mapa stránek || vyhledávání

Dvojí rychlost světla, c = konst.

Kdekdo z nás ví, že světlo má vždy stálou rychlost, přesný kousek pod 300.000 km/s. Je to světlo – a to musí být jasné. Jenže k rychlostní skutečnosti přísluší i nejasnost. Natolik podivná, že se často nepřipomíná.

Ve vědě se vyskytnou lidé, kteří nechtějí znát víc než to, co se právě vyhlašuje za platné. Jenže o vědě víme spolehlivě, že se obvykle mýlí, a až dalšími poznatky opravuje svá zjištění nebo je i vyvrací. Překoná. Pak tvrdá víra v současné poznatky bývá na škodu.

I v dalším poznání podobně – od starověku bylo ledacos jiného zjištěno, co bible neobsáhla. Přesto jsou lidé, kteří věří právě jen bibli (kromě těch, kteří naopak). Míváme dost vlastního hledání?

Žijeme smyslovými zážitky. Následně mám za to, že nalezení mechanického modelu fyzikálních příkladů bývá možné. I když tento přístup fyzika v 19. století opustila – při hledání modelů elektromagnetického záření pro Maxwellovy výpočty.
 

Měření rychlosti

V konci 19. století fyzikové věděli, že jejich věda zjistila už „skoro vše“. Otázkou zůstávalo šíření světla. Jeho stálá rychlost byla zjištěna, a i dodnes ověřena mnohokrát. Měřící základna může být natočena do toho či onoho postavení, a přesto výsledek měření poukazuje na jeho stálou rychlost. Právě při měření se nesčítá s rychlostí letu Zeměkoule; zjištění nebývá pohybem ovlivněno. Vliv nemělo ani užití různých zdrojů světla. Ani mimozemských.

Světlo je snad „měřenívzdorné“?
 

Kinematika ke světlu

Nyní druhá souvislost, světlo v pohybu prostorem. Víme, že rychlost světla se nemění. Sice c = konst., ale to není všechno.

Nehluboké promýšlení souvislostí může vést k chybnému úsudku. Koráb letí Vesmírem setrvačným pohybem a to rychlostí v. Před sebe vyšle paprsek světla, jeho stálou rychlostí c.

Naměříme c = konst., ale při uvažování pohybu světla bychom snad zjistili, že svému zdroji se vzdaluje rychlostí odlišnou?
 

Rychlost je stálá – vůči čemu?

Oproti zdroji? Einsteinova práce sděluje [1]:

Sotva existuje ve fysice jednodušší zákon než ten, dle něhož se šíří světlo v prázdném prostoru. Každý školák ví nebo věří, že toto šíření se děje přímočaře rychlostí c = 300.000 km/s. Víme rozhodně s velikou exaktností, že tato rychlost jest pro všechny barvy stejná; neboť kdyby tomu tak nebylo, tu by při zakrytí nějaké stálice její temnou oběžnicí nebylo pro různé barvy emisní minimum současně pozorováno. Podobnou úvahou, vztahující se na dvojhvězdy, mohl hollandský astronom de Sitter ukázati, že rychlost šíření se světla nemůže záviseti na rychlosti tělesa světlo vysílajícího. Domněnka, že tato rychlost závisí na směru „v prostoru“, jest sama o sobě málo pravděpodobná.

Světlo se stalo fyzikálním základem. Teorie relativity určila, že časy a geometrické délky se mění vždy tak, aby c = konst. A to v prostředí spojitého času a prostoru, uvažovaném odedávna.
 

Podivný příklad (obr. 1)

Koráb K a foton FZ letí stejným směrem, opačným než Zeměkoule. Ovšem koráb startoval dřív než foton, který vyletěl ze Země až v počátku sledování t = 0. (Spodní vodorovná čára). V 1. sekundě se K a zelený FZ míjejí, kde pozemský foton FZ má rychlost c, a koráb K jen rychlost poloviční, c/2. (Rychlost korábu posuzovaná vůči Zemi). Koráb navíc blikne; vyšle foton FK stejným směrem, jaký má FZ.

Snad má korábový foton FK vždy konstantní rychlost vůči korábu K? Vzdaluje se mu rychlostí c?
 

Ne, to odmítá 2. sekunda. To by měl červený FK vůči pozemskému FZ nesmyslně větší rychlost o c/2 a našemu pozemskému paprsku by se vysmíval: kyš–kyš – jsi pomalejší. Takový by byl rozdíl v obrázku mezi časy t = 1 a t = 2: pozemský zelený FZ urazil 300.000 km a korábový FK víc, 450.000 km.

Foton z korábu by letěl rychlostí (c + c/2) a pozemský jen svou c? Omyl!
 

Neplatí, že by se foton musel svému zdroji vzdalovat právě rychlostí c

 

Správný příklad (obr. 2)

Opět koráb letí rychlostí c/2. Foton FK se svému zdroji K vzdaluje jen rychlostí (cc/2), takže FK a FZ se na sebe usmívají: foton pozemský a korábový. Pozicemi Vesmíru letí vedle sebe, „ruku F ruce“. Základní axiom teorie relativity je dodržen. Oba se pohybují prostorem rychlostí c, ale korábu se vzdalují jen (cc/2). (Rychlost c sledovaná proti Zemi, jsoucí bez pohybu.)

Nyní připomenu i pohyb Země. Ať letí směrem opačným než koráb. Tehdy se oba, FK a FZ, Zemi vzdalují rychlostí větší než c. Zvětšenou o známých 30 km/s, o rychlost obíhání Zeměkoule kolem Slunce.

Oba fotony mají maxwellovskou a einsteinovskou rychlost c konstantní. A to vůči spojitému prostoru – obtížně definovatelnému. Anebo vůči bodovému prostoru, snadno zobrazitelnému.
 

Konstantní rychlost světla se vztahuje k délkovému prostoru

 

Dvojí posouzení

Platí obojí posouzení – ve vzájemném rozporu. A sice – v soustavě se pro vlnění vždy naměří c = konst. Ale při uvažování pohybu světla zjistíme, že téže soustavě v tomtéž prostoru, letící rychlostí ±v, se fotony vzdalují rychlostí odlišnou: c ± v.
 

Odlišné rychlosti určené měřením a kinematickým posouzením nejsou paradoxem.

Nýbrž rozpor je otázkou k vyřešení

 

Závěr

Dva poznatky o světle jsou vzájemně v rozporu. Rychlost světla se vždy naměří právě c. Je to zvláštní, ale samo o sobě to snad není nepochopitelné – vždyť rychlost zvuku je také konstantní, dle vlastností prostředí.

Zdůrazňuji, že další poznatek je s měřením v naprostém rozporu. Když c = konst., pak rychlost vzdalování fotonu od jeho zdroje je ale proměnná: c ± v ≠ konst. Závisí na jejich pohybovém vztahu. Nyní není oproti zdroji konstantní.

Například stanice se vzdaluje základně rychlostí 10 km/s. Pak se jí foton vzdaluje rychlostí ne 299 792 458 m/s, ale jen méně: 299 792 458 – 10 = 299 792 448 m/s. (To posuzuje tento článek se dvěma obrázky).

Což o to, jen ať c = konst. Jenže stanice naměří vždy c = 299 792 458 m/s. Ať už zrychlila na 10 km/s, anebo při měření před zrychlením.
 

Možnosti řešení rozporu

Nabízí se, že připomenutý rozpor se odstraní užitím diskrétního prostoru, jehož informatické body jsou ovládané časovou základnou.

Spojitý časoprostor alternuji bodovým, podloženým Zdrojem pulsů. Následně dalším relativistickým souvislostem postačí změny času; beze změn délek. Ty nahradí pouhé nevnímání délky okolí při pohybu pozorovatele.

Předpokládám prostor tvořený sítí posic. Diskrétní prostor s pulzací určují, že informace se v nich přesunuje stálou rychlostí. Vyráběné pulsy ať postrkují fotony, které dodržují svou rychlost c v předepsaných políčkách prostoru. Takže rychlost světelného zářiče v pohybu tam či zpět, ta se na rychlosti vyzářeného fotonu neprojeví [3].
 

Literatura a odkazy

[1] Teorie relativity – Albert Einstein. VUTIUM – VUT, Brno 2005. Orig. F., Braunschweig 1917, česky F. Borový, Praha 1923

[2] Pozor na relativitu, a doplněk – B. Tichánek

[3] Použité termíny. Možný přínos modelu diskrétního časoprostoru – B. Tichánek
 

Bohumír Tichánek

Poslední články autora:


hodnocení: 5
hlasů: 1
Tisk Tisk
Všechny komentáře jsou schvalovány administrátorem. Z tohoto důvodu mohou být zveřejněny se zpožděním od několika minut do několika hodin. Odstraňovány jsou komentáře obsahující vulgarismy, spam, invektivy, apod.

13 komentářů

Přidat komentář
  1. Připusťme Bohumíre, že jste alternoval relativistickou rychlost fotonu. Ale jak máte vyřešenou relativistickou hmotnost. Vyzářené fotony ze Země a z rakety nejsou totožné. Vlivem Dopplerova jevu se budou fotony lišit v energii a tím i ve vlnové DÉLCE. S hmotností je tady zakřivení časoprostoru vlivem gravitace, gravitační dilatace času a gravitační spektrální posun. Dále vztah rychlost-hmotnost hmotných objektů při relativistických rychlostech blížících se rychlosti c.
    Chtělo by to alternovat celou teorii alternativy, ne jen jednu část.
    Dále si povšimněte, že je vše ve vztahu pozorovatel-pozorované. Je to vždy pouze o dvou, kteří jsou ještě k tomu zaměnitelní. Nikdo třetí tam není. V daném čase(kvantu) může pozorovatel pozorovat pouze jeden děj. Vaše představa je, že se chcete dívat na Vesmír jaksi shora, z bodu který se bude nacházet mimo Vesmír. Problém je, že jste součástí systému a nemáte žádnou možnost se z tohoto systému vymanit. Já beru Vesmír jako jev. Vesmír se mi jeví. Jsem pozorovatel, kterému se jeví(zobrazuje) Vesmír. Tento Vesmír je jako potencialita v mnoha kvantových stavech a já pozoruji(nespojitě) jeden stav za druhým. Pozoruji to, na co se mé vědomí zaměří. Já vytvářím realitu(pozorované). Bez pozorovatele(vědomí) nemůže žádná realita existovat. Jeden vědomý pozorovatel vytváří svojí verzi reality, která bude vždy méně, či více odlišná od dalších pozorovatelů.

    1. Marku, to je asi pravda, není možno se na vesmír dívat shora a jako pozorovatelé.
      Nelze sedět najednou na dvou posvíceních, i když naši předkové to mysleli asi jinak, ne jako posvícení světlem.
      Pokud pan Tichánek přijal postulát c=kost a Lorentzovu transformaci, pak už je skládání rychlostí matematická záležitost.
      http://www.fyzika007.cz/specialni-teorie-relativity/relativisticke-skladani-rovnobeznych-rychlosti
      http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/686-odvozeni-vztahu
      https://cs.wikipedia.org/wiki/Skl%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_rychlost%C3%AD

      1. Pardale, vážně si myslíte, že moje práce není podložená důkladným prostudováním základů, které zkouším rozvíjet? Vždy čekám diskusi, která by pomohla napravit případný omyl v mém článku. Sleduji diskrétní pulsní časoprostor, takže omyl při přechodu do spojitého časoprostoru můžu mít. Jenže v diskusi nejčastěji nacházím jen odbočení – sdělení, jak záležitost řeší věda.
        Je srozumitelné, že dovedeme odmítat bez hlubšího přemýšlení. A to bývá i na škodu.
        Příklad – zadal jste odkaz: http://www.fyzika007.cz/specialni-teorie-relativity/relativisticke-skladani-rovnobeznych-rychlosti
        V něm je dole na stránce úloha:
        2) V pohybující se soustavě K´ ve směru pohybu rozsvítíme baterku. Soustava K´ se pohybuje vzhledem k soustavě K rychlostí v. Jakou rychlostí se šíří světlo vzhledem k pozorovateli v klidové soustavě K? (c)
        Domyslel jste souvislosti? Vždyť za úlohou je v kulatých závorkách výsledek.
        Protože odpověď je C, a současně se K´ vzdaluje od K, pak foton se vzdaluje od baterky rychlostí menší než C. Tedy (C – v). Tedy to, co jste odmítl v diskusi: https://hledani.gnosis.cz/scitani-podsvetelnych-rychlosti/#comment-34708
        zde naopak příklad nabízí.
        Směr pohybu K´nebyl v příkladu zadaný. Ale i přibližováním K´ ke K by bylo obdobně, foton se vzdaluje od baterky rychlostí ≠ C.
        Otázka:
        Když ze Země vyšleme paprsek (ve smyslu 2. obrázku nahoře v mém článku), pak příjemce vzdálený miliardu km přijme oba paprsky ve stejném čase. Jak Vy to posoudíte? Snad máme věřit v 1. obrázek?

      2. Pane Tichánku, píšete :“2) V pohybující se soustavě K´ ve směru pohybu rozsvítíme baterku. Soustava K´ se pohybuje vzhledem k soustavě K rychlostí v. Jakou rychlostí se šíří světlo vzhledem k pozorovateli v klidové soustavě K? (c)
        Domyslel jste souvislosti? Vždyť za úlohou je v kulatých závorkách výsledek.“
        A) Domyslel jsem souvislosti, jestliže c = konst vždy a všude, tak c= konst. i v tomto případě.
        B) Už jsem několikrát psal, že s Vašimi názory nesouhlasím, zvláště ne s jakýmsi diskrétním pulzním prostorem. Takže s tím Vám neporadím, nepomůžu, prostě mi to nic neříká.
        Píšete :“Sleduji diskrétní pulsní časoprostor, takže omyl při přechodu do spojitého časoprostoru můžu mít. Jenže v diskusi nejčastěji nacházím jen odbočení – sdělení, jak záležitost řeší věda.“
        Máte pravdu, nemá smysl, abych obhajoval vědu, ta se za víc jak 100 let relativity obhájila mnohokrát.
        C) Celkem zajímavý a aktuální článek o Velkém třesku
        https://www.stoplusjednicka.cz/tajemstvi-velkeho-tresku-co-se-stalo-behem-prvni-sekundy
        „V době od Velkého třesku až do 10⁻⁴³ sekund po něm (což odpovídá tzv. Planckovu času, který považujeme ve fyzice za nejkratší smysluplný) se odehrála tzv. Planckova epocha. Všechny známé fyzikální síly – tedy elektromagnetická, silná i slabá jaderná a gravitační – tehdy splývaly do jediné všeobjímající síly…
        Zřejmě někdy před dobou 10⁻³² sekund po Velkém třesku se odehrála jedna z nejméně známých, a přitom nejpodivuhodnějších epizod velmi raného vesmíru: Z nejasných důvodů se kosmos extrémně prudce a rozsáhle nafoukl. V naprostém zlomku sekundy tak jeho objem vzrostl minimálně 10⁷⁸krát a možná ještě mnohem víckrát. Odpovídá to situaci, kdy by se objekt o velikosti 1 nm (nanometru) prakticky okamžitě rozepnul do rozměrů 10,6 světelného roku. O tomto neuvěřitelném jevu hovoříme jako o kosmologické inflaci. 
        Na první pohled se zdá, že se během ní musel vesmír pohybovat nadsvětelnou rychlostí – jenže se vlastně vůbec nepohnul, pouze se zvětšily jeho rozměry. A na takový proces se omezení dané rychlostí světla nevztahuje.
        Mechanismy vedoucí k inflaci stále obestírá tajemství. Podle některých názorů ji spustilo oddělení silné jaderné síly od zbývající elektroslabé, k němuž došlo na konci epochy velkého sjednocení. Inflace pak mohla proběhnout buď před počátkem elektroslabé éry, nebo – podle jiných názorů – až po jejím skončení.“
        No, to jsme se toho moc nedozvěděli: vesmír jenže se vlastně vůbec nepohnul, pouze se zvětšily jeho rozměry.
        Zajímal by mě Váš názor na toto obrovské zvětšení rozměrů vesmíru ( kosmologická inflace). Nehledě na to, že nesouhlasí exponenty 1E-12 m je 1E+12 krát menší jak metr. A 10,6 světelných let je 100E+15 m =1E17 m. Tedy 1 nm se musí vynásobit 1E+29, abychom dostali 10,6 světelných let. Pak objem se zvětší řádově (1E+29)^3 = 1E+87 a ne 1E+78. To je miliardkrát víc.
        Poznámka: opakovaně píšete rychlost světla s velkým C, nevím, co to má znamenat, zatím předpokládám, že myslíte c= konst. jako rychlost světla ve vakuu.
        Píšete :“pak foton se vzdaluje od baterky rychlostí menší než C. Tedy (C – v). Tedy to, co jste odmítl v diskusi“.
        Právě naopak, rychlost jinou než c jsem odmítl. To jen Vy to sem znovu zavádíte jako důsledek své myšlenky, ne mojí, na kterou se jakoby odvoláváte.
        Michelson- Morley pokus dokázal, že světlo dopadá na Zemi stejnou rychlostí (c), ať letí světlo proti pohybu Země nebo se Zem vůči zdroji vzdaluje.
        Takže žádné c-c/2 u rakety není. Tím k obrázku 2 nemám co říci. S nadpis Dvojí rychlost světla, c=konst. taky nesouhlasím. Rychlost světla ve vakuu je konstantní, není dvojí. Rychlost světla v materiálních prostředích je menší, než ve vakuu a odlišná podle prostředí. Přesně tak jak říká fyzika. A d se to změřit.

      3. Pardalovi k 18.10.2020 (23:00)
        Píšete: Máte pravdu, nemá smysl, abych obhajoval vědu, ta se za víc jak 100 let relativity obhájila mnohokrát.
        Ale vy ji obhajujete. Vkládáte odkazy na ni, nebo jen kopie, ale tyto duchovně zaměřené stránky gnosis mají smysl spíš pro nové (kacířské) názory na fyziku.
        *
        Mám za to, že málo dbáte Einsteinova psaní, jak jsem citoval: Sotva existuje ve fysice jednodušší zákon než ten, dle něhož se šíří světlo v prázdném prostoru. Každý školák ví nebo věří, že toto šíření se děje přímočaře rychlostí c = 300.000 km/s.
        On psal o pohybu světla ve vakuu (z konstanty i ve svých modelech vycházím). Ale když se v tom prostoru pohybuje soustava, pak vůči světlu nemá C – s čímž nesouhlasíte.
        Poznámka: opakovaně píšete rychlost světla s velkým C, nevím, co to má znamenat, zatím předpokládám, že myslíte c= konst. jako rychlost světla ve vakuu.
        Jak reagovat na tuto větu? Ohradím se. Jsem to já, který si tu i v diskusích hrává se všemi a k ukončení kursivy pak . Když jsem u Vás, Pardale, minule četl označení rychlosti světla namísto c Vaše velké C, tak jsem i nyní použil tento Váš rychlý „originální“ způsob: https://hledani.gnosis.cz/scitani-podsvetelnych-rychlosti/#comment-34726
        A nyní jste na svůj vlastní postup zapomněl…
        *
        Zajímal by mě Váš názor na toto obrovské zvětšení rozměrů vesmíru ( kosmologická inflace).
        Někteří fyzikové myšlenky velkého třesku odmítají, pak i k. inflace se jim nevyskytne. Ať už hodnotím tak či jinak, pro své diskrétní geometrické modely jsem využil i tématu velkého třesku: Velký třesk a velkých krach ve 3D světě – a to na povrchu 4D diskrétní koule: https://www.tichanek.cz/g10/10obr6@.gif
        Nebo celý článek: https://www.tichanek.cz/g10/velky-tresk-big-bang-X.html
        Díky za diskusi.

    2. Marek 18.10.2020 (0:28)
      K 1. odstavci – gravitace zakřiví i časoprostor fotonu, což mu v naprosto základním obrázku nepotřebuji řešit. Možná někdy mé www posoudíte.
      K 2. odstavci, píšete:
      V daném čase(kvantu) může pozorovatel pozorovat pouze jeden děj. — Problém je, že jste součástí systému a nemáte žádnou možnost se z tohoto systému vymanit. — Jsem pozorovatel, kterému se jeví(zobrazuje) Vesmír.
      To souhlasí, řeším:
      a) „dívat se na Vesmír jaksi shora“ – nabízí se řešit diskrétní prostor, místy obsazený informatickými body – v pohybu řízené hodinovým generátorem.
      Článek respektující zpomalování času, spekuluje o hmotnosti, atd.: https://www.tichanek.cz/g7v/STR-VIIv.html
      b) „Nemoci se vymanit“ – ale pozorovatele k tomu řeším výhradně v perspektivním vidění – jistě souhlasíte. Euklidův prostor nepozorujeme:
      https://www.tichanek.cz/g7v/7obr26@-perspektiv-casoprostor.gif

      „Je to vždy pouze o dvou, kteří jsou ještě k tomu zaměnitelní.“ – trochu odbočím, kdysi jsem řešil, jak vlastně v perspektivním geometrickém prostoru řešit 2 pozorovatele. Po promyšlení je výsledek jednoduchý:
      https://www.tichanek.cz/g3v/3obr6.gif
      Děkuji Markovi, zefýr stěží odhadnu.

  2. Pane Tichánku, píete :
    19.10.2020 (9:58)
    :“Vždy čekám diskusi, která by pomohla napravit případný omyl v mém článku. Sleduji diskrétní pulsní časoprostor, takže omyl při přechodu do spojitého časoprostoru můžu mít. Jenže v diskusi nejčastěji nacházím jen odbočení – sdělení, jak záležitost řeší věda.“
    Především se omlouvám, zřejmě jsem já byl iniciátorem psaní rychlosti světla c jako C, tedy velkým písmenem. nepochybně to vzniklo tak, že jsem psal c/2 a, lomítko píšu na notebooku se SHIFT a zmáčkl jsem ho o okamžik dříve, takže vzniklo velké C a nevšiml jsem si toho. Což se mi stalo před okamžikem znovu. Takže překlep.
    Pokusil jsem se pročíst váš článek o Velkém třesku:
    https://www.tichanek.cz/g10/velky-tresk-big-bang-X.html
    Píšete : „Předpoklad – hmota našeho 3D světa se vyskytuje na povrchu bodové 4D krychle“
    Nechápu, co je bodová 4D krychle. On bod má povrch a kromě toho je ve 4D? Bod nemá ani rozměr. Hmotný bod má hmotnost, ale jeho rozměr můžeme ve výpočtech zanedbat.
    Píšete v tomto odkazu:
    „4. Diskrétní prostory. V bodovém – diskrétním prostoru se neměří spojité vzdálenosti posic. Jednotky délky se nezavádějí. Nýbrž se vzdálenosti počítají na kroky; vždy přirozenými čísly.“
    Většinu času, co diskutujeme jsem nechápal plně, co myslíte diskrétním prostorem. Měl jsem s tím problém a mám ho nadále.

    Vzdálenosti se počítají (u Vás) jako násobky kroků. Délky se nezavádějí ???
    Takže, bohužel, asi zase odbočím od tématu podsvětelná rychlost světla.
    V mnoha článcích používáte Planckovy jednotky
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Planckovy_jednotky
    Základní jsou délka, čas, hmotnost.
    Především Planckova délka jako nejmenší možná délková jednotka je nesmírně malá , asi 1,6 E-35 m. To jste psal mnohorát.
    Můj názor : Vzhledem k vesmíru je nepatrná.
    Jeden světelný rok 1ly má 9,46 E+15)* (1,6E+35) = asi 15E+50 = 1,5+E51 Planckových délek. A to jsme na krajíčku vesmíru.
    Tím, že zavedete diskrétní prostor s kroky po bodech někam, tím nic nezískáte. Obrázky v článcích jsou ZCELA z měřítka. Z hlediska vesmíru jsou kroky mezi body o vzdálenosti Planckových délek čistě spojitým pohybem, a to s dobrou přesností i z hlediska matematiky. Žádné výpočty s alespoň s  náznakem nějakého smyslu se nedělají s takovou přesností. Nepočítají se tak ani limity, tam se určí výsledek infinitezimálních kroků.
    Takže Planckova délka ve výpočtech vesmíru a při počítání s rychlostí světla, je nevhodná. Má to vypadat jako nespojité, ale je to spojité z hlediska vesmíru až běda.
    Já se třeba rozhodnu, že budu měřit vesmír pomocí jiných jednotek ML (Mravenec lesní). Hmotnost: údajně 3 mg, délka 10 mm.
    Vesmír bude pořád tentýž, i když ho budu měřit jinými jednotkami. Není to tak dávno , co jsme měli soustavu CGS ( centimetr, gram, sekunda), anglické míry libra, inch (palec), foot (stopa) a míle ještě občas žijí. A vesmíru je to fuk.
    Takže všechny diskrétní a pulzní prostory jsou z hlediska vesmíru jsou spojité. Vaše obrázky, schémata, animované obrázky s několika desítkami bodů nemohou podchytit podstatné jevy z hlediska vesmíru.
    Hledáte nové cesty. Ano. Už jsem mnohokrát kolem toho opatrně přešlapoval, nechci dělat mudrce , už vůbec ne Vás urazit. Prostě tomu nerozumím, a tudíž moje názory těžko něčemu pomůžou. . A dalo Vám to šílenou práci.
    Napsal jsem , že nemá cenu Vám názory vyvracet pomocí poznatků vědy, kterou Vy znáte rovněž. Ten názor mám nyní pár dní, dřív jsem o to Vaše navrácení k vědě skutečně pokoušel, to máte pravdu.
    Našel jsem ještě zajímavý článek o temné hmotě, že jí lokálně může být mnohem větší %.
    https://sciencemag.cz/galaxie-dragonfly-44-obsahovala-999-temne-hmoty-nejspis-jde-ale-proste-o-omyl/
    Už dříve jsem odkazoval na článek
    https://www.stoplusjednicka.cz/tajemstvi-velkeho-tresku-co-se-stalo-behem-prvni-sekundy
    kde se mimo jiné píše, že doba před Velkým třeskem mohla být dobou temné hmoty.
    Můj názor : No hezky. Takže jsme se jakoby dostali před Velký třesk, hmota se postupně přeměnila na hmotu a vesmír jaký známe.
    Takže nás svět nevznikl možná z ničeho. A jsme tam, co dřív: jak vznikla ta temná hmota před Velkým třeskem?

    1. Pardale, čtu, jak nerozumíte přístupům bodového (diskrétního) prostoru, který modeluji.
      Věta z Wikipedie: Slovo diskrétní je míněno jako opak spojitého.
      Moje: Diskrétní prostor – obsahuje rozlišené body. Jejich souřadnice jsou výhradně celočíselné a vzdálenosti se určují počtem svislých a vodorovných kroků. Délka kroku se nehodnotí, jen počet. Takovým prostorem je i šachovnice.
      *
      Před mnoha lety jsem po domluvě navštívil vysokou školu a výše postavený zaměstnanec J. procházel mé obrázky bodového prostoru, a nic nenamítal. Tehdy jsem byl až překvapený, obvykle se nejprve přemýšlelo. A později jsem na té VŠ měl více než hodinovou přednášku pro zaměstnance i několik studentů, samozřejmě promítání obrázků.
      *
      Nechápu, co je bodová 4D krychle. On bod má povrch a kromě toho je ve 4D?
      Bodová krychle má tvar spojité, ale spojité úsečky jsou změněné na nespojité. To umožňuje pochopit její konstrukci, nejen pohled na „drátěný model“, obrysy. Vysvětlující pohled na model jste snad našel?
      Bod nemá ani rozměr. Hmotný bod má hmotnost, ale jeho rozměr můžeme ve výpočtech zanedbat.
      Vesmír zkouším řešit jako virtuální realitu. Pak bod je informací 1 bitu o obsazení diskrétní posice.Popisuji postup ke vzniku hmotnosti z informatických bodů, pochopitelně jen nejjednodušší domněnka.
      *
      Modely obsahují nejkratší možné – Planckovy – vzdálenosti. Následná výhoda: definice času, zdůvodnění zpomalování času dle STR, atd.
      Letmým seznámením jste pochopitelně se nedostal ke způsobu, jak bodový prostor převádím do našeho perspektivního vnímání okolí.
      *
      Duchovní zdroje posuzují názor na „temnou hmotu“.
      *
      Většinu času, co diskutujeme jsem nechápal plně, co myslíte diskrétním prostorem. Měl jsem s tím problém a mám ho nadále.
      Ledacos lze nastudovat v: Lit.: Metrika a topologie – Kuřina, František. Pedagogická fakulta, Hradec Králové 1979
      Namítáte, proč zdůrazňovat Planckovy konstanty. Důvod: je to zásadní opora pro řešení Vesmíru diskrétním postupem. Kdybychom znali jen spojitý svět, pak základní předpoklad, obhajující bodové postupy, by chyběl.
      *
      Planckova délka — Vzhledem k vesmíru je nepatrná. to není důvod k jejich opomenutí – zakládají celý svět.

  3. Pardalovi
    Několik mých článků s vypracovanými modely sledovalo souvislosti s rychlostí světla. Proto bych rád se seznámil s Vaším posouzením otázky, kterou jsem Vám v diskusi dříve vložil.
    Když ze Země vyšleme paprsek (ve smyslu 2. obrázku nahoře v mém článku), pak příjemce vzdálený miliardu km přijme oba paprsky ve stejném čase. Jak Vy to posoudíte? Snad máme věřit v 1. obrázek?
    Při posuzování naší inerciální soustavy Země máme předpokládat platnost 2. obrázku?

    1. Pane Tichánku,
      Píšete :“Bodová krychle má tvar spojité, ale spojité úsečky jsou změněné na nespojité“.
      Jak může mít bodová krychle úsečky a ještě nespojité ? Nijak.
      https://cs.wikipedia.org/wiki/Bod :“Bod lze také považovat za úsečku nulové délky.“

      „Vesmír zkouším řešit jako virtuální realitu.“
      No právě, když myslíte, že vesmír je virtuální realita, tak to tak řešte. Vesmír existuje objektivně, důsledky se projevují v každém okamžiku, třeba gravitačním účinky. Světlo Slunce vidíme, ale i rostliny ho využívají a přístroje dokáží změřit intenzitu a vlnové délky dopadajícího světla. Takže virtuální realita ani to světlo není. Natož něco ve vesmíru s obrovskými hmotnostmi.
      Píšete : „Namítáte, proč zdůrazňovat Planckovy konstanty.“
      To je nějaký omyl, já nediskutuji o Planckově konstantě ( h = 6,62E-34 J.s) v kvantpové mechanice je podstatná )
      https://cs.wikipedia.org/wiki/Planckova_konstanta
      Já diskutuji o použití Planckovy délky 1,62 E-35 m pro vytváření diskrétního ( nespojitého) prostoru v měřítkách kosmu.
      Zřejmě jste si nepovšiml, co jsem psal :“Můj názor : Vzhledem k vesmíru je ( Planckova délka) nepatrná.
      Jeden světelný rok 1ly má 9,46 E+15)* (1,6E+35) = asi 15E+50 = 1,5+E51 Planckových délek. A to jsme na krajíčku vesmíru.
      Tím, že zavedete diskrétní prostor s kroky po bodech někam, tím nic nezískáte. Obrázky v článcích jsou ZCELA z měřítka. Z hlediska vesmíru jsou kroky mezi body o vzdálenosti Planckových délek čistě spojitým pohybem, a to s dobrou přesností i z hlediska matematiky. Žádné výpočty s alespoň s  náznakem nějakého smyslu se nedělají s takovou přesností. Nepočítají se tak ani limity, tam se určí výsledek infinitezimálních kroků.“
      A na jiném místě, že z hlediska Planckovy délky je vesmír spojitý až běda. Take žádná kouzla s diskrétním bodovým prostorem založeným na Planckově délce nemůžou přinést nic pro otázky kosmu a rychlosti světla.
      Píšete:“ Letmým seznámením jste pochopitelně se nedostal ke způsobu, jak bodový prostor převádím do našeho perspektivního vnímání okolí.“
      Vaše perspektivní vnímání okolí chápu ( a zřejmě i Vy) jako virtuální realitu. Zkuste na chvíli zapomenout na virtuální realitu a perspektivní vnímání okolí a rozběhněte se proti zdi. To je dobrá metoda jak se seznámit s objektivní realitou. Budete i nadále trvat, že se skládá ze 4D bodových krychlí?
      Píšete: „Když ze Země vyšleme paprsek (ve smyslu 2. obrázku nahoře v mém článku), pak příjemce vzdálený miliardu km přijme oba paprsky ve stejném čase. Jak Vy to posoudíte?“
      Jednoduše. Když jsou v okamžiku startu oba paprsky vedle sebe, tak se dál šíří rychlostí světla a 1 miliardu km uletí stejně a ve stejném čase. ( Předpokládáme, že nedochází ke gravitačnímu ohybu světla a paprsky jsou rovnoběžné, což zajistit na miliardu km nebude nic jednoduchého.)
      Světlo se šíří konstantní rychlostí ve vakuu nezávisle na pohybu zdroje. Sám jste to psal. A teď je problém, že nechápu opak toho.

      1. Pardale
        Čtu výstižnou větu, že „Když jsou v okamžiku startu oba paprsky vedle sebe, tak se dál šíří rychlostí světla a 1 miliardu km uletí stejně a ve stejném čase.“
        Nestartovaly vedle sebe. Vyhnul jste se výběru pro odpověď.
        (Dle 1. obrázku jsou v 1. sekundě vedle sebe, ale pak se ukáže, že zelený je rychlejší…
        Platí obrázek 1. nebo 2.?
        Díky za pokračující diskusi.

      2. Pane Tichánku, nevyhnul jsem se odpovědi, Vy jste se vyhnul jejímu pochopení. Na obrázku 1 i 2 jsou na vodorovné ose ve vzdálenosti 300 (označené FK) zelený i červený paprsek vedle sebe a letí rovnoběžně. Psal jsem, že do vzdálenosti 1 miliarda km dorazí současně, pohybují se konstantní rychlostí světla. Takže platí obrázek č.2. Rychlost světla nezávisí na pohybu zdroje, psal jsem už několikrát a je to podstata relativity.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2019

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz slunecnikvet-anna.blog.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference