mapa stránek || vyhledávání

Dokonalost…

…a protože jsem v části stránek GNOSIS s názvem „Hledání Světla“, zmíním se o dokonalosti lidské a Boží. Tak, jak ji chápu a jak jsem za léta svého studia i praxe došel k jejímu poznání. Zmíním i roli nedokonalosti, která má ve světě svoji důležitou roli.

„Bůh je dokonalý a člověk si na své duchovní cestě ke sjednocení se s Bohem musí osvojit ctnosti, které vytvářejí lidskou dokonalost. A tedy, existuje lidská dokonalost a Boží dokonalost; ta první je odrazem druhé.“ (napsal profesor John Davidson v knize Ježíšovo evangelium)

odrazMůj dovětek by snad mohl být v tomto stručném doplňujícím sdělení. Ten odraz může totiž být různý. Díváme-li se na zářící slunce do klidné vodní hladiny, vidíme v ní ten prvotní odraz slunce. My však můžeme vidět další odraz; slunce se z hladiny této vody odráží na bílou stěnu blízkého domu, kde již je jen skvrnou, byť ještě na stěně zářící, ale již i značně rozmazanou.

Co se týká samotného Boha, Jeho dokonalost spočívá v Jeho „jedinosti“, Jeho čistotě a Jeho lásce. To vše je v Něm samém a není tam nic jiného než jen On. On je tak sám Sebou a mohlo by se dodat, že je tak dokonale čistý, že je tedy bez jakýchkoliv jiných příměsí. Ve svém Stvoření je nejen tvůrcem všeho, inteligencí uvnitř všeho a také pořádkem všech vnitřních světů (vysvětlivka -vně Něho neexistuje nic), ale je i svrchovaným Pánem všeho. Jakmile se lidem zdá, že toto Jeho stvoření je nedokonalé, je to jen a jen z našeho lidského pohledu. Tentýž shora citovaný vědec duchovních nauk sdělil obsažnou myšlenku:

„Člověk má výjimečné nadání na vytváření pevných bariér mezi svými skutky, myšlenkami a svým nejvnitřnějším vědomím. Když si však vytvoříme schopnost introspekce (sebepozorování, zkoumání vlastních duševních stavů, pochodů…. vysvětluje slovník cizích slov), i když jen do nepatrné míry, zjistíme, že v našem nitru máme jakéhosi „rádce“, který nám neustále radí, co je správné a co ne. Existuje a je jedno, jestli si ho připustíme či nikoliv. Toto vědomí má původ ve vyšších vlastnostech mysli. Je odrazem života, energie a smyslu pro duchovní orientaci, které mysl čerpá z duše“!

Dodám jen, že duše je tu primární. Takže, jako první postřeh; naše vytvářené lidské bariéry, například nepochopení, odsuzování, či již i naše skutky, často ve své podstatě chápané jako zlo a naše již i jen často negativní myšlení, společně i jednotlivě vytvářejí „problém“ v lidské dokonalosti. A pak se dá spíše hovořit o vytváření nedokonalosti! A má tato nedokonalost nějaký účel? Pokud si uvědomím a připustím oživující princip, duši, která, ač o ní nic nevíme, touží neustále odejít z tohoto světa, ze svého dlouho trvajícího vězení, je pak nevyhnutelné, aby existovalo něco, co drží duši na tomto místě, v pozemském světě. A to se dá nazývat právě a jen nedokonalostí. Opačně, kdybychom jako lidé byli dokonalí, tak tu již nejsme. Tak jako stín existuje jen v důsledku světla, tak i nedokonalost existuje jen díky dokonalosti. A snad by se dalo i zamyslet nad tím, že zlo je jen méně dobra a navíc je velmi a velmi relativní. Z pohledu Boha, i když to může probudit nesouhlas, je Jeho stvoření přesně takové, jaké ho chce mít – je dokonale nedokonalé! A navíc, když je Bůh za (nad) hranicemi veškeré duality Svého stvoření, dá se říci, a selský rozum to pochopí, že je mimo dokonalosti a nedokonalosti. Ty nám nabídl jako určité hračky, jako stupně, kterých se zachytáváme v případě našeho namáhavého výstupu. A proč to nepřiznat, dokonalost či nedokonalost, mezistupně, určitou škálu hodnot od mínus k plus a naopak, si připouštíme v tomto světě tak, jak se nám to hodí. Rádo s nimi šermuje naše ego. Nejsme „nad věcí“, tak jako ON, protože Bůh, jak jsem již napsal, je mimo dokonalosti a nedokonalosti.

A jak jsem již také uvedl, je prvotní touhou duše navrátit se k Bohu, odkud byla, a teď mohu jmenovat mnoho různých výrazů, zkusím však jen jeden, vyhnána do naprosto odlišného světa. Proč, to je nyní mimo toto téma, ale duše má dané či vrozené porozumění k tomu, co je správné či nesprávné a je v přímém vztahu k těm lidským aspektům života, které musíme dodržovat, chceme-li, abychom Ho mohli v sobě realizovat. Je tu jen jeden obrovský problém – naše duše je v zajetí a v přímém působení mysli, která u drtivé většiny z vrcholu stvoření, u lidí, slouží světu, smyslům a neustále se svými skutky, činy a myšlenkami drží tohoto světa a je v jeho sítích pevně spoutána. Ježíš nám dal obrovskou naději, když řekl:

„Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“ /Matouš, 5:48/

A jak tu dokonalost najít? Mnohé náznaky jsou v předchozích čtyřiceti sedmi verších této páté kapitoly!

Lidské bytosti, a právě jen ony, protože jejich duše se již blíží vrcholu své pouti, cestou vývoje k návratu k Bohu, mohou obdržet milost od dokonalého Božího a dokonalého Spasitele a stát se tak samotné dokonalými. Vzpomenu opět Ježíše, který o tomto stavu milosti a poznání říká:

„Žák není nad učitele. Je-li zcela vyučen, bude jako jeho učitel.“ /Lukáš 6:40/

Co dodat? Nechme se vyučit k této dokonalosti. Je totiž nepopíratelným Zákonem Boha, že stále, v jakémkoliv stvoření, které dospělo do vývoje k uvědomění si svého postavení (v našem případě do člověka), posílá On své Syny, jako vtělené Slovo, aby připraveným duším pomohli z tohoto světa odejít. A být připravený znamená, že se přiblížím k té dokonalosti. Je velkou pravdou a vskutku nadějí, že se můžeme dostat na stejnou duchovní úroveň Mistra. Tak, jako Ježíš učil a vyzdvihl k sobě své učedníky. I jeho následovník Pavel napsal Korintským:

„Když máme taková zaslíbení, moji nejmilejší, očisťme se od každé poskvrny těla i ducha a přiveďme k cíli své posvěcení v bázni Boží.“ /2. Korintským, 7:1/

Očistěme se, jinak, pojďme na cestu k dokonalosti.

V Novém zákoně je vzpomínaná i nutnost vyčistit pohár. Kdo nerozumí, pohárem je naše tělo, naše mysl, srdce, po zbavení se všech nečistot, budeme připraveni přijmout Jeho Slovo. Je logické, že když pohár čistíme, chceme ho naplnit. Usilováním se o lidskou dokonalost, jednoho každého z nás, a to vždy individuální cestou, je právě tím čištěním poháru. A také průchod tou těsnou branou (ta široká vede zcela jinam) a spojení se se Slovem, které jako rajská hudba zní neustále v našem nitru, je právě tím naplněním poháru samou podstatou spirituality. Nejvyšší dokonalost získá duše člověka právě a jen v kontaktu s Duchem svatým, Jeho věčným tvořivým Slovem. I Ježíš o tom jednoznačně mluvil právě ve vztahu k následnému „vidění“ Boha:

„Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha.“ /Evangelium Matouše, 5:8/

Čisté srdce znamená zase a opět určitý stav, který se přibližuje k Boží dokonalosti.

Být dokonalý znamená být připraven. Odhodit starosti světa jevů, iluzí, Máji, protože v nich není Pravda. Rozloučit se svým směřováním se vším, co je pomíjející a oddat se jedinému cíli, pro který tu člověk existuje (pro duši a její povznesení). Být dokonalý znamená být čistý. Ježíš říká, že tato rozhodující čistota musí být o mnoho většího řádu, než jaký dosahují jen „vlažní“ přívrženci náboženství. Opět k Matoušovi, kde k tomu řekl v kázání na hoře Ježíš jednoznačné:

„Neboť pravím vám: Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království nebeského.“ /Evangelium Matouše, 5:20/

Jak dokonalý musel být učedník, prostý rybář či výběrčí daní, aby jeho dokonalost přesáhla tzv. spravedlnost vůdců a teologů!

Mnohé překážky se však stavějí do cesty k poznání sebe sama, do cesty, na jejímž konci by mohla být právě čistota a dokonalost, která naší nesmrtelné duši umožní z koloběhu zrození se jednou pro vždy vyvázat. Je tu však svět se svými nástrahami, léčkami, otrávenými sladkostmi…, před kterými se často těžko uniká. Podaří-li se to, je duše s velkou slávou přivítána a „usazena“ na své místo.

/pokračování/
 

Václav Žáček /Venda/
 

hodnocení: 4
hlasů: 8
Tisk Tisk
Všechny komentáře jsou schvalovány administrátorem. Z tohoto důvodu mohou být zveřejněny se zpožděním od několika minut do několika hodin. Odstraňovány jsou komentáře obsahující vulgarismy, spam, invektivy, apod.

303 komentářů

Přidat komentář
  1. Do článku jsem nahlédl. Zmíním to, co tu ale zmiňovali už i jiní – přestože ve zdejší úrovni žije a existuje všechno ze síly Boha, není zdejší úroveň Bohem. Je tvorbou Boha, projevem Jeho Ducha. Bůh sám je vysoko nad stvořením. Jen Jeho působení a záření je tady všude. Dle mého je příliš zjednodušující to všechno směšovat dohromady, je mezi tím značný rozdíl.

    1. Já to vnímám tak, že vlastně současně platí obojí – „zdejší úroveň“ je současně samotným Stvořitelem i projevem Jeho Ducha.

      Taková teorie se poněkud vzpírá rozumovému pochopení, to je mi jasné. Dostávám se tu na úroveň, kdy už slova prostě nestačí, je to spíš takový vnitřní pocit pochopení-jako by něco uvnitř říkalo „ano, tak to je“.

      Ale uznávám, že to může být i ptákovina. Ostatně podle mně o nic nejde, ať už člověk zastává ten či onen postoj. Důležité jsou v životě úplně jiné věci.

    2. AH súhlasím a dodám, že viesť kvetnaté reči o Božej a ľudskej dokonalosti nás dokonalými neurobí. Je zrejmé, že v tomto ľudskom svete je mnoho nedokonalosti a zla, ktoré nemožno prisudzovať pôsobeniu Boha, ale satanovi, ktorého by mnohí ľudia najradšej popreli ako nejestvujúceho, ale on tu je a nie je to Stvoriteľ sveta! A nemá svoj pôvod v Stvoriteľovi, ale v človekovi. Otázka je, či túto skutočnosť chceme pochopiť, alebo nie. Kainov syndróm sa vznáša nad našimi hlavami a kalí našu mysel…
      Pekný deň!

      1. Degone, i podle mně je fakt, že Satana si stvořili lidé sami. Stvořili si ho tím, že odmítli tu část stvoření, kterou nazvali zlem.

        Protože podle některých lidí je Bůh pouze „dobrem“ a „dokonalostí“, měli a mají tito lidé pochopitelný problém s tím, jak naložit se se „zlem“ a „nedokonalostí“. A tak si vymysleli Satana jako zástupce zla ve světě.
        Satan je prostě výtvorem mnoha tisíců v něj věřících lidských myslí, a jako takový samostatný egregor skutečně existuje.

        Pokud ovšem nevěříte tomu, že Bůh rovná se pouze dobro, pokud věříte v jednotu stvoření, tak satanský egregor nevyživujete zbytečně svou energií a nemusíte si s ním lámat hlavu.
        Satan je problémem, nebo spíš pseudoproblémem prostě jen těch lidí, kteří v něj věří.

      2. Co je Bůh se jednou každý dozví. Pokud jako pošetilá panna neudržoval olej ve své lampě, bude se zajisté podivovat.
        Ovšem jak to sleduji, tak zde občas bývají i vstupy různých lidiček, které připomínají nutnost zajistit si dostatek toho oleje. Zda toho jiní dbají, či nedbají, to je jejich osobní záležitost.

      3. Milá Šárí, ja sa skutočne podivujem nad tým, ako sa snažíte obhájiť nepochopenie určitých zákonitostí a daností, ktoré sú obsahom niektorých východných náuk. Satan tu nie je preto, že v nej mnoho ľudí verí, ale preto, že mu mnoho ľudí slúži, lebo sa mylne domnievajú, že slúžia samotnému Bohu (Jehova).
        Životná sila skutočne vychádza z Boha a tá sa prejavuje aj v nižších formách stvorenia, ale táto životná sila (energia) nie je Boh! Živé bytosti sa neskladajú iba z tela a životnej energie (duše), ale aj z ducha, ktorý tie bytosti programuje. A práve ten duch utvára aj charakter onej bytosti (aj ľudí), ktorí ako je známe, môžu konať aj proti Božej vôli (konať zlo). V ind. filozofii sa používa pojem „mája“, je to akési „rúcho“, ktoré bytostiam zakrýva pohľad na pravú realitu a na samotného Boha Stvoriteľa. Preto je správne uznávať duálnu filozofiu, ktorá hlása oddelenosť Stvoriteľa (ako príčinu) od stvorenia (ako následok). Lebo podoba nie je totožnosť! Je treba si to v mysli logicky urovnať…
        Želám pekný deň!

      4. Nevím, proč by mělo být správné vyznávat zrovna duální filozofii. Protože ji uznáváte právě vy?
        Podle mně je ale zase správné vyznávat pouze filozofii jednoty :-)))

        Takhle se nikam nedostaneme. Vy nemáte žádné důkazy, já taky ne… ale jestli máte, sem s nimi.
        To, že se to píše v bibli nebo že vám to říká vaše logika nebo přesvědčení, nejsou důkazy.

      5. ad: Vy nemáte žádné důkazy, já taky ne… ale jestli máte, sem s nimi.

        V blázinci je stejně krásně…:-)

      6. Šárí, dôkazy sa vyžadujú vo vede, ale vo filozofii, alebo teologii stačí ako dôkaz iba to, že sa problematike venujeme dlho (Tak, jak ji chápu a jak jsem za léta svého studia i praxe došel k jejímu poznání). Práve preto má táto oblasť ľudskej činnosti svoje kúzlo, aj keď ho niektorí pokladajú za „blázinec“.
        Ale už vážne: Vo filozofii platí, že „pravdu“ má ten, kto na podporu svojich myšienkových koncepcii predloží viac logických argumentov. Preto by mala byť logika základom našich úvah.
        V minulosti bolo málo vedeckého poznania a veľa ľudovej viery a povery a tak sa panovníkom ľahšie darilo poddaných manipulovať, zastrašovať a ovládať, ako je tomu dnes, aj zásluhou internetu,(nechcem povedať školstva, lebo to si ešte stále plní svoje poslanie manipulovania a ohlupovania ľudí). Výhodu majú tí, ktorým sa už otvorilo ono tajuplné a mystické „tretie oko“ a tak získali priamy vhľad do onoho tajomného sveta skutočnej reality.
        Pekný deň!

      7. Ano, potvrzením je vhled.
        O vhledech se tu již také přednedávnem diskutovalo, respektive někteří se dohadovali, co je a co není vhled.
        Skutečná schopnost vhledu do skutečné reality člověku ukazuje, kdo ho také má a kdo si na to jen hraje. Problém však zůstává v tom, že řada lidí má i vjemy nepravé a považuje je za skutečné vhledy, jsou to však různé astrální přeludy. Proto je obsah takových vhledů občas často zcela protichůdný.

      8. ad: schopnost vhledu do skutečné reality člověku ukazuje, kdo ho také má a kdo si na to jen hraje.
        __________Wow! Schopnost vhledu! Mezi megatunami hoven, blábolů a sraček „o ničem“, konečně perla, konečně „něco“ o „něčem“.

      9. Honzo, duch těchhle stránek už dávno umřel. Žádné „konečně něco o něčem“ se už nekoná. Všechno má svoji životnost.

      10. ad: duch těchhle stránek už dávno umřel.

        Jakkoli pravdu nelze vlastnit, máš pravdu…-)

      11. tmou se duše potácí,
        vhled uzavřen zůstává,
        prvotní tvorba Otcova
        do dokonalé nedokonalosti
        dobrovolně sestoupila,
        záhal vědomí…

      12. Kdo ho nemá, neuvěří.
        To je však jen jeho problém. Neznalce prozradí i to, že útočí. Útokem tak nahrazují svou nedostatečnost.
        Nu, co s tím? Je tu pár jedinců, kteří zprostředkovávají to, aby se každý projevil. Bůh pak každému nadělí podle jeho ovoce, Jemu patří odplata.

      13. Honzo, Vy snad nevěříte Degonovi?
        Tomu, že vhled je výhoda? Či tomu, že ho Degon má?
        Připomínám, že Degon napsal:
        „Výhodu majú tí, ktorým sa už otvorilo ono tajuplné a mystické „tretie oko“ a tak získali priamy vhľad do onoho tajomného sveta skutočnej reality.“

      14. Čemu, nebo komu věřím či nevěřím, je celkem nedůležitý. Věřím jen tomu co vidím. Schopnost vhledu, schopnost vidět, je „jen“ svého druhu „zvláštní způsob myšlení“. (Viz např. Platón)

        „Nevěřte ničemu jen proto,že to pravil moudrý muž. Nevěřte ničemu jen proto,že to každý uznává. Nevěřte ničemu jen proto,že je to psáno. Nevěřte ničemu jen proto,že je to posvátné. Nevěřte ničemu jen proto že tomu věří někdo jiný. Věřte jen tomu,o čem Vy sami soudíte,že je Pravda“. (Buddha)

      15. Pane Degone,

        dobrý. Akorát se zbavte odporu vůči slovu Jehova (Jahve).
        V habrejštině znamená přibližně totéž, jako v češtině Hospodin, nebo v angličtině Lord.
        Jod – Já (Bůh Otec)
        He – Jsem (Duch Svatý)
        Vau – Tvůrce (Bůh Syn)
        A v širším tvaru Jehovah to znamená Boha i s celou jeho tvorbou.

        Navíc: Bohu až tak nezáleží na tom, jak ho člověk nazývá, ale mimořádně ho zajímá, zda s ním člověk má nebo nemá osobní vztah.
        (Podobně, jako rodiče a děti – jsme přece stvořeni k Jeho obrazu.)

      16. Pane Degone,

        Vámi zmíněné publikace hodnotím jako slátaniny, ze kterých kype zášť proti všemu, co je židovské, tedy i proti židovskému Bohu.
        Jenže Bůh není židovský, ani řecký, ani křesťamský.
        Židovská, řecká nebo křesťanská (a další) je akorát duchovní literatura, která – v případě, že je dobrá a je v symbolech správně pochopena – nám usnadňuje poznání Boha.
        To je úroveň moudrosti a ta může člověka správně nasměrovat a připravit.
        Ale bez následné úrovně lásky se k Bohu stejně nikdo nedostane.

      17. Pane Muladi,
        vážím si Vášho prístupu o objektivitu a súhlasím s tým, čo ste napísal, aj keď ta Vaša zmienka o „slátanine“ spomínaných publikácií je Vaším osobným názorom a nemusí sa stotožňovať aj s inými názormi. Mám po ruke aj kvalifikovanejší článok pd neznámeho autora s názvom „Židokresťanský boh Jahve demaskovaný“, ale Google mi ho odmieta nájsť a celý ho tu uvádzať nemôžem, lebo má tri strany.
        Tiež sa mi páči Váš názor, že bez dostatočnej úrovne lásky sa k Bohu aj tak nikdo nedostane. To môžem potvrdiť!

      18. Pro Degona:
        Začnu od konce:
        ad.Nechcem to tu bližšie rozoberať…

        To je velká škoda,protože je to velké a vážné téma.

        ad.Tu nejde o meno, ale o podstatu (obsah).

        To také není pravdou.Ono tu jsou jména velmi důležitá.
        Zvláště pak u JHVH,ale i jeho JVHH – JHHV – HJVH – VJHH
        – HJHV – HHJV – VHJH – HVJH …

        ad.Bližšie snáď na adrese:…..

        Jeden odkaz je „otázkou“ a ve druhém můžete nalézt na ni
        i „odpověď“.
        V prvním odkaze najdete kritiku na texty:
        cit.:
        Sandherin, 55b: „Dievča vo veku tri roky a jeden deň môže získať manželstvo pohlavným stykom, a ak pohlavne žije s bratom svojho zosnulého manžela, stáva sa jeho. Môže byť potrestaná za smilstvo; (ak je niddah,) poškvrní toho, kto sa s ňou spojí, takže aj on potom poškvrní tú, na ktorú líha, ako šat, ktorý spočinul na (osobe postihnutej kvapavkou).“

        Sanhedrin, 69b: Naši rabíni učili: Ak žena laškuje so svojím mladým (nedospelým) synom, a on s ňou spácha prvý stupeň spolužitia, ako hovorí Beth Shammai, činí ju tým nevhodnú pre kňazstvo (1). Beth Hillel ju, naopak, vyhlasuje za vhodnú… Všetci súhlasíme s tým, že styk chlapca, ktorý má deväť rokov a jeden deň, je pokladaný za ozajstný styk, kým styk toho, kto má menej ako osem rokov, nie je. Ich spor sa preto týka iba tých, ktorí majú osem rokov.

        Jenže to jsou texty DUCHOVNÍ,týkající se ducha a duše
        V ČLOVĚKU jako jednotlivci.Nikoliv návod na nějaký zákon
        společenského soužití v komunitě lidí,navíc přírodních lidí.

        Tyto a nejen tyto texty vypráví o něčem jiném,nežli o naučených představách jejich jak kritiků,tak i těch,kteří
        za nimi stojí doslovně(farizeové a saduceové,zákoníci a pokrytci).No a to je také příčinou důsledků,
        které můžete „vidět“ všude okolo vás v naučených myslích lidí,ale i ve vaší naučené mysli a jejích naučených představách.A to je to,co se děje i ve školách.Tvrdě se lpí
        na přejímání zaslepených představ a iluzí.Z toho je pak těžké
        vylézt ven.
        Kritici,jež si toho nejsou vědomi pak roznáší
        svými zaslepenými úsudky jen nenávist a zášť,ale díky své chudobě srdce(vědomí).A tak chudoba srdce=zlo šíří zas jen zlo=chudobu srdcí…

        Přírodní člověk je silně pod vlivem svého těla a jeho
        naučené mysli.Takový člověk je schopen uvedený text skutečně
        praktikovat ve svém životě jako nějaký návod doslovně.
        A to je ten PRŮSER člověka,který pojímá duchovní texty
        doslovně-rozumářsky.Ať již záměrně nebo z nevědomosti.
        Duchovní „jazyk“ mluví v obrazech,synonymech,přirovnáních,..
        kterým lze porozumět pomocí abstraktní inteligence.

        Mnohá Písma jsou „zjevením“,a ta mají také svůj specifický
        „jazyk“,který se liší významem slov či obrazů od zjeveného,
        slyšeného.

        PS:Mimochodem,když čtete texty,na jejichž kritiku jste sem
        dal odkaz,opravdu Vám nebije do očí,že jde čistě o text
        duchovní?
        PS2:Otec žádné desky nikomu nedával,navíc i ty „desky“ jsou
        synonynem.Zrovna tak celý „příběh o Mojžíšovi“(nebo Jacobovi
        a jeho synech)) se týká spirituální psychologie jedince,
        nikoliv historie nějakého národa.

        Život se skládá z maličkostí
        a pokud je budeme přehlížet,
        přijde čas,kdy nás
        jediná maličkost zanedbaná
        pořádně všechny srazí na kolena.
        I zde se jedná o chudobu srdce,
        co jméno má touha,
        i ona má dvě tváře,
        jedná pomáhá a druhá ničí.
        Svou nezodpovědností,
        ničíme životy nejen sobě,
        ale i našim maličkým.

        Ta „řeč“,je řečí srdce,
        co celé dějiny vpravdě odkrývá!

        Tento „jazyk“ mé srdce zná,
        lehce s ním i stará Písma,
        knihu mrtvých,či Proroctví
        pro současné vědomí překládá.

        Osmička je jen věncem stočeným
        rozděleným na oko ve dví,
        dva jsou však jen Srdcem Jedním.
        Osmička je o dvou protipólech,
        zapsaná je i na prstenu Davidově.:)

        K Vojně bohů:)):

        ad.HELIOS – svetovid(Osiris)
        dvojitý
        JAHVE – Hefaistos(Set)

        „Dvojitý“ je vskutku Jedním,přesto Je jen polovinou Srdce.:))

      19. Sanhedrin, 69b: Naši rabíni učili: Ak žena laškuje so svojím mladým (nedospelým) synom, a on s ňou spácha prvý stupeň spolužitia, ako hovorí Beth Shammai, činí ju tým nevhodnú pre kňazstvo (1). Beth Hillel ju, naopak, vyhlasuje za vhodnú… Všetci súhlasíme s tým, že styk chlapca, ktorý má deväť rokov a jeden deň, je pokladaný za ozajstný styk, kým styk toho, kto má menej ako osem rokov, nie je. Ich spor sa preto týka iba tých, ktorí majú osem rokov.

        Jenže to jsou texty DUCHOVNÍ,týkající se ducha a duše
        V ČLOVĚKU jako jednotlivci.
        ______________________________

        Co je na tom textu duchovního?

      20. Duchovní text pojednává o duchovní rovině člověka,
        konkrétně o citových záležitostech ducha a duše
        v člověku.Ale přiblížím Vám to na citové úrovni.
        Když se dítě narodí,je jeho duchovní srdce(duše a duch)ještě silně sjednoceno,je si vědomo svého
        propojení s Vědomím.Okolo třetího roku dochází
        k jeho rozdělení,a to uvědoměním si svého nového „já“.
        Okolo sedmého roku otevírá Otec tomuto srdci Knihu
        Života,a tak dochází k tzv.“zabití“ citového anima
        egem(novým „já“).Jeho sestra(duše) zůstává opuštěna
        a žije pod násilím s tímto novým „já“.Toto „já“ je
        vlastně bratrem citového anima(Kainem)….

        Do té doby,cca do osmého roku je citový animus silně
        propojen „pupeční šňůrou“ s matkou,a to po citové
        stránce.City jsou ještě součástí mysli dítěte.
        V duchovní rovině:dítě se stýká s matkou znamená,
        že si s ní vyměňuje energie.A jelikož je sexuální
        energie Alfou-Omegou všech vztahů(soudržnosti),výměn informací,uvolněním napětí mezi dvěma vědomými povahově opačnými energiemi,daný text pojednává
        o vnitřním muži a vnitřní ženě v člověku na duchovní
        rovině.

        Mudrci se v podstatě dohadují o tom,kdy je vhodný
        čas tzv.odpojení od „pupeční šňůry“ nebo jestli by
        nebylo lepší odpojování pozvolné.V každém případě
        k odpojení dojít má,protože pak by se stalo dítě
        závislé na matce.
        I dnes mají matky s tímto odpojováním problém.Mají
        strach o dítě,aby se mu nic hrozné nestalo,..no na
        druhou stranu si neuvědomují,jak mu svými city brání
        v osamotnění se.
        Spor mezi mudrci je však již napaden mentální složkou,ovlivněnou pudy,které jsou obsahem fyzického
        těla.A je zcela jedno jestli mužského nebo ženského.
        ———
        Snad tomu porozumíte.Je to psychologie,psýché a logos
        v projeveném a neprojeveném.

        PS:Otcova slova:“Duchovním světem je vše skryté.“
        Amonem je Otec také,skrytým Duchem.

        Yeshua je skryté jméno, Kristus je jméno zjevné. Proto neexistuje Yeshua v žádné jiné řeči, jeho jméno je Yeshua, tak jej nazývají. Zato Kristus je v syrštině označením Mesiáše, v řečtině pak Krista. Každopádně všichni ostatní ho mají podle své řeči. Nazarénský je ten, který zjevuje skryté.
        Kristus má v sobě vše, ať je to člověk nebo anděl, mystérium nebo Otec.

        “ Farizeové a zákoníci přijali klíče poznání, skryli je, nevstoupili dovnitř, a ty, kteří vstoupit chtějí, nenechali. Vy ale buďte obezřetní jako hadi a bezelstní jako holubice.“

    3. ad – Bůh sám je vysoko nad stvořením. Jen Jeho působení a záření je tady všude

      Někteří lidé si představují Boha jako žárovku…..

  2. Nemohu za to, že to jiní lidé nevědí, že Bůh není stvořením, ale stvořil ho svou vůlí a udržuje svým zářením. Mno, i pro mě je zvláštní a šokující, že někdo vidí Boha i v žábě, pavoukovi, bramboře apod. a nevidí, že to je pouze výsledek Jeho vůle a Síla, ne on sám.
    Já si za tím, co jsem napsal, stojím.
    Hledejte upřímně, pak také naleznete, neboť stojí psáno „Hledejte a naleznete“.

    1. Že někdo nedokáže vidět Boha v bramboře či žábě, to není nic k chlubení, to je spíš smutné :-(((

      A ti, kteří vidí, nemůžou za ty, kteří nevidí :-)))

      1. Stále je to stejné, nerozlišuje se sám Bůh od jeho tvorby … škoda slov, psalo se tu o tom již vícekrát.
        AH to napsal dobře a to, jak někdo nazývá druhého, vypovídá mnohem více o tom, kdo název použil než o tom, kdo byl názvem označen.

    2. ad – i pro mě je zvláštní a šokující, že někdo vidí Boha i v žábě, pavoukovi, bramboře apod. a nevidí, že to je pouze výsledek Jeho vůle a Síla, ne on sám.

      Ale prosímvás….čtete po sobě někdy? To, že někdo vidí Boha v bramboře, neznamená, že Bůh je brambora, Vy bramboro.

      1. V původním články pana Žáčka je napsáno:
        „vně Něho neexistuje nic“

        Tedy brambora v této dikci neexistuje vně Něho … je tedy v Něm.

        Chybí rozdělení tvůrce a jeho tvorby.
        Degone, obdivuji Vás, že stále ještě máte trpělivost to stále vysvětlovat.

      2. Různých názorů se od zveřejnění článku „dokonalost….“objevilo mnoho. Týkají se také vhledů, které jsem přímo v mém článku nezmínil. Je tu dualita, o té jsem psal. Je tu mnoho myšlenek, na které se dá reagovat. Např.: „vně Něho neexistuje nic“. ???? Všechno a všichni jsme v něm. Nedávno jsem dal odkaz, byl tam český text, dnes v jiném jazyce, ale podstata je stejná. Podívejte se na srovnání velikosti nám známých planet, našeho slunce a pak dalších dosud známých hvězd – sluncí.
        http://www.youtube.com/watch?v=Cv-ajJzwjoY

        A na tom doslova nepatrném pixelu, je Jeho nám dosud známý jediný život se svými projevy. A vše je v Něm. Člověk i ta brambora. On nesedí někde mimo tu nekonečnou soustavu galaxií, hvězdokup, mlhovin. To vše je Jeho stvoření. A přitom, ty hmotné hvězdy z videa jsou jen maličkou částí jen Univerza, které se snažíme sledovat. A kde je pak ten svět jiný, kde je duchovnost? Všude, kde je život, projev zrození, růstu a zániku je On. On je všechno a vším.

        K mystickým vhledům, transportům jsem napsal dost v mých šesti článcích k mystice, která se této problematiky týká. Uvědomuji si však, že někomu stačí filosofie či teologie, poznání vymyšlené, sestavené lidmi….., a nachází v něm nějakou Jeho podstatu. I když díla filosofů a teologů, ta která se zachovala z nám známé historie, jsou stále přetřásána, komentována. hodnocena, nedonese jejich studium člověka téměř nikam. jen intelekt, rozum, mysl…. a jen zase do okruhu lidského omezení, tedy té nedokonalosti. Existuje nadlidské vědomí. Kdo o něm něco ví? Vhled, mystický transport, nazvěme si to jak chceme, je jedinou cestou, která pro člověka vede k poznání. Že ji někdo neuznává, nezná, neříká nic o tom, že by neexistovala. Psychologie kupř.předpokládá, že lidské poznání je možné jen tehdy, když existují na sobě nezávislá jsoucna – subjekt a objekt. Jiný slovy, normální vědomí nemůže získat žádné poznání, pokud neexistuje oddělený subjekt a oddělený objekt. Pravý mystický vhled však takovou dualitu nezná; září ve své vlastní jednotě. A to je vstup o který se prosí, to pootevření dveří, na které se tluče… . Nejzazší realita je jediná. Když vstoupím do království duchovního transportu, ztrácím vlastní oddělenou existenci v jedinosti absolutní reality. Ale když „tam“ nejsem, neznamená to, že jsem mimo Něj. Jsem stále v Něm, jen o tom nevím. Vše živé se vyvíjí.

        Raději dost, nechci příliš diskutovat, když tu není druhá část mého článku. Vědomí v nás, v úrovni duality stále analyzuje. Naše podstata však dojde výstupem /vhledem/ k syntéze, ke spojení do celku, k novému pohledu na celé Jeho stvoření. Většina lidí je však stále v té roli mravence, který žije v nějakém okruhu kolem svého mraveniště a v jednom momentu zahlédne na pár sekund stojící srnku. Vědomí, nevědomost, poznání, tma, světlo, dobro či zlo, to a další pojmy můžeme do smrti diskutovat. Kam nás ty diskuze přivedou? Ale taková přímá zkušenost, to je jiný tabák!

        Zatímco princ Jasoň v hře Dlouhý, Široký a Bystrozraký pro návrat princezny k její původní „dokonalosti“ se ji dotýká třikrát prstenem, a stačí to, lidé neví ani to, co je a kde se bere nedokonalost.

        Ježíš nám dokonce přinesl meč – víme proč?

        Do mého textu jsem záměrně „vpašoval“ jeden zdánlivý protimluv. Všiml si ho pan Muladi. Díky.

        Vysvětlení bude v druhém článku k tématu.

        Pěkný den.
        Venda

      3. Pane Vendo.

        jaký zdánlivý – je to jasný protimluv. A pravděpodobně nás čekají Vaše myšlenkové přemety, kterými se budete snažit z jasného zdánlivý vytvořit.
        Mějte přitom ale na paměti, že je lepší být poctivý a raději přiznat chybu, než se zamotávat do falší.

      4. Pane Jiří, mnoho jste zatím, ke své škodě, nepochopil. A přitom, od člověka Vašeho kalibru, by se dal očekávat pravý opak. Ale jako já, tak i Vy jsme značně nedokonalí.

        Píšete na jiném místě:“Ovšem v jednom systému nelze mít (nemohou fungovat) dvě různé energie.“

        Skutečně? Proč používáte primitivní příměr plynu a benzínu? O jakém systému to vlastně hovoříte? To má být od Vás pregnantní důkaz pro fungování energií?

        V jednom svém článku tady na tomto webu jste konstatoval fakt, že naše trojrozměrná těla jsou smýkána silami a energiemi, ať už vlastními, nebo cizími, a doslova jsou nucena se jim přizpůsobovat. Jsou smýkána silami a energiemi v jednom systému?

        No nic. Ještě včera jsem hledal v krásné podzimní přírodě podzemní zdroje vody. Jaké asi fyzikální energie na proutkaře působí, jaké síly fyzikálních vlivů? Co takhle např.malé změny gravitačního, elektrického, magnetického pole…… /?

        Venda

      5. Pane Vendo,

        ad: mnoho jste zatím, ke své škodě, nepochopil…
        Ale kdepak. Pochopil jsem i Vás. Jste mudrlant, který si hraje na moudrého a když je odhalen, mele páté přes deváté a přitom má všechno stejně upatlané svým bahýnkem.
        Jinak řečeno, diskuse s Vámi většinou znamená jen ztrátu času.

        ad: Proč používáte primitivní příměr plynu a benzínu?…
        Právě proto jsem ho použil primitivně, abyste to pochopil i Vy.

        ad: O jakém systému to vlastně hovoříte?
        O systému dokonalosti, který je důsledně oddělen od systému nedokonalosti. Ale o tom Vy evidentně nic nevíte, přestože o tom píšete i „pokračování příště“.

        ad: To má být od Vás pregnantní důkaz pro fungování energií?
        Ano. Akorát Vy si můžete dál myslet, že lze smíchat různé energie do jednoho kotlíku a pak si z něho vytáhnout vždy jen tu, kterou právě chcete.

        ad: Jsou smýkána (těla) silami a energiemi v jednom systému?
        Právě že ne. V jednom těle jsou různé systémy pro různé energie (což je přímo symbolické i pro Boha a jeho tvorbu, ale pochybuji, že to budete chtít pochopit).

      6. ad: Proč používáte primitivní příměr plynu a benzínu?… Právě proto jsem ho použil primitivně, abyste to pochopil i Vy.

        _______Úžasný, dokonalý..:-))) V blázinci se holt furt něco děje..:-)

      7. ad.Vědomí v nás, v úrovni duality stále analyzuje.

        Není to vědomí,je to rozumová část levé hemisféry lidského mozku.
        A právě díky rozumové schopnosti učit se rozlišovat,má člověk rozum.
        Pomocí rozumu se učí vědomí rozlišovat nejen dualitu,ale má
        i možnost hlubokého poznání a vhledu všemi směry.

        Uvedu maličkost:Mou pozornost upoutá na „procházce ducha“ například nějaký strom.Při hlubším poznávání tohoto stromu začínám rozlišovat
        díky rozumu: říši,podříši,čeleď,rod,..ale také jeho anatomii nebo
        morfologii,prostředí ve kterém se mu daří,jeho projevy a
        podmínky života,atd.No poznávám také díky cítění jeho vůně,sounáležitost nejen s prostředím,ale i se mnou.Vnímám krásu
        celku i jeho jednotlivých orgánů….mohu své vědomí přenést i do
        toho stromu a stát se tím stromem,abych věděla jaké to je být
        stromem,…mohu přes strom pozorovat i samu sebe,…

        Přesto,že jsem se duchem zatoulala,měla bych znát i cestu zpět „domů“ s vědomím,že „zítra“ mohu podniknout „poznávací výlet“ třeba
        keporkaka v hlubinách oceánu.

        Takto se získává „bohatství“ vědomí,tedy srdce duchovního.

        Horší je,když se zatoulám a zapomenu cestu zpět „domů“.Začnu se
        na ni vyptávat,začnu bloudit,zapomenu kým jsem,…a není nikoho,
        kdo by můj „domov“ znal.

        Vzpomenu si na své dětství,na motlitbu.
        Vždyť co se mi může stát,když se pomodlím k Otci s čistou upřímností.
        Co se mi může stát,než se k Němu schoulit na klín,obejmout jej okolo
        krku a tiše se vyplakat z bezmoci.Vždyť co se může stát,když Jej
        upřímně poprosím,aby mi dal sílu zvládnout další den,abych se
        mohla postarat o děti…

        Bůh není mimo nás,tam někde,
        Bůh se projevuje přes nás.
        Všechna srdce jsou Jeho součástí.
        Bůh je v nás a my v něm.
        Všechna srdce jsou si rovna,
        žádné není více ani méně.
        Komu to však dělá problém?
        Jenom mysli falešným „já“ zotročené.

  3. Je to na hlubší zamyšlení, odkud se bere zlo a nepravdy.

    1. pokud se předpokládá, že Bůh je pouze dobro a pravda a to, že život na naší planetě je Boží stvoření, odkud se bere zlo a nepravdy, když nejsou v Bohu? Kdo stvořil zlo a nepravdy, když Bůh je nemá a nejsou v něm. Všechno ve hmotnosti nastává z duchovních idejí a když chybí idea zla, není žádný hmotný projev zla.

    2. pokud se předpokládá, že Bůh je dobrem i zlem, pravdou i nepravdou a naše planeta je Božím stvořením, určitou logiku to má, minimálně to zdůvodňuje, odkud se bere zlo a nepravdy.
    Ovšem toto nedává žádný smysl ani motivaci k tomu, aby byl někdo dobrý a pravdivý, když i Bůh je zlý a nepravdivý. Co se vyplácí v tom „našem stvoření“ , ať si každý zodpoví sám. Snad jen aby jednoho u něčeho nechytili, pak může mít problém. Ovšem Bohu, tomu je to jedno, ten se u toho podle této koncepce zřejmě dobře baví, jak ty dvě jím stvořené skupiny mezi sebou zápasí. Toť, alespoň podle mě, odporné vnímání Boha.

    3. pokud se předpokládá, že Bůh je pouze dobro a pravda a to, že život na naší planetě NENÍ BOŽÍ STVOŘENÍ, ledacos to napoví. Čí je to znetvoření (pojem stvoření má vztah pouze k tvorbě Boha) a jak ten někdo vznikl, je poměrně obsáhlý příběh, ukrytý v duchovním smyslu starého zákona a v doslovném smyslu v knihách Nového zjevení. Úplně obecně ten někdo (je to skupina Bohem původně stvořených bytostí) odmítl lásku Boha. Bůh nikoho nenutí aby Ho/Ji někdo miloval. Ovšem tento postoj nese s sebou své důsledky a následky, které rodí zvrácenou realitu a mimo jiné se ty následky zobrazují na naší planetě. Takže prohlášení, že zlo pochází od ďábla a nepravdy od satana je správná.
    Bůh má v tom všem jinou roli. Dovolil to kvůli poučení a postupně spasí všechny, co se do toho přimotali jakýmkoliv způsobem, včetně té původní Bohem stvořené skupiny, která to všechno spískala. A bude to na základě vlastní žádosti všech v tom zúčastněných, někoho k něčemu nutit není obsahem Boží přirozenosti.

    4. taky názor, že žádný Bůh není a za všechno může příroda, rodiče, všichni ostatní, náhoda, po smrti nic není, dobro a zlo je geneticky a výchovou dané a podobně. Asi nejjednodušší a nejčastější názor, oficiálně přijatý. Všechno má původ ve vnějším, fyzickém prostředí, duchovnost je pro blázny a pohádkáře.
    Typický lidský výrok: Jak může někdo v 21. století věřit v Boha, peklo a podobné nesmysly.

    1. Karle, Bůh ty tvé stvořené bytosti z bodu tři stvořil tak, že jsou schopné konat zlo. A protože je vševědoucí, tak také věděl, že budou konat zlo. Takže Bůh je prostě i podle toho tvého bodu tři jednoznačně stvořitelem zla. Všechny stvořené bytosti už jsou jen pouhými uživateli zla, které je do jejich přirozenosti zasazeno Stvořitelem.

      Vážně nechápu, proč si někdo neustále vymýšlí různé podobné teorie, které Bohu upírají některé části jeho stvoření. Jestli má Bůh schopnost se bavit, tak tímhle se baví určitě :-)))

      1. Takže Bůh a jeho tvorba jedno jest… A zároveň se tu tvrdí, že Bůh je vševědoucí…
        Jak je tedy možné, že se zde v tvorbě objevují tak zoufalé nesmysly a neznalosti (když má existovat pouze Jednota, která je vševědoucí?)

      2. Šárí,

        Bůh je nestvořil původně jako zlé. Nic takového v Bohu není, tudíž to nemůže být ani obsahem Jeho tvorby. Bůh je Absolutní láskou a moudrostí. Podstatou pravé lásky je sdílení svého s jinými aniž by se něco čekalo na oplátku. Co vám zbude, když odmítnete se sdílet s absolutní pozitivitou, tedy vším pozitivním, co existuje? Jenom negativní Vám zbude, v různých stupních, přesto všechno negativní. Navíc Vaše pozice nemůže být v pravém stvoření, protože tam nic negativního není a musí se obydlet zóna vymístění, antivesmír který býval bez života, přesto existuje a je zhmotněním té ideje, že každý má svobodné právo odmítnou lásku Boha.
        Adam s Evou byli svrženi z ráje na zem. Ráj představuje pravé stvoření, zem zónu vymístění. Jablko zase tu ideu odmítnout lásku Boha.

  4. ad: Být dokonalý znamená být připraven.

    Hmm… Tak „být dokonalý znamená být připraven“, to jsou panečku v blázinci zas vjecy. A co na to strana?

  5. Pan Venda napsal: Bůh, jak jsem již napsal, je mimo dokonalosti a nedokonalosti.
    Ale o osm řádků níž:
    Ježíš řekl: „Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“
    Komu z těch dvou důvěřovat? (To je jen řečnická otázka).

    Celé povídání o (ne)dokonalosti člověka lze shrnout do tří bodů.
    1.Žádná tvorba nemůže mít něco, co nemá její tvůrce.
    2.Úroveň dokonalosti tvůrce je nepřekročitelnou limitou pro dokonalost tvorby.
    3.Bůh je Tvůrce a člověk je tvor – z toho vyplývá, že dokonalost člověka je přímo úměrná úrovni a intenzitě vztahu člověka s Bohem. (A to i v případě, že o tom člověk nic neví.)

  6. Honza napsal: 9.11.2014 (6:05) „Věřím jen tomu co vidím. Schopnost vhledu, schopnost vidět, je „jen“ svého druhu „zvláštní způsob myšlení“. (Viz např. Platón)“

    Správně lze vidět jen srdcem. Srdcem se ale nemyslí, ale cítí, vnímá. Je to podstatný rozdíl. Vidění srdcem s myšlením mozkem nemá absolutně nic společného.
    Je mi lhostejnéné, pokud to Vy nerozlišujete, ale tyto stránky nejsou Vaše a nejsou o Vás.

    „Nevěřte ničemu jen proto,že to pravil moudrý muž. Nevěřte ničemu jen proto,že to každý uznává. Nevěřte ničemu jen proto,že je to psáno. Nevěřte ničemu jen proto,že je to posvátné. Nevěřte ničemu jen proto že tomu věří někdo jiný. Věřte jen tomu,o čem Vy sami soudíte,že je Pravda“. (Buddha)

    Ano, naprosto nevěřím něčemu jen proto, že to kdokoli pravil (včetně více či méně moudrých mužů). Nevěřím ničemu jenproto, že to uznává někdo jiný. Nevěřím niemu jen proto, že je to kdekoliv psáno. Posvátný = svatý je jen Bůh, nic jiného podle mě posvátné není. Nevěřím ničemu jen proto, že tomu věří kdokoli jiný. Věřím jen tomu, co sám vnímám, vidiím srdcem a druhotně co potvrzuji myslí soudím, že je to Pravda. To pak není žádná víra, ale přesvědčení.

    Kdo reálný vhled má, prostým porovnáním zjistí, zda ho má i ten druhý – obsah sdělení je totiž obsahově stejný, jen jsou použita jiná slova k vyjádření viděného. Jinak to být ani nemůže. Lze tak poté snadno odhalit, kdo jak na tom je. Koneckonců jak se to tady na tomto webu označuje (ne ve všech duchovních směrech) třetí oko není k zahození mít otevřené.

    Všem pěkný den!

    1. Jsem na od pátku venkově, moravsko-slovenské pomezí. Internet tu je, ale dostal jsem se na něj až dnes jen na 5 minut a víc nemá momentálně ani cenu, protože je práce venku.
      Těší mne zájem a mnoho postřehů a názorů k tématu.
      Zítra po ránu se k něčemu vyjádřím a také dokončím druhý díl, ať je k posuzování „můj“ pohled v kompletnějším tvaru.
      Pěknou neděli všem.

      Venda

      P.S.jdeme hledat vodu – proutek mám nachystán.

      1. Co budete hledat Vy?

        Jak vidíte, má lhostejnost ke sdělením ostatních není absolutní.

      2. ad: Jak vidíte, má lhostejnost ke sdělením ostatních není absolutní.

        Lhostejnost je ochromení duše, předčasná smrt.(Anton Pavlovič Čechov)

      3. To je dobře, že to víte. Když Vás tady někteří jedinci, včetně vlastníka webu, žádají o slušnější (a neškodilo by také spisovné) vyjadřování, jste vůči tomu lhostejný.

      4. Dovolte mi BÝT a „být svůj“. Což také znamená být imunní vůči tzv. „normám“, otrocké a stádní mentalitě, konformitám a pokryteckým sračkám všeho druhu. Pochopení od „některých jedinců“, „mrtvol“ neschopných rozlišovat, deformovaným frikulínům upřednosťnujícím nedůležité před důležitým, formu před obsahem, opravdu neočekávám.

        _________V každé společnosti a každé době najdeme lidi, kterým je nepříjemné být za hlupáky. Nejde ani tak o vzdor vedený racionální úvahou, jako spíše o dar, chcete-li břemeno, lepšího vkusu. Rituály samozřejmosti počítají se sklonem většiny k prostřednosti a vlastně ani není jejich ambicí oslovit pochybovače. Těm je bída samozřejmosti zřejmá a jsou odsouzeni osaměle se prodírat všudypřítomným balastem k vlastním, atypickým a nesamozřejmým řešením. Především na míře nonkonformity a na tom, jak jsme moudří, závisí naše schopnost být v tomto světě svobodně sami za sebe a vyhýbat se nástrahám, které se tváří být příležitostmi. Svět ani lidstvo už dávno nelze zachránit, ale určitě je možné individuálně minimalizovat škody. Je k tomu třeba dvou věcí: nenechat ze sebe dělat blbce. A nedělat blbce z druhých, neboť to není slušné. (Ivan Hoffman)

      5. Stejná možnost „být svůj“ však platí pro kohokoliv. Takže Vám nemám co dovolovat, to spíše majitel tohoto prostoru, pokud chce nějak korigovat jeho obsah.
        Takže kdo s Vámi nechce souhlasit, může to vyjádřit po svém, prostě také může být svůj.

        Co ještě je a co už není dělání blbce z druhých je otázkou osobního vkusu. Či snad znáte celovesmírně platnou definici přesně vymezující hranice tohoto jevu?
        Mezi teorií a praxí bývá dost velký rozdíl!

      6. ad: Takže kdo s Vámi nechce souhlasit, může to vyjádřit po svém, prostě také může být svůj.

        Proč ne? Nemám s tím nejmenší problém. Dlužno dodat, že mezi „může být svůj“ a „být opravdu svůj“, je setsakra propastný rozdíl.

        ad: Či snad znáte celovesmírně platnou definici přesně vymezující hranice tohoto jevu?

        Znám i něco jiného, než jen otrockou mentalitu a omezující jazyk definic. Hledejte a naleznete… Tolik jen k tomu vkusu…-))

      7. I Vy hledejte a naleznete, neškodí to vůbec nikomu.
        Bez hledání a nalézání není poznání.

      8. Kdysi mne jeden člověk též žádal, abych změnila své vyjadřování.
        Ne, že bych toho nebyla schopna, jenže to bych již nebyla já, schovala bych se jen a jen za masku.
        Takže pokud mé vyjadřování někomu nevoní, nebo se nelíbí… – je to jeho věc. Já se na přání změnit nemohu. Je to otázka vývoje. A ten může být sice ze vteřina na vteřinu, ale také může trvat velmi dlouho, nebo k němu vůbec nemusí dojít. A i když ke změně dojde, je mou svobodnou vůlí změna vyjadřování.
        Jiná otázka je otázka cenzury majitele blogu, případné přání a udání z řad čtenářů a je-li jí vyhověno.
        mi se nelíbí ledacos jiného a přec neudávám, nežádám mazání, blokování, ač mne to ruší třeba v mém rozletu, že ano

      9. I žádosti různého typu jsou projevem „být svůj“. Někoho ruší v rozletu to, jiného zase něco jiného, tak už to bývá.

      10. jj:-)

        kdybych příliš vysoko vzlétla,
        křidýlka by mi slunce spálilo,
        do širošírého moře bych spadla
        a že plavat neumím,
        za potravu rybám bych sloužila.
        Takže za rušičky rovněž díky,
        že dokonale uzemňují :-)

  7. ad: Je mi lhostejnéné,

    Je naprosto vyloučené a zhola nemožné správně vidět lhostejným srdcem.

    1. Manipulativním a kritizujícím však o nic lépe. Akceptace svobodné volby druhého musí vést k tomu, že nebudeme nic očekávat, vázat se na rozhodnutí, volby druhých, nejsme za ně zodpovědni.

      1. upřesnění: nejsme za ně zodpovědni přímo, nepřímo však ano spolupodílením se každého jednoho z nás na současné úrovni společnosti

      2. ad: Akceptace svobodné volby druhého musí vést k tomu, že nebudeme nic očekávat, vázat se na rozhodnutí, volby druhých, nejsme za ně zodpovědni.

        Pochopitelně, zákonitě a logicky. Odpovědnost a „svůj kříž“ nesu pouze a jen za sebe, nikoli za druhé. Takový přístup a vhled je nejen dar, milost a vysvobození, ale především usnadňuje vlastní život. Jen ať si každý nese „svůj kříž“ hezky pěkně sám. V tom (kromě jiného) spočívá Boží spravedlnost.

        ,,Bože, dej mi sílu, abych změnil věci, které změnit mohu. Dej mi trpělivost, abych snášel věci, které změnit nemohu. A dej mi moudrost, abych obojí od sebe odlišil“. (Fridrich Öttinger)

        ad: Manipulativním a kritizujícím však o nic lépe.

        Vím, že jste to nemyslel(a) špatně, protože jste u toho nemyslel(a) vůbec. A vadí-li vám nazývání věcí a jevů pravými jmény, neřeším. Viz výše.

        Miluj a dělej, co chceš. (Sv. Augustin)

      3. Honza napsal: 9.11.2014 (16:39)“vadí-li vám nazývání věcí a jevů pravými jmény, neřeším“

        nápodobně

  8. „….Je naprosto vyloučené a zhola nemožné správně vidět lhostejným srdcem…..“

    !!!!!!

    Dokonalost přijímá nedokonalost, nedokonalost přijímá dokonalost :-)

    I když oči nevidí, uši neslyší, tělo je nehybné, „srdce natažené“ tiká, stejně jak hodiny tikou tik, tak,…..

    1. matka napsal: 9.11.2014 (11:18) Dokonalost přijímá nedokonalost, nedokonalost přijímá dokonalost

      Dokonalý je jen Bůh. Jak dlouho bude přijímat současnou konkrétní nedokonalost lidské populace, to se uvidí.
      Jak nedokonalost přijímá dokonalost je vidět všude kolem, i na těchto stránkách.

      1. Klidný večer,
        tma vystřídala bílý den.
        Měsíc za mraky nevidět
        a přec ne obloze je.
        Je snad méně dokonalý?
        Měsíční bytosti
        provázejí měsíc
        i lidské bytosti
        na jejich pouti,
        než se domů navrátí.
        Klidný večer.

  9. Dialog:

    A:
    když zklidníš tlukot srdce
    snad v noci zaslechneš
    housenku
    měnící se v motýla.
    slzy za víčky
    sny odplaví
    motýl,
    tíže můry,
    hruď opouští.

    B:
    S tím ztišováním mi to posledních pár let nějak nejde. Tluču a tluču…

  10. Když pominu rozsáhlé a leckdy komplikované příspěvky, kde se autoři zamotávají tak, že je jiní zase chytají za slovo -)) a nikam to nevede, existuje tu jeden pochopitelný a velmi zásadní spor: Pochází či nepochází zlo od Boha? Jedna strana tvrdí, že ne, protože to jaksi není možné a Bůh by se nám tím „degradoval“, druhá že ano, protože prostě stvořil všechno a je logické, že stvoření pochází ze stvořitele a ti první mají ve svém pojetí zásadní díru. Já si dovolím celou věc ještě zkomplikovat…
    Také si nemyslím, že zlo pochází od Boha, ale současně si nemyslím, že to nutně znamená teoretickou díru ve filosofii vztahu stvořitel – stvoření. Každý generální správce sítě nadnárodní společnosti má k ruce tým. Jen on sám (nebo pár lidí) má přístupová práva k celé síti, členové jeho týmu pak mají přístupová práva dílčí. Podobně vidím realitu stvoření: Stvořitel v rámci svého stvoření stvořil i další „tvořitele“ s omezenými právy. Vždyť samotný charakter stvoření, jako živé a vyvíjející se existence vůbec nepřipomíná řemeslníka a jeho výrobky, ale spíše programátora a jeho dále cosi konající programy.
    Možná se budu trochu opakovat, ale každá bytost nadaná zárodkem myšlení a vůle se stává současně i „stvořitelem“, byť na omezené úrovni. S právem se pojí odpovědnost a kdo toto nezvládne dobře, může stvořit zlo a to v rámci své pravomoci udělené generálním správcem sítě (Bohem). Nevím, jestli má Bůh smysl pro humor, aby se bavil naším škorpením, třeba ano, ale bezpochyby má tak velký smysl pro tvorbu, že mu nestačí tvořit jen stvoření.
    V jiné debatě těchto stránek byla pře o Boží vůli … nemůže existovat nic, co by Bůh „nechtěl“ vymezením zákonitostí, může ovšem existovat mnohé, co by Bůh „nechtěl“ v rámci svých zákonitostí vidět, protože rozdal pravomoc tvořit. Raději nebudu otevírat otázku bohužel x bohudík -)). Tak mi promiňte, jestli jsem svým pohledem věci zamotal příliš …

    1. nezamotal, na základě zákona analogie ti přímo Bohem stvoření opravdu tvoří dál (viz. ti Vámi nazvaní tvořitelé s omezenými právy)
      Jak velký „šok“ pro zdejší osazenstvo je informace, že člověk na Zemi není přímo stvořený Bohem, proto je tak nedokonalý?

      1. ad: Jak velký „šok“ pro zdejší osazenstvo je informace, že člověk na Zemi není přímo stvořený Bohem, proto je tak nedokonalý?

        Rámcově souhlasím. Přesněji řečeno:

        Genesis 1: Řekl opět Bůh: Učiňme člověka k obrazu našemu, podlé podobenství našeho… (Bůh si rozhodně „nemykal“ a z Jednoty nelze stvořit dualitu. Takže „materiál“ pro tvorbu člověka zde dodal i ten, jehož vůle nebyla totožná s vůlí Boha) a poté:
        I stvořil Bůh člověka k obrazu svému…

        Jedině tak byla záměrně vytvořena možnost, že člověk nemusel později Boha skrze jinou vůlí poslechnout (a navzdory vůli Boha „jedl ze stromu poznání“).

      2. ad.z Jednoty nelze stvořit dualitu

        Naopak,lze a jsme to svědky dnes a denně.

        Jest Jednota v Dualitě a Dualita v Jednotě.

        O ZLOMENÉM SRDÍČKU
        Kde se vzalo,tu se vzalo
        vůbec první srdíčko?
        Odkud?Ani ono neví,
        protože si nejdřív ze všeho
        uvědomit samo sebe muselo!

        Srdíčko trpělo rozepří
        svých myšlenek a emocí,
        až se strašlivou bolestí,
        na dvě zlomilo.

        Vznikla tak srdce dvě,
        co nesnášela se vzájemně:
        LÁSKA a ZLO.
        I rozešli se na mnoho a mnoho let
        a trpěli znovu.Čím?No samotou!

        A co bylo dál?
        Oba si steskem po sobě,
        do srcí svých vzájemně,
        drahokam navždy zasadili.

        Ano, správně,děti mé,
        ZLO lásku a LÁSKA zase zlo.
        To se to tomu životu
        opravdu povedlo.

        Po čase samo ZLO,
        nyní už s laskavým srdcem,
        začalo LÁSKU svou,
        hledat v prostoru rozlehlém.

        A našlo ji,
        jak velkou bolestí trpěla,
        to znovu svou samotou
        se srdíčko její ve dví lámalo…..:)

      3. ad: Jest Jednota v Dualitě a Dualita v Jednotě.

        To je blábol. Jednota nemůže být v dualitě – právě proto je dualita dualitou, že v ní jednota není. Duality se akorát mohou spojit do jednoho organismu a vystupovat Jednotně (anebo ne).
        Ale to tady přece všichni vědí, akorát se někteří tváří, že je to jinak a že oni jsou ti „nad věcí“.

        Stejně tak neexistuje několikrát zde uváděná „nedokonalost v dokonalosti“. Právě proto je dokonalost dokonalá, že v ní není ani smítko nedokonalosti – jinak by se sama stala nedokonalou.
        Ovšem tím, že je dokonalost systémově důsledně oddělená od nedokonalosti, jenom tím může být pro nedokonalost trvalým vzorem.

        ad: Kde se vzalo,tu se vzalo vůbec první srdíčko? Odkud?Ani ono neví…
        Jestli je u Vás základem všeho nevědění, pak nezkoušejte nic vysvětlovat a s pokorou si nechejte vysvětlit.

      4. ad.Ovšem tím, že je dokonalost systémově důsledně oddělená od nedokonalosti, jenom tím může být pro nedokonalost trvalým vzorem.

        Ano?A kde je to rozdělení?Duchovní,mentální i projevený fyzický
        svět se navzájem prolínají.Jak jinak se může dokonalost projevit,
        kdyby nebylo nedokonalosti.
        Kde je ten VZOR?Kde berete jistotu,že ten nebo onen vytvořený
        vzor je tím dokonalým?Proč vůbec hledáte dokonalost v modlách?
        A exituje vůbec dokonalost?Nebo to skrytá ÚPLNOST-celek?:)

        ad: Kde se vzalo,tu se vzalo vůbec první srdíčko? Odkud?Ani ono neví…

        K tomu,aby ste byl vůbec schopen porozumět srdce těmto slovům,
        Vám schází povědomí o čem jsou a povědomí o tom,kdo je Otec,kdo je Matka nebo kdo co je Bůh.

        Veršík:
        „Kde se vzalo,tu se vzalo
        vůbec první srdíčko?
        Odkud?Ani Ono neví…“

        Jsou v něm zapsány miliony a miliony krát tisíc let minulosti
        Srdce.Dřív,než byl tento veršík napsán,strávila jsem s Otcem
        spoustu časů a času.Otec vyprávěl a mé srdce rozumělo,bolelo to.
        Kdyby jste jen tušil,co vše tato slůvka obsahují,co je za nimi
        skryto.Kolik bolesti a samoty v nicotě.
        Nicméně je v něm obsaženo i to,co je projeveno v každém dítěti
        od narození.Ani lidské dítě neví odkud je,čím je,kdo je,…
        a kdyby mu to rodiče a společnost neřekla,nevědělo by.Rozdíl je
        jen v tom,že to první Vědomí se nemělo koho zeptat,nemělo nikoho.
        Dokážete si vůbec představit,že jste samo,kolem Vás vůbec nic-jen
        prázdnota a nikdo,nikdo…až uvědoměním si sebesama začíná
        plynout něco jako čas…

        Vůbec není pravdou,že Vědomí je stálé-neměnné.To jen z pozice
        člověka se tak jeví.

        ad.Jestli je u Vás základem všeho nevědění,..

        Základem všeho nevědění je zkušenost jaké to je,když si na sebe
        Vědomí(božství) oblékne lidské šaty,aby na chvíli zapomnělo kým bylo a je,a dokázalo samo sebe v Nicotě něvědomí znovu poznat.
        Jinými slovy-znovuzrodit se,což je pravý význam KŘTU.

        ad.pak nezkoušejte nic vysvětlovat a s pokorou si nechejte vysvětlit.

        1.Vy,pane Muladi,zrovna tak jako kdokoliv jiný,nemáte žádné právo
        upírat komukoliv jeho právo na SEBEPOZNÁNÍ vpravdě.
        2.Není jiného Živého Mistra,nežli je Božský Otec-Duch,Otec srdcí.
        Ani On nikomu toto právo neupírá.
        3.Jenom Otec může být a Je pro každé srdce zdravou a Silnou
        OPOZICÍ na cestě sebepoznání.

        Chybí-li zdravá opozice „OKO“,pak se stávám JEDNOOKÝM králem
        slepých.A Jednookého díky Otci již dokážu znovu rozlišit od toho,kdo vidí srdcem nejen dvěma očima,ale i čtyřma.Ono je to
        zjevné.

      5. ad.Ovšem tím, že je dokonalost systémově důsledně oddělená od nedokonalosti, jenom tím může být pro nedokonalost trvalým vzorem.
        Ano?A kde je to rozdělení?…

        V každém člověku.
        Všichni v sobě máme ego a Ducha z Boha. A když mluví ego (ve vašem případě neustále a otravně), Duch z Boha mlčí – protože dva jedněmi ústy mluvit nemohou. To je ono důsledné oddělení dokonalosti od nedokonalosti.

        ad: Jak jinak se může dokonalost projevit,kdyby nebylo nedokonalosti…
        Ano, právě tím celou dobu vyvracím Váš nesmysl, že existuje pouze dokonalost.

        ad: Kde je ten VZOR?
        Bůh je tím vzorem. Ovšem nikoli ten Váš, o němž tvrdíte, že je věčně chybující.

        ad: Proč vůbec hledáte dokonalost v modlách?
        Už zase melete nesmysly?

        ad: A exituje vůbec dokonalost?Nebo to skrytá ÚPLNOST-celek?:)
        Ano, už zase melete nesmysly.

        ad: „Kde se vzalo,tu se vzalo vůbec první srdíčko?
        Odkud?Ani Ono neví…“
        Dřív,než byl tento veršík napsán,strávila jsem s Otcem
        spoustu časů a času…

        Strávila jste spoustu času s potměšilým duchem. Skutečný Otec svou ontologii do detailu zná (a každému, kdo Ho nade vše miluje, ji klidně odhalí – i proto vím, že jsou Vaše tvrzení otrávena kapkami lží.)

        Mohl bych sice pokračovat dál a dál,ale zvlášť ve Vašem případě to nemá smysl. Akorát si uvědomte, že všechna obvinění, která adresujete mně (anebo komukoli) vypovídají vše o Vás samotné – a nic o těch, které obviňujete.

      6. ad: Mohl bych sice pokračovat dál a dál

        _________Jdi k Siloe a umyj se!, učí Ježíš…

      7. Honzo,

        pro úplnost: Ježíš to neřekl kvůli tomu jednomu slepému, nýbrž kvůli všem „slepým“ okolo, pro které bylo přijatelnější, že slepotu léčí sliny a bláto (což jsou výstižné symboly i pro některé zdejší diskuse), než aby pochopili, že slepotu léčí osobní Bůh.
        A prozřít ke vztahu s osobním Bohem může každý, kdo se umyje od slin a bláta.

      8. „Jen Nevědomost dokáže trhat Pravdu na kusy

        -poskládat Ji však zpět,to dá fušku.“(Otec)

      9. Podvodník o sobě nikdy neřekne, že je podvodníkem.
        A když liška na hrozny nedosáhne, tvrdí, že jsou kyselé,
        údajný otče.

      10. Pane Muladi,
        nejednou jsem zde psala o tom,aby si každý po sobě
        četl,co napsal,alespoň několikrát a srdcem.Ono
        totižto ne každý text je určen někomu jinému.
        Zvláště pak,když je psán v sebelítosti(se záští,z nenávistí,s arogancí,závisti,opovržením apod.).
        Pak si může být každý jistý,že text patří výhradně jemu samému.
        Pokud takový text z nevědomosti zveřejníte,pak se
        také sám sebe odhalujete,což je zjevné.Tím však
        neubližujete tomu druhému,ale jen sám sobě.
        Tento text:
        ad.Podvodník o sobě nikdy neřekne, že je podvodníkem.A když liška na hrozny nedosáhne, tvrdí, že jsou kyselé,údajný otče.

        tak jako i mnohé před ním,jsou určeny jen Vám.
        Otec učí v přímém přenosu,takže použil Vaší mysl,
        Vaší chudobu srdce(vědomí),vaše ruce,..aby Vám
        něco důležitého sdělil.Protože nevíte kým je a
        jak pracuje,text jste poslal a zveřejnil.Zákonitost
        akce-reakce.Říká se tomu dostat“přesdržku-online“
        vlastní „rukou“.Za to,že jste ublížil vědomě nebo
        i nevědomě.

        „Nikdy neočekávejte od druhých to,co sami nedokážete.“(JHVH)
        Nikdy neočekávej od druhých lásku,když si ji ve svém srdci ještě sám nenašel.
        Nikdy neočekávej úctu od druhých,když si nikoho
        a nic sám nevážíš.
        Nikdy neočekávej pochopení,či porozumění od druhých,když jimi pohrdáš.
        Nikdy neočekávej odpuštění,když sám nedokážeš
        odpouštět.
        Nikdy neočekávej upřímnost,když se sám přetvařuješ.

        PS:Vidíte-li ve mně svého nepřítele,pak máte v sobě
        problém.A ten je zjevný.
        „Ješu je jméno skryté,Kristus je jméno zjevné,
        Nazarénský je ten, který zjevuje skryté.“

        Otec je Duch.Vše duchovní je to,co je skryté.

        PS2:Láska má mnoho podob,i ta Otcovská.

      11. Hvězdičko,

        potrefená husa se ozvala…
        Všechna ta obvinění si pěstujete Vy, spolu s Vaším rádcem ve Vaše srdci.
        Se mnou nemají nic společného.

        (A nevidím ve Vás nepřítele – jen pomýlenou ženu, která se domnívá, že se frustrací zbaví tím, že je hodí po někom jiném.)

      12. No tak možné to je, že nás stvořil Bůh nepřímo, skrze nějaké své „tvořitele“.

        Šok to ale rozhodně žádný není. Proč by měl být? Já jsem celkem otevřená novým teoriím. Tahle navíc pro mně ani nová není.

        Jen se mi to nějak nezdá. Spíš si myslím, že představa o podobných „tvořitelích“ vznikla třeba z nedokonalého popisu Boha v bibli i v jiných posvátných knihách. Boha totiž slovy nelze popsat ani vzdáleně dokonale, a tak vznikají různí ti Jehovové nebo Alláhové nebo Krišnové, kteří mají ke skutečnosti na míle daleko a mohou být skutečně pouze „tvořiteli“, nikoliv Stvořiteli.

        Ale kdo ví… obávám se, že důkazy opět z obou stran veškeré žádné.

      13. ad: obávám se, že důkazy opět z obou stran veškeré žádné…

        Může se stejný člověk zachovat někdy ušlechtile a jindy hnusně? Samozřejmě.
        Ovšem v jednom systému nelze mít (nemohou fungovat) dvě různé energie. Pro dvě různé energie musí existovat dva různé systémy (v autě například benzín a plyn), mezi kterými lze přepínat.
        Totéž platí pro dokonalost. Za prvé dokonalost ze sebe nemá jak stvořit neodkonalost: ať udělá co udělá, vždy ze sebe vydělí dokonalost a nic jiného (když pojedete na plyn, pojedete na plyn a nic jiného).
        A za druhé, když se projevuje nedokonalost, je to proto, že je zapnut jiný systém než dokonalost – třebaže v rámci jednoho Boha.

        To jsou logické důkazy. Jenže k pochopení toho je zapotřebí jiná logika než ta, která neví podstatné věci o stavbě člověka, a která se dopracovala k závěru: neuznávám duchovní literaturu ani logiku.

      14. Ano, odněkud vyčtená moudra a primitivní lineární logika, to vám skutečně řekne o podstatě světa a člověka všechno :-)))

        Pokud těmhle řečičkám říkáte důkazy, tak je to hodně srandovní.

      15. Sama jste teď podala důkaz, že jsem napsal pravdu: k pochopení toho je zapotřebí jiná logika než ta Vaše.
        Ostatně, když Vám to připadá sravdovní, objasněte tady podstatu dokonalosti a nedokonalosti Vaší logikou (nebo co to vlastně je, když logiku neuznáváte.)

      16. Je to jednoduché. Neexistuje totiž ve skutečnosti nic jiného než dokonalost. To, co my lidé klasifikujeme jako nedokonalé, je nedokonalé jen v našich očích.

        Hra na dokonalost a nedokonalost, zlo a dobro, to je prostě jen hra. Ve skutečnosti existuje jen Jednota, která zahrnuje dobro i zlo, dokonalost i nedokonalost.

      17. Šárí, když tvrdíte toto:
        „Ve skutečnosti existuje jen Jednota, která zahrnuje dobro i zlo, dokonalost i nedokonalost.“

        pak nelze druhým dechem tvrdit
        „Neexistuje totiž ve skutečnosti nic jiného než dokonalost. „

      18. Šárí, chápu Vás.
        jen bych mírně poopravil to, co jste napsala: „Neexistuje totiž ve skutečnosti nic jiného než dokonalost v Jednotě.“ Naše hodnocení nějaké nedokonalosti, je vždy hodnocením od nedokonalého subjektu.

        A dále doplňuji:“Hra na dokonalost a nedokonalost, zlo a dobro, to je prostě jen něco, co by, při eliminaci negativního aspektu, nás mělo právě do Jednoty přivést“. Dodám jen, že jsme nepopíratelně ve světě duality. Jinak tomu nemůže být a je to realita. Ale máme naději se z něj vymanit.

        O tom více ve druhém pokračování.

        Venda

      19. ad.Je to jednoduché. Neexistuje totiž ve skutečnosti nic jiného než dokonalost. To, co my lidé klasifikujeme jako nedokonalé, je nedokonalé jen v našich očích.

        Hra na dokonalost a nedokonalost, zlo a dobro, to je prostě jen hra. Ve skutečnosti existuje jen Jednota, která zahrnuje dobro i zlo, dokonalost i nedokonalost.
        ————
        Výborně.A to je Úplnost-Kruh.:)

      20. Spojujete neslučitelné dokonalost s nedokonalosti, dobro se zlem. Jako železo s hlínou nemůžete spojit. Možná máte jen špatně nadefinované co je to zlo. Dobro jsou všechny přírodní zákony, mezi ně patří i nemoci a smrt, přírodní katastrofy. Zlo je jen doménou lidí a to porušování desatera, až tak je to jednoduché.

      21. ad: Hvězdička
        10.11.2014 (17:01)

        ad.A co je mimo kruh?

        Prázdnota nebytí.
        ____________________________

        Wow!…:-) Supr! To zas budou blázni (mimoňové mimo kruh) jako u vytržení..:-))

      22. ad.A co je mimo kruh? Prázdnota nebytí…

        To je jen další blábol.
        Nebytí nemůže mít prázdnotu. Jestliže Prázdnota JE, pak už to není nebytí.
        A jestli je zde kruhem symbolicky myšlen Bůh s jeho tvorbou, tak mimo kruh je nekonečno, z něhož Bůh čerpá materiál pro své ideje.

      23. tak mimo kruh je nekonečno, z něhož Bůh čerpá materiál pro své ideje.

        Já bych to poupravil, mimo kruh jsou všechny ty nedokonalosti a zla, nelogičnosti. Kterých může být nekonečně mnoho, kdežto pravda o čemkoli je jen jedna.

      24. ad – A jestli je zde kruhem symbolicky myšlen Bůh s jeho tvorbou, tak mimo kruh je nekonečno, z něhož Bůh čerpá materiál pro své ideje.

        Nemám slov. Neskutečné, co všechno je možné vymyslet a vyprodukovat, a myslet to vážně. Světy v hlavě jsou nesčítatelné a nekonečné….

      25. ad: Nemám slov. Neskutečné, co všechno je možné vymyslet a vyprodukovat, a myslet to vážně. Světy v hlavě jsou nesčítatelné a nekonečné….

        Věro, zkuste místo planých řečí uvést nějaký fakt, na který by se dalo reagovat.

      26. Pokud jednota zahrnuje dokonalost i nedokonalost, pak logicky nemůže existovat pouze dokonalost.
        Pojem „dokonalost“ má zákonitě svůj protipól.

      27. I když Vám rozumím velmi dobře,dokonalostí(Úplností) je právě to,že obsahuje obojí.Tedy dokonalost i nedokonalost.
        Pokud by bylo Vědomí jen dokonalostí,pak by
        nechybovalo,stagnovalo by.Jenže Bůh(Vědomí) chybuje věčně,protože se chybováním učí,vyvíjí se,je v pohybu,poznává samo sebe(i přes nás),
        mění se.
        V klidu a všudypřítomná
        je Láska bezpodmínečná,která je neměnná,stálá.

        http://image.blingee.com/images18/content/output/000/000/000/726/704738034_1426727.gif

      28. Věro, je to jako s tmou a světlem, zimou a teplem. Zima ani tma ve skutečnosti neexistují, stejně tak ve skutečnosti neexistuje nedokonalost.

      29. A k tomu: odněkud vyčtená moudra a primitivní lineární logika…
        Evidentně pro Vás platí, že čemu nerozumíte, to zesměšňujete.
        Dokud se toho nezbavíte, budete nerozumět pořád.

      30. ad – Jak velký „šok“ pro zdejší osazenstvo je informace, že člověk na Zemi není přímo stvořený Bohem, proto je tak nedokonalý?

        Proč šok? Proč by blábolení mělo šokovat? Papír (monitor) unese přece všechno.

    2. Honzo z Náchodska,

      Je to trochu horší, protože ten pseudoživot na naší planetě vytvořili pseudotvůrci, aktivátoři a vládci negativního stavu, neboli pekel.
      Je pravdou, že vtělit se sem může na základě své volby kdokoliv odkudkoliv, ten pseudoživot však každého táhne do pekel, není snadné nepodlehnout.
      Čáru přes rozpočet udělal pseudotvůrcům Ježíš Kristus, vtělení Božského ducha, když nad tím tělem úplně zvítězil a učinil ho Božským. Od té doby to s pseudotvůrci a jejich pekly jde s kopce .

  11. ad: Nebytí nemůže mít prázdnotu. Jestliže Prázdnota JE, pak už to není nebytí.

    ____________Opatrně, opatrně… viz. Aštávakragíta → 20.tý zpěv…

    1. Předpokládám, že máte na mysli tento citát:
      „Tak jako se všeprostupující prostor nachází uvnitř i vně nádoby, tak je věčné a
      všeprostupující Vědomí imanentní ve všech bytostech a objektech.“

      Prázdnota je samozřejmě objekt, takže tento citát potvrzuje, že v ní není nebytí.

    1. V případě, že Prázdnota JE, pak platí:
      Prázdnota není Nic, prázdnota je něco (dá se dokonce měřit) a každé něco je objekt.
      Kromě toho, když prázdnota JE, tak má existenci – a existence není nebytí.

      1. Nechci Vám brát iluze, ale ty Vaše prefabrikované vzorce a tím pádem i vzorce myšlení, jsou k hovnu. Jsou jen vězením uvězněné mysli, uvězněné v jazyku a řeči. Příteli, vidíte jen hmotnýma očima. Vaše – každé něco je objekt – je toho důkazem více než výmluvným. Mohl bych pokračovat, ale seru na to. Hledejte a naleznete…

        Rozdělujeme realitu a zapomínáme, že jsme ji rozdělili a poté zapomínáme, že jsme to zapomněli (Ken Wilberg).

      2. Homzo,
        Vy jste dosud nalezl nejvíce sr+ček ze všech, protože čím srdce oplývá, tím ústa přetékají.
        Ale zkuste i něco lepšího, než Vámi oblíbené sr+čky a cizí citáty.
        Vždyť i na ten citát o objektech jste sem dal odkaz Vy.
        Tak zkuste bez sr+ček vysvětlit, jestli objekt je něco, nebo nic, nebo co vlastně?

      3. A proboha proč? Pro koho v tomhle cirkuse slepých? Proč píšete „sračky“ s „+“ uprostřed? Jste při smyslech? Cožpak nevíte, že sračka zůstává všech okolností sračkou?

      4. Zřejmě ti, co tu používají vulgarismy, trávili čas ve věznici či obdobném muklovském prostředí, a to zřejmě dost dlouho, proto bez vulgárního vyjadřování mají „přetlak“ a bez nadávání nevydrží.
        Kdo to chce (nebo naopak nechce) jako objekt nadávání snášet (či třeba i jen jako pasivní čtenář), je to jeho věc. Obojí jde velmi snadno zařídit, jde jen o vlastní volbu.

      5. http://www.sebapoznanie.sk/sebapoznanie/0/0/2/134

        ______Jistým znakem slabomyslnosti je podléhání kdekomu a kdečemu. A je věcí a zejména vkusu každého soudruha, jakou pilulku si vybral.

        _______http://vvww.czechhmi.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=2484

        ________Letnímu vánku o bouři, studniční žábě o moři a polovzdělanci o tom, co nikdy ve škole neslyšel, nevyprávěj. (Čínské přísloví)

      6. Znakem slabomyslnosti je i podléhat zdejší diskusní atmosféře.
        Platí však každému co jeho jest!

      7. Honzo,

        cožpak nevíte, že to, co zde ze sebe vyndáváte, jde z Vašeho srdce?
        Můžete sice předstírat, že je to moudrost, vhled, odstup a kdoví co ještě, ale ve skutečnosti jsou to jen cizí moudra v kombinaci s Vašimi vlastními slovy, vyjadřujícími puch.
        Opravdová moudrost k tomu říká: Ne to, co do vás vchází, ale co z vás vychází – to vás pošpiňuje.

        A když se povyšujete nad slepé a navíc jim měříte metrem z hlubin Vaší žumpy, tak Vám vůbec nedochází, že stejným metrem bude měřeno i Vám a navíc, kdo se povyšuje, bude ponížen.

      8. Je-li pro Vás moje srdce žumpou, to je Váš problém, nikoli můj. Nazývám věci a jevy pravými jmény. Bůh mě vidí a toto VĚDOMÍ mi stačí.

      9. Bůh Vás opravdu vidí. Pravé hodnocení (sám sebe tady na Zemi člověk nemůže objektivně zhodnotit) se pomocí Božích zákonů dozvíte.

      10. ad: (sám sebe tady na Zemi člověk nemůže objektivně zhodnotit)

        To jste na velkém omylu. Už jenom tím, že dělíte svět na objektivní a subjektivní. Říká se tomu oddělenost (oddělenost od Boha). Nepřítomnost.

        _________Mít svobodné myšlenky – znamená být současný. Málo lidí může říci: „Jsem tu“. Jsou v minulosti a vidí se v budoucnosti.(Georges Braque)
        ________Být současný, znamená být v PŘÍTOMNOSTI. Kdo chce hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod.

      11. Nevytvářejte si žádné domněnky. Já nedělím svět, ale třídím to, co tu kdo prezentuje.

      12. Ale proč se bojíte?
        Nestačí si říci: „Bůh je záštita má, s ním nemusím se bát…“

      13. Vy si také nevytvářejte žádné domněnky. Otázka, kterou jste mi položila, je irelevantní.

      14. To není víra, to je něco úplně, ale úplně jiného, to je naprosté odevzdání se Bohu. Vědomě.

      15. Honza napsal: 15.11.2014 (5:50) Nazývám věci a jevy pravými jmény.

        Nevytvářejte si žádné domněnky, ani o sobě.

      16. ad: Nevytvářejte si žádné domněnky, ani o sobě.

        Nevytvářejte si žádné domněnky, ani takové domněnky, že si vytvářím domněnky o sobě. Jsem jen hovno ve vesmíru. Hovno, který si nepotřebuje na nic hrát.

      17. Kdo máš oči, pohleď.
        Každý si může (ne netu tedy učitě!) vybrat, s kým chce být ve stejné pospolitosti.

        Já od „vulgaristů“ zdrhám.
        S Bohem!

      18. žumpa?
        Každý je dokonalý, ovšem budete-li rybu soudit podle její schopnosti šplhat na stromy, prožijete celý život v domnění, že je hloupá.

      19. Dokonalý je jen Bůh sám, člověk není Bohem. (byť to tu řada lidí hlásí, budou se divit)
        Nehodlám jim to vyvracet, příspěvek patří případným novým kolemjdoucím.

      20. Kdybych věděla , co znamená slovo irelevantní, odpověděla bych, že je to irelevantní. Takto odpovím možná někdy jindy až mne něco dokonalého napadne.

      21. ad: Kdybych věděla , co znamená slovo irelevantní, odpověděla bych, že je to irelevantní.
        _______ Matičko, taková odpověď je nejen relevantní, ba co víc!, no ta je přímo přímo dokonalá…:-) Fakt nádherný…-)

      22. Pane Muladi,ono je to takto:

        “ Nesbírají se hrozny z trní, ani se nesklízejí fíky z bodláčí, neboť nemá žádné plody. Dobrý člověk vynáší dobro ze svého pokladu, špatný člověk vynáší špatné ze špatného pokladu, který je v jeho srdci, a tak mluví špatné věci. Z plnosti srdce totiž vynáší špatné věci.“

        Jenže ty špatné věci vynášíte z plnosti svého srdce Vy sám.
        Byl jste jimi opit a nechal jste se opít,abyste pak sám poznal,jaké to je…

        PS:K oživení ducha nedochází přes zraňování citů,
        zkušenosti se prostě nedají zpracovávat v hněvu a zlobě.

      23. Zkušenosti je nutno prožít, nedají se nikomu jen tak předat (jsou nepřenositelné), nebo je jen jednoduše načíst. To je právě ten rozdíl mezi praxí a teorií.

      24. Je třeba hodnotit obsah sděleného, nikoliv člověka … (a to aniž bych chtěl kohokoliv konkrétního obhajovat), neměl by to tu ale být jarmark plný pomluv a osočování, ale vážné zkoumání obsahu „odborných“ sdělení.

      25. ad: Je třeba hodnotit obsah sděleného, nikoliv člověka …

        ________ Za takovej „objevnej“ výrok a lingvistickou perlu, by se nemusel stydět žádnej absolvent VUMlu…:-)) Tak hodnoťte, hodnoťte..:-))) Mějte však na paměti, že sračka zůstává za všech okolností sračkou.

        ________Netřeba vůbec nic dělat. Lautr nic! Stačí se jenom naučit a umět pozorně dívat. Tak jako platí, že kdo chce vidět, ten vidí, tak platí, že každý se dovídá pouze to, k čemu dozrál.

      26. Vždyť právě..se tak děje.

        Zkušenost= poznání jaké to je,když..z různých úhlů.

  12. ad – Věro, je to jako s tmou a světlem, zimou a teplem. Zima ani tma ve skutečnosti neexistují, stejně tak ve skutečnosti neexistuje nedokonalost.

    Šárí, každý živý „systém“, ať už si pod tím představíte cokoliv, interaguje s okolím. Z téhle vazby nelze vystoupit ani ji nelze ignorovat, o což se někteří (neúspěšně) snaží.
    Okolí vůči nám vytváří prostředí, které nějakým způsobem reflektujeme, smyslově, pocitově, rozumově. Tuto reflexi pojmenováváme. Můžeme se klidně bavit o tom, že zima VE SKUTEČNOSTI neexistuje, téma je to krásné, takové mystické, ovšem VE SKUTEČNOSTI při mínus patnácti běžně mrznou bezdomovci na ulicích, nekecám, můžete si to ověřit sama na sobě.
    Takže ano, „zima“ coby slovo existuje pouze v naší hlavě, ale STAV, který ono slovo popisuje, existuje velmi reálně. Není to ani DOKONALÉ, ani NEDOKONALÉ, prostě to JE.

    1. Ach jo. Věro, Stvoření jako celek nemá žádné okolí. Stvoření, Jednota je Vším. A o Stvoření a Stvořiteli se tu také bavíme.

      Samozřejmě zde v dualitě máme okolí, zimu, tmu i zlo. To mi nemusíte říkat :-)))

      1. ad – Stvoření jako celek nemá žádné okolí

        …..což je VE SKUTEČNOSTI představa na naprosto stejné úrovni jako „je zima“.

      2. Stvořím celek,
        na ubrousku namaluji tečku,
        kulaťoučkou, malou tečku.
        Vánek tiše zavane,
        ubrousek sebere.
        Vzdaluje se ubrousek i s tečkou,
        ještě tečku vidím,
        čím dále se ode mne vzdaluje,
        již celek – tečku nevidět.
        Ještě vidím ubrousek,
        ááá kde je ten celek,
        kam ho Vánek zavál?
        Byl, či je vůbec?
        Ále, vytvořím si nový celek,
        než hledat původní.
        Nový celek v mikrokosmu
        na podkladě makrokosmu,
        nový makrokosmos si vytvořím :-)

        Ema má mísu
        máma má maso
        my máme mikro i makro,
        jé, my se máme :-))))))

      3. Šárí,

        Vám stačí tři řádky na to, abyste si protiřečila.
        ad: Stvoření, Jednota je Vším…
        a zároveň:
        Samozřejmě zde v dualitě máme okolí…
        Jak zde může existovat dualita (a ona existuje), jestliže úplně Vším je podle Vás Jednota?

  13. Šárí napsal: 11.11.2014 (7:17) Zima a tma ve skutečnosti neexistují. Co přesně je podle Vás „skutečnost“ a co je to, když je na Sibiři třeba -40 stupňů Celsia?
    Zřejmě by bylo dobré pokusit se říci, co přesně si pod pojmem skutečnost představujete a co již ne.

      1. Fajn. A teď to zkuste vysvětlit bez použití duálních pojmů.

      2. ad – Kde vidíte jaký duální pojem?

        „méně“
        „tepla“

      3. Teplo není duální.

        Méně tepla je prostě méně tepla. I když to z praktických důvodů nazvete zima, pořád to bude jen méně tepla. Fyzikální zákony slovíčkařením neobejdete.

      4. Šárí teplota popisuje stav látky – je to tedy stavová intenzivní veličina a nelze ji sčítat a nezáleží u ní na množství látky v systému. Teplo je naopak dějová extenzivní veličina vyjadřující nikoliv stav ale množství tepelné energie v systému, sčítat ji lze a pochopitelně záleží ještě na množství látky v systému.

        Mícháním těchto dvou veličin jak jste to předvedla Vy, jste v problémech.

        Pojem „teplo“ (a zima) lidmi běžně používaný pro vyjádření je totiž odvozený od teploty nikoliv od tepla (množství tepelné energie) jako fyzikální veličiny. Teplo a zima jsou pojmy pro vyjádření, že jedno prostředí má větší teplotu než druhé.
        Ve skutečnosti tedy to co vyjadřují pojmy teplo a zima naprosto reálně existuje. Je to ve vašem původním příkladu pro Sibiř sice nepřesný ale pro lidské použití naprosto dostatečný pojem pro porovnání teploty vzduchu na různých místech.

      5. „Teplo“ (ve smyslu běžně používaném pro vyjádření vnímané teploty prostředí) je duální pojem, Šárí. Je smysluplný pouze v použití pozitiv/negativ. Stejně jako slovo „méně“.
        Máte-li v úmyslu vnímat skutečnost pouze pomocí fyzikálních veličin a tzv. přírodních zákonů, pak se dostanete do slepé uličky už u pojmu „skutečnost“. „Skutečnost“ není ani veličinou, ani přírodním zákonem.

      6. Věra napsala pro Šárí mj. :

        „Máte-li v úmyslu vnímat skutečnost pouze pomocí fyzikálních veličin a tzv. přírodních zákonů, pak se dostanete do slepé uličky už u pojmu „skutečnost“. „Skutečnost“ není ani veličinou, ani přírodním zákonem.“

        Pro toto Vaše stručné, ale ne jednoduché konstatování je dobré najít nějaké objasnění použitého pojmosloví :

        Zdroje na netu říkají, že skutečnost nebo též realita je vše co (skutečně) existuje na rozdíl od pouhých domněnek, představ, iluzí, plánů, přání, možností atd.

        K veličinám zdroje říkají – Veličina je pojem používaný pro kvantitativní a kvalitativní popis reality /skutečnosti/, tj. jevů, stavů a objektů, jinými slovy k popisu vlastností hmoty. Veličina má svou jednotku (která je nositelem kvalitativní stránky popisu) a číselnou hodnotu (která je nositelem kvantitativní stránky popisu).

        Přírodní zákony nejsou teorie nebo hypotézy, i když ty je mohou vysvětlovat. Přírodní zákony se zjišťují a ověřují empiricky.
        Přírodní zákony se objevují ve všech přírodních vědách, například fyzice, chemii nebo biologii.

        ——————–

        Takže, paní Věro, Vy tu zřejmě říkáte, že existující skutečnost /realita/ není definována žádnou veličinou, dle výše napsaného si dosaďte co je libo, ale pozor, žádné popisování objektů, jevů, nic pro popis vlastností hmoty, žádné jednotky, žádná čísla. To není skutečnost! A také není skutečnost ničím, co by mělo mít v tomto světě vazbu na bezesporu existující přírodními zákony, které jsou ve fyzice, biologii či chemii a které jsou pro naši realitu platné a definující vzájemné souvztažnosti.

        Paní Věro, nezúčastňoval jsem se již dřívějších a mnohem fundovanějších diskuzí kolem témat fyziky, matematiky (pan Tichánek, Pardal. Lubko….), prostě tomu nerozumím. Ale „přeložil“ jsem si Vaše konstatování, že „Skutečnost“ není ani veličinou, ani přírodním zákonem do češtiny a nerozumím tomu tuplem.

        O vysvětlení nijak nestojím. A také možná ty Vaše uvozovky pro skutečnost mají nějaký skrytý a zásadní význam.

        Ale předtím jste ještě napsala pro paní Šárí toto (včera v 8:01) – v závorkách u jednotlivých vět tam vkládám Vámi použité pojmy a moje otazníky:

        „Šárí, každý živý „systém“, ať už si pod tím představíte cokoliv, interaguje s okolím. (není to právě ta definovaná skutečnost = realita?)

        Z téhle vazby nelze vystoupit ani ji nelze ignorovat, o což se někteří neúspěšně snaží. ( tahle vazba má – nemá žádné veličiny?)

        Okolí vůči nám vytváří prostředí, které nějakým způsobem reflektujeme, smyslově, pocitově, rozumově. Tuto reflexi pojmenováváme. (neslouží k tomu právě také ty přírodní zákony fyziky, chemie, biologie?)

        Na Vaši otázku k jakémusi fyzikálnímu zákonu nebudu odpovídat. Nevidím v tom nic pro mé téma relevantního.

        Dobrou noc.

        Venda

      7. ad – O vysvětlení nijak nestojím.

        Proč mě tedy kontaktujete? Trpíte samomluvou nebo nějakou obsedantně-kompulsivní poruchou?

      8. Z mnoha vzájemných již několik let trvajících diskuzí a z Vašich reakcí vím, jak často a „dobře“, proč to nepřiznat, dokážete zdejší diskutující zatáhnout do ryze svých nepodstatných témat, často hraničící s manipulací a neméně často mimo nastolená témata. Rukou si můžete potřást se svým kolegou p.Honzou. Mimochodem a jen za sebe, pro vás oba bych si přál, abyste dokázali, pokud chcete, diskutovat k tématům. Pak byste tu byli přínosem.

        To, že jsem uvedl svůj nezájem o Vaše vysvětlení měl být pro Vás právě tím upozorněním, že právě do těch Vašich úletů prostě nejdu.

        Čistě teoreticky, kdybyste však chtěla, lépe řečeno, měla co napsat – reagovat, napíšete i tak.

        Myslím že samomluvou netrpím a ani jinými poruchami.

        Venda

      9. ad: Myslím že samomluvou netrpím a ani jinými poruchami.
        ______ Hmm… Až na tu poruchu charakteru a deformaci v podobě bolševickýho myšlení, určování a rozhodování, kdo je, nebo není „přínosem“.

      10. Honza 13.11.2014 (5:31) – o přínosu jsem psal jen za sebe. pro jiné můžete být přínosem, to nezpochybňuji.

        Paní Věro, reagování autora článku na následné příspěvky jiných diskutujících jsem vzal na vědomí jako dobré a slušné, uvědomil jsem si to u Vašeho článku „Instantní Bůh“. Není to sice nějakým žádným psaným právem, ale myslím, že jako autor mohu něco napsat k tomu, v čem cítím přínos a nebo naopak třeba i chybný přístup /podle mne/. O tom je pak i diskuze.

        Venda

      11. Vendo, moje maličkost pro Vás přínosem není, a ani být nemůže. Důvod je nasnadě – vrána k vráně sedá a jen rovný rovného si hledá.
        Vy cítíte potřebu reagovat na dialog mezi Šárí a mnou takto:

        – Ale „přeložil“ jsem si Vaše konstatování, že „Skutečnost“ není ani veličinou, ani přírodním zákonem do češtiny a nerozumím tomu tuplem.

        – O vysvětlení nijak nestojím.

        Dále mi sdělujete, že:

        – To, že jsem uvedl svůj nezájem o Vaše vysvětlení měl být pro Vás právě tím upozorněním, že právě do těch Vašich úletů prostě nejdu.

        ačkoliv jsem Vás o žádný kontakt nepožádala.

        Dále jste mi opakovaně sdělil, že ani já, ani Honza zde nejsme přínosem. Přínosem je Šárí, která napsala, že neexistence zimy je fyzikální zákon.
        Na moji konkrétní jednoduchou otázku, jejíž jednoduché zodpovězení by pro Vás neměl být problém, protože výroky Šárí jsou pro Vás přínosem, odpovídáte takto:

        „Na Vaši otázku k jakémusi fyzikálnímu zákonu nebudu odpovídat. Nevidím v tom nic pro mé téma relevantního.“
        /Venda/

        Milý Vendo:
        Necítíte být idiotem?

      12. Píšete mi :
        …..ačkoliv jsem Vás o žádný kontakt nepožádala. ?????

        Chcete tu snad zavést praxi, že např.Vy něco v diskuzi napíšete a na závěr uvedete – dovoluji reakci tomu a tomu člověku, nepřeji si kontakt toho či té diskutující?

        Možná byste měla panu Kuklišovi vypracovat návrh pravidel diskuze, kam byste mohla toto pevně zakotvit. Pokud ano, zamyslete se, zda autor/ka/ výchozího článku může do diskuze vstupovat kdykoliv. Kdyby totiž ten článek, pod kterým je diskuze vedena nebyl napsán, došlo by zrovna k této diskuzi, co myslíte?

        Necítím se být idiotem.

        Venda

        P.S.
        Věra 8.11.2014 (22:09) zde pod tímto článkem

        Honzo, duch těchhle stránek už dávno umřel.

        – – – – – –

        No tak na co tady neustále tlačíte?

      13. Vendo, Vy jste neuvěřitelně nechápavý člověk. Vy sám mi ve svém příspěvku sdělujete, že se mnou NECHCETE diskutovat, ačkoliv a přestože já Vás o diskusi NEŽÁDÁM. Můžete mi prosím sdělit ono sladké tajemství, proč mi sdělujete, že se mnou diskutovat NECHCETE, když Vás nijak nekontaktuji?

        Stále se ještě necítíte být idiotem?

      14. Když je na Sibiři -40°C, tak je tam méně tepla než někde, kde je třeba 20°C.

        Normálně se řekne než „na Sibiři méně tepla -40°C“, prostě a jednoduše na Sibiři je mráz -40°C.

    1. Šárí, ptal jsem se na Vaši definici pojmu „skutečnost“, ne na relativní vztažení dvou hodnot stejné veličiny.

      1. Šárí, já Vás nechci trápit (navíc již nebudu u PC). Ale pokud řeknete, že realita je daná přírodními zákony a „řešíme“ Vaši definici reality (a věřte, že různí lidé, když se jich zeptáte, tento pojem nebudou definovat stejně – klidně si to vyzkoušejte ve svém okolí), tak musíte jednoznačně vydefinovat ty přírodní zákony. Jinak je to jen odkaz jednoho nepřesně definovaného pojmu na jiný zatím ne zcela jednoznačně definovaný pojem.

  14. ad: Zřejmě by bylo dobré pokusit se říci, co přesně si pod pojmem skutečnost představujete a co již ne.

    ____________Když „zmizí“ pojmy, uzříte skutečnost. Právě v důsledku těch pojmů a představ (iluze, Mája, „mlha“) nemáte šanci skutečně vidět a vidět skutečnost.

    http://ografologii.blogspot.cz/2008/03/osho-mysl.html

    ad: co je to, když je na Sibiři třeba -40 stupňů Celsia?

    _____jenom věta, pouhý shluk symbolů, znaků, písmen a slov. „mlha“ před očima.

    „Celý mrak filosofie se kondenzuje do kapky učení o jazyku.“ (Ludwig Wittgenstein)

    1. Ptal jsem se Šárí.
      A Vy budete zřejmě poslán na Sibiř, abyste předvedl, že Vám (Vašemu fyzickému tělu, které zatím nepopiratelně máte)tam ale opravdu vůbec není zima.

      Zatím je to podobné tomu, jak tu v létě někdo psal, že člověku, který tvrdí, že nemá svobodnou vůli, je podán v restauraci jídelní lístek a on řekne, přece je předem dáno, co si vyberu …

  15. Reaguji na Šárí, která napsala :

    „Věro, je to jako s tmou a světlem, zimou a teplem. Zima ani tma ve skutečnosti neexistují, stejně tak ve skutečnosti neexistuje nedokonalost.“

    Ještě uvedu, že v mém článku „Dokonalost….“ naznačuji, že je něco relativní.
    Dokonalost či nedokonalost z pohledu člověka je vždy relativní pojem. Také zima-teplo, světlo-tma.

    Bůh je nad relativitou! všeho a dávám tomu vykřičník. Je svrchovaným a jediným Absolutnem. Dál již nic jiného není.

    Proto má Šári pravdu. Při pohledu Věry či AH mají ze svého pohledu také pravdu. Bezdomovec při -15ti vám opravdu řekne, že mrzne, zatímco člověk za oknem, kde je+20 ne.

    Dokonalost a nedokonalost ?

    Kdo pozorně četl a zamýšlel se nad mým článkem, mohl pochopit. Dodám jen, že to sám člověk dává-přisuzuje Bohu omezení a Jeho Absolutno může chybně vidět s nějakými naprosto „přízemními“ podmínkami. Jeho nekonečné Absolutno pak omezí na kruh a na určité prázdno. Jeho dokonalé a bezvztažné bytí Mu člověk nějak lehce omezí, jako by On byl soused někde z vedlejší vesnice.

    Proto jsem dal v diskuzi včera odkaz na srovnání velikosti planet a hvězd.

    I pan Muladi snad pochopí, co je to Absolutno, které je Bohem a to, že nějaká měřítka hodnocení dokonalosti či nedokonalosti bytí z pohledu člověka jsou jen nepatrnými vlnkami na hladině obrovského Oceánu Boha. To člověk si vymyslel škálu hodnocení dokonalosti a nedokonalosti, dobra a zla, zimy a tepla, tmy a světla. Člověk se svými smysli, svoji značně omezenou myslí. Bůh je ale přece nad tím vším. On prostě Je. A nepotřebuje žádná měřítka lidmi vymyšlené např.dokonalosti.

    Přít se tu o relativních věcech, to skutečně nebylo cílem mého článku.

    Na závěr prozradím, že připravuji sérii článků k poznání vědomí. Ale raději toho nechám. Ega zdejších lidí /některých/ by začala opravdu plácat, napadat a tak si toto závažné téma zatím nechám.

    Na závěr jen cituji pro ilustraci „lidského“ přístupu z příspěvku Hvězdičky :
    „Co se mi může stát,než se k Němu schoulit na klín,obejmout jej okolo krku a tiše se vyplakat z bezmoci.“ No nemá se ta paní dobře se svou senzibilitou?

    Venda

    1. Plác.
      Já říkám, tedy já tvrdím, tedy já myslím, tedy já se domnívám, …..

      Já, prvotní tvorba Otcova
      jsem jeho omezením,
      možná spíše vymezením,
      uzavřením v kruhu.
      Plamen, který nepálí,
      plamen živý
      v kruhu uzavřen,
      bez užitku
      pro ostatní tvorbu
      bez vědomí
      skomírá.

      Skrze tvorbu svou
      se Tvůrce projevuje.
      Vně kruhu
      hybná nehybná síla,
      mocí slz stvořeného
      – cit.

    2. Vendo, opět přesné :-)))

      Domnívala jsem se tedy, že právě na těchto stránkách bude těch vědoucích víc.

  16. ad: „je to jako s tmou a světlem, zimou a teplem. Zima ani tma ve skutečnosti neexistují, stejně tak ve skutečnosti neexistuje nedokonalost.“

    Tato a podobná slova říkají pokrytečtí mudrlanti, přestože v jejichž skříních byste našli bundy a kožichy – proč asi, když zima podle nich ve skutečnosti neexistuje? (A co ty jejich kožichy – jsou taky neskutečné?)

    Člověk, který se vydá na Antarktidu v plavkách je pošetilec, který tam zmrzne – a pak se ocitne v té úrovni Boží tvorby, kde vyučují pošetilce, že je zapotřebí respektovat podmínky životního prostředí.
    V Boží tvorbě jsou totiž různé úrovně s různými podmínkami životního prostředí a to, co v nejvyšším duchovnu lze jaksi taksi označit za máju, to je v naší úrovni tvrdá realita, podléhající fyzikálním zákonům – žádná mája.

    A k tomu: „ve skutečnosti neexistuje nedokonalost“…
    Jestliže je všechno dokonalé, pak musí dokonalé i každé slovo na tomto webu – jakto, že zastánci „všehodokonalosti“ s nimi nesouhlasí? Jak mohou tito mudrlanti o dokonalosti odporovat samotné dokonalosti? Vždyť ti by měli ze všeho nejdřív vědět, že jde o dokonalost – a s tou oni přece souhlasí.

    1. Zkuste jen obyčejnou wikipedii, co vám tam vyjede pod pojmem teplo a pod pojmem zima. Uvidíte ten rozdíl. Neexistence zimy je totiž fyzikální zákon, a přes ty nejede vlak.

      1. Šárí,

        vysvětlete mi, jak je možné, že u mých příspěvků s něčím nesouhlasíte, přestože všechno – tedy i mé příspěvky – jsou podle Vás dokonalé?

        A když se vrátíme do reality, která popírá Vaši filosofii, tak:

        – slovíčkařením (zima – méně tepla) můžete sice pravdu zamlžit, ale nemůžete ji vyvrátit, což Vám mimo jiné dokázal i pan Lubko a Matrix.

        – kdyby v celém vesmíru existovala jenom jedna teplota, nikdy bychom teplotu nemohli poznat, protože stejné se ve stejném poznat nedá.

        – pro dokonalost platí totéž: kdyby všude byla pouze dokonalost, neměli bychom žádné měřítko k tomu, jak ji poznat. Jedině nedokonalost je schopna poznávat dokonalost (a naopak: dokonalost si může uvědomovat sama sebe jedině při porovnání s nedokonalostí).

      2. ad – Neexistence zimy je totiž fyzikální zákon, a přes ty nejede vlak

        Můžete ten fyzikální zákon neexistence zimy citovat?

  17. Některým diskutujícím.

    Bude bezesporu přínosné, když najdete vztah mezi zimou, teplem, teplotou. V tom není ale žádný problém. Každý fyzik to dokáže definovat. Téma byla dokonalost….nedokonalost…..a možná si někdo dokáže představit co je to pohled absolutní a co relativní. Hledáte /někteří/ kruh a prázdno, nicotu, definici světla a tmy, dobra a zla…..a často nabízíte silné argumenty. Někteří se objímají s Bohem a pláčí mu na rameni, jiní píší ve verších o já. Stále všichni hledáme definice ke stvoření, věčnosti, celku, okolí, jednotě…., a to je dobře. Pro někoho jsou to věci dobré leda pro blázinec, jiný přistupuje seriózně, v duchu svých nejlepších znalostí.
    Jsem rád, že diskuze je vedena slušně, že stále něco hledá. Díky.

    Protože zase na víkend odjíždím, zašlu již dnes druhé pokračování k tomuto výživnému tématu.

    Přeji pěkný den.

    Venda

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2019

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz slunecnikvet-anna.blog.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference