ŽIVOT JAKO ŘADA OKAMŽIKŮ

Celistvost našich životů sestává z řady okamžiků. Jak napsala básnířka Emily Dickinson: „Navždy se skládá z jednotlivých okamžiků.“ Nikdo není pořád inteligentní nebo vtipný nebo smutný. Někteří z nás mají ale více inteligentních, laskavých, krutých, neurotických, posvátných, osvícených, legračních či smutných okamžiků. Realistickým cílem může být snaha zvýšit počet laskavých, osvícených, inteligentních nebo šťastných okamžiků.

V každém okamžiku života něco děláme. To může zahrnovat spaní nebo snění, smích nebo hru, tichou meditaci nebo psaní či protahování se. Život sestává z činnosti (nebo nečinnosti), okamžik po okamžiku. I když tedy chcete snít velké sny, začněte od těch malých; pak si propojte tečky. Tyto tečky jsou vytvořeny okamžiky.

Co děláte právě teď? Sedíte na křesle nebo na pohovce, šlapacím pásu nebo kole? Možná ležíte v posteli, sedíte u stolu nebo pod deštníkem v letovisku nebo na pláži. Ať jste kdekoliv, vaším momentálním cílem je pravděpodobně čtení. Možná se na několik okamžiků zastavíte, vzhlédnete a rozhlédnete se kolem sebe, nadechnete se, napijete se nebo se zakousnete do svačiny – a to se pak stane vaším motivem pro nadcházející okamžik.

Každý okamžik je dar. A jak říká přísloví: „Jeden okamžik může změnit den, jeden den může změnit život a jeden život může změnit svět.“
 

NENÍ ŽÁDNÉ BUDOUCÍ ROZHODNUTÍ

Všechna rozhodnutí děláme v daném okamžiku, pro ten okamžik. Snažit se udělat trvalé rozhodnutí je jako snažit se najíst jednou provždy. Vlny se vlní; okolnosti mění. Každý nový okamžik je svěží. Chcete vědět, k čemu jste se rozhodli? Sledujte, co děláte.

Začněte se cvičit v rozhodování (a žití v přítomném okamžiku) tím, že si poznamenáte následující rady a poznatky.

Jediné rozhodnutí, které můžete učinit, je to, co uděláte právě teď. To je to jediné rozhodnutí, které můžete udělat, a které kdy uděláte. Rozhodnutí mají váhu jen v daném okamžiku: předsevzetí jsou ty nejlepší dobré záměry, tak si je klidně dělejte, pokud chcete – pak budete čelit dalšímu okamžiku, svezete se na další vlně. Co uděláte teď?

Rozhodnout se musíte jen tehdy, kdy je to opravdu nutné. Rozhodovat se o tom, na kterou vysokou školu jít, jakou práci přijmout, nebo se kterou ženou či kterým mužem randit a pak si ji/ho vzít, nemusíte, dokud nepřišel rozhodný okamžik. Do té doby se tím nemučte. Prostě dělejte to, co děláte v daném okamžiku…

„Rozhodnutí jsou tím jasnější, čím blíže jsou.“ Rozhodovat se o tom, co budete dělat příští rok, nebo co budete dělat v důchodu, je mimořádně obtížné a obvykle se zvrtne na nepřesné – hádání (v nejlepším případě). Znovu, je to jen přání nebo záměr. Rozhodnutí o tom, co udělat v tomto okamžiku, vyvstává přirozeně z aktuálních okolností.

Tento okamžik je vše, co musíme řešit. Toto je váš okamžik moci.
 

NEDOKÁŽEME UCHOPIT NYNÍ

Každý fyzik vám připomene, že to, co normálně považujeme za „přítomný okamžik“, nemá žádnou objektivní realitu – ve skutečnosti neexistuje. Když budete co nejrychleji opakovat slovo „teď“, uplynou mezi tím, kdy vyslovíte „t-„, a tím, kdy než slovo dokončíte, miliony nanosekund. Jak řekl vědec a filozof William James: „Kde je ten přítomný okamžik? Vyklouzl nám z rukou, utekl ještě než jsme se ho dotkli, zmizel v okamžiku vzniku.“ To je pomíjivost přítomného okamžiku.

Paradoxně ale to jediné, co máme, je věčná přítomnost – plujeme po proudu řeky času, necháváme se unášet proudem, a tak zůstáváme v naprostém klidu. Jen tak se pohybujeme časem, a přece zůstáváme v klidu tohoto okamžiku. Minulost a budoucnost se dějí teď. Kamkoliv jdeme je teď.

Minulost je vzpomínka; budoucnost je představivost. Krásná místa k navštívení, žít tam ale nechcete. Životní záměry svázané s minulostí nebo budoucností nejsou reálné; jsou to fantastické koncepty, které si vyčarovala naše mysl. Zabývejte se jen tím, co máte před sebou. Naplněním čtvrtého smyslu života – současného okamžiku – naleznete jednoduchý život. Realita je to, kde jste teď – pohyb v klidu, plutí s proudem po řece času, odpočinek ve věčné přítomnosti.

Nesrovnávejte tento okamžik se vzpomínkami na minulost, ani na vysněnou budoucnost; a naleznete spokojenost – tady a teď. Jak řekl jeden zenový mistr: „Když mám hlad, jím; když mám žízeň, piju; když jsem unavený, odpočívám.“
 

VÝZVA K NAPLNĚNÍ PŘÍTOMNÉHO OKAMŽIKU

Výzvu naplnit tento přítomný okamžik lze předvést na jedné otázce: Jak často vědomě sníte jídlo? Pečlivě se nad touto otázkou zamyslete. Kdy jste naposledy jen jedli – ne u knížky, ani při sledování televize či poslouchání rádia nebo kontrole telefonu nebo počítače – ale kdy jste si sedli a jedli, jen jedli, a přitom se na jídlo dívali, přičichli si k němu, ochutnali a vychutnávali si ho, a přitom si uvědomovali, že žvýkáte a polykáte? Kdy jste naposledy věnovali veškerou svoji pozornost jídlu? (Tento úkol bude pro mě zřejmě stejně těžký jako pro vás.)

My lidé se většinu času v přítomnosti nudíme. Proto hlavní problém toho, jak se naučit žít v tomto okamžiku a vychutnat si ho, je fakt, že o to vlastně ani moc nestojíme. Nám to nestačí, protože ve skutečnosti tomu nevěnujeme pozornost. Není fascinující, že se dokážeme na deset minut nebo na hodiny ponořit do video hry nebo filmu, ale nejsme schopni věnovat svoji pozornost večeři déle než dvě vteřiny? Naše nepokojná mysl poletuje z minulosti do budoucnosti, vzpomíná, posuzuje, lituje, přehrává, vychutnává si, plánuje, očekává. A nic z toho nemá souvislost s tímto okamžikem. Jak napsal autor Alan Watts: „Síla vzpomínek a očekávání způsobuje, že pro většinu lidí je minulost a budoucnost… skutečnější než přítomnost.“ (…)
 

Ukázka z knihy Čtyři pilíře smyslu života, autor: Dan Millman, vydalo nakladatelství Pragma v roce 2011