- Magazín Gnosis – Hledání Světla, příspěvky čtenářů - https://hledani.gnosis.cz -

ČISTOTA – doplnění druhé – pudy, slabosti a ctnosti

Navazuji na moje dva předchozí články k tzv. „Čistotě“:
https://hledani.gnosis.cz/cistota-doplneni-prvni-pudy-slabosti-a-ctnosti/
https://hledani.gnosis.cz/cistota/

Pozorný čtenář by mohl vzít v případě zájmu v potaz i mé starší články k dokonalosti, které jsem tu nabídnul:
https://hledani.gnosis.cz/dokonalost/
https://hledani.gnosis.cz/dokonalost-2-cast/
https://hledani.gnosis.cz/dokonalost-treti-pokracovani/

Proč by chtěl nebo měl být člověk čistý či až dokonalý? Matouš v 6:13 napsal: „A ochraňuj nás od zlého.“ Řečnická otázka – koho ochraňovat, lidské tělo snad? Ne! Ochraňovat duši, dát ji sílu a vládu nad myslí, která je agentem, softwarem… viz. dále.

Zlo nelze přejít filosofickými úvahami a vzájemným přesvědčováním se o nějaké pravdě, že je snad jen iluzí, že neexistuje, že je to stín či méně světla. Málokdo může říci, že se s projevem zla nesetkal. Je to tak i proto, že zdejší region stvoření /spolu s dvěma vyššími, již duchovními, ale i ještě s doznívajícími projevy materiálnosti/ „spravuje“ síla, která podléhá Nejvyššímu, Bohu Otci – Stvořiteli. Vyšším úkolem této negativní síly je držet zde duše ve formách – tělech stvoření, po takovou dobu, v níž se vyvíjí evolucí z nižších do vyšších forem, aby pak v lidském těle se zbavila nákladu karmy daným zákonem akce a reakce, zákonem vyrovnání dluhů a aby tak byla konečně očištěna pro svůj výstup, pro návrat do čistě duchovních regionů. Tento zákon, tato negativní síla neovlivní, ale využívá zákon spravedlivého působení – myšlenek, činů, skutků… A tělo? Nástroj, nic, byť hmatatelné, ovládané však pudy, projevujíc se pod vlivy slabostí … a nebo? Což je cílem očisty – jdoucí k ctnostem, kdy jeho pravým vládcem je duše člověka.

V minulém článku jsem si povšiml dvou pudů – cituji:

„Vyvážený přístup k těmto dvěma schopnostem či pudům mohu nazvat jako nepřipoutanost k vlastnictví a spokojenost se základními životními potřebami. Ten výraz „nepřipoutanost“ je použit záměrně, je výstižnější než výraz „odpoutanost“, který by mohl evokovat bezcitnost a odměřenost, což je pravým opakem snahy duchovně založeného člověka.“

Člověku je vlastní rozmnožovací pud. Jak na něj pohlížím? Ve většině případů cíl tohoto pudu upadl do zapomnění a nahradila ho možná až primitivní touha po smyslových rozkoších a sebeuspokojení. Rozmnožování se u člověka tak změnilo a znehodnotilo na smyslnost a žádostivost. Na druhé straně, vyvážené zaměstnávání tohoto pudu si vyžaduje, abychom ho využívali jen v rámci „předepsaných“ omezení s cílem početí rodiny či vyvolání pocitu vzájemné blízkosti dvou milujících se lidí. I když to mnozí lidé těžko pochopí, obzvláště v dnešních časech, celibát je velkou ctností, je ideálem, ke kterému by se mělo směřovat dokonce i v manželství, a to po té, jak se narodil žádaný počet dětí. Navzdory všemu, a i navzdory moderním postojům v sexu, cizoložství je stále příčinou rozvodů a veřejných skandálů. Nechť se člověk chová jakkoliv, ví, že na tom není nic správného. Ostatně, je to hřích vyjmenovaný v Desateru Božích přikázání. (Uvádí ho i tzv. královská cesta jógy.)

To stejné platí i o využívání smyslových vjemů. Člověk je může v Božím stvoření využívat na vyvážené pozorování, zhodnocování a patřičné konání anebo, na druhé straně, jako včela, která spadla do medu, se může do všeho vnořit příliš hluboko a oddávat se požitkům svého nenasytného apetitu. Takto vznikají další formy žádostivosti – nenasytnost jakýchkoliv smyslových požitků. Tak vznikají další lidské slabosti jako obžerství, přeexponování jinak přirozených potřeb jíst a pít. Určitě bude spolu se mnou souhlasit i většina zdejších čtenářů, že pro vyvážený a úspěšný život je nevyhnutelná sebekontrola. Zodpovědnost za sebe samého. Týká se to také užívání alkoholu a drog, které mění stav vědomí.

Ještě dodám mé vlastní vnitřní poznání, které mi přicházelo přes ten hlavní bod spojení, přes setrvání v tzv. třetím oku, které je sice obtížné, ale kam je nutné stáhnout pozornost, vědomí rozprostřené v těle ale i v okolním světě a tedy touhy a přání ovládnout a tím se dostat do svého vlastního nitra, a to již s jistou dávkou čistoty. Není to nic složitého, byť někomu to může trvat i dlouhá léta. /Může mi být snad líto stráveného času, když jdu za vyšším poznáním?/ To poznání spočívá v tom, že v souhlase se zákonem Stvořitele si musí nejprve každý z nás svým vlastním úsilím připravit podmínky pro duchovní vzestup. Nemohlo to minout ani mě. A tak tato příprava a úsilí, jež mě k němu vede po dobu cca patnácti roků, je možná pouze jako následek individuálních zkušeností v oblasti negativní síly. Tam může každý, i já, jednat tak, jak si sám přeje, ale pak také i já musím přičíst veškeré následky těchto svých činů jen sám sobě. Když usiluji o vyšší cestu, musím se však vystříhat působení pudů, vědět o svých slabostech a tušit a jít k tomu, co cítím jako ctnosti. Opakování je matka moudrosti – mysl a zase mysl, ovládnout ji tak, aby mi sloužila pro vyšší zájmy na duchovní cestě, ego a zase ovládnuté ego, které by mě nemělo brzdit a vášně a zase jen vášně – zbavení se jich tak, aby vzestup mohl začít a já mohl usilovat o Jeho Milost.

Na úplný závěr z mystického evangelia Jana /kap. 15, verš 20./:

„Pamatujte na má slova: Služebník není větší než jeho pán. Jestliže pronásledovali mě, budou pronásledovat i vás; jestliže zachovali mé slovo, zachovají i vaše.“

Výklad, který mi „přišel“ v čase zklidnění – když lidé tohoto světa tak často pronásledují Mistry a když také pronásledují mne, Ježíše Krista, vašeho Mistra, jak se můžete domnívat, že s vámi budou zacházet lépe? Proto i vy budete možná trpět, říká Kristus svým následovníkům, nesmíte však ztratit svůj klid a vyrovnanost. Věřte ve mne a obraťte svoji pozornost ke Slovu, Duchu Svatému /Šabdu/, ke svému Mistrovi ve svém nitru a ten vás pozvedne nad království mysli a smyslů… A tak i po těchto vysvětlujících slovech já, obyčejný hledač, poznávám, že můj boj může být vítězný. Přístup a snaha k získání chtěné čistoty je vlastní a interní pro každého kdo hledá. I to je mé poznání.

(pokračování)
 

Václav Žáček /Venda/

Zdroj – Učení Mistrů, které je mi neustále vzorem a inspirací na mé vlastní cestě a za které velmi děkuji.
 

Poslední články autora:


hodnocení: 4.2
hlasů: 5