Voda

„Voda, sumárním vzorcem H₂O, systematický název oxidan, je chemická sloučenina vodíku a kyslíku. Spolu se vzduchem, resp. zemskou atmosférou tvoří základní podmínky pro existenci života na Zemi.“ (z Wikipedie)

Vyhledávač Google mi našel 16 milionů odkazů na články se slovem voda. Zatímco slovo sex má cca 746 milionů odkazů, kraluje např. slovo auto s počtem 1 040 000 000. Pro zajímavost – jméno Ježíš Kristus můžete nalézt zhruba v 370 tisících odkazech.

* * *

Giovanni Segantini (1858-1899) - Žena pijící vodu z pramene

G. Segantini (1858-1899) – Žena pijící vodu z pramene

Pro moji malou úvahu jsem si zapůjčil úvodních pár vět z jednoho opět alarmujícího článku, který mne zaujal po mé třídenní nepřítomnosti na internetu. Ten, v něm popisovaný problém s vodou, je obecně znám. Ačkoliv naše malá republika patří na mapě světa mezi ty ještě stále „zelené“, tedy s bohatou vegetací, nemusí tomu tak být stále.

Měl jsem starého přítele, inženýra-zemědělce, který miloval svoji rodnou hroudu a od svých žákovských let si vedl záznamy o krajině, o úrodách, o lidech i o vodě… Na stará kolena začínal schůzi občanů v jeho malé obci svoji malou, ale inspirující přednáškou, která si všímala většinou vývoje v přírodě, kterou tak důvěrně znal a miloval.

Jeho poslední vystoupení, kterého jsem se zúčastnil, bylo o potocích jeho mládí. Ty tekly krajinou celý rok. Na léto se průtok sice zmenšoval, ale tekly! Bývaly v nich malé bělice, v tůňkách i raci a často pozoroval barevné vážky! Někdo mávne rukou, co nějaký potok, proč o něm mluvit? Jeho sledování a získané údaje však nezvratně dokumentovaly, jak potoky, které měly dříve vody dost, začínají stále dříve a dříve vysychat. Letní měsíce… a již neexistují. Hladina spodní vody klesala a nadále klesá. Byl odborník, sledoval produkci v zemědělství a jako všichni si uvědomoval, jak je voda pro člověka, pro výrobu potravin, pro naši biosféru, nezbytná.

Úryvek:

„Válka, hladomor, masové vymírání a devastující epidemie, vše se stane realitou, pokud se nenajde nějaké zázračné řešení k rostoucí vodní krizi. Do roku 2030, bude celosvětová poptávka mnohem vyšší, než budou globální zásoby vody a to až o 40 procent, podle jedné velmi znepokojivé zprávy americké vlády. Během toho, co čtete tento článek, jezera, potoky, řeky a kolektory stále po celé planetě vysychají. Nedostatek vody musí vést k ekonomickému kolapsu, pokud se nic neudělá, protože žádná společnost nemůže bez vody fungovat. Sladká voda je jedním z nejdůležitějších přírodních zdrojů na naší planetě a velmi rychle nám dochází. Níže uvádíme 25 šokujících faktů o ubývajících vodních zdrojích na Zemi, které by měl každý vědět.“

Šipka http://svobodnenoviny.eu/25-sokujicich-faktu-ze-se-na-zemi-rapidne-snizuji-zasoby-vody/

* * *

V neděli večer jsem se vrátil ze slovenské Oščadnice. Je to podhorská vesnice s mnoha penziony, sjezdovkami, tedy hlavně s „průmyslem“ pro zimní rekreaci. Věřící občané si tam po válce vybudovali křížovou cestu. Na jejím začátku je malá, opravdu malá studánka, kde naplnit pet lahev o obsahu litr a půl mi pak trvalo více jak čtyři minuty. Na lavičce u ní seděl jeden starý pán. Opálený, shrbené postavy, pamatující na budovatelské nadšení farníků, kteří se touto vodou při nelehké práci na své stavbě cesty občerstvovali…; trpělivě čekal, až se jeho pěti litrový kanystr této, pro něj zázračné vody, naplní. A já s ním. Povídal, že dříve jí teklo mnohem více. Dnes, a také v minulých létech, se však stává, že pramínek vysychá… Konstatoval tím pokorným uznáním, jako že Bůh dává, ale i bere. Povídal také, že nepije nic jiného, než tuto vodu. Poválí ji v ústech, prohřeje a s vděkem a pokorou polkne malý doušek do svých starých útrob…, a myslí přitom s láskou na Boha, na Ježíše Krista a na Pannu Marii. Zeptal jsem se ho, ač jsem tušil jeho odpověď, jestli se zajímá o mistrovství světa v kopané. Řekl něco ve smyslu, že spánek je mnohem sladší než med, a to bylo vše. A ke „své“ vodě ještě dodal, že na jeho každodenní malou procházku čeká i jeho stará kočka. Naleje decinku do její misky. A jak prý si pomlaskává.

Rozloučil jsem se a po natočení své láhve jsem se vydal vzhůru křížovou cestou. A u malého kostelíčka s výhledem do kraje chvíli, jak jinak, meditoval. Bylo pozdní odpoledne. Do ztišené mysli mi „vrčely“ trávní sekačky či ze silnice v údolí se ozýval kvílivý zvuk motorky, jejíž řidič zřejmě bez uzardění překračoval povolenou rychlost v obci. Když za ten třeba japonský stroj dal takové peníze? A opřen o vyhřátý kříž, nad hlavou s Ježíšem, jsem se napil vody ze studánky, tohoto „obyčejného“ daru, která tam zadarmo vytéká.

* * *

Dnes ráno jsem se podíval na zajímavý animovaný film. Vypráví o lidech, o vodě, o stromech, o lásce ke stvoření…, o těžké práci těch, kteří neuvažují například o zábavě či konzumu jako smyslu života. Opět jsem si uvědomil, jaký je život dar, který se dá ale opravdu lehce promrhat. I tady na internetu!

Šipka https://www.youtube.com/watch?v=W2oOaA2aqZQ
 

Václav Žáček /Venda/
 

P.S. mimochodem – naše kočička má každý den vyměňovaný obsah své misky s vodou. Ta je však z veřejného vodovodu. Nenapije se z ní. Naopak, venku na zahrádce stojí třeba kýbl s dešťovou vodou, která může být i již dost stará. Kočka se elegantně postaví na zadní nohy a ponoří hlavičku pod jeho okraj a pije.

hodnocení: 5
hlasů: 5

28 komentářů

Přidat komentář
  1. Zdravim Vas Vendo,

    Hrozne rad ctu tyhle zazitky s lidma ,tak jak jste ted popsal Vase setkani s tim starym panem.

    „Opět jsem si uvědomil, jaký je život dar, který se dá ale opravdu lehce promrhat. I tady na internetu!“

    Nejlepsi je se kouknout zpet do historie komentaru,clovek najednou zjisti kolik promarnil casu svymi komentari na ruznych diskuznich forech.V mem pripade odhaduji,ze za ten promrhanej cas bych jiz davno postavil chalupu,zalozil zahradu,nebo delal cokoli smysluplneho .

    Hezky den Vendo

    1. Pravda, pravda, Marťasi,
      i já to tak vidím. Minulý víkend mi to opět potvrdil. Příroda, lidi, klid uvnitř, meditace…. .
      Faktem ale je, že své články píši třeba brzy ráno, když ještě vše spí a nebo když je špatné počasí. A diskuze, 2 x denně nakouknu, něco napíšu a zase jdu čistit hlavu. Mám výhodu, že již nechodím pracovat, inu, důchod.

      Cestou zpět ze Slovenska jsem jel v kupé s jedním člověkem /cca 50let / z obce Zátor u Bruntálu. Koupil tam bývalou školu, kde má výrobnu vegetariánských pomazánek, penzionek a hlavně, tělocvičnu, kde má oddíl a také vede kursy aikida. Jezdí tam trénovat oddíly z celé republiky, protože má pevné tatami. Jezdí také přednášet duchovní kursy na Slovensko, které k tomu patří. Cesta s ním tak ubíhala. Vzpomenul jsem i na Vás a také na film, který i on viděl – v češtině Veterán, Bad Ass v hlavní roli Danny Trejo, což prý je mexický bojovník, odborník na „rvačky“.

      K tématu „Voda“. Jako zastupitel v našem městečku jsem prosadil rozbor vody tří studánek v okruhu – dosahu, kam lidé chodí pěšky nebo jezdí na kole. Jedna byla O.K:, jedna byla znečištěna chemikáliemi – asi 150 metrů výškově nad ní jsou pole, která byla dlouhá léta hnojena. Třetí měla v okruhu, kde se vsakovala voda nějaké uhynulé zvíře a nevyšla bakteriologicky. Inu, ne vždy je všechno tak růžové, jak se může jevit.

      Dnes jsem objevil, aniž jsem hledal, dvě informace o vodě :
      http://dolezite.sk/Tichy-ocean-se-doslova-plni-plastovymi-odpadky-E7gNbe.html

      http://www.vodalidem.cz/nestle/

      V našem městě stojí m3 téměř 90?-Kč / vč.splaškové vody /. Jak je to u vás na Floridě?

      Pěkný den přeje
      Venda

      1. „V našem městě stojí m3 téměř 90?-Kč / vč.splaškové vody /. Jak je to u vás na Floridě?“

        Tak jsem kouknul na ucet a pisou tam 2.80 $ za 1000 galonu ( gal.=3.78litru) pritok a 7.20$ za odtok .Nevim jak v CR ale tady pokud odeberete dejme tomu 5000 galonu nauctuji vam to i za odtok coz je svinarna,kdyz polovinu z toho pouziju na zaliti zahrady a bazenu.U kazdeho uctu je pak asi 15$ zakladni poplatek.Takze v prumeru platim v lete okolo 80$ v zime okolo 60$ za vodu.
        Studna vas vyjde tak na 4000 – 6000$,coz se samozrejme dlouhodobe vyplati.

        Ja se snazim zachytit co nejvice destove vody,prave kvuli zahrade.

        Jinak floridsti farmari uz pomalu vyjadruji sve nepokoje ohledne vody,protoze se stehuje cim dal vic lidii sem na Floridu a logicky ta voda zacina jiz dnes nekde chybet a to i presto ze Florida ma velmi slusne zasoby a kvalitni prameny.
        Jeste zminim,pred lety jsem kritizoval tisice golfovych hrist tady ,ktera potrebuji zavlahu pro sve travniky.Ale pozdeji jsem zjistil,ze jsou napajena z umele vytvorenych jezirek,ktera zachytavaji destovou vodu.

        K Vasemu zazitku z vlaku. Tu obec Zator znam jezdil jsem tam na kole pro vodu ze studanky.Tech studanek tam bylo vice,ale nemam poneti jestli tam jeste dnes jsou.Kdyz jsem videl jak se v okoli plundruji jesenicke lesy,atk pocitam ze ze studanky zbyly jen vyjete koleje od traktoru.

        Dost uz tlachani,jdu tvorit nejake hodnoty.Hezky den Vendo.

        Martas

  2. Velmi pěkný a užitečný článek, pane Vendo. Souzním a z pozorování pozoruji. Již v 80.letech minulého století jsme se na fakultě dozvídali informace o přeměně některých oblastí jihu Moravy v polopoušť. Jezdím pravidelně již 40 let na Plumlovsko, což je jistě doba, která snese srovnání a potvrzuji stálý úbytek vody. Je to jednoduché, protože ještě před cca deseti lety se nestávalo, aby ve studni na dědině nebyla voda. A teď je to otázka určitého období každý rok.
    „Ubývá míst kam se chodívalo pro vodu..“
    https://www.youtube.com/watch?v=yhbotOIZrAg

    1. Díky za souznějící názor. A také odkaz na písničku Hradišťanu.

      Asi před 15ti léty jsem vařil pro cca dvacet studentů ze Španělska. /vegetariánů a vegetariánek /. Fascinovalo je, že máme v létě tak zelenou krajinu, trávu, lesy. Byli ze Sevilly a jejich léto je tam vyprahlé, vše prý zežloutne. Když pršelo, nechali se všichni sprchovat pro ně opravdu vzácným deštěm.

      Mne fascinuje jezero Bajkal. Kdybych se chtěl ještě někam daleko podívat, tak určitě do této části Sibiře, a to začátkem léta.

      viz.: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jezero_Bajkal

      Pěkný večer.

      Venda

    2. Pane weissbachu, nějak mi to nechce reagovat na Váš příspěvek, tak ho zkopíruji :“weissbach { Není pochyb, že masivními zásahy do krajiny, což trvá ve větším měřítku u nás již od 50.let minulého století a způsoby zemědělského obhospodařování, regulací vodotečí a melioracemi, budováním dopravních sítí a zpřístupňovacích stezek se snižuje absorpce půdy a schopnost krajiny zadržovat vodu. Naopak se zvyšuje rychlost odvodnění, povrchový splach… }“

      K vodě obecně :
      Katastrofální sucha byla i v minulosti – sucha a neúroda obilí byla 1947 v Českolovensku. Už jsem uváděl, že množství srážek ČR roste 1961-2013 , z čehož neplyne, že půda a studně nemohou vysychat hlavně vlivem vyšší teploty a výparu.
      http://zmeny-klima.ic.cz/CR-teploty-15-let-a-1961-2013/CR-teploty-a-srazky-1961-2013.jpg
      Tolik diskutované větší odtoky z krajiny by se musely projevit větším průtokem řek, což jasné není. V Praze Chuchli dnes 26.6.2014 teče 49 m3/s. viz
      http://www.pvl.cz/portal/SaP/PC/
      , průměr roční Vltavy v Praze je kolem 160 m3/s. Do Rožmberka v roce 2002 přitékalo asi 700 m3/s, což je zhruba roční průměr průtoku Labe v Hamburku.
      http://zmeny-klima.ic.cz/povodne-vltava/Labe-Decin-prutok-1852-1988.jpg
      http://www.vitejtenazemi.cz/pict/voda_cs/main/obr_b218.jpg
      http://www.vitejtenazemi.cz/pict/voda_cs/main/obr_b219.jpg

      Vysychání během několika desetiletí má postihnout u nás jižní Moravu
      http://zmeny-klima.ic.cz/zmeny-srazek/zmeny-srazek-maly.jpg

      Odkaz pana Vendy
      http://svobodnenoviny.eu/25-sokujicich-faktu-ze-se-na-zemi-rapidne-snizuji-zasoby-vody/
      nerozlišuje vodu a virtuální vodu ( dovoz a vývoz virtuální vody v potravinách), prostě je to tak trochu klimatický Blesk ( bod č. 7).
      Virtuální voda viz třeba
      http://zmeny-klima.ic.cz/ledovce-a-klima/ledovce-1-dil/index.htm
      2/3 vody používáme na pěstování a výrobu potravin
      Z čerpání vody celkem 4430 km3/rok zemědělství čerpá 2880 km3/rok. Dostupný odtok je 12 500 km3/rok, tedy asi čerpáme asi 35 %.
      Nezpochybňuji odkazy na FAO a jiné odborné odkazy.
      Souhlasím, že voda bude zásadní problém a možná už je. Nejvíce vody spotřebuje zemědělství, je třeba cílená kapková závlaha rostlin, suchu odolné obilniny ( ano i ty GMO pro sucho vyšlechtěné, což je možná odpověď na bod 3). Bod 16- cenový index masa USA na maximu- možná, ale FAO viz
      http://gnosis9.net/index-fao.php
      Index masa od svět 1990-2103 je nejvyšší 2010-2013 a cenový celkový index nejvyšší v podstatě od 2007. Reálné ceny potravin, ale byly nejvyšší kolem 1974. viz
      http://gnosis9.net/snimky/home_graph_3.jpg
      data viz
      http://www.fao.org/fileadmin/templates/worldfood/Reports_and_docs/Food_price_indices_data.xls
      Venda sem zavedl zajímavé hledání významu podle počtu výsledků Google – přes miliardu mají : auto, PC a USA
      Vede zřejmě *html s asi 25 miliardami, a písmenko A -asi 13 miliard, počítače si pracují za nás a časem přijde otázka, jestli bude třeba naše práce a když tak jaká…..Vodu a jídlo nám asi PC nevyrobí…

      1. Pane Pardále,
        pokud proti sobě stojí objektivní zkušenost /suché zahrádky a prázdná studna/ na jedné straně a měření podle nichž voda neubývá a neodtéká, pak je někde chyba.
        Samozřejmě zde hraje roli i charakter srážek. Pokud dnes významnou část srážek tvoří srážky přívalové, kdy během relativně krátkého období dejme tomu několika dnů spadne tolik, co za měsíc, pak je sice celkové množství srážek plus minus stejné, ale voda se nezadržuje v půdě, ale odtéká po povrchu. Co je podle Vás příčinou lokálních povodní?
        O změnách krajiny a jejich vlivu na vodní režim psal již ve 40.letech například Bohuslav Svoboda.
        Ze své denní praxe za posledních 30 let /lesnictví/ vidím, jak se změnil vodní režim. Vyschlá půda podobně jako suchá houba absorbuje vodu mnohem hůře a ten povrchový odtok je viditelný.

        1. Pane weissbachu, nejsem ve sporu s tím, že voda steče z betonu a střech , že les a louky jsou třeba. V jihozápadním pohraničí jsou od hranic kilometry až 20 km bývalé staletí obhospodařované půdy, nyní ponecháno jako louky, tzv. pastviny s 1 kus hovězího na km2, u krajů se neseče, křoviska a džungle postupují, vodu to zadržuje líp jak pole s kukuřicí, ekologové jásají nad broučky.
          Jezdím na kole nebo chodím do lesa skoro každý den. Les letos vyschlý na troud, řeka je jak potůček. Před pár lety (ne 2002) na tom samém místě místě hektarové bažiny z obou stran silnice, na silnici pár dní půl metru vody ( po tání sněhu, ten letos nebyl). Takže různě, a to i v poslednch letech. Lesů máme víc jak před 100-150 lety, je otázka jakých, kromě sežrané Šumavy to pořád je les, který vodu zadržuje. Dřív se z lesa odvezlo všchno a dalo se tam chodit v keckách. Dnes se odvleče všechno na štěpky, takže problémy s lesem a s vyluxovanými živinami pro něj v mechanizaci přístupných částech ještě čekají. Les neudrží víc jak 100 mm srážek, zbytek steče jako po linu.
          Povodně byly vždycky, viz historická data a grafy jsem dal na

          http://zmeny-klima.ic.cz/povodne-vltava/index.html

          Povodně v Praze nad 2000 m3/s průtok Vltavy
          1600-1700 povodně 4x, 1701-1800 povodně 8x, 1801-1900 -povodně 6x, 1901-2013 povodně 4x, z toho 3x po roce 2000.
          Chápu rozhořčení lesníka, jak se starat se o les při změně vlastníků postupně soukromé, státní, JZD, rozdrobené soukromé. Máme les jako dědictví statku, s bratrem to máme ze svých současných bydlišť celkový součet 100 km. Předepisuje se výsadka smíšeného lesa se smrkem tam, kde byly staleté borovice. Tomu nerozumím. Břízy se do borového podrostu chytí samy a listí zlepší půdu. Není nic krásnějšího v přírodě jak vzrostlý borový les s borůvkami. Les je srdeční záležitost a často srdce pláče.

          1. Musím s Vámi souhlasit. Od roku 1996 máme nový lesní zákon, postupně doplněný, který stanovuje závazná kriteria hospodaření. Zažil jsem za tu dobu postupně jak se dobře míněná ustanovení změnila v pravý opak a přešla tak ze záměru ochránit do nesmyslné buzerace.Ale to je na dlouhé povídání, ostatně stejně jako stav našeho zemědělství, který zmiňujete. V lesích dnes již nevládnou lesníci, ale manažeři ze zcela jiných oborů dosazení svými politickými protektory. Tisíce natažených rukou si žádají maximalizace zisku a tomu se přizpůsobuje vše. O loukách ležících ladem je škoda mluvit…

          1. Občas tam také nahlédnu. Otec víc jak 30 let měřil vodu pro ČHMÚ.

    1. Není pochyb, že masivními zásahy do krajiny, což trvá ve větším měřítku u nás již od 50.let minulého století a způsoby zemědělského obhospodařování, regulací vodotečí a melioracemi, budováním dopravních sítí a zpřístupňovacích stezek se snižuje absorpce půdy a schopnost krajiny zadržovat vodu. Naopak se zvyšuje rychlost odvodnění, povrchový splach…

      1. Proč se voda neudrží v krajině, na to již se přišlo.
        Třeba i „narovnaná“ koryta potoků, potoky bez meandrů. Asfaltové silničky, po staru svážnice v lesích, po kterých déšť vesele odtéká či pole plná kukuřice, která nedokáže zadržet příval deště. Fakt i to, že jaksi /podle mého názoru/ teď dlouho neprší, půda vyschne a ztvrdne a když pak přijde rychlý déšť, tak téměř vše je učiněno pro to, aby „vletěl“ do koryt regulovaných potoků, rychle z krajiny pryč. Fakt je, že se to teď snaží ti, co mají zdravý rozum to změnit. Staví se suché poldry, které mají vodu zadržovat. Silničky v lesích mají po nějakém stu metrech šikmé odvody do okolní svazčité půdy a vodu, která teče po silnici tak vrátí do lesa.

        V tom Španělsku, které jsem tu vzpomněl, mají snad i dvojitou kanalizaci, odpadní a dešťovou. Dešťovou vodu používají na splachování WC /?/. V každém případě ale vodou dnes příliš plýtváme.

        Na venkově, kde jsem měl v jedné vesničce tři tety, měli v minulosti dvůr se suchým záchodem, nad hnojem, plný dvůr slepiček. Časem se hnůj vybral, vyvezl na pole. Dnes, u všech tet je vydlážděný dvůr, voda odtéká do kanalizace, žádné slepičky, záchod splachovací. Inu, pokrok.

        Na jedné straně je vyšší spotřeba, to je fakt. Na druhé straně je méně vody v krajině, to je také fakt. I když mohou být srážky v úhrnu stejné /téměř/.

        Paradoxně, když občané ve městě začnou šetřit vodou z vodovodu, musí vodárny / dnes rakouská firma / zdražit, protože náklady má pořád stejné, resp.ty se zvyšují s vyššími cenami vstupů, třeba PHM?

        Letošní zima bez sněhu = vláhy – vodu pro spodní pitnou vodu, pro prameny, nijak nezajistila nebo neposílila. Jak dlouho se vsakuje voda do hloubky, z které ji pak pracně z vrtů čerpáme a jaký plošný sloupec prosáklé zeminy to musí být, aby došel až do těch patřičných hloubek?

        Dík za případnou odpověď.

        Venda

        1. Doporučuji knihu Pravdomila Svobody „Napojme prameny“ i když bude pravděpodobně těžko k sehnání. Je to skutečná perla a určitě byste ji ocenil…
          To je spíše otázka pro geologa. Závisí na složení půdy, struktuře, tvaru krajiny, tlaku vody. Voda se většinou zadržuje v horských oblastech, kde jsou také největší srážky, pak stéká do přírodně vytvořených nádrží /pramenišť/, v nižších polohách částečně proniká do hlubších vrstev, kde vytváří podzemní jezera, zásobárny spodní vody. Úbytek spodní vody nemusí být nutně pro danou oblast způsoben nedostatkem srážek, ale tím, že se naruší přítok, nebo otevře odtok v místech, kde se voda dosud zadržovala. Největší zdroje podzemní vody mají původ ještě v dobách ledových.

          1. Funguje to tak, že jsou občané za svou spořivost odměněni stálým zdražováním. Čím více ušetříte, tím více to dorovnáme zdražením… Podobně jako u elektřiny atd. Snahu kontrolovat a omezovat spotřebu vody, tak jak je to v plánu nelze chápat jinak, než jako prostředek k ovládání, protože kdo dnes při těch cenách plýtvá vodou? Kdo by si to mohl dovolit?

          2. Pro Vendu a wiessbacha. Cena pitné vody se skládá z velké části, řekněme 90 % z fixních nákladů nezávislých na množství prodané vody. Čím víc budeme šetřit, tím bude pitná voda dražší, i kdyby na tom nikdo nevydělával,což se o nadnárodních vlastnících říci nedá.
            Za 20 let ce snížila spotřeba vody 2x a cena se zvýšila (dohromady se točným) asi 100x. Spořeba pitné vody je u nás kolem 150 l/os/den, na rodinu řekněme 0,6 m3/den, čili asi 220 m3/rok. Město postaví za EU dotace čističku + bioplynku a pak se zjistí, že je to spojeno se smlouvou o tom, že cena vody+ stočného se bude navyšovat o 5% ročně a je ouvej, hlavně pro vesnice v téže vodovodní síti, které z bioplynky nemají nic a kde voda z JZD vodovodů byla i zadarmo.
            Martas300 píše, že vodné+ stočné na Floridě je asi 10$/1000 galonů = 10$/3,78 m3= 200 Kč/3,7m3 , čili 53 Kč/m3. Zase jsou ti imperialisti na tom líp.
            Cena elekřiny se zvyšuje také, ale méně -závisí to na mnoha okolnostech, fixní náklady u výroby elektřiny nejsou tak vysoké %, vlastní palivo je drahé.
            Spodní voda ubývá všude v „civilizovaném“ světě a její náhrada se nerýsuje. Čerpáme bez možnosti náhrady i u nás hlubinnou ledovcovou Dobrou vodu ( bez dusičnanů) starou až 16 000 let.
            Snížení hnojení u nás synterickými hnojivy a zmenšení pesticidů ( svět až 1,5 kg pesticidů/osobu/rok !) se vytváří podmínky pro obnovení čistoty přirozených pramenů. Problém je i v tom, že se táhne povrchová voda desítky kilometrů z říčních přehrad ( Želivka pro Prahu, Landštějn, Římov atd). Tím se odstavují domácí studny, které potřebují pro čistotu stálý odběr, ne jen v létě v době největšího nedostatku na zahrádku. Domácí pitná voda může potřebovat darling a třeba i odlučovač manganu, a to jsou velké peníze.
            Pohraničí se meliorovalo za velké peníze, staré chátrající spodní vodoteče napomáhají odvodu vody a navíc jsou zdrojem dusičnanů.
            Co bychom chtěli, jedno písmenko v diskuzi na internetu je skoro zadarmo.

  3. Ve výčtu toho, proč voda odtéká rychleji z krajiny jsem zapomněl uvést obrovské plochy různých supermarketů, parkovišť, střechy hal, montoven, zkrátka zastavěných a vyasfaltovaných kilometrů čtverečných, které spolehlivě odvádí vodu do kanalizace a ta do potoků a řek a rychle pryč!

    Vím, že starší lidé / jako já / mohou být až velmi otravní vzpomínáním. Ale v dětství, v čase od června do září, byly deště teplé. Prostě zapršelo, jako děti jsme zmokly a zůstaly v mokrém venku a hned jsme zase uschly. Dnes dva – tři dny předem hlásí ochlazení, možná deště, pak se ochladí a zaprší-li, tak to bývá často velmi studený déšť.

    Ale sláva za ten dnešní.Spadlo asi 10 mm. 1 x týdně bych to bral.

    Venda

  4. Zdravím. Děkuji za článek. + Přidávám.:

    Modlitba za vodu – Jan Skácel

    Ubývá míst kam chodívala pro vodu
    starodávná milá
    kde laně tišily žízeň kde žila rosnička
    a poutníci skláněli se nad hladinou
    aby se napili z dlaní

    Voda si na to vzpomíná
    voda je krásná
    voda má
    voda má rozpuštěné vlasy
    chraňte tu vodu
    nedejte aby osleplo prastaré zrcadlo hvězd

    A přiveďte k té vodě koníčka
    přiveďte koně vraného jak tma
    voda je smutná
    voda má
    voda má rozcuchané vlasy
    a kdo se na samé dno potopí
    kdo potopí se k hvězdám pro prstýnek

    Voda je zarmoucená vdova
    voda má
    voda má popelem posypané vlasy
    voda si na nás stýská

    Modlitba za vodu – Hradišťan
    http://www.youtube.com/watch?v=T0eqMIOBR-0

    & K vodě slané -> Námořníci bez lodí …
    http://www.ceskatelevize.cz/porady/10534821118-namornici-bez-lodi/21356226464/

  5. Súdruhovia, vy sa zaujímate len o obyčajný chlast – vodu na pitie. A nikto tu nespomernul najvzácnejšiu vodu zo všetkých vôd . Svätenú vodu, ktorá sa sice nedá piť, ale odháňa všetkých ,,zlých“. Ale táto informácia je bez záruky…

  6. S vodou, o vodě, bez vody……. je potřebná jako vzduch a přesto se dá obchodovat. A je léto a voda je v kurzu ! Jsou mezi námi lidmi tací, kdo získají od vlád požehnání vodu vyvážet. Proč ne, když se na tom svět domluví. Voda je jeden ze základů pro život. Ale oni to chtějí udělat jako job! Pro sebe, pro i svoji nenasytnost, zisky, peníze, moc, majetek. Chápete, vodu, na jejímž „stvoření“ nemají žádný relevantní podíl ??!!

    Několik odkazů :

    http://svobodnenoviny.eu/isis-a-basar-assad-vedou-valku-o-vodu/

    http://www.cez-okno.net/clanok/voda-z-vodovodu

    http://svobodnenoviny.eu/iluze-regulace-ceny-vody-a-zisku-koncernu-aneb-lide-mlcte-a-platte/

    Venda

  7. Voda. Jaká zdánlivá samozřejmost. A přesto jsou úvahy, že ji je /bude/ nedostatek a že se bude kvůli ní i válčit / tedy, pokud se již neválčí /.

    Zatím je však realita, která z ní činí, na jedné straně strategickou surovinu, na druhé straně podnikání a tím i zisky…. . V neposlední řadě obojí pak přináší i možné ovládání lidí.

    Pan Radek Novotný je expert.
    Doporučuji jeho článek zde :
    http://tadesco.cz/radek-novotny-privatizace-vody-cr-byla-pokoutna-nemravna-dostali-se-role-psu-obojku-2-dil/

    Ukázka „life story“:
    Pojďme se podívat na váš osobní příběh. Co vás vedlo k tomu, že jste se do vodárenské problematiky pustil? Co se dělo poté? Jak vypadá v současnosti vztah mezi vámi a lidmi, kteří vystupují za zahraniční koncerny?

    Já jsem do vodárenského odvětví vstoupil paradoxně na straně koncernů. Moje firma „Compas Capital Consult (CCC)“ začínala jako obchodník s cennými papíry a postupně se zaměřila na akvizice, fúze a vstupy strategických investor. Ale ne tak, že někdo fabriku koupí, rozparceluje, vytuneluje a zavře. Díky tomu jsem měl jasno o tom, co to je a co není strategický investor. Když v roce 2001 má firma organizovala veřejnou obchodní soutěž pro VaK Prostějov, tak jsem z nabídek koncernů zjistil, že se o žádné strategické investory nejede. Dělali jsme organizačně-právní servis, ale ptali se nás, na náš názor na nabídky. Zjistil jsem, že přichází subjekty, které si z okresní vodárny chtějí vytáhnout všechna zisková aktiva. Tím chce nahradit v monopolní pozici okresní VaK, který se pak stane zcela závislý na koncernu. Prostě z firmy, která ovládá monopol, se stane slupka zcela závislá na koncernu. Nabídky koncernu v Prostějově odmítli. Vzhledem k této zkušenosti jsem vodárenství bral jako velkou příležitost se prosadit jako poradenský subjekt měst a obcí, které si chtějí zachovat vliv na vodu a na to, kde končí peníze vybrané za vodu od lidí.

    Pokud strategický partner, tak to musí být opravdový investor, a pak spolupráce s cizinci špatná není. Vezměme například Škodu Mladá Boleslav. Ta by tu teď již nebyla, kdyby strategického investora neměla. Jako tu dnes není LIAZ a Praga. Investor musí nabídnout rozšíření trhu, rozvoj a především ochotu investovat.

    Proto, abych měl o oboru vodárenství hodnověrné informace a mohl se zorientovat, jsem koupil akcii každé vodárny v ČR. Mohl jsem díky tomu přijít na valnou hromadu, mohl jsem se ptát, měl jsem legitimní právo požadovat vysvětlení k podání dotací, či doložení něčeho, co někdo tvrdí. Poté, vybaven daty zevnitř vodáren, jsem udělal rozbor všech vodáren v České republice. Svou analýzu českého vodárenství jsem v roce 2002 poslal na ministerstvo zemědělství, financí a vnitra. Nebyla pro koncerny a anti-politiky pozitivní. Za měsíc na to mi u domu shořelo auto. V tu chvíli jsem pochopil, že jsem na správné cestě. Já jsem totiž v podstatě napsal: Pozor, někdo se nám snaží ukrást vodárny, podívejte se na to! Ta analýza samozřejmě neskončila jen na ministerstvech. Dostala se i do jiných rukou a přišla první gangsterská akce proti mě, kterou se mě pokusili zastrašit.

    Mám rodinu a žiju zde, a pokud poté, co jsem popsal pravdu, přichází gangsterská praktika, tak nemůžeme ustupovat. Je třeba se bránit, jinak nás zlo sežere. Takže jsem napsal další analýzu, doložil fakta, vytvořil web, začal informovat lidi a zastupitele, a začal jsem jako CCC vodárny po celé republice bránit poradenstvím, zasíláním informací, předkládáním dotazů a soudní cestou. Začali se na mě obracet zastupitelé, ti rozumní se ptali a předávali mi materiály. Běžel řízený proces tunelování vodáren – Zlín, Kladno, Hradec Králové, Prostějov… až do roku 2006. Pak se o to pokusili v Náchodě, a to byl zlom, kdy se nám podařilo tunel zastavit. Bylo kolem toho hodně práce, ale rozum zvítězil nad manipualcemi a korupcí.

    V okamžiku, kdy přijeli nahaněči koncernů v audinách na jednání starostů a „hadi v oblecích“ začali starostům vykládat, jak to bude fantastické, když předají monopol vody koncernu, jak poroste cena vody jen o inflaci a jak zajistí dotace, tak se starostové menších obcí začali ptát: “Prosím vás, kde tedy ta cena vody roste o inflaci?” -“V Olomouci.” -”Já tady mám tabulku srovnání a tady neroste o inflaci. Ani jednou nerostla o inflaci.” -”To jsem vám řekl špatně,” a vytáhli jinou tabulku. Starostové vytáhli druhou moji tabulku a řekli: “Ne, tam taky nerostla o inflaci.” -”Aha, ona teď neroste o inflaci, protože ona ta města chtějí větší nájem, aby měla na pokrytí nákladů.” -”Ale to jste nám neříkali. Vy jste nám říkali, že roste jen o inflaci.” -”No, ona roste o inflaci, ale když města potřebují víc, tak ne…” A starostové pochopili, že jim lžou. Pak začali s dotacemi, to bylo druhé téma, které otevřeli. -”Takže kde žádáte o dotace? Vy jste poskytovatel dotací?” A tímto stylem je v podstatě svlélkli do naha a zjistili, že ta namalovaná paní až tak krásná není.

    Starostové pochopili, že to celé je slušně řečeno “fligna” a “limuzíňáci” odjeli s nepořízenou. Starostové se semkli a na místě se dohodli. Žádný provozní model, žádný prodej akcií, voda zůstane v rukou starostů a obcí. Byla to práce na rok a půl, kterou mi nikdy nikdo nezaplatil. Starostové byli rádi, že mají servis, a já jsem byl rád, že se našli rozumní lidé a mám precedens, že se tunelu lze ubránit.

    Byl to zlom. Po odmítnutí v Náchodě přišlo odmítnutí tunelu na Pardubicku, Trutnovsku, Mladoboleslavsku, potom v Kroměříži, Přerově …a tak dále. To byl první velký úspěch v mém příběhu, který začal tím, že jsem od roku 2002 poskytoval nějaká data a servis.

    Mezitím jsem zažil obrovskou zkušenost s “fungováním” státní správy. V roce 2003 jsem byl požádán, zda bych nebyl součástí meziresortní komise pro vodárenství, ve které bylo šest ministerstev a Fond národního majetku. Cílem bylo zpracovat analýzu českého vodárenství. Tak, jak teď spolu sedíme my, tak jsem ministru financí Sobotkovi vysvětloval, jak se mezi vodu a lidi instalují soukromé penězovody. Pochopil, že je třeba to zanalyzovat a poté navrhnout pro stát správné řešení. Požádal mne, abych v komisi působil jako koordinátor. Výsledkem měla být analýza reálného stavu. Ukázalo se, že zájem řešit negativní dění kolem vodáren má jen ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo životního prostředí. Naopak to vypadalo, že zástupcům ministerstva zemědělství je úplně jedno, co se s vodárnami děje – “nic nejde, nic nemáme, nic nevíme, nemáme data, nemáme přístup, nejsme schopni zajistit”. Ministerstvo životního prostředí, se snažilo dostat do republiky dotace a vědělo, že musí splňovat podmínky EU, o nichž jsem hovořil. Jsem přesvědčen, že koncerny mají na ministerstvech své lidi. Ti nevystupují ve prospěch koncernu otevřeně, ale úplně stačí, že nic nedělají. ………..

    Mnohem více článků je zde:
    https://pravdaovode.cz/author/radek-novotny/

    Vzpomněl jsem si, že Venda tu kdysi napsal o vodě. Vyhledal jsem to a opět mne potěšilo jeho psaní o vodě – úryvek zde:

    „V neděli večer jsem se vrátil ze slovenské Oščadnice. Je to podhorská vesnice s mnoha penziony, sjezdovkami, tedy hlavně s „průmyslem“ pro zimní rekreaci. Věřící občané si tam po válce vybudovali křížovou cestu. Na jejím začátku je malá, opravdu malá studánka, kde naplnit pet lahev o obsahu litr a půl mi pak trvalo více jak čtyři minuty. Na lavičce u ní seděl jeden starý pán. Opálený, shrbené postavy, pamatující na budovatelské nadšení farníků, kteří se touto vodou při nelehké práci na své stavbě cesty občerstvovali…; trpělivě čekal, až se jeho pěti litrový kanystr této, pro něj zázračné vody, naplní. A já s ním. Povídal, že dříve jí teklo mnohem více. Dnes, a také v minulých létech, se však stává, že pramínek vysychá… Konstatoval tím pokorným uznáním, jako že Bůh dává, ale i bere. Povídal také, že nepije nic jiného, než tuto vodu. Poválí ji v ústech, prohřeje a s vděkem a pokorou polkne malý doušek do svých starých útrob…, a myslí přitom s láskou na Boha, na Ježíše Krista a na Pannu Marii. Zeptal jsem se ho, ač jsem tušil jeho odpověď, jestli se zajímá o mistrovství světa v kopané. Řekl něco ve smyslu, že spánek je mnohem sladší než med, a to bylo vše. A ke „své“ vodě ještě dodal, že na jeho každodenní malou procházku čeká i jeho stará kočka. Naleje decinku do její misky. A jak prý si pomlaskává.“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2016