- Magazín Gnosis – Hledání Světla, příspěvky čtenářů - https://hledani.gnosis.cz -

Česko a Evropská unie

Na tomto vztahu se můžeme přesvědčit, že „časy se nepochybně mění“. Kdysi „nejeuronadšenější“ národ se změnil v největší euroskeptiky. Věrni své krátkozrakosti se „politologové“ nikde ani nepokouší analyzovat příčiny. Nepochybně k tomu hledání příčin nedostali pokyn. Ovšem současně s naznačením „sponzorů“, co jako příčiny mají nalézt. A napsat o tom pravdu, to by strachem snad neudrželi ani tělesné svěrače. Tak mi nezbývá nic jiného, než se do toho pustit jako nezávislý filozofický „jezevec“.

Před dvaceti lety jsem napsal, že Češi jsou nejvíce intuicí vybavený národ v Evropě a vysvětlil jsem proč. (Byl od počátku proti oběma válkám a odhadl správně důsledky a výsledky obou. Čeští komunisté první rozpoznali neudržitelnost sovětského společenského uspořádání. I sověty nasazení normalizátoři umožnili nenásilnou změnu režimu v roce 1989 a prohlédli užitečnost klidného dožití všech po něm.) K přežití Čechů je nutná intuitivnost, protože leží na strategicky významném místě ve středu Evropy. (Bismark: „Kdo je pánem českých zemí, je pánem střední Evropy.“) Z tohoto důvodu neměly české země nikdy nouzi o různé „osvoboditele, internacionální pomocníky a přinašeče té správné demokracie“. Toto zahraniční úsilí momentálních mocností (protentokrátních) se vždy vyznačovalo cíleným úsilím o „nákup českých elitních vzdělanců a organizátorů“ za místní tituly, označení světovosti a peníze. Málokdo z nadaných zdejších zápecníků odolá nabídce být chválen a vyznamenáván v zahraničí. Tak vznikala vždy národu a státu zaprodanecká vrstva rakouská, francouzská, německá, ruská, aktuálně americká. Z jejich současných agitačních výlevů typu: „Arabové přicházejí nám sem dělat na důchody,“ by ti inteligentnější zdejší měli poznat, o jaký typ jednání se jedná. Vzdělanecká elita tak v národě vždy rychle ztratí důvěru rozhodující masy lidí.

Jenže nevzdělaná masa lidí, jejíž velkou starostí je starost o materiální přežití, potřebuje vždy někoho, kdo by jí pomohl vyznat se v odehrávajících se spletitých a zamaskovaných politických situacích. V zejména v těch, jejichž znakem je, že z malých příčin jsou velké a trvalé následky. Proto hlavní masa národa již řadu generací více důvěřuje názorům „druhého sledu“ vzdělanců. Tedy těch, kteří nejsou ze zahraničí koupení. Nemohou je koupit proto, že je jich moc a navíc cizincům není jasné, kteří to vlastně jsou. Právě tento samostatně uvažující druhý sled potom svými „nevědeckými“ a „nesvětovými“ postoji ovlivňuje mínění masy národa a jeho společenskou atmosféru. „Vědečtí“ analytici a prognostici „renomovaných zahraničních škol“ včetně majitelů médií jsou pak zaskakováni nepředvídanými výsledky voleb a směrem k manipulátorům nepřátelsky naladěnou atmosférou společnosti.

I když nevýhodou této druhé řady vzdělanců, takových těch „zapadlých vlastenců“, je nepříliš kvalitní vzdělání a malý světový rozhled, mají k získání přehledu náhradní zdroj. Intuici. Dokonce lepší než mediální „informace“. Dostávají se k jeho rozvoji obrácením se do sebe, domýšlením si zákulisí k věření předkládaných věcí a aplikováním duchovních pravd a zákonů. A právě proto se vlastně dostávají duchovně dále! Právě skrze aplikaci duchovních zákonů náboženství předstihují ony světem uctívané rozumářské supervzdělance elitních ekonomických a společenskovědních škol. Přitom myšlením již čisté egoisty, ateisty a „prožívače jen přítomnosti“. Takže jsou necírkevní, ale živě duchovní. Často o tom ani neví!

Tímto úvodem jsme se dostali k úvaze o tom, proč je po dvaceti letech EU v Česku neoblíbená a Češi ji při zachování současného kurzu politiky a typu jí řídících politiků nedávají moc nadějí na přežití. Proč?

  1. Češi se v ní (oproti starým Evropanům) nedovolají spravedlnosti v míře, která nebyla možná ani v Rakousku-Uhersku. (Dvojí metr třeba na zabití Čecha v Anglii, na normy potravin, odebírání dětí matkám podle „úvahy“ komisí, vysoký nos kontrolorů z EU atd.)
  2. Nerespektování místních společenských podmínek, zvyklostí a zvláštností při řízení správních celků a organizací.
  3. Byrokratizace všeho života v rozsahu, proti němuž byla komunistická idylkou a rakouská „nebem“.
  4. Diktát až drzost velkých států vůči malým členům. Jako příklad uvedu francouzského prezidenta Macrona, který si dovolil kritizovat Česko za nepřijímání uprchlíků z Libye. Ač každý tu ví, že právě francouzská a americká letadla tuto zemi bombardovala a rozvrácením země a zabitím Kaddáfího se tak zbavila dluhu vůči němu.
  5. Absence základní duchovní základny (obecného náboženství) jako tradiční etické báze evropské civilizace a báze pro etickou výuku na školách.
  6. Přebujelost a nekompetence bruselských orgánů, které neřeší jednotnou nabíječku pro mobily a notebooky prodávané v EU, ale „řeší“ pomazánková másla, zahnutost banánů a včelí rámečky. Redukce těchto institucí v Bruselu na desetinu je akutním požadavkem doby.
  7. Absence střežení zevních hranic unie! Kdyby Česko hlídalo hranici ve Středozemním moři jako Francie, Itálie, Řecko, tak by už do Prahy vtrhly nějaké „osvobozenecké“ jednotky EU!
  8. Absence vzoru chování u politiků (rodiny, děti), preferování úchylek všeho typu vůči vzorovému a perspektivnímu chování lidí. Původ toho je ovšem v absenci generální ideje bytí a formulování smyslu bytí člověka a lidstva obecně.
  9. Podlézání zemí EU zahnívajícím a proto militarizujícím USA. Atd.
  10. Zákaz fašizmů a propagace fakticky fašisticky se chovajícího náboženství (islám).

Z výše uvedeného vyplývá, že od vedoucích orgánů EU doba žádá urychlené a moudré řešení. Nebo dojde k naplnění intuitivního cítění Čechů o jejím rozpadu, což nevěští nic dobrého. Zejména v souvislosti s pohybem přírodních sil.

Skepse masy Čechů vůči chování vedení EU se opírá o dějinné zkušenosti. Byla tu Rakousko-Uherská monarchie a Češi žádali její reformu. Nedostali ji a monarchie už není. Byl tu systém evropské bezpečnosti a Společnost národů (1938) a Češi žádali dodržení závazků. Nedostali je a autoři „míru na jednu generaci“ sklidili zvěrskou druhou světovou válku! Po válce žádali Češi lepší sociální společnost, než byla první republika. Nedostali ji, byl jim vnucen bolševizmus. A kde je bolševizmus dnes? V roce 1968 prvně ve světě sami čeští komunisti prohlédli neživotnost systému a chtěli jeho změnu. Byli jsme obsazeni sovětskou armádou. A kde je tato dnes? V roce 1989 jsme chtěli svobodu slova a vládu většiny. Máme média sloužící někomu a volby jsou správné jen tehdy, když je zvolen „ten správný“! Máme neodmítnutelné direktivy Evropské unie o způsobu života u nás a o těch, kdo tu a za jakých podmínek tu mohou žít. (Multikulti.) S odkazem na stanovy EU, že nevolenou komisi je nutné poslouchat. Tito lidé si myslí, jako si to mysleli ti všichni vládci výše jmenovaní, že jsme slabí a opuštění. Ale já říkám: Ne ten, kdo má momentální sílu, má budoucnost! Ale ten, kdo stojí v Pravdě a Spravedlnosti! Ten není ani slabý, ani opuštěný! Ještě nějakou dobu nám Čechům bude EU říkat, co si máme myslet a koho tu máme živit, a zopakuje se scénář posledních sta let! Byla Evropská unie a není!
 

Josef Staněk
 

Poslední články autora:


hodnocení: 4.3
hlasů: 22