- Magazín Gnosis – Hledání Světla, příspěvky čtenářů - https://hledani.gnosis.cz -

Co je to „Moudrost“? Jen porozumět…

autoAutomobil jako pomocný úvodní příklad z každodenního života. Skládá se ze stovek součástí. Velké procento z nich jsou pro jeho bezchybnou funkci nezbytné – písty v motoru, ozubená kola v převodovce, brzdové trubičky, kola, atd. Některé jsou ale jen rázu estetického – madla na dveřích, osvětlení interiéru, čalounění sedadel, atd. Tyto mohou být v různých modifikacích a na funkci automobilu nemají žádný podstatný vliv. Chceme-li auto pro to, aby plnilo svůj účel, tak je přímo nezbytné, aby bylo funkční a bezpečné.

Moudro, které ve svém pozemském vývoji za života dostáváme, slouží buď pro jistý praktický účel, kdy se s jeho pomocí, jeho pochopením, úspěšně přenášíme v životě přes různé události, kdy nám prostě pomáhá v orientaci a je tedy důležité. A pak je moudro, které nás nutí třeba jen ke krátkému zamyšlení, ale jeho použití v životě se může jevit jako méně praktické. Může to být moudro, které nepochopíme; není nám to (ještě) dáno.

Vrátím se k automobilu. Mám smontovaný motor, ale nemám-li kam ho usadit, připevnit, nemám-li rám auta, je zatím k ničemu. Mám celý brzdový systém auta, ale nemám rám, který je nutným předpokladem pro konečné zavěšení kol a tudíž bez kol jsou brzdy k ničemu. A také naopak, mám již vše, auto je nablýskané, ale nemám benzín a auto tak opět nebude funkční. V našem životě používáme praktické zkušenosti, které jsou pro život nezbytné. Něco je však danost, kterou sice můžeme chtít vůlí ovlivnit, ale v důsledku by to nebylo moudré. Třeba životní pochody uvnitř organismů. Proto i stojí na jedné straně moudrost a na druhé správné rozlišování.

„Moudrostí se obvykle rozumí shrnující a praktické rozumění světu i člověku, zároveň svrchované i taktně skromné, jež dává jistotu v rozhodování a jednání. K moudrosti nutně patří rozvaha, zkušenost a odstup od bezprostředních podnětů a okolností.“

To říká na počátku oblíbená wikipedie pod heslem moudrost.

Troufám si napsat a doplnit, že „Moudrost“ má dva základní významy. Prvním je tvořivá Síla Boha, identická s označením Logos, jako Tvořivé Slovo, Síla Ducha Svatého, s jejíž pomocí vytvořil Bůh celé stvoření. Druhý význam bych vztahoval na duchovní moudrost, duchovní učení, ezoterický popis vnitřní cesty a její praktikování, a také jako nejlepší rady, jak vést na tomto světě duchovní život a současně v sobě samém hledat Boha.

Chtěl bych uvést pár moudrostí, citátů či přísloví, která mohou tvořit pestrou mozaiku, jež se pak skládá v souhrnný funkční celek.

V časopise Path of Love č.4/2003/ (je to interní časopis učení SANT MAT) je citován jeden křesťanský mystik:

<em>„Nejkratší vzdálenost mezi problémem a řešením spočívá ve vzdálenosti tvých kolenou a podlahy. Ten, jenž klečí před Pánem, dokáže odstát cokoliv.“

Z učení o duši, které mne samotného přivádí k poznání, vím, že Pán nám nechce plnit světská přání. Jejich splnění by nás od něj odvádělo. Žít bez přání se však na této hmotné úrovni nedá, a tak moudrým řešením je to, že naše přání a modlitby přesměrujeme na taková, která nás povedou k Němu! Tomáš Kempenský v knize „Následování Krista“ radí:

„Synu, prosíš-li o něco, říkej to takto: Pane, jestli se ti to líbí, staň se tak. Pane, bude-li to k Tvé cti, staň se tak Tvým jménem. Pane, shledáš-li, že je to k mému dobru a uznáš-li, že je mi to užitečné, uděl mi to, abych toho užil k Tvé slávě. Ale jestli víš, že by mi to uškodilo a neprospělo by to spáse mé duše, odejmi ode mne takové přání.“

Jinými slovy, je moudré a je to potřeba, žít ve Vůli Boží, modlit se a prosit o pomoc, ale výsledky nechat na Něm.

Je moudré získat vzdělání. Ale tím to nekončí. Je nutné pokračovat na dalším zdokonalování se, být ve svém oboru aktivní v poznávání novinek, studovat je a aplikovat dál pro jejich účel. Pro člověka zasvěceného nastala okamžikem, kdy byl jeho Duch takto „aktivován“, další cesta. Zatímco materialistický vědec se novým a novým poznání ke světu, který zkoumá, více a více připoutává, může člověk, který je na duchovní cestě návratu k Pánu, získat po zasvěcení směřování, jež ho z vazeb ve světě vyvazují. Vazby, jako je povolání, rodinné vztahy, zdraví, jsou pevné, ale jsou těmi, co nás zde připoutávají! Na druhé straně je odpoutání, jedním slovem – osvobození. Ale ne útěkem od svých povinností. Být tady, ale na tomto světu nezáviset. A tady se ukáže i relativita pojmu moudrost a může se stát, že přemýšlející člověk potřebuje získat v orientaci pomoc. Opět se vrátím k Tomáši Kempenskému z již citované knihy:

„Pane, v koho mám skládat svou důvěru v tomto životě? Nebo co je mou největší útěchou ze všech věcí pod nebem? Což ne Ty, Pane, můj Bože, jehož milosrdenství jsou nesčíslná? Kde mi bylo dobře bez Tebe? Nebo, kde mi bylo zle v Tvé přítomnosti? Raději chci být chudý pro Tebe, než bohatý bez Tebe. A spíš bych zvolil putovat po zemi s Tebou, než přebývat v nebi bez Tebe. Kde jsi Ty, tam je nebe; a kde nejsi, tam je smrt a peklo. Tys mou touhou, a proto musím po Tobě vzdychat. Tebe volat a prosit. Vždyť na nikoho se nemohu zcela spolehnout, kdo by mi v tísni přispěl včas na pomoc, než jedině na Tebe, svého Boha. Tys má naděje a důvěra, tys ve všem můj těšitel a nejvěrnější přítel.“

Moudrost má i exoterický či vnější význam, který se týká lidského intelektuálního chápání a poznání. Hledám-li však na své vnitřní cestě věčné Světlo, dostávám se na úroveň, kde pravá Moudrost má v mém poznání Jeho kvalitu, tvořivou Sílu. Z knihy Přísloví Starého zákona zní velmi krásně následující slova, kdy tvořivá Moudrost promlouvá ke čtenáři z veršů v první osobě /kap. 8:22-34/ – pozorný čtenář může pocítit i počátek z evangelia Jana:

22 Na počátku své cesty mne Hospodin zplodil, před všemi svými činy, před časem.
23 Od věků jsem byla ustavena, od počátku, dříve než začal svět.
24 Než vznikly propasti, zrodila jsem se, než vodou naplněny byly prameny.
25 Předtím než byly hory zapuštěny, dříve než pahorky jsem se zrodila,
26 ještě než učinil zemi a vše kolem, dříve než světa první prach.
27 Byla jsem při tom, když nebesa chystal, když nad propastí obzor vyměřil,
28 oblaka když ve výšinách věšel, propastné prameny když vytryskly.
29 Byla jsem tam, když oceán spoutal, na jeho rozkaz vody poslechly! Základy země když vyměřoval,
30 po jeho boku věrně stála jsem. Zůstávám jeho rozkoší den za dnem, svým hrám se před ním stále oddávám.
31 Na jeho zemi, na světě si hraji, lidští synové jsou mou rozkoší!
32 Proto, synové, poslyšte mne: Blaze těm, kdo drží se mých cest!
33 Slyšte poučení a naberte moudrost, nebuďte ke mně lhostejní.
34 Blaze tomu, kdo naslouchá mi, tomu, kdo v mých branách denně bdí, tomu, kdo čeká u mých veřejí! (http://www.bible21.cz/online#prislovi/8)

Moudrost je tedy Boží tvořivou silou, „svým hrám se před ním stále oddávám“.

Jak se Moudrost staví k dualitě zdejšího světa. „Ta Moudrost“, která je svrchovaná, může říci, že existence falešného dokazuje existenci pravého. Nemohla by existovat falešná mince, když by neexistovala pravá. Takto se dostávám k moudrosti v rovině těch přísloví, která jsou často tím, co v pozemském životě „otevírá“ oči a přináší ve stručném podání to, co rozšiřuje chápání člověka. Nakonec si je sám vytvořil, aby stručně vyjádřil moudrosti získané ze zkušeností a stručným vyjádřením varoval před chybným jednáním, konáním a myšlením:

Existuje z vývoje světa, z jeho mnoha kultur v rozličných časech a podmínkách, mnoho moudra. Člověk by se neměl uzavírat před tím, na co přišli například dávní mudrci Východu, Číňané, Indové, mystikové islámského vyznání či proroci křesťanství /není účelem vyjmenovat všechny směry/. Moudré je třeba rčení, že gram praxe, skutečného prožitého poznání, je lepší než tuna vyčteného moudra. Nedá mi to, abych si v samém závěru nevšiml milovaného Ježíše Krista a jeho učení, která byla Jeho životem předána. Obsahují mnohá moudra!

Evangelium Matouše, skvostná kapitola sedmá, verš šestý, plný moudrosti:

Nedávejte svaté věci psům a neházejte své perly prasatům; jinak je zašlapou, otočí se a roztrhají vás.

 

Václav Žáček /Venda/
 

Poslední články autora:


hodnocení: 5
hlasů: 7