Volby skončily, společenský marasmus pokračuje

Není divu, politická krize posledních deseti let je jen zevní manifestací krize celé západní civilizace. Liberálně-tržní uspořádání je jak v oblasti mezilidských vztahů, tak v oblasti zdrojů planety „u konce s dechem“. Už i „optimistům“ došlo, že pokračující směr zběsilého honu za zvyšováním spotřeby přírodních zdrojů a nárůst majetkové nerovnováhy směruje lidstvo do katastrofy. Neboli žijeme v době, ve které stojí před západní civilizací naléhavá výzva ke změně pojetí smyslu života jednotlivců i národů. Výzva již není evokována jen jakousi intuicí hluboce duchovních lidí, ale začala být podkládána i racionálními nálezy lidí žijících převážně materialismem. Obrysy důsledků zatím nenápadně probíhajících jevů učinilo i většině vzdělaných lidí zřejmým, že v současnosti za pravdu považovaná paradigmata myšlení tzv. moderního člověka, která nepozorovaně řídí styl myšlení, a tím života jednotlivce i národů, je nutno zásadním způsobem přestavět. Materiální pojetí života bude doplněno o složky žití rozměru nehmotného, duchovního!

ceska-republikaK realizaci takové rozsáhlé přestavby způsobu myšlení celých národů je nezbytně nutné, aby se současná světová náboženství a filozofie rozvinuly ve vyšší úrovni. Tím myslím, že poskytnou nové poznatky o zákonech duchovního (nehmotného) rozměru stvoření a zpřesní je. Jen renovovaná úroveň poznání zákonů duchovního rozměru reality může pomoci člověku 21. století pozvednout se z přežívající středověké úrovně a srovnat krok s poznáním rozumovým. Současná krize civilizace totiž existuje právě proto, že vědecké (rozumové) poznání lidstva prudce vzrostlo, ale znalosti o zákonech duchovního rozměru reality ustrnuly v úrovni středověké! Tím se vytvořila disproporce, která vyvolává společenské napětí, jako každá nerovnováha. Dlouhodobá nerovnováha čehokoliv je z povahy jevu vlastně porušením harmonie stvoření. Každý intuitivně cítí, že neodpovědnému nelze svěřit do rukou obrovské možnosti, které člověku vyjevilo vědecké poznání!

Stvořitel hmotnosti tuto možnost vzniku nerovnováhy anticipoval, neboli dopředu předpokládal. Do psychologie a duše člověka a národů jsou proto vloženy nenápadné „programy“ korekce vadného vývoje. Spouštěcí mechanismy rozumem nevypočitatelných procesů automaticky zajišťují, třeba formou kataklyzmat, odstranění nadměrných odchylek od očekávání Tvůrce komplexu. Opravné pochody se automaticky spouští a manifestují třeba formami destabilizace psychické a vitální rovnováhy lidí. Jejich duševního a tělesného zdraví. V případě nevčasné korekce špatného směrování civilizace organizačními kroky její mocenské elity dovedou destruktivní síly v člověku celou civilizaci k vyřazení ze stvoření. Tedy k sebezničení. O těchto špatných koncích civilizací vyprávějí legendy o „Atlantidách a Sodomách“. Katastrofa celku pak postihne i dle rozumu nevinné, protože podle karmických zákonů tito byli místo zákonům božím na prvním místě poslušní zákonům mocných tohoto světa! (E: Dvěma pánům nelze sloužit!) Dokonce lze říci, že svou netečností v důsledku umrtvení ducha chybné směrování elit do kolapsu umožnili. (Viz v Evangeliu o „pádu věži v Siloe na nevinné“.)

Tím chci říci, že když nastane civilizační kolaps, nebudou se jeho bolestivé procesy týkat jen duchovně padlých mocenských a vědomostních elit, ale i jimi vedených „malých lidí“. Tedy i domněle nevinných celých národů a civilizací!!!

Od vnímání mechanismů stvoření, vyrovnávajících nerovnováhu rozumu a etiky v civilizacích a národech, jsou odvozeny všechny předpovědi „apokalyps a božích soudů“ tak zvaných proroků. Ve skutečnosti jednotlivců, vidících očima duše a ducha. Ti odedávna nedatovanými předpověďmi upozorňují na to, že masové a výrazné odchylky myšlení a konání mocenských elit od Řádu stvoření nutně spouští negativní karmický následek. Tedy odchylky elit od toho, co až na výjimky každý vnímá jako minimální přirozenou „etiku nebo morálku“. (Viz opět Evangelium: „Až uvidíte nepravosti na svatých místech vězte, že hodina soudu se přiblížila!“ Touto formulací je přece jasně vyjádřeno, že děje „soudu“ jsou reakcí na dění, nikoliv na letopočet! Až k té věci dojde, tak se boží mlýny rozjedou!!!)

Jak tyto obecně známé věci souvisí s volbami v zdánlivě „bezvýznamném“ Česku? Podle mého již před 20 roky uveřejněného názoru souvisí velmi. Česká kotlina je taková „zkumavka“ budoucích společenských dějů v Evropě. Proto, že Češi jsou podle mého vnímání „neurotici Evropy“. Možná pro genetickou směs, možná proto, že česká kotlina je „jakýsi radioaktivní kotlík“ podněcující vyzařováním hornin zde usedlé k spontánnímu, a tím většinou nezvládnutému vyjevení skrytých napětí. Dříve, než k vyjevení téhož dojde jinde v Evropě! Zajímavé, že tento vnitřní neklid při existující nerovnováze „čehokoliv“ nepozoruji třeba u Němců (ani moc u Moravanů). Myslím si, že u Němců je rovněž existující vnitřní nerovnováha dlouhou dobu potlačována vžitou disciplinovaností. U Angličanů „do kosti“ vžitým silným konzervatismem a skepsí k novému. Vždyť už Aeneáš Silvius v 15. století píše o Češích jako o „hledačích novot“. Právě tento jakýsi vnitřní neklid, nebo možná duchovní neukotvenost obyvatel české kotliny je příčinou toho, že všechny velké „duchovně revizionistické“ změny v Evropě se začaly prvně manifestovat v české kotlině! Reformace křesťanství husitstvím, nacionalismy českým a německým šovinismem. Včetně pojetí státních celků jako formy realizace národů, nikoliv jako ekonomickou optimalizaci bytí. Jen v Čechách se dále stalo, že zde světově ojediněle v regulérních volbách zvítězili v roce 1946 komunisté! Tento obrat k ním byl současně výrazem naivity a duchovní nezralosti v hledání obecně lepšího společenského uspořádání! (Nestalo se to na Slovensku.) Prvenství českého hledačství pokračuje dále! V reakci na reálné fungování tohoto komunismu se jej sami čeští komunisté, opět ne slovenští, jako první na světě v letech 1967-68 pokusili reformovat. A tím se stali revizionisty „osvědčené“ formy komunismu, jako kdysi husité revizionisty „osvědčeného“ katolicismu. (V protikomunistických vystoupeních v Maďarsku a Polsku šlo vždy jen o vystoupení antikomunistů.)

Proto tvrdím já, že viditelná krize konzumního Západu začala rovněž „blbou náladou“ po převzetí západního modelu „svobody a demokracie“. Po listopadovém jásotu se Čechům z jeho pojetí „pravdy“ ve stylu, že „kdo má, ten má“ a z lásky k jakýmkoliv penězům udělalo „nevolno“. Od vítězství „pravdy“ jakýchkoliv peněz a „lásky“ k vychytralému a poživačnému způsobu života se pozvolna odvinula současná politická deprese národa! To právě tato „blbá nálada“ je příčinou toho, že daleko nejsilnější stranou v Česku se stali nevoliči!!! Tedy ti, kteří rezignovali na jakoukoliv možnost uspořádání spravedlivějších poměrů. Dalšími nejsilnějšími stranami, jako v Kocourkově, se staly „strana koblih“ (ANO) a strana líbivých konzum usnadňujících slibů (ČSSD). Za čtvrtou nejsilnější stranu zvolili Češi tu, která v zemi 40 let měla plnou moc a předvedla to, co předvedla (KSČM). Pravda, něco udělala i dobře! Ale za jakou cenu? Pátou nejsilnější se stala strana, která „velmi kvalifikovaně“ (rafinovaně) usiluje o zvyšování disproporce mezi výnosy z majetků a práce (TOP)! Tedy aby bylo výhodné hlavně být majetný a nikoliv tvořivý! Neboli za nejlepší cestu k prosperitě považuje koncentraci majetku v rukách „odpovědné a kvalifikované“ hrstky, jíž davy manipulovaných tvůrců hodnot slouží. Až na šesté místo poklesla strana podnikatelů a OSVČ, která v posledních svých 20 letech vlády sofistikovaně usilovala o vytvoření a udržení právního a podnikatelského „šera“ ve fungování státu (ODS). To mělo údajně zajišťovat rozvinutí té „pravé svobody“, vlastně podivných přesunů peněz. Sedmou stranou v parlamentě se stala strana, která je přesvědčena o tom, že „obnovení blaha ve státě“ je možné dosáhnout metodou „nepřetržitého odvoláváním politiků“ (Úsvit). Poslední parlamentní stranou se stala příznivkyně návratu sice osvědčených pozitiv, leč bohužel nemodernizovaných (KDU).

Tak tedy Češi volili v roce 2013 duchaprázdně a v důsledku zákona setby a sklizně si opět po roce, dvou budou zpívat tu známou „budovatelskou“ píseň komunisty obalamucených z roku 1948: „Teď, když máme, co jsme chtěli!“ A moje životní zkušenosti říkají, že po zapění takového typu písně nastaly padesáté roky, nejnechutnější roky mého života! Čeká mě po této volbě nějaká jejich obdoba? Takové nové formy rozvinutí „svobody“ jako okrádání kdekoho kdekým, demokracie ve stylu „poslanec k mání za deset milionů“, preference a příznivé hodnocení v tisku za milion?

Je třeba se tedy zeptat, kdo je popisovaného stavu viníkem. A to je jednoznačné, je to předchozí dlouhodobý a systémový duchovní úpadek vědomostních, uměleckých a náboženských elit!!! Jeho stupňování je pozorovatelné z již nastupující absence úspěchů vědeckých, uměleckých, organizačních, náboženských. Vědci, umělci a sportovci z Česka se ve světě jaksi zneviditelňují! Navíc už i pro domácí publikum. Kdeže „totáčová“ a prvorepubliková kvalita seriálů a filmů je! (Odhlédne-li se od jejich tendenčnosti!) Kam že to zmizely popřevratové úspěchy sportovní a umělecké? Vždyť teď už zmizel ten útlak cenzorů a měly by se vyjevit celé kvality neutlačovaných talentů! On rozkvět nastal, ale čeho? Bordelů, heren, primátory a profesory vedených pochodů intersexuálních monster po městě, propagací romských kultur a sídlišť, mešit, bezduchých TV pořadů s podpásovou a krvelačnou náplní. Za největšího umělce Pražáků objevila naposledy TV konstruktéra polystyrénového plujícího hnusu na Vltavě. Jejím vytvoření vyjevil „umělec“, proslavený předtím mozaikou bulharského sedačkového záchodu za 20 milionů a svatého Václava na chcíplém koni, odpor vůči politice prezidenta. To tedy ve světě hledí!

Když jsem tedy popsal negativa, je nutné popsat východiska z krize. Vidím jen jedno. Změnu paradigmat myšlení masy celého národa! (A následně i evropských národů jako celku.) Jen změna myšlení masy lidí přivede do politické soutěže strany, které ještě mají ideály, a politiky, jejichž pohnutkou k angažovanosti je služba celku.

Jak toho dosáhnout? Nejprve musí dojít k přeladění vědomostní elity, zejména škol a církví, od materialistického pojetí světa k celostnímu, tj. i duchovnímu pojetí světa. Vědomostní elity se musí vymanit ze zajetí hypnózy, která je nutí vidět svět jako výhradně materialistický objekt, existujíc bez řídící síly (ateismu). V důsledku toho „objeví“ člověka jako víceúrovňovou bytost, složenou z těla, duše a ducha. A v kontextu této změny pojetí dojde k přesměrování úsilí vlád států, a tím celé civilizace, od „honu“ za zvýšením HDP k úsilí o vytvoření pohodového společenského prostředí! Až po proměně neboli produchovnění mocenských elit může následovat změna společenského klimatu a ukončení civilizační krize. Uvažování rozhodující masy lidí bude tím diverzifikováno z pouhého uspokojení potřeb těla i k uspokojení potřeb duše a ducha. A jaké jsou potřeby duše člověka?

  1. Potřeba tvořit neboli pracovat. Společnost tedy je povinna zabezpečit možnost seberealizace všech svých členů. Těm, kteří se o sebe postarat neumí, musí pomoci, třeba i diktátem. Dříve se tomuto právnímu stavu říkalo zjednodušeně právo na práci.
  2. Cítit sounáležitost neboli lásku jiných lidí. Společnost je proto povinna tlačit na takové právní uspořádání mezilidských vztahů, které optimalizují možnosti vzniku mezilidského spolucítění. Jako činí např. rodina, obecní, zájmové, věroučné společenství. A potlačovat prvky chování, které tyto stavební kameny stability rozkládají.
  3. Cítit Spravedlnost neboli platnost takového právního systému, jehož základy se opírají o zákony duchovní. Neboli musí cítit samozřejmou právní jistotu osoby, rodiny, majetku, neodvislou od nutnosti najímání předražených právníků k jejímu vymáhání! Stát nesmí trpět stav, kdy soudy dělají závěr podle toho, jak drahého advokáta si kdo najme!!! Nesmí trpět stav, kdy za podnikání je považováno hledání kliček v předpisech s cílem okrádání kohokoliv v rámci zákona. Dříve se tomuto stavu věcí říkalo rovnost před zákonem, tehdy ovšem odvozené od rovnosti před Bohem.

U čtenáře ihned musí vzniknout otázka, jak k takovému stavu věcí společenských dotlačit přeplacenou, tedy vlastně spokojenou vládnoucí smetánku? Paradoxně mě k odpovědi na cestu vedoucí ke změně dovedla opět situace ve vývoji voleb. Ta totiž odhalila, že Češi jako národ ztratili intuici, jíž byli kdysi věhlasní. Kdyby toto moje pozorování nebylo správné, museli by si všimnout, proti komu byla po celou dobu volební kampaně vedena intenzivní agitace všech médií a vší pražské umělecké smetánky. Nebyli to komunisti, jak by se dalo předpokládat, ale SPOZ a prezident. Nevšimnout si tohoto jevu je vyjevením plné nefunkčnosti třetího oka! A koho chce Pán Bůh potrestat, říká staré přísloví, toho raní slepotou, míněno duchovní. A ti, kteří si přece jen všimli, neprojevili funkčnost svého ducha. Ta se projevuje nutkavým vynořením otázky proč? U všech jevů!!! Správná odpověď na uvedené umožnila okamžitě vhled do hmotnýma očima neviditelné dimenze stvoření, do zákulisí dějů.

A jsme zpět u otázky, jak bude dosaženo změny myšlení vědomostní elity. Těla a duše lidí se pomalu dostávají pod tlak neviditelných sil stvoření. Duševní rovnováha lidí je rozkládána, zdraví těl se poznenáhlu rozpadá do stavů nástupu tzv. civilizačních chorob. A do stavů nástupu psychiatrických symptomů. Kdo to nevidí, je totožný s tím, kdo si nevšiml protikampaně. Je to znak „vypíchnutého“ třetího oka a je odsouzen k upadnutí mezi žernovy božích mlýnů. Všimněte si, jak těmto žádné lékařské zásahy nepomohou! Účinná je totiž jedině prevence tohoto typu nemocí těla a duše. K té však tito nepřistoupí, protože hrozbu prostě nevidí. Elita je a teprve bude nejvíce stresovaná, proto vitalita jejich těl a rovnováha duší bude přetříďována první. Ti, kteří jev rozpadu přirozeného stavu metabolismu a rovnováhy duší sice zaregistrovali, ale nepoložili si otázku proč, vyjevili nefunkčnost duchovního oka. Jsou to lidé, kteří jsou Evangeliem nazvaní „mrtví v duchu“. Protože si obecně nekladou otázku ducha proč, nezeptají se ani při odstraňování duchovních příčin nastupující krize a následné vlny nemocí těl a duší. Tím se nemohou trvale udržet jako součást vznikající nové vyšší civilizace. Prostě budou ze země vytlačeni. Jakmile se to stane, satan ztratí možnost ovládání některých lidí, neboli slovy bible „bude spoután“. (Od některých sektářů jsem slyšel, že lýkovým provazem jako hastrman?)

Volby nám tedy poskytly takový testík k přežití nastupující krize. Kdo si u dění kampaně pokládal otázky proč se děje to a to a správně na ně odpověděl, položí si ji i v procesech a tlacích na sebe v budoucnosti. Tedy tyto tlaky přežije. Tak přece jenom ty volby na něco byly! Cvičily u hledajících schopnost hledět na odvrácenou stranu dějů!
 

MVDr. Josef Staněk

Hodnocení článku

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2016