  11. Pokud tomu rozumím, tak v Bratislavě bude celoplanetární premiéra knihy Američanky z Bánoviec nad Bebravou o jiném fenomenálním Američanovi. No budiž.

    V sporných věcech se vždy řídím svou intuicí. Přečetl jsem si zdejší článek (již dříve se o knize zmínil na svém blogu Vlastimil Marek) a vzápětí mi naskočila asociace na knihu Poselství od protinožců by Marlo Morgan (Američanka). Popisovala v ní svoje zkušenosti se života po určitou dobu mezi Aboriginci. Autorka po jejím velkém úspěchu napsala i další knihu Poselství z věčnosti. To samozřejmě inspirovalo nějakého novinářského čmuchala, aby si posvítil na autorku. Zkrátím to: autorka se nakonec přiznala, že s Aboriginci nežila a vše si vymyslela. Máme jí to mít za zlé? Nikoliv. Jenom plnila společenskou poptávku po duchovní literatuře. Obdobně jako jistý anglický řemeslník píšící pod jménem Lobsang Rampa, jehož série knih o zaručeně pravém životě v Tibetu, jeho mystických tajemstvích, způsobu otvírání třetího oka (zavedením dřívka do čela) atd. hltali davy čtenářů.

  12. Anonymní,píšeš:

    …….jeho mystických tajemstvích, způsobu otvírání třetího oka (zavedením dřívka do čela) atd. hltali davy čtenářů…

    Metóda zavedenia drievka do čela je už prekonaná. Clingóni používajú ,,vysoko vyčistený“ kliniec a kladivo. Vrazia kliniec do čela, ale nevýhodou je , že liečený citlivec umiera, lebo má prederavený ,,modzog“ a je už vlastne pod tou Blanou . Je vysoko pravdepodobné, že tobolky ešte včas opustili telo a sú už v ASTRÁLY , čo je vlastne oblasť medzi Zemeplackou a Blanou, ale cez túto Blanu sa neprevrtajú a nedostanú sa k obydliu Hospodina , archanjela Gábriša a ostatných nadprirodzených síl…

    Nevýhodou tejto metódy je to, že astrálny cestovatel nevie opísať svoje zážitky, ako to robili cestovatelia po realnom svete: Tí, dvaja Zigmund a Hanzelka, ktorých som žral“..

    Po klincovej metóde TU zostane len nepoužitelná schránka, ktorá po troch dňoch začína smrdieť….

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2016