mapa stránek || vyhledávání

BLAHOSLAVENSTVÍ

Stále se zamýšlím nad životem člověka. Ve víru světských událostí je totiž se stále nad čím zamýšlet. Možná i nad tím, že sám jsem prožil již desítky situací, které se opakují a je jisté, že jsem se z nich stále nepoučil. Od těch příjemných až po ty opačné. Stále by to tak mohla být ta škola života, v níž fyzická stránka člověka, jeho tělo, je jen nástrojem. Pomíjivým a ne věčným. To věčné v každém z nás v ní poznáváme a snažíme se to nižší, až animální v člověku, ovládnout tak, aby nakonec došlo k naplnění života, k jeho vznešenému cíli.

Jeden známý umělec, a jistě ne nijak chudý, kdysi řekl:

„Chtěl bych žít s hromadou peněz jako chudý člověk“ /Pablo Picasso/

Cítím v tom tu základní touhu ovládnout a poznat sebe sama a zcela dobrovolně a s pokorou se pak oddat vyššímu vedení. Pochopit třeba i to Ježíšovo –

„Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské.“ /z Matouše/

Co znamená činit pokání? Jít po kolenou na vrchol nějakého poutního místa? Jistě by v tom byl kus obětavosti a osobní statečnosti, že? Chce ale snad Bůh, abychom Mu prokazovali naši lásku tím, že si odřeme kolena do krve? Nechce spíš, abychom neopakovali staré chyby, kterých jsme se dopustili a dopouštíme a které nás přivedly a opět spolehlivě přivedou vždy zpět a znovu a znovu nás připoutaly a opakovaně připoutávají k tomuto pomíjivému světu? Naše individuální setba, každého jednoho z nás, musí být sklizena. To je zákon daný Stvořitelem pro tento svět. A tak to pokání je naše upřímná snaha o vyvarování se špatných myšlenek, činů a skutků a tedy o to neopakování chyb.

„Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem vycházejícím z božích úst“ /z Matouše/

Dostali jsme svůj život ne proto, abychom jen jedli, pili, hodovali a bavili se. Mnohem důležitější je žít tak, abychom dokázali vnímat Slovo, jež vychází od Boha k nám, neustále a v každém okamžiku, a žít v něm. A když toto dokážeme, tak se náš život zcela změní.

Ježíš Kristus se po křtu /zasvěcení/ vydal na velký půst do pouště. Dnes se to dá nazvat i meditací, tichou modlitbou k Otci pro to, aby mu bylo dáno poznání pro jeho cestu Učitele – Mistra. Prošel pak zkouškou nástrah a nabídek ďábla a pak bylo i příznačné, že nejprve oslovil své blízké učedníky, které mu Otec „ukázal“. A začala jeho obrovská práce, ve které podrobně, přímo i v podobenstvích, popsal pro nás, smrtelníky, cestu životem.

V kapitole 5. píše evangelista Matouš ty první vyslovené základní myšlenky BLAHOSLAVENSTVÍ. Jen stručně pro připomenutí některé myšlenky z tohoto významného kázání:

Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské – jsou tím myšleni lidé, kteří jsou skromní a pokorní a kteří se tak dokáží zbavit svého ega. Jestliže v celém stvoření vidíme práci a záměr Stvořitele, k němuž jsme naplněni bezmeznou láskou a důvěrou, staneme se tak i pokornými.

Julius Schnorr von Carolsfeld (1794-1872) – Kázání na hoře

Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni – uvědomění si odloučenosti od Boha nás činí smutnými, a to až tak, že můžeme plakat či naříkat. Současně však tím i prosíme o jeho Milost a prosíme o to, abychom dostali návod, jak spasit naši duši návratem k Otci.

Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni – být hladovějící či žíznící po věcech tohoto světa, mít přání dotýkající se pomíjivosti, je špatné proto, že je to důvodem k našemu návratu, k novému zrození. Tato přání a vztahy nimi následně stvořené nás nevedou k Otci, ale na cestu návratů do koloběhu zrození. Otec je tou nejvyšší spravedlností a tudíž touha, tady vyjádřená jako hladovění a žíznění po něm, je cosi neobyčejného a ti, kdo toto pociťují, jsou šťastnými a požehnanými lidmi.

Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství – jestliže odpustíme svým bližním jejich chyby a prohřešky, náš Otec nám odpustí to, čímž jsme se provinili proti němu. Odpustit, být milostivého srdce.

Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha – čisté srdce mít, to značí mít čistý pohár pro naplnění láskou a oddaností a být tak připraven k poznání našeho Pána ve svém nitru. … pro objasnění blahoslavenství není třeba uvádět všechna, která Ježíš ve svém kázání na hoře vyslovil.

Na člověka se z dnešního světa valí mnohá pokušení, kterým se dá velmi těžko odolávat. Proto i ten citát Pablo Picassa naznačuje, že peníze jsou pro život nutné, ale mít je, mít svůj život nimi zabezpečený, neznamená, že člověk má těm nástrahám, které mohou přinést, podlehnout. Je dobré si vybudovat svoji jistou „hráz mravnosti“! A aby byla hráz pevná a odolávala přívalům ze světa, jsou pro tento účel nejvhodnější právě ta, před dvěma tisíci léty vyřčená, blahoslavenství. V prvé řadě jde v nich o individuální boj každého jednoho člověka s jeho vášněmi, boj o nepodléhání mysli. Jistě je čirou utopií blahoslavenství celých společenských kruhů. Celých států. Můžeme vidět na politicích, velitelích armád, ale i třeba na vědcích či umělcích, že jejich skutky a činy jsou vedeny výhradně jen blahoslavenstvím? Zde bych cítil jako nutné upřesnit, že blahoslavenství není bezpodmínečně výsledkem mnišské askeze, nějakého odříkání. Že není určeno jen „profesionálním“ věřícím. Naopak!

„Blahoslavenství je vyšším stupněm mravního vývoje člověka. Kdo tento stupeň překoná, už není blahoslavený, ale svatý. Formy blahoslavenství jsou pak různorodé, závisí na času, místě a lidské povaze. Obecně se dá říci, že blahoslavenství je – v negativním aspektu – takový stálý stav člověka, končící jen jeho smrtí, kde jeho vůle je osvobozena od impulzů ješitnosti, rozum od posedlosti materiálními zájmy a srdce od vření nahodilých, kalných, duši ponižujících vášní. V pozitivním aspektu je pak blahoslavenství prodchnutím činnou láskou k Bohu, lidem a světu veškeré vnější a vnitřní činnosti člověka. Psychologické klima pro vznik mravní instance, založené na blahoslavenství, sotvakde může být připraveno lépe než ve společnosti sjednocené v očekávání jejího vzniku a zaměřené na to celým svým založením.“ /citace od ruského spisovatele D. Andrejeva/

Samozřejmě, že stále vidím to, že uskutečnění této „mravní instance, založené na blahoslavenství“ je těžko splnitelné u všech – většiny lidí. Každý žije svůj život, každý sklízí svoji předchozí úrodu a vyrovnává své dluhy. Uvedu ještě jeden citát:

„Když dáte člověku rybu, nakrmíte ho pro tento den. Když ho naučíte ryby chytat, nasytíte ho na celý život.“

Já jsem chléb života, řekl Ježíš /z evangelia Jana/. On nabídl lidem učení; abychom byli prodchnuti láskou k Bohu. Ten, kdo se tím řídí, přijal ho a svého Učitele miluje, je již nasycen. Proto je správné uvědomění si BLAHOSLAVENSTVÍ jako toho prvního základu pro mravní a etické jednání, v jehož pokračování se pak stává člověk lepším. A hlavně – připraveným na cestu návratu duše, své podstaty.
 

Václav Žáček /Venda/
Zdroje – Bible svatá – Nový zákon a věda o duši z učení Sant Mat.
 

Poslední články autora:


hodnocení: 4.1
hlasů: 9
Tisk Tisk
Všechny komentáře jsou schvalovány administrátorem. Z tohoto důvodu mohou být zveřejněny se zpožděním od několika minut do několika hodin. Odstraňovány jsou komentáře obsahující vulgarismy, spam, invektivy, apod.

101 komentářů

  1. Zdravím Vás, Vendo.
    Před nedávnem jsem tady požádal Milenium o výklad Blahoslavenství, no nedostalo se mi odpovědi, tak teď alespoň od Vás, děkuji za něj.

    Já jsem ale přísný a chytám za slovíčka. V Bibli je Destero, což je soubor morálních přikázání, který dostal Mojžíš od egyptských žreců, aby je dále šířil do světa. Pak je tam soubor Blahoslavenství, které říkal Ježíš na Hoře. A toto by se nemělo míchat dohromady. Před nedávnem zde napsal autor Staněk článek – svého kočkopsa, kde tyto dvě věci taky spatlal dohromady.

    Abych řekl svůj názor: Desatero je návod, jak by lidé měli spolu vzájemně koexistovat, kdežto Blahoslavenství je návod na cestu k Bohu.

    Proto nesouhlasím s tím, když píšete např.:

    ad.:Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni – být hladovějící či žíznící po věcech tohoto světa, mít přání dotýkající se pomíjivosti, je špatné proto, že je to důvodem k našemu návratu, k novému zrození.

    Nových zrození tady ještě bude… Ale věta „Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni“ je to mé pořád dokola opakované „vykoupit se prožitkem“. (Už si připadám jako kafemlýnek:-))

  2. Naprosto souhlasím s názorem, že blahoslavenství není věcí askeze, ale že je, jak říká autor článku, věcí etického jednání. Pod láskou k Bohu, o níž autor také mluví, si nepředstavuji mystické vytržení, nýbrž opět etické jednání, které Bohu „činí radost“.

    „Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni“
    Zde bych měl ještě trochu jiné vysvětlení: Pláčou lidé, kteří trpí. Ti jsou paradoxně blažení, protože Ježíš jim slibuje odměnu ve věčném životě, na niž ti, kdo se mají dobře, tak snadno nedosáhnou. Je tedy velkou výhodou narodit se s nějakým handicapem.

    „Blahoslavení žíznící po spravedlnosti…“
    Myslím,že jsou to také lidé, kteří se snaží bojovat proti křivdám, kterých je svět přeplněný. Z nich bych však vyňal ty, kdo bojují jen proti křivdám vůči vlastní osobě…

    1. @ – Je tedy velkou výhodou narodit se s nějakým handicapem.

      Hmm. A já proč to máš v tý hlavě – adorování tzv. Západu – tak pomotaný. Bůh s tebou…

    2. ad. – „…Pláčou lidé, kteří trpí. Ti jsou paradoxně blažení, protože Ježíš jim slibuje odměnu ve věčném životě,…“
      – „…Je tedy velkou výhodou narodit se s nějakým handicapem….“

      Lidé, kteří trpí jsou blažení? To asi těžko. Pokud je utrpení příliš veliké, takový člověk není schopen většinou vnímat nic jiného, než bolest. Že by při tom stíhal být blažený? Tak to jen velmi těžko. Velkou bolestí nastává zatmění. Žádnou výhodu v tom nevidím. Leda v zázraku uzdravení. V tomto životě.

  3. Matouš 5:3

    3 «Ευτυχισμένοι είναι εκείνοι που έχουν συναίσθηση της πνευματικής τους ανάγκης,+ επειδή σε αυτούς ανήκει η βασιλεία των ουρανών.

    překlad:
    „Klesá tak beznadějně ten,který má vědomí své duchovní bídné/chudobné/+
    protože uvnitř má domov tón duchovní Královny nebes/Jednoty velký klobouk/.“

    *klesat-chátrat,degenerovat,ztrácet odvahu, malomyslnět
    *klobouk=pokrývka hlavy=>ochrana rozumu,ochrana mysli,ochrana ducha


    Jan 4:22

    22 Εσείς λατρεύετε αυτό που δεν γνωρίζετε·+ εμείς λατρεύουμε αυτό που γνωρίζουμε, επειδή η σωτηρία έχει την προέλευσή της στους Ιουδαίους.+

    překlad:
    „Poráží vás automaticky hluboko zakořeněné názory a tradice,kterým nerozumíte,
    my v klidu pozorujeme/zkoumáme/ příčiny/a tím i důsledky/ těchto hluboce zakořeněných názorů a životních překážek/=zkušeností/,které jsme schopni v nitru spojovat světlem drahokamu;
    cílem ducha spasení je sjednocování v hlubinách nevědomí září drahokamu,neboli světlem Boha.“

    P.S.:“Z rozumu se rodí nové, ze srdce věčné.“Dante Alighieri

    1. Zdravím i já,
      mezi Mojžíšem Ježíšem byl dosti značný rozdíl, uplynuly staletí. Židé potřebovali Desatero, do té doby zřejmě porušovali vše, co potom bylo předmětem Desatero a zákazů či přikázání.
      Ježíš přinesl něco jiného. Jeho učení, jeho kázání, podobenství, vše se točilo kolem zdokonalení života člověka na dobrovolné bázi, nebylo tam to již jisté pomsty chtivé – oko za oko, zub za zub. Láska k bližnímu, snaha o zcela jiné vztahy mezi lidmi. Ty jsou popsány v Novém Zákoně až až, ale skutečnost za ty další dva tisíce roků? Stále je se co učit, i když jasné návody existují. Ani instituce církve často nejedná podle NZ. A tak žít blahoslavenství, to je ten vyšší mravní stupeň vývoje člověka viz.článek. Nic víc za tím zatím nehledám, i když diskutovat se určitě dá.

    2. překlad: Matouš 5:3/
      „Klesá tak beznadějně ten,který má vědomí své duchovní bídné/chudobné/+
      protože uvnitř má domov tón duchovní Královny nebes/Jednoty velký klobouk/.“

      To je překlad Váš? Sama znáte řečtinu či hebrejštinu ? Z jakých originálních zdrojů – knih čerpáte ?

      Ekumenické vydání Bible v JČ z r. 1985 překládá 5:3 jako – „Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské“

      Díky.

  4. ad Nestranný pozorovatel
    Nenávist k Západu mi byla vštěpována od 1. třídy základní školy. Největším nepřítelem byli nacisté,tedy Němci. Výraz Němec bylo tehdy synonymum pro hajzla. O něco menší hajzlové byli Američané s jejich Johnem Kenedym. Miloval jsem díla jako Syn pluku a Práče. Obdivoval jsem sovětského člověka – hrdinu, jakým byl například Meresjev. S kamarády jsme si hráli pořád na partyzány a litovali, že žijeme v nudné době – že není válka, která přináší tolik dobrodružství. Když Gagarin jako první člověk vyletěl do kosmu, řekli nám ve škole, že tam žádného Boha neviděl. V prvním ročníku na střední škole přišlo Pražské jaro a s ním svěží závan svobody. Začali jsme se zbavovat strachu, co by nám hrozilo, kdybychom řekli, co si opravdu myslíme. Pak přišla invaze a lámání charakterů. Jestli do té doby někdo věřil na Sovětský svaz a socialismus, byl z této víry definitivně vyléčen. Vrátil se strach. V tom vidím obrovskou přednost Západu, že tam nikdo strach mít nemusí. To je důvod, proč informacím ze Západu věřím více, než z Ruska. Rusko zachvátil nacionalismus. To je z historického hlediska zhoubnější nemoc, než islám.

    1. Jsou i opačné názory na přednosti Západu, psal z Anglie:
      https://blisty.cz/art/64670-jedete-do-britanie-uzijete-si-to.html
      „Nakonec jsem si nastudoval veškeré příslušné místní zákony a evropské směrnice týkající se jejich nárokování, když jsem si neuměl vysvětlit, proč by někteří lidé, s rodinami a dětmi, v situaci, kdy jsou všichni bez jídla, neměli mít nárok na dávku nebo kdy čekali na rozhodnutí o nároku na dávku déle než 9 měsíců.
      Situace je zde opravdu katastrofální pro člověka, který se nemůže spolehnout na vlastní rodiče, přátele nebo jistotu trvalé práce. Operátoři na telefonních linkách hmotné pomoci Čechům a Slovákům nestydatě lžou ohledně platných zákonů, samotné ministerstvo práce a sociálních věcí (DWP) vytváří zavádějící pravidla pro udělování dávek a používají se jazykové kličky.“

  5. Pavel v řekl jen část A – „Je tedy velkou výhodou narodit se s nějakým handicapem.“
    Nevysvětlil dostatečně, proč si to myslí.

    1. Je to skutečně tak, že jsem nevysvětlil, proč hendikepovaní lidé mají k Bohu blíže, než my „úspěšní“. Za hendikepovaného člověka považuji mapříklad toho, kdo se narodí v bídě, ba dokonce v životě trpí neustálým hladem. On je tím plačícím, kterému Ježíš slibuje, že bude potěšen. Ne v tomto, ale ve věčném životě. Jsem přesvědčen, že Ježíš se s trpícím člověkem ztotožňuje – prožívá jeho utrpení jakoby se dělo jemu samému. Je to podobné, jako když rodičům onemocní jejich dítě. V jiném evangeliu Ježíš říká:’Cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nejmenších, mě jste učinili.‘ Těmi nejmenšími, jak známo, jsou lidé v nouzi – tedy lidé trpící (a plačící). Věřím, že Bůh takové lidi má rád více, než nás, kteří „jsme za vodou“.

    2. Přidám příklad z NZ : Lukáš, kapitola 15.

      O boháči a Lazarovi

      19 „Byl jeden bohatý člověk, oblékal se do purpuru a kmentu a každého dne skvěle hodoval.
      20 Byl také jeden žebrák jménem Lazar, který ležel u jeho vrat plný vředů
      21 a toužil se najíst aspoň tím, co spadlo ze stolu toho boháče. Dokonce i psi přicházeli a lízali mu vředy.
      22 Jednoho dne ten žebrák zemřel a andělé ho odnesli do Abrahamova náručí. Zemřel i onen boháč a byl pohřben.
      23 Když v pekle pozvedl v mukách oči, spatřil v dálce Abrahama a Lazara v jeho náručí.
      24 ‚Otče Abrahame,‘ zvolal boháč, ‚smiluj se nade mnou! Pošli Lazara, ať smočí koneček prstu ve vodě a svlaží mi jazyk, vždyť tu v tom plameni hrozně trpím!‘
      25 ‚Synu,‘ odpověděl Abraham, ‚vzpomeň si, že sis v životě užil dobrých věcí, tak jako Lazar zlých. Teď ho tedy čeká potěšení, ale tebe trápení. 26 Navíc mezi námi a vámi zeje veliká propast, aby ti, kdo by si přáli přejít odsud k vám nebo se snažili dostat odtamtud k nám, nemohli.‘
      27 On na to řekl: ‚Prosím tě, otče, pošli ho tedy do mého otcovského domu. 28 Mám pět bratrů – ať je varuje, aby i oni nepřišli do tohoto místa muk!‘
      29 ‚Mají Mojžíše a Proroky,‘ řekl Abraham. ‚Ať poslouchají je!‘
      30 ‚To ne, otče Abrahame,‘ boháč na to. ‚Kdyby k nim ale přišel někdo z mrtvých, činili by pokání.‘
      31 On mu ale řekl: ‚Když neposlouchají Mojžíše a Proroky, nepřesvědčí je, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.‘“

    3. Tak, jako žádný dobrý rodič nemiluje utrpení svých dětí, tak ani Bůh nemiluje utrpení lidí – které je samo o sobě navíc mnohdy překážkou k dobrému vztahu člověka s Bohem.
      Jenže vedlejším efektem utrpení bývá leckdy pokora – a právě ta je doslova Bohu libá.
      Pokorou zmoudřelý člověk má k lidem úplně jiný vztah, než egoista, a proto má k Bohu blíž, jakož i Bůh k němu.

      A proč projde snáze velbloud uchem jehly, než boháč do království nebeského?
      Ne proto, že to tak chce Bůh, nýbrž proto, že to tak chce boháč.
      Kromě zákona akce a reakce totiž platí i zákon: svůj k svému.
      Právě proto je nebe nebem a peklo peklem (zatímco na Zemi je to pomíchané. Záměrně – ať každý ukáže, čím opravdu je.).

    4. ad Venda
      Opravdu, podobenství o boháči a Lazarovi krásně ukazuje Boží vztah k trpícím (plačícím). Toto podobenství je pro trpící dobrou zprávou, ale špatnou pro nás, kdo žijeme na Západě. Píše o tom Albert Schweitzer v úvodu své knihy Lidé v pralese, kde přímo přirovnává naši blahobytnou euroamerickou civilizaci k onomu boháči a africké, v bídě žijící domorodce za zmíněného Lazara (Schweitzer založil v africkém Lambaréne nemocnici k léčbě místních černochů žijících v extrémně nepříznivém podnebí).
      https://www.databazeknih.cz/knihy/lide-v-pralese-24380

    5. ad JK

      Bůh opravdu nemiluje utrpení člověka. Bůh miluje trpícího (plačícího) člověka. To je cosi jiného, ne?

      Jinak se mi myšlenka příspěvku a obzvláště poslední věta v závorce velice líbí.

  6. „Co znamená činit pokání?“
    Snad – polepšit se.
    Nahlížím – mnoho příkladů:
    https://kontext.korpus.cz/view?ctxattrs=word&attr_vmode=visible&pagesize=40&refs=%3Ddoc.title&q=~RHGy8KOPUB&viewmode=kwic&attrs=word&corpname=syn2015&attr_allpos=kw
    Zde krátce:
    „Pokání: V křesťanství odklon od hříchu, přeneseně lítost a náprava předchozích činů, v minulosti i zakoupením odpustků. V moderním právu je to vyjádřeno pojmem účinná lítost.“ http://marxismus.cz/slovnik/index.htm
    Zde náhrada:
    „pokání >> lítost“ http://www.slovnik-synonym.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&cizi_slovo=pok
    Slovensky:
    „pokánie -ia s. odvrátenie sa od vlastných zlých skutkov a predsavzatie byť lepším; odčiňujúci skutok: dať sa na p.;
    uložiť niekomu p. za previnenie;
    náb. sviatosť p-ia ktorou sa v kat. cirkvi odpúšťajú hriechy
    □ robiť p. kajať sa“
    http://slovniky.korpus.sk/?w=pokanie&s=exact&c=U29d&d=kssj4&d=psp&d=sssj&d=scs&d=sss&d=peciar&d=ma&d=hssjV&d=bernolak&d=obce&d=priezviska&d=un&d=locutio&d=pskcs&d=psken&d=noundb&ie=utf-8&oe=utf-8#

    1. K pokání. Řeckým slovem vyjádřené jako „metanoia“. Značí že jde o přeměnu srdce, tedy obrácení směřování, změnu duševní orientace do svého nitra. Mystické hledisko říká, že to je přesměrování pozornosti ze světa na Boha. Jak je člověk posednutý smyslovou stránkou světa a světskými činnostmi, duše je otrokem mysli a mysl je uvězněná smysly. Pokání ve skutečnosti znamená, že duše začíná ovládat mysl a mysl začíná kontrolovat smysly. Když se naše pozornost obrátí zcela dovnitř, potom duše směřuje k Bohu a znovu se s ním spojí. Pokání je tedy přeměnou z jednoho způsobu života do druhého. Ovocem pokání je sjednocení se s Bohem.

    2. Zcela se ztotožňuji s tím, co o pokání napsal Venda. Ale jako obvykle mě více zajímá praktická stránka věci. Dobré pojednání o tomto problému jsem nalezl v knize Zbignieva Czendlika Postel, hospoda, kostel. Czendlik v této souvislosti mluví o smíření a říká: Hříšník by se měl ze všeho nejdříve vyzpovídat tomu, komu ublížil (a pochopitelně napravit křivdu, pokud to lze). Možná si pomyslíte: Ale to je přece samozřejmé! Kolik je však mezi námi takových, kteří dokážou překonat pýchu a uznat, že ač „měli v nějaké věci pravdu“, ve skutečnosti se hluboce mýlili, když například urazili nějakého „nemožně zpozdilého“ člověka?

    3. K tomu příspěvku pana V.Žáčka. V jeho článku je nutnost pokání docela málo, nedostatečně zdůrazněna. Již Jan Křtitel před příchodem Ježíše říkal dle Matouše, 3, 1-3 : V těch dnech začal Jan Křtitel kázat v judské poušti: „Čiňte pokání! Nebeské království je blízko!“ To je ten, o kterém mluvil prorok Izaiáš, když říkal:
      „Hlas volajícího na poušti:
      Připravte Pánovu cestu!
      Urovnejte jeho stezky!“

      A kdo rozumí těmto slovům v srdci tak ví, co znamená, co dále říkal Jan Křtitel – „Sekera už je na kořeni stromů…..“ . A o pár týdnů později, po půstu na poušti, již sám Ježíš kázal to základní pro počátek duchovního života a změny u člověka – „Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské“. / Matouš 4-17/.

      K pokání, jako nutnému předpokladu, přivádějí člověka na jeho vyšší cestě právě ta blahoslavenství a také vše, co Ježíš dále vysvětloval zástupům v jeho kázání na hoře. Pro mne osobně je toto obrovský základ učení Ježíše Krista, vtěleného Slova.

      Díky pane Vendo za stručné, ale obsažné připomenutí. V dnešní době je to pro orientaci ve světě obzvláště důležité. Povšimnu-li si i politiky, která se tu v tématu „Blahoslavenství“ nabízí k diskuzi, musím konstatovat, že ani tzv.Západ se svými desítkami odnoží křesťanských církví a ani tzv.Východ, třeba i to zmiňované pravoslaví, nechápe zcela dobře tato slova Ježíšova. Většina lidí je ovládána ještě myslí a to pokání? Asi je jim ten přechod – přerod k smíchu. Vždyť by se museli vzdát svých chtíčů, chtivostí a lpění a jejich ego / pro ně tak důležité / by muselo „zemřít“ pro tu pravou lásku. Podobná slova – myšlenky jsem našel i v Bhagavadgítě. Utvrzuje mne to i v tom, že zápas „o člověka“ mezi silou démonickou a silou Boha probíhá neustále.
      Luboš

    4. Ta Bhagavadgíta by mne zajímala. Tuším, že se v ní objevu tzv. oddanost, jóga bhakti. Ta je vždy ve všech náboženstvích pro jejejich stoupence zdůrazněna. Díky Luboši za hodnotný příspěvek.
      Václav

    5. Citovat z Bhagavadgíty to, co souzní s doporučeními blahoslavenství, to není až tak obtížné. Samozřejmé může být, že někdo považuje smýšlení lidí z jiné oblasti za zcestné. Pro křesťana, který by chtěl to však značí odhodit předsudky a nad mnohem starším vyjadřováním – jazykem Gíty se nijak předem nepohoršovat. Vždy lze hledat, co lidi napříč věky spojuje, ne rozděluje. A v Gítě je toho mnoho, co lze srovnávat s Novým Zákonem. Například zpěv 16. ihned z úvodu: „Neohroženost, čistota srdce, vytrvalost ve cvičení a vědění, velkodušnost a dokonalá vláda nad smysly, oddanost, čtení svatých písem a sebekázeň, trpělivost, pravdivost, jasný klid, sebezapření, mírumilovnost, soucit, laskavost, pokora, pevné předsevzetí a neznalost škodolibosti a závisti, velkomyslnost, statečnost, čistota a přátelskost – toto, ó potomku králů, jsou vlastnosti předurčené pro stav božský!“ Tyto atributy člověk objektivní přiřadí k tomu, co doporučoval i křesťanský Mistr Ježíš Kristus. Ve sloce 21 téhož zpěvu je uvedeno: “ Trojí branou se vchází do pekla – branou neřesti /chtíče/, branou zloby /hněvu/ a branou chtivosti /chamtivosti/.“ Ty závorky jsem tam doplnil podle jiného překladu. Nekázal tedy Ježíš na hoře /Matouš 5-27/ o cizoložství – viz. srovnání a chtíč z Gíty? Nekázal o hněvu, jako příčině i až možného zabití bratra – viz. Matouš kap.5, 21-26. A co ta chamtivost, kterou Ježíš odsuzuje dle Matouše opět v kap. 5. od verše 35. až 42.? Může chamtivý člověk jednat podle těchto doporučení kázání na hoře?

      Našlo by se mnohé. Mne to utvrzuje v jisté morální a etické shodě. Samozřejmě, že odlišnosti tam budou.

      Pěkný den.

    6. Luboši, díky. Jsem rád, že jste to sem napsal. V mnoha moudrých či svatých knihách, které dnes slouží jako základ toho kterého učení či náboženství, je popsáno, jakým by měl člověk na této konkrétní cestě /myslím tím duchovní/ být. A proč je to důležité? Použiji takové srovnání, byť někde níže jeden pozorovatel o této metodě říká, že je to až nemoc. Možná to upravím, použiji přirovnání, a to ryze ze světa kolem nás. Jakým by měl být například špičkový automobilový závodník? Musí především umět řídit auta /obecně/ a pak speciálně svůj stroj své stáje, který vyvinuli a postavili desítky lidí. To auto si otestuje na nějakém zkušebním okruhu, takříkajíc, musí se s ním sžít. Poznat jeho možnosti, umět posoudit jeho limity a spolu s týmem odborníků vychytat před samotným startem tzv. mouchy. A až potom jde do ostrého závodu. Nesmí mu chybět odvaha, umění riskovat = to celé je zabaleno do jistého talentu, který má. Trať má přečtenou, jeho tým mu radí, on „jede v dráze“, která je pro něj nejlepší. Může se srovnávat při trénincích s mnoha jezdci, srovnává se s nimi v umění řízení, ovládnutí stroje, umění riskovat, tedy v odvaze řešit ve zlomku sekundy situace, které pak v samotném závodě rozhodují. Jeho depo se dá srovnat s jinými, v souhře týmu při tankování paliva, při výměně pneumatik. Prostě, auta a závodníci se stále srovnávají a jejich vrcholem je samotný závod. Když by do něj připravovaný závodník nenastoupil, jeho práce / a práce týmu / je pro ten konkrétní závod ztracena.

      A tak je to i v tom srovnávání nauk, náboženství, filosofií. Zcela jiný člověk, který nerozumí autům a závodům, touží po poznání, dospívá k němu v oblasti, omlouvám se za to použité slovo oblasti, poznání Boha. Co za tím vězí? Je pochopitelné, že si může, v prvé fázi vybírat. Samozřejmě, že na cestu ho přivedou třeba jeho rodiče v době jeho vyrůstání, kdy přijímá, aniž by věděl zcela jistě proč, jejich rady k víře, kterou oni sami uznávají. Ale v dospělosti se pak může rozhodnout i jinak. Srovná si učení TAO, Véd, islám, nauku křesťanství či staré Toltéky nebo uvěří Sitchinovi a jeho překladům starých Sumerů….. . Nabídek je skutečně mnoho. Studuje i to, co je dnes opomíjeno. Jak jsou učení, náboženství…., zneužívána. Jsou-li tedy? Jaké rituály a obřady jsou používány. Oni totiž mocní tohoto světa, oni si to o své moci a pozici myslí proto, že mají i třeba tzv.mandát, demokraticky přidělenou moc vládnout s použitím toho, co naslibovali, že mají moc ovládat represivní složky, že jim „jde“ na ruku třeba i tzv. světská spravedlnost, soudy, zákonodárství….., ale pořád to může být i mimo tzv. body učení, konkrétního náboženství, které je v tom kterém státě „většinové“.

      V kázání na hoře – Ježíš mluví o blahoslavenství. Kdo si myslí, že politici chtějí být blahoslavenými? Chtějí být solí této země ? Ano, v médiích, které jim dělají reklamu, tam ano. Zajímají je nějaké zákony království nebeského? Spíše si myslí, že v tomto světě jsou důležitější tzv. spravedlnosti zákoníků a farizejů!! O zabití, o lásce k nepřátelům, o karmickém vyrovnání třeba jen žádostí o odpuštění – to jen by mělo být asi v uvozovkách. Vždyť kdo z politiků se umí omluvit? Naopak, vymyslí záminky k tomu, aby mohli učinit svými nástroji výpad proti jiným lidem a zabíjet, zabíjet, tzv. protivníky. Prokáží dobrodiní, když přidělí tzv. eurofondy na tzv. príma akci pro lid, třeba výstavbu věžového parkoviště pro sto kol na malém venkovském nádraží ČD /případ mého města/, odbočka – možná sofistikovaně mají ošetřeno to, že vybraná stavební firma jim nějakým způsobem „odsype nějaký Jidášův peníz. ?? Ano, tak jednají vůdci.

      Jiný člověk však srovnává, studuje, a zcela sám, v ústraní, on totiž nepotřebujeme publikum, pochopí nutný přerod, nutný svůj první krok ke změně v oblasti morálky, etiky. K tomu, jak se stát tím „božím synem“, jak být přijat. A postupně poznává, že k tomu není třeba čtvrt milionový plat, a záři reflektorů…. . To první je zcela intimní cesta.

      Život je krátký. Někdo namítne. Proto si ho užívejme, mějme ženy, víno, zpěv, auta, dovolené, domy, šperky, parfémy, uznání povrchním lidí….. .Počítá se to „tam“ nahoře? Hned v následující kapitole /Matouš/, kap. 6, „O zabezpečení života“ – verše 19 – 21 : neukládejte si poklady na zemi, kde na ně může mol a rez a kde je vykopají zloději….., ukládejte si poklady v nebi / dodám, tj.u svého Otce/, kde mol, rez, zloději nejsou“ /volně citováno / Tam, jen tam se to počítá!

      A pro toto je dobré i to srovnání, ale hlavně, pro toto je dobré to nastoupení na pravou cestu. Počínaje pokáním, pokorou, trpělivou prací na sobě samém.

      Tuším, že pod tímto mým článkem nemohou příliš diskutovat lidé z tohoto fóra, kteří jsou, jak by řekl pan Staněk, hmoťácky zaměřeni. Ateisté, kteří v tomto svém životě, pokud se neobrátí / a ta šance je tu vždy /, nemohou ani vědět, o čem je řeč. Může je to iritovat a přimět k nějakým dílčím výpadům, sem tam, pro pádnost použít i sprosté slovo. Ale jedná-li se o Slovo Boží, o jeho působení, o snahu jinak smýšlejícího jednotlivce se k Bohu přiblížit, tak takový člověk může říci, bez despektu, on /ona, oni/ nevědí co činí.

      Nevědomost. Zapamatujte si to a trochu i přemýšlejte. I ti politici, Kalouskové, Babišové, Trumpové…by mohli vědět, co je cestou člověka. Byla nám dána Země. Máme si ji zničit? Byla nám dána věda? Naučí nás a prosadí, aby lidstvo přežilo, aby nevymíraly stovky živočišných druhů? Jak na to, abychom měli zdravé potraviny, pitnou vodu, zdravý vzduch pro dýchání. A zdravé vztahy v rodinách?

      A o tom jsou slova Ježíše, použitá v tomto mém článku. Co více k tomu říci?

      Pěkný nadcházející víkend všem a pokud jste někdo na cestě v pokoře, k lásce k Bohu, přeji jistý pokrok. Každý závod začíná prvním krokem. A třeba i uvědomění si toho, co zdarma nabízel Ježíš, je tím prvním a pravým. Dodám jen, že někdo to nachází i v té Gítě. Proč ne?

    7. ad:uznání povrchním lidí….. .Počítá se to „tam“ nahoře?
      jauvajs :(

    8. Správně mělo být „……uznání povrchních lidí“. Díky Leo za pozorné čtení. Jedno písmenko a co to udělá.

    9. ad:uznání povrchních lidí….. .Počítá se to „tam“ nahoře?
      jauvajs :(

    10. Ou, pochopil jsem to jako Vaše upozornění na můj překlep.

      Teď vidím, že máte vlastně dotaz.

      Povrchní lidé, které „posilují“ ego druhého, který chce ta auta, dovolené, ženy…prostě člověk světský. Každý si tu moji otázku může odpovědět sám. Jak to kdo cítí. Připomenu jen slova Ježíšova /Matouš/ z kapitoly sedm o prorocích, kteří přicházejí v rouše beránčím, ale uvnitř jsou to draví vlci. Uznání od povrchních lidí nemůže být /podle mne/ tím pokladem, který si uchovám u Otce.

      Pěkný den.

    11. Vendo, tvé představy, nejen o tom co si já myslím, jsou naprosto mylné
      Prosím, nelpi na nich.
      Otec Školastik by to neřekl lépe „ad:uznání povrchních lidí….. .Počítá se to „tam“ nahoře?“
      Opět jedna z lidských zhovadilostí.
      Měj se.:)

    12. ad: Vendo, tvé představy, nejen o tom co si já myslím, jsou naprosto mylné
      Prosím, nelpi na nich.

      Čtu si zpětně, co jsme si my dva dnes vyměnili za myšlenky v diskuzi. Nedá mi to, musím se otázat. O jaké mé představy tady jde? Nerozumím tomu. Pak logicky nerozumím tomu doporučení na nelpění na nich. Díky za případné objasnění.

    13. Vendo:)
      Jednou ti to dojde, snad, možná, doufám.
      Ale ne hned, ne hned. :)

    14. Leo možná Vendu tím „jauvajs :(„ upozorňuje na to, že není potřeba, či dokonce vhodné se starat o to, co se nahoře počítá. Že se tímto postojem dotyčný staví do role toho otce Školastika. A že to je vlastně projev egoismu chtít být lepší než jaký zrovna jsem, a že je to projev nespokojenosti a tedy nepokory.
      Ale třeba to Leo myslí ještě jinak.

    15. Ne,ne Milénie. Nemyslím to jinak.
      Jo,jo. Bingo. Jsem rád, že jsem rád. :)
      Ale nikomu to neříkej, bude to neše tajemství jo?. :)))))))))))))))))

    16. Lojzo,

      již několikrát jste mi pokládal otázku na smysl života. S mými odpověďmi jste nebyl spokojen, jak by jste odpověděl Vy, jaký smysl v tom vidíte?

    17. ad. Lojza 10.5.2018 (7:25)
      Víno, ženy, zpěv:-))

      I to jsou dobré vibrace :-))

  7. Pavel v píše: „To je důvod, proč informacím ze Západu věřím více, než z Ruska. Rusko zachvátil nacionalismus. To je z historického hlediska zhoubnější nemoc, než islám“.

    A na jakém základě by měla podle Tebe fungovat společnost? Nacionalizmu každý chudák rozumí, ale těm ideálům (fikcím) Západu nerozumí nikdo, protože to jsou jenom pohádky. Mimo toho je ta ruská společnost založená i na pravosláví, kterou uznává celé ruské vedení a to je ta duchovní stránka společnosti o které mluví i Venda.

    1. Nacionalismus, jiným výrazem vlastenectví, je spojovacím tmelem společnosti. To je nepochybně pozitivní hodnota, vždyť atomizace, v níž žijeme,je patologickým jevem. Nacionalismus má však i stinné stránky, které, žel, převažují. Jsou to váečné hrůzy s desítlami milionů obětí. Za sebe říkám: Je mi milejší slušný Švýcar (cizák), než proradný Čech. Proč by sounáležitost mezi lidmi nemohla být založena ma „dobrých mravech“?

      V Rusku bylo obnoveno „spojení trůnu a oltáře“. To je nejlepší cesta k úplnému zdiskreditvání víry.

  8. pavel v se ptá: „Proč by sounáležitost mezi lidmi nemohla být založena na „dobrých mravech“?“ Odpověď: Asi proto, že v každé společnosti existují i lidé „špatných mravů“. Je vidět, že pavel v je odkojen těmi pohádkami ze Západu a je málo poučen historickými zkušenostmi, které v hojné míře mají právě rusové jak dosvědčuje i tenhle odkaz: https://www.tartaria.sk/pravda-dnes/cierne-myty/227-2015-06-20-04-56-04 .

    1. Odkaz jsem si přečetl, ale neuvěřil jsem tomu. Důvod? Nevěřím příliš konspiračním teoriím. Věřím například, že Němci poslali do Ruska Lenina s kufry napěchovanými penězi, ale nevěřím, že to byl rozhodující moment pro vznik bolševické revoluce. Vznikla by pravděpodobně i bez Lenina – doba byla revolucemi těhotná. Stejně tak si myslím, že článek Černé mýty o Rusku může mít v dílčích věcech pravdu, ale ani zde nevěřím, že historie Ruska a Slovanstva je diktována špinavými rejdy britských či amerických tajných služeb a finančních magnátů. Připomíná mi to trošku Protokoly sionských mudrců. Dnes se zdá neuvěřitelné, že kdysi tomuto amatérskému paskvilu věřila spousta lidí a že se dokonce i dnes takoví lidé ještě vyskytují (palestinské hnutí Hamás). Také názor, že měna by měla být kryta zlatem patří do říše pohádek. Bankovka je vlastně směnkou za převzaté zboží a je jasné, že množství oběživa poroste s množstvím vyprodukovaných statků. Emise nekrytých peněz vyvolá pádivou inflaci a následné zhroucení trhu. Bankéři centrálních bank to vědí a snaží se tomu předcházet. Centrální banky dnes mají problém opačný – deflaci, čili zpevňování měny. To je například problém Japonska. Díky zpevňování měny je japonské zboží v zahraničí drahé a nejde tedy na odbyt.

      Píšete, že Rusové mají špatné zkušenosti se Západem. Nejsem o tom přesvědčen. Reagan „uzbrojil“ Rusy díky jejich zaostávání v mikroelektronice, kterou Rusové získávali jen na černém trhu, tedy nesmírně draho. Po pádu železné opony anglosaský svět embargo na špičkové technologie zrušil a Rusové se Američanům v konvenčních zbraních rychle vyrovnali. Zbraně se staly po ropě druhou největší komuoditou v zahraničním obchodě. Proč by Američané zaostalým Rusům a Číňanům toto strategické zboží dodávali, kdyby jejich úmyslem byl totální rozpad Ruska? Nebylo by pro ně výhodnější ponechat si technologický náskok, ža nějž museli tvrdě zaplatit náklady na výzkum?

    2. Odhaduji, že Gilg. noha bývala na čtení horší… Ovšem přispíval jako amatér dle svých neměnných upřímných názorů – žádný Šavel

    3. Jak tu čtu příspěvky pavla v, tak si myslím, že jde o kultivovaného člověka. Samozřejmě, že jeho názory mohou být pro někoho málo přijatelné. Zrovna tak to bylo u zmíněné Gilgamešovy nohy. Doufám, že tento slovenský diskutující se těší pevnému zdraví. To je třeba přát i těm, se kterými nesouhlasíme, že ano? Vždyť i Ježíš v té vzpomínané 5.kapitole mluvil k davům o lásce k nepřátelům / nemyslete si, že by byla GN můj nějaký nepřítel /. V té kapitole páté evangelia Matouše je velký základ učení Ježíše Krista.

  9. Naznačujete snad, že pavel-v je nové české vydání Gilgamešovej nohy? Já jsem přesvědčen, že náš pavel-v je schopný změnit své myšlení a že k tomu dochází i v současnosti. Držím mu palce…

  10. @ – v Gítě je toho mnoho, co lze srovnávat s Novým Zákonem.

    A proč to vůbec „SROVNÁVAT“? Přijde mi to – srovnávání – skoro jako nemoc.

    1. …religionistika, to je nemoc, která se vyučuje i na Karlově univerzitě.

  11. @ – Jakým by měl být například špičkový automobilový závodník? Musí především umět řídit auta /obecně/ a pak speciálně svůj stroj své stáje, který vyvinuli a postavili desítky lidí.

    Jasněéé, Láďa jede autobusem… https://www.youtube.com/watch?v=_Kzvt6gXmgg

    1. opravuji: “ Někdy je snad i lépe – nechat některé lidi – nadále spát. (?)

  12. Tak tento Vendův článek jsem konečně celý pozorně přečetl. Shledal jsem v něm k tématu vše. Pochválil jsem pavla v a podivil se nad kritikou srovnávání v náboženstvích /v naukách/, dokonce prý je to jako druh nemoci ? Obzvláště dobrá, velmi doplňující, byla reakce Vendy 4.5.2018 (8:48) na Luboše. A absolutně jsem nepochopil pana Lea. Co chtěl tentokráte svými vstupy říci. Ale neptám se ho. On doufá a správně ví, že všechno nejde hned. Obzvláště duchovní cesta je o velmi těžké práci. Někdo zde s tímto označení * říká, že je snad i lépe nadále spát. V evangeliu Marka je popsána modlitba Ježíše v Getsemane. /kap. 14-32až42/ Spánek je nepřítel usilujících. Možná ten /ta/ * tím myslí, že světský člověk má více spát. Jo, jo, nepochopení průzračného učení Ježíše tu je dost cítit.

    Přátelé, spíše bděte.

    1. AuV
      – nezkoušejte vymyslet, co bytost * říká a myslí. Ono příliš myšlení škodí.
      A vytváříte si svými domněnkami konstrukt. Až Vám jej někdo zboří, popadá jako domeček z karet a třeba se též probudíte. Bude Vám to nepohodlné, ale probudit se do pravdy je na druhou stranu velmi, velmi ….. no, až se Vám to stane, pocítíte to. Napovídat nebudu. Zatím se můžete těšit :-)

    2. ale ale, človíčku se znakem * – já zareagoval na toto Vaše:
      * 5.5.2018 (6:53)
      Někdy je snad i lépe nadále spát. (?)

      Vy to po dvanácti hodinách po mé reakci opravíte a pak machrujete. Dobrý, fakt dobrý, spěte dál.

    3. Nehadejte se, beztak tady spíte všichni. Matouš 9.24

    4. Ten duchovní život zde? Inu, musíme se narodit znovu, abychom skutečně žili. Za tohoto života jsme mrtví. O to jde. /Jan kap. 3, 3-5/

    5. ad. AuV 5.5.2018 (20:09)
      Rozesmál jste mne. Totiž mé machrování by bylo i bez Vaší reakce.

  13. @ – * 5.5.2018 (18:52)

    Vzala jste mi to z pusy. Nádhera! A díky za to.:-)

  14. ad.
    Matrix 6.5.2018 (1:49)
    Nehadejte se, beztak tady spíte všichni. Matouš 9.24

    Důležité je slůvko tady – neboť jsme sestoupili na Zem, a tím jsme zapomněli, takže domněle spíme. Neboť nejvyšší složka bytosti nikdy nespí.
    Vtipné, že ano, když píši o spaní :-)

    No, možná ani tak nejde o hádání se, ale možná ano,… třeba je tento styl letošního jara, byť jen pro jednoho jediného člověka, podnětný :-)
    Hezký den :-)

  15. Pro Milenia – založím nové vlákno.

    Můj článek je o blahoslavenství. Ježíš říká, jakým má člověk být, aby byl v království nebeském, aby byl potěšen, kdo a za co dostane zemi za dědictví, kdo dojde milosrdenství….jinými slovy, dělat to, za co je u Boha odměna / jinak bych to za sebe řekl, co se počítá /

    Vy sem přivádíte opět své ego tedy z pozici ega. Dodám mysli, vášní. Když jsem napsal ten výčet pro Luboše, co s u Boha nepočítá – viz. „Život je krátký. Někdo namítne. Proto si ho užívejme, mějme ženy, víno, zpěv, auta, dovolené, domy, šperky, parfémy, uznání povrchním lidí….. .Počítá se to „tam“ nahoře?“ – No, bylo to nepochopeno. Co myslíte, je to důležité, že si pan Leo vybral to „uznání od povrchních lidí“. Je to především jeho věcí.

    Fakt je, že člověk má do jisté míry svobodnou vůli, Vy tomu říkáte, že má jistou úroveň podle té které třídy, ve které se svým životem a vývojem ocitá. Jestliže někdo „honí ženy“, pije víno, má rád, stručně řečeno pitky a nevázaný život (možná si rozvrací i své manželství) je to to, za co by byl třeba nazýván synem Božím. Jestliže někdo utrácí svůj život v honbě za získáváním hmotných požitků, např. každé dva roky nové auto, nákladné dovolené, ať kolegové a sousedé vidí, majetek, vybavení domů, šperky….atd., není to opět průvodní jev u člověka, kterému je snad „blaze jako chudému v duchu, a tato chtivost je tou, za co je odměnou království nebeské?

    Otec odplácí za projevené dobrodiní, máme se přibližovat dokonalosti úrovně nebeského Otce. Dokonce v modlitbě prosíme Otce, aby nás neuvedl v pokušení, aby nás vysvobodil od zlého. Neříkal jsem nic jiného, že nelze sloužit Bohu i majetku. Pokorný člověk nedá na podbízivé řeči, nedá na honění se za majetkem. Být blahoslaveným také značí, že náš nebeský Otec ví, co všechno potřebujeme, protože žijeme v jeho vůli.

    Citoval jste mě – /Venda/ „ upozorňuje na to, že není potřeba, či dokonce vhodné se starat o to, co se nahoře počítá.“ Proč ne? Proč v rámci článku k „Blahoslavenství“ nezdůraznit to, co nás k Bohu nedovede. Takže neříkám nic, co by bylo projevem mého ega, nejsem tu žádným, jak píšete, otcem Školastikem. Pan Leo si z toho, co jsem si psal v diskuzi s panem Lubošem, může něco vzít a nebo si nevezme prostě nic a může svobodně doufat v leccos zcela jiného.

    Reagoval jsem na Luboše, to je podstatné. Ještě připomenu jeho citaci z Bhagavadgíty: „„Neohroženost, čistota srdce, vytrvalost ve cvičení a vědění, velkodušnost a dokonalá vláda nad smysly, oddanost, čtení svatých písem a sebekázeň, trpělivost, pravdivost, jasný klid, sebezapření, mírumilovnost, soucit, laskavost, pokora, pevné předsevzetí a neznalost škodolibosti a závisti, velkomyslnost, statečnost, čistota a přátelskost – toto, ó potomku králů, jsou vlastnosti předurčené pro stav božský!“

    Jsou to vlastnosti a stavy, které člověka posouvají pro stav božský. A troufnu si tedy napsat, že i Bhagavadgíta zřejmě rozlišuje ty vlastnosti, které jsou předurčeny pro stav božský. Jinak, opačné vlastnosti /jen některé/ – nesoucit, nelaskavost, zbabělost, nepřátelství, lhaní,podléhání smyslům…..atd., jsou to ty dobré?

    Dovolím si jednu otázku, kterou mi možná můžete zodpovědět z cesty Vašeho poznání. Jak mnoho si paní Iva Adamcová všímá učení Ježíše Krista podaného v evangeliích?

    Díky.

    Pěkný večer.

    1. Pane Vendo,
      vyjadřujete se z mého úhlu pohledu často velmi nejednoznačně a už jen proto zde vzniká mnoho nedorozumění ve vztahu k Vašim řádkům. Pokud v tom není úmysl, tak by bylo přínosné si na to dávat pozor aby se předešlo špatným interpretacím. Přirozeně pokud si však máte možnost toto uvědomit a zároveň se vyjadřovat srozumitelnějším způsobem.
      Přijde mi, že Vaše reakce je z pozice člověka který má pocit, že je na něj útočeno, respektive je napadáno jeho postavení a znalosti. Já jsem však žádné hodnocení Vašeho života ani názorů v mých řádcích nesděloval. Vše to je v obecné rovině, prostě na lidi obecně.

      O Blahoslavenství píšete jako o kázání Ježíše. Opravdu kázal? Kázání se používá v církevní praxi a církev je ta, která nazývá Ježíšovo vystupování kázáním. V obecném slova smyslu je kázáním označená řeč která napomíná a kritizuje. Taková řeč není nikomu příjemná a není nikdy přijímána, je brána jako útok. Myslíte si, že Ježíš kázal, že se dopouštěl násilné formy předávání myšlenek?
      Ježíš přeci nenařizuje aby lidé byli chudý v duchu, tichý, plačící, milosrdní atd. on jen popisuje vlastnosti těch, kteří se dostanou k Bohu.
      Proč by měl chtít někdo být dokonalý podle slov ze starých písem? Podle mě to tak být ani nemůže, člověk se nemůžu vzdát toho co tento svět nabízí aniž bych si to ochutnal a prožil, a až na základě toho může dozrát ke změně hodnot. Až následně můžeme dojít k závěru, že peníze, moc, sex atd. nepřináší štěstí. Bez projití si vlastní zkušeni to nejde nepřijmout jen jako moudro od kohokoli. Nemusí si snad dítě natlouct aby si příště třeba už dávalo větší pozor, příjme radu od rodiče?
      A proč by měl chtít každý rychle k Bohu, proč by si nemohl chtít užívat všeho co tato hmotná realita umožňuje? Nestvořil náhodou všechny ty světské radovánky včetně ega také Bůh? Je potřeba si to projít aby to následně mohlo být odloženo, osobně nevidím jinou možnost.

      Otec Školastikus chtěl rychle k Bohu a dělal podle jeho rozumu Bohulibé i vyloženě asketické praktiky. A hlavně na to byl pyšný a povyšoval se nad ostatní a to rozhodně není zkratka k vysvobození z tohoto světa.

      Ptáte se mě na Paní Adancovou, jak mnoho….
      Jak se dá na takto položenou otázku odpovědět aby to bylo vypovídající? Málo, trochu, trochu více, dost, hodně, budete podle toho mít správnou představu?
      Mou odpovědí je doporučení si udělat vlastní názor, já bych přinesl odpovědi zkreslené mým vnímáním a chápáním.

      Pěkný den.

    2. Mě se líbí jak se stěžíte jeden druhého ukamenovat písmenky. Čím víc písmenek, tím větší pravda. hi hi

  16. Je to tu veselé, ale asi bývalo ještě víc dokud se vyskytovalo: „Falešný Ježíšku“ „Ó králi králů“ :-)

  17. Matouš 9:24

    24 άρχισε να λέει: «Φύγετε, γιατί το κοριτσάκι δεν πέθανε αλλά κοι μάται».+ Τότε άρχισαν να γελούν μαζί του με καταφρόνηση.

    překlad :
    „Oblouk duchovní čte:“Chlapci,to panna bojovnice/princezna;duchovní anima;Květ
    spravedlnosti/,dědictví předků,jež domestikuje zvíře,v něm odpočívá/spí/“+
    Mně vozí zoufalé,co v meditaci bloudí, slovy Moudrosti.“

    překlad ze symbolů:
    „Sjednocená duální mysl směřuje do vlastní duše:“Chlapci,bez Soucitu,který nabádá k ovládnutí pudových a emocionálních obsahů mysli do stavu klidu a harmonie je budování základů pro svou budoucnost zbytečné“+pomáhá Mi opustit staré myšlení pomocí vnitřního hlasu hledajících vnitřní harmonii obrácením pozornosti do vlastního nitra,mobilizuje vnitřní schopnosti překonávat složité životní situace a překážky viděním i jiných souvislostí a spojitostí svou moudrostí.“

    *oblouk-sjednocené duální myšlení;jednobodová mysl/duch/
    *číst-směřování do vlastní duše
    *chlapci-pudový,citový a duchovní animus
    *květ-Radost,Cit,Spravedlnost
    *dědictví předků-odkaz,zpráva= varování,doporučení
    *domácí zvíře-klid a harmonie/domov a spokojenost/
    *domestikovat zvíře-ovládnout pudové a emocionální obsahy mysli
    *společenství marné- pokolení zbytečné-budování základů pro svou budoucnost je zbytečné
    *vozí-pomáhá opustit staré myšlení;intuice-vnitřní hlas
    *zoufalé-hledající vnitřní harmonii;možnost nalézt v Soucitu duchovní rozměr
    *meditace-obrátili pozornost do vlastního nitra
    *bloudící-bludiště-mobilizuje vnitřní schopnosti překonávat složité životní situace a překážky
    *mysl-myšlenky-upírající se k Bohu až mysl,duch již setrvává v Boží přítomnosti
    *slovem-řeč-pomáhá vidět i jiné souvislosti a spojitosti
    *svou moudrostí-svými zkušenostmi

    *Moudrost= Oko Hora,Hora,Hathor,Domov Hora,“Zlatá“=Moudrá,Reovo Oko

    Oko Hora= Zrak = Syn
    Ha= Duch
    Thor = Vír,Spojení,Šňůrka,Hudba/Th/,Zvuk,Vnitřní
    Hathor = Duch Spojení = Duch Svatý

    P.S.:Hora = Les

    1. ……začala říkat: „Jdi pryč, protože ta holčička nezemřela, ale bála se.“ + Potom se začali smát s ním s pohrdáním.
      To je překlad pomocí překladače z google. Zadal jsem tam k překladu toto Vaše: άρχισε να λέει: «Φύγετε, γιατί το κοριτσάκι δεν πέθανε αλλά κοι μάται».+ Τότε άρχισαν να γελούν μαζί του με καταφρόνηση. – tedy dle Vás citace Matouš 9:24. Rozpoznalo to jazyk řečtinu.

      Matoušovo evangelium je určené pro Židy a pohany. Jeho pramen byl z dřívějšího Markova evangelia a ten, kdo sestavil Matoušovo evangelium, ovládal obstojně řečtinu.

      Již jsem se Vás koncem dubna ptal na Vaše překlady :

      To je překlad Váš? Sama znáte řečtinu či hebrejštinu ? Z jakých originálních zdrojů – knih čerpáte ?

      Ekumenické vydání Bible v JČ z r. 1985 překládá Matouše 9:24 jako :“řekl/Ježíš/ Jděte odtud! Ta dívka neumřela, ale spí.. Oni se mu posmívali“

      Tak se Hvězdičko neobávejte a můžete-li, poskytněte Váš zdroj originálního řeckého textu. Děkuji a mnoho zdaru.

  18. Významný překlad Bible – Vulgata – do latiny – Nový Zákon a Matouš 9:24-25: 24 dicebat recedite non est enim mortua puella sed dormit et deridebant eum 25 et cum eiecta esset turba intravit et tenuit manum eius et surrexit puella

    Značně neumělý překlad : Ta dívka neumřela, ale spí ji a když lidé byli vztáhl, šel dovnitř a vzal ji za ruku a vstala děvečka,

    https://www.biblestudytools.com/vul/matthew/9.html

    A pak překlad, ze kterého čerpal tzv.Západ – verze krále Jakuba – King James Version Bible, kde je Matouš 9:24: He said unto them, Give place: for the maid is not dead, but sleepeth. And they laughed him to scorn.
    9:25 But when the people were put forth, he went in, and took her by the hand, and the maid arose.

    Opět neumělý překlad: Řekl jim: Dej místo, neboť služebná není mrtvá, ale spí. A oni se mu zasmáli, aby se posmívali. 9:25 Ale když vyšli lid, vešel, vzal ji za ruku, a dívka vstala.

    Více zde: http://www.o-bible.com/cgibin/ob.cgi?version=kjv&book=mat&chapter=9

    Může být, že diskutující Hvězdička, jako soukromý sběratel, je tím šťastným člověkem, který vlastní některý řecký překlad Nového Zákona třeba z 2.století n.l.. A proč by také neměla znát řečtinu z počátku našeho věku ?

    Ale odkaz by mohla dát. Ty symboly, jak píše překlad ze symbolů, to by si též zasluhovalo samostatný rozbor. Kde jako ty symboly vzala. Když jsem si přeložil slovo od slova z toho jejího Matouše 9:24, tak je tu toto:
    άρχισε – to začalo
    να – ano
    λέει – říká
    Φύγετε – nechte
    γιατί – proč
    το – to
    κοριτσάκι – holčička
    δεν – ne
    πέθανε – zemřel
    αλλά – ale
    κοι – společenství
    μάται – to je marné
    Τότε – Pak
    άρχισαν – začali
    να – ano
    γελούν – oni se smějí
    μαζί – společně
    του – jeho
    με – s
    καταφρόνηση – opovržení

    A ona nabízí tento překlad:
    překlad :
    „Oblouk duchovní čte:“Chlapci,to panna bojovnice/princezna;duchovní anima;Květ
    spravedlnosti/,dědictví předků,jež domestikuje zvíře,v něm odpočívá/spí/“+
    Mně vozí zoufalé,co v meditaci bloudí, slovy Moudrosti.“

    Používá úplně jiná slova, ač píše, že je to překlad, dokonce to podporuje řeckým textem.

    Kde se vzal ten překlad ze symbolů, kde se vzaly ty symboly,to by mohlo být jemně naznačeno. Může mít i nějaké koptské texty či syrské překlady. Inu, kdo jde do takové hloubky, jako Hvězdička, to není nikterak obyčejný člověk.

    Vím, že tyto mnou žádané informace se netýkají mého článku. Ale když se sem již dostal Matouš 9:24, mohla by autorka ty mé drobné dotazy odpovědět. Předem děkuji.

    Václav Žáček

    1. Pro Vendu:

      ad.To je překlad Váš?

      Ano i ne.Otec je hodně pečlivý.

      ad.Sama znáte řečtinu či hebrejštinu ?

      Ne,ale již se orientuju.Mělo a má to své opodstatnění,protože pokud se naučíš cizím
      jazykům v současnosti,pak bys měl velký problém se orientovat v původu a významu každého
      slova.Nejdůležitější je však obraz slova,obraz vět,tedy předávaných informací.Pak je
      dobré,když umíš pomocí abstraktní inteligence danou informaci „uvidět“ ve vlastních
      zkušenostech i na současných dějích jak v rodině tak společnosti.To je „zrcadlo“ informací,
      „zrcadlo“ toho,co lidé „nevidí“ a je jim skryto,protože/ačkoliv jsem si vědoma,že ne vlastním
      přičiněním/ usnuli,tedy neuvědomují si sami sebe-svou podstatu.Důležité je se opět naučit
      rodnému jazyku-jazyku SRDCE a naučit se rozumět symbolům,atd.Těm se učím se již několik let.

      K tomu,jestli znám jazyky,ti připomenu jen toliko:

      12 I bude kniha předána tomu, kdo neumí číst, se slovy: „Přečti to.“ A on odpoví: „Neumím číst.“

      A proč?Na to jistě přijdeš i sám.

      ad.Z jakých originálních zdrojů – knih čerpáte ?

      Z dostupných na internetu-v hebrejčině,řečtině a koptštině.Nicméně i v tzv.Tomášově
      evangeliu je jasně psáno,že slova textů jsou různorodou směsicí tehdy používaných jazyků,
      což mne dovedlo k poznání pravé historie a potvrzení tvrzení jak pana Horáka,tak ruských
      vědců,že jazyky mají svůj původ ve „praslovanském jazyce“.

      ad.Používá úplně jiná slova, ač píše, že je to překlad, dokonce to podporuje řeckým textem.

      A skutečně je to řečtina?:)Navíc jsem zde nejednou napsala,že samotný Otec uschoval
      informace Písem,až přijde čas.A on již přichází.Zároveň jsem zde mnohokrát uvedla,že
      Písma jsou psána v symbolech.Také jsem uvedla,co mi řekl Otec,že JMÉNA jsou důležitá.
      Je o tom psáno ve Starém Zákoně a na mnoha místech,včetně Gíty, jsou podány informace,
      kde význam symbolů hledat a proč.

      ad.Může mít i nějaké koptské texty či syrské překlady.

      Ano koptský text byl k dispozici i na Gnosis.Při překladech Starého Zákona mi posloužil mnohokrát i sanskrt slovník,ale také rozbory původu a významu slov v různých knihách,
      či pomocí vědeckých badatelů na youtube.Maturovala jsem z ruštiny a nikdy by mne nenapadlo,
      že azbuku si zopakuji se synem,aby se mi rozsvítilo při luštění textů z koptštiny a etruštiny,atd.Ale to zhola není všechno.

      Co je však nejdůležitější,navigátorem je Otec.S každým je v neustálém kontaktu a cestu
      si k tobě najde,abys s Ním mohl i ty vědomě komunikovat.To však záleží na způsobu tvého
      myšlení a především na tom,jak je tvé srdce láskou bezpodmínečnou,soucitem, otevřené.
      Protože té budeš potřebovat skutečně mnoho,abys vše ustál.

      Jenže ty na mé zkušenosti reaguješ s pohrdáním,a tak přehlížíš vždy to,co je důležité,
      protože je to pro tebe neznámé a nepochopitelné.A ti,kteří se smějí,jsou nevědomí.

      Mnohokrát jsem zde napsala,že stačí s pokorou v srdci Otce poprosit o milost rozumu a
      milost smrti.

      Je to opravdu tak těžkou záležitostí?Nebo je v tom pýcha a marnivost ega?
      Vždyť není nikoho jiného,kdo by tě přivedl ve tvém nitru zpět „domů“ k Matce.

      Vždyť všechno a všichni je o nás dvou.Čteš dobře: O NÁS DVOU.
      Jen zapomněls zrovna tak jako já.Jenže již nespím,Otec mne probudil.

Diskuse byla ukončena.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2019

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz slunecnikvet-anna.blog.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference